1.   V tomto jednacím řádu se:

2.   Všechny odkazy na mužský rod je třeba chápat tak, že odkazují na všechna pohlaví.

„[Přísahám / čestně slibuji], že budu svou funkci vykonávat nestranně a podle svého nejlepšího svědomí; [Přísahám / čestně slibuji], že budu zachovávat tajnost porad Soudního dvora ESVO.“

1.   Má-li Soudní dvůr podle článku 6 statutu rozhodnout, zda soudce již nesplňuje požadované podmínky nebo neplní povinnosti vyplývající z jeho funkce, vyzve předseda dotyčného soudce, aby se dostavil na neveřejné zasedání konané v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře a vyjádřil se k tomu.

2.   Soudní dvůr rozhoduje v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře. Dotyčný soudce se porady neúčastní.

1.   Délka výkonu funkce soudců se počítá od okamžiku jejich nástupu do funkce.

2.   Při stejné délce výkonu funkce určuje pořadí věk.

3.   Soudcům, kteří jsou opětovně jmenováni, se zachovává jejich předchozí pořadí.

4.   Soudci vybraní ze seznamu uvedeného v čl. 30 čtvrtém pododstavci Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru se řadí za řádné soudce. Pokud ve stejném případě jednají dva nebo více takových soudců, určí se jejich vnitřní pořadí podle věku.

1.   Soudci v souladu s čl. 30 třetím pododstavcem Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru zvolí ze svého středu předsedu na dobu tří let.

2.   Uvolní-li se funkce předsedy před řádným uplynutím jeho funkčního období, zvolí Soudní dvůr nástupce pro zbývající část tohoto funkčního období.

3.   Volba uvedená v tomto článku se provádí tajným hlasováním. Zvolen je soudce, který získá absolutní většinu hlasů. Nezíská-li žádný soudce absolutní většinu hlasů, koná se druhé kolo volby a zvolen je soudce, který získá nejvyšší počet hlasů. Při rovnosti počtu hlasů se za zvoleného považuje nejstarší soudce.

4.   Jméno předsedy zvoleného v souladu s tímto článkem se uveřejní v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

1.   Předseda zastupuje Soudní dvůr.

2.   Předseda řídí soudní činnost a správu Soudního dvora. Předsedá jednáním, poradám a správním zasedáním.

3.   Předseda dbá na řádný chod Soudního dvora.

1.   Soudní dvůr jmenuje vedoucího soudní kanceláře.

2.   Není-li místo vedoucího soudní kanceláře obsazeno, budou zájemci o pozici veřejným inzerátem vyzváni k podání přihlášek ve lhůtě ne kratší než tři týdny, ve kterých uvedou veškeré podrobnosti, včetně svého věku, státní příslušnosti, vysokoškolského vzdělání, jazykových znalostí, současných i předchozích povolání a soudní a mezinárodní zkušenosti.

3.   Jmenování probíhá podle postupu stanoveného v čl. 8 odst. 3.

4.   Vedoucí soudní kanceláře je jmenován na dobu tří let. Může být jmenován opětovně. Soudní dvůr může rozhodnout, že vedoucí soudní kanceláře bude opětovně jmenován mimo postup upravený v odstavci 2 tohoto článku.

5.   Vedoucí soudní kanceláře skládá přísahu stanovenou v článku 4 a podepíše prohlášení stanovené v článku 5.

6.   Vedoucí soudní kanceláře může být zbaven funkce pouze tehdy, přestane-li splňovat požadované podmínky nebo plnit povinnosti vyplývající z jeho funkce. Soudní dvůr rozhodne poté, co poskytl vedoucímu soudní kanceláře možnost vyjádřit se.

7.   Uvolní-li se funkce vedoucího soudní kanceláře před řádným uplynutím jeho funkčního období, jmenuje Soudní dvůr nového vedoucího soudní kanceláře na dobu tří let.

8.   Jméno vedoucího soudní kanceláře zvoleného v souladu s tímto článkem se uveřejní v části EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

1.   Vedoucí soudní kanceláře je z úřední moci předsedy odpovědný za přijímání, předávání a úschovu všech písemností, jakož i za doručování stanovené tímto jednacím řádem.

2.   Vedoucí soudní kanceláře je nápomocen soudcům při provádění veškerých úředních úkonů.

3.   Vedoucí soudní kanceláře uchovává pečetě a je odpovědný za archiv. Odpovídá za zveřejňování publikací Soudního dvora, zejména sbírky rozhodnutí Soudního dvora ESVO, a za zveřejňování dokumentů týkajících se Soudního dvora na internetu.

4.   Z úřední moci předsedy odpovídá za personální řízení zaměstnanců a správu Soudního dvora, za jeho finanční správu a účetnictví, včetně přípravy a plnění rozpočtu.

5.   Pokyny pro vedoucího soudní kanceláře přijímá Soudní dvůr na návrh předsedy.

6.   Nestanoví-li tento jednací řád jinak, účastní se vedoucí soudní kanceláře všech zasedání Soudního dvora.

1.   Soudní kancelář vede v rámci odpovědnosti vedoucího soudní kanceláře rejstřík, do kterého se zapisují všechny procesní písemnosti a podklady a dokumenty na jejich podporu v pořadí, v jakém došly.

2.   Poznámku o zápisu do rejstříku vyznačí vedoucí soudní kanceláře na originálu a na žádost účastníků řízení i na kopiích, které mu k tomu účelu předložili.

3.   Zápisy do rejstříku a poznámky uvedené v předchozím odstavci se považují za veřejné listiny.

4.   Pravidla pro vedení rejstříku jsou stanovena v pokynech pro vedoucího soudní kanceláře uvedených v čl. 14 odst. 5.

5.   Oznámení o každém návrhu na zahájení řízení se zveřejňuje v oddíle EHP a dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie s uvedením data jeho zápisu do rejstříku, jmen (názvů) účastníků řízení, návrhového žádání a důvodů a hlavních argumentů na jeho podporu nebo podle okolností s uvedením data podání žádosti o poradní stanovisko, předkládajícího soudu, účastníků původního řízení a otázek položených Soudnímu dvoru.

1.   Každý může nahlédnout do rejstříku v soudní kanceláři a po zaplacení poplatku podle sazebníku kanceláře, stanoveného Soudním dvorem na návrh vedoucího soudní kanceláře, z něj obdržet kopie nebo výpisy, včetně ověřených kopií rozsudků a usnesení.

2.   S výhradou článků 59 a 60 mohou účastníci řízení po zaplacení příslušného poplatku stanoveného podle předchozího odstavce získat ověřené kopie procesních písemností a ověřené kopie usnesení a rozsudků.

3.   Žádná třetí osoba soukromého či veřejného práva nemá přístup k soudnímu spisu ve věci bez výslovného svolení uděleného předsedou po vyslechnutí účastníků řízení. Toto svolení může být v plném či částečném rozsahu uděleno pouze na základě písemné žádosti, kterou musí doprovázet podrobné odůvodnění oprávněného zájmu třetí strany na přístupu k soudnímu spisu.

4.   Soudní dvůr může stanovit pravidla týkající se přístupu do historických archivů Soudního dvora.

1.   Úředníci a ostatní zaměstnanci Soudního dvora jsou jmenováni v souladu s ustanoveními služebního řádu Soudního dvora ESVO.

2.   Úředník nebo jiný zaměstnanec před nástupem do funkce složí do rukou předsedy a za přítomnosti vedoucího soudního kanceláře přísahu nebo případně vydá čestné prohlášení následujícího znění:

1.   Soudní rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince kalendářního roku.

2.   Soudní prázdniny stanoví Soudní dvůr.

3.   Předseda může v naléhavém případě svolat soudce i v průběhu soudních prázdnin.

4.   Soudní dvůr dodržuje úřední svátky místa, v němž sídlí.

5.   Soudní dvůr může v odůvodněných případech poskytnout kterémukoli soudci dovolenou.

6.   Dny soudních prázdnin a seznam úředních svátků se každoročně zveřejňují v oddíle EHP a dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

1.   Co možná nejdříve po podání návrhu na zahájení řízení určí předseda soudce zpravodaje, jemuž se věc přiděluje.

2.   Předseda přijme nezbytná opatření k určení jiného soudce zpravodaje, pokud jsou na straně určeného soudce zpravodaje překážky.

1.   Jestliže má soudce v souladu s čl. 15 prvním a druhým pododstavcem statutu za to, že se nemůže účastnit rozhodování v určité věci, sdělí to předsedovi, který jej vyloučí.

2.   Jestliže se předseda domnívá, že se některý soudce nemůže v souladu s čl. 15 prvním a druhým pododstavcem statutu účastnit rozhodování v určité věci, upozorní na to dotyčného soudce a před rozhodnutím vyslechne jeho vyjádření.

3.   V souladu s čl. 15 třetím pododstavcem statutu se veškeré obtíže spojené s uplatňováním tohoto článku řeší podle čl. 30 čtvrtého pododstavce Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

4.   Pokud je podle tohoto článku soudce z jednání ve věci vyloučen nebo omluven, bude vybrán soudce ad hoc, který ho v souladu s čl. 30 čtvrtým pododstavcem Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru nahradí.

1.   Den a hodinu jednání Soudního dvora stanoví předseda.

2.   Soudní dvůr může konat jednotlivá zasedání jinde než v místě svého sídla.

1.   Zasedá-li Soudní dvůr v přítomnosti vedoucího soudní kanceláře, sepíše vedoucí soudní kanceláře, je-li to třeba, protokol, který podepisují předseda a vedoucí soudní kanceláře.

2.   Zasedá-li Soudní dvůr v nepřítomnosti vedoucího soudní kanceláře, pověří Soudní dvůr soudce na nejnižším místě v pořadí podle článku 7, aby, je-li to třeba, sepsal protokol, který podepisují předseda a uvedený soudce.

