EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.1.2024

COM(2024) 12 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Využívání krizových opatření přijatých podle článků 219 až 222 nařízení o společné organizaci trhů

1.Úvod

Podle čl. 225 písm. db) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (dále jen „nařízení o společné organizaci trhů“) 1 musí Komise do 31. prosince 2023 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o využívání krizových opatření, zejména výjimečných opatření přijatých v souladu s články 219 až 222 nařízení o společné organizaci trhů.

Tato zpráva se týká nařízení o výjimečných opatřeních přijatých Komisí podle článků 219 až 222 nařízení o společné organizaci trhů od 1. ledna 2014 do konce roku 2023.

Příloha 1 této zprávy obsahuje seznam všech těchto nařízení. Příloha 2 poskytuje informace o souhrnných ročních výdajích EU na jednotlivá opatření do konce rozpočtového roku 2023 (15. října 2023).

2.Druhy výjimečných opatření podle nařízení o společné organizaci trhů

2.1 Úvod

Část V, kapitola I nařízení o společné organizaci trhů nese název „Výjimečná opatření“ (články 219 až 222). Uvedené články svěřují Komisi pravomoc přijímat výjimečná tržní opatření v případě:

-narušení trhu (článek 219),

-nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin a ztráty důvěry spotřebitelů v důsledku ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat nebo rostlin (článek 220),

-konkrétních problémů (článek 221),

-závažných výkyvů na trzích (článek 222).

Jejich ustanovení odrážejí potřebu řešit – s ohledem na zásadovou tržní orientaci společné zemědělské politiky (SZP) – případná rizika, často náhlá a nepředvídatelná, vyplývající z okolností, které mohou výjimečně vyvstat na zemědělských trzích, například z nestability trhu, výkyvů cen či následků omezení souvisejících se zdravím zvířat a rostlin.

Výjimečná opatření lze proto posuzovat ve spojení s nástroji prevence a řízení rizik, jež mají zemědělci v EU k dispozici v rámci SZP a vnitrostátních politik.

Zemědělská výroba je ze své podstaty riziková. Výnosy, jakost produktů a související ceny jsou ovlivněny mnoha vnějšími faktory s krátkodobými dopady, například povětrnostními podmínkami a dalšími environmentálními či hygienickými faktory (jako jsou nákazy zvířat a škodlivé organismy rostlin). Zemědělská výroba je také vystavena rizikům vyplývajícím z vývoje na zemědělských trzích, narušení obchodu či geopolitických událostí. Tato rizika ještě umocňuje povaha rozhodování o produkci, včetně investic, jelikož rozhodnutí často musí být přijímána na základě střednědobého a dlouhodobého výhledu. U některých produkčních systémů (např. v živočišné výrobě) navíc nejsou rychlé úpravy produkce možné.

Některá z těchto rizik lze považovat za běžná nebo obchodovatelná a lze je řídit, bud v rámci samotného zemědělského podniku, nebo prostřednictvím tržních nástrojů či soukromých nástrojů pro sdílení rizik (například pojištění). Jiná rizika mohou být systémová/katastrofická a mohou vést k natolik vysokým nákladům, že soukromé nástroje pro řízení rizik jsou nedostatečné (pojišťovny například nemusí být ochotny poskytnout krytí za přiměřené pojistné) 2 . V době tržních krizí mohou tedy být zapotřebí zvláštní a výjimečná veřejná opatření.

Výjimečná opatření jsou dodatečná a doplňková jak k jiným tržním intervenčním opatřením stanoveným v nařízení o společné organizaci trhů (zejména veřejné intervenci a podpoře soukromého skladování 3 ), jejichž cílem je stabilizovat ceny zemědělců, tak k opatřením zaměřeným na prevenci a zvládání krizí prostřednictvím odvětvových intervencí, jež mohou být naprogramována ve strategických plánech SZP (například v odvětví ovoce a zeleniny).

Výjimečná opatření jsou již ze své povahy dočasná a přijímají se v takovém rozsahu a na takovou dobu, jaké jsou k vyřešení daných problémů nezbytné.

V odůvodněních nařízení Komise podle článků 219 až 222 nařízení o společné organizaci trhů jsou vysvětleny důvody pro přijetí výjimečného opatření na základě objektivního posouzení situace na trhu.

2.2 Rozpočtové aspekty

Před rokem 2023 mohla být výjimečná opatření zahrnující finanční podporu financována uvolněním finančních prostředků z „rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství“ (článek 25 předchozího horizontálního nařízení o SZP 4 ; článek 226 nařízení o společné organizaci trhů), které se získávaly uplatněním „finanční kázně“. Tento mechanismus financování předpokládal, že aktivace rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství povede ke snížení přímých plateb zemědělcům, a k jeho použití bylo nezbytné rozhodnutí o převodu ze strany Rady a Evropského parlamentu. Tato rezerva se nikdy nepoužila – až do března 2022, kdy byla schválena mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty postižené důsledky války na Ukrajině. Podpůrný balíček dosáhl výše 500 milionů EUR, z čehož 350 milionů EUR bylo financováno z rezervy pro případ krizí na rok 2022. Ve všech předchozích případech byly finanční prostředky na výjimečná opatření poskytnuty z jiných dostupných zdrojů v rámci dílčího stropu Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), aniž by rezerva pro případ krizí byla aktivována.

Počínaje rokem 2023 se v souladu s ustanoveními nového horizontálního nařízení o SZP 5 vytváří na začátku každého roku zemědělská rezerva ve výši nejméně 450 milionů EUR; tato rezerva bude vytvářena po celé období 2023–2027 6 . V rozpočtu EU může být stanovena vyšší částka.

Částka zemědělské rezervy se zapisuje přímo do rozpočtu EU, díky čemuž jsou finanční prostředky z rezervy bezprostředně dostupné. Výjimečná opatření mají být financována z této rezervy (spolu s tržními intervenčními opatřeními). Zemědělská rezerva se vytváří nejprve využitím zbývajících dostupných prostředků z nevyužité a převedené rezervy předchozího roku, poté z dostupných prostředků v rámci dílčího stropu fondu EZZF a v případě potřeby a pouze jako poslední možnost uplatněním finanční kázně.

Kapitola nařízení o společné organizaci trhů, která pojednává o výjimečných opatřeních, sestává ze čtyř článků. V následujících pododdílech jsou jednotlivé články rozebrány podrobněji.

2.3 Článek 219

Článek 219 umožňuje Komisi, aby formou aktů v přenesené pravomoci přijala opatření nezbytná k účinné a účelné reakci na narušení a hrozící narušení trhů, a to ve všech zemědělských odvětvích, na něž se nařízení o společné organizaci trhů vztahuje 7 . Ze závažných naléhavých důvodů lze akty v přenesené pravomoci přijmout v souladu s postupem pro naléhavé případy (článek 228 nařízení o společné organizaci trhů), v kterémžto případě vstoupí v platnost bezodkladně, pokud proti nim nevysloví námitku Evropský parlament nebo Rada.

Komise může tato opatření přijmout, jestliže dojde k narušení trhu nebo hrozí narušení trhu (zejména, nikoli však výhradně, z důvodu nárůstu či poklesu cen), u něhož je pravděpodobné, že bude přetrvávat nebo se bude zhoršovat. Tato opatření lze přijmout v případech, kdy se veškerá ostatní opatření, která mohou být přijata podle nařízení o společné organizaci trhů – například veřejná intervence nebo podpora soukromého skladování – zdají být pro řešení dané situace nedostatečná nebo nevhodná 8 . Opatření se zpravidla zaměřovala na situace vzniklé v důsledku nadměrné nabídky (nedostatečné poptávky), která se vyznačovala poklesem cen, znění článku ovšem zahrnuje i situace opačné, tedy nedostatek a nárůst cen.

Toto uspořádání odráží postupnou progresi opatření stanovených nařízením o společné organizaci trhů: aby bylo možné přijmout výjimečná opatření, musí se nejprve ukázat jako nedostatečné tržní intervenční nástroje (veřejná intervence a podpora soukromého skladování) a další nástroje dostupné podle nařízení o společné organizaci trhů. V tomto duchu každé přijaté opatření náležitě vysvětluje důvod, proč použití opatření dostupných podle nařízení o společné organizaci trhů dané narušení trhu nevyřešilo nebo proč by bývalo bylo k jeho řešení nedostačující.

Dotčená opatření mohou v rozsahu nezbytném a po dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu nebo hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání či jiné aspekty dalších opatření stanovených nařízením o společné organizaci trhů a mohou rovněž stanovit zcela nová opatření, včetně poskytnutí mimořádné pomoci jednomu či více odvětvím a jedné či více zemím.

Všechna výjimečná opatření, jimiž se poskytuje mimořádná pomoc, vysvětlují níže uvedené aspekty.

I)Stanoví, které země jsou pro přidělení finanční podpory způsobilé a na základě čeho se mezi ně rozdělí.

II)Vysvětlují, že rozdělení podpory členskými státy by mělo být zacíleno na producenty, kteří jsou daným narušením trhu nejvíce postiženi. Dle logiky subsidiarity mají členské státy často lepší předpoklady k analýze, které zemědělce a odvětví je třeba v různých tržních situacích podpořit, aby se narušení trhu zmírnilo. Podpora by se také měla rozdělovat na základě objektivních kritérií a nediskriminačním způsobem, aby se předešlo problémům v oblasti trhu a hospodářské soutěže.

III)Stanoví, zda členské státy mohou za stejně objektivních a nediskriminujících podmínek nenarušujících hospodářskou soutěž poskytnout dodatečnou podporu (navýšení). Tato navýšení, na něž se nevztahují pravidla státní podpory, mohou být odůvodněna skutečností, že částky přidělené přijímajícím členským státům nahrazují skutečné ztráty vzniklé producentům jen zčásti.

IV)Vysvětlují, jaký je vztah mezi mimořádnou podporou a finanční pomocí EU poskytovanou v rámci jiných nástrojů a zda je možné mimořádnou podporu s touto finanční pomocí kumulovat.

