8.5.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/1

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 405/2008

ze dne 7. května 2008

o stanovení standardních dovozních hodnot pro určování vstupních cen určitých druhů ovoce a zeleniny

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č 2200/96, (ES) č 2201/96 a (ES) č 1182/2007 v odvětví ovoce a zeleniny (1), a zejména na čl. 138 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení Komise (ES) č. 1580/2007 v souladu s výsledky mnohostranných obchodních jednání Uruguayského kola vymezilo kritéria, na základě kterých Komise stanovuje standardní dovozní hodnoty pro dovoz ze třetích zemí týkající se produktů a období uvedených v příloze.

(2)	Při uplatňování výše uvedených kritérií je třeba stanovit standardní dovozní hodnoty ve výších uvedených v příloze tohoto nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Standardní dovozní hodnoty uvedené v článku 138 nařízení (ES) č. 1580/2007 se stanoví v souladu s přílohou.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 8. května 2008.

---

(1)  Úř. věst. L 350, 31.12.2007, s. 1.

---

---

8.5.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/3

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 406/2008

ze dne 7. května 2008,

kterým se stanoví koeficient přidělení pro vydávání dovozních licencí na produkty odvětví cukru v rámci celních kvót a preferenčních dohod, o něž byly žádosti podány od 28. dubna do 2. května 2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 318/2006 ze dne 20. února 2006 o společné organizaci trhů v odvětví cukru (1),

s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 950/2006 ze dne 28. června 2006, kterým se pro hospodářské roky 2006/07, 2007/08 a 2008/09 stanoví prováděcí pravidla pro dovoz a rafinaci produktů odvětví cukru v rámci některých celních kvót a preferenčních dohod (2), a zejména na čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s nařízením (ES) č. 950/2006 nebo nařízením Komise (ES) č. 1832/2006 ze dne 13. prosince 2006, kterým se stanoví přechodná opatření v odvětví cukru z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska (3), byly v období od 28. dubna do 2. května 2008 orgánu příslušnému pro odvětví cukru předloženy žádosti o dovozní licence na celkové množství rovné nebo přesahující dostupné množství pro pořadové číslo 09.4332 (2007–2008).

(2)	Za těchto podmínek musí Komise stanovit koeficient přidělení umožňující vydávání licencí v poměru k dostupnému množství a informovat členské státy, že bylo dosaženo příslušného limitu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro žádosti o dovozní licence podané ve dnech 28. dubna do 2. května 2008 podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 950/2006 nebo podle článku 5 nařízení (ES) č. 1832/2006 se licence vydávají do výše množstevních limitů stanovených v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1260/2007 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 1). Nařízení (ES) č. 318/2006 se nahrazuje nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1) od 1. října 2008.

(2)  Úř. věst. L 178, 1.7.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 371/2007 (Úř. věst. L 92, 3.4.2007, s. 6).

(3)  Úř. věst. L 354, 14.12.2006, s. 8.

---

---

8.5.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/7

---

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 407/2008

ze dne 7. května 2008,

kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2007/2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2007/2000 ze dne 18. září 2000, kterým se zavádějí mimořádná obchodní opatření pro země a území účastnící se procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií či s tímto procesem spjaté, kterým se mění nařízení (ES) č. 2820/98 a kterým se zrušují nařízení (ES) č. 1763/1999 a (ES) č. 6/2000 (1), a zejména na článek 9 tohoto nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízení (ES) č. 2007/2000 stanoví neomezený bezcelní přístup na trh Společenství pro téměř všechny produkty pocházející ze zemí a území, které využívají procesu stabilizace a přidružení.

(2)

Dne 15. října 2007 byla v Lucemburku podepsána Dohoda o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé. Až do dokončení všech postupů potřebných pro vstup této dohody v platnost byla podepsána a uzavřena Prozatímní dohoda o obchodu a obchodních záležitostech mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Republikou Černá Hora na straně druhé (2), která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008.

(3)

Dohoda o stabilizaci a přidružení a prozatímní dohoda zakládají smluvní obchodní režim mezi Společenstvím a Černou Horou. Dvoustranné obchodní koncese jsou, pokud jde o Společenství, rovnocenné koncesím použitelným v rámci jednostranných autonomních obchodních opatření stanovených nařízením (ES) č. 2007/2000.

(4)

Je tedy vhodné změnit nařízení (ES) č. 2007/2000, aby byly vzaty v úvahu tyto různé otázky. Je zejména vhodné vypustit Černou Horu ze seznamu zvýhodněných zemí, na něž se vztahují celní koncese udělené pro stejné produkty v rámci smluvního režimu. Kromě toho je nezbytné upravit objemy celkových celních kvót pro některé produkty, pro něž smluvní režimy stanoví celní kvóty.

(5)

Nařízením Komise (ES) č. 1398/2007 ze dne 28. listopadu 2007 (3) se Černá Hora a Kosovo (4) vyjímají z působnosti nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství (5). Článek 3 nařízení (ES) č. 2007/2000 je tedy bezpředmětný a měl by být zrušen.

(6)	Na Černou Horu se budou nadále vztahovat koncese podle nařízení (ES) č. 2007/2000, pouze pokud jsou tyto koncese výhodnější než koncese poskytnuté smluvními režimy.

(7)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex uvedený v článku 10 nařízení (ES) č. 2007/2000,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 2007/2000 se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto: „Článek 1 Preferenční zacházení 1.   S výhradou zvláštních ustanovení uvedených v článku 4 mohou být produkty, které pocházejí z Bosny a Hercegoviny nebo celních území Srbska nebo Kosova, jiné než produkty čísel 0102, 0201, 0202, 0301, 0302, 0303, 0304, 0305, 1604, 1701, 1702 a 2204 kombinované nomenklatury, dováženy do Společenství bez množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem a s osvobozením od cel a poplatků s rovnocenným účinkem. 2.   Na produkty pocházející z Albánie, Chorvatské republiky, Bývalé jugoslávské republiky Makedonie nebo Černé Hory se budou nadále vztahovat ustanovení tohoto nařízení, pokud to bude blíže upřesněno, a opatření stanovená v tomto nařízení, která jsou výhodnější než obchodní koncese udělené v rámci dvoustranných dohod mezi Evropským společenstvím a uvedenými zeměmi. 3.   Na dovoz produktů odvětví cukru čísel 1701 a 1702 kombinované nomenklatury pocházejících z Bosny a Hercegoviny a celních území Srbska nebo Kosova se vztahují koncese stanovené v článku 4.“

2)	Článek 3 se zrušuje.

3)	V čl. 4 odst. 2 se písmeno d) nahrazuje tímto: „d) 9 175 tun (hmotnost jatečně upraveného těla) pro produkty kategorie ‚baby-beef‘ pocházející z celních území Srbska nebo Kosova.“

4)

V článku 4 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4.   Dovoz produktů odvětví cukru čísel 1701 a 1702 kombinované nomenklatury pocházejících z Bosny a Hercegoviny a celních území Srbska nebo Kosova podléhá těmto ročním celním kvótám s neomezeným osvobozením od cla: a) 12 000 tun (čisté hmotnosti) pro produkty odvětví cukru pocházející z Bosny a Hercegoviny; b) 180 000 tun (čisté hmotnosti) pro produkty odvětví cukru pocházející z celních území Srbska nebo Kosova.“

5)	Příloha I se nahrazuje přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Na zboží, které se v době vstupu tohoto nařízení v platnost nachází v režimu tranzitu nebo je ve Společenství dočasně uskladněno v celních skladech nebo ve svobodných pásmech a vztahují se na něj doklady o původu zboží z Černé Hory, jež byly řádně vystaveny v souladu s hlavou IV, kapitolou 2, oddílem 2 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (6), se budou po dobu čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vztahovat ustanovení nařízení (ES) č. 2007/2000.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 240, 23.9.2000, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 530/2007 (Úř. věst. L 125, 15.5.2007, s. 1).

(2)  Úř. věst. L 345, 28.12.2007, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 311, 29.11.2007, s. 5.

(4)  Jak bylo vymezeno rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1244.

(5)  Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1398/2007 (Úř. věst. L 311, 29.11.2007, s. 5).

(6)  Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

---

---

8.5.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/11

---

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 298/05/KOL

ze dne 22. listopadu 2005

o návrhu na regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení pro určitá hospodářská odvětví (Norsko)

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM NA Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM NA Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 této dohody,

S OHLEDEM NA čl. 1 odst. 2 v části I a čl. 4 odst. 4, článek 6 a čl. 7 odst. 5 v části II protokolu 3 Dohody mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora,

S OHLEDEM NA pokyny úřadu (4) k používání a výkladu článků 61 a 62 Dohody o EHP,

S OHLEDEM NA rozhodnutí úřadu ze dne 14. července 2004 o provádění ustanovení uvedených v článku 27 v části II protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru,

S OHLEDEM NA rozhodnutí Soudního dvora ESVO ve věci E-6/98 Norská vláda versus Kontrolní úřad ESVO (5),

S OHLEDEM NA rozhodnutí úřadu č. 172/02/KOL ze dne 25. září 2002, kterým se navrhují příslušná opatření s ohledem na režim regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení (6) a na dopis od norských orgánů ze dne 29. října 2002 o přijetí příslušných opatření,

S OHLEDEM NA rozhodnutí úřadu č. 218/03/KOL ze dne 12. listopadu 2003, pokud jde o státní podporu v podobě regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení (7),

S VÝZVOU zúčastněným stranám, aby předložily své připomínky podle výše uvedených ustanovení (8),

VZHLEDEM K TOMU, ŽE:

I.   SKUTKOVÝ STAV

1.   Postup

Norské orgány podle čl. 1 odst. 3 v části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru oznámily svůj záměr uplatňovat snížené sazby příspěvků na sociální zabezpečení u podniků, které se nacházejí v určených zeměpisných zónách 2, 3 a 4 v Norsku a jsou činné v určitých hospodářských odvětvích. Oznámení bylo zasláno dopisem od norské mise při Evropské unii ze dne 26. dubna 2004, kterým byl současně zaslán dopis ministerstva obchodu a průmyslu ze dne 23. dubna 2004 a dopis ministerstva financí ze dne 23. dubna 2004, přičemž všechny tyto dopisy úřad obdržel a zaevidoval dne 27. dubna 2004 (případ č. 278992).

Po různých výměnách dopisů a schůzkách úřadu s norskými orgány (9) a s ohledem na vážné potíže, které měl úřad s prohlášením oznámeného opatření za slučitelné s článkem 61 Dohody o EHP, se úřad rozhodl zahájit postup stanovený v čl. 1 odst. 2 v části I Protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

Rozhodnutí úřadu č. 245/04/KOL ze dne 6. října 2004 zahájit formální šetření bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a v jeho dodatku o EHP (10). Úřad vyzval zúčastněné strany, aby předložily své připomínky.

Norské orgány předložily v dopise od norské mise při Evropské unii ze dne 12. listopadu 2004 své připomínky k rozhodnutí o zahájení šetření (případ č. 299087). Úřad neobdržel žádné připomínky od zainteresovaných stran.

