13.3.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 73/9

(1)

Inteligentní sítě jsou výrazem nového vývoje směřujícího k posílení práv spotřebitelů, větší integraci obnovitelných zdrojů energie do rozvodné sítě a vyšší energetické účinnosti a výrazně přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů, vytváření pracovních příležitostí a technologickému rozvoji v Unii.

(2)

Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (2) jsou členské státy povinny zajistit zavedení inteligentních měřicích systémů, které podporují aktivní účast spotřebitelů na trhu s dodávkami elektřiny a plynu, a zavedení těchto měřicích systémů může být podmíněno ekonomickým posouzením všech dlouhodobých nákladů a přínosů pro trh a jednotlivého spotřebitele nebo posouzením toho, jaký způsob inteligentního měření je z hospodářského hlediska nejpřiměřenější a nákladově nejefektivnější a jaký harmonogram jejich zavedení je proveditelný.

(3)

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 12. dubna 2011„Inteligentní sítě: od inovací k zavádění“ (3) uvádí řadu opatření, například sledování pokroku členských států, pokyny ke klíčovým ukazatelům výkonu a pokyny pro definování metodiky pro vypracování plánů členských států na zavádění inteligentních měřicích systémů, jakož i pro analýzu nákladů a přínosů.

(4)

Digitální agenda pro Evropu obsahuje soubor vhodných opatření týkajících se zejména ochrany údajů v Unii, bezpečnosti sítí a informací, kybernetických útoků a funkcí inteligentních sítí a měření. Členské státy ve spolupráci s odvětvím, Komisí a ostatními zúčastněnými stranami by měly přijmout vhodná opatření k zajištění jednotného přístupu.

(5)

Jedním z nejdůležitějších úkolů a předpokladem pro použití inteligentních měřicích systémů je najít vhodné technické a právní řešení, které zajistí ochranu osobních údajů jako základního práva podle článku 8 Listiny základních práv Evropské unie a článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Členské státy a zúčastněné strany by měly zajistit, zejména v počáteční fázi zavádění inteligentních měřicích přístrojů, aby bylo používání inteligentních měřicích systémů sledováno a aby byla respektována základní práva a svobody jednotlivců.

(6)

Inteligentní měřicí systémy umožňují zpracování údajů, a to i převážně osobních údajů. Kromě toho by zavedení inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů mělo dodavatelům a provozovatelům sítí umožnit přejít od obecného názoru na chování ve vztahu k energii k podrobným informacím o tom, jak se v této souvislosti chovají jednotliví koneční spotřebitelé.

(7)

Práva a povinnosti stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (4) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (5) lze v plném rozsahu uplatnit na inteligentní měření, jež zpracovává osobní údaje, zejména při využívání veřejně dostupných elektronických komunikací pro smluvní a obchodní vztahy se zákazníky.

(8)

Stanoviska pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů, která byla zřízena podle článku 29 směrnice 95/46/ES, poskytnou pokyny pro nalezení a vypracování „nejlepších dostupných technik“ za účelem ochrany osobních údajů a zabezpečení údajů při jejich zpracovávání v inteligentních měřicích systémech a inteligentních sítích.

(9)

S ohledem na potenciál zavádění inteligentních sítí by měla být zvláštní pozornost věnována bezpečnosti a ochraně osobních údajů zpracovávaných inteligentními měřícími systémy. V tomto smyslu by měla posouzení dopadů na ochranu údajů umožnit odhalit rizika ochrany údajů již na počátku vývoje inteligentní sítě.

(10)

Prvky ochrany dat a bezpečnosti informací by se měly stát součástí inteligentních měřicích systémů ještě před jejich uvedením do provozu a jejich využíváním ve větším rozsahu. Tyto prvky mohou účinně zlepšit kontrolu spotřebitelů nad zpracováváním osobních údajů.

(11)

Členské státy by měly spolupracovat s odvětvím a zúčastněnými subjekty občanské společnosti, zejména s vnitrostátními orgány pro ochranu údajů, s cílem podnítit a podpořit zavedení zásady koncepční bezpečnosti a ochrany údajů již v počáteční fázi vývoje inteligentních sítí, zvláště pokud jde o zavádění inteligentních měřicích systémů.