V)Požadují, aby členské státy Komisi informovaly: i) o objektivních kritériích použitých k zacílení podpory; ii) o tom, jak předešly možnému narušení hospodářské soutěže; iii) o celkových vyplacených částkách; iv) o počtu a druhu příjemců a v) o posouzení účinnosti přijatých opatření. Od roku 2015 musí být hlášena rovněž konkrétní přijatá opatření, zamýšlené dopady a dodatečná navýšení.

2.4 Článek 220

Článek 220 umožňuje Komisi, aby přijímala prováděcí akty a aby na žádost členského státu a na základě posouzení jejího věcného obsahu přijímala výjimečná opatření k řešení tržních dopadů opatření přijatých na vnitrostátní úrovni v rámci boje proti šíření nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin 9 . Při posuzování žádosti se hodnotí důkazy o tom, že dotčený členský stát urychleně přijal zdravotní, veterinární a fytosanitární opatření k potlačení nákazy, popřípadě k monitorování, omezení, eradikaci či zabránění dalšímu šíření škodlivého organismu rostlin. Opatření podle článku 220 mohou řešit rovněž případy závažného narušení trhu, jež přímo souvisejí se ztrátou důvěry spotřebitelů z důvodu ohrožení zdraví veřejnosti, zvířat či rostlin.

Článek 220 poskytuje právní základ pro náhrady producentům postiženým nepřímými dopady tržních omezení nebo ztráty spotřebitelské důvěry, kteří nemají nárok na finanční příspěvky EU v rámci zdravotních a veterinárních preventivních a kontrolních opatření stanovených právními předpisy EU 10 . Tato náhrada musí být spolufinancována příslušným členským státem. EU zajišťuje spolufinancování ve výši 50 % výdajů vzniklých členským státům (60 % při potírání slintavky a kulhavky).

Článek 220 uvádí výčet odvětví, u nichž je možné dopady opatření omezujících obchod kompenzovat.

Režimy podpory schválené podle článku 220 vyžadují, aby členské státy provedly správní kontroly a kontroly na místě a řádně tyto kontroly zdokumentovaly.

2.5 Článek 221

Článek 221 umožňuje Komisi, aby prostřednictvím prováděcích aktů přijímala mimořádná opatření k řešení konkrétních problémů, pokud nejsou splněny podmínky k přijetí opatření podle článku 219 nebo článku 220.

K těmto opatřením není nutné existující narušení trhu ani jeho hrozba. „Konkrétní problém“, který má být řešen, může proto spočívat v jiném důvodu bránícím dosažení cílů SZP. Tato opatření se mohou odchýlit od ustanovení nařízení o společné organizaci trhů pouze v takové míře a na takovou dobu, jaké jsou nezbytně nutné, a v každém případě na dobu nejdéle dvanácti měsíců.

Ze závažných naléhavých důvodů, pokud by okolnosti mohly vést k rychlému zhoršování situace, jejíž řešení by se při včasném nepřijetí opatření mohlo stát obtížným, lze přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty (čl. 229 odst. 3 nařízení o společné organizaci trhů).

2.6 Článek 222

A konečně, článek 222 zmocňuje Komisi k přijímání prováděcích aktů, jimiž se z působnosti právních předpisů o hospodářské soutěži vyjímají dohody a rozhodnutí zemědělců a jejich sdružení, uznaných organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo uznaných mezioborových organizací, jejichž cílem je stabilizace trhu 11 .

Opatření v oblasti řízení nabídky přijímaná soukromými hospodářskými subjekty mají řešit případy závažné nerovnováhy na trhu. Právo hospodářské soutěže obvykle tyto dohody mezi organizacemi producentů nedovoluje, protože mají omezující účinek na hospodářskou soutěž.

Tyto dohody a rozhodnutí: i) by měly být platné po dobu nejvýše šesti měsíců (mohou však být prodlouženy); ii) neměly by narušovat řádné fungování vnitřního trhu; iii) jejich výhradním cílem by měla být stabilizace dotčeného odvětví a iv) měly by spadat do jedné či více zvláštních kategorií společných opatření v tomto článku vyjmenovaných. Do roku 2017 mohla být tato opatření přijímána pouze jako poslední možnost poté, co pro dotčené produkty byla již přijata tržní nebo výjimečná opatření. Od uvedeného roku (od přijetí nařízení o reformě nařízení Omnibus 12 ) mohou doplňovat opatření EU podle jiných ustanovení, aniž by se na ně vztahovala uvedená předběžná podmínka.

Je třeba zmínit, že článek 222 nepředpokládá uvolňování finančních prostředků EU.

3.Využití výjimečných opatření (dle krizové situace)

Od 1. ledna 2014 do konce roku 2023 bylo přijato 63 výjimečných opatření podle článků 219 až 222 nařízení o společné organizaci trhů. Opatření jsou uvedena níže ve spojení s konkrétní krizí či situací, která byla podnětem k jejich přijetí 13 .

Většina opatření byla přijata podle článku 219 (32 aktů) a dále bylo čtrnáct aktů přijato podle článku 220, jedenáct aktů podle článku 221 a šest aktů podle článku 222.

Výčet všech těchto opatření je uveden v příloze 1. V příloze 2 jsou poskytnuty rovněž informace o provádění těchto opatření do 15. října 2023.

3.1 Ruský zákaz dovozu, spojený s případy nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou

V rámci odvetného opatření proti sankcím uvaleným EU po ruské anexi Krymu na jaře 2014 zavedla ruská vláda zákaz dovozu některých zemědělských produktů z Evropské unie. Zákaz, který vstoupil v platnost dne 7. srpna 2014, zahrnoval produkty, jako jsou mléko a mléčné výrobky, živočišné produkty a čerstvé ovoce a zelenina. Původní zákaz, který byl později prodloužen, měl značné důsledky pro unijní vývozce dotčených zemědělských produktů, protože omezil jejich přístup na ruský trh.

3.1.1 Ovoce a zelenina

Ruský zákaz dovozu z EU způsobil značný pokles cen v unijním odvětví ovoce a zeleniny, neboť náhlá nedostupnost jednoho z jeho nejvýznamnějších vývozních trhů způsobila nadměrnou nabídku v rámci EU.

Hrozba narušení trhu byla pro toto odvětví obzvláště akutní, protože vyvstala nečekaně v době sklizně, kdy zemědělcům zbývala velká množství sklizených produktů rychle podléhajících zkáze, pro něž měli omezené možnosti skladování. Pro některé odrůdy produktů, určené především pro Rusko, se navíc nepodařilo rychle nalézt alternativní vývozní trhy. V případě broskví a nektarinek přišel zákaz v době, kdy nabídka byla z důvodu povětrnostních podmínek v roce 2014 vysoká. Vzhledem k tomu, že produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a tyto produkty rychle podléhají zkáze, trh mohou výrazně narušit i menší přebytky.

Aby se předešlo vážnému narušení trhu a zmírnil se propad cen, byla přijata dvě opatření. Opatření podle článku 219 ze dne 21. srpna 2014 navýšilo objemy broskví a nektarinek způsobilých pro podporované stažení z trhu za účelem bezplatného rozdělení organizacemi producentů 14 . Umožnilo také poskytnutí finanční pomoci z prostředků EU producentům, kteří nebyli členy organizací producentů, a dodatečné podpory na propagační činnosti organizacím producentů ze čtyř hlavních producentských zemí – Řecka, Španělska, Francie a Itálie – ve výši až 3 milionů EUR 15 .

Druhé opatření podle článku 219 ze dne 29. srpna 2014 rozšířilo působnost nařízení na další ovoce a zeleninu dotčené ztrátou vývozních trhů. Přidělilo 125 milionů EUR (z toho 82 milionů EUR na jablka a hrušky a 43 milionů EUR na jiné ovoce a zeleninu) na poskytnutí finanční pomoci pro vyšší objemy produktů stahovaných z trhu, zelenou sklizeň a nesklízení jak producentům, kteří byli členy organizací producentů, tak těm, kteří jejich členy nebyli, až do stanovených množství produktů (uvedených v příloze I) 16 .

Tato výjimečná opatření byla prodlužována a doplňována, mimo jiné za účelem rozšíření působnosti na pomeranče, klementinky, mandarinky a citróny 17 .

V lednu 2016 byl ruský zákaz dovozu zemědělských produktů rozšířen i na dovoz tureckých zemědělských produktů. Vzhledem k tomu, že Turecko bylo významným vývozcem ovoce a zeleniny do Ruska, hrozba narušení trhu v EU byla z důvodu přesměrování obchodu značná. V červnu 2016 bylo zavedeno nové opatření podle článku 219, jímž byla již existující opatření upravena a jejich působnost byla rozšířena na další produkty. Opatření zahrnovalo omezení maximálního množství produktů způsobilých pro finanční pomoc na jeden producentský členský stát 18 . V březnu 2017 byla nevyužitá přidělená množství přerozdělena mezi producentské členské státy prostřednictvím nového aktu v přenesené pravomoci 19 .

Následně bylo při pravidelném monitorování trhu EU zjištěno zlepšení u dočasných plodin (zeleniny a některého ovoce), což vedlo k přizpůsobení existujících opatření. V dubnu 2017 byl opatřením podle článku 219 snížen počet produktů a jejich maximální množství, jež byly k podpoře způsobilé 20 . Z důvodu vysokých objemů produkce a nahromaděných zásob broskví a nektarinek v některých členských státech, jakož i z důvodu zavedení sanitárních a fytosanitárních opatření alternativními vývozními destinacemi, například Běloruskem, však bylo v září 2017 přijato nové opatření podle článku 219. Tento nový akt zvýšil maximální množství broskví a nektarinek způsobilých k podpoře u Řecka, Španělska a Itálie 21 .