2.   Popis navrhovaného opatření

a)   Souvislosti

Na základě norského zákona o sociálním zabezpečení ze dne 28. února 1997 („Lov om folketrygd“) jsou všichni zaměstnavatelé v Norsku povinni odvádět příspěvky do státní soustavy sociálního zabezpečení. Tyto příspěvky se vypočítávají ve vztahu k hrubé mzdě zaměstnanců a rozlišují se podle místa bydliště zaměstnanců. Norsko je za tímto účelem rozděleno do pěti zeměpisných zón. Zóna 1 (11) pokrývá centrální oblasti jižní části země a zahrnuje 76,6 % z celkového počtu obyvatel v Norsku. Zóna 2 (12) pokrývá části jižního Norska, které se nacházejí dále od středu, a zahrnuje 9,4 % z celkového počtu obyvatel v Norsku. Zóna 3 (13) pokrývá hlavně některé horské oblasti v jižním Norsku a zahrnuje 2,6 % z celkového počtu obyvatel Norska. Zónu 4 (14) tvoří nejsevernější část jižního Norska a severní Norsko jižně od zóny 5. Zóna 4 zahrnuje 9,4 % z celkového počtu obyvatel. Zóna 5 (15) pokrývá nejsevernější část země.

Pokud jde o regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení v Norsku, úřad zahájil formální šetření dne 19. listopadu 1997 (16). Dne 2. července 1998 přijal úřad rozhodnutí (17), v němž shledal, že režim prostřednictvím státního rozpočtu poskytuje výhodu některým podnikům, kterou nelze odůvodnit na základě obecné povahy a charakteru režimu a která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru (18). Tento režim bylo zapotřebí uvést v soulad s pravidly Dohody o EHP.

Norské orgány dne 2. září 1998 zahájily řízení podle čl. 36 odst. 1 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru u Soudního dvora ESVO, v němž požadovaly zrušení rozhodnutí ze dne 2. července 1998.

Soudní dvůr tuto žádost o zrušení zamítnul dne 20. května 1999 (19) a potvrdil rozhodnutí úřadu. Soudní dvůr potvrdil, že režim odlišených příspěvků na sociální zabezpečení je státní podporou ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

S úmyslem vyhovět rozhodnutí úřadu ze dne 2. července 1998 norské orgány navrhly nová pravidla týkající se regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení. Úřad dne 22. září 1999 schválil tato nová pravidla na omezenou dobu, a to pouze do 31. prosince 2003 (20).

Evropská komise dne 21. prosince 2000 přijala zamítavé rozhodnutí týkající se režimu podpory v podobě snížení příspěvků na sociální zabezpečení, který oznámilo Švédsko (21). Komise v tomto rozhodnutí poukázala na to, že Norsko v dopise ze dne 27. července 2000 nejenže předložilo připomínky k rozhodnutí zahájit řízení ohledně švédské věci, ale také potvrdilo, že provozuje podobný režim.

V souvislosti s rozhodnutím o Švédsku byl proto norský režim projednáván na několika zasedáních mezi norskými orgány a úřadem i mezi úřadem a Evropskou komisí. Vzhledem k podobnostem mezi norským a švédským režimem a za účelem zajištění stejných pravidel pro všechny aktéry v EHP považoval úřad za nezbytné přezkoumat slučitelnost norského režimu a dopisem norských orgánů ze dne 4. června 2002 (dok. č.: 02-4189 D) zahájil formální přezkoumání norského režimu.

Úřad ve svém rozhodnutí ze dne 25. září 2002 (22) dospěl k závěru, že na režim regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení nelze uplatnit odchylku podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, a navrhl přijetí příslušných opatření, přičemž požádal o vyloučení jakékoli neslučitelné podpory vyplývající z režimu nebo o zajištění toho, aby byla slučitelná s účinností ode dne 1. ledna 2004.

Norské orgány přijaly příslušná opatření v dopise od norské mise při Evropské unii ze dne 29. října 2002, který úřad obdržel a zaevidoval dne 31. října 2002 (dok. č.: 02-7855 A).

V březnu 2003 norské orgány oznámily úřadu tříleté přechodné období, od roku 2004 do roku 2007, pro postupnou úpravu sazeb příspěvků na sociální zabezpečení platných v zónách 3 a 4 (dok. č.: 03-1846 A). Sazby příspěvků na sociální zabezpečení by podle oznámení byly následující (23):

Tabulka 1

	Sazby 2003	Sazby 2004	Sazby 2005	Sazby 2006	Sazby 2007
Zóna 1	14,1	14,1	14,1	14,1	14,1
Zóna 2	10,6	14,1	14,1	14,1	14,1
Zóna 3	6,4	8,3	10,2	12,1	14,1
Zóna 4	5,1	7,3	9,5	11,7	14,1

Norské orgány ve svém dopise ze dne 15. dubna 2003 (dok. č. 03-2467 A) také oznámily trvání regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení v obcích regionu Nord-Troms a Finnmark (Zóna 5). Toto oznámení však bylo odvoláno dopisem od norského velvyslance při Evropské unii ze dne 4. července 2003 (dok. č.: 03-4403 A), jelikož se státy ESVO, na základě společné dohody ve Stálém výboru států ESVO dne 1. července 2003 (č. 2/2003/SC) a s odkazem na čl. 1 odst. 2 v části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, rozhodly, že současný režim v zóně 5 je slučitelný s Dohodou o EHP, a to kvůli výjimečné situaci v této zóně.

Po zahájení formálního šetření na základě rozhodnutí ze dne 16. července 2003 (24) a ve shodě s rozhodnutím Soudního dvora ESVO ve věci E-6/98 (25) úřad dospěl k závěru, že se snížené sazby příspěvků na sociální zabezpečení v zónách 2, 3 a 4 rovnaly vyplácení podpory. Úřad nicméně schválil oznámené tříleté přechodné období pro regionálně odlišené příspěvky na sociální zabezpečení v zónách 3 a 4 rozhodnutím č. 218/03/KOL ze dne 12. listopadu 2003. Úřad v tomto rozhodnutí poukázal na to, že bez přechodného období by zvýšení plateb sociálního zabezpečení mělo nepříznivý dopad na zaměstnanost. Úřad poznamenal, že postupné upuštění od odlišených daňových sazeb během tříletého období by znamenalo, že by se každoroční zvýšení nákladů pro podniky rozložilo na toto období. Okamžité zrušení stávajícího režimu by naopak bylo pro dotyčné podniky cenovým šokem. Zdálo se, že přiměřené přechodné období bude vhodné pro zmírnění dopadů šoku a poskytne podnikům čas na přizpůsobení se novému hospodářskému prostředí.

b)   Popis současného oznámeného opatření pro regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení pro určitá hospodářská odvětví

(1)   Popis hlavních rysů opatření

Norské orgány v dubnu 2004 uvědomily úřad o svém záměru uplatňovat v určitých hospodářských odvětvích počínaje dnem 1. ledna 2005 po neomezené časové období regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení, které existovaly do konce roku 2003 v zónách 1, 2, 3 a 4. Tyto sazby jsou pro rok 2003 uvedeny v tabulce 1 výše. Zóna 5 nebyla zahrnuta do oznámení, jelikož je sazba uplatňovaná v této zóně nulová, a to po rozhodnutí Stálého výboru států ESVO č. 2/2003/SC ze dne 1. července 2003.

Oznámené opatření bude použitelné pouze u určitých hospodářských odvětví, která nejsou podle norských orgánů vystavena hospodářské soutěži ze strany podniků v ostatních státech EHP. Norské orgány uvedly, že nedochází k žádnému dopadu na obchod v hospodářských odvětvích, která by mohla těžit z plánovaného uplatňování snížených sazeb sociálního zabezpečení. Norské orgány se proto domnívaly, že oznámené opatření nebylo státní podporou ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Norské orgány posoudily vystavení hospodářské soutěži na základě ekonomické zprávy, kterou připravila nezávislá poradenská společnost ECON ve spolupráci s norskou právní firmou (dále jen „zpráva ECON“). Následující seznam odvětví, která údajně nejsou postižena hospodářskou soutěží ze strany podniků v ostatních státech EHP, a tudíž se jich týká oznámené opatření, byl vypracován na základě hodnocení předloženého ve zprávě ECON:

Tabulka 2

Kód OKEČ (26)	Zóna 2	Zóna 3	Zóna 4
01.300 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství)	n. (27)	n.	0
22.120 Vydávání novin	0/2	0/2	0/2
22.210 Tisk novin	0/2	0/2	0/2
35.111 Stavba a oprava lodí a trupů o hmotnosti vyšší než 100 GRT	0/2	0/2	0/2
35.113 Stavba a oprava lodí o hmotnosti nižší než 100 GRT	0/2	0/2	0/2
40.120 Přenos elektřiny	0	0	0
45.110 Demolice a bourání budov; zemní práce	0	0	0
45.212 Výstavba inženýrských staveb	0	0	0
45.221 Klempířská práce	n.	n.	0
45.229 Další pokládání střešních krytin a vazeb	n.	n.	0
45.230 Výstavba dálnic, silnic, letišť a sportovních areálů	0	0	0
45.240 Výstavba vodních děl	0	n.	n.
45.250 Ostatní stavební činnosti zahrnující speciální řemesla	0	0	0
45.310 Elektroinstalace	0	0	0
45.320 Izolační práce	n.	n.	0
45.330 Instalatérské práce	0	0	0
45.340 Ostatní stavební montážní práce	0	n.	0
45.442 Sklenářské práce	n.	n.	0
45.450 Ostatní dokončovací stavební činnosti	0	n.	0
45.500 Pronájem stavebních nebo demoličních zařízení s obsluhou	n.	0	0
50.200 Oprava a údržba motorových vozidel	0	0	0
50.301 Zprostředkování a velkoobchod s motorovými vozidly, s díly a příslušenstvím motorových vozidel	0	n.	0
50.302 Maloobchod s díly a příslušenstvím motorových vozidel	0	0	0
50.500 Maloobchodní prodej pohonných hmot	0	0	0
51.170 Zprostředkovatelé zapojení do prodeje potravin, nápojů a tabákových výrobků	n.	n.	0/2
51.180 Zprostředkovatelé specializující se na prodej určitých produktů nebo řad produktů j.n.	n.	n.	0
51.210 Velkoobchod s obilím, osivem a krmivem	0	0	0
51.220 Velkoobchod s květinami a rostlinami	n.	n.	0
51.389 Velkoobchod s měkkýši j.n.	n.	n.	0
51.390 Nespecializovaný velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky	n.	0	0
51.421 Velkoobchod s oděvy	0	0	0
51.434 Velkoobchod s gramofonovými deskami, kazetami, CD, DVD a videokazetami	n.	n.	0
51.460 Velkoobchod s farmaceutickými výrobky	n.	n.	0
51.477 Velkoobchod se sportovním zbožím, hrami a hračkami	0	n.	n.
51.479 Velkoobchod s domácími potřebami a výrobky pro osobní potřebu j.n.	n.	n.	0
51.520 Velkoobchod s kovy a kovovými rudami	n.	n.	0
51.532 Velkoobchod s řezivem	0	0	0
51.533 Velkoobchod s barvami a laky	n.	n.	0
51.539 Velkoobchod se stavebními materiály j.n.	0	n.	0
51.561 Velkoobchod s papírenským zbožím	0	n.	0
51.840 Velkoobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem	0	0	0
51.850 Velkoobchod s ostatními kancelářskými stroji a zařízením	n.	n.	0
51.872 Velkoobchod s lodním vybavením a rybářskými potřebami	n.	n.	0
51.900 Ostatní velkoobchod	0	0	0
52.110 Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách	0/2	0/2	0/2
52.120 Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách	0/2	0/2	0/2
52.220 Maloobchod s masem a masnými výrobky	0	n.	n.
52.230 Maloobchod s rybami, korýši, měkkýši	n.	n.	0
52.241 Maloobchod s chlebem, cukrářskými výrobky a cukrovinkami	0	n.	0
52.271 Maloobchod s potravinami pro zdravou výživu	n.	n.	0
52.279 Maloobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky ve specializovaných prodejnách j.n	n.	n.	0
52.310 Farmaceuti	0	0	0
52.330 Maloobchod s kosmetickým a toaletním zbožím	n.	n.	0
52.410 Maloobchod s textilem	0	0	0
52.420 Maloobchod s oděvy	0/2	0/2	0/2
52.431 Maloobchod s obuví	0	0	0
52.441 Maloobchod s osvětlovacím vybavením	n.	n.	0
52.442 Maloobchod s porcelánem a skleněným zbožím	n.	n.	0
52.443 Maloobchod s nábytkem	0/2	0/2	0/2
52.449 Maloobchod s neelektrickými domácími potřebami j.n.	n.	0	0
52.451 Maloobchod s elektrospotřebiči a rozhlasovými a televizními přijímači	0	0	0
52.453 Maloobchod s hudebními nástroji a hudebními notami	n.	n.	0
52.461 Maloobchod s různým železářským zbožím, barvami a sklem	0/2	0/2	0/2
52.463 Maloobchod s barvami a laky	0	0	n.
52.464 Maloobchod se dřevem	n.	n.	0/2
52.469 Maloobchod s železářským zbožím, barvami a sklem j.n.	n.	0	0
52.481 Maloobchod s hodinkami, fotografickými a optickými potřebami	n.	0	0
52.482 Maloobchod se zlatem a stříbrem	n.	0	0
52.483 Maloobchod se sportovním zbožím, hrami a hračkami	n.	n.	0
52.484 Maloobchod s květinami a rostlinami	n.	n.	0
52.485 Maloobchod s počítači, kancelářským a telekomunikačním zařízením	n.	n.	0
52.489 Maloobchod ve specializovaných prodejnách j.n.	n.	0	0
52.612 Maloobchod s textilem, oděvy, obuví, cestovními doplňky a koženým zbožím prostřednictvím zasílatelských obchodních domů	0	n.	n.
52.619 Ostatní maloobchod se specializovaným sortimentem zboží prostřednictvím zasílatelských obchodních domů	0	n.	0
52.630 Ostatní maloobchod provozovaný mimo prodejny	n.	n.	0
52.720 Opravy elektrických spotřebičů pro domácnost	n.	n.	0
55.301 Provozování restaurací a kaváren	0	0	0
55.302 Provozování bufetů, salátových barů a stánků s párky v rohlíku	n.	0	0
55.401 Výčepy	0	0	0
55.510 Závodní kuchyně	0	n.	0
55.520 Dodávky hotových jídel	0	n.	0
60.220 Provozování taxislužby	n.	0	0
63.110 Manipulace s nákladem	0	n.	0
63.120 Skladování	n.	n.	0
63.211 Ústřední orgány pro veřejné zakázky v oblasti zboží a dopravy	0	0	0
63.212 Parkoviště a parkovací domy	n.	n.	0
63.213 Stanice výběru mýtného	n.	n.	0
63.219 Ostatní služby spojené s pozemní dopravou	0	0	0
63.221 Provozování přístavů	n.	n.	0
63.229 Ostatní vedlejší činnosti ve vodní dopravě	n.	n.	0
63.230 Ostatní vedlejší činnosti v letecké dopravě	0	0	0
63.302 Cestovní kanceláře	n.	0	0
63.401 Služby spojené s dopravou nákladů	0	0	0
63.409 Ostatní činnosti související s dopravou	n.	n.	0
64.110 Činnosti státní pošty	0	0	0
64.120 Kurýrní činnosti jiné než činnosti státní pošty	n.	0	0
64.210 Operátoři pevných telekomunikačních sítí	0	n.	0
64.220 Operátoři mobilních telekomunikačních sítí	0	n.	0
64.230 Poskytovatelé internetových služeb	n.	n.	0
64.240 Ostatní telekomunikační činnosti	n.	n.	0
65.120 Ostatní peněžní zprostředkování	0	0	0
65.220 Ostatní poskytování úvěrů	0	n.	0
65.239 Ostatní správa cenných papírů	n.	n.	0
66.010 Životní pojištění	n.	n.	0
66.030 Jiné než životní pojištění	0	0	0
67.130 Pomocné činnosti související s finančním zprostředkováním	n.	n.	0
67.200 Pomocné činnosti související s pojišťovnictvím a penzijním financováním	n.	0	0
70.111 Družstva pro výstavbu nemovitostí	n.	n.	0
70.112 Ostatní rozvoj a výstavba nemovitostí	n.	n.	0
70.120 Nákup a následný prodej vlastní nemovitosti	n.	0	0
70.202 Ostatní pronájem vlastních nemovitostí	0	0	0
70.310 Realitní agentury	n.	n.	0
70.321 Řízení realitních agentur na základě honoráře nebo smlouvy	n.	0	0
70.322 Domovní služby	n.	n.	0
71.110 Pronájem automobilů	n.	n.	0
71.320 Pronájem stavebních strojů a zařízení	n.	n.	0
71.340 Pronájem ostatních strojů a zařízení j.n.	n.	n.	0
71.400 Pronájem výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost j.n.	0	n.	0
72.500 Opravy a údržba kancelářských strojů a počítačů	n.	n.	0
74.110 Právní činnosti	n.	n.	0
74.121 Účetnictví	0	0	0
74.122 Provádění auditu	0	0	0
74.130 Průzkum trhu a veřejného mínění	n.	n.	0
74.140 Poradenství v oblasti podnikání a řízení	0	n.	0
74.203 Geologický průzkum	n.	n.	0
74.300 Technické zkoušky a analýzy	0	0	0
74.400 Reklamní činnosti	0	n.	0
74.501 Nábor pracovních sil	0	0	0
74.600 Pátrací a ochranné činnosti	0	0	0
74.700 Průmyslové čištění	0	0	0
74.810 Fotografické činnosti	n.	n.	0
74.820 Balicí činnosti	n.	n.	0
74.851 Sekretářské činnosti	n.	0	0
74.852 Překladatelské činnosti	n.	n.	0
74.871 Činnosti související s inkasováním faktur a poskytováním úvěrů	n.	n.	0
74.877 Činnosti organizátorů veletrhů, výstav a kongresů	n.	n.	0
74.879 Ostatní podnikatelské činnosti j.n.	0	0	0
75.110 Všeobecné činnosti veřejné správy	0	0	0
75.120 Usměrňování činností institucí poskytujících zdravotnickou péči, vzdělávání, kulturní a jiné sociální služby kromě sociálního zabezpečení	0	0	0
75.130 Činnosti usměrňující podnikání a přispívající k jeho efektivnějšímu chodu	0	0	0
75.140 Podpůrné činnosti pro vládní instituce jako celek	0	n.	0
75.220 Činnosti v oblasti obrany	0	0	0
75.230 Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví	0	0	0
75.240 Činnosti v oblasti veřejné bezpečnosti, zákona a pořádku	0	0	0
75.250 Činnosti v oblasti protipožární ochrany	0	0	0
75.300 Činnosti v oblasti povinného sociálního zabezpečení	0	0	0
80.102 Základní a nižší střední vzdělávání	0	0	0
80.103 Specializované vzdělávání pro zdravotně postižené	0	0	0
80.210 Střední (sekundární) všeobecné vzdělávání	0	0	0
80.309 Vzdělávání na ostatních vysokých školách	n.	n.	0/2
80.410 Činnosti autoškol	n.	n.	0
80.421 Vzdělávání na státních středních školách	0	0	0
80.423 Činnosti sdružení pro vzdělávání dospělých	n.	0	0
80.424 Činnosti obecních hudebních škol	n.	0	0
80.429 Ostatní vzdělávání	0	0	0
85.114 Rehabilitační ústavy	0	0	0
85.116 Nemocnice pro dospělé s problémy duševního zdraví	0	0	n.
85.118 Ústavy sociální péče	0	0	0
85.121 Praktičtí lékaři	n.	n.	0
85.122 Lékaři, specialisté kromě psychiatrů	n.	n.	0
85.130 Činnosti související se zubním lékařstvím	0	0	0
85.142 Fyzioterapeutické služby	n.	n.	0
85.143 Školní zdravotnické služby, mateřská a dětská zdravotní péče	0	n.	n.
85.144 Ostatní preventivní zdravotnická péče	n.	0	0
85.147 Ambulantní služby	0	0	0
85.149 Ostatní činnosti související se zdravotnickou péčí	0	0	0
85.200 Veterinární činnosti	0	0	0
85.311 Ústavy sociální péče pro děti	0	n.	n.
85.312 Ústavy pro alkoholiky a drogově závislé	0	0	0
85.319 Ostatní ústavy sociální péče	n.	0	0
85.321 Služby související s pomocí v domácnosti	n.	n.	0
85.322 Bytové jednotky s ubytováním pro starší a zdravotně postižené	n.	n.	0
85.323 Služby v oblasti sociální péče o děti	0	n.	0
85.324 Služby v oblasti sociální péče pro alkoholiky a drogově závislé bez ubytování	n.	0	0
85.325 Poradenské služby pro rodiny	n.	n.	0
85.326 Činnosti městských úřadů v oblasti sociálních služeb	n.	n.	0
85.327 Ústavy pro výchovu a vzdělávání dětí v raném věku	0	0	0
85.331 Péče o děti ve školním věku	n.	n.	0
85.333 Činnosti pečovatelské služby pro starší a zdravotně postižené	n.	n.	0
85.334 Školení zaměřené na pracovní činnosti na běžném trhu práce	0	0	0
85.335 Trvale chráněné pracovní činnosti	0	0	0
85.336 Činnosti organizací v oblasti sociální péče	n.	n.	0
85.337 Přijímací centra pro uchazeče o azyl	0	0	0
85.338 Zaměstnání/výcvik k pracovním činnostem, které organizují sociální a zdravotní odbory městských úřadů	0	n.	n.
85.339 Ostatní činnosti v oblasti sociální práce bez ubytování	n.	0	n.
90.010 Sběr a zpracování odpadních vod	0	n.	0
90.020 Sběr a zpracování ostatních odpadů	0	0	0
91.110 Činnosti podnikatelských a zaměstnavatelských organizací	n.	0	0
91.200 Činnosti odborových svazů	n.	n.	0
91.310 Činnosti náboženských organizací	0	0	0
91.330 Činnosti ostatních členských organizací j.n.	0	n.	0
92.110 Výroba filmů a videozáznamů	n.	n.	0
92.130 Promítání filmů	n.	n.	0
92.200 Rozhlasové a televizní činnosti	0	n.	0
92.320 Provoz kulturních zařízení	0	n.	0
92.330 Činnosti zábavních parků	n.	n.	0
92.400 Činnosti zpravodajských tiskových kanceláří a agentur	n.	n.	0
92.510 Činnosti knihoven a archivů	0	n.	0
92.521 Činnosti muzeí	0	0	0
92.522 Ochrana historických míst a budov	n.	0	0
92.610 Provoz sportovních areálů a stadiónů	0/2	0	0
92.621 Sportovní kluby a sdružení	0	0	0
92.629 Ostatní sportovní činnosti j.n.	n.	n.	0
92.721 Společnosti zajišťující aktivity a dobrodružnou zábavu	n.	0	n.
92.729 Ostatní rekreační činnosti j.n.	0	0	0
93.010 Praní a chemické čištění textilních, kožených a kožešinových výrobků	0	0	0
93.020 Kadeřnické a ostatní kosmetické služby	n.	0	0
93.030 Pohřební a související služby	n.	n.	0
93.040 Služby v oblasti tělesné hygieny	0	0	0

Norské orgány stanovily na základě zprávy ECON následující kritéria, aby rozlišovaly mezi podniky, které nejsou vystaveny hospodářské soutěži ze strany podniků sídlících v ostatních státech EHP, a těmi podniky, které jsou ovlivněny hospodářskou soutěží v celém EHP, pokud jde o hospodářská odvětví označená číslicemi 0/2:

—	OKEČ 22.120 a 22.210: Vydávání a tisk novin Má se za to, že vydávání a tisk místních novin funguje kvůli jazyku, kultuře a vzdálenosti pouze na místních trzích. Noviny se považují za místní, pokud nejsou celostátní.

