Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62008CJ0398

    Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 21. ledna 2010.
    Audi AG proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM).
    Kasační opravný prostředek - Ochranná známka Společenství - Nařízení (ES) č. 40/94 - Článek 7 odst. 1 písm. b) a článek 63 - Slovní ochranná známka Vorsprung durch Technik - Ochranné známky tvořené reklamními slogany - Rozlišovací způsobilost - Přihláška ochranné známky pro velké množství výrobků a služeb - Relevantní veřejnost - Celkové posouzení a odůvodnění - Nové dokumenty.
    Věc C-398/08 P.

    ECLI identifier: ECLI:EU:C:2010:29

    ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)

    21. ledna 2010 ( *1 )

    „Kasační opravný prostředek — Ochranná známka Společenství — Nařízení (ES) č. 40/94 — Článek 7 odst. 1 písm. b) a článek 63 — Slovní ochranná známka Vorsprung durch Technik — Ochranné známky tvořené reklamními slogany — Rozlišovací způsobilost — Přihláška ochranné známky pro velké množství výrobků a služeb — Relevantní veřejnost — Celkové posouzení a odůvodnění — Nové dokumenty“

    Ve věci C-398/08 P,

    jejímž předmětem je kasační opravný prostředek na základě článku 56 statutu Soudního dvora, podaný dne 12. září 2008,

    Audi AG, se sídlem v Ingolstadtu (Německo), zastoupená S. O. Gillertem a F. Schiwekem, Rechtsanwälte,

    účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek (navrhovatelka),

    přičemž dalším účastníkem řízení je:

    Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), zastoupený G. Schneiderem, jako zmocněncem,

    žalovaný v prvním stupni,

    SOUDNÍ DVŮR (první senát),

    ve složení A. Tizzano, předseda senátu a zastupující předseda prvního senátu, E. Levits, A. Borg Barthet, M. Ilešič (zpravodaj) a J.-J. Kasel, soudci,

    generální advokát: Y. Bot,

    vedoucí soudní kanceláře: K. Malacek, rada,

    s přihlédnutím k písemné části řízení a po jednání konaném dne 24. září 2009,

    s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

    vydává tento

    Rozsudek

    1

    Společnost Audi AG (dále jen „společnost Audi“) se svým kasačním opravným prostředkem domáhá, aby Soudní dvůr zrušil rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 9. července 2008, Audi v. OHIM (Vorsprung durch Technik) (T-70/06, dále jen „napadený rozsudek“), kterým Soud zamítl její žalobu směřující ke zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne (věc R 237/2005-2, dále jen „sporné rozhodnutí“), kterým bylo částečně potvrzeno rozhodnutí průzkumového referenta, který zamítl zápis slovní ochranné známky Vorsprung durch Technik pro část výrobků a služeb, na které se tato ochranná známka vztahuje.

    Právní rámec

    2

    Článek 7 nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1; Zvl. vyd. 17/01, s. 146), ve znění nařízení Rady (ES) č. 3288/94 ze dne (Úř. věst. L 349, s. 83; Zvl. vyd. 17/01, s. 185, dále jen „nařízení č. 40/94“), stanoví:

    „1.   Do rejstříku se nezapíšou:

    […]

    b)

    ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost;

    c)

    ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, které mohou sloužit v oblasti obchodu k označení druhu, jakosti, množství, účelu, hodnoty, zeměpisného původu nebo doby výroby výrobků nebo poskytnutí služby nebo jiných jejich vlastností;

    d)

    ochranné známky, které jsou tvořeny výlučně označeními nebo údaji, jež se staly obvyklými v běžném jazyce nebo v poctivých a zavedených obchodních zvyklostech;

    […]

    2.   Odstavec 1 se použije, i když důvody k zamítnutí existují jen v části Společenství.

    […]“

    3

    Článek 63 nařízení č. 40/94, nazvaný „Žaloby podané k Soudnímu dvoru“, stanoví:

    „1.   Proti rozhodnutí odvolacího senátu o odvolání lze podat žalobu k Soudnímu dvoru.

    2.   Žalobu lze podat pro nepříslušnost, podstatné porušení procesních ustanovení, porušení Smlouvy, tohoto nařízení nebo prováděcích předpisů nebo zneužití pravomoci.

    […]“

    Skutkový základ sporu

    4

    Dne 30. ledna 2003 požádala společnost Audi na základě nařízení č. 40/94 o zápis slovní ochranné známky Vorsprung durch Technik jakožto ochranné známky Společenství. Výrobky a služby, pro které byl zápis ochranné známky požadován, spadají do tříd 9, 12, 14, 16, 18, 25, 28, 35 až 43 a 45 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne , ve znění změn a doplňků, a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:

    třída 9: „Vědecké, navigační, zeměměřičské, fotografické, kinematografické a optické přístroje a nástroje, přístroje a nástroje na vážení a na měření, signalizační přístroje a nástroje, regulátory (kontrolní přístroje a nástroje), bezpečnostní přístroje a nástroje (záchranné přístroje a nástroje) a vyučovací přístroje a nástroje; přístroje a nástroje pro vedení, distribuci, transformaci, akumulaci, regulaci nebo řízení elektrického proudu; přístroje pro nahrávání, přenos a reprodukci zvuku nebo obrazu; magnetické nahrávací nosiče, gramofonové desky; automatické distribuční stroje a mechanismy pro mincová zařízení; registrační pokladny, kalkulačky, zařízení ke zpracování dat a počítače; hasicí přístroje“;