(12)

Všechny strany zpracovávající osobní údaje v rámci inteligentních měřicích systémů by měly přijmout veškerá přiměřená opatření, aby bylo zajištěno, že údaje nemohou být vysledovány až k identifikované či identifikovatelné osobě jakýmikoli prostředky, jichž by mohli použít buď provozovatel sítě nebo jakákoli jiná třetí strana, pokud tyto údaje nejsou zpracovávány v souladu s platnými zásadami a právními předpisy o ochraně údajů.

(13)

Sdělení Komise ze dne 2. května 2007 o „podpoře ochrany osobních údajů prostřednictvím technologií zvyšujících ochranu soukromí (PETs)“ (6) stanoví jasná opatření k dosažení cílů minimalizace zpracování osobních údajů a tam, kde je to možné, využívání anonymních nebo pseudonymních údajů prostřednictvím podpory vývoje PETs a jejich využívání správci údajů a jednotlivci.

(14)

Šablona vypracovaná na úrovni Unie pro posuzování dopadů na ochranu údajů zajistí, aby ustanovení tohoto doporučení byla jednotně dodržována ve všech členských státech.

(15)

Posouzení dopadů na ochranu údajů provedené provozovatelem a zúčastněnými stranami před zavedením inteligentních měřicích systémů poskytne nezbytné informace umožňující přijmout vhodná ochranná opatření. Tato opatření je třeba sledovat a přezkoumávat po celou dobu používání inteligentního měřicího přístroje.

(16)

V souladu se směrnicí 2009/72/ES se očekává, že členské státy do 3. září 2012 provedou posouzení nákladů a přínosů zavedení inteligentních měřicích systémů. Na základě sdělení Komise ze dne 12. dubna 2011 Komise považuje za důležité stanovit kritéria, šablonu a obecnější pokyny, které by umožnily důkladnější a srovnatelnější analýzy. Jak navrhuje pracovní skupina pro inteligentní sítě (7), kritéria by měla používat kvantifikovatelné ukazatele.

(17)

Členské státy by ve spolupráci s odvětvím, Komisí a ostatními zúčastněnými stranami měly přijmout vhodná opatření k šíření informací a zvyšování povědomí o možných přínosech a rizicích spojených s využíváním inteligentní měřicí technologie.

(18)

V tomto ohledu by členské státy ve spolupráci s odvětvím, sdruženími občanské společnosti a dalšími zainteresovanými stranami měly určit a šířit příklady osvědčených postupů v používání inteligentních měřicích přístrojů a přijmout vhodná opatření, například velké pilotní projekty, ke zvýšení informovanosti veřejnosti jako předpoklad pro zavádění této technologie v širším měřítku.

(19)

Vytvoření souboru doporučených funkčních požadavků by umožnilo členským státům snáze a souběžně dosáhnout ve svých plánech na zavádění optimální úrovně nákladové efektivnosti. Stanovení stejných požadavků by rovněž poskytlo regulačním orgánům, odvětví měření, provozovatelům sítí a dodavatelům určité poznatky o přístupech, které budou muset být s největší pravděpodobností v tomto odvětví přijaty.

(20)

Na základě pokynů pro osvědčené postupy stanovených skupinou evropských regulačních orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství (dále jen „ERGEG“) (8) a na základě analýzy prvních posouzení nákladů a přínosů sdělených členskými státy Komise považuje za prospěšné doporučit členským státům a regulačním orgánům soubor společných minimálních funkčních požadavků na inteligentní měřicí přístroje.

(21)

Po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

1.

Tento oddíl poskytuje členským státům pokyny pro navrhování a provoz inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů, které zajišťují základní právo na ochranu osobních údajů.

2.

Tento oddíl rovněž poskytuje pokyny k opatřením, jež je nutno přijmout při zavádění inteligentních měřicích přístrojů, aby po zavedení těchto technologií bylo zajištěno náležité dodržování vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádí směrnice 95/46/ES.

3.

Členské státy se vyzývají, aby vzaly na vědomí tyto definice:

4.

V posouzení dopadů na ochranu údajů by měly být popsány zamýšlené činnosti zpracování, posouzení rizik ohrožujících práva a svobody subjektů údajů, zamýšlená opatření pro řešení rizik, záruky, bezpečnostní opatření a mechanismy, které zajistí ochranu osobních údajů a soulad se směrnicí 95/46/ES při zohlednění práv a oprávněných zájmů subjektů údajů a dotčených osob.

5.