—

OKEČ 35.111 a 35.113: Stavba a oprava lodí a trupů o hmotnosti vyšší než 100 tun a nižší než 100 tun Pokud se oprava týká lodí plovoucích v norských vodách nebo lodí, které mají vážné potíže, dané loděnice se považují za loděnice působící místně, a tudíž nepodléhají hospodářské soutěži ze strany států EHP.

—

OKEČ 51.170: Zprostředkovatelé zapojení do prodeje potravin, nápojů a tabákových výrobků Norské orgány neposkytly žádné další vysvětlení ohledně kritérií způsobilosti platných pro podniky v tomto odvětví. Podle zprávy ECON nebylo na základě dostupných informací možné oddělit podniky vystavené hospodářské soutěži od podniků, které jí vystaveny nejsou.

—

OKEČ 52.110: Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách Podniky, které sídlí na vzdálenost více než 150 kilometrů od soutěžitelů na druhé straně státní hranice, se nepovažují za podniky vystavené hospodářské soutěži ze strany států EHP. Podle informací, které předložily norské orgány, bylo použití rozhodující vzdálenosti 150 km stanoveno tak, že byli určeni nejbližší soutěžitelé sídlící na druhé straně hranice vzhledem k podnikům se standardní průmyslovou klasifikací 52.110, nespecializovaný maloobchod. Podmínky hospodářské soutěže byly posuzovány ve vztahu k podnikům sídlícím v různých vzdálenostech od nejbližšího soutěžitele na druhé straně hranice. Norské orgány na základě závěrů zprávy ECON konstatovaly, že existuje malá pravděpodobnost toho, že by podniky sídlící ve vzdálenosti více než 150 km od soutěžitele byly vystaveny hospodářské soutěži ze strany podniků v ostatních státech EHP. Norské orgány uznaly, že existence skutečné hospodářské soutěže závisí na sortimentu nabízeného zboží.

—

OKEČ 52.120, 52.420 a 52.443: Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách, maloobchod s oděvy a maloobchod s nábytkem Třebaže má vzdálenost k soutěžitelům na druhé straně hranice význam, norské orgány uznaly, že je obtížné vymezit absolutní a určující hranici mezi podniky ovlivněnými obchodem uvnitř EHP a podniky, které ovlivněny nejsou. Zatímco podniky sídlící přibližně 200 km od poměrně velkých obchodních center na druhé straně hranice jsou vystaveny hospodářské soutěži, podle zjištění zprávy ECON hospodářské soutěži nejsou vystaveny podniky sídlící blíže k hranici, které však na druhé straně nemají žádné velké obchodní centrum. Nicméně stejně jako v hodnocení u OKEČ 52.110 norské orgány v oznámení vysvětlily, že vzdálenost 200 km se zdá být vhodným objektivním kritériem pro zjištění vlivu na obchod pro toto odvětví.

—

OKEČ 52.461 a 52.464: Maloobchod s různým železářským zbožím, barvami a sklem a maloobchod se dřevem Norské orgány vysvětlily, že podniky sídlící ve „velmi velké vzdálenosti od státní hranice“ nejsou vystaveny hospodářské soutěži ze strany podniků z ostatních států EHP. Na základě poskytnutých informací se „velmi velkou vzdáleností ke státní hranici“ rozumí to, že by se nevyplatilo cestovat tam a zpět v jednom dni, následkem čehož vzdálenost mimo jiné závisí na kvalitě silnic a dopravních podmínkách. Podniky sídlící v okresech Rogaland, Hordaland, Sogn og Fjordane a Møre og Romsdal mohou těžit ze snížených sazeb na sociální zabezpečení, jelikož nejsou vystaveny hospodářské soutěži ze strany ostatních států EHP. Podniky v dalších okresech zde nejsou zahrnuty.

—

OKEČ 80.309: Vzdělávání na ostatních vysokých školách Oznámení se týká pouze vzdělávacích kurzů pro dospělé, které se tudíž považují za kurzy, na něž obchod nemá vliv. Pokud jde o vzdělávání na vysokoškolské úrovni, norské orgány uvedly, že číslice 2 znamená, že dotyčná činnost je vystavena hospodářské soutěži.

—

OKEČ 92.610: Provoz sportovních areálů a stadiónů Atletický klub se považuje za místní, když se neúčastní nejvyšší divize ve své atletické disciplíně. Ostatní sportovní zařízení jsou považována za místní, když je využívají především místní kluby, místní obyvatelé v obci nebo ve městě a jednodenní návštěvníci, přičemž nemají žádné konkurenční nabídky v ostatních státech EHP.

(2)   Metoda použitá pro výběr podniků zahrnutých do oznámeného opatření týkajícího se regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení

Oznámené opatření zahrnuje několik hospodářských odvětví uvedených ve zprávě ECON, jak je uvedeno výše. Zpráva ECON se zakládá na hodnocení vzájemných konkurenčních vztahů („konkurranseflater“) mezi podniky sídlícími v zónách 2, 3 a 4 v Norsku a těmi, které sídlí v ostatních státech EHP. Obsahuje seznam odvětví, které údajně nejsou ovlivněny hospodářskou soutěží ze strany ostatních států EHP.

Pro zpracovatelské odvětví byl seznam hospodářských odvětví, která nejsou ovlivněna hospodářskou soutěží ze strany ostatních států EHP, vyhotoven na základě regionálních údajů týkajících se vývozu a dovozu do příslušných zón, které poskytl Norský statistický úřad. Jak norské orgány vysvětlily ve svém dopise ze dne 12. listopadu 2004, výskyt přímého obchodu téměř ve všech zpracovatelských odvětvích (OKEČ 15 až OKEČ 37) vedl ECON k závěru, že prakticky všechna tato odvětví mohou být ovlivněna hospodářskou soutěží ze strany podniků v ostatních státech EHP. Norské orgány rovněž vysvětlily, že pouze několik odvětví (vydávání a tisk novin, výstavba lodí) bylo přesto považováno za odvětví, která působí pouze na místních trzích, a to kvůli povaze a charakteristice těchto pododvětví a ne kvůli dovozní/vývozní analýze.

Pokud jde o podniky v sektoru služeb (OKEČ 50 až OKEČ 99), vystavení podniků hospodářské soutěži bylo zkoumáno hlavně na základě znalostí situace na trhu v různých sektorech obchodu a na základě rozhovorů s výběrem podniků v zónách 2, 3 a 4 v Norsku.

Není zde žádný určitý odkaz na metodu použitou k vymezení toho, zda byly hospodářské soutěži vystaveny podniky v oblasti dodávek elektřiny, plynu a vody (OKEČ 40) nebo ve stavebnictví (OKEČ 45), třebaže byl do oznámení zahrnut velký počet pododvětví stavebnictví.

Výhradně místní činnosti nebyly podle zprávy ECON ovlivněny obchodem uvnitř EHP. Aby byla daná činnost podle zprávy ECON klasifikována jako výhradně místní činnost, příslušné hospodářské odvětví v dotčené oblasti muselo splňovat dvě souhrnné podmínky. Podniky v daném odvětví se samy nepodílí na přeshraničních činnostech a konkrétní činnost v příslušném regionu není schopna přilákat zákazníky z jiného místa.

Ve zprávě se uvádí, že zjištění stavu vzájemných konkurenčních vztahů by se mohlo použít k přípravě návrhu pravidel, která v co nejvyšší možné míře pokračují ve starém režimu snížených sazeb na příspěvky sociálního zabezpečení u hospodářských odvětví, která nejsou zapojena do hospodářské soutěže uvnitř EHP. (28). Zpráva ECON však neobsahuje ani návrh na pravidla, jak by tomu běžně bylo u režimu podpor, ani se tento návrh neobjevuje v oznámení.

V úvodu zprávy ECON uvádí, že neměl dostatek času ani zdrojů k provedení důkladné analýzy vzájemných konkurenčních vztahů uvnitř všech hospodářských odvětví zahrnutých do zprávy a že by to mohlo vést jak k podhodnocením, tak i nadhodnocením hospodářské soutěže s podniky v ostatních státech EHP (29). Přesto byl ECON toho názoru, že ze závěru zprávy je možné získat odpovídající představu o hospodářské soutěži mezi podniky uvnitř EHP.

3.   Obavy v úvodním rozhodnutí

Úřad se dne 6. října 2004 rozhodnul, že zahájí formální šetření ohledně návrhu na regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení pro určitá hospodářská odvětví. Úřad se domníval, že navrhované uplatňování snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení v zónách 2, 3 a 4 zahrnovalo velmi širokou škálu hospodářských odvětví a podniků. Oznámené opatření do značné míry kopírovalo dřívější režim regionálně odlišených a snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení, což úřad označil za neslučitelnou podporu (30).

Hlavní rozdíl mezi dříve posuzovaným režimem a opatřením, které bylo nyní oznámeno, je snížení počtu hospodářských odvětví, která by mohla mít prospěch ze snížených sazeb. Autoři zprávy ECON připravili seznam odvětví, která údajně nebyla ovlivněna obchodem uvnitř EHP, a to na základě hodnocení vzájemných konkurenčních vztahů.

Úřad v úvodním rozhodnutí vyjádřil pochybnosti, pokud jde o metodu použitou ve zprávě ECON ke sběru údajů, která se nezdála být systematická. Úřad se obával, že zpráva ECON předkládá pouze neúplnou představu o stavu v daném okamžiku a že se v ní neobjevuje žádná důkladná analýza budoucí situace.

Úřad zdůraznil své pochybnosti nad tím, zda je přístup použitý ke zjištění vlivu na obchod uvnitř EHP v daném odvětví v souladu s požadavky stanovenými v precedenčním právu, pokud jde o pochopení kritéria „vliv na obchod“ ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Úřad s odkazem na precedenční právo připomněl především to – na rozdíl od přístupu použitého ve zprávě ECON – že skutečnost, že se podpora poskytuje na výhradně místní činnosti nebo podnikům, které působí na výhradně místní úrovni, sama o sobě nebrání možnosti vlivu na obchod.

Kromě toho úřad pochyboval, zda oznámené opatření zajišťuje nezbytné mechanismy, které by ve všech případech zaručovaly neexistenci vlivu na obchod, jelikož neobsahuje žádnou obecnou záruku poskytující nezbytnou právní a ekonomickou jistotu při svém uplatňování, pokud jde o vliv na obchod. Úřad se obával neurčitého charakteru opatření, které není časově omezeno a neustanovuje doložku o přezkoumání prováděcích kritérií a podmínek.