    třída 12: „Vozidla; dopravní prostředky pozemní, vzdušné nebo vodní“;

    třída 14: „Drahé kovy a jejich slitiny a výrobky z těchto materiálů nebo jimi pokovené neuvedené v jiných třídách; klenoty, šperky, drahé kameny; hodiny a časomíry“;

    třída 16: „Papír, lepenka a výrobky z těchto materiálů neuvedené v jiných třídách; tiskařské výrobky; výrobky pro vazbu knih; fotografie; papírenské zboží; adhezní lepidla pro kancelářské účely a použití v domácnosti; umělecké potřeby; štětce; psací stroje a kancelářské potřeby (s výjimkou nábytku); učební pomůcky (s výjimkou přístrojů); plastické obalové hmoty (neuvedené v jiných třídách); tiskařské matrice; štítky“;

    třída 18: „Kůže a imitace kůže, výrobky z těchto materiálů neuvedené v jiných třídách; kůže zvířat; lodní kufry a kufry; deštníky, slunečníky a hole; biče a sedlářské výrobky“;

    třída 25: „Oděvy, obuv, pokrývky hlavy“;

    třída 28: „Hračky, hry; potřeby pro gymnastiku a sport, které nejsou uvedeny v jiných třídách; ozdoby na vánoční stromečky“;

    třída 35: „Reklama; vedení obchodní činnosti; komerční správa; kancelářské práce“;

    třída 36: „Pojištění; bankovnictví; měnové služby; záležitosti související s nemovitostmi“;

    třída 37: „Stavby; opravy; instalační služby“;

    třída 38: „Telekomunikace“;

    třída 39: „Doprava; balení a skladování zboží; organizace cest“;

    třída 40: „Zpracování materiálů“;

    třída 41: „Výchova; vzdělávání; zábava; sportovní a kulturní aktivity“;

    třída 42: „Vědecké a technologické služby, jakož i výzkumné a projekční činnosti s nimi související; průmyslové analýzy a výzkum; navrhování a vývoj počítačů a počítačových programů; právní služby“;

    třída 43: „Pohostinství (stravování); dočasné ubytování“;

    třída 45: „Osobní a sociální služby poskytované třetími osobami za účelem uspokojení potřeb jednotlivců; bezpečnostní služby za účelem ochrany majetku a jednotlivců“.

    5

    Dne 7. ledna 2004 měl průzkumový referent ve svém oznámení důvodů pro zamítnutí za to, že výraz „Vorsprung durch Technik“ (náskok díky technice) představuje pro určité výrobky a služby zařazené do tříd 9, 12, 14, 25, 28, 37 až 40 a 42, týkající se techniky, objektivní sdělení, které je vnímáno dotčeným spotřebitelem jako reklamní popis. V důsledku toho přihlašovaná ochranná známka postrádá pro uvedené výrobky a služby rozlišovací způsobilost. Nicméně, co se týče výrobků zařazených do třídy 12, uvedl, že zápis uvedené ochranné známky lze připustit z důvodu rozlišovací způsobilosti, kterou získala pro motorová vozidla a jejich součásti. V tomto ohledu odkázal na slovní ochrannou známku Společenství Vorsprung durch Technik, která byla zapsaná dne pod číslem 621086 pro uvedené výrobky zařazené do třídy 12.

    6

    Dopisem ze dne 24. února 2004 zpochybnila společnost Audi důvody uvedené průzkumovým referentem ve zmíněném oznámení, přičemž zejména tvrdila, že ochranná známka Společenství č. 621086 byla zapsána nikoliv proto, že rozlišovací způsobilost získala užíváním, ale z důvodu, že má inherentní rozlišovací způsobilost. Ve druhém oznámení důvodů pro zamítnutí ze dne vysvětlil průzkumový referent, že v okamžiku průzkumu přihlášky uvedené ochranné známky nebylo společnosti Audi nedopatřením sděleno, že tato ochranná známka byla zapsána výlučně z důvodu získané rozlišovací způsobilosti. Vzhledem k tomu, že uvedená přihláška pochází z roku 1997, se však napříště vyžaduje, aby společnost Audi poskytla důkaz o tom, že přihlašovaná ochranná známka získala rozlišovací způsobilost ve vztahu ke všem dotčeným výrobkům a službám, včetně těch, které spadají do třídy 12.

    7

    Rozhodnutím ze dne 12. ledna 2005 průzkumový referent částečně zamítl přihlášku uvedené ochranné známky pro určité výrobky a služby zařazené do tříd 9, 12, 14, 25, 28, 37 až 40 a 42, přičemž převzal důvody uvedené v jeho oznámení důvodů pro zamítnutí ze dne . Tímto novým rozhodnutím o zamítnutí rovněž konstatoval, že nebyl předložen žádný důkaz o získání rozlišovací způsobilosti ve vztahu k výrobkům spadajícím do třídy 12.

    8

    Sporným rozhodnutím druhý odvolací senát odvolání podanému společností Audi, pokud jde o výrobky spadající do třídy 12, vyhověl z důvodu, že dřívější rozhodnutí týkající se zápisu ochranné známky č. 621086 podalo důkaz o tom, že přihlašovaná ochranná známka získala rozlišovací způsobilost pro vozidla a pozemní dopravní prostředky. Ve zbývající části, zejména co se týče ostatních výrobků a služeb, ke kterým se vztahovaly výhrady průzkumového referenta, bylo odvolání zamítnuto.