V důsledku všech těchto opatření bylo do roku 2018 celkově vyplaceno více než 500 milionů EUR, díky čemuž mohlo být z trhu staženo téměř 1,8 milionu tun čerstvého ovoce a zeleniny.

3.1.2 Mléko a mléčné výrobky

Ruský zákaz dovozu z EU měl za následek nejprve hrozbu narušení a poté skutečné narušení trhu s mlékem a mléčnými výrobky, provázené značným poklesem cen. Ve spojení s dalšími okolnostmi, například zpomalením čínského dovozu (největší světový dovozní trh), příznivými cenami a povětrnostními podmínkami, způsobila tato situace nárůst celosvětové nabídky mléka. Kombinovaný účinek všech těchto okolností vedl k celosvětové nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou v mlékárenském odvětví a k prudkému poklesu ceny mléka a mléčných výrobků s negativními vedlejšími dopady na odvětví živočišné výroby.

Aby byla trhu poskytnuta jistota, bylo prostřednictvím opatření podle článku 219 22 několikrát prodlouženo období veřejné intervence u sušeného odtučněného mléka a másla (které obvykle trvá od 1. března do 30. září).

Vedle běžné podpory soukromého skladování pro máslo a sušené odtučněné mléko byl koncem roku 2014 23 a koncem roku 2015 24 zaveden dočasný a mimořádný režim podpory soukromého skladování pro všechny druhy sýrů (neomezující se pouze na sýry s chráněným zeměpisným označením (CHZO) nebo označením původu (CHOP), které mají nárok na podporu soukromého skladování podle nařízení o společné organizaci trhů).

Mezi roky 2014 a 2017 byla tato opatření doplněna režimy mimořádné finanční podpory pro odvětví mléka a jiná odvětví živočišné výroby.

V listopadu 2014 bylo přijato opatření podle článku 219, které poskytovalo mimořádnou podporu producentům mléka v Estonsku, Lotyšsku a Litvě ve výši 28,6 milionu EUR (6,8 milionu, 7,7 milionu, resp. 14,1 milionu EUR). Toto opatření mělo řešit problémy s likviditou, jež způsobila ztráta významného obchodního partnera a následný pokles cen mléka. Zmíněné tři země byly do značné míry závislé na vývozu do Ruska a jejich mlékárenské odvětví se zaměřovalo na produkty, na něž se nevztahuje veřejná intervence ani podpora soukromého skladování 25 . V prosinci 2014 bylo z podobných důvodů přiděleno 10,7 milionu EUR Finsku 26 . Podpora byla těmto čtyřem zemím přidělena na základě jejich objemu produkce mléka podle vnitrostátních kvót.

V říjnu 2015 výraznou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v odvětví mléka, mléčných výrobků a vepřového masa, vyvolanou ruským zákazem a jeho následným prodloužením, dále prohloubil nárůst výrobních nákladů v dalších odvětvích živočišné výroby v důsledku sucha v Evropě v roce 2015. Souběh těchto okolností vedl k přijetí opatření podle článku 219, jímž byla poskytnuta mimořádná podpora zemědělcům v odvětví mléka a dalších odvětvích živočišné výroby ve všech členských státech EU v celkové výši 420 milionů EUR 27 . Povolena byla dodatečná vnitrostátní podpora – nepodléhající řízení o státní podpoře – ve výši až 100 %.

Následně byla v dubnu 2016 přijata dvě opatření podle článku 219, resp. článku 222. Tato dvě opatření opravňovala družstva a jiné formy jak uznaných, tak neuznaných organizací producentů k uzavírání dohod a přijímání rozhodnutí ohledně plánování produkce mléka v zájmu stabilizace trhu 28 . Druhé z těchto opatření bylo v září z důvodu nízké míry využití prodlouženo 29 .

V září 2016 byla zavedena dvě nová opatření podle článku 219, která měla řešit narušení trhu v odvětví mléka a živočišné výroby, ovlivněná pokračujícím ruským zákazem a přetrvávající celosvětovou nerovnováhou mezi nabídkou a poptávkou, a poskytovala zemědělcům ve zmíněných odvětvích další mimořádnou podporu.

První z těchto opatření umožňovalo členským státům poskytnout podporu na základě dobrovolného snížení dodávek kravského mléka s cílem snížit objemy produkce a napomoci stabilizaci odvětví. Cílem druhého opatření bylo řešit narušení trhu v odvětvích mléka a vepřového, hovězího, telecího, skopového a kozího masa. V závislosti na vnitrostátních okolnostech toto opatření: i) umožňovalo náhrady ztrát zemědělců způsobených nižšími cenami mléka; ii) připouštělo podporu odvětví hovězího a telecího masa a iii) řešilo ohniska afrického moru prasat v dalších odvětvích živočišné výroby. Akt obsahoval výčet činností zaměřených na podporu hospodářské udržitelnosti a přispívání ke stabilizaci trhu, které byly k podpoře způsobilé. Členské státy musely podat zprávy o přijatých opatřeních a odůvodnit přidělení podpory jiným odvětvím živočišné výroby než odvětví mléka. Byla přidělena částka ve výši 150 milionů EUR, která měla pomoci snížit produkci mléka, a částka ve výši 350 milionů EUR na podporu přizpůsobení v odvětvích živočišné výroby 30 . Druhá z těchto podpor umožňovala dodatečnou vnitrostátní podporu ve výši až 100 %.

3.2 COVID-19

Během pandemie COVID-19 vedla omezení pohybu, omezená dostupnost pracovní síly a povinné uzavření pohostinských a stravovacích zařízení k náhlému poklesu spotřeby některých zemědělských a potravinářských produktů.

3.2.1 Mléko a mléčné výrobky

Odvětví mléka a mléčných výrobků se potýkalo s poklesem poptávky při omezení volného pohybu osob v roce 2020. V dubnu roku 2020 byla pro způsobilé výrobky (máslo, sušené odtučněné mléko) zahájena tržní intervenční opatření podle nařízení o společné organizaci trhů ve formě podpory soukromého skladování. Vzhledem k tomu, že producenti nebyli schopni přeorientovat zpracované syrové mléko na skladovatelné a na práci méně náročné výrobky, uvedená opatření byla doplněna opatřením podle článku 219, které poskytlo podporu soukromého skladování pro sýry bez osvědčení o CHOP či CHZO (nezpůsobilé k podpoře soukromého skladování podle ustanovení nařízení o společné organizaci trhů) v rámci předem stanovených maximálních objemů na členský stát 31 .

Souběžně bylo s ohledem na závažnou tržní nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v tomto odvětví přijato rovněž nařízení podle článku 222, které za účelem vyrovnání poklesu cen mléka a mléčných výrobků umožnilo organizacím producentů uzavírat dohody a přijímat společná rozhodnutí týkající se plánování objemů produkce syrového mléka před začátkem hlavní produkční sezóny 32 .

3.2.2 Ovoce, zelenina a víno

Uzavření významných odbytišť (obchodů, restaurací) pro ovoce, zeleninu a víno, spolu s nedostatkem pracovníků, výrazně narušilo odvětví ovoce, zeleniny a vína v EU.

Pokud jde o odvětví vína, na vývoz mělo již v té době negativní dopad uvalení 25% dovozního cla (dle hodnoty) na dovoz vína z EU ze strany Spojených států v říjnu 2019. Pandemie situaci dále zhoršila, v důsledku čehož se producenti vína dostali do finančních potíží.

V dubnu 2020 bylo přijato opatření podle článku 219, které mělo řešit narušení trhu způsobená pandemií COVID-19 v odvětví ovoce, zeleniny a vína. Akt zavedl odchylky od existujících pravidel pro operační programy a programy podpory podle nařízení o společné organizaci trhů 33 .

U ovoce a zeleniny byly dočasně zrušeny limity výdajů na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení v rámci operačních programů.

U odvětví vína byla za účelem odstranění tržních přebytků, které snižovaly ceny, dočasně rozšířena finanční pomoc v rámci programů podpory tak, aby se vztahovala i na destilaci vína pro průmyslové a energetické účely a na podporu na krizové skladování. Opatření zároveň rozšířilo podporu EU i na vzájemné fondy producentů a u některých opatření zvýšilo prahové hodnoty pro finanční příspěvky EU, aby snížilo vlastní finanční příspěvky hospodářských subjektů a zároveň zlepšilo jejich peněžní toky. Provozní rozpočet pro vnitrostátní programy podpory zůstal beze změny 34 .

Souběžně bylo přijato opatření podle článku 221, které mělo řešit nedostatek pracovní síly na vinicích a prodlužovalo jak povolení k výsadbě, jejichž platnost končila v roce 2020, tak lhůtu pro vyklučení v případě předem povolené opětovné výsadby 35 .

V červenci 2020 byla zavedena dvě nová opatření, jež měla pomoci odvětvím ovoce, zeleniny a vína, aby se s dopady pandemie vyrovnala. První opatření podle článku 219 zavedlo do operačních programů a programů podpory v obou odvětvích dodatečné flexibility. V odvětví vína mohli také producenti za určitých podmínek požádat o vyplacení zálohy ve výši 100 % podpory EU jak na nouzovou destilaci vína, tak na jeho krizové skladování, aby ulevili svým omezeným peněžním tokům 36 .

Druhé opatření bylo zavedeno podle článku 222 a jeho cílem bylo řešit závažnou tržní nerovnováhu v odvětví vína, kdy klesala spotřeba i vývoz, zatímco velké objemy vína se ukládaly do skladů. Zemědělcům, uznaným organizacím producentů a mezioborovým organizacím umožnilo uzavírání dohod a přijímání společných rozhodnutí ohledně činností spojených s výrobou, přeměnou, zpracováním, skladováním a propagací 37 .

Na základě zjištění, že situace v odvětví vína se navzdory předchozím opatřením nezlepšila, byla v lednu a září 2021 přijata dvě opatření podle článku 219, která prodlužovala platnost dříve přijatých odchylek a umožňovala další flexibilitu na podporu pojištění sklizně 38 .