Úřad se rozhodl zahájit formální šetření mimo jiné pro to, aby usnadnil úkol Norsku, které má vyjasnit a lépe zdůvodnit, zda uplatňování oznámeného opatření nebude mít žádný vliv na obchod. Odkazujeme na následující oddíl, v němž uvádíme připomínky předložené norskými orgány.

4.   Připomínky norských orgánů

Norské orgány v dopise ze dne 12. listopadu 2004 zaslaly své připomínky k rozhodnutí úřadu zahájit formální šetření. Pokud jde o obsah oznámení, norské orgány objasnily, že u standardních průmyslových klasifikací 52.120 (ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách), 52.420 (maloobchod s oděvy) a 52.443 (maloobchod s nábytkem) oznámení zahrnovalo podniky sídlící ve všech třech zónách obsažených v opatření. Kvůli nepřesnosti to bylo uvedeno pouze u podniků v zóně 4.

Za druhé norské orgány vysvětlily, že „některá hospodářská odvětví v jedné zóně byla oznámena jako odvětví nevystavená hospodářské soutěži, zatímco stejná odvětví v ostatních zónách nebyla do tohoto seznamu zahrnuta. […] Důvodem bylo, že autoři zprávy ECON zjistili, že u některých hospodářských odvětví se nevyskytovaly žádné podniky, které by překračovaly práh de minimis v rámci příslušné zóny. […] Pro budoucí účely se však tyto podniky budou posuzovat stejným způsobem jako podniky spadající do příslušného odvětví oznámeného v ostatních zónách, pokud by mzdové náklady těchto podniků měly vést k překročení prahu de minimis.“

Za třetí, norské orgány zjistily, že linie argumentů, které se držel úřad v rozhodnutí o zahájení formálního šetření, odrážela poněkud zjednodušené pochopení metody použité ke sběru údajů a hodnocení, které provedl ECON. Norské orgány v tomto ohledu uvedly, že u podniků ve zpracovatelském odvětví bylo jejich vystavení hospodářské soutěži zkoumáno na základě regionálních údajů o vývozech a dovozech. Norské orgány objasnily, že zpráva ECON předem nepředpokládala, že analýza těchto číselných údajů může být dostatečná k určení hospodářských odvětví, která nejsou ovlivněna hospodářskou soutěží ze strany podniků v ostatních státech EHP, ale že je dostatečná k potvrzení možnosti vlivu podpory poskytované určitému odvětví na obchod.

Co se týče podniků v sektorech služeb, norské orgány namítaly, že vystavení podniků hospodářské soutěži bylo zkoumáno především na základě znalostí situace na trhu v různých sektorech obchodu a na základě rozhovorů s výběrovým souborem podniků. Jednou z podmínek toho, aby činnost mohla být klasifikována jako výhradně místní činnost, bylo, že se samy podniky v příslušném sektoru služeb nemohou podílet na přeshraničních činnostech. Tato podmínka se však neuplatňovala jako dostačující. Ve zprávě ECON se rovněž hodnotilo, zda je konkrétní činnost v oblasti služeb v daném regionu schopna přilákat zákazníky z jiného místa nebo státu EHP. Pokud jde o případnou budoucí situaci, firmy, s nimiž byly rozhovory vedeny, byly dotázány na to, co považují za vliv na struktury obchodu svých zákazníků v případě, že by se cena služby poskytované místně měla zvýšit o určité procento nebo že by se cena za tutéž službu nabízenou firmami sídlícími v sousedních skandinávských zemích měla zvýšit.

Za čtvrté se norské orgány domnívaly, že je na úřadu, aby vyhodnotil, zda lze kterémukoli z odvětví nebo příjemců zahrnutých do oznámeného opatření poskytovat podporu, která nemá vliv na obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP.

II.   ZHODNOCENÍ

1.   Procedurální požadavky

Oznámené opatření nevstoupilo v platnost. Norské orgány tudíž dodržely své závazky podle čl. 1 odst. 3 v části I protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

2.   Oznámené opatření

Norské orgány oznámily svůj „záměr pokračovat počínaje 1. lednem 2005 v režimu odlišených příspěvků na sociální zabezpečení platném před 1. lednem 2004u odvětví, která nejsou vystavena hospodářské soutěži ze strany podniků v ostatních státech EHP.“ Nebyl oznámen žádný konkrétní předběžný návrh na nařízení nebo předpisy, jimiž by se uplatňování opatření řídilo. Norské orgány informovaly o zprávě, na jejímž základě mají v úmyslu znovu zavést starý režim regionálně odlišených a snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení ve prospěch některých odvětví. Ačkoli se v ní uvádí, že k vyhotovení návrhu pravidel by se mohlo použít zjištění stavu vzájemných konkurenčních vztahů, zpráva ECON neobsahuje žádný návrh pravidel, jak by tomu běžně bylo u režimu podpory, ani takový návrh v oznámení neuvádí.

Ze strohých informací předložených norskými orgány v oznámení a během formálního šetření se zdá, že norské orgány chtějí pokračovat (nebo znovu zavést) starý režim regionálně odlišených a snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení, ale chtějí omezit jeho uplatňování u odvětví uvedených ve zprávě ECON. Je třeba připomenout, že starý režim snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení byl klasifikován jako režim podpor. (31). Úřad nevidí žádný důvod, proč by oznámené opatření nemělo být klasifikováno jako režim, třebaže byl rozsah jeho uplatňování omezen.

Podle definice stanovené v čl. 1 písm. d) v části II Protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru je režimem podpor jakékoli nařízení, na jehož základě lze bez potřeby dalších prováděcích opatření poskytovat individuální podporu podnikům definovaným v nařízení obecným a abstraktním způsobem. Kromě toho zahrnuje každé nařízení, na jehož základě lze podporu, která není spojena s konkrétním projektem, poskytovat jednomu nebo několika podnikům po neomezené časové období a/nebo na neurčitou částku.

Oznámené opatření se vztahuje k uplatňování regionálně odlišených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení jakémukoli podniku, který je činný v několika odvětvích (v návrhu je obsaženo více než 200 odvětví), a to na jeho zaměstnance sídlící v zónách 2, 3 a 4 v Norsku. Uplatňování snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení není individuálním poskytováním podpory jedinému podniku, ale znovu se opakující událostí, k níž dochází pravidelně po neomezené časové období ve prospěch neurčeného počtu příjemců. Oznámené opatření proto musí být kvalifikováno jako režim.

3.   Oblast působnosti stávajícího rozhodnutí

Následující hodnocení se vztahuje pouze k činnostem, které jsou zahrnuty do Dohody o EHP. Úřad nemůže hodnotit žádné činnosti, které spadají mimo oblast působnosti Dohody, jako je například kód OKEČ 75.220, činnosti v oblasti obrany.

Kromě toho úřad nemá žádnou pravomoc zkoumat podporu podnikům, které výhradně provádějí činnosti související s produkty nezahrnutými do Dohody o EHP, jako jsou například zemědělské produkty a produkty rybolovu (32). Mezi další příklady patří kód OKEČ 01.300, rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou (smíšené hospodářství). Činnosti v odvětvích, které spadají mimo pravomoc úřadu posuzovat existenci státní podpory, nepodléhají tomuto rozhodnutí (33).

4.   Existence státní podpory ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP

Ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP zní:

Podle ustáleného precedenčního práva je k označení za podporu zapotřebí, aby byly splněny všechny čtyři podmínky stanovené v čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP (34): 1) musí docházet k intervenci státu nebo prostřednictvím státních zdrojů; 2) musí poskytovat příjemcům výběrovou výhodu; 3) tato intervence musí nebo může narušovat hospodářskou soutěž a 4) aby se na opatření podpory vztahoval zákaz podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí ovlivňovat obchod mezi smluvními stranami.

Norský režim snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení byl předmětem několika rozhodnutí úřadu (35). Tento režim rovněž posuzoval Soudní dvůr ESVO (36) a dospěl k závěru, že tento režim je státní podporou.

Jak bylo uvedeno výše, současný návrh vede k opětovnému zavedení dřívějšího režimu, přičemž jediným rozdílem je, že navrhovaný režim je u určitých odvětví omezen. Úřad je toho názoru, že se závěry úřadu a zjištění Soudního dvora ESVO týkající se klasifikace bývalého režimu podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP stejnou měrou vztahují ke stávajícímu oznámenému režimu, pokud jde o tři ze čtyř souhrnných kritérií.

Oznámený režim proto obnáší využívání státních zdrojů formou příjmu, jehož se stát vzdává prostřednictvím snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení. Režim kromě toho poskytuje přímou konkurenční výhodu podnikům ve zvýhodněných odvětvích a regionech v porovnání s podniky, které sídlí jinde nebo nejsou zahrnuty do oznámených odvětví. Úřad by v této souvislosti chtěl zdůraznit, že opatření může být státní podporou pouze, pokud se týká podniku, který provádí hospodářskou činnost, tj. činnost sestávající z nabízení zboží a služeb v hospodářské soutěži na daném trhu (37). Precedenční právo definuje podnik jako „každý subjekt zapojený do hospodářské činnosti bez ohledu na právní postavení subjektu a způsob, jakým je financován“ (38). Žádná státní podpora se proto nemůže týkat nehospodářských činností, jako jsou mimo jiné činnosti související výhradně se státní správou, činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví nebo činnosti související s povinným sociálním zabezpečením. Toto rozhodnutí se proto netýká těchto činností.

Zbývající otázkou tudíž je, zda má podpora poskytovaná v rámci oznámeného režimu, která je použitelná u určitého počtu odvětví údajně nevystavených hospodářské soutěži ze strany podniků v ostatních státech EHP, vliv na obchod mezi smluvní stranami.

a)   Ovlivňuje podpora obchod ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP?

K tomu, aby se na opatření podpory vztahoval zákaz podle čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, musí snadno ovlivňovat obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP. Toto ustanovení nerozlišuje mezi příčinami nebo cíli, ale definuje státní podporu ve vztahu k následkům (39).

V následující části úřad vyhodnotí, zda omezení oznámeného režimu u určitých odvětví brání podpoře v tom, aby mohla ovlivňovat obchod mezi smluvními stranami, a tím ji vylučuje z oblasti působnosti čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

(1)   Právní norma

Podle právní vědy (40) platí, že případech, kdy finanční podpora zvýhodňuje postavení podniku v porovnání s ostatními podniky, které soutěží v obchodu uvnitř EHP, tyto ostatní podniky musí být považovány za ovlivněné uvedenou podporou.

Neexistuje žádný práh nebo procento, které by stanovovalo hranici, pod níž by se obchod mezi smluvními stranami mohl považovat za neovlivněný (41). Podle ustáleného precedenčního práva poměrně malá výše podpory nebo poměrně malá velikost podniku, který ji dostává, jako takové nevylučují možnost ovlivnění obchodu uvnitř EHP (42). Pokud je v daném odvětví velké množství malých podniků, potom podpora, která je k dispozici všem nebo velkému počtu podniků v uvedeném odvětví, může mít dopad na obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP, třebaže jsou jednotlivé částky malé. (43). Kromě toho může podpora ovlivňovat obchod uvnitř EHP, i když se samotný přijímající podnik nepodílí na přeshraničních činnostech (44).