V zájmu ochrany osobních údajů v rámci Unie by členské státy měly přijmout a používat šablonu pro posouzení dopadů na ochranu údajů, která bude vypracována Komisí a předložena k posouzení pracovní skupině pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů do dvanácti měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

6.

Při provádění tohoto vzoru by členské státy měly vzít v úvahu doporučení pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů.

7.

Členské státy by měly zajistit, aby provozovatelé sítí a provozovatelé inteligentních systémů měření v souladu se svými povinnostmi vyplývajícími ze směrnice 95/46/ES přijali náležitá technická a organizační opatření na ochranu osobních údajů.

8.

Členské státy by měly zajistit, aby subjekt, který zpracovává osobní údaje, dříve než začne údaje zpracovávat, konzultoval orgán dozoru pro ochranu údajů uvedený v článku 28 směrnice 95/46/ES ohledně posouzení dopadů na ochranu údajů. Tím by umožnil uvedenému orgánu posoudit, zda jsou dodrženy zásady pro zpracování, a zejména posoudit rizika pro ochranu osobních údajů subjektu údajů a související bezpečnostní opatření.

9.

Členské státy by měly zajistit, že jakmile je přijata šablona pro posouzení dopadů na ochranu údajů, jak je stanoveno v bodě 5, provozovatelé sítí v souladu s ní provedou body 7 a 8.

10.

Členské státy by měly důrazně vést operátory sítí k tomu, aby do zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích přístrojů začlenily koncepční ochranu údajů a standardní ochranu údajů.

11.

Koncepční ochrana údajů a standardní ochrana údajů by se měly stát součástí metodiky stran podílejících se na rozvoji inteligentních sítí, pokud jsou zpracovávány osobní údaje.

12.

Koncepční ochrana údajů by měla být prováděna na legislativní úrovni (na základě právních předpisů, které musí být v souladu s předpisy na ochranu údajů), na technické úrovni (stanovením vhodných požadavků v normách pro inteligentní sítě, aby bylo zajištěno, že infrastruktura je plně v souladu s právními předpisy o ochraně údajů) a organizační úrovni (týkající se zpracování).

13.

Standardní ochrana údajů by měla být prováděna tak, aby jako standardní byla zákazníkovi poskytována taková ochrana údajů, která uživateli zajišťuje nejvýhodnější podmínky.

14.

Členské státy by měly požadovat, aby evropské normalizační organizace upřednostňovaly takové uspořádání inteligentních sítí, které je založeno na koncepční ochraně údajů a na standardní ochraně údajů.

15.

Pro dosažení co největší transparentnosti a individuální důvěry by členské státy měly podpořit používání vhodných certifikačních mechanismů pro ochranu soukromí a štítků a označení obsahujících informace o ochraně údajů, vypracovaných nezávislými subjekty.

16.

Článek 8 Listiny základních práv Evropské unie a čl. 8 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech vyžadují, aby jakýkoli zásah do práva na ochranu osobních údajů byl zdůvodněn. Oprávněnost zásahu musí být posuzována případ od případu s ohledem na společná kritéria legálnosti, nezbytnosti, zákonnosti a proporcionality. Jakékoli zpracování osobních údajů, při němž dochází k zásahu do základního práva na ochranu osobních údajů v inteligentní síti a inteligentním měřicím systému, musí být proto nezbytné a přiměřené, aby bylo možné je považovat činnost, jež je plně v souladu s Listinou práv.

17.

Ve snaze zmírnit rizika týkající se ochrany osobních údajů a bezpečnosti by členské státy ve spolupráci s odvětvím, Komisí a ostatními zúčastněnými stranami měly podpořit určení nejlepších dostupných technik pro každý společný minimální funkční požadavek uvedený v bodě 42 tohoto doporučení.

18.

Při rozhodování o rozsahu informací, jež je povoleno zpracovávat v inteligentních sítích, by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření vyžadující v co největší možné míře používat údaje v anonymní podobě tak, aby jednotlivce nebylo možno dále identifikovat. V případě, kdy mají být shromažďovány, zpracovávány a uchovávány osobní údaje, by členské státy měly zajistit, aby tyto údaje byly přiměřené a důležité. Shromažďování údajů by mělo být omezeno na nejnižší možnou míru, která je nezbytná pro účely, pro něž se údaje zpracovávají, a údaje by neměly být uchovávány ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro dosažení účelů, pro něž jsou osobní údaje zpracovávány.

