EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52014IP0101(01)

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2014 o summitu EU a Ruska (2014/2533(RSP))

Úř. věst. C 93, 24.3.2017, p. 118–121 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

24.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 93/118


P7_TA(2014)0101

Summit EU-Rusko

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. února 2014 o summitu EU a Ruska (2014/2533(RSP))

(2017/C 093/20)

Evropský parlament,

s ohledem na svá předchozí usnesení o Rusku,

s ohledem na stávající Dohodu o partnerství a spolupráci zakládající partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ruskou federací na straně druhé a na probíhající jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem,

s ohledem na „partnerství pro modernizaci“ zahájené v roce 2010 v Rostově na Donu a na závazek ruského vedení, že se právní stát stane základem pro modernizaci Ruska,

s ohledem na sdílený cíl EU a Ruska stanovený ve společném prohlášení vydaném dne 31. května 2003 po 11. summitu EU a Ruska, jenž se konal v Petrohradě, a sice vytvořit společný hospodářský prostor, společný prostor svobody, bezpečnosti a práva, společný prostor spolupráce v oblasti vnější bezpečnosti a společný prostor pro výzkum a vzdělávání, včetně kulturních aspektů (čtyři společné prostory spolupráce),

s ohledem na konzultace mezi EU a Ruskem o lidských právech, které proběhly dne 28. listopadu 2013,

s ohledem na summit Východního partnerství, který se konal ve dnech 28. a 29. listopadu 2013,

s ohledem na summit EU a Ruska dne 28. ledna 2014,

s ohledem na prohlášení předsedy Komise Josého Manuela Durãa Barrosa a na vyjádření předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye po summitu EU a Ruska dne 28. ledna 2014,

s ohledem na společné prohlášení EU a Ruska ze dne 28. ledna 2014 o boji proti terorismu,

s ohledem na čl. 110 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že EU chce i nadále prohlubovat a rozvíjet své vztahy s Ruskem, což se projevuje v jejím závazku vážně se angažovat v jednání o nové rámcové dohodě pro další rozvoj jejich vztahů, a vzhledem k tomu, že EU a Rusko navázaly hluboké a komplexní vztahy, zejména v oblasti energetiky, hospodářství a obchodu;

B.

vzhledem k tomu, že summit EU a Ruska dne 28. ledna 2014 byl zúžen na tříhodinové uzavřené setkání, které se zaměřilo na omezený počet otázek, a odrážel problémy ve vztazích mezi EU a Ruskem, které jsou především důsledkem nátlaku Ruska na země Východního partnerství;

C.

vzhledem k tomu, že větší spolupráce a dobré sousedské vztahy mezi EU a Ruskem mají zásadní význam pro stabilitu, bezpečnost a prosperitu Evropy, a zejména prostoru ve společném sousedství; vzhledem k tomu, že rozvoje strategického partnerství mezi EU a Ruskou federací lze dosáhnout pouze na základě vyznávání společných hodnot; vzhledem k tomu, že je velmi důležité zintenzívnit spolupráci mezi těmito dvěma partnery na mezinárodní úrovni, pokud jde o veškeré instituce, organizace a fóra, s cílem zdokonalit způsob řádné správy věcí veřejných na celém světě a vyřešit společné problémy;

D.

vzhledem k tomu, že přetrvává obava z vývoje v Ruské federaci, pokud jde o respektování a ochranu lidských práv a dodržování společně dohodnutých demokratických zásad a právního státu; vzhledem k tomu, že jako plnoprávný člen Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se Ruská federace zavázala k dodržování zásad demokracie a lidských práv;

E.

vzhledem k tomu, že na summitu Východního partnerství ve Vilniusu všichni účastníci znovu potvrdili svůj závazek řídit se zásadami mezinárodního práva a základními hodnotami, jako je demokracie a právní stát a dodržování lidských práv;

F.