Charakter podpory nezávisí na místním nebo regionálním charakteru dodávaných služeb nebo na velikosti oblasti dotyčné činnosti (45). Místní charakter činností příjemců opatření je jednou z věcí, které se berou v úvahu při posuzování vlivu na obchod, ale nepostačuje k zabránění vlivu podpory na obchod (46). Je tomu tak, protože poskytování státní podpory podniku může vést k zachování nebo ke zvýšení vnitřní nabídky s tím následkem, že se omezí příležitosti pronikání na trh dotyčných států EHP pro ostatní podniky (47).

Při posuzování vlivu na obchod úřad nemusí přesně určit skutečný vliv režimu podpor, ale musí přezkoumat, zda může snadno ovlivnit obchod uvnitř EHP (48). Kritérium vlivu na obchod se proto tradičně vykládalo neomezujícím způsobem, aby se obecně opatření, které je schopno ovlivňovat obchod mezi státy EHP, považovalo za státní podporu (49).

(2)   Posouzení oznámeného režimu

Podle norských orgánů oznámený režim zahrnuje přibližně 75 % odvětví služeb zkoumaných ve zprávě ECON a malou část zpracovatelských odvětví plus několik odvětví v oblasti stavebnictví. Podle oznámení není těchto více než 200 hospodářských odvětví, s určitými výhradami u 13 z nich, vystaveno žádnému obchodu uvnitř EHP. Z tohoto důvodu nesplňuje podle norských orgánů oznámený režim podmínky pro státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

—   Zpráva ECON a metoda použitá k vybrání hospodářských odvětví zahrnutých do režimu

Oznámený režim pro regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení staví na takzvané zprávě ECON připojené k oznámení. Podle zprávy však není jejím účelem posouzení toho, zda je režim regionálně odlišených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení ve shodě s Dohodou o EHP, ale posouzení vzájemných konkurenčních vztahů (50).

Norské orgány neprovedly v oznámení další posouzení, ani nepředložily přesnější definice podmínek hospodářské soutěže ve vztahu k ostatním smluvním stranám. Pouze konstatovaly, že původní sazby odlišených příspěvků na sociální zabezpečení se uplatňují u podniků v odvětvích považovaných ve zprávě ECON za odvětví, která nemají žádné vzájemné konkurenční vztahy. Nepředložily právnický text s ustanoveními, jimiž se řídí uplatňování snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení.

Norské orgány uznávají, že v hodnocení jednotlivých hospodářských odvětví se ve zprávě ECON může vyskytovat eventuální nevyváženost informací, která může „být velmi pravděpodobně vyrovnána na souhrnné úrovni“ (51). Úřad však tento přístup nemůže schválit. Režim podpor musí být natolik přesný, aby zajišťoval, že uplatňování jeho pravidel u kteréhokoli potenciálního jednotlivého příjemce podpory neporušuje pravidla Dohody o EHP.

Podle názoru úřadu nezajišťuje metoda vybrání hospodářských odvětví, která údajně nejsou ovlivněna obchodem mezi státy, že se podpora nebude poskytovat podnikům zapojeným do činností, které by ovlivňovaly obchod uvnitř EHP.

Úřad zpochybňuje spolehlivost informací sebraných pro účely zprávy ECON, které se, zejména u odvětví služeb, zakládají hlavně na vlastních znalostech tržní situace a na telefonních rozhovorech s představiteli vybraných podniků. Shromážděné informace se nezakládají na empirických důkazech, ale mají poměrně subjektivní charakter. Kromě toho se podle informací, které má úřad k dispozici, zdá, že sebrané informace nebyly nikdy ověřeny.

Na základě zprávy ECON se činnost považuje za výhradně místní a neovlivněnou obchodem uvnitř EHP, jsou-li splněny dvě podmínky: podniky v příslušném hospodářském odvětví se samy nepodílejí na přeshraničních činnostech a konkrétní činnost není schopna přilákat zákazníky z jiného místa.

Ve zprávě ECON se však nehodnotí, zda by kritérium „vlivu na obchod“ ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP bylo či nebylo splněno, pokud by se podpora poskytovala podnikům v různých uvedených odvětvích. Hodnotí se to, zda v dotyčném odvětví a regionu existuje jakákoli přímá hospodářská soutěž. Jak bylo uvedeno výše, skutečnost, že příjemce podpory působí na místním trhu, nevylučuje možnost ovlivnění obchodu EHP. Neexistence vzájemných konkurenčních vztahů podle zprávy proto neznamená, že podpora poskytovaná podnikům činným v těchto hospodářských odvětvích neovlivňuje obchod mezi smluvními stranami.

Metoda použitá ve zprávě ECON k určení hospodářských odvětví, která tvoří základ pro oznámení současného režimu regionálně odlišených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení, se tudíž neřídí parametry pro výklad kritéria „vliv na obchod“, které jsou stanoveny v ustáleném precedenčním právu Soudního dvora ESVO a Evropského soudního dvora, jak bylo uvedeno výše.

—   Režim samotný

Oznámený režim se dotýká velmi široké a rozmanité škály podniků (52) činných mimo jiné v těchto hospodářských odvětvích: loďařství, výstavba dálnic, silnic, letišť a sportovních zařízení, velkoobchod a maloobchod, pošty a telekomunikace, finanční služby, půjčování aut, provádění auditů, výroba filmů a rozhlasové a televizní činnosti.

Úřad se obecně domnívá, že v oblastech, ve kterých byla za účelem otevření a regulace vytváření vnitřního trhu přijata sekundární legislativa, jako jsou například finanční služby (OKEČ 65), telekomunikace (OKEČ 64) atd., nebo v oblastech, které podléhají specifickým pravidlům o státní podpoře, jako je loďařství (OKEČ 35) (53), není příslušná činnost chráněna před obchodem uvnitř EHP.

Operátoři mobilních telekomunikačních sítí (OKEČ 64.220), poskytovatelé internetových služeb (OKEČ 64.230) a kurýrní činnosti jiné než činnosti státní pošty (OKEČ 64.120) jsou typickými příklady přeshraničních činností. Většinu těchto činností provádějí společnosti, které pracují mezinárodně (54).

Co se týká odvětví stavebnictví (OKEČ 45), činnosti jako například výstavba dálnic nebo vodních děl musejí provádět vysoce specializované velké podniky, které soutěží s ostatními společnostmi v rámci EHP (55).

Finanční intervence státu bude často ovlivňovat obchod především v některých oznámených hospodářských odvětvích, které se vyznačují deregulací a liberalizací.

Ostatní hospodářská odvětví zahrnutá do tohoto režimu již byla předmětem rozhodnutí o státní podpoře, která jasně konstatovala existenci vlivu na obchod. Kromě jiných se jedná o případ vydávání novin (OKEČ 22). Co se týče tohoto odvětví, Komise vloni přijala rozhodnutí, v němž se uvádí, že: „[…] mezi členskými státy dochází k obchodu s vydávanými produkty, kterých se týkají zkoumaná opatření podpory. Zkoumaná opatření podpory by proto mohla narušit hospodářskou soutěž mezi firmami vzhledem k tomu, že například vydavatelské společnosti mohou provozovat svou činnost v různých členských státech, vydávat publikace v různých jazycích a soutěžit o vydavatelská práva a inzerci.“ (56)

Jiným příkladem odvětví, v němž již byla přijata rozhodnutí o státní podpoře prokazující existenci vlivu na obchod, je velkoobchod (OKEČ 51) (57): „objem obchodu s farmaceutickými a jinými souvisejícími výrobky […] v roce 1991 […] se čtyřmi zeměmi EHP (Rakousko, Finsko, Švédsko, Norsko) přesáhl u těchto výrobků 2,7 miliard ecu.“

Jak dokládá výše uvedený příklad, podniky v mnoha odvětvích zahrnutých do tohoto režimu nejenom podléhají, ale také čelí hospodářské soutěži ze strany podniků v ostatních státech EHP. Podpora poskytovaná podnikům činným v těchto odvětvích tudíž bude mít vliv na obchod. Tento režim proto zahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V tomto ohledu by se mělo zdůraznit, že norské orgány oznámily jeden jediný režim pro regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení, který zahrnuje více než 200 odvětví, a ne že podali více než 200 individuálních oznámení, každé pro jedno odvětví.

V dopise norských orgánů ze dne 12. listopadu 2004 se stručně uvádí, že „je na úřadu, […] aby posoudil, zda je možné poskytovat kterémukoli z oznámených hospodářských odvětví nebo příjemců podporu, která neovlivňuje obchod mezi smluvními stranami Dohody o EHP “ (58). Při přezkoumávání režimu však úřad musí posoudit celkové rysy režimu jako takového, aby zjistil, zda zahrnuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. V ustáleném precedenčním právu Evropského soudního dvora se stanoví, že „v případě režimu podpor se Komise sama může omezit na přezkoumání obecné charakteristiky dotčeného režimu, aniž by musela zkoumat každý jednotlivý případ, v němž platí.“ (59). Soudní dvůr ESVO tento výklad schválil (60).

Úřad proto musí posuzovat režim jako takový. Pokud režim jako takový umožňuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP, toto ustanovení se jej dotýká. Úřad tudíž není povinen v každém jednotlivém případě, který spadá do režimu, jednoznačně prokazovat, že jsou splněny podmínky čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Mimoto není za účelem tohoto rozhodnutí možné (61) stanovit, zda režim může snadno ovlivnit obchod, pokud jde o každé z více než 200 odvětví, která zahrnuje. Podle ustáleného precedenčního práva se musí zajistit, aby obchod nebyl ovlivněn kvůli jednotlivým podnikům, které mohou těžit z režimu (62). Úřad má za to, že je nemožné zajistit, aby všichni potenciální příjemci v rámci každého z více než 200 oznámených odvětví OKEČ nebyli – a nebudou – vystaveni obchodu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

Existují další hospodářská odvětví zahrnující činnosti, které se často provádějí na místní úrovni. Pokud jde o tato odvětví, nelze nicméně vyloučit předem, že může docházet k ovlivnění obchodu. Například místní poskytovatelé služeb, jako jsou výcviková střediska, nebo maloobchody, jako třeba supermarkety, často patří k větším řetězcům, které jsou zapojeny do hospodářské soutěže v celém EHP. Evropský soudní dvůr kromě toho nedávno rozhodl o existenci vlivu na obchod v odvětví činností souvisejících se zubním lékařstvím (OKEČ 85) (63), což je služba, pro kterou je typické, že se poskytuje místně.

Třebaže obvykle byla zjištěna existence vlivu na obchod, v praxi rozhodování Komise a úřadu se vyskytují také některé konkrétní příklady, kdy se u konkrétního poskytování podpory za specifických okolností rozhodlo, že nemá žádný vliv na obchod. Jednalo se například o rozhodnutí Komise v případu Brighton Pier a plavecký bazén Dorsten (64). Existence vlivu na obchod byla rovněž popřena v rozhodnutí úřadu o zřízení soukromých zařízení pro péči o děti na veřejných místech se subvencovanými poplatky za najaté nemovitosti v Oslu (65). Společným znakem těchto případů je, že se dotýkají poskytování jednotlivé podpory nebo režimu, který je tak jasně, přesně a striktně vymezen, pokud jde o jeho uplatňování a potenciální příjemce, že bylo možné zajistit, aby se neposkytovala žádná individuální podpora, která by mohla mít vliv na obchod.