19.

Zpracování osobních údajů inteligentním měřicím systémem nebo v jeho rámci by mělo být prováděno zákonným způsobem v souladu s jedním nebo více důvody uvedenými v článku 7 směrnice 95/46/ES. Mělo by být zohledněno stanovisko pracovní skupiny pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů týkající se inteligentního měření (11).

20.

Rovněž zpracování osobních údajů třetími stranami, které nabízejí energetické služby s přidanou hodnotou, by mělo být zákonné a založené na jednom nebo více z šesti důvodů pro oprávněné zpracování uvedených v článku 7 směrnice 95/46/ES. Je-li podmínkou pro zpracování udělení souhlasu, subjekt údajů by měl souhlas udělit svobodně, konkrétně, vědomě a výslovně a zvlášť pro každou službu s přidanou hodnotou. Subjekt údajů by měl mít právo kdykoli svůj souhlas odvolat. Zrušení souhlasu by nemělo ovlivnit zákonnost zpracování na základě souhlasu poskytnutého před jeho odvoláním.

21.

Členské státy by měly jasně stanovit úkoly a povinností správců a zpracovatelů údajů. Ty by měly být slučitelné s jejich závazky stanovenými ve směrnici 95/46/ES.

22.

Členské státy by před zahájením zpracování měly provést analýzu, aby bylo možné stanovit, do jaké míry je nutné, aby dodavatelé a provozovatelé sítě uchovávali osobní údaje pro účely udržování a provozu inteligentní sítě a pro účely vyúčtování. Tato analýza by měla mimo jiné umožnit členským státům určit, zda lhůty pro uchovávání osobních údajů, jež jsou v současnosti stanovené ve vnitrostátních právních předpisech, nejsou delší, než je nezbytné pro účely provozování inteligentních sítí. To musí zahrnovat i mechanismy zajišťující dodržování lhůt stanovených pro vymazání osobních údajů a pro pravidelný přezkum nezbytnosti uchovávání osobních údajů.

23.

Pro účely této analýzy by měl každý členský stát brát v úvahu zejména tyto zásady: zásadu minimalizace údajů, zásadu zajištění transparentnosti údajů splněním požadavku, že konečný spotřebitel musí být informován uživatelsky vstřícnou a srozumitelnou formou za použití srozumitelných a jednoduchých jazykových prostředků o účelech, načasování, okolnostech, sběru, uchovávání a veškerém dalším zpracovávání osobních údajů, a zásadu posílení pravomoci jednotlivce přijetím opatření na ochranu práv jednotlivců.

24.

Členské státy by měly zajistit, aby bezpečnost osobních údajů byla zajištěna již od počáteční fáze jako součást budování sítě, při koncipování ochrany dat. Tento proces by měl zahrnovat opatření na ochranu osobních údajů proti náhodnému nebo nezákonnému zničení nebo náhodné ztrátě a aby se předešlo protiprávním způsobům zpracování, zejména jakémukoli neoprávněnému zveřejňování, šíření, přístupu k osobním údajům nebo jejich změně.

25.

Doporučuje se využívat šifrované kanály, protože se jedná o jeden z nejúčinnějších technických prostředků proti zneužití.

26.

Členské státy by měly věnovat pozornost zajištění souladu všech současných i budoucích složek inteligentních sítí se všemi bezpečnostními normami vypracovanými evropskými organizacemi pro normalizaci, včetně základních požadavků na bezpečnost informací v inteligentních sítích stanovených v pověření Komise k vypracování norem č. M/490. Zohledněny by měly být rovněž mezinárodní bezpečnostní normy, zejména řady ISO/IEC 27000 (skupina norem určených pro systém řízení bezpečnosti informací (ISMS)).

27.

Členské státy by měly zajistit, aby provozovatelé sítí určili bezpečnostní rizika a nalezli vhodná bezpečnostní opatření k zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti a odolnosti inteligentních měřicích systémů. V tomto ohledu by provozovatelé sítí ve spolupráci s příslušnými vnitrostátními orgány a organizacemi občanské společnosti měli uplatňovat stávající normy, pokyny a režimy, a pokud nejsou k dispozici, vytvořit nové. Dále by měly být vzaty v úvahu příslušné pokyny, které zveřejnila Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

28.

