18.7.2007   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 186/29

(1)

Dne 1. ledna 1999 byla zahájena třetí etapa hospodářské a měnové unie (HMU). Rada, která zasedala v Bruselu dne 3. května 1998 na úrovni hlav států nebo předsedů vlád, se usnesla, že Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko a Finsko splnily podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny ke dni 1. ledna 1999 (4).

(2)

Rada se dne 19. června 2000 usnesla, že Řecko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny ke dni 1. ledna 2001 (5). Rada se dne 11. července 2006 usnesla, že Slovinsko splnilo podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny ke dni 1. ledna 2007 (6).

(3)

Spojené království v souladu s odstavcem 1 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Spojeného království Velké Británie a Severního Irska připojeného ke Smlouvě oznámilo Radě, že dne 1. ledna 1999 nemá v úmyslu přejít do třetí etapy HMU. Toto oznámení se nezměnilo. Dánsko v souladu s odstavcem 1 Protokolu o některých ustanoveních týkajících se Dánska připojeného ke Smlouvě a v souladu s rozhodnutím, které učinily hlavy států nebo předsedové vlád v Edinburghu v prosinci 1992, oznámilo Radě, že se nezúčastní třetí etapy HMU. Dánsko nepožádalo o zahájení postupu podle čl. 122 odst. 2 Smlouvy.

(4)

Na Švédsko se na základě rozhodnutí 98/317/ES vztahuje výjimka ve smyslu článku 122 Smlouvy. V souladu s článkem 4 aktu o přistoupení z roku 2003 (7) se na Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko a Slovensko vztahuje výjimka ve smyslu článku 122 Smlouvy. V souladu s článkem 5 aktu o přistoupení z roku 2005 (8) se na Bulharsko a Rumunsko vztahuje výjimka ve smyslu článku 122 Smlouvy.

(5)

Evropská centrální banka (ECB) byla založena dne 1. července 1998. Evropský měnový systém byl nahrazen mechanismem směnných kurzů, jehož vytvoření bylo dohodnuto usnesením Evropské rady ze dne 16. června 1997 o zřízení mechanismu směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (9). Postupy pro mechanismus směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (ERM II) byly stanoveny v Dohodě ze dne 1. září 1998 mezi ECB a národními centrálními bankami členských států mimo eurozónu, kterou se stanoví provozní postupy pro mechanismus směnných kurzů ve třetí etapě hospodářské a měnové unie (10).

(6)

V čl. 122 odst. 2 Smlouvy je stanoven postup pro zrušení výjimky dotčených členských států. Podle uvedeného článku Komise a ECB podávají Radě alespoň jednou za dva roky, nebo na žádost členského státu, na který se vztahuje výjimka, zprávu postupem podle čl. 121 odst. 1 Smlouvy. Kypr dne 13. února 2007 předložil oficiální žádost o posouzení konvergence.

(7)

Vnitrostátní právní předpisy členských států, včetně statutů jejich národních centrálních bank, se podle potřeby upraví, aby byla zajištěna jejich slučitelnost s články 108 a 109 Smlouvy a se statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). Zprávy Komise a ECB poskytují podrobné posouzení slučitelnosti právních předpisů Kypru s články 108 a 109 Smlouvy a se statutem ESCB.

(8)

Podle článku 1 protokolu o kritériích konvergence uvedených v článku 121 Smlouvy se kritériem cenové stability, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 1 první odrážce Smlouvy, rozumí, že členský stát vykazuje dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu a průměrnou míru inflace měřenou v průběhu jednoho roku před šetřením, která nepřekračuje o více než 1,5 procentního bodu míru inflace nejvýše tří členských států, které v oblasti cenové stability dosáhly nejlepších výsledků. Pro účely kritéria cenové stability se inflace měří pomocí harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HISC), který je definován v nařízení Rady (ES) č. 2494/95 (11). K posouzení kritéria cenové stability byla změřena inflace členského státu pomocí procentuální změny aritmetického průměru dvanácti měsíčních indexů ve srovnání s předchozím průměrem za dvanáct měsíců. V jednoletém období, které skončilo v březnu 2007, byly třemi členskými státy, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability, Finsko, Polsko a Švédsko s mírami inflace 1,3 procenta, 1,5 procenta a 1,6 procenta v tomto pořadí. Ve zprávách Komise a ECB se brala v úvahu referenční hodnota vypočítaná jako jednoduchý aritmetický průměr měr inflace třech členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability, plus 1,5 procentního bodu. Na tomto základě referenční hodnota v jednoletém období, které skončilo v březnu 2007, činila 3,0 procenta.