vzhledem k tomu, že dobré sousedské vztahy, mír a stabilita v zemích, které sousedí s EU i s Ruskem, jsou v zájmu jak Ruska, tak EU; vzhledem k tomu, že by se měl rozvinout otevřený a upřímný dialog o krizích v těchto zemích zaměřený na výsledky, zejména pokud jde o přetrvávající nevyřešené konflikty, s cílem posílit bezpečnost a stabilitu, podporovat územní celistvost dotyčných zemí a vytvořit společný mechanismus zvládání krizí;

G.

vzhledem k tomu, že země Východního partnerství mají plné svrchované právo a svobodu budovat vztahy jako rovnoprávní partneři s partnery, které si zvolí, a to v souladu s Helsinskými dohodami;

H.

vzhledem k tomu, že tempo budování bariér na hranicích Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie za pomoci ruské armády a na úkor gruzínského území se zrychlilo a nabylo nepřátelské povahy;

I.

vzhledem k tomu, že od 1. prosince 2013 letečtí dopravci předávají ruským orgánům předběžné informace o cestujících (API), a vzhledem k tomu, že od 1. července 2014 budou ruské orgány požadovat pro přelety úplné informace o cestujících a posádce; vzhledem k tomu, že ruské orgány hodlají zavést plnohodnotný systém shromažďování jmenné evidence cestujících;

1.

bere na vědomí summit EU a Ruska dne 28. ledna 2014 jako příležitost uvědomit si povahu a směr strategického partnerství EU a Ruska a vyjasnit body, na které mají obě strany rozdílné názory; konstatuje, že zúžený formát summitu EU a Ruska je odrazem současného stavu vztahů EU a Ruska, který umožňuje pragmaticky jednat o aktuálních otázkách a současně symbolizuje problémy, s nimiž se spolupráce EU a Ruska nyní potýká; očekává, že diskuse povedou ke zvýšení vzájemné důvěry a vytvoří podmínky pro nový politický impuls k rozvoji partnerství;

2.

znovu vyjadřuje své přesvědčení, že Rusko je i nadále jedním z nejvýznamnějších partnerů EU při budování strategické spolupráce a sdílí s ní nejen hospodářské a obchodní zájmy, ale i úsilí o uplatňování obecně uznávaných demokratických hodnot; zdůrazňuje, že pokrok v dvoustranných vztazích je podmíněn otevřenou diskusí s cílem vyjasnit otázky, u nichž nepanuje vzájemná shoda;

3.

zdůrazňuje, že je zapotřebí soustavný a konstruktivní dialog, který umožní vést diskusi o dění v našem společném sousedství zemích sousedících s Ruskem i s EU, spolu s jednotlivými iniciativami regionální hospodářské integrace, a zejména o jejich důsledcích pro obchod, a to na základě stávajících závazků v rámci Světové obchodní organizace (WTO); vybízí EU a Rusko, aby nalezly způsob, jak lépe sladit své procesy regionální integrace, a aby zároveň usilovaly o uskutečnění vize společné obchodní a hospodářské zóny v budoucnosti;

4.

znovu opakuje, že dialog EU a Ruska o otázkách týkajících se společného sousedství musí být založen na klíčové zásadě suverenity a nezávislosti sousedících zemí, pokud jde o volbu politických a obchodních spojenců; je přesvědčen, že další politické a hospodářské reformy v zemích Východního partnerství, včetně Ukrajiny, založené na hodnotách a normách EU jsou v konečném důsledku v bytostném zájmu Ruska, neboť by rozšířily pásmo stability, prosperity a spolupráce podél jeho hranic; připomíná stále platné pozvání EU pro Rusko, aby se na tomto procesu podílelo prostřednictvím konstruktivní spolupráce se zeměmi Východního partnerství; nesouhlasí se záměrem Ruska nadále považovat region Východního partnerství za svou sféru vlivu; je přesvědčen, že o budoucnosti své země by měli mít právo rozhodnout jen a pouze ukrajinští občané;

5.