3.2.3 Další odvětví

Odvětví brambor a živých rostlin a květin zaznamenala v době omezení volného pohybu osob kvůli pandemii COVID-19 určité období tržní nerovnováhy, způsobené prudkým poklesem poptávky a cen, omezenou dostupností pracovní síly a vyššími přepravními náklady.

V zájmu podpory producentů byla v dubnu 2020 přijata dvě opatření podle článku 222, která zemědělcům a uznaným organizacím producentů umožnila uzavírání dohod a přijímání společných rozhodnutí například ohledně stahování z trhu, bezplatného rozdělování, propagace a dočasného plánování produkce 39 .

3.3 Válka na Ukrajině a následný vývoj na trhu

V důsledku ruské útočné války proti Ukrajině akutně hrozilo narušení trhu EU z důvodu výrazného nárůstu cen obilovin a vstupů (zejména energie a hnojiv) a narušení obchodu. Proti těmto hrozbám bylo v březnu 2022 přijato opatření podle článku 219, které poskytovalo dočasnou mimořádnou podporu zemědělcům činným v libovolném odvětví, pokud se zapojili do činností přispívajících k zabezpečení potravin nebo k řešení případů nerovnováhy na trhu. Poskytnuta byla částka v celkové výši 500 milionů EUR, která byla členským státům rozdělena na základě jejich stropů pro přímé platby. Členské státy si mohly samy zvolit jedno či více odvětví, která budou příjemcem, aby podpořily producenty, kteří utrpěli nejvíce. Povolena byla rovněž dodatečná vnitrostátní podpora ve výši až 200 % 40 .

Opatření podle článku 219 bylo přijato také v červenci 2022 za účelem podpory odvětví ovoce a zeleniny. Umožňovalo odchylky od limitů výdajů na opatření k předcházení krizím a jejich řešení a zvyšovalo podíl finanční pomoci EU u vnitrostátních provozních fondů v tomto odvětví 41 .

Zvýšený dovoz obilovin a olejnatých semen z Ukrajiny do členských států v blízkosti ukrajinské hranice, kde byly vytvořeny obchodní koridory nazvané „trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou“, měl dopad na místní zemědělce. V některých regionech EU způsobil dodatečný dovoz přebytek domácí nabídky, stlačil místní ceny nebo nasytil logistické řetězce. V reakci na tyto problémy bylo v dubnu 2023 přijato opatření podle článku 221. Byla přidělena částka ve výši 56 milionů EUR, určená na podporu zemědělců nejvíce postižených zvýšeným dovozem obilovin a olejnatých semen z Ukrajiny v Bulharsku, Polsku a Rumunsku. Povolena byla dodatečná vnitrostátní podpora ve výši až 100 % 42 .

S ohledem na rozsah negativního dopadu zvýšeného dovozu obilovin a olejnatých semen z Ukrajiny do Bulharska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska bylo v červnu 2023 přijato druhé opatření podle článku 221. Toto druhé opatření rozšířilo předchozí opatření o dalších 100 milionů EUR, jež byly poskytnuty na podporu zemědělců produkujících určité obiloviny a olejnatá semena [příloha 1] v pěti zemích. Povolena byla dodatečná vnitrostátní podpora ve výši až 200 % 43 .

V polovině roku 2023 byl zaznamenán rychlý pokles cen u některých zemědělských produktů při současných vysokých vstupních nákladech, vysoké inflaci cen potravin a snížené spotřebitelské poptávce. Tyto okolnosti měly značně negativní dopad na různá zemědělská odvětví v EU a zemědělcům způsobovaly problémy s likviditou nad rámec těch, jež byly předtím zjištěny v pětici nejvíce postižených států, které byly příjemci předchozí podpory.

V červenci 2023 bylo přijato opatření podle článku 221, které mělo řešit konkrétní problémy pozorované v některých odvětvích, například v odvětví živočišné výroby, ovoce a zeleniny, vína, obilovin a olejnatých semen. Opatření poskytovalo mimořádnou podporu zemědělcům v nejvíce postižených zemědělských odvětvích 22 členských států, které nebyly příjemci v rámci předchozích dvou opatření podle článku 221. Poskytnuta byla celková částka 330 milionů EUR. Členské státy byly požádány, aby se zaměřily na zemědělce v nejvíce postižených odvětvích, a mohly poskytnout podporu na činnosti související s nouzovou destilací vína nad rámec přídělů stanovených ve vnitrostátních programech podpory. Povolena byla dodatečná vnitrostátní podpora ve výši až 200 % 44 .

Souběžně bylo v červnu 2023, v reakci na hrozbu budoucí tržní nerovnováhy v odvětví vína s příchodem nové sklizně, přijato opatření podle článku 219, které členským státům umožnilo přesměrovat část finančních prostředků v rámci vnitrostátních programů podpory na poskytnutí podpory přizpůsobené konkrétním okolnostem. Podpora na nouzovou destilaci vína byla povolena za určitých podmínek, spolu s odchylkami od ustanovení nařízení o společné organizaci trhů a zvýšenými finančními příspěvky EU na různé druhy odvětvových opatření 45 .

3.4 Extrémní povětrnostní události a přírodní pohromy

Již v roce 2015 byly negativní dopady nepříznivých povětrnostních podmínek na trhy uznány za jeden z faktorů přispívajících k nerovnováze mezi nabídkou a poptávkou v odvětví živočišné výroby, protože sucho v létě 2015 mělo za následek nedostatek krmných plodin a pastvin 46 .

Po zemětřesení, které v srpnu 2016 zasáhlo střední Itálii, bylo v roce 2017 změněno opatření podle článku 219 přijaté v roce 2016, které poskytovalo mimořádnou podporu na přizpůsobení chovatelům hospodářských zvířat. Pro usnadnění náhrady ztrát vzniklých chovatelům hospodářských zvířat v postižených regionech bylo Itálii povoleno poskytnout dodatečnou vnitrostátní podporu ve výši až 200 % 47 .

Z důvodu nebývalých a abnormálních povětrnostních podmínek, zejména dlouhotrvajících silných dešťů a záplav, které postihly jejich ornou půdu, bylo v lednu 2018 přijato opatření podle článku 221 na podporu zemědělců v Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Finsku. Cílem tohoto opatření bylo poskytnout náhradu zemědělcům, kteří byli dešti a záplavami nejvíce postiženi, a těm, kteří utrpěli největší ztráty orné půdy pro zimní výsev a při sklizni. Akt stanovil maximální výši finančních prostředků EU, která bude k dispozici pro jednotlivé země z celkové částky 15 milionů EUR, přičemž země si samy určily počet způsobilých hektarů a paušální částku podpory na hektar. Povoleno bylo vnitrostátní navýšení ve výši až 100 % 48 .

Také opatření podle článku 221 přijaté v půli července 2023 se zčásti zaměřovalo na řešení dopadů mimořádně nepříznivých povětrnostních jevů, například sucha na jaře 2023 (kritického zejména v některých regionech Španělska, Portugalska a Itálie) a souvisejících škod vzniklých zemědělským producentům 49 .

Tyto závažné nepříznivé meteorologické jevy měly konkrétní negativní dopad na producenty ovoce, zeleniny a vína a vedly k přijetí nového opatření podle článku 221 v srpnu 2023. Opatření umožnilo některé flexibility a navýšilo finanční příspěvky EU při provádění operačních programů pro organizace producentů a sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny. V odvětví vína prodloužilo jak platnost povolení k výsadbě, která končila v roce 2023, tak období pro vyklučení. Zavedlo také flexibility týkající se opatření v oblasti restrukturalizace a přeměny vinic, která byla v roce 2023 provedena pouze částečně 50 .

Následně v roce 2023 zaznamenalo mimořádně rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy Slovinsko, zatímco části Řecka čelily v srpnu a září 2023 nebývalým přírodním požárům a záplavám. Značné škody způsobené těmito přírodními katastrofami na zemědělské produkci vedly k přijetí nového opatření podle článku 221, zaměřeného na podporu postižených zemědělců, v prosinci 2023. Zmíněným dvěma zemím byla přidělena částka 51,7 milionu EUR a bylo povoleno vnitrostátní navýšení ve výši až 200 % 51 .

3.5 Nákazy zvířat

3.5.1 Africký mor prasat

Aby zabránily šíření afrického moru prasat (AMP) na svém území, přijaly Polsko a Litva v únoru 2014 preventivní opatření, která v postižených oblastech omezila uvádění vepřového masa na trh. Obě země následně informovaly Komisi o výrazných poklesech cen a o narušení trhu v těchto oblastech, jež uvedená omezení způsobila. V důsledku toho byla v březnu a dubnu 2014 přijata dvě opatření podle článku 220, která obě země opravňovala k poskytnutí podpory na porážku některých zvířat v předem stanoveném období a za určitých podmínek 52 .

V reakci na nová ohniska AMP v Polsku, která producentům způsobila ztráty, bylo v dubnu 2017 přijato opatření podle článku 220. Polsku bylo umožněno poskytnout producentům podporu na porážku některých zvířat za určitých podmínek 53 . V září 2017 byla mimořádná podpora za obdobných podmínek poskytnuta také drobným chovatelům prasat, a to prostřednictvím opatření podle článku 221, které mělo předejít tomu, aby tito drobní chovatelé ukončili produkci, a zmírnit jejich náklady na dodržování vnitrostátních opatření 54 .