    9

    Odvolací senát měl v tomto ohledu za to, že rozlišování prováděné průzkumovým referentem mezi výrobky a službami týkajícími se techniky vyvolává pochybnosti. Odvolací senát v tomto ohledu objasnil, že „[t]éměř všechny výrobky a služby se alespoň částečně týkají techniky. Technika hraje také významnou roli v oděvním odvětví. Výrobce takových výrobků, jež mají vysokou technickou úroveň, má ve vztahu ke konkurenčním podnikům velkou výhodu. Slogan ‚Vorsprung durch Technik‘ nese objektivní sdělení, podle kterého technická převaha umožňuje výrobu a poskytování lepších výrobků a služeb. Kombinace slov omezující se na toto běžné objektivní sdělení v zásadě postrádá rozlišovací způsobilost. Vzhledem k tomu, že navrhovatelka, s výjimkou výrobků zařazených do třídy 12, nepředložila žádný důkaz o tom, že je slogan ‚Vorsprung durch Technik‘ jakožto ochranná známka u veřejnosti zaveden, musí být přihláška zamítnuta v rozsahu, v němž se týká výrobků a služeb zařazených do jiných tříd“.

    Napadený rozsudek

    10

    Soud napadeným rozsudkem zamítl žalobu, kterou dne 28. února 2006 podala společnost Audi proti spornému rozhodnutí. Soud tak zamítl oba žalobní důvody uplatňované žalobkyní, vycházející jednak z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, a jednak z porušení práva na obhajobu.

    11

    První část prvního žalobního důvodu, kterou společnost Audi spornému rozhodnutí vytýkala, že neobsahuje konstatování vztahující se k veřejnosti, kterou je třeba vzít v úvahu a k vnímání přihlašované ochranné známky touto veřejností, byla zamítnuta v bodech 30 až 33 napadeného rozsudku.

    12

    Soud poté, co připomněl judikaturu, podle které musí být rozlišovací způsobilost ochranné známky posuzována zejména s ohledem na vnímání ochranné známky relevantní veřejností ve vztahu k výrobkům a službám, pro které je zápis ochranné známky požadován, měl v bodě 30 napadeného rozsudku za to, že i když sporné rozhodnutí skutečně neobsahuje „diferencované posouzení“ pro všechny výrobky a služby obsažené ve všech třídách uvedených v přihlášce k zápisu předložené společností Audi, obsahuje však analýzu vnímání této ochranné známky relevantní veřejností ve vztahu k výrobků a službám, na které se vztahuje, jak je vyžadováno touto judikaturou.

    13

    Soud v tomto ohledu v bodu 31 napadeného rozsudku konstatoval, že ze sporného rozhodnutí lze vyvodit, že odvolací senát se v podstatě domníval, že veřejnost je technikou, pokud jde o výrobky a služby, na které se vztahuje přihláška uvedené ochranné známky, dotčena stejnoměrně a že tato veřejnost vnímá výraz „Vorsprung durch Technik“ jako slogan obsahující objektivní pochvalné sdělení.

    14

    Soud v tomto kontextu zejména v bodu 32 napadeného rozsudku konstatoval, že uvedená judikatura nevyžaduje vyčerpávající analýzu všech výrobků a služeb obsažených ve všech třídách, na které se vztahuje uvedená přihláška, neboť průzkumový referent nebo odvolací senát mohou tvrdit, že relevantní veřejnost bude vnímat přihlašovanou ochrannou známku ve vztahu ke všem těmto výrobkům a službám stejným způsobem. Podle této judikatury přitom nelze zpochybnit, že odvolací senát tuto analýzu provedl, když učinil závěr o totožném vnímání veřejností ve vztahu ke všem třídám výrobků a služeb, na které se tato ochranná známka vztahuje, a to tím spíše, že odvolací senát kritizoval podle jeho názoru nesprávné rozlišování tříd provedené průzkumovým referentem.

    15

    Konečně Soud v bodě 33 napadeného rozsudku odmítl argument uplatněný společností Audi, podle kterého je vyloučené v projednávaném případě předpokládat jednotný názor veřejnosti, jelikož se vzhledem k rozdílné povaze výrobků a služeb, na které se vztahuje přihláška uvedené ochranné známky, stupeň jejich technického provedení velmi liší. Soud v tomto ohledu uvedl, že odvolací senát výslovně ve sporném rozhodnutí připustil, že se tento stupeň technického provedení liší podle jednotlivých výrobků a služeb, přičemž se domníval, že se „alespoň částečně“ týkají techniky. Podle Soudu však uvedený senát měl v podstatě za to, že německý výraz „Vorsprung durch Technik“ je jednotně vnímán jako objektivní a pochvalný i přes tento rozdílný stupeň technického provedení.

    16

    Druhá část prvního žalobního důvodu vychází z toho, že přihlašovaná ochranná známka netvoří objektivní popisné sdělení, ale vyvolává proces přemýšlení, má fantazijní prvek, je zapamatovatelná, a tedy naznačuje vztah mezi výrobky a službami, na které se tato ochranná známka vztahuje, a podnikem jejich původu. Tato část žalobního důvodu byla zamítnuta v bodech 34 až 48 napadeného rozsudku.