1.   Jestliže se konalo jednání, účastní se porady pouze soudci, kteří byli přítomni na tomto jednání.

2.   Každý soudce, který se účastní porady, vyjádří svůj názor a důvody na jeho podporu.

3.   Závěry, na nichž se většina soudců po závěrečné rozpravě shodla, jsou pro rozhodnutí Soudního dvora určující.

4.   Porady Soudního dvora jsou a zůstanou tajné.

5.   Poradám Soudního dvora o správních záležitostech je přítomen vedoucí soudní kanceláře, nerozhodne-li Soudní dvůr jinak.

1.   Rozhodnutí Soudního dvora jsou platná, pouze pokud se porady zúčastnili všichni soudci.

2.   Jsou-li na straně soudce překážky, je-li z jednání vyloučen nebo odvolán, v důsledku čehož je Soudní dvůr neúplný, bude vybrán soudce ad hoc, který ho v souladu s čl. 30 čtvrtým pododstavcem Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru nahradí.

3.   Rozhodnutí Soudního dvora ve správních věcech mohou být přijímána za přítomnosti dvou soudců. V takových případech má předseda rozhodující hlas.

1.   Soudní dvůr zveřejní své zprávy, usnesení, rozsudky a jiná soudní rozhodnutí na svých internetových stránkách.

2.   Soudní dvůr může rozhodnout o vydání své výroční zprávy elektronicky.

1.   Jednacím jazykem Soudního dvora je angličtina. To platí pro celé řízení, včetně porad, rozhodnutí a protokolů Soudního dvora.

2.   V písemné a ústní části řízení se používá angličtina, pokud tento jednací řád nestanoví jinak.

3.   Aniž je dotčen článek 30, všechny podpůrné písemnosti předložené Soudnímu dvoru musí být v angličtině nebo k nim musí být přiložen překlad do angličtiny, pokud Soudní dvůr nerozhodne jinak.

4.   U dlouhých dokumentů se mohou překlady omezit na výňatky. Soudní dvůr však může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat předložení úplného nebo rozsáhlejšího překladu.

5.   Soudní dvůr může na žádost jiného účastníka nebo vedlejšího účastníka jiného, než je zúčastněná strana, povolit, aby se tento účastník nebo vedlejší účastník v ústní části řízení obracel na Soudní dvůr a byl jím oslovován v úředním jazyce státu ESVO nebo Evropské unie. Soudní dvůr zajistí tlumočení do angličtiny a z angličtiny. Taková žádost se podává nejméně tři týdny před ústní částí řízení.

1.   Je-li Soudnímu dvoru předložena žádost o vydání poradního stanoviska v souladu s článkem 34 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, je předkládající soud oprávněn podat žádost v jazyce, ve kterém je věc projednávána před tímto soudem. Soudní dvůr zajistí překlad do angličtiny.

2.   Předkládající soud a strany sporu, které jsou účastníkem řízení před tímto soudem, mohou Soudnímu dvoru předložit písemnosti v jazyce, ve kterém je věc projednávána před tímto soudem. Takové písemnosti budou přeloženy do angličtiny do té míry, do jaké to Soudní dvůr bude považovat za nezbytné. Soudní dvůr zajistí překlad.

3.   Soudní dvůr zajistí překlad zprávy k jednání, aby byla k dispozici také v jazyce, ve kterém je věc projednávána před předkládajícím soudem.

4.   Strany sporu, které jsou účastníkem řízení před předkládajícím soudem, jsou oprávněny se ústně obracet na Soudní dvůr v jazyce, ve kterém je věc projednávána před tímto soudem. Soudní dvůr zajistí tlumočení do angličtiny a z angličtiny. Strana, která si přeje, aby byl takový jazyk používán, to sdělí vedoucímu soudní kanceláře nejméně tři týdny před ústní částí řízení.

5.   Rozsudek Soudního dvora se vydá v angličtině a v jazyce, ve kterém byla žádost podána. Rozsudek je v těchto jazycích závazný.

1.   Zmocněnci, poradci a advokáti, kteří vystupují před Soudním dvorem nebo před jiným soudním orgánem, na který se Soudní dvůr obrátil s dožádáním, požívají imunity, pokud jde o jejich ústní a písemná vyjádření týkající se věci nebo účastníků řízení.

2.   Zmocněnci, poradci a advokáti navíc požívají následujících výsad a výhod:

1.   Oprávněné osoby mohou požívat výsad, imunit a výhod uvedených v článku 33 jen tehdy, prokážou-li své postavení:

2.   Podle potřeby jim vedoucí soudní kanceláře vydá průkaz. Platnost tohoto průkazu je omezena na určitou dobu. Ta může být prodloužena, nebo zkrácena podle délky řízení.

1.   Výsady, imunity a výhody uvedené v článku 33 se přiznávají výhradně v zájmu řádného průběhu řízení.

2.   Soudní dvůr může dotčenou osobu imunity zbavit, usoudí-li, že se tím nenaruší řádný průběh řízení.

1.   Má-li Soudní dvůr nebo předseda za to, že se chování zmocněnce, poradce nebo advokáta ve vztahu k Soudnímu dvoru, předsedovi, soudci nebo vedoucímu soudní kanceláře neslučuje s důstojností Soudního dvora nebo s požadavky řádného výkonu spravedlnosti, anebo že tento zmocněnec, poradce nebo advokát užívá práv spojených s jeho funkcí k jiným účelům, než pro které mu byla přiznána, vyrozumí o tom dotyčného. Vyrozumí-li o tom Soudní dvůr příslušné orgány, kterým dotyčný podléhá, předá se posledně uvedenému kopie dopisu zaslaného těmto orgánům.

2.   Ze stejných důvodů může Soudní dvůr kdykoli po vyslechnutí dotyčného usnesením s odůvodněním rozhodnout o vyloučení zmocněnce, poradce nebo advokáta z řízení. Toto usnesení je ihned vykonatelné.

3.   Jsou-li zmocněnec, poradce nebo advokát z řízení vyloučeni, řízení se přerušuje na dobu stanovenou předsedou k tomu, aby si dotčený účastník řízení mohl zvolit jiného zmocněnce, poradce nebo advokáta.

4.   Rozhodnutí přijaté na základě ustanovení tohoto článku může být zrušeno.

1.   Dokumenty lze osobě doručovat poštou v souladu s odstavcem 2, prostřednictvím systému e-EFTACourt v souladu s odstavcem 3 nebo jinými technickými komunikačními prostředky v souladu s odstavci 4 a 5.

2.   Doručování stanovené tímto jednacím řádem zajišťuje vedoucí soudní kanceláře tak, že na doručovací adresu příjemce je kopie dotyčné písemnosti buď zaslána doporučeně s doručenkou, nebo osobně předána proti potvrzení o převzetí. Kopie písemností určených k doručení jsou vyhotovovány a ověřovány vedoucím soudní kanceláře vyjma případů, kdy tyto kopie předložili sami účastníci řízení v souladu s čl. 54 odst. 3.

3.   Soudní dvůr může rozhodnutím stanovit podmínky, za nichž lze procesní písemnosti doručovat elektronicky nebo jinými technickými prostředky. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a bude zahrnuto v příloze I tohoto jednacího řádu.

4.   Pokud dal příjemce souhlas k doručování jinými technickými komunikačními prostředky, mohou být všechny procesní písemnosti včetně rozsudků a usnesení Soudního dvora doručeny zasláním jejich kopie tímto způsobem. Pokud má být písemnost doručena osobě těmito technickými prostředky, je doručení provedeno v den, kdy Soudní dvůr předal písemnost dotyčné osobě dohodnutými technickými prostředky.

5.   Pokud není takové zaslání možné z technických důvodů nebo s ohledem na povahu nebo velikost písemnosti, doručení písemnosti v souladu s odstavcem 4 je nemožné nebo nepraktické, je písemnost doručena, neuvedl-li příjemce adresu pro doručování, na jeho adresu v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2. Příjemce je o tom vyrozuměn technickými komunikačními prostředky. Doporučená poštovní zásilka se pak považuje za doručenou příjemci desátý den po jejím podání na poště v místě sídla Soudního dvora, ledaže doručenka osvědčuje, že zásilka byla přijata jiného dne, nebo ledaže příjemce uvědomí vedoucího soudní kanceláře ve lhůtě tří týdnů od vyrozumění technickými komunikačními prostředky, že mu doručovaná zásilka nedošla.

1.   Procesní lhůty uvedené v Dohodě o EHP, v Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, ve statutu i v tomto jednacím řádu se počítají takto:

2.   Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo úřední svátek, končí lhůta uplynutím nejblíže následujícího pracovního dne.

1.   Lhůty určené na základě tohoto jednacího řádu může prodloužit ten, kdo je určil.

2.   Předseda může udělit vedoucímu soudní kanceláře podpisové právo pro určování některých lhůt, které mu přísluší na základě tohoto jednacího řádu určit, nebo pro jejich prodloužení.

3.   Podání předložené soudní kanceláři po uplynutí lhůty určené předsedou nebo vedoucím soudní kanceláře podle tohoto jednacího řádu lze přijmout jen na základě rozhodnutí předsedy.

1.   Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení statutu nebo tohoto jednacího řádu, zahrnuje řízení před Soudním dvorem písemnou a ústní část.

2.   Aniž by byla dotčena ustanovení uvedená v odstavci 3 až 5, Soudní dvůr projedná věci, jež mu jsou předloženy, v pořadí, v němž jsou připraveny pro rozhodování. Skončí-li dokazování v několika věcech současně, je pořadí, ve kterém mají být projednávány, určeno podle dne zápisu do rejstříku žalob.

3.   Předseda může s ohledem na zvláštní okolnosti rozhodnout o přednostním projednání věci.

4.   Žádost o vydání poradního stanoviska může být projednána ve zrychleném řízení za podmínek stanovených v hlavě III kapitole 2.