3.5.2 Influenza ptáků

Mezi roky 2014 a 2023 bylo v Evropě zjištěno několik ohnisek influenzy ptáků, například v Itálii, Francii a Polsku. Tyto tři země následně oznámily Komisi, že opatření uplatněná za účelem zastavení šíření a eradikace této nákazy měla za následek ztráty příjmů nesplňující podmínky pro finanční příspěvky EU podle použitelných právních předpisů EU 55 u hospodářských subjektů v odvětvích vajec a drůbežího masa. Komise proto mezi říjnem 2014 a srpnem 2023 přijala jedenáct opatření podle článku 220, která zajišťovala spolufinancování EU u výdajů vzniklých těmto třem zemím při dočasné podpoře jejich hospodářských subjektů nacházejících se v pásmech regulovaných vnitrostátními opatřeními, a to po určitou dobu a pod podmínkou předložení způsobilých žádostí ze strany těchto subjektů na základě kontrol ex ante provedených vnitrostátními orgány. Tato opatření stanoví: i) postižené druhy; ii) maximální množství produktů způsobilá k financování a iii) paušální částky spoluúčasti a kritéria používaná k jejich stanovení (v některých případech do stanovené maximální úrovně/částky spolufinancování EU). Od května 2014 akty vysvětlovaly, že vzniklé ztráty by neměly být nahrazovány státní podporou ani pojištěním a že producenti by neměli již být příjemci finančních příspěvků EU na tytéž ztráty podle jiných příslušných nařízení EU 56 .

3.6 Ostatní

V zájmu stability trhu (buď na úrovni EU nebo v rámci postižených odvětví) nebo za účelem zabránění rychlému poklesu produkce určitých produktů byla přijata další tři výjimečná opatření podle článku 221 k řešení konkrétních problémů.

V červenci 2019 bylo přijato opatření podle článku 221 s cílem poskytnout mimořádnou podporu zemědělcům v odvětví hovězího a telecího masa v Irsku. Podnětem k tomuto opatření byl možný dopad vystoupení Spojeného království z EU, protože Spojené království bylo pro irské hovězí a telecí maso významným vývozním trhem. Na podporu zemědělců při přizpůsobení jejich produkce a nalezení nových trhů bylo Irsku přiděleno celkem 50 milionů EUR. Povoleno bylo vnitrostátní navýšení ve výši až 100 % 57 .

V lednu 2020 byla prostřednictvím opatření podle článku 221 zavedena odchylka pro programy podpory v odvětví vína. Cílem tohoto opatření bylo reagovat na uvalení dovozních cel na dovoz vín z některých zemí EU ze strany Spojených států, k němuž Spojené státy přistoupily v rámci protiopatření k subvencím EU pro Airbus a na základě arbitrážního rozhodnutí Světové obchodní organizace. Opatření umožnilo flexibilnější provádění propagačních opatření v odvětví vína a vyšší sazby pro příspěvky EU 58 .

V březnu 2020 byly prostřednictvím opatření podle článku 221 schváleny rovněž odchylky od operačních programů v italském odvětví ovoce a zeleniny. Toto opatření mělo podpořit organizace producentů postižené zamořením kněžicí mramorovanou v některých regionech Itálie, jimž mělo pomoci se s tímto škodlivým organismem vypořádat, protože přijetí eradikačních opatření na úrovni EU nebylo podle použitelného unijního práva možné. Prahové hodnoty pro pomoc EU na opatření v oblasti předcházení krizím a jejich řešení byly za účelem dosažení těchto cílů zvýšeny 59 .

4.Závěrečné poznámky

Opatření, o nichž hovoří tato zpráva, svědčí o tom, že soubor právních nástrojů pro výjimečná opatření zavedený reformou v roce 2013 poskytuje flexibilitu pro řešení různých druhů krizí. Představuje tudíž významný pokrok ve srovnání s právním stavem, který existoval předtím.

Z politického hlediska jsou výjimečná opatření obvykle dobře přijímána. Potvrzuje to široká podpora vyjadřovaná při navrhování – nebo po přijetí – souvisejících aktů na úrovni Rady a Evropského parlamentu, jakož i při projednávání ve výborech. Využívání těchto výjimečných opatření je projevem solidarity EU a jejích členských států. V této souvislosti stojí za zvážení následující postřehy týkající se důvodů pro přijetí těchto opatření, jejich navrhování a finančních aspektů.

4.1 Důvody pro přijetí výjimečných opatření

Výjimečná opatření byla přijímána za účelem dosažení jasných politických cílů, jak dokládají odůvodnění aktů, a řeší výjimečné situace, které by mohly mít negativní dopad na zemědělské trhy. Tato opatření byla prováděna v souladu se zmíněnými politickými cíli. Koncept výjimečných opatření a jejich místo v nařízení o společné organizaci trhů naznačují, že jde o prostředky, které by měly být využívány ve výjimečných případech v reakci na obzvláště náročné situace, jež by mohly mít negativní dopad na zemědělské trhy.

Z uplatňování výjimečných opatření je zřejmé, že se využívají především k pomoci zemědělcům v souvislosti se škodami, které jim vznikly v důsledku narušení trhu nebo problémů v oblasti zdraví zvířat či rostlin. Zemědělcům také – byť méně často – pomáhají řešit negativní dopady extrémních nepříznivých povětrnostních jevů na jejich hospodářské výnosy. V případě nízkých cen se jako další nástroje využívají podpora soukromého skladování, která se snaží ceny podpořit, a veřejné intervenční nákupy, které byly prováděny například u sušeného odtučněného mléka v letech 2014 až 2016.

4.2 Navrhování výjimečných opatření a aspekty jejich provádění

Spektrum dosud přijatých výjimečných opatření a značná různorodost okolností, na něž reagovala, naznačují, že narušení trhu bývají často vícerozměrné a nepředvídatelné povahy a vyžadují proto cílené reakce ad hoc.

Celkově výjimečná opatření prokázala svou účinnost při řešení potřeby zúčastněných stran vypořádat se s krizovými situacemi 60 . Včasné využití podpory EU je jasným signálem péče orgánů veřejné správy a projevem evropské solidarity a má pozitivní dopady na náladu na trhu v odvětví zemědělství.

Evropský účetní dvůr (EÚD) doporučil Komisi, aby předem stanovila objektivní parametry a kritéria, které by sloužily jako prahy pro rozhodnutí, kdy dochází k narušení trhu, jež vyžaduje výjimečné opatření 61 . Stanovení spouštěcích prahů ex ante je však vzhledem k různorodosti krizí a souvisejících dopadů mimořádně obtížné. Pro opatření by bylo omezující a mohlo by předem vylučovat reakce přizpůsobené na míru různorodým situacím, k nimž na zemědělských trzích dochází. Neexistence předem stanovených parametrů nebrání tvůrcům politik v navrhování opatření, která jsou založena na pečlivém posouzení dané konkrétní situace na trhu.

EÚD dále ve svých zvláštních zprávách 62 zmiňuje problémy spojené s možnými nadměrnými náhradami zemědělcům, kteří z těchto opatření těží, nebo efekt „mrtvé váhy“, způsobený zčásti „morálním hazardem“. Přestože tato rizika není radno podceňovat, Komise s nimi stále častěji při navrhování svých nařízení počítá 63 .

Obdobně by využívání výjimečných opatření nemělo vytěsňovat pobídky motivující zemědělce k řízení vlastních rizik prostřednictvím uplatňování udržitelných agronomických a chovatelských postupů a přijímání vhodných nástrojů a strategií pro řízení rizik, včetně těch, které jsou zaměřeny na zvládání přírodních katastrof, jejichž výskyt je se změnou klimatu čím dál tím častější. Přestože účelem této zprávy není posuzovat možnosti, jež se v tomto ohledu nabízejí (včetně možností stanovených v nařízení o strategických plánech a ve strategických plánech SZP členských států), potvrzuje význam budoucí politické soudržnosti mezi různými nástroji na vnitrostátní a unijní úrovni.

Z hlediska provádění se opatření přijatá podle článku 222 nařízení o společné organizaci trhů snaží buď dosáhnout u nabídky tlumícího účinku, nebo ji řídit ve fázi produkce. Jakkoli je přitom jejich cílem předejít při hrozícím narušení trhu potenciálním nákladnějším náhradám ex post, mohou narážet na problémy kolektivního jednání. Zkušenosti ukazují, že účinnost článku 222 nařízení o společné organizaci trhů, podle něhož dohody nejsou povinné pro strany, jež se zapojit nechtějí, mohou snižovat možné obavy z parazitování.

4.3. Finanční aspekty

Vytvoření „zemědělské rezervy“ v roce 2023 a její diferencované mechanismy financování v porovnání s předcházející „rezervou pro případ krizí“ přinesly větší předvídatelnost rozpočtových prostředků použitelných na výjimečná opatření. Uplatňování „finanční kázně“ při vytváření rezervy pro případ krizí omezovalo její atraktivitu, protože členské státy nebyly ochotny „zaplatit“ za výjimečná opatření snížením přímých plateb všem zemědělcům. Snažily se využívat prostředky z rozpočtu způsobem, který by neměl na přímé platby dopad. Proto kdykoli to bylo možné, opatření byla financována z jiných zdrojů než z rezervy pro případ krizí. Přitom ovšem tlak na rozpočet EU, jakož i navzájem si konkurující potřeby vedly k nejistotě ohledně toho, zda budou tyto alternativní zdroje pro financování výjimečných opatření i nadále k dispozici. Současné rozpočtové nastavení zemědělské rezervy uvedená omezení překonává. Přesto, navzdory této zvýšené flexibilitě, nová rezerva stále podléhá zásadě ročního rozpočtu EU. S ohledem na značně rozsáhlé dopady a škody, jež způsobuje tržní krize nebo přírodní pohromy velkého rozsahu, představuje zemědělská rezerva i přes svou omezenou velikost jeden z prostředků, jimiž lze situaci zemědělců ulehčit.

Zkušenosti získané při využívání výjimečných opatření, včetně výjimečných opatření financovaných v rámci nové zemědělské rezervy, budou užitečným podkladem pro budoucí politické úvahy. V tomto ohledu budou možnosti řešení případných nedostatků v navrhování a využívání těchto opatření přezkoumány při přípravě budoucí společné zemědělské politiky pro období po roce 2027.

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(2)

Viz zpráva o pracovní skupině pro zemědělské trhy (2018).

(3)

Články 8 až 21 nařízení o společné organizaci trhů.

(4)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(5)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187).