    17

    Soud v bodech 34 a 35 napadeného rozsudku nejprve konstatoval, že ze spisu a zejména z dokumentu předloženého OHIM v příloze jeho vyjádření k žalobě, ve kterém společnost Audi vysvětluje anglicky hovořící veřejnosti výraz „Vorsprung durch Technik“, jasně vyplývá, že přihlašovaná ochranná známka pro ni představuje pochvalný, případně reklamní slogan. Soud dále v bodě 36 uvedeného rozsudku uvedl, že na základě své vlastní judikatury, jakož i rozsudku Soudního dvora ze dne 4. října 2001, Merz & Krell (C-517/99, Recueil, s. I-6959, bod 40), však nelze zápis ochranné známky jako takový vyloučit z důvodu tohoto pochvalného nebo reklamního užívání.

    18

    Soud nakonec s odkazem na bod 27 napadeného rozsudku, ve kterém připomněl svou judikaturu, podle níž označení, které jako reklamní slogan plní jiné funkce, než je funkce ochranné známky v klasickém smyslu, má nicméně rozlišovací způsobilost výlučně tehdy, když může být vnímáno bez dalšího jako označení obchodního původu dotčených výrobků nebo služeb, v bodě 37 téhož rozsudku uvedl, že je třeba tedy ověřit, zda je tomu tak v projednávaném případě, nebo zda je naopak uvedená ochranná známka běžným objektivním sdělením, které bude vnímáno relevantní veřejností jako pochvalné.

    19

    Soud v tomto ohledu v bodech 41 a 42 napadeného rozsudku uvedl, že ačkoli ochranná známka Vorsprung durch Technik může mít více významů, představovat slovní hříčku nebo být vnímána jako fantazijní, překvapující a neočekávaná, a tudíž může být zapamatovatelná, neznamená to proto ještě, že má rozlišovací způsobilost. Podle tohoto soudu má tato ochranná známka na základě těchto různých prvků rozlišovací způsobilost pouze v případě, že je bez dalšího vnímána dotčenou veřejností jako označení obchodního původu výrobků nebo služeb, na které se vztahuje. V projednávaném případě by ji přitom dotčená veřejnost, tak jak je definována odvolacím senátem jako všechny skupiny veřejnosti dotčené výrobky a službami, na které se vztahuje tato ochranná známka, ve skutečnosti vnímala především jako propagační slogan.

    20

    Soud měl totiž v bodech 43 až 45 napadeného rozsudku zaprvé za to, že s ohledem na širokou definici pojmu „technika“ v němčině nemůže odkaz na ni přihlašované ochranné známce ve vztahu ke všem dotčeným výrobkům a službám přiznat rozlišovací způsobilost. Zadruhé německé slovo „Vorsprung“, jež znamená „náskok“, má ve spojení s předložkou „durch“, která znamená „díky“, pro veřejnost dotčenou přihláškou ochranné známky a zejména pro německy mluvící veřejnost spíše pochvalnou povahu. Zatřetí, třebaže je v případě kombinované ochranné známky třeba pro účely posouzení její rozlišovací způsobilosti zkoumat ochrannou známku jako celek, je třeba rovněž konstatovat, že ochranná známka je určena široké veřejnosti a že většina podniků, které chtějí dodávat výrobky a služby této široké veřejnosti, může s ohledem na její pochvalnou povahu výraz sama převzít, a to nezávisle na tom, jak má být tento výraz vykládán.

    21

    Soud z toho v bodě 46 napadeného rozsudku vyvodil závěr, že ochranná známka Vorsprung durch Technik neobsahuje prvky, které by mohly, nad rámec jejího zřejmého propagačního významu, umožnit dotčené veřejnosti, aby si snadno a okamžitě zapamatovala výraz jako ochrannou známku s rozlišovací způsobilostí pro výrobky a služby, na které se ochranná známka vztahuje.

    22

    Svým druhým žalobním důvodem společnost Audi tvrdila, že odvolací senát nesprávně použil čl. 38 odst. 3 a čl. 73 druhou větu nařízení č. 40/94 a zejména porušil její právo na obhajobu, když ji před přijetím sporného rozhodnutí opomněl informovat o tom, že má v úmyslu zamítnout přihlášku uvedené ochranné známky pro všechny výrobky a služby, na které se ochranná známka vztahuje, s výjimkou těch, které spadají do třídy 12, a tedy i pro ty výrobky a služby, pro které průzkumový referent zápis přijal. Tento žalobní důvod byl zamítnut v bodech 58 až 64 napadeného rozsudku. Soud v tomto ohledu konstatoval, že na rozdíl od toho, co tvrdí Společnost Audi, uvedené rozhodnutí zrušuje rozhodnutí průzkumového referenta ze dne 12. ledna 2005 výlučně v rozsahu, v němž se týká výrobků spadajících do třídy 12, a tedy neobsahuje dodatečné výhrady ve vztahu k tomuto rozhodnutí.

    Návrhová žádání účastníků řízení před Soudním dvorem

    23

    Svým kasačním opravným prostředkem se společnost Audi domáhá, aby Soudní dvůr zrušil napadený rozsudek a sporné rozhodnutí v rozsahu, v němž částečně zamítá odvolání, které podala proti rozhodnutí průzkumového referenta ze dne 12. ledna 2005 a uložil OHIM náhradu nákladů řízení.

    24

    OHIM navrhuje, aby byl kasační opravný prostředek zamítnut a aby byla navrhovatelce uložena náhrada nákladů řízení.