5.   Přímá žaloba může být projednána ve zrychleném řízení za podmínek stanovených v hlavě IV kapitole 5.

1.   Soudní dvůr může kdykoli poté, co dal účastníkům řízení příležitost vyjádřit své názory, nařídit spojení dvou nebo více věcí majících tentýž předmět z důvodu jejich vzájemné souvislosti pro účely písemné nebo ústní části řízení nebo rozhodnutí o ukončení řízení. Věci mohou být později vyloučeny k samostatnému řízení.

2.   Všichni účastníci řízení ve spojených věcech mohou nahlížet v soudní kanceláři do soudních spisů věcí, kterých se spojení týká. Předseda však může na žádost účastníka řízení usnesením vyloučit z práva nahlížet do důvěrných údajů obsažených v soudním spise ve věci.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, doručí se procesní písemnosti založené do soudních spisů věcí, kterých se spojení týká, účastníkům řízení ve spojených věcech, pokud o to zástupci těchto účastníků řízení požádají a pokud souhlasili se způsobem doručování uvedeným v čl. 38 odst. 3.

1.   Řízení může být přerušeno:

2.   O přerušení řízení rozhoduje předseda po vyslechnutí soudce zpravodaje a – s výjimkou věcí týkajících se poradních stanovisek – též účastníků řízení.

3.   Stejným postupem uvedeným v odstavci 2 se postupuje v případech rozhodnutí předsedy o pokračování v řízení, ledaže by v rozhodnutí byla délka přerušení určena.

4.   Rozhodnutí podle odstavce 2 a 3 se doručují účastníkům řízení nebo zúčastněným stranám.

5.   Účinky přerušení řízení nastanou dnem označeným v rozhodnutí o přerušení řízení, a není-li takový den označen, dnem tohoto rozhodnutí.

6.   Během doby, kdy je řízení přerušeno, se přerušují veškeré procesní lhůty.

7.   Rozhodnutí o pokračování v řízení před uplynutím doby přerušení nebo rozhodnutí uvedené v odstavci 8 se přijímá postupem stanoveným v odstavci 2.

8.   Není-li v rozhodnutí o přerušení určen konec přerušení, je přerušení ukončeno dnem označeným v rozhodnutí o pokračování v řízení, a není-li takový den označen, dnem tohoto rozhodnutí.

9.   Ode dne pokračování v dříve přerušeném řízení se přerušené procesní lhůty nahradí novými lhůtami stanovenými předsedou, které počínají běžet dnem pokračování v tomto řízení.

1.   Není-li některý účastník řízení vzhledem ke své hospodářské situaci schopen nést zcela nebo zčásti náklady řízení, může kdykoli požádat o poskytnutí bezplatné právní pomoci. Hospodářská situace žadatele se hodnotí s ohledem na objektivní faktory, jako jsou příjmy, majetek a rodinná situace.

2.   Právní pomoc kryje zcela nebo zčásti náklady spojené s pomocí a právním zastupováním před Soudním dvorem. Tyto náklady hradí Soudní dvůr v souladu s článkem 52.

1.   K žádosti se přikládají všechny informace a doklady umožňující zhodnotit hospodářskou situaci žadatele, například osvědčení příslušného vnitrostátního orgánu potvrzující tuto hospodářskou situaci.

2.   Uvedená žádost nemusí být podána advokátem.

3.   Pokud jde o řízení o vydání poradního stanoviska, byla-li již žadateli poskytnuta bezplatná právní pomoc u předkládajícího soudu, předloží rozhodnutí tohoto soudu a upřesní, na co se již přiznaná výše bezplatné právní pomoci vztahuje.

4.   Pokud jde o přímé žaloby, o bezplatnou právní pomoc lze žádat před podáním žaloby, nebo dokud řízení o ní probíhá. Je-li žádost podána před podáním žaloby, musí žadatel stručně vyložit předmět zamýšlené žaloby, skutkové okolnosti případu a argumentaci na podporu žaloby. K žádosti musí být přiloženy doklady v tomto ohledu.

Podání žádosti o bezplatnou právní pomoc staví ve vztahu k tomu, kdo ji podal, lhůtu stanovenou pro podání žaloby až do doručení usnesení, kterým se o této žádosti rozhodne, nebo v případech uvedených v čl. 51 odst. 4 až do doručení usnesení o určení advokáta pověřeného zastupováním žadatele.

Právní pomoc bude odmítnuta, pokud se žaloba, pro kterou je žádána, jeví zjevně nepřípustnou nebo zjevně neopodstatněnou.

Soudní dvůr vyzve druhého účastníka řízení, aby předložil písemná vyjádření, pokud již z předložených informací nevyplývá, že podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 nebyly splněny nebo že se použije předchozí pododstavec.

1.   Jakmile je žádost podána, přidělí ji předseda soudci zpravodaji, který bez zbytečného odkladu navrhne, jak je třeba o žádosti rozhodnout.

2.   Rozhodnutí o plném či částečném poskytnutí bezplatné právní pomoci nebo o jejím zamítnutí přijme na návrh soudce zpravodaje Soudní dvůr.

3.   Soudní dvůr rozhodne usnesením. V případě úplného či částečného zamítnutí bezplatné právní pomoci obsahuje usnesení odůvodnění.

4.   V usnesení o poskytnutí bezplatné právní pomoci může být určen advokát, který bude zastupovat dotyčnou osobu, byl-li tento advokát navržen žadatelem v žádosti o bezplatnou právní pomoc a souhlasil-li se zastupováním žadatele před Soudním dvorem.

5.   Nenavrhne-li dotyčný žadatel sám advokáta nebo usoudí-li Soudní dvůr, že tato volba je nepřípustná, zašle vedoucí soudní kanceláře vyhotovení usnesení a kopii žádosti o bezplatnou právní pomoc příslušnému orgánu dotyčného státu ESVO uvedenému v příloze II.

6.   Advokát pověřený zastupováním žadatele je určen usnesením s přihlédnutím k návrhům dotyčného žadatele nebo s přihlédnutím k návrhům předloženým orgánem uvedeným v odstavci 5.

7.   V usnesení o poskytnutí právní pomoci může být uvedena částka, která má být zaplacena advokátovi pověřenému zastupováním dotyčné osoby, nebo stanovena horní hranice, kterou nesmí výlohy a odměna advokáta v zásadě překročit. Může být stanoven příspěvek dotyčné osoby na úhradu nákladů uvedených v čl. 52 odst. 1 s přihlédnutím k její hospodářské situaci.

1.   Je-li poskytnuta bezplatná právní pomoc, Soudní dvůr hradí výdaje související s pomocí a zastupováním žadatele před Soudním dvorem, popřípadě v mezích Soudním dvorem stanovených. Na žádost žadatele nebo jeho zástupce lze částku na úhradu těchto výdajů vyplatit předem.

2.   V případě přímých žalob, ponese-li příjemce bezplatné právní pomoci na základě rozhodnutí, jímž se končí řízení, vlastní náklady řízení, stanoví předseda usnesením s odůvodněním výlohy a odměnu advokáta, které ponese Soudní dvůr. Tuto záležitost může předložit Soudnímu dvoru.

Uloží-li Soudní dvůr v rozhodnutí, jímž se končí řízení, náhradu nákladů řízení příjemce bezplatné právní pomoci jinému účastníku řízení, tento jiný účastník řízení je povinen uhradit Soudnímu dvoru zálohy vyplacené z titulu bezplatné právní pomoci.

Částky uvedené v předchozím pododstavci vymáhá vedoucí soudní kanceláře na tom účastníku řízení, jemuž byla uložena povinnost je nahradit.

Nemá-li příjemce právní pomoci úspěch ve věci, může Soudní dvůr v souladu s požadavky ekvity nařídit v rámci rozhodování o nákladech řízení v rozhodnutí, jímž se řízení končí, že některý z účastníků řízení ponese vlastní náklady řízení nebo že tyto náklady ponese zcela nebo zčásti Soudní dvůr z titulu bezplatné právní pomoci.

1.   Písemnosti lze podat v papírové podobě v souladu s odstavci 2 až 7 nebo prostřednictvím systému e-EFTACourt v souladu s odstavcem 8.

2.   Originál každého podání musí být podepsán zmocněncem nebo advokátem účastníka řízení a v případě vyjádření předloženého v rámci řízení o vydání poradního stanoviska účastníkem původního řízení nebo jeho zástupcem, dovolují-li to vnitrostátní procesní pravidla použitelná na tento spor.

3.   Tento originál a všechny přílohy v něm uvedené se předkládají společně s pěti kopiemi pro Soudní dvůr a v případě jiných řízení než řízení o vydání poradního stanoviska s kopií pro každého z účastníků řízení. Kopie osvědčuje účastník řízení, který je předkládá.

4.   Každé podání musí být datováno. Pro počítání procesních lhůt je rozhodný pouze den uložení originálu podání v soudní kanceláři.

5.   Ke každému podání musí být přiložen spis obsahující podklady a dokumenty, na něž se účastník řízení odvolává, včetně jejich seznamu.

6.   Jsou-li z důvodu obsáhlosti některého podkladu nebo dokumentu přiloženy k podání pouze výňatky z nich, uloží se celý tento podklad nebo dokument anebo jejich úplná kopie v soudní kanceláři.

7.   Odchylně od odstavce 4 druhé věty je den, kdy je kopie podepsaného originálu podání, včetně seznamu podkladů a dokumentů uvedeného v odstavci 5, doručena do soudní kanceláře jakýmkoli technickým komunikačním prostředkem, jímž Soudní dvůr disponuje, rozhodný pro účely zachování procesních lhůt, a to za podmínky, že podepsaný originál podání, spolu s přílohami a kopiemi uvedenými v odstavci 3, je doručen do soudní kanceláře do deseti dnů poté.