Členské státy by měly zajistit, aby v souladu s článkem 4 směrnice 2002/58/ES v případě narušení bezpečnosti osobních údajů správce bez zbytečného prodlení (nejlépe do 24 hodin poté, kdy bylo porušení zjištěno) informoval orgán dozoru a subjekt údajů, pokud je pravděpodobné, že toto narušení nepříznivě ovlivní ochranu jeho osobních údajů.

29.

Aniž jsou dotčeny povinnosti správců údajů a v souladu se směrnicí 95/46/ES by členské státy měly požadovat, aby provozovatelé sítí pro každou ze svých aplikací vypracovali a zveřejnili přesnou a jasnou informační politiku. Tato politika by měla zahrnovat přinejmenším položky uvedené v článcích 10 a 11 směrnice 95/46/ES.

Pokud jsou shromažďovány osobní údaje týkající se subjektu údajů, měl by správce rovněž poskytnout subjektu údajů alespoň tyto informace:

30.

Tento oddíl obsahuje pokyny pro členské státy a rámec pro analýzu nákladů a přínosů jako základ pro provádění konzistentního, věrohodného a transparentního ekonomického posouzení nákladů a přínosů z dlouhodobého hlediska v souvislosti se zavedením inteligentních měřicích systémů.

31.

Ekonomické posouzení by se mělo řídit pokyny stanovenými v příloze a mělo by vždy zahrnovat tyto čtyři kroky:

32.

Při provádění ekonomického posouzení zavádění inteligentních měřicích systémů by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly přezkoumat a zohlednit příslušné pilotní programy, pokud existují, které již inteligentní měřicí systémy zavedly. Pokud je to možné, měly by se rovněž opírat o údaje o skutečné výkonnosti a související zkušenosti „z praxe“ s cílem upřesnit své předpoklady ohledně výběru technologií a optimalizovat související náklady a přínosy a zapojení spotřebitelů, a to jak z hlediska informovanosti veřejnosti, tak pokud jde o používání inteligentních měřících systémů.

33.

Za účelem provedení analýzy nákladů a přínosů by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, že budou zváženy nejméně dva prognostické scénáře, přičemž jeden z nich počítá se zachováním současného stavu („pokud nic neuděláme, nic se nestane“). V případě elektřiny by druhý scénář měl být v souladu s povinností stanovenou ve směrnici 2009/72/ES, která požaduje 80 % podíl zavedení inteligentního měření do roku 2020, a měly by zohledňovat soubor společných minimálních funkčních požadavků uvedený v oddílu III tohoto doporučení. Doporučuje se prozkoumat další možné scénáře. Tyto scénáře by měly rovněž zohlednit součinnost mezi stávajícími a budoucími opatřeními na úsporu energie spolu s jinými formami zpětné vazby a poradenství spotřebitelům, zejména zavedení časté fakturace nebo vyúčtování nákladů na základě skutečné spotřeby, a nikoliv paušálních sazeb nebo odhadované spotřeby. Členské státy by ve svých alternativních scénářích měly zvážit pozitivní úlohu, jakou při zavádění inteligentního měření mohou mít jasné informace a transparentnost cen pro spotřebitele a hospodářská soutěž na straně výrobců a poskytovatelů.

34.

Při stanovování podmínek a rozhodování o hypotézách pro používání různých scénářů by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, aby prováděly včasné konzultace na toto téma s vnitrostátními regulačními orgány a se subjekty, které zavedení inteligentního měření podporují a prosazují – jimiž jsou ve většině členských států provozovatelé distribuční soustavy – a případně s příslušnými majiteli pilotních projektů.

35.

Pokud jde o proces stanovení rámcových podmínek a v jeho průběhu by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, aby se zohlednily všechny vhodné technologie komunikační infrastruktury, struktury a opatření potřebná pro zajištění interoperability a souladu s dostupnými normami Unie nebo mezinárodními normami a osvědčenými postupy. Kromě toho by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, aby předpoklady, o které se opírá analýza, byly přizpůsobeny místním okolnostem s ohledem na takové parametry, jako jsou zeměpisný rozsah, poptávka po elektřině, zatížení ve špičce a mikro- a makroekonomické podmínky. Oddíl 2 přílohy tohoto doporučení obsahuje seznam parametrů, jejichž používání v této oblasti by členské státy měly zabezpečit.

36.

Členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, by měly zajistit, aby se analýza CBA prováděla podle podpůrných pokynů a jednotlivých fází metodického rámce („sedm kroků CBA“) stanovených v příloze tohoto doporučení. Kromě toho by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit přiměřený, transparentní a doloženy výpočet všech očekávaných nákladů a přínosů v souladu s logickým postupem navrženým pro jejich odhad. Náklady, které by zavedením inteligentních měřicích systémů mohly vzniknout spotřebiteli, by měly být v analýze CBA výslovně uvedeny a porovnány s dlouhodobými potenciální přínosy pro spotřebitele. V příloze I je v tabulkách 4 a 5 navržen základní seznam prvků, které mají být do analýzy CBA zahrnuty.

37.

Členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, by měly pro analýzu citlivosti určit kritické proměnné veličiny a oznámit krajní hodnoty proměnných veličin (minimální a maximální hodnoty zjištěných kritických proměnných veličin) pro kladné podmínky zavádění, za kterých přínosy překračují náklady, získané z provedené analýzy citlivosti. Kromě toho by jejich analýza mohla zahrnovat také citlivost na volatilitu a možná kontrolní opatření pro udržení hodnoty proměnné veličiny v rámci požadovaného rozpětí.

38.

Při posuzování výhod zavedení, vnějších faktorů (např. vlivu na životní prostředí nebo zdraví), dopadu opatření veřejné politiky a sociálních přínosů očekávaných od zavedení inteligentních měřicích systémů by členské státy nebo jakýkoli příslušný orgán, který určí členské státy, měly zajistit, aby byly vzaty v úvahu příslušné váhové faktory doplňující kvantitativní výsledky předchozích kroků analýzy CBA.

V příloze tohoto doporučení je uveden seznam odkazů pro ostatní související přínosy.

39.

Tento oddíl vychází z osvědčených postupů použitých v prvních analýzách CBA inteligentního měření spotřeby elektrické energie provedených v 11 členských státech. Obsahuje pokyny k opatřením, která mají být přijata, aby se zajistilo, že členské státy náležitě použijí vhodnou interoperabilitu a normy pro inteligentní měřicí systémy, které jsou v současné době vyvíjeny na základě pověření Evropské komise č. M/441, M/468 a M/490 a osvědčených postupů.

40.

Členským státům jsou poskytnuty pokyny o souboru společných minimálních funkčních požadavků pro inteligentní měření elektřiny, které by jim umožnily stanovit společné prostředky k dosažení nákladové efektivnosti v jejich plánech zavádění. To by mohlo následně posloužit členským státům, dodavatelům měřicích přístrojů a provozovatelům sítí jako společný základ pro jejich vlastní analýzy nákladů a přínosů a investice usnadňující zadávání zakázek v souvislosti se zaváděním a poskytnout regulačním orgánům evropské referenční definice.

41.

Tento oddíl rovněž obsahuje pokyny ohledně ustanovení k zajištění přínosů pro spotřebitele a podpory zvyšování energetické účinnosti. To by mělo usnadnit propojení inteligentních měřicích systémů s normalizovaným rozhraním vybaveným nástroji orientovanými na potřeby spotřebitelů, které kombinují údaje o spotřebě a informace o nákladech, podněcují zájem spotřebitelů o opatřeních na úsporu energie a reagují na poptávku. Tento přístup by měl být plně vzat v úvahu při analýze nákladů a přínosů zavádění inteligentního měření spotřeby elektřiny v souladu s právními předpisy Unie.

42.

Všechny inteligentní měřicí systémy pro elektřinu by měly nabízet alespoň všechny níže uvedené funkce:

43.

Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření a řídit se tímto doporučením a upozornit na ně všechny zúčastněné strany, které se podílejí na navrhování a provozování zařízení pro inteligentní sítě v Unii.

44.

Členské státy by měly oznámit Komisi do 3. září 2012 výsledky své analýzy nákladů a přínosů týkající se zavedení inteligentních měřicích systémů, jakož i opatření a plány, které přijaly v souvislosti s tímto doporučením.

45.

Komise má v úmyslu s ohledem na toto doporučení posoudit oznámená ekonomická hodnocení zavádění inteligentních systémů měření.

46.

Toto doporučení je určeno členským státům a všem příslušným orgánům, které členské státy určí, aby se zapojily do ekonomického posouzení inteligentních měřicích systémů.