    Ke kasačnímu opravnému prostředku

    25

    Na podporu svého kasačního opravného prostředku společnost Audi uplatňuje dva důvody vycházející z porušení jednak čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, a jednak článku 63 tohoto nařízení a čl. 48 odst. 2 jednacího řádu Soudu.

    K prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku, vycházejícímu z porušení čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94

    26

    První důvod kasačního opravného prostředku se dělí na dvě části. První částí společnost Audi tvrdí, že Soud neprovedl dostatečná zjištění, pokud jde o dotčenou veřejnost, zatímco druhá část, kterou je třeba se zabývat nejprve, směřuje k prokázání toho, že Soud uplatnil pro posouzení rozlišovací způsobilosti přihlašované ochranné známky příliš přísné kritérium.

    Argumentace účastníků řízení týkající se druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku

    27

    Druhou částí svého prvního důvodu kasačního opravného prostředku společnost Audi tvrdí, že Soud za účelem přiznání rozlišovací způsobilosti přihlašované ochranné známky neprávem stanovil přísnější požadavky, než jsou požadavky obvykle vyžadované pouze proto, že ochranná známka je tvořena reklamním sloganem.

    28

    Soud totiž tím, že vyžadoval, aby označení mohlo být „bez dalšího“ vnímáno jako označení obchodního původu výrobků nebo služeb, na které se označení vztahuje, uplatnil kritérium, jež jde nad rámec požadavků čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 a požadavků, které jsou tímto soudem obvykle vyžadovány pro posouzení rozlišovací způsobilosti slovní ochranné známky.

    29

    Soud v napadeném rozsudku zjevně zakládá své rozhodnutí na předpokladu, podle kterého užívání ochranné známky Vorsprung durch Technik jakožto reklamního sloganu brání přiznání rozlišovací způsobilosti, a tedy musí být v určitém rozsahu kompenzováno kritériem vnímání této ochranné známky „bez dalšího“ jako označení obchodního původu výrobků nebo služeb, na které se ochranná známka vztahuje. Připouští tak, že tato ochranná známka může mít více významů, představovat slovní hříčku nebo být vnímána jako fantazijní, překvapující, jakož i neočekávaná, a tudíž může být zapamatovatelná, ale odmítá jí nicméně přiznat rozlišovací způsobilost z důvodu, že dotčená veřejnost ji bude vnímat především jako propagační slogan, a nikoliv jako označení tohoto obchodního původu. Soud přitom v analýze, kterou v tomto ohledu provedl v bodu 42 uvedeného rozsudku, pouze jinými slovy zopakoval, že ochranná známka Vorsprung durch Technik je sloganem reklamní povahy, aniž by však objasnil, proč nemůže být ochranná známka vnímána jako označení obchodního původu uvedených výrobků nebo služeb.

    30

    Soud tím, že postupoval tímto způsobem, opominul skutečnost, že reklamní slogany netvoří zvláštní formu ochranné známky, ale jednoduchou slovní ochrannou známku, na kterou se uplatní obecné zásady stanovené judikaturou pro posouzení rozlišovací způsobilosti, což je potvrzeno zejména rozsudkem Soudního dvora ze dne 21. října 2004, OHIM v. Erpo Möbelwerk (C-64/02 P, Sb. rozh. s. I-10031, bod 36). Samotná skutečnost, že ochranná známka je považována za reklamní slogan nebo pochvalná povaha označení tedy nebrání tomu, aby takové ochranné známce byla přiznána dostatečná rozlišovací způsobilost. Neexistuje žádná právní zásada, podle které by označení, které má pozitivní konotaci, nemělo vůbec nebo mělo nízkou rozlišovací způsobilost.

    31

    OHIM tvrdí, že Soud nestanovil požadavky vyšší, než jsou požadavky obvykle vyžadované, pokud jde o stupeň rozlišovací způsobilosti ochranné známky, ani nezavedl nová právní kritéria pro určení rozlišovací způsobilosti, ale v souladu se svou ustálenou judikaturou týkající se reklamních sloganů formuloval empirickou zásadu, podle které označení, která splňují jiné funkce, než je funkce označení obchodního původu výrobků nebo služeb, nejsou nezbytně vnímána spotřebitelem stejným způsobem jako slovní označení zcela nezávislé na ochranné známce. V těchto případech je totiž možné, případně nevyhnutelné, že funkce označení původu bude ve vnímání spotřebitele zastřena jinou funkcí. Toto bylo krom toho jinými slovy potvrzeno Soudním dvorem v jeho rozsudku ze dne 29. dubna 2004, Procter & Gamble v. OHIM (C-473/01 P a C-474/01 P, Recueil, s. I-5173, bod 51), pro označení, která splývají se vzhledem samotného výrobku. Ve stejném duchu této judikatury Soud tím, že použil příslovečné spojení „bez dalšího“, chtěl vyjádřit nebezpečí, jež spočívá ve skutečnosti, že by reklamní slogan mohl být spotřebitelem vnímán pouze v jeho propagační funkci.

    Závěry Soudního dvora

    32

    Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 se do rejstříku nezapíšou ochranné známky, které postrádají rozlišovací způsobilost.