8.   Soudní dvůr může rozhodnutím stanovit podmínky, za nichž je podání zaslané soudní kanceláři elektronicky nebo jinými technickými prostředky považováno za originál této písemnosti. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie a bude zahrnuto v příloze I tohoto jednacího řádu.

1.   Jakmile byla ukončena písemná část řízení, stanoví předseda den, ke kterému soudce zpravodaj předloží Soudnímu dvoru předběžnou zprávu.

2.   Předběžná zpráva zahrnuje návrhy, zda je třeba provést zvláštní organizační procesní opatření nebo dokazování nebo případně požádat předkládající soud o vysvětlení. Obsahuje rovněž případné návrhy soudce zpravodaje na upuštění od jednání.

3.   Soudní dvůr rozhodne o návrzích soudce zpravodaje.

1.   V kterékoli fázi řízení může Soudní dvůr nařídit organizační procesní opatření nebo provádění důkazů uvedené v následujících článcích nebo nařídit, aby se předchozí provádění důkazů opakovalo nebo rozšířilo.

2.   Organizační procesní opatření nebo provádění důkazů, které Soudní dvůr nařídil, mohou být prováděny samotným Soudním dvorem nebo přiděleny soudci zpravodaji.

1.   Účelem organizačních procesních opatření je zajistit za nejlepších možných podmínek přípravu věcí pro rozhodování, průběh řízení a řešení sporů.

2.   Účelem organizačních procesních opatření je zejména:

3.   Organizační procesní opatření mohou spočívat zejména:

4.   Každý účastník řízení může v kterékoli fázi řízení navrhnout přijetí nebo změnu organizačních procesních opatření. Takový návrh musí být učiněn prostřednictvím samostatného dokumentu nebo v samostatné části dotyčného podání. V takových případech budou před nařízením příslušných opatření vyslechnuti ostatní účastníci řízení.

5.   Vyžadují-li to procesní okolnosti, informuje vedoucí soudní kanceláře účastníky řízení o opatřeních zamýšlených Soudním dvorem a poskytne jim příležitost k ústnímu nebo písemnému vyjádření.

1.   Soudní dvůr určí usnesením dokazované skutečnosti a vhodné důkazní prostředky. Usnesení se doručí účastníkům řízení.

2.   Před tím než Soudní dvůr rozhodne o důkazních prostředcích uvedených v odst. 3 písm. c) až e), informuje vedoucí soudní kanceláře účastníky řízení o opatřeních zamýšlených Soudním dvorem a poskytne jim příležitost k ústnímu nebo písemnému vyjádření.

3.   Aniž jsou dotčena ustanovení článků 21 a 22 statutu, lze dokazování provést:

4.   Mohou být předkládány protidůkazy a lze rozšířit původní důkazní návrhy.

5.   Účastníci řízení mohou být přítomni provádění důkazů.

1.   Má-li Soudní dvůr na základě právních a skutkových okolností, kterých se dovolává některý z účastníků řízení, posoudit, zda jsou určité údaje nebo podklady, které mu byly předloženy v návaznosti na nařízení dokazování podle článku 58 a které mohou být významné pro rozhodnutí sporu, důvěrné ve vztahu k ostatním účastníkům řízení, tyto údaje či podklady se těmto ostatním účastníkům řízení ve stadiu tohoto posuzování neposkytnou.

2.   Dospěje-li Soudní dvůr při posuzování podle odstavce 1 k závěru, že určité údaje či podklady, které mu byly předloženy, jsou významné pro rozhodnutí sporu a jsou ve vztahu k ostatním účastníkům řízení důvěrné, poměří jejich důvěrnost s požadavky souvisejícími s právem na účinnou soudní ochranu, zejména s požadavkem na dodržování zásady kontradiktornosti.

3.   Po poměření podle odstavce 2 může Soudní dvůr rozhodnout, že s důvěrnými údaji či podklady seznámí ostatní účastníky řízení, přičemž jejich zpřístupnění případně podmíní přijetím zvláštních závazků, anebo že tyto údaje či podklady neposkytne, přičemž usnesením s odůvodněním upřesní postup, který těmto ostatním účastníkům řízení umožní vyjádřit se v nejširším možném rozsahu, zejména tím, že nařídí předložení nedůvěrného znění údajů či podkladů nebo jejich nedůvěrného shrnutí zachycujících podstatu jejich obsahu.

1.   Soudní dvůr může bez návrhu nebo na návrh některého účastníka řízení nařídit, aby určité skutečnosti byly zjištěny výslechem svědka. Účastník řízení ve svém návrhu na výslech svědka přesně uvede, kterých skutečností se má výslech týkat a z jakých důvodů má být svědek vyslechnut. O žádosti Soudní dvůr rozhodne usnesením s odůvodněním.

2.   Svědci jsou předvoláváni usnesením Soudního dvora, které obsahuje tyto informace:

3.   Usnesení se doručuje účastníkům řízení a svědkům.

1.   Předseda poučí svědka po ověření jeho totožnosti o tom, že bude muset potvrdit pravdivost své výpovědi způsobem, který stanoví tento jednací řád a že jakékoli jeho porušení tohoto požadavku představuje trestný čin podle článku 26 statutu.

2.   Svědek před podáním svědectví složí následující přísahu nebo případně vydá čestné prohlášení následujícího znění:

Soudní dvůr může po vyslechnutí účastníků řízení od přísahy svědka nebo vydání čestného prohlášení upustit.

3.   Soudní dvůr svědka vyslechne poté, co k tomu předvolal účastníky řízení. Poté, co svědek předloží své hlavní důkazy, může mu předseda i ostatní soudci na žádost účastníka řízení nebo z vlastního podnětu klást otázky. Zástupci účastníků řízení mohou svědkům klást otázky s přivolením předsedy.

1.   Soudní dvůr může nařídit vypracování znaleckého posudku. Usnesení, kterým je znalec ustanoven, vymezí jeho úkol a určí lhůtu k odevzdání posudku.

2.   Znalec obdrží stejnopis usnesení i veškerou dokumentaci nezbytnou k provedení svého úkolu. Podléhá soudci zpravodaji, který může být přítomen znaleckému šetření a je průběžně informován o pokroku při plnění úkolu, který byl znalci uložen.

3.   Na žádost znalce může Soudní dvůr nařídit výslech svědků. Výslech se provede podle článku 62.

4.   Znalec se může vyjádřit pouze k bodům, které mu byly v zadání výslovně označeny.

5.   Soudní dvůr může nařídit výslech znalce poté, co znalec odevzdal posudek a ten byl doručen účastníkům řízení. Účastníci řízení budou k výslechu předvoláni. Na žádost kteréhokoli z účastníků řízení nebo i bez návrhu může předseda i ostatní soudci klást znalci otázky. Zástupci účastníků řízení mohou klást znalci otázky s přivolením předsedy.

6.   Znalec po předložení svého posudku složí před Soudním dvorem následující přísahu nebo případně vydá čestné prohlášení následujícího znění:

Soudní dvůr může po vyslechnutí účastníků řízení od přísahy nebo čestného prohlášení znalce upustit.

1.   Svědek, který byl řádně předvolán, musí vyhovět předvolání a dostavit se k výslechu, pokud Soudnímu dvoru nepředloží odůvodněnou omluvu.

2.   Soudní dvůr může v souladu s článkem 26 statutu rozhodnout o tom, že příslušnému orgánu státu ESVO uvedenému v příloze II ohlásí každého svědka, jenž se nedostaví k soudu, nebo případy nepravdivých výpovědí, kterých se dopustí svědek nebo znalec. Předání rozhodnutí Soudního dvora zajišťuje vedoucí soudní kanceláře. Rozhodnutí uvádí skutečnosti a okolnosti, na nichž se uvedené oznámení zakládá.

1.   Vysloví-li se některý účastník řízení proti svědkovi nebo znalci z důvodů jeho nezpůsobilosti, nevěrohodnosti či z kteréhokoli jiného důvodu nebo odmítnou-li svědek či znalec vypovídat, složit přísahu nebo učinit čestné prohlášení, rozhodne o tom Soudní dvůr.

2.   Námitka proti svědkovi nebo znalci musí být vznesena do dvou týdnů po doručení příkazu k předvolání svědka nebo ustanovení znalce. Prohlášení o námitce musí obsahovat důvody námitky a uvést povahu všech předložených důkazních návrhů.

1.   Svědci a znalci mají právo na náhradu výdajů za cestu a pobyt.

2.   Nařídí-li Soudní dvůr výslech svědka nebo vypracování znaleckého posudku, může požadovat, aby účastníci řízení nebo některý z nich složili peněžitou jistotu k pokrytí svědečného nebo znalečného.

3.   Soudní dvůr poskytne prostředky nezbytné v souvislosti s výslechem svědka nebo zadáním znaleckého posudku, který si Soudní dvůr vyžádal z vlastního podnětu.

4.   Svědci mají dále právo na náhradu ušlého výdělku a znalci na odměnu za svou práci. Soudní dvůr vyplácí svědkům a znalcům tyto částky poté, co splnili své povinnosti.

1.   Vedoucí soudní kanceláře nebo soudce určený předsedou pořizuje o každém jednání k provedení důkazů protokol. Protokol podepíšou předseda nebo soudce zpravodaj pověřený výslechem svědka nebo znalce a rovněž vedoucí soudní kanceláře nebo soudce pověřený pořízením protokolu. Dříve, než ho podepíšou, musí být svědkovi dána možnost, aby obsah protokolu zkontroloval a podepsal jej.

2.   Protokol je veřejnou listinou.

1.   Soudní dvůr může na návrh účastníků řízení nebo bez návrhu dožádat o provedení výslechu svědků nebo znalců.

2.   Dožádání se provádí usnesením; toto usnesení obsahuje příjmení, jméno, postavení a adresu svědků nebo znalců, uvádí skutečnosti, k nimž budou svědkové nebo znalci vyslechnuti, označuje účastníky řízení, jejich zmocněnce, advokáty nebo poradce, jakož i jejich doručovací adresu a uvádí stručně předmět sporu.