lituje toho, že ruské vedení pohlíží na Východní partnerství EU jako na hrozbu pro své politické a ekonomické zájmy; zdůrazňuje skutečnost, že zintenzivněním obchodních a ekonomických aktivit Rusko naopak získá a jeho bezpečnost se zvýší, když bude jeho sousedství stabilní a předvídatelné; zdůrazňuje, jak je důležité rozvíjet synergie a umožnit tak zemím ve společném sousedství mít prospěch a co nejvíce těžit z dvoustranných vztahů s EU i Ruskou federací;

6.

znovu opakuje, že na rozdíl od celní unie prosazované Ruskem nezakazují dohody EU se zeměmi Východního partnerství o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu těmto zemím zapojit se do volného obchodu se třetími zeměmi; poukazuje proto na to, že po podepsání dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, bude Východní partnerství stále schopno provozovat volný obchod s Ruskem na základě dohod o volném obchodu, které jsou nyní podepsány v rámci Společenství nezávislých států (SNS);

7.

očekává, že pokud budou řádně připraveny podmínky, budou zahájena jednání o nové dohodě na příštím summitu, který se má konat v červnu 2014 v Soči; vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku v jednáních o nové dohodě o partnerství a přidružení, která by měla nahradit stávající dohodu, a to zejména vinou nedostatečné vůle ruské strany vést zásadní jednání o kapitole věnované obchodu; zdůrazňuje, že je nutno třeba zachovat odhodlání pokračovat v partnerství pro modernizaci;

8.

žádá efektivní koordinaci politické odpovědnosti EU vůči Rusku v příštím funkčním období Evropské komise, s jasnou a ústřední rolí vysokého představitele, místopředsedy Komise a s tím, že členské státy budou srozuměny s tím, že se bude vůči Rusku hovořit jedním hlasem;

9.

vyzývá Rusko, aby splnilo všechny své multilaterální povinnosti vyplývající z jeho přistoupení k WTO a aby v plném rozsahu naplňovalo své závazky v rámci WTO; vyzývá Rusko, aby přestalo uplatňovat neopodstatněné zákazy u výrobků pocházejících z členských států EU a upustilo od opatření, která poškozují dvoustranné vztahy mezi jednotlivými členskými státy a Ruskem a vztahy EU a Ruska;

10.

důrazně odsuzuje nedávné teroristické útoky ve Volgogradu; vítá přijetí společného prohlášení EU a Ruska dne 28. ledna 2014 o boji proti terorismu, v němž se EU a Rusko shodly na tom, že zváží možnosti dalšího posilování spolupráce v reakci na trestné činy spáchané teroristy a na organizovanou trestnou činnost, rozšíří spolupráci v oblasti výměny osvědčených postupů v boji proti terorismu a při vzdělávání odborníků na boj proti terorismu a zintenzívní svou spolupráci v rámci OSN i v rámci dalších vícestranných fór;

11.

vítá zprávy o pokroku týkající se společných prostorů EU a Ruska, které nastiňují pokrok, popřípadě regresi, ve vytváření společných prostorů EU a Ruska a plánů přijatých v roce 2005; zvláště podporuje spolupráci na poli výzkumu a vývoje a zdůrazňuje, že se čtyři společné prostory opírají o princip reciprocity;

12.

zdůrazňuje význam energetické bezpečnosti a skutečnost, že by zásoby přírodních zdrojů neměly být využívány jako politický nástroj; zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti energetiky je pro obě strany velmi důležitá, neboť představuje příležitost pro další obchodní a ekonomickou spolupráci v rámci otevřeného a transparentního trhu, přičemž plně chápe, že EU potřebuje diverzifikovat přepravní cesty a poskytovatele energie; zdůrazňuje, že základem takové spolupráce by měly být zásady vzájemné provázanosti a transparentnosti spolu se stejným přístupem k trhům, infrastruktuře a investicím; vyzývá k tomu, aby spolupráce mezi EU a Ruskem v oblasti energetiky byla pevně založena na zásadách vnitřního trhu, včetně třetího energetického balíčku, zejména s ohledem na přístup třetích stran, a také na Smlouvě o energetické chartě; je přesvědčen, že plné přijetí zásad Smlouvy o energetické chartě ze strany Ruska by bylo vzájemně prospěšné pro dvoustranné vztahy v oblasti energetiky; vyzývá k úzké spolupráci mezi EU a Ruskem v oblasti dodávek surovin a vzácných zemin, zejména těch, které se považují za životně důležité, a vyzývá k dodržování mezinárodních pravidel, zejména pravidel WTO;