Zpráva ECON, na jejímž základě byl tento režim navržen, především analyzuje současnou situaci v několika hospodářských odvětvích v Norsku. Hospodářství se však vyvíjí a struktury obchodu se mohou měnit. Stále tedy nevíme, jaká bude situace v budoucnu a zda výsledky zprávy ECON, na jejichž základě norské orgány zdůvodňují neexistenci vlivu na obchod, budou platit i v budoucnu. Neexistuje-li mechanismus pro přezkoumání, který by přizpůsobil poskytování podpory novým okolnostem, není možné zajistit, aby se v budoucnu podpora neposkytovala několika podnikům, které jsou činné v některých z uvedených hospodářských odvětví s vlivem na obchod. V této souvislosti je třeba poznamenat, že návrh na odlišené sazby pro příspěvky na sociální zabezpečení není časově omezen.

Fyzické pokrytí režimu není dostatečně přesné. Norské orgány nedávno ve svém dopise ze dne 12. listopadu 2004 objasnily rozsah oznámení, přičemž předložily připomínky k zahájení formálního šetření. O některých odvětvích informovaly jako o odvětvích nevystavených hospodářské soutěži v jedné zóně, jelikož v současné době v daných zónách nepůsobí žádné podniky v těchto odvětvích, které by překračovaly práh de minimis. Norské orgány nicméně vysvětlily, že budou tyto podniky posuzovat stejným způsobem jako podniky spadající do příslušného odvětví, které bylo oznámeno v ostatních zónách, pokud mzdové náklady v těchto podnicích v budoucnu překročí práh de minimis. Tato odvětví přesto nebyla zahrnuto do oznámení předloženého úřadu.

Kromě toho neexistují žádná další specifická kritéria pro výběr způsobilých podniků v rámci hospodářských odvětví zahrnutých do seznamu ve zprávě ECON, jelikož se v oznámení odkazuje pouze na odvětví. Podle názoru úřadu mají dvě souhrnná kritéria, zeměpisné umístění a odvětvové činnosti, požadovaná k uplatnění snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení v příslušném odvětví příliš obecnou povahu. Ve shodě s výše uvedenými kladnými rozhodnutími musí daný režim obsahovat přesná a jasná kritéria (66), aby se zajistilo, že se podpora neposkytuje žádnému podniku, který by ovlivnil obchod v rámci EHP.

Úřad se proto na základě informací poskytnutých norskými orgány domnívá, že návrh na regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení může snadno ovlivnit obchod mezi smluvními stranami.

b)   Závěr

Z výše uvedených důvodů úřad dospěl k závěru, že oznámený režim regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení pro podniky činné v určitých hospodářských odvětvích je státní podporou ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP.

5.   Slučitelnost podpory

Norské orgány v oznámení namítaly, že návrh na regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení není státní podporou. Po předběžném posouzení režimu se úřad rozhodnul zahájit formální šetření, a to s ohledem na vážné pochybnosti týkající se nejenom toho, že regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení mají charakter státní podpory, ale také jejich slučitelnosti s pravidly pro státní podporu v Dohodě o EHP. Bez ohledu na pochybnosti, které vyjádřil úřad ve svém rozhodnutí o zahájení formálního šetření, norské orgány nepředložily žádné argumenty týkající se slučitelnosti režimu.

Úřad je toho názoru, že žádnou z odchylek uvedených v čl. 61 odst. 2 Dohody o EHP nelze použít u právě projednávaného případu.

Režim snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení nelze mimoto považovat za slučitelný na základě čl. 61 odst. 3 Dohody o EHP. Snížení provozních výdajů podniků, jako jsou například příspěvky na sociální zabezpečení, je provozní podporou. Tato podpora poskytovaná podnikům v některých regionech je v zásadě zakázaná.

Uplatňování snížených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení nelze posuzovat v rámci čl. 61 odst. 3 písm. a) Dohody o EHP, jelikož žádný z norských regionů nespadá do tohoto ustanovení, které vyžaduje mimořádně nízkou životní úroveň nebo závažnou podzaměstnanost.

Snížené sazby příspěvků na sociální zabezpečení nepodporují provedení důležitého projektu společného evropského zájmu ani nenapravují závažné narušení hospodářství státu, jak se vyžaduje pro účely slučitelnosti na základě čl. 61 odst. 3 písm. b) Dohody o EHP.

Pokud jde o čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, úřad se ve svém rozhodnutí č. 218/03/KOL ze dne 12. listopadu 2003, pokud jde o státní podporu ve formě regionálně odlišených příspěvků na sociální zabezpečení, domníval, že trvání norského režimu by bylo neslučitelné s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP a s pokyny ke státní podpoře. Pro podniky sídlící v zónách 2, 3 a 4, které jsou činné v hospodářských odvětvích uvedených v oznámení, oznámené opatření znamená návrat k pravidlům, která úřad v roce 2002 prohlásil za neslučitelnou podporu kvůli tomu, že nesplňovalo požadavky pro odchylku podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o ESVO. Základní rysy oznámeného režimu jsou stejné jako rysy režimu, který podléhal předchozímu rozhodnutí úřadu. Jediným rozdílem je omezenější rozsah uplatňování současného oznámeného režimu, který se omezuje na podniky činné na seznamu více než 200 předem určených odvětví. Úřad ve shodě s tímto rozhodnutím potvrzuje své předchozí hodnocení, že používání regionálně odlišených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení není slučitelné s pravidly státní podpory uvedenými v Dohodě o EHP.

6.   Závěr

Na základě předchozího hodnocení se úřad domnívá, že oznámený režim regionálně odlišených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení pro určitá hospodářská odvětví je státní podporou neslučitelnou s pravidly Dohody o EHP.

Podle informací, které má úřad k dispozici, nebyl oznámený režim regionálně odlišených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení pro určitá hospodářská odvětví dosud zaveden, tj. žádná podpora nebyla vyplacena nikomu z potenciálních příjemců tohoto režimu,

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Oznámený návrh na regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení pro podniky činné v určitých hospodářských odvětvích, který mají norské orgány v plánu provést, je státní podporou ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP. Oznámený návrh je neslučitelný s článkem 61 Dohody o EHP.

Článek 2

Oznámený návrh na regionálně odlišené sazby příspěvků na sociální zabezpečení pro podniky činné v určitých hospodářských odvětvích se neprovádí.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno Norskému království.

Článek 4

Toto rozhodnutí je závazné v anglickém znění.

---

(1)  Dále jen úřad.

(2)  Dále jen Dohoda o EHP.

(3)  Dále jen Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

(4)  Pokyny k používání a výkladu článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru přijaté a vydané Kontrolním úřadem ESVO dne 19. ledna 1994. Zveřejněno v Úř. věst. L 231 ze dne 3.9.1994, dodatek EHP č. 32. Pokyny byly naposledy změněny dne 17.6.2005. Dále jen Pokyny ke státní podpoře.

(5)  Věc E-6/98 Norská vláda v Kontrolní úřad ESVO [1999] Zpráva Soudního dvora ESVO, strana 76.

(6)  Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 172/02/KOL. Veškerá rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO o státní podpoře uvedená níže lze najít na internetové stránce úřadu: http://www.eftasurv.int/fieldsofwork/fieldstateaid/stateaidregistry/

(7)  Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 218/03/KOL zveřejněné v Úř. věst. č. L 145 ze dne 9.6.2005, strany 25-41.

(8)  Rozhodnutí Kontrolního úřadu ESVO č. 245/04/KOL zveřejněné v Úř. věst. č. C 60 ze dne 10.3.2005, strany 9-25.

(9)  Potřebujete-li podrobnější informace o různé korespondenci mezi úřadem a norskými orgány, odkazujeme na rozhodnutí úřadu o zahájení formálního šetření, rozhodnutí č. 245/04/KOL, zveřejněné v Úř. věst. č. C 60 ze dne 10.3.2005, strany 9-25.

(10)  Zveřejněno v Úř. věst. č. C 60 ze dne 10.3.2005, strany 9-25.

(11)  Tato zóna zahrnuje všechna města a obce, které nejsou uvedeny níže v zóně 2-5.

(12)  Tato zóna zahrnuje: v regionu Nord-Trøndelag města a obce Meråker, Frosta, Leksvik, Mosvik, Verran; v regionu Sør-Trøndelag města a obce Ørland, Agdenes, Rissa, Bjugn, Rennebu, Meldal, v regionu Hordaland města a obce Etne, Ølen, Tysnes, Kvinnherad, Jondal, Odda, Ullensvang, Eidfjord, Ulvik, Granvin, Kvam, MoMidtre Gauldal, Selbu; v regionu Møre og Romsdal města a obce Vanylven, Sande, Herøy, Norddal, Stranda, Stordal, Rauma, Nesset, Midsund, Sandøy, Gjemnes, Tingvoll, Sunndal, Haram, Aukra, Eide; v regionu Sogn og Fjordane všechna města a obce; v regionu Hordaland města a obce Etne, Ølen, Tysnes, Kvinnherad, Jondal, Odda, Ullensvang, Eidfjord, Ulvik, Granvin, Kvam, Modalen, Fedje, Masfjorden, Bømlo; v regionu Rogaland města a obce Hjelmeland, Suldal, Sauda, Kvitsøy, Utsira, Vindafjord, Finnøy; v regionu Vest-Agder města a obce Åseral, Audnedal, Hægebostad, Sirdal; v regionu Aust-Agder města a obce Gjerstad, Vegårshei, Åmli, Iveland, Evje og Hornnes, Bygland, Valle, Bykle; v regionu Telemark města a obce Drangedal, Tinn, Hjartdal, Seljord, Kviteseid, Nissedal, Fyresdal, Tokke, Vinje, Nome; v regionu Buskerud města a obce Flå, Nes, Gol, Hemsedal, Ål, Hol, Sigdal, Rollag, Nore a Uvdal; v regionu Oppland města a obce Nord-Fron, Sør-Fron, Ringebu, Gausdal, Søndre Land, Nordre Land; v regionu Hedmark města a obce Nord-Odal, Eidskog, Grue, Åsnes, Våler, Trysil, Åmot.

(13)  Tato zóna zahrnuje: v regionu Nord-Trøndelag města a obce Snåsa; v regionu Sør-Trøndelag města a obce Hemne, Snillfjord, Oppdal, Røros, Holtålen, Tydal; v regionu Oppland města a obce Dovre, Lesja, Skjåk, Lom, Vågå, Sel, Sør-Aurdal, Etnedal, Nord-Aurdal, Vestre Slidre, Øystre Slidre, Vang; v regionu Hedmark města a obce Stor-Elvdal, Rendalen, Engerdal, Tolga, Tynset, Alvdal, Folldal, Os.

(14)  Tato zóna zahrnuje: v regionu Troms města a obce nezahrnuté mezi města a obce uvedené níže v zóně V; v regionu Nordland všechna města a obce; v regionu Nord-Trøndelag města a obce Namsos, Namdalseid, Lierne, Røyrvik, Namsskogan, Grong, Høylandet, Overhalla, Fosnes, Flatanger, Vikna, Nærøy, Leka; v regionu Sør-Trøndelag města a obce Hitra, Frøya, Åfjord, Roan, Osen; v regionu Møre og Romsdal obec Smøla.

(15)  Tato zóna zahrnuje všechna města a obce v regionu Finnmark; v regionu Troms města a obce Karlsøy, Lyngen, Storfjord, Kåfjord, Skjervøy, Nordreisa a Kvænangen.