Usnesení se doručuje účastníkům řízení prostřednictvím vedoucího soudní kanceláře.

3.   Vedoucí soudní kanceláře zašle usnesení příslušnému orgánu státu ESVO uvedenému v příloze II, na jehož území má být výslech svědků nebo znalců proveden.

K tomuto usnesení popřípadě přiloží překlad do úředního jazyka nebo úředních jazyků členského státu, kterému je určeno.

Orgán uvedený v prvním pododstavci předá usnesení soudnímu orgánu, který je příslušný podle právních předpisů jeho státu.

Příslušný soudní orgán vyřídí dožádání v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy. Po vyřízení dožádání předá příslušný soudní orgán orgánu uvedenému v prvním pododstavci usnesení o dožádání, písemnosti o jeho vyřízení a výkaz nákladů. Tyto dokumenty se zasílají vedoucímu soudní kanceláře.

Vedoucí soudní kanceláře zajistí překlad písemností do angličtiny.

4.   Soudní dvůr nese náklady na dožádání s výhradou uložení jejich případné náhrady účastníkům řízení.

1.   Oznámí-li účastník řízení Soudnímu dvoru, že se nedostaví na jednání, nebo konstatuje-li Soudní dvůr na jednání neodůvodněnou nepřítomnost účastníka řízení, který byl řádně předvolán, koná se jednání v nepřítomnosti dotyčného účastníka řízení.

2.   Sdělí-li hlavní účastníci řízení Soudu, že se nedostaví na jednání, rozhodne předseda, zda může být ústní část řízení ukončena.

1.   Z vážných důvodů může v souladu s článkem 27 statutu Soudní dvůr rozhodnout, že se jednání bude konat s vyloučením veřejnosti. To se může vztahovat také na věci postoupené k vydání poradního stanoviska, pokud o to požádá předkládající soud.

2.   Žádost o konání jednání s vyloučením veřejnosti podaná účastníkem řízení musí být odůvodněna a musí v ní být uvedeno, zda se týká celého jednání, nebo jeho části. Pokud o to účastník řízení požádá, Soudní dvůr rozhodne po výslechu ostatních účastníků řízení.

3.   Jestliže bylo ve věci jednáno s vyloučením veřejnosti, obsah jednání se nezveřejňuje.

1.   Vedoucí soudní kanceláře nebo soudce určený předsedou pořizuje o každém jednání v souladu s článkem 25 protokol.

2.   Protokol musí obsahovat datum a místo jednání, jména přítomných soudců a vedoucího soudní kanceláře, spisovou značku věci, jména účastníků řízení, jména a popisy zmocněnců, poradců a advokátů účastníků řízení, označení veškerých písemností předložených účastníky řízení během jednání a rozhodnutí Soudního dvora nebo předsedy vydaných na jednání.

3.   Protokol podepíšou předseda a vedoucí soudní kanceláře nebo soudce zpravodaj pověřený sepsáním protokolu. Protokol je veřejnou listinou.

4.   Strany a zúčastněné osoby mohou do protokolu nahlédnout v soudní kanceláři a na vlastní náklady z něj pořizovat kopie.

1.   Rozsudek se vyhlašuje na veřejném zasedání. Účastníci řízení budou k vyhlášení rozsudku předvoláni.

2.   Písemné vyhotovení rozsudku podepsané předsedou, soudci zúčastněnými na poradě a vedoucím soudní kanceláře se opatřuje pečetí a ukládá se v soudní kanceláři; ověřené kopie rozsudku se doručí účastníkům řízení a případně předkládajícímu soudu a zúčastněným osobám.

3.   Vedoucí soudní kanceláře a předseda uvede na písemném vyhotovení rozsudku datum jeho vyhlášení.

1.   Usnesení obsahuje:

2.   Pokud tento jednací řád stanoví, že usnesení musí být odůvodněno, obsahuje navíc:

1.   Rozsudek nabývá právní moci dnem vyhlášení.

2.   Usnesení nabývá právní moci dnem doručení.

1.   Aniž jsou dotčena ustanovení týkající se výkladu rozsudků, může Soudní dvůr bez návrhu nebo na návrh účastníka řízení nebo zúčastněné osoby, byl-li tento návrh podán ve lhůtě do dvou týdnů od vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení, opravit chyby v psaní, v počtech nebo zjevné nesprávnosti v rozsudcích a usnesení.

2.   Žádosti a návrhy na opravu se přidělují soudci zpravodajovi, který se zabýval věcí, k níž se návrh nebo žádost vztahuje. Předseda přijme nezbytná opatření k určení jiného soudce zpravodaje, pokud jsou na straně určeného soudce zpravodaje překážky.

3.   Týká-li se návrh na opravu výroku nebo jednoho z důvodů, který představuje nezbytnou oporu výroku, mohou účastníci řízení, řádně vyrozuměni vedoucím soudní kanceláře, předložit ve lhůtě určené předsedou písemná vyjádření.

4.   Soudní dvůr přijme rozhodnutí na neveřejném zasedání.

5.   Písemné vyhotovení opravného usnesení se připojuje k písemnému vyhotovení opraveného rozhodnutí. Na toto usnesení se odkáže na okraji písemného vyhotovení opraveného rozhodnutí.

1.   K žádosti o vydání poradního stanoviska je přiloženo stručné vylíčení věci vedené před vnitrostátním soudem, včetně popisu skutkových okolností, jakož i předložení znění dotčených vnitrostátních ustanovení a případně příslušné vnitrostátní judikatury, které jsou nezbytné pro Soudní dvůr, aby mohl posoudit otázku, na niž se žádá o odpověď.

2.   V žádosti musí být dále uvedeny důvody, které podnítily předkládající soud, aby požádal o vydání poradního stanoviska, jakož i vztah, který spatřuje mezi ustanoveními práva EHP a vnitrostátními právními předpisy použitelnými ve sporu v původním řízení.

1.   Přiznal-li anonymitu předkládající soud, zachová Soudní dvůr tuto anonymitu i v řízení probíhajícím před ním.

2.   Na žádost předkládajícího soudu, na základě řádně odůvodněné žádosti účastníka původního řízení nebo i bez návrhu může předseda, považuje-li to za nezbytné, a po vyslechnutí soudce zpravodaje poskytnout anonymitu také jedné či více osobám nebo jiným entitám, které jsou sporem dotčeny.

1.   Do dvou měsíců od oznámení vedoucího soudní kanceláře podle článku 37 jsou účastníci původního řízení a zúčastněné osoby oprávněny předložit Soudnímu dvoru své spisy nebo písemná vyjádření.

2.   Neúčast v písemné části řízení nebrání účasti v ústní části řízení.

1.   Účastníky původního řízení jsou účastníci řízení, kteří jsou takto označeni předkládajícím soudem v souladu s vnitrostátními procesními pravidly.

2.   Pokud uvedený soud informuje Soudní dvůr o připuštění nového účastníka do původního řízení a řízení u Soudního dvora již probíhá, musí tento účastník přijmout stav řízení, jaký je tu v okamžiku, kdy je Soudní dvůr takto informován. Tento účastník řízení obdrží kopii každého podání, které již bylo doručeno účastníkům původního řízení a zúčastněným osobám.

3.   Pokud jde o zastupování a osobní účast účastníků původního řízení, bere Soudní dvůr v úvahu platná procesní pravidla soudu, který mu předložil žádost o vydání poradního stanoviska. V případě pochybností, zda může určitá osoba zastupovat účastníka původního řízení v souladu s vnitrostátním právem, se může Soudní dvůr u předkládajícího soudu informovat o použitelných procesních pravidlech.

1.   Soudní dvůr se zabývá žádostí o vydání poradního stanoviska, dokud ji soud, který ji Soudnímu dvoru předložil, nevezme zpět. Ke zpětvzetí žádosti lze přihlédnout až do okamžiku, kdy je oznámení o dni vyhlášení rozsudku doručeno zúčastněným osobám.

2.   Soudní dvůr však může kdykoli určit, že již nejsou splněny podmínky zakládající jeho pravomoc.

1.   Aniž jsou dotčena organizační procesní opatření a důkazní opatření stanovená tímto jednacím řádem, může Soudní dvůr požádat předkládající soud o vysvětlení ve lhůtě, kterou stanoví.

2.   Odpověď předkládajícího soudu na tuto žádost se doručí účastníkům původního řízení a zúčastněným osobám.

1.   Článek 138 týkající se výkladu rozsudků a usnesení se nepoužije na rozhodnutí vydaná na základě žádosti o vydání poradního stanoviska.

2.   Je věcí vnitrostátních soudů, aby posoudily, mají-li věc za dostatečně objasněnou na základě poradního stanoviska, nebo považují-li za nezbytné znovu se obrátit na Soudní dvůr.

1.   K žádosti předkládajícího soudu, nebo výjimečně i bez návrhu může předseda Soudního dvora po vyslechnutí soudce zpravodaje rozhodnout o projednání žádosti o vydání poradního stanoviska ve zrychleném řízení odchylně od ustanovení tohoto jednacího řádu, pokud povaha věci vyžaduje, aby Soudní dvůr vydal rozhodnutí o této otázce neprodleně.

2.   V takovém případě předseda může neprodleně určit den jednání, který musí být sdělen účastníkům původního řízení a zúčastněným osobám společně s doručením žádosti o vydání poradního stanoviska.

3.   Účastníci původního řízení a zúčastněné osoby mohou ve lhůtě určené předsedou, která nesmí být kratší než patnáct dnů, předložit své spisy nebo písemná vyjádření. Předseda je může vyzvat, aby své spisy nebo písemná vyjádření omezili na podstatné právní aspekty vznesené otázky.