(6)

Ustanovení čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

(7)

Viz čl. 1 odst. 2 a příloha I nařízení o společné organizaci trhů.

(8)

Zmínka o „nevhodnosti“ jiných tržních opatření podle nařízení o společné organizaci trhů byla vložena při poslední reformě SZP nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2117 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 262).

(9)

Škodlivé organismy rostlin a zmínka o souvisejících fytosanitárních kontrolách byly vloženy při poslední reformě SZP nařízením 2021/2117. Škodlivé organismy rostlin se týkají pouze ovoce a zeleniny.

(10)

Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1). Nařízení bylo zrušeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

(11)

Možnosti těchto společných opatření byly rozšířeny na zemědělce a jejich sdružení nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15) („nařízení Omnibus“).

(12)

Nařízení (EU) 2017/2393.

(13)

Je nutno poznamenat, že některé akty představují pouze změny dříve schválených aktů, například prodlužují dobu trvání opatření, rozšiřují jejich působnost na další příjemce apod.

(14)

Právní základ pro opatření k řešení krizí (například stažení z trhu, zelenou sklizeň a nesklízení), která může EU podpořit v rámci operačních programů pro ovoce a zeleninu, se v průběhu času měnil, od nařízení o společné organizaci trhů č. 1308/2013 (články 33–34) po nařízení o strategických plánech SZP Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1). Od roku 2021 jsou rozsah, doba trvání a další aspekty odvětvových intervencí v odvětví ovoce a zeleniny upraveny nařízením o strategických plánech SZP (článek 42 a násl.).

(15)

Úř. věst. L 248, 22.8.2014, s. 1.

(16)

Úř. věst. L 259, 30.8.2014, s. 2.

(17)

Úř. věst. L 284, 30.9.2014, s. 22; Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 20; Úř. věst. L 211, 8.8.2015, s. 17.

(18)

Úř. věst. L 154, 11.6.2016, s. 3.

(19)

Úř. věst. L 58, 4.3.2017, s. 8.

(20)

Úř. věst. L 170, 1.7.2017, s. 31.

(21)

Úř. věst. L 233, 9.9.2017, s. 1.

(22)

Úř. věst. L 265, 5.9.2014, s. 21; Úř. věst. L 360, 17.12.2014, s. 13; Úř. věst. L 242, 18.9.2015, s. 28; Úř. věst. L 242, 9.9.2016, s. 15.

(23)

Úř. věst L 265, 5.9.2014, s. 22, krátce poté zrušený, protože se zdál být nepřiměřeně využíván výrobci sýra z oblastí, z nichž se obvykle významná množství sýra do Ruska nevyvážela (Úř. věst. L 279, 23.9.2014, s. 17).

(24)

Úř. věst. 271, 16.10.2015, s. 15, změněný následně tak, aby nevyužitá maximální množství sýrů byla dána k dispozici některým členským státům (Úř. věst. L 41, 18.2.2016, s. 10).

(25)

Úř. věst. L 341, 27.11.2014, s. 3.

(26)

Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 18.

(27)

Úř. věst. L 271, 16.10.2015, s. 25.

(28)

Úř. věst. L 96, 12.4.2016, s. 18; Úř. věst. L 96, 12.4.2016, s. 20. Odlišný právní základ odráží skutečnost, že článek 222 se vztahuje pouze na uznané organizace producentů; pro jeho rozšíření na družstva neuznaná jako organizace producentů bylo třeba přijmout opatření podle článku 219.

(29)

Úř. věst. L 242, 9.9.2016, s. 17.

(30)

Úř. věst. L 242, 9.9.2016, s. 4; Úř. věst. L 242, 9.9.2016, s. 10.

(31)

Úř. věst. L 140, 4.5.2020, s. 1.

(32)

Úř. věst. L 140, 4.5.2020, s. 37.

(33)

V roce 2020 se oba programy stále ještě řídily nařízením o společné organizaci trhů.

(34)

Úř. věst. L 140, 4.5.2020, s. 6.

(35)

Úř. věst. L 140, 4.5.2020, s. 46.

(36)

Úř. věst. L 300, 14.9.2020, s. 26.

(37)

Úř. věst. L 215, 7.7.2020, s. 13.

(38)

Úř. věst. L 31, 29.1.2021, s. 198; Úř. věst. L 415, 22.11.2021, s. 1.

(39)

Úř. věst. L 140, 4.5.2020, s. 13; Úř. věst. L 140, 4.5.2020, s. 17.

(40)

Úř. věst. L 96, 24.3.2022, s. 4.

(41)

Úř. věst. L 189, 18.7.2022, s. 1.

(42)

Úř. věst. L 96, 5.4.2023, s. 80.

(43)

Úř. věst. L 168, 3.7.2023, s. 22.

(44)

Úř. věst. L 180, 17.7.2023, s. 21.

(45)

Úř. věst. L 160, 26.6.2023, s. 12.

(46)

Viz výše, Úř. věst. L 271, 16.10.2015, s. 25.

(47)

Úř. věst. L 42, 18.2.2017, s. 7.

(48)

Úř. věst. L 19, 24.1.2018, s. 6.

(49)

Viz výše, Úř. věst. L 180, 17.7.2023, s. 21.

(50)

Úř. věst. L 199, 9.8.2023, s. 96.

(51)

Úř. věst. L, 2023/2820, 18.12.2023, ELI: EUR-Lex – L_202302820 – CS – EUR-Lex (europa.eu) . 

(52)

Úř. věst. L 95, 29.3.2014, s. 24; Úř. věst. L 125, 26.4.2014, s. 64.

(53)

Úř. věst. L 92, 6.4.2017, s. 41.

(54)

Úř. věst. L 234, 12.9.2017, s. 1.

(55)

Nařízení (EU) č. 652/2014, zrušené nařízením (EU) 2021/690.

(56)

Úř. věst. L 295, 11.10.2014, s. 51; Úř. věst. L 126, 14.5.2016, s. 63; Úř. věst. L 43, 21.2.2017, s. 196; Úř. věst. L 46, 20.2.2018, s. 1; Úř. věst. L 255, 11.10.2018, s. 1; Úř. věst. L 255, 11.10.2018, s. 7; Úř. věst. L 206, 6.8.2019, s. 12; Úř. věst. L 273, 20.8.2020, s. 1; Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 56; Úř. věst. L 105, 20.4.2023, s. 2; Úř. věst. L 202, 14.8.2023, s. 8.

(57)

Úř. věst. L 179, 3.7.2019, s. 20.

(58)

Úř. věst. L 27, 31.1.2020, s. 20.

(59)

Úř. věst. L 98, 31.3.2020, s. 26.

(60)

Evropská komise, Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, Improving crisis prevention and management criteria and strategies in the agricultural sector – Final report (Zlepšování kritérií a strategií pro předcházení krizím a jejich řešení – Závěrečná zpráva), Úřad pro publikace, 2020,  https://data.europa.eu/doi/10.2762/650110 .

(61)

Zvláštní zprávy EÚD: „Zvláštní zpráva 23/2019: Stabilizace příjmů zemědělců: komplexní soubor nástrojů, je však zapotřebí řešit nízkou míru využívání nástrojů a nadměrné náhrady“, https://www.eca.europa.eu/en/publications?did=52395 , a „Zvláštní zpráva 11/2021: Mimořádná podpora pro producenty mléka v EU v letech 2014–2016 – Potenciál ke zlepšení budoucí účinnosti,  https://www.eca.europa.eu/en/publications?did=58807 .

(62)

Zvláštní zpráva EÚD 23/2019 a zvláštní zpráva EÚD 11/2021.

(63)

V nedávné době například nařízení (EU) 2023/1225 a nařízení 2023/1343 a 2023/1465.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.1.2024

COM(2024) 12 final

PŘÍLOHY

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Využívání krizových opatření přijatých podle článků 219 až 222 nařízení o společné organizaci trhů

Příloha 1

Seznam aktů přijatých podle článků 219–222 nařízení o společné organizaci trhů od 1. ledna 2014 do 31. srpna 2023 1