    33

    Z ustálené judikatury vyplývá, že rozlišovací způsobilost ochranné známky ve smyslu tohoto článku znamená, že tato ochranná známka umožní identifikovat výrobek, pro který je zápis požadován, jako pocházející od určitého podniku, a tedy odlišit tento výrobek od výrobků jiných podniků (výše uvedené rozsudky Procter & Gamble v. OHIM, bod 32; OHIM v. Erpo Möbelwerk, bod 42; rozsudky ze dne 4. října 2007, Henkel v. OHIM, C-144/06 P, Sb. rozh. s. I-8109, bod 34, jakož i ze dne , Eurohypo v. OHIM, C-304/06 P, Sb. rozh. s. I-3297, bod 66).

    34

    Podle rovněž ustálené judikatury musí být tato rozlišovací způsobilost posuzována jednak vzhledem k výrobkům nebo službám, pro které je zápis požadován, a jednak vzhledem k jejich vnímání relevantní veřejností (výše uvedený rozsudek Procter & Gamble v. OHIM, bod 33; rozsudek ze dne 22. června 2006, Storck v. OHIM, C-25/05 P, Sb. rozh. s. I-5719, bod 25; výše uvedené rozsudky Henkel v. OHIM, bod 35, jakož i Eurohypo v. OHIM, bod 67).

    35

    Jedná-li se o ochranné známky tvořené označeními nebo údaji, které jsou krom toho užívány jako reklamní slogany, údaje o jakosti anebo výrazy podněcující ke koupi výrobků nebo služeb, na které se tyto ochranné známky vztahují, není jejich zápis vyloučen z důvodu takového užívání (viz výše uvedené rozsudky Merz & Krell, bod 40, jakož i OHIM v. Erpo Möbelwerk, bod 41).

    36

    Co se týče posouzení rozlišovací způsobilosti takových ochranných známek, Soudní dvůr již rozhodl, že není namístě na ně uplatňovat striktnější kritéria, než jsou kritéria použitelná na jiná označení (výše uvedený rozsudek OHIM v. Erpo Möbelwerk, body 32 a 44).

    37

    Z judikatury však vyplývá, že ačkoliv jsou kritéria pro posouzení rozlišovací způsobilosti shodná pro různé kategorie ochranných známek, mohlo by se při uplatnění těchto kritérií ukázat, že vnímání relevantní veřejnosti není nezbytně stejné pro každou z těchto kategorií, a může se tedy jevit obtížnější prokázat rozlišovací způsobilost ochranných známek určitých kategorií než v případě ochranných známek jiných kategorií (viz výše uvedené rozsudky Procter & Gamble v. OHIM, bod 36; OHIM v. Erpo Möbelwerk, bod 34, jakož i Henkel v. OHIM, body 36 a 38).

    38

    I když Soudní dvůr nevyloučil, že se tato judikatura může za určitých podmínek jevit jako relevantní pro slovní ochranné známky tvořené reklamními slogany, nicméně zdůraznil, že obtíže, s nimiž může být na základě jejich samotné povahy spojeno prokázání rozlišovací způsobilosti těchto ochranných známek a jež je třeba vzít v úvahu, neodůvodňují stanovení zvláštních kritérií, která by nahrazovala kritérium rozlišovací způsobilosti, jak je vykládáno v judikatuře připomenuté v bodech 33 a 34 tohoto rozsudku, nebo se od něj odchylovala (viz výše uvedený rozsudek OHIM v. Erpo Möbelwerk, body 35 a 36).

    39

    Soudní dvůr tak zejména rozhodl, že nelze vyžadovat, aby měl reklamní slogan „fantazijní povahu“, případně „pojmové napětí, jehož následkem by bylo překvapení, a proto by si jej bylo možné zapamatovat“ proto, aby měl takový slogan minimální rozlišovací způsobilost vyžadovanou čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 (výše uvedený rozsudek OHIM v. Erpo Möbelwerk, body 31 a 32; viz rovněž rozsudek ze dne 16. září 2004, SAT.1 v. OHIM, C-329/02 P, Sb. rozh. s. I-8317, bod 41).

    40

    V projednávaném případě přitom úvahy Soudu vychází z nesprávného výkladu zásad připomenutých v bodech 36 až 39 tohoto rozsudku.

    41

    Je totiž nutné konstatovat, že i když Soud v bodu 36 napadeného rozsudku poznamenal, že z judikatury vyplývá, že zápis ochranné známky nemůže být vyloučen z důvodu jejího pochvalného nebo reklamního užívání, následně svůj závěr, podle kterého přihlašovaná ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost, v podstatě odůvodnil skutečností, že je vnímána jako propagační slogan, a tudíž právě prostřednictvím svého pochvalného a reklamního užívání.

    42

    V bodech 41 a 42 napadeného rozsudku tak Soud rozhodl, že i když ochranná známka Vorsprung durch Technik může mít více významů, představovat slovní hříčku nebo být vnímána jako fantazijní, překvapující a neočekávaná, a tudíž může být zapamatovatelná, neznamená to proto ještě, že má rozlišovací způsobilost. Soud rozhodl, že tato ochranná známka má na základě těchto různých prvků rozlišovací způsobilost pouze v případě, že je vnímána bez dalšího dotčenou veřejností jako označení obchodního původu výrobků a služeb, na které se taková ochranná známka vztahuje. V projednávaném případě ji přitom dotčená veřejnost bude vnímat především jako propagační slogan.