4.   Případné spisy nebo písemná vyjádření se předají všem účastníkům původního řízení a zúčastněným osobám před jednáním.

5.   Předseda může rozhodnout o upuštění od zprávy k jednání nebo od překladu zprávy k jednání.

1.   Na podávání písemností se vztahuje článek 54. Odchylně od čl. 54 odst. 7 se za datum, kdy je soudní kancelář jakýmikoli technickými komunikačními prostředky, které má Soudní dvůr k dispozici, doručena kopie podepsaného originálu spisu nebo písemných vyjádření, včetně seznamu písemností uvedených v čl. 54 odst. 5 sdělení, které má Soudní dvůr k dispozici, považuje datum podání pro účely dodržení lhůt pro zahájení řízení, pokud jsou podepsaný originál spisu nebo písemná vyjádření, k nimž jsou přiloženy přílohy nebo kopie uvedené v čl. 54 odst. 3, uloženy v soudní kanceláři nejpozději pět dnů poté.

2.   Písemnosti a informace podle článku 98 mohou být doručeny či sděleny předáním kopie dokumentu prostřednictvím jakýchkoli technických komunikačních prostředků, jímž Soudní dvůr a příjemce disponují.

1.   Účastníci řízení mohou být před Soudním dvorem zastoupeni pouze svým zmocněncem nebo advokátem.

2.   Zmocněnci a advokáti uloží v soudní kanceláři úřední doklad vystavený účastníkem řízení, kterého zastupují, nebo jím udělenou procesní plnou moc.

3.   Advokát, který vystupuje jako poradce nebo zástupce účastníka řízení, je navíc povinen v soudní kanceláři uložit potvrzení, že je oprávněn působit jako právní zástupce před soudem státu ESVO nebo státu, který není členem EU.

1.   Žaloba uvedená v článku 19 statutu musí obsahovat:

2.   K žádosti právnické osoby soukromého práva se přikládá:

1.   Pro účely řízení obsahuje žaloba doručovací adresu. Uvede se v ní rovněž jméno zmocněné osoby, která souhlasila s tím, že jí budou všechny doručované písemnosti doručovány.

2.   Navíc k doručovací adrese uvedené v odstavci 1 nebo namísto ní může být v žalobě uvedeno, že advokát nebo zmocněnec souhlasí s doručováním prostřednictvím systému e-EFTACourt nebo jiným technickým komunikačním prostředkem.

3.   Pokud žaloba nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 a 2, jsou do doby, než je uvedená vada odstraněna, všechny písemnosti doručované pro účely řízení dotyčnému účastníku řízení zasílány doporučenou poštovní zásilkou adresovanou zmocněnci nebo advokátovi uvedeného účastníka řízení. Odchylně od článku 38 se za řádné doručení považuje uložení doporučené zásilky na poště v místě sídla Soudního dvora.

1.   K žalobě se případně přikládají písemnosti uvedené v čl. 19 druhém pododstavci statutu.

2.   K žalobě se za okolností uvedených v článku 37 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru přiloží listinné důkazy týkající se data, ke kterému byl Kontrolní úřad ESVO v souladu s uvedeným článkem požádán, aby jednal.

1.   Je-li rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO, jehož zrušení je navrhováno, nahrazeno nebo změněno jiným rozhodnutím Kontrolního úřadu ESVO se stejným předmětem, může žalobce před ukončením ústní části řízení nebo před rozhodnutím Soudního dvora, že rozhodne bez konání ústní části řízení, žalobu upravit tak, že tuto novou skutečnost zohlední.

2.   Úprava žaloby musí být provedena samostatným podáním a ve lhůtě stanovené v čl. 36 třetím pododstavci Dohody o Kontrolním úřadě a Soudním dvoru, v níž lze navrhnout zrušení rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO, které je důvodem úpravy žaloby.

3.   Návrh na úpravu žaloby musí obsahovat:

4.   K návrhu na úpravu žaloby se přiloží rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO, které je důvodem úpravy žaloby. Není-li toto rozhodnutí předloženo, určí vedoucí soudní kanceláře žalobci přiměřenou lhůtu k jeho předložení. Není-li toto rozhodnutí předloženo v rámci určené lhůty, rozhodne Soudní dvůr, zda nedodržení tohoto požadavku činí návrh na úpravu žaloby nepřípustným.

5.   Aniž je dotčeno rozhodnutí Soudního dvora, které má být vydáno o přípustnosti návrhu na úpravu žaloby, určí předseda žalovanému lhůtu, aby se k návrhu na úpravu žaloby vyjádřil.

6.   Předseda případně určí vedlejším účastníkům lhůtu k doplnění jejich spisů s ohledem na návrh na úpravu žaloby a na vyjádření k němu. Za tím účelem se tato podání doručují současně vedlejším účastníkům.

1.   Žaloba se žalovanému doručuje i zasláním ověřené kopie žaloby doporučeně s doručenkou nebo osobním předáním této kopie proti potvrzení o převzetí. Dal-li žalovaný předem souhlas k tomu, aby mu byly žaloby zasílány prostřednictvím systému e-EFTACourt nebo jinými technickými komunikačními prostředky, může být žaloba zaslána tímto způsobem.

2.   V případech uvedených v článku 105 se doručení provede, jakmile jsou odstraněny vady nebo jakmile Soudní dvůr uzná přípustnost žaloby s ohledem na podmínky stanovené v článku 100, čl. 101 odst. 2 a článku 103.

1.   Ve lhůtě dvou měsíců od doručení žaloby podá žalovaný žalobní odpověď. Žalobní odpověď musí obsahovat:

2.   Na žalobní odpověď se použije článek 102.

3.   Předseda může na řádně odůvodněnou žádost žalovaného výjimečně prodloužit lhůtu stanovenou v odstavci 1.

1.   Žaloba a žalobní odpověď mohou být doplněny replikou žalobce a duplikou žalovaného.

2.   Předseda určí lhůty, v nichž mají být tato podání předložena. Může upřesnit aspekty, kterých by se měla tato replika či duplika týkat.

1.   Soudní dvůr zohlední pouze ty dokumenty, které byly dány k dispozici advokátům a zmocněncům účastníků řízení a ke kterým jim byla poskytnuta příležitost vyjádřit své názory, s výhradou ustanovení čl. 46 odst. 2, článků 59, 60 a čl. 115 odst. 1.

2.   Aniž je dotčen čl. 42 odst. 3 a článek 111, může Soudní dvůr zamítnout jakýkoli dokument předložený po ukončení písemné části řízení.

1.   Nové důvody nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení.

2.   Aniž je dotčeno rozhodnutí o přípustnosti daného důvodu, které má být vydáno, může předseda na návrh soudce zpravodaje určit druhému účastníku řízení lhůtu k tomu, aby se k takovému důvodu vyjádřil.

3.   Rozhodnutí o přípustnosti důvodu se provede až v rámci rozsudku, jímž se končí řízení.

1.   Důkazy a důkazní návrhy se předkládají v rámci první výměny spisů účastníků řízení. Účastníci řízení mohou v replice a v duplice navrhnout nebo předložit na podporu své argumentace další důkazy. Účastníci musí odůvodnit jakékoli prodlení při předkládání těchto důkazů.

2.   Účastníci řízení mohou výjimečně navrhnout nebo předložit další důkazy i po ukončení písemné části řízení. Jakékoli prodlení při předkládání těchto důkazů však musí odůvodnit. Předseda může na návrh soudce zpravodaje určit druhému účastníku řízení lhůtu k tomu, aby se k takovým důkazům vyjádřil.

1.   Vstup vedlejšího účastníka do řízení se omezí na úplnou či částečnou podporu návrhového žádání jednoho z hlavních účastníků řízení. Nezakládá právo požadovat, aby se konalo slyšení.

2.   Vedlejší účastenství je závislé na sporu mezi hlavními účastníky řízení. Stává se bezpředmětným, je-li věc vyškrtnuta z rejstříku Soudního dvora, dojde-li ke zpětvzetí návrhu nebo k dohodě mezi hlavními účastníky řízení nebo je-li žaloba prohlášena za nepřípustnou.

3.   Vedlejší účastník musí přijmout stav řízení, jaký je tu v době jeho vstupu do něj.

1.   Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se podává ve lhůtě šesti týdnů ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v čl. 15 odst. 5 tohoto jednacího řádu.

2.   K návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení, který je předložen po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, avšak dříve, než bylo rozhodnuto o zahájení ústní části řízení podle článku 69, lze přihlédnout. V takovém případě, jestliže předseda povolí vstup do řízení, se vedlejší účastník může vyjádřit na jednání, pokud se koná.

3.   V žádosti o vstup vedlejšího účastníka do řízení se uvádí:

4.   Vedlejší účastník musí být zastoupen v souladu s ustanoveními článku 17 statutu.

5.   Použijí se články 100, čl. 101 odst. 2, 102, 103 a 105.

1.   Návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se doručí hlavním účastníkům řízení. Předseda před rozhodnutím o žalobě poskytne účastníkům řízení příležitost předložit své vyjádření. Předseda rozhodne o tom, zda vyjádření mají být podána písemně či ústně.

2.   Předseda rozhoduje o návrhu na vstup vedlejšího účastníka do řízení usnesením nebo předá návrh k rozhodnutí Soudnímu dvoru.

1.   Je-li připuštěn vedlejší účastník, jehož žádost byla podána ve lhůtě šesti týdnů stanovené v čl. 113 odst. 1, obdrží vedlejší účastník kopii každého podání doručeného účastníkům řízení, pokud tito účastníci do 10 dnů od doručení uvedeného v čl. 114 odst. 1 předloží vyjádření k žádosti o vstup do řízení nebo označí tajné nebo důvěrné údaje nebo dokumenty, u kterých se účastníci domnívají, že pokud by byly sděleny vedlejšímu účastníkovi, mohly by jej poškodit.