1.Akty přijaté podle článku 219 nařízení o společné organizace trhů

	Rok a měsíc	Akt	Krize/důvod	Odvětví a případně dotčené členské státy		Přidělená částka (v milionech EUR)
1	2014 srpen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 913/2014 ze dne 21. srpna 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty broskví a nektarinek EUR-Lex – 32014R0913 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	povětrnostní podmínky a ruský zákaz	broskve a nektarinky (EL, ES, FR, IT)		v aktu neuvedena
2	2014 srpen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 932/2014 ze dne 29. srpna 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny a kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 913/2014 EUR-Lex – 32014R0932 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	Ovoce a zelenina		125
3	2014 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014 ze dne 29. září 2014, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny EUR-Lex – 32014R1031 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	ovoce a zelenina		v aktu neuvedena
4	2014 prosinec	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1371/2014 ze dne 19. prosince 2014, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny EUR-Lex – 32014R1371 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	ovoce a zelenina		není relevantní
5	2015 srpen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1369 ze dne 7. srpna 2015, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1031/2014, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny EUR-Lex – 32015R1369 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	ovoce a zelenina		není relevantní
6	2016 červen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/921 ze dne 10. června 2016, kterým se stanoví další dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce a zeleniny EUR-Lex – 32016R0921 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	ovoce a zelenina		v aktu neuvedena
7	2017 březen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/376 ze dne 3. března 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/921, pokud jde o přerozdělení nevyužitých množství oznámených na základě čl. 2 odst. 4 uvedeného nařízení EUR-Lex – 32017R0376 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	ovoce a zelenina		není relevantní
8	2017 duben	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1165 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty některého ovoce EUR-Lex – 32017R1165 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	ovoce a zelenina		v aktu neuvedena
9	2017 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/1533 ze dne 8. září 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1165, pokud jde o dočasná mimořádná podpůrná opatření pro producenty broskví a nektarinek v Řecku, Španělsku a Itálii EUR-Lex – 32017R1533 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz / závažné narušení trhu	broskve a nektarinky (EL, ES, IT)		není relevantní
10	2014 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 949/2014 ze dne 4. září 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná opatření pro odvětví mléka a mléčných výrobků ve formě prodloužení období veřejné intervence u másla a sušeného odstředěného mléka v roce 2014 EUR-Lex – 32014R0949 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	mléčné výrobky		není relevantní
11	2014 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 950/2014 ze dne 4. září 2014 o zahájení dočasného a mimořádného režimu podpory soukromého skladování některých sýrů a stanovení výše podpory předem EUR-Lex – 32014R0950 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	sýr		v aktu neuvedena
12	2014 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 992/2014 ze dne 22. září 2014 o zrušení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 950/2014 EUR-Lex – 32014R0992 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	sýr		není relevantní
13	2014 listopad	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1263/2014 ze dne 26. listopadu 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora producentům mléka v Estonsku, Lotyšsku a Litvě EUR-Lex – 32014R1263 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	producenti mléka (EE, LT, LV)		28,6
14	2014 prosinec	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1336/2014 ze dne 16. prosince 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná opatření pro odvětví mléka a mléčných výrobků spočívající v dřívějším zahájení veřejné intervence u másla a sušeného odstředěného mléka v roce 2015 EUR-Lex – 32014R1336 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	mléčné výrobky		není relevantní
15	2014 prosinec	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1370/2014 ze dne 19. prosince 2014, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora producentům mléka ve Finsku EUR-Lex – 32014R1370 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	producenti mléka (FI)		10,7
16	2015 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1549 ze dne 17. září 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná opatření pro odvětví mléka a mléčných výrobků spočívající v prodloužení období veřejné intervence u másla a sušeného odstředěného mléka v roce 2015 a v dřívějším zahájení veřejné intervence u másla a sušeného odstředěného mléka v roce 2016 EUR-Lex – 32015R1549 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	mléčné výrobky		není relevantní
17	2015 říjen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1853 ze dne 15. října 2015, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora pro zemědělce v odvětví živočišné výroby EUR-Lex – 32015R1853 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz	mlékárenství a ostatní odvětví živočišné výroby		420
18	2015 říjen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1852 ze dne 15. října 2015 o zahájení dočasného a mimořádného režimu podpory soukromého skladování některých sýrů a o stanovení výše podpory předem EUR-Lex – 32015R1852 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	ruský zákaz / narušení trhu	sýr		v aktu neuvedena
19	2016 únor	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/225 ze dne 17. února 2016, kterým se stanoví maximální objem produktů pro každý členský stát a období pro podávání žádostí o mimořádnou podporu pro soukromé skladování zbývajících nevyužitých množství některých sýrů podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/1852 EUR-Lex – 32016R0225 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)   2	ruský zákaz / narušení trhu	sýr		v aktu neuvedena
20	2016 duben	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/558 ze dne 11. dubna 2016, kterým se družstvům a jiným formám organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků povolují dohody a rozhodnutí o plánování výroby EUR-Lex – 32016R0558 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	nerovnováha na trhu	mléko a mléčné výrobky		není relevantní
21	2016 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1612 ze dne 8. září 2016 o poskytování podpory na snížení produkce mléka EUR-Lex – 32016R1612 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	nerovnováha na trhu	mléko		150
22	2016 září	Nařízení 2016/1613 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1613 ze dne 8. září 2016, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty mléka a zemědělce v dalších odvětvích živočišné výroby EUR-Lex – 32016R1613 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	nerovnováha na trhu	mlékárenství a ostatní odvětví živočišné výroby		350
23	2016 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1614 ze dne 8. září 2016, kterým se stanoví dočasná mimořádná opatření pro odvětví mléka a mléčných výrobků spočívající v prodloužení období veřejné intervence u sušeného odstředěného mléka v roce 2016 a v dřívějším zahájení období veřejné intervence u sušeného odstředěného mléka v roce 2017 a kterým se stanoví odchylka od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238, pokud jde o další používání nařízení (ES) č. 826/2008 ve vztahu k poskytování podpory soukromého skladování v rámci prováděcího nařízení (EU) č. 948/2014 a nařízení (EU) č. 1272/2009, pokud jde o veřejné intervence podle tohoto nařízení EUR-Lex – 32016R1614 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	nerovnováha na trhu	mléčné výrobky		není relevantní
24	2017 únor	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/286 ze dne 17. února 2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1613, pokud jde o chovatele hospodářských zvířat v italských regionech zasažených zemětřesením EUR-Lex – 32017R0286 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	zemětřesení ve střední Itálii	chovatelé hospodářských zvířat (IT)		v aktu neuvedena
25	2020 duben	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/591 ze dne 30. dubna 2020 o zahájení dočasného a mimořádného režimu podpory soukromého skladování některých sýrů a o stanovení výše podpory předem EUR-Lex – 32020R0591 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	sýr		v aktu neuvedena
26	2020 duben	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 ze dne 30. dubna 2020 o dočasných mimořádných opatřeních odchylujících se od některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 za účelem řešení narušení trhu v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví vína způsobeného pandemií COVID-19 a opatřeními s ní spojenými EUR-Lex – 32020R0592 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	ovoce a zelenina	víno	v aktu neuvedena
27	2020 červenec	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1275 ze dne 6. července 2020, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 o dočasných mimořádných opatřeních odchylujících se od některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 za účelem řešení narušení trhu v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví vína způsobeného pandemií COVID-19 a opatřeními s ní spojenými EUR-Lex – 32020R1275 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	ovoce a zelenina	víno	v aktu neuvedena
28	2021 leden	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/95 ze dne 28. ledna 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592 o dočasných mimořádných opatřeních odchylujících se od některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 za účelem řešení narušení trhu v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví vína způsobeného pandemií COVID-19 a opatřeními s ní spojenými EUR-Lex – 32021R0095 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	víno		v aktu neuvedena
29	2021 září	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2026 ze dne 13. září 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2020/592, pokud jde o některé dočasné odchylky od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 za účelem řešení narušení trhu v odvětví vína způsobeného pandemií COVID-19 a dobu jejich uplatňování EUR-Lex – 32021R2026 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	víno		není relevantní
30	2022 březen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/467 ze dne 23. března 2022, kterým se stanoví mimořádná podpora na přizpůsobení pro producenty v zemědělských odvětvích EUR-Lex – 32022R0467 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	válka na Ukrajině	všechna odvětví		500
31	2022 červenec	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1225 ze dne 14. července 2022 o dočasných mimořádných opatřeních odchylujících se od nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 za účelem řešení narušení trhu v odvětví ovoce a zeleniny způsobeného ruskou invazí na Ukrajinu EUR-Lex – 32022R1225 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	válka na Ukrajině	ovoce a zelenina		není relevantní
32	2023 červen	Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1225 ze dne 22. června 2023 o dočasných mimořádných opatřeních odchylujících se od některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 za účelem řešení narušení trhu v odvětví vína v některých členských státech a o odchylkách od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1149 EUR-Lex – 32023R1225 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	narušení trhů	víno		v aktu neuvedena

2.Akty přijaté podle článku 220 nařízení o společné organizace trhů

	Rok a měsíc	Akt	Krize/důvod	Odvětví a případně dotčené členské státy	Přidělená částka (v milionech EUR)
1	2014 březen	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 324/2014 ze dne 28. března 2014, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s vepřovým masem v Polsku EUR-Lex – 32014R0324 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	africký mor prasat (AMP)	vepřové maso (PL)	v aktu neuvedena
2	2014 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 428/2014 ze dne 25. dubna 2014, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s vepřovým masem v Litvě a mění prováděcí nařízení (EU) č. 324/2014, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s vepřovým masem v Polsku EUR-Lex – 32014R0428 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	AMP	vepřové maso (LT)	v aktu neuvedena
3	2014 říjen	Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1071/2014 ze dne 10. října 2014 o výjimečných podpůrných opatřeních pro odvětví vajec a drůbežího masa v Itálii EUR-Lex – 32014R1071 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (IT)	v aktu neuvedena
4	2016 květen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/760 ze dne 13. května 2016 o výjimečných podpůrných opatřeních pro odvětví vajec a drůbežího masa v Itálii EUR-Lex – 32016R0760 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (IT)	v aktu neuvedena
5	2017 únor	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/295 ze dne 20. února 2017 o mimořádných opatřeních na podporu trhu pro odvětví drůbežího masa ve Francii EUR-Lex – 32017R0295 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	drůbeží maso (FR)	40
6	2017 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/647 ze dne 5. dubna 2017, kterým se přijímají mimořádná opatření na podporu trhu s vepřovým masem v Polsku, pokud jde o některé prasnice a jiná prasata poražená v období od 1. srpna do 30. listopadu 2016 EUR-Lex – 32017R0647 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	AMP	vepřové maso (PL)	v aktu neuvedena
7	2018 únor	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/252 ze dne 19. února 2018 o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví drůbeže ve Francii EUR-Lex – 32018R0252 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	drůbeží maso (FR)	32,5
8	2018 říjen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1507 ze dne 10. října 2018 o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví vajec a drůbežího masa v Polsku EUR-Lex – 32018R1507 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (PL)	1,4
9	2018 říjen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1506 ze dne 10. října 2018 o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví vajec a drůbežího masa v Itálii EUR-Lex – 32018R1506 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (IT)	11
10	2019 srpen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1323 ze dne 2. srpna 2019 o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví vajec a drůbežího masa v Itálii EUR-Lex – 32019R1323 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (IT)	32
11	2020 srpen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1206 ze dne 19. srpna 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/1323 o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví vajec a drůbežího masa v Itálii EUR-Lex – 32020R1206 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (IT)	v aktu neuvedena
12	2022 prosinec	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2406 ze dne 8. prosince 2022 o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví vajec a drůbežího masa v Polsku EUR-Lex – 32022R2406 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (PL)	17
13	2023 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/834 ze dne 18. dubna 2023 o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví vajec a drůbežího masa v Itálii EUR-Lex – 32023R0834 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (IT)	27,2
14	2023 srpen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1630 ze dne 11. srpna 2023, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2023/834 o výjimečných opatřeních na podporu trhu pro odvětví vajec a drůbežího masa v Itálii EUR-Lex – 32023R1630 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	influenza ptáků	vejce a drůbeží maso (IT)	není relevantní