13.

naléhavě vyzývá Ruskou federaci, aby zvýšila svou účast při řešení problematiky změny klimatu; vyzývá zejména Rusko, aby přijalo cíl druhého kontrolního období tím, že ratifikuje změnu Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu dohodnutou v Dohá;

14.

opakuje, že je odhodlán naplnit dlouhodobý cíl bezvízového styku mezi EU a Ruskem, a že tuto otázku hodlá řešit postupně v závislosti na věcném a praktickém pokroku v této oblasti; konstatuje, že pokračují jednání o dalším zjednodušení vízového režimu a zároveň probíhá provádění „společných kroků k bezvízovému režimu pro krátkodobé pobyty“; vyjadřuje hluboké znepokojení nad plány zahrnout velký počet ruských představitelů s tzv. „služebními pasy“ do dohody o usnadnění vízového styku;

15.

vyjadřuje své znepokojení nad vývojem v Ruské federaci, pokud jde o dodržování a ochranu lidských práv a zachovávání obecně uznávaných demokratických zásad, pravidel a postupů, zejména v souvislosti s tzv. zákonem o „zahraničních agentech“, právními předpisy namířeným proti lesbickým ženám, homosexuálům, bisexuálům, transsexuálům a intersexuálům, opětovnou kriminalizací pomluvy, zákonem o vlastizradě a právními předpisy týkajícími se veřejných protestů; naléhavě vyzývá Rusko, aby dodržovalo své mezinárodní závazky jako člen Rady Evropy;

16.

vítá nedávné případy amnestie a zdůrazňuje, že jasné a hodnověrné chápání základních svobod, lidských práv a právního státu napomůže dalšímu pokroku v našem strategickém partnerství; zdůrazňuje, že nezávislý, nestranný a účinný justiční systém je klíčovým prvkem právního státu a významně přispívá k rozvíjení spolehlivého a stabilního obchodního a investičního prostředí;

17.

znovu vyjadřuje své znepokojení nad celkovou situací v oblasti lidských práv v Rusku a nad tím, že nenastal sebemenší vývoj ve věci mechanismu konzultací mezi EU a Ruskem na téma lidských práv; zejména lituje toho, že z tohoto dialogu se stal spíše proces než prostředek k dosažení měřitelných a hmatatelných výsledků; znovu trvá na tom, že do těchto konzultací na téma lidských práv je nutno zařadit veřejné ukazatele pokroku, je třeba zlepšit způsob vedení dialogu, například střídáním místa konání konzultací, interakcí mezi ruskými nevládními organizacemi a ruskými orgány v rámci tohoto procesu a ohledně složení ruské delegace a vydávat v době konání summitů EU a Ruska a po schůzkách rady pro partnerství veřejná hodnocení pokroku;

18.

vyzývá Rusko, aby v plném rozsahu zrušilo federální zákon o „propagování netradičních sexuálních poměrů“ a obdobné regionální zákony o zákazu propagandy, které omezují lidská práva a zejména svobodu projevu a shromažďování v souvislosti se sexuální orientací a genderovou identitou; vyjadřuje své upřímné znepokojení nad negativními důsledky těchto zákonů pro společnost, v níž narůstá diskriminace lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů a násilí vůči těmto osobám; vyzývá delegaci EU, aby zvýšila svou podporu těm, kteří vystupují na obranu lidských práv lesbických žen, homosexuálů, bisexuálů, transsexuálů a intersexuálů, v souladu s příslušnými pokyny;

19.