2.   Vedlejší účastník může předložit spis vedlejšího účastníka ve lhůtě jednoho měsíce po předání procesních písemností uvedených v odstavci 1. Tuto lhůtu může předseda na řádně odůvodněnou žádost vedlejšího účastníka prodloužit.

3.   Spis vedlejšího účastníka musí obsahovat:

4.   Po doručení spisu vedlejšího účastníka určí předseda lhůtu, v níž se hlavní účastníci řízení mohou k tomuto spisu vyjádřit.

5.   Je-li žádost týkající se vstupu vedlejšího účastníka podána po uplynutí šestitýdenní lhůty stanovené v čl. 113 odst. 1, obdrží vedlejší účastník kopii každého podání doručeného účastníkům řízení podle odstavce 1 nebo zprávy k jednání a předloží své připomínky během ústní části řízení.

1.   Na žádost kteréhokoli účastníka řízení nebo z vlastního podnětu může předseda s ohledem na zvláštní naléhavost a okolnosti případu a po vyslechnutí účastníků řízení a soudce zpravodaje rozhodnout ve věci ve zrychleném řízení.

2.   Žádost o projednání věci ve zrychleném řízení se předkládá samostatným podáním současně s žalobou nebo s žalobní odpovědí. V této žádosti může být uvedeno, že některé důvody nebo argumenty nebo některé části žaloby nebo žalobní odpovědi jsou předloženy pouze pro případ, že nebude rozhodováno ve zrychleném řízení, zejména tak, že se k žádosti přiloží zkrácená verze žaloby, jakož i seznam příloh a přílohy, které mají být výhradně zohledněny v případě, že bude rozhodováno ve zrychleném řízení.

1.   Odchylně od čl. 107 odst. 1, má-li být o věci rozhodnuto ve zrychleném řízení, činí lhůta pro podání žalobní odpovědi jeden měsíc po doručení rozhodnutí předsedy, kterým se zrychlené řízení povoluje.

2.   V případě použití zrychleného řízení lze žalobu a žalobní odpověď doplnit replikou a duplikou pouze tehdy, pokládá-li to předseda za nezbytné.

3.   Zúčastněné osoby mohou ve lhůtě určené předsedou, která nesmí být kratší než patnáct dnů, předložit své spisy nebo písemná vyjádření. Předseda může požadovat, aby tyto spisy nebo písemná vyjádření byly omezeny na podstatné právní aspekty vznesené hlavními účastníky řízení.

4.   Rozhodnutí předsedy projednat věc ve zrychleném řízení může stanovit podmínky týkající se rozsahu a prezentace spisů účastníků řízení, následného průběhu řízení nebo důvodů a argumentů, o kterých má Soudní dvůr rozhodnout.

5.   Předseda může rozhodnout, že bude od zprávy k jednání upuštěno.

6.   Na podání písemností se vztahuje článek 54. Odchylně od čl. 54 odst. 7 je den, kdy je kopie podepsaného originálu podání, včetně seznamu podkladů a dokumentů uvedeného v čl. 54 odst. 5, doručena do soudní kanceláře jakýmkoli technickým komunikačním prostředkem, jímž Soudní dvůr disponuje, rozhodný pro účely zachování procesních lhůt, a to za podmínky, že podepsaný originál podání, spolu s přílohami a kopiemi uvedenými v čl. 54 odst. 3, je doručen do soudní kanceláře do pěti dnů poté.

7.   Pokud některý z účastníků řízení nesplní některou z podmínek uvedených v odstavci 4, může být rozhodnutí projednat věc ve zrychleném řízení zrušeno. V řízení pak bude pokračováno jako v řízení řádném.

1.   Aniž by byla dotčena ustanovení v kapitole 4 této hlavy, návrh na vstup vedlejšího účastníka do řízení se podává ve lhůtě tří týdnů ode dne zveřejnění oznámení uvedeného v čl. 15 odst. 5. Vedlejší účastník může ve lhůtě určené předsedou, která nesmí být kratší než patnáct dnů, předložit své spisy vedlejšího účastníka.

2.   Po předložení spisu vedlejšího účastníka dá předseda účastníkům řízení příležitost odpovědět na tento spis během ústního jednání.

1.   Po podání žalobní odpovědi stanoví předseda datum jednání, které bude účastníkům řízení neprodleně sděleno. Předseda může odročit jednání, je-li třeba provést důkazní opatření nebo vyžadují-li to organizační procesní opatření.

2.   Aniž jsou dotčeny články 110 a 111, účastníci řízení mohou v průběhu ústní části řízení doplňovat své argumenty, jakož i předkládat a navrhovat další důkazy. Účastníci musí odůvodnit jakékoli prodlení při předkládání těchto dalších argumentů a důkazů.

1.   Účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, se uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

Je-li neúspěšných účastníků řízení více, rozhodne Soudní dvůr o rozdělení nákladů řízení.

2.   Pokud měl každý účastník řízení ve věci částečně úspěch i neúspěch, nebo pokud jsou okolnosti výjimečné, může Soudní dvůr rozdělit náhradu nákladů řízení nebo rozhodnout, že každý z nich ponese vlastní náklady. Jeví-li se to však vzhledem k okolnostem v projednávané věci jako odůvodněné, může Soudní dvůr rozhodnout, že účastník řízení ponese vlastní náklady řízení a nahradí část nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení.

3.   V souladu s požadavky ekvity může Soudní dvůr rozhodnout, že účastník řízení, který neměl úspěch ve věci, ponese vlastní náklady řízení a nahradí pouze část nákladů řízení vynaložených druhým účastníkem řízení, nebo se mu náhrada nákladů řízení neuloží.

4.   Soudní dvůr může uložit účastníku řízení, a to i když měl úspěch ve věci, částečnou nebo i úplnou náhradu nákladů řízení, odůvodňuje-li to jeho chování, a to i před zahájením řízení, zejména pokud způsobil druhému účastníku řízení náklady, které Soudní dvůr posoudí jako náklady způsobené bezdůvodně nebo zlovolně.

1.   Zúčastněné osoby, které vstoupily do řízení jako vedlejší účastníci nebo které v řízení podaly svá vyjádření, nesou vlastní náklady řízení.

2.   Soudní dvůr může uložit jinému vedlejšímu účastníkovi, než je účastník uvedený v bodě 1, aby nesl své vlastní náklady řízení.

1.   Vezme-li účastník řízení svůj návrh zpět, uloží se mu náhrada nákladů řízení, jestliže to druhý účastník řízení požadoval ve svém vyjádření ke zpětvzetí. Nicméně na návrh účastníka řízení, který vzal svůj návrh zpět, se náhrada nákladů uloží druhému účastníku, odůvodňuje-li to chování tohoto druhého účastníka.

2.   Dojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o náhradě nákladů řízení, rozhodne se o nákladech řízení v souladu s touto dohodou.

3.   Nebyla-li náhrada nákladů požadována, nese každý účastník řízení vlastní náklady.

1.   Řízení před Soudním dvorem je bezplatné s výhradou těchto ustanovení:

2.   Náklady, které vznikly účastníku řízení při nuceném výkonu rozsudku nebo usnesení Soudního dvora, mu nahradí druhý účastník řízení podle platného sazebníku nebo jiných právních metod používaných ve státě, kde se takový výkon uskutečnil.

1.   V případě sporu o přiznání náhrady nákladů řízení rozhodne na návrh dotčeného účastníka řízení a po vyjádření druhého účastníka řízení Soudní dvůr usnesením.

2.   Účastníci řízení mohou pro účely výkonu rozhodnutí požádat o vyhotovení usnesení.

1.   Částky splatné Soudním dvorem se vyplácejí v měně země, kde má Soudní dvůr sídlo.

2.   Pokud byly nahraditelné výdaje vynaloženy v jiné měně než v eurech nebo pokud úkony, které mají být uhrazeny, byly provedeny v zemi, jejíž měnou není euro, nebo pokud nahraditelné výdaje byly vynaloženy v různých měnách, dotčený účastník řízení si může zvolit, v jaké měně budou náklady uhrazeny. Ve všech těchto případech se převody měn provádějí podle oficiálních směnných kurzů Evropské centrální banky v den platby. Za výjimečných okolností může Soudní dvůr toto právo volby omezit.

1.   S výjimkou návrhů uvedených v článku 140 se žádosti a návrhy uvedené v této hlavě a žádosti o opravu uvedené v článku 87 přidělují soudci zpravodaji, který se zabýval věcí, k níž se návrh nebo žádost vztahuje.

2.   Pokud jsou na straně soudce zpravodaje překážky, přidělí předseda dotyčnou žádost nebo návrh jinému soudci.

1.   Dohodnou-li se účastníci řízení ještě před rozhodnutím Soudního dvora na řešení svého sporu a oznámí-li Soudnímu dvoru, že upouštějí od všech svých nároků, nařídí předseda vyškrtnutí věci z rejstříku a rozhodne o nákladech řízení v souladu s ustanoveními článku 123, přičemž přihlédne k případným návrhům účastníků řízení, které k tomu směřují.

2.   Toto ustanovení se nevztahuje na řízení podle článků 36 a 37 Dohody o Kontrolním úřadě a Soudním dvoru.

1.   V případě zjevného nedostatku pravomoci Soudního dvora k projednání určitého návrhu nebo je-li určitý návrh zjevně nepřípustný nebo po právní stránce zjevně zcela neopodstatněný, může Soudní dvůr na návrh soudce zpravodaje rozhodnout usnesením s odůvodněním, aniž by pokračoval v řízení.

2.   Soudní dvůr může kdykoli z vlastního podnětu po vyslechnutí účastníků řízení rozhodnout usnesením s odůvodněním o tom, zda jsou splněny nepominutelné podmínky řízení, nebo prohlásit, že žaloba se stala bezpředmětnou a že již není nutné o ní rozhodovat.