(9)

Podle článku 2 protokolu o kritériích konvergence se kritériem stavu veřejného rozpočtu, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 1 druhé odrážce Smlouvy, rozumí, že v době šetření se na členský stát nevztahuje rozhodnutí Rady podle čl. 104 odst. 6 Smlouvy o existenci nadměrného schodku.

(10)

Podle článku 3 protokolu o kritériích konvergence se kritériem účasti v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 1 třetí odrážce Smlouvy, rozumí, že členský stát po dobu alespoň dvou let před šetřením dodržoval běžné fluktuační rozpětí stanovené mechanismem směnných kurzů (ERM) Evropského měnového systému, aniž by byl směnný kurz vystaven silným tlakům. Zejména pak nesměl členský stát v tomto období z vlastního podnětu devalvovat dvoustranný střední kurz své měny vůči měně kteréhokoli jiného členského státu. Počínaje 1. lednem 1999 poskytuje rámec pro posuzování plnění kritéria směnného kurzu ERM II. Komise a ECB při posuzování plnění tohoto kritéria ve svých zprávách zkoumaly dvouleté období, které skončilo 26. dubna 2007.

(11)

Podle článku 4 protokolu o kritériích konvergence se kritériem konvergence úrokových sazeb, jak je uvedeno v čl. 121 odst. 1 čtvrté odrážce Smlouvy, rozumí, že v průběhu jednoho roku před šetřením průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu nepřekračovala o více než 2 procentní body úrokovou sazbu nejvýše tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků. Pro účely kritéria konvergence úrokových sazeb byly použity srovnatelné úrokové sazby desetiletých státních dluhopisů. K posouzení plnění kritéria úrokových sazeb se ve zprávách Komise a ECB brala v úvahu referenční hodnota vypočítaná jako jednoduchý aritmetický průměr dlouhodobých nominálních úrokových sazeb tří členských států, které dosáhly v oblasti cenové stability nejlepších výsledků, plus dva procentní body. Na tomto základě referenční hodnota v jednoletém období, které skončilo v březnu 2007, činila 6,4 procenta.

(12)

Podle článku 5 protokolu o kritériích konvergence má statistické údaje použité při současném posouzení plnění kritérií konvergence poskytnout Komise. Údaje nezbytné pro přípravu tohoto rozhodnutí Komise poskytla. Komise je poskytla na základě zpráv členských států podaných před 1. dubnem 2007 v souladu s nařízením Rady (ES) č. 3605/93 ze dne 22. listopadu 1993 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství (12).

(13)

Na základě zpráv předložených Komisí a ECB o pokroku, který učinil Kypr při plnění svých závazků týkajících se uskutečňování hospodářské a měnové unie, Komise dospěla k následujícím závěrům:

Vnitrostátní právní předpisy na Kypru, včetně statutu národní centrální banky, jsou slučitelné s články 108 a 109 Smlouvy a se statutem ESCB.

Pokud jde o plnění kritérií konvergence uvedených ve čtyřech odrážkách čl. 121 odst. 1 Smlouvy Kyprem:

Kypr na základě těchto kritérií dosáhl vysokého stupně udržitelné konvergence.

Kypr tudíž splňuje podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny.

(14)

V souladu s čl. 122 odst. 2 Smlouvy má Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout, které členské státy, na které se vztahuje výjimka, splňují podmínky nezbytné pro přijetí jednotné měny, a zrušit výjimky dotyčných členských států,