opakuje svou výzvu, aby Komise se zřetelem k probíhajícímu plánování evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a finančního nástroje pro organizace občanské společnosti a místní orgány (CSO/LA) výrazně zvýšila úsilí s cílem poskytovat pomoc občanské společnosti, která je pod velkým tlakem, a to tím, že zdvojnásobí finanční příděly pro tuto zemi;

20.

zdůrazňuje, že pravidelná setkání v rámci politického dialogu týkající se řady otázek v oblasti zahraniční politiky jsou zásadním prvkem vztahů mezi EU a Ruskem; konstatuje, že Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN se musí zhostit své odpovědnosti při mezinárodních krizích; vyzývá Rusko, aby na konferenci Ženeva II o Sýrii, která má za cíl nalézt politické řešení konfliktu, zaujalo velmi konstruktivní přístup; vítá snahu Ruska společně s USA a mezinárodními společenstvím schválit rezoluci Rady bezpečnosti OSN týkající se likvidace chemických zbraní v držení Sýrie a zahájení rozhovorů Ženeva II;

21.

zdůrazňuje důležitost dialogu a spolupráce s Ruskem v globálních otázkách s cílem účinně řešit problémy, jako je Afghánistán, působení blízkovýchodního Kvartetu a potírání pirátství v Africkém rohu; vybízí k prohloubení a posílení této spolupráce, přičemž cílem by měl být společný postup v případě íránského jaderného programu;

22.

vyzývá Rusko, aby odvolalo uznání oddělení gruzínských regionů Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie; důrazně odsuzuje postup budování bariér na hranicích Abcházie a regionu Cchinvali/Jižní Osetie, který vedl k rozšíření okupovaných území na úkor Gruzie; vyzývá Gruzii a Rusko, aby vedly přímá jednání o různých otázkách bez stanovení předběžných podmínek, případně prostřednictvím mediace pro obě strany přijatelnou třetí stranou, což by mělo doplňovat, ale nikoliv nahradit stávající ženevský proces;

23.

vyzývá Ruskou federaci, aby splnila závazky, které učinila v roce 1996 v Radě Evropy a které se odrážejí v rozhodnutích summitů OBSE (v Istanbulu v roce 1999 a v Portu v roce 2002) a týkají se stažení ruských oddílů a zbraní z území Moldavska; vyjadřuje znepokojení nad tím, že v této záležitosti nenastal pokrok; zdůrazňuje skutečnost, že se všechny strany rozhovorů 5 + 2 zavázaly vyřešit konflikt na základě územní celistvosti Moldavské republiky; vyzývá Rusko, aby sehrálo konstruktivní úlohu při úsilí o vyřešení vleklého konfliktu v Náhorním Karabachu v rámci Minské skupiny;

24.

je přesvědčen, že je třeba dalšího úsilí, aby došlo k pokroku ve spolupráci a dialogu mezi EU a Ruskem v otázkách regionální bezpečnosti, včetně vyřešení vleklých konfliktů v sousedních zemích;

25.

zdůrazňuje, že je důležité posilovat mezikulturní dialog EU a Ruska a pěstovat vzájemné znalosti dějin a kulturního dědictví a také podněcovat mobilitu a výměny studentů, učitelů, profesorů a výzkumných pracovníků s cílem usnadnit mezilidské kontakty, které by mohly být viditelným a hmatatelným svědectvím trvalého partnerství vedoucího v dlouhodobé perspektivě ke sdílení hodnot;

26.

apeluje na ruské orgány, aby spolupracovaly, pokud jde o otevření ruských archivů, a umožnily badatelům přístup k nim a odtajnily příslušné dokumenty, mj. dokumenty osvětlující osud Raoula Wallenberga, který před 70 lety zachránil tisíce maďarských židů před genocidou;

27.

vítá činnost Výboru pro parlamentní spolupráci EU–Rusko, který je platformou pro rozvoj spolupráce a pro trvalý dialog mezi oběma parlamentními orgány;

28.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, vládám a parlamentům zemí Východního partnerství, prezidentovi, vládě a parlamentu Ruské federace, Radě Evropy a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.


Top