3.Akty přijaté podle článku 221 nařízení o společné organizace trhů

	Rok a měsíc	Akt	Krize/důvod	Odvětví a případně dotčené členské státy		Přidělená částka (v milionech EUR)
1	2017 září	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1536 ze dne 11. září 2017 o mimořádném opatření ve formě podpory pro hospodářství s nejvýše padesáti kusy prasat nacházející se v určitých oblastech Polska při ukončování produkce vepřového masa kvůli novým požadavkům souvisejícím s africkým morem prasat EUR-Lex – 32017R1536 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	AMP	vepřové maso (PL)		9,3
2	2018 leden	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/108 ze dne 23. ledna 2018 o mimořádném opatření ve formě podpory zemědělcům z důvodu záplav a přívalových dešťů v některých oblastech Litvy, Lotyšska, Estonska a Finska EUR-Lex – 32018R0108 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	přívalové deště a záplavy	plodiny na orné půdě (LT, LV, EE, FI)		15
3	2019 červenec	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1132 ze dne 2. července 2019, kterým se stanoví dočasná mimořádná podpora na přizpůsobení pro zemědělce v odvětví hovězího a telecího masa v Irsku EUR-Lex – 32019R1132 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	brexit	hovězí a telecí maso (IE)		50
4	2020 leden	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/132 ze dne 30. ledna 2020, kterým se stanoví mimořádné opatření ve formě odchylky od čl. 45 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o příspěvek Unie na propagační opatření v odvětví vína EUR-Lex – 32020R0132 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	dovozní cla USA na víno	víno		není relevantní
5	2020 březen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/465 ze dne 30. března 2020 o mimořádných opatřeních na podporu organizací producentů ovoce a zeleniny v italských regionech Emilia Romagna, Benátsko, Trentino Alto-Adige, Lombardie, Piemont a Furlánsko-Julské Benátsko s ohledem na škody způsobené na jejich produkci asijskou kněžicí mramorovanou (Halyomorpha halys) EUR-Lex – 32020R0465 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	asijská kněžice mramorovaná	ovoce a zelenina (IT)		není relevantní
6	2020 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/601 ze dne 30. dubna 2020 o mimořádných opatřeních odchylujících se od článků 62 a 66 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o platnost povolení pro výsadbu révy a vyklučení v případě předem povolené opětovné výsadby EUR-Lex – 32020R0601 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	víno		není relevantní
7	2023 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/739 ze dne 4. dubna 2023, kterým se stanoví mimořádná podpora pro odvětví obilovin a olejnatých semen v Bulharsku, Polsku a Rumunsku EUR-Lex – 32023R0739 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	válka na Ukrajině a fungování tras solidarity	obiloviny a olejniny (BG, PL, RO)		56,3
8	2023 červen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1343 ze dne 30. června 2023, kterým se stanoví mimořádná podpora pro odvětví obilovin a olejnatých semen v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Slovensku EUR-Lex – 32023R1343 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	válka na Ukrajině a fungování tras solidarity	obiloviny a olejnatá semena (BG, HU, PL, RO, SK)		100
9	2023 červenec	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1465 ze dne 14. července 2023 o mimořádné finanční podpoře zemědělským odvětvím postiženým zvláštními problémy, které mají dopad na hospodářskou životaschopnost zemědělců EUR-Lex – 32023R1465 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	válka na Ukrajině a zvýšení výrobních nákladů a extrémně nepříznivé povětrnostní jevy	všechna odvětví (BE, CZ, DK, DE, EE, IE, EL, ES, FR, HR, IT, CY, LV, LT, LU, MT, NL, AT, PT, SI, FI, SE)		330
10	2023 srpen	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1619 ze dne 8. srpna 2023 o dočasných mimořádných opatřeních, kterými se pro rok 2023 stanoví odchylky od některých ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 a (EU) 2021/2117 za účelem řešení konkrétních problémů v odvětví ovoce a zeleniny a v odvětví vína způsobených nepříznivými meteorologickými událostmi EUR-Lex – 32023R1619 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	závažné nepříznivé meteorologické události	ovoce a zelenina	víno	není relevantní
11	2023 prosinec	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2820 ze dne 15. prosince 2023, kterým se stanoví mimořádná finanční podpora pro zemědělská odvětví zasažená přírodními katastrofami v Řecku a Slovinsku EUR-Lex – L_202302820 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	přírodní katastrofy	všechna odvětví (EL, SI)		51,7

4.Akty přijaté podle článku 222 nařízení o společné organizace trhů

	Rok a měsíc	Akt	Krize/důvod	Odvětví a případně dotčené členské státy	Přidělená částka (v milionech EUR)
1	2016 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/559 ze dne 11. dubna 2016, kterým se povolují dohody a rozhodnutí o plánování výroby v odvětví mléka a mléčných výrobků EUR-Lex – 32016R0559 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	nerovnováha na trhu	odvětví mléka	není relevantní
2	2016 září	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1615 ze dne 8. září 2016, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/559, pokud jde o období, v němž jsou povoleny dohody a rozhodnutí o plánování produkce v odvětví mléka a mléčných výrobků EUR-Lex – 32016R1615 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	nerovnováha na trhu	odvětví mléka	není relevantní
3	2020 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/593 ze dne 30. dubna 2020, kterým se povolují dohody a rozhodnutí o opatřeních ke stabilizaci trhu v odvětví brambor EUR-Lex – 32020R0593 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	brambory	není relevantní
4	2020 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/594 ze dne 30. dubna 2020, kterým se povolují dohody a rozhodnutí o opatřeních ke stabilizaci trhu v odvětví živých dřevin a jiných rostlin, cibulí, kořenů a podobných, řezaných květin a okrasné zeleně EUR-Lex – 32020R0594 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	živé dřeviny a rostliny	není relevantní
5	2020 duben	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/599 ze dne 30. dubna 2020, kterým se povolují dohody a rozhodnutí o plánování výroby v odvětví mléka a mléčných výrobků EUR-Lex – 32020R0599 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	mléko a mléčné výrobky	není relevantní
6	2020 červenec	Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/975 ze dne 6. července 2020, kterým se povolují dohody a rozhodnutí o opatřeních ke stabilizaci trhu v odvětví vína EUR-Lex – 32020R0975 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)	COVID	víno	není relevantní

Příloha 2

Využití výjimečných opatření v období 2014–2023: souhrnné roční výdaje EU na jednotlivá výjimečná opatření do 15. října 2023, v EUR

Opatření	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	Celkem
Výjimečná opatření v Pobaltí (mléko a mléčné výrobky)		39 319 175,79	1 629,08								39 320 804,87
Snížení produkce mléka (mléko a mléčné výrobky)				108 746 063,18	–15 691,51	–11 131,87					108 719 239,80
Mimořádná podpora na přizpůsobení (odvětví živočišné výroby)			12 208 427,77	322 898 747,26	–211 065,02	–613,57	–53,67	–968,55	–998 795,00	–213 000	333 682 679,22
Dočasná mimořádná podpora (odvětví mléka a mléčných výrobků a odvětví živočišné výroby)	3134,51	3840,01	414 666 159,24	–106 209,02	–130 948,20	–538 930,55	–117 549,10		–510 750,00		413 268 746,89
Výjimečná opatření „nákazy“ (influenza ptáků a africký mor prasat)	815 639,50	4 925 028,34	317 217,80	29 950 883,72	30 068 628,09	8 162 951,38	13 592 305,69		0,00	30 840 091,12	118 672 745,64
Výjimečné opatření „Irsko“ (hovězí maso)							49 438 884,68	–84 449,74	–8 119,17		49 346 315,77
Soukromé skladování (sýr)	3 510 493,61	3 453 431,25	2 629 638,86		1 239,63	188 100,40	160 783,53	2 687 129			12 630 816,30
Ruský zákaz (ovoce a zelenina; členové organizací producentů)		81 171 977,70	85 714 978,33	42 519 126,76	34 416 389,27	–3 019,75	–133,41	–519,74			243 818 799,16
Ruský zákaz (ovoce a zelenina; nečlenové)		79 122 104,43	128 674 485,62	38 995 107,99	19 426 633,79	–3 163,39					266 215 168,44
Záplavy v Pobaltí (obiloviny)					14 897 956,54	–1 292					14 896 664,12
Nouzová destilace (víno) (koronavirová krize)							250 163 619,85	42 813 538,07	10,20		292 977 168,12
Nouzová destilace (víno) (krize na Ukrajině)										44 319 328,10	44 319 328,10
Podpora na krizové skladování (víno) (koronavirová krize)							21 128 999,56	20 986 955,20	–11 407,99	–538	42 104 008,54
Vzájemné fondy (víno) (koronavirová krize)											0,00
Mimořádná podpora na přizpůsobení (všechna odvětví)									492 166 285,09	–287 533	491 878 751,66
Opatření mimořádné podpory (obiloviny a olejnatá semena)										93 693 314	93 693 314,23
Mimořádná finanční podpora (všechna odvětví)										9 959 234	9 959 234,34
CELKEM	4 329 267,62	207 995 557,52	644 212 536,70	543 003 719,89	98 453 142,59	7 792 900,23	334 366 857,13	66 401 684,26	490 637 223,13	178 310 896,13	2 575 503 785,20
* Opatření v souvislosti s covidem

(1)

Akty jsou uvedeny chronologicky podle cílového odvětví zemědělství.

(2)

Akt přijatý podle nařízení o společné organizaci trhů a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1852 ze dne 15. října 2015.