    43

    Soud založil toto poslední konstatování na analýze, kterou provedl v bodech 43 až 45 napadeného rozsudku. Zaprvé měl za to, že s ohledem na širokou definici pojmu „technika“ nemůže odkaz na ni přihlašované ochranné známce ve vztahu ke všem dotčeným výrobkům a službám přiznat rozlišovací způsobilost. Zadruhé slovo „Vorsprung“, jež znamená „náskok“, ve spojení s předložkou „durch“, která znamená „díky“, má pro veřejnost dotčenou přihláškou ochranné známky a zejména pro německy mluvící veřejnost spíše pochvalnou povahu. Zatřetí, třebaže je v případě kombinované ochranné známky třeba pro účely posouzení její rozlišovací způsobilosti zkoumat ochrannou známku jako celek, je třeba rovněž konstatovat, že tato ochranná známka je určena široké veřejnosti a že většina podniků, které chtějí dodávat výrobky a služby této široké veřejnosti, může s ohledem na její pochvalnou povahu výraz sama převzít, a to nezávisle na tom, jak má být tento výraz vykládán.

    44

    Nicméně, i když je pravda, jak bylo ostatně připomenuto v bodě 33 tohoto rozsudku, že ochranná známka má rozlišovací způsobilost pouze v rozsahu, v němž umožňuje identifikovat výrobky nebo služby, pro které je zápis požadován, jako pocházející od určitého podniku, je nutné konstatovat, že pouhá skutečnost, že ochranná známka je dotčenou veřejností vnímána jako propagační slogan a že s ohledem na její pochvalnou povahu může být v zásadě převzata jinými podniky, není sama o sobě dostatečná pro závěr, že tato ochranná známka postrádá rozlišovací způsobilost.

    45

    V tomto ohledu je třeba zejména zdůraznit, že pochvalná konotace slovní ochranné známky nevylučuje, že ochranná známka je nicméně způsobilá spotřebitelům zajistit původ výrobků nebo služeb, na které se vztahuje. Taková ochranná známka tak může být současně vnímána dotčenou veřejností jako propagační slogan a údaj o obchodním původu výrobků nebo služeb. Z toho vyplývá, že v rozsahu, v němž tato veřejnost vnímá ochrannou známku jako údaj o tomto původu, skutečnost, že je současně, případně dokonce na prvním místě, chápána jako propagační slogan, nemá vliv na její rozlišovací způsobilost.

    46

    Soud přitom sledem úvah uvedeným v bodech 42 a 43 tohoto rozsudku nepodpořil svůj závěr, podle které nebude přihlašovaná ochranná známka vnímána relevantní veřejností jako údaj o obchodním původu dotčených výrobků a služeb, ale v podstatě pouze zdůraznil skutečnost, že tato ochranná známka je tvořena propagačním sloganem a je jako taková chápána.

    47

    Pokud jde o konstatování Soudu v bodu 41 napadeného rozsudku, podle kterého ochranná známka Vorsprung durch Technik může mít více významů, představovat slovní hříčku nebo být vnímána jako fantazijní, překvapující a neočekávaná, a tudíž může být zapamatovatelná, je třeba uvést, že i když existence takových vlastností, jak vyplývá z bodu 39 tohoto rozsudku, netvoří podmínku nezbytnou pro prokázání rozlišovací způsobilosti reklamního sloganu, nic to nemění na tom, že jejich existence může v zásadě tomuto sloganu takovou způsobilost přiznat.

    48

    Co se týče závěru Soudu v bodu 46 napadeného rozsudku, podle kterého „ochranná známka Vorsprung durch Technik tedy neobsahuje prvky, které by nad rámec jejího zřejmého propagačního významu mohly umožnit dotčené veřejnosti, aby si snadno a okamžitě zapamatovala výraz jako ochrannou známku s rozlišovací způsobilostí pro výrobky a služby, na které se ochranná známka vztahuje“, stačí konstatovat, že tento závěr není nejen nikterak podpořen úvahami, které mu předcházejí, ale krom toho mu v určitém rozsahu odporuje konstatování uvedené v bodu 41 uvedeného rozsudku, jak bylo připomenuto v předcházejícím bodě tohoto rozsudku.

    49

    Z toho vyplývá, že společnost Audi oprávněně tvrdí, že posouzení provedené Soudem na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 je stiženo právní vadou. Proto je třeba druhé části prvního důvodu kasačního opravného prostředku vzneseného navrhovatelkou na podporu jejího kasačního prostředku vyhovět, a tedy vyhovět prvnímu důvodu kasačního opravného prostředku, aniž by bylo nutné zkoumat jeho první část.

    50

    Krom toho vzhledem k tomu, že se druhý důvod kasačního opravného prostředku vztahuje k údajné nesprávnosti konstatování provedeného v kontextu uvedeného posouzení, není namístě tento důvod dále zkoumat.

    51

    Za těchto podmínek je třeba napadený rozsudek zrušit v rozsahu, v němž Soud na základě nesprávného posouzení rozhodl, že druhý odvolací senát neporušil čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 tím, že přijal sporné rozhodnutí.

    K žalobě před Soudem

    52

    V souladu s čl. 61 prvním pododstavcem druhou větou statutu Soudního dvora Evropské unie, pokud Soudní dvůr zruší rozsudek Tribunálu, může vydat sám konečné rozhodnutí ve věci, pokud to soudní řízení dovoluje. Tak tomu v projednávané věci je.

    53

    Jak konstatoval odvolací senát ve sporném rozhodnutí, výraz „Vorsprung durch Technik“ je sloganem s dobrým jménem, který společnost Audi používá již řadu let pro podporu prodeje svých motorových vozidel. Tento výraz byl zapsán v roce 2001 jakožto ochranná známka Společenství pro výrobky zařazené do třídy 12 na základě důkazu, že tento slogan je velmi dobře znám v německy mluvících regionech.