1.   Požaduje-li některý účastník řízení, aby Soudní dvůr vydal rozhodnutí o přípustnosti nebo jiné námitce nebo překážce, aniž by se zabýval věcí samou, předloží svůj návrh samostatným podáním.

2.   Návrh musí uvádět skutkové a právní důvody, na nichž je založen, a návrhové žádání. Musí k němu být přiloženy podklady uplatňované na podporu tohoto návrhu.

3.   Jakmile je návrh podán, určí předseda druhému účastníku řízení lhůtu pro písemné předložení návrhového žádání a skutkových a právních argumentů a návrhového žádání.

4.   Nerozhodne-li Soudní dvůr jinak, projedná se návrh ústně.

5.   Soudní dvůr o návrhu co možná nejdříve rozhodne, nebo si vyhradí, že návrh přezkoumá spolu s věcí samou, odůvodňují-li to zvláštní okolnosti.

6.   Zamítne-li Soudní dvůr návrh nebo vyhradí-li si rozhodnout o něm spolu s věcí samou, určí předseda nové lhůty pro pokračování v řízení.

1.   Jestliže žalovaný, proti němuž byla řádně vznesena žaloba, nepředloží žalobní odpověď ve stanovené formě a lhůtě, může žalobce ve lhůtě stanovené předsedou navrhnout Soudnímu dvoru, aby vydal rozsudek pro zmeškání.

2.   Žalovaný, na jehož straně došlo ke zmeškání, v řízení o návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání nevystupuje a nedoručuje se mu žádná procesní písemnost kromě rozhodnutí, kterým se končí řízení.

3.   V rozsudku pro zmeškání vyhoví Soudní dvůr žalobcovu návrhovému žádání, ledaže zjevně nemá pravomoc nebo je zjevně nepříslušný k rozhodnutí o žalobě nebo je žaloba zjevně nepřípustná nebo po právní stránce zjevně zcela neopodstatněná.

4.   Rozsudek pro zmeškání je vykonatelný. Soudní dvůr však může pozastavit jeho výkon do doby, než rozhodne o odporu podaném podle článku 135 tohoto jednacího řádu, nebo výkon rozhodnutí podmínit složením jistoty, přičemž výše a podmínky složení jistoty se určí s přihlédnutím k okolnostem. Jistota se vrací, nebyl-li odpor podán anebo byl-li zamítnut.

1.   Proti rozsudku pro zmeškání lze podat odpor.

2.   Odpor musí být podán do jednoho měsíce od doručení rozsudku a musí splňovat formální náležitosti stanovené v článcích 101 až 103.

3.   Po doručení odporu určí předseda druhému účastníku řízení lhůtu k písemnému vyjádření.

4.   V dalším průběhu řízení se použijí ustanovení článků 54 až 87.

5.   Soudní dvůr rozhodne rozsudkem, proti kterému je další odpor nepřípustný.

6.   Písemné vyhotovení tohoto rozsudku se připojí k písemnému vyhotovení rozsudku pro zmeškání. Na rozsudek vydaný k odporu se odkáže na okraji písemného vyhotovení rozsudku pro zmeškání.

1.   Nerozhodl-li Soudní dvůr o některém dílčím bodu návrhového žádání účastníků řízení nebo o nákladech řízení, může kterýkoli účastník řízení do jednoho měsíce od doručení rozhodnutí navrhnout Soudnímu dvoru jeho doplnění.

2.   Návrh se doručuje druhému účastníku řízení, jemuž předseda určí lhůtu k písemnému vyjádření.

3.   Poté, co bylo toto vyjádření předloženo, rozhodne Soudní dvůr současně o přípustnosti i opodstatněnosti návrhu.

1.   Na námitku třetí osoby podanou podle článku 38 statutu se použijí ustanovení článků 101 až 103. Návrh musí dále označit:

2.   Námitka se podává proti všem účastníkům řízení.

3.   Námitka musí být podána do dvou měsíců po zveřejnění rozhodnutí v oddíle EHP a dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

4.   Na návrh třetí osoby, která námitku podala, lze výkon napadeného rozhodnutí odložit. Použijí se ustanovení kapitoly 5 této hlavy.

5.   Námitka třetí osoby se doručuje účastníkům řízení, kteří se mohou písemně vyjádřit ve lhůtě určené předsedou.

6.   Soudní dvůr rozhodne poté, co poskytl účastníkům řízení příležitost k vyjádření.

7.   Napadené rozhodnutí se pozmění v rozsahu, v němž se vyhoví námitce třetí osoby.

8.   Písemné vyhotovení rozsudku vydaného k námitce třetí osoby se připojí k písemnému vyhotovení napadeného rozhodnutí. Na rozsudek vydaný k námitce třetí osoby se odkáže na okraji písemného vyhotovení napadeného rozhodnutí.

1.   V souladu s článkem 39 statutu podá Soudní dvůr v případě pochybností o smyslu a dosahu některého rozsudku nebo usnesení jeho výklad na žádost kteréhokoli účastníka řízení nebo strany, jestliže prokážou, že mají na věci právní zájem, nebo na žádost Kontrolního úřadu ESVO.

2.   Žádost o výklad musí být podána ve lhůtě dvou let ode dne vyhlášení rozsudku nebo doručení usnesení.

3.   Žádost o výklad se podává v souladu s ustanoveními článků 103 až 105. V žádosti se musí dále označit:

4.   Žádost se podává proti všem účastníkům řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí, jehož výklad je požadován.

5.   Soudní dvůr rozhodne rozsudkem poté, co poskytl účastníkům řízení příležitost k vyjádření.

6.   Písemné vyhotovení rozsudku provádějícího výklad se připojuje k písemnému vyhotovení vykládaného rozhodnutí. Na rozsudek provádějící výklad se odkáže na okraji písemného vyhotovení vykládaného rozhodnutí.

1.   Návrh na obnovu řízení lze v souladu s článkem 40 statutu podat proti rozhodnutí Soudního dvora jen z toho důvodu, že byly zjištěny nové rozhodné skutečnosti, které před vyhlášením rozsudku nebo doručením usnesení nebyly známy Soudnímu dvoru ani účastníku řízení, který obnovu navrhuje.

2.   Aniž je dotčena desetiletá lhůta stanovená v čl. 40 třetím pododstavci statutu, lze obnovu řízení navrhnout do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o skutečnosti, na níž je návrh na obnovu řízení založen.

3.   Na návrh na obnovu řízení se použijí ustanovení článků 101 až 103 tohoto jednacího řádu. Návrh musí dále označit:

4.   Návrh na obnovu řízení se podává proti všem účastníkům řízení ve věci, v níž bylo vydáno napadené rozhodnutí.

5.   Aniž Soudní dvůr předjímá rozhodnutí ve věci samé, rozhodne usnesením o přípustnosti návrhu a s ohledem na písemná vyjádření účastníků řízení.

6.   Prohlásí-li Soudní dvůr návrh za přípustný, projedná znovu věc samou a rozhodne rozsudkem v souladu s ustanoveními tohoto jednacího řádu.

7.   Písemné vyhotovení nového rozsudku se připojí k písemnému vyhotovení původního rozhodnutí. Na nový rozsudek se odkáže na okraji písemného vyhotovení původního rozhodnutí.

1.   Návrh na odklad provádění opatření vydaného Kontrolním úřadem ESVO podle článku 40 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru je přípustný pouze tehdy, napadl-li navrhovatel toto opatření u Soudního dvora žalobou.

2.   Návrh na předběžné opatření podle článku 41 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru je přípustný pouze tehdy, je-li podán účastníkem řízení ve věci, kterou Soudní dvůr projednává, a souvisí-li s touto věcí.

3.   Návrhy uvedené v předcházejících odstavcích musí označit předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření.

4.   Návrh se předkládá samostatným podáním a v souladu s články 101 až 103 tohoto jednacího řádu.

5.   Návrh se doručuje druhému účastníku řízení, jemuž předseda určí krátkou lhůtu k písemnému nebo ústnímu vyjádření.

6.   Předseda může přijmout organizační procesní opatření nebo nařídit důkazní opatření.

7.   Předseda může vyhovět návrhu dříve, než druhý účastník řízení předloží své vyjádření. Toto rozhodnutí může být později změněno nebo zrušeno, a to i bez návrhu.

1.   Předseda rozhodne o návrhu sám, anebo jej neprodleně předá k rozhodnutí Soudnímu dvoru.

2.   Je-li návrh předán k rozhodnutí Soudnímu dvoru, ten rozhodne neprodleně.

1.   O návrhu se rozhoduje usnesením s odůvodněním. Usnesení se neprodleně doručí účastníkům řízení.

2.   Výkon usnesení může být podmíněn tím, že navrhovatel složí jistotu, přičemž výše a podmínky složení jistoty se určí s přihlédnutím k okolnostem.

3.   V usnesení může být určen den, jímž předběžné opatření pozbývá účinků. Není-li takový den určen, pozbývá předběžné opatření účinků vyhlášením rozsudku, jímž se končí řízení.

4.   Usnesení má pouze předběžnou povahu a nikterak nepředjímá rozhodnutí Soudního dvora v hlavním řízení.

1.   Ustanovení této kapitoly se použijí na žádosti o odklad výkonu rozhodnutí Soudního dvora nebo jakéhokoli opatření přijatého Kontrolním úřadem ESVO podle článku 19 Dohody o Kontrolním úřadě a Soudním dvoru.

2.   V usnesení, kterým se návrhu vyhovuje, je případně určen den, kdy předběžné opatření pozbývá účinků.

1.   Tento jednací řád, jehož znění je závazné v anglickém jazyce, bude zveřejněn v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

2.   Tento jednací řád Soudní dvůr oficiálně přeloží do německého, islandského a norského jazyka.

3.   Tento jednací řád vstoupí v platnost prvním dnem třetího měsíce po svém zveřejnění.