    54

    Co se týče jiných dotčených výrobků a služeb než jsou výrobky a služby spadající do uvedené třídy 12, odvolací senát odůvodnil zamítnutí zápisu skutečností, že slogan „Vorsprung durch Technik“ nese objektivní sdělení, podle kterého technická převaha umožňuje výrobu a poskytování lepších výrobků a služeb. Podle odvolacího senátu kombinace slov, která se omezuje na toto běžné objektivní sdělení, v zásadě postrádá inherentní rozlišovací způsobilost, a tedy může být zapsána pouze za podmínky, že je podán důkaz o tom, že je u veřejnosti zavedena.

    55

    Je třeba konstatovat, že tato analýza svědčí o nesprávném použití čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94.

    56

    V tomto ohledu je třeba konstatovat, že všechny ochranné známky tvořené označeními nebo údaji, které jsou krom toho užívány jako reklamní slogany, údaje o jakosti anebo výrazy podněcující ke koupi výrobků nebo služeb, na které se tyto ochranné známky vztahují, nesou již ze své podstaty ve větší či menší míře objektivní sdělení. Z judikatury připomenuté v bodech 35 a 36 tohoto rozsudku nicméně vyplývá, že takové ochranné známky nepostrádají rozlišovací způsobilost pouze z tohoto důvodu.

    57

    V rozsahu, v němž takové ochranné známky nejsou popisné ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, tak mohou vyjadřovat objektivní sdělení, i když jednoduché, a mohou nicméně spotřebitele informovat o obchodním původu dotčených výrobků nebo služeb. Tak tomu může být zejména v případě, kdy se tyto ochranné známky neomezují na běžné reklamní sdělení, ale mají určitou originalitu nebo výstižnost, vyžadují minimální výkladové úsilí nebo u dotčené veřejnosti vyvolávají rozpoznávací proces.

    58

    I za předpokladu, že slogan „Vorsprung durch Technik“ nese obecné sdělení, podle kterého technická převaha umožňuje výrobu a poskytování lepších výrobků a služeb, nelze na základě této okolnosti učinit závěr, že přihlašovaná ochranná známka postrádá jakoukoli inherentní rozlišovací způsobilost. Jakkoliv je totiž takové sdělení jednoduché, nelze je kvalifikovat jako běžné do té míry, aby bylo možné bez dalšího a bez žádné pozdější analýzy vyloučit, že uvedená ochranná známka může informovat spotřebitele o obchodním původu dotčených výrobků nebo služeb.

    59

    V tomto kontextu je třeba konstatovat, že uvedené sdělení z uvedeného sloganu nevyplývá zjevným způsobem. Jak poznamenala společnost Audi, sled slov „Vorsprung durch Technik“, který znamená „pokrok díky technice“, naznačuje v první fázi pouze příčinnou souvislost, a proto vyžaduje určité výkladové úsilí ze strany veřejnosti. Krom toho tento slogan svědčí o určité originalitě a výstižnosti, na základě nichž je snadno zapamatovatelným. Konečně v rozsahu, v němž se jedná o slogan s dobrým jménem, který společnost Audi používá již řadu let, nelze vyloučit, že skutečnost, že dotčená veřejnost je zvyklá spojovat si tento slogan s automobily vyráběnými touto společností, usnadňuje rovněž identifikaci obchodního původu označených výrobků nebo služeb touto veřejností.

    60

    Z předcházejících úvah vyplývá, že sporné rozhodnutí musí být zrušeno v rozsahu, v němž druhý odvolací senát částečně zamítl na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94 přihlášku ochranné známky Vorsprung durch Technik.

    K nákladům řízení

    61

    Podle čl. 122 prvního pododstavce jednacího řádu Soudního dvora, je-li kasační opravný prostředek opodstatněný a Soudní dvůr vydá sám konečné rozhodnutí ve věci, rozhodne o nákladech řízení.

    62

    Podle čl. 69 odst. 2 uvedeného jednacího řádu, jenž se na řízení o kasačním opravném prostředku použije na základě článku 118 téhož jednacího řádu, se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že společnost Audi požadovala od OHIM náhradu nákladů řízení a OHIM neměl ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedenému uložit náhradu nákladů řízení v obou stupních.

     

    Z těchto důvodů Soudní dvůr (první senát) rozhodl takto:

     

    1)

    Rozsudek Soudu prvního stupně Evropských společenství ze dne 9. července 2008, Audi v. OHIM (Vorsprung durch Technik) (T-70/06) se zrušuje v rozsahu, v němž Soud prvního stupně Evropských společenství rozhodl, že druhý odvolací senát Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) neporušil čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne o ochranné známce Společenství, ve znění nařízení Rady (ES) č. 3288/94 ze dne , tím, že přijal rozhodnutí ze dne (věc R 237/2005-2).

     

    2)

    Rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) ze dne 16. prosince 2005 (věc R 237/2005-2) se zrušuje v rozsahu, v němž na základě čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, ve znění nařízení č. 3288/94, částečně zamítlo přihlášku ochranné známky Vorsprung durch Technik.

     

    3)

    Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM) se ukládá náhrada nákladů řízení v obou stupních.

     

    Podpisy.


    ( *1 ) – Jednací jazyk: němčina.

    Top