(16)  Rozhodnutí č. 246/97/KOL.

(17)  Rozhodnutí č. 165/98/KOL.

(18)  Dále jen EHP.

(19)  Věc E-6/98 Norská vláda v Kontrolní úřad ESVO [1999] Zpráva Soudního dvora ESVO, strana 76.

(20)  Rozhodnutí č. 228/99/KOL.

(21)  Zveřejněno v Úř. věst. č. L 244 ze dne 14. září 2001, strana 32.

(22)  Rozhodnutí č. 172/02/KOL.

(23)  Podniky v některých hospodářských odvětvích by zaplatily plnou sazbu 14,1 %, jako již učinily v rámci režimu, který schválil úřad svým rozhodnutím ze dne 22. září 1999. Norské orgány kromě toho informovaly úřad o svém záměru pokračovat v uplatňování sazeb v roce 2003, a to v míře, která by byla ve shodě s pravidlem de minimis.

(24)  Rozhodnutí č. 141/03/KOL.

(25)  Věc E-6/98 Norská vlava v Kontrolní úřad ESVO [1999] Zpráva Soudního dvora ESVO, strana 76.

(26)  Seznam odvětví OKEČ podle klasifikace Norského statistického úřadu.

(27)  Znak 0 v tabulce vyjadřuje, že podle norských orgánů nedochází k žádnému dopadu na obchod v příslušném odvětví; znak 0/2 vyjadřuje, že některé podniky v daných odvětvích uvnitř příslušné zóny jsou vystaveny hospodářské soutěži.

Odkaz „n.“ znamená „nerelevantní“. Vyjadřuje, že podle výzkumu ve zprávě ECON nebyly v daném odvětví činné žádné podniky, které by překročily práh de minimis v rámci příslušné zóny.

(28)  Shrnutí ke zprávě: „Kartleggingen skal kunne brukes til å utarbeide et forslag til regelverk som så langt som mulig viderefører ordningen med gradert arbeidsgiveravgift for bransjer eller vesentlige deler av bransjer som ikke er i konkurranse med virksomheter i andre EØS-land, og som dermed ikke påvirker samhandelen.“

(29)  Bod 1.2 zprávy: „Det har verken vært tid eller ressurser til å gjennomføre en dyptgående analyse av konkurranseforholdene innen alle de bransjer som omfattes av rapporten. I de fleste tilfellene har vi måttet bygge på faglige vurderinger støttet av intervjuer med utvalgte bedrifter. Skjevheter i informasjonen kan derfor forekomme i våre vurderinger av enkeltbransjer. Imidlertid kan dette slå ut både i retning av å overvurdere konkurransen med andre EØS-land og å undervurdere den“.

(30)  Potřebujete-li další informace, odkazujeme na oddíl I.2.a tohoto rozhodnutí se zvláštním odkazem na rozhodnutí úřadu č. 172/02/KOL a č. 218/03/KOL.

(31)  Odkazuje se na rozhodnutí úřadu č. 218/03/KOL, v němž úřad schválil tříleté přechodné období pro zrušení regionálně odlišených sazeb příspěvků na sociální zabezpečení.

(32)  Viz mimo jiné čl. 8 odst. 3, článek 17 až 20 a protokoly 3 a 9 Dohody o EHP a též článek 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru.

(33)  Viz rovněž oddíl 4 níže.

(34)  Věc C-345/02 Pearle BV, Hans Prijs Optiek Franchise BV, Rinck Opticiëns BV a Hoofdbedrijfschap Ambachten [2004] ECR I-7139, odstavec 33, věc C-142/87 Belgie v Komise („Tubemeuse“) [1990] ECR I-959, odstavec 25; společné věci C-278/92 až C-280/92 Španělsko v Komise [1994] ECR I-4103, odstavec 20; věc C-482/99 Francie v Komise [2002] ECR I-4397, odstavec 68 a věc C-280/00 Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg [2003] ECR I-7747, odstavec 74.

(35)  Viz oddíl I.2. písm. a) tohoto rozhodnutí.

(36)  Věc E-6/98 Norská vláda v Kontrolní úřad ESVO [1999] Zpráva Soudního dvora ESVO, s. 76.

(37)  Společné věci C-180/98 až C-184/98 Pavlow a jiní [2000] ECR I-6451, odstavec 75.

(38)  Věc C-41/90 Höfner a Elser [1991] ECRI-1979, odstavec 21.

(39)  Věc C-56/93 Belgie v Komise [1996] ECR I-723, odstavec 79.

(40)  Věc E 6/98 Norská vláda v Kontrolní úřad ESVO [1999] Zpráva Soudního dvora ESVO strana 76, odstavec 59; věc 730/79 Philip Morris v Komise [1980] ECR 2671, odstavec 11.

(41)  Věc C-280/00 Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg [2003] ECR I-7747, odstavec 81, věc C-172/03 Wolfgang Heiser v Finanzamt Innsbruck [2005], dosud nebyla podána zpráva, odstavec 32.

(42)  Věc C-71/04 Administración del Estado v Xunta de Galicia [2005] dosud nebyla podána zpráva, odstavec 41; věc C-280/00 Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg [2003] ECR I-7747, odstavec 81; společné věci C-34/01 až C-38/01 Enirisorse [2003] ECR I-14243, odstavec 28; věc C-142/87 Belgie v Komise („Tubemeuse“) [1990] ECR I-959, odstavec 43; společné věci C-278/92 až C-280/92 Španělsko v Komise [1994] ECR I-4103, odstavec 42.

(43)  Věc C-71/04 Administración del Estado v Xunta de Galicia [2005] dosud nebyla podána zpráva, odstavec 43; věc C-351/98 Španělsko v Komise [2002] ECR I-8031, odstavec 64 a věc C-372/97 Itálie v Komise [2004] ECR I-3679, odstavec 57.

(44)  Věc T-55/99 CETM v Komise [2000] ECR II-3207, odstavec 86.

(45)  Věc C-280/00 Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg [2003] ECR I-7747, odstavec 77; věc C-172/03 Wolfgang Heiser v Finanzamt Innsbruck [2005] dosud nebyla podána zpráva, odstavec 33; věc C-71/04 Administración del Estado v Xunta de Galicia [2005] dosud nebyla podána zpráva, odstavec 40.

(46)  Společné věci T-298/97-T-312/97 Alzetta a.o. v Komise [2000] ECR II-2319, odstavec 91.

(47)  Věc E-6/98 Norská vláda v Kontrolní úřad ESVO [1999] Zpráva Soudního dvora ESVO, strana 76, odstavec 59; věc C-303/88 Itálie v Komise [1991] ECR I-1433, odstavec 27; společné věci C-278/92 až C-280/92 Španělsko v Komise [1994] ECR I-4103, odstavec 40, věc C-280/00 Altmark Trans a Regierungspräsidium Magdeburg [2003] ECR I-7747, odstavec 78.

(48)  Věc C-298/00 P Itálie v Komise [2004] ECR I-4087, odstavec 49 a věc C-372/97 Itálie v Komise [2004] ECR I-3679, odstavec 44.

(49)  Společné věci T-298/97-T-312/97 Alzetta a.o. v Komise [2000] ECR II-2319, odstavce 76-78.

(50)  Bod 1.1 zprávy: „Det inngår imidlertid ikke i formålet til den foreliggende rapport å foreta en vurdering av om den differensierte arbeidsgiveravgiften er i strid med EØS-avtalens bestemmelser. Raporten er avgrenset til å kartlegge de relevante konkurranseflater.“

(51)  Viz strana 2 dopisu norských orgánů ze dne 23. dubna 2004 (případ č. 279843).

(52)  Podle vysvětlení norských orgánů v oznámení má být většina, ale ne všechna, odvětví ve zpracovatelském průmyslu vystavena zahraniční konkurenci, a tudíž údajně nemá prospěch z aktuálně oznámených snížených sazeb sociálního zabezpečení. Podniky v 75 % všech odvětví služeb a v mnoha odvětvích stavebnictví však údajně nejsou vystaveny hospodářské soutěži a obchodu uvnitř EHP.

(53)  Věc C-71/04 Administración del Estado v Xunta de Galicia [2005] dosud nebyla podána zpráva, odstavec 47.

(54)  Společné věci E-5/04, E-6/04 a E-7/04 Fesil a.o. v Kontrolní úřad ESVO [2005], dosud nebyla podána zpráva, odstavec 95.

(55)  Kromě toho se v oznámení nevyskytuje žádný výslovný odkaz na metodu použitou pro zjištění vystavení hospodářské soutěži v tomto odvětví, třebaže do oznámení byl zahrnut značný počet stavebních pododvětví.

(56)  Rozhodnutí Komise ze dne 30.6.2004 o opatření oznámeném Itálií ve prospěch vydavatelského průmyslu.

(57)  Rozhodnutí Komise o řeckém režimu podpor ve farmaceutickém odvětví, financovaném prostřednictvím daní na farmaceutické a jiné příbuzné výrobky, státní podpora č. C1A/92.

(58)  Viz strana 3 dopisu norských orgánů ze dne 12. listopadu 2004 (případ č. 299087).

(59)  Věc T-171/02 Regione autonoma della Sardegna v Komise [2005] dosud nebyla podána zpráva, odstavec 102; věc 248/84 Německo v Komise [1987] ECR 4013, odstavec 18; věc C-75/97 Belgie v Komise [1999] ECR I-3671, odstavec 48 a věc C-278/00 Řecko v Komise [2004] ECR I-3997, odstavec 24.

(60)  Věc E-6/98 Norská vláda v Kontrolní úřad ESVO [1999] Zpráva Soudního dvora ESVO, strana 76, odstavec 57.

(61)  Viz v této souvislosti stanovisko generálního advokáta Geelhoeda ve věci C-278/00 Řecko v Komise [2004] ECR I-3997, odstavec 40.

(62)  Věc T-171/02 Regione autonoma della Sardegna v Komise [2005] dosud nebyla podána zpráva, odstavec 104.

(63)  Věc C – 172/03 Wolfgang Heiser v Finanzamt Innsbruck [2005] dosud nebyla podána zpráva, odstavce 29 a 32.

(64)  Rozhodnutí Komise o státní podpoře č. 560/01 a NN 17/02 a rozhodnutí Komise o státní podpoře č. N 258/2000 v tomto pořadí.

(65)  Rozhodnutí úřadu č. 291/03/KOL ze dne 18. prosince 2003 týkající se zřízení soukromých zařízení pro péči o děti na veřejných místech se subvencovanými poplatky za najaté nemovitosti v Oslu.

(66)  Stanovisko generálního advokáta Geelhoeda ve věci C-278/00 Řecko v Komise [2004] ECR I-3997, odstavec 45-46.

---

8.5.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/30

---

ROZHODNUTÍ STÁLÉHO VÝBORU ČLENSKÝCH STÁTŮ ESVO

č. 1/2006/SC

ze dne 27. dubna 2006

o auditu projektů v rámci finančního mechanismu (2004–2009)

STÁLÝ VÝBOR STÁTŮ ESVO,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru ve znění Protokolu upravujícího Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda EHP“),

s ohledem na Dohodu o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Maďarské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o rozšíření EHP“) (1),

s ohledem na protokol 38a o finančním mechanismu EHP vložený do Dohody o EHP Dohodou o rozšíření EHP,

s ohledem na dohodu mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o norském finančním mechanismu na období let 2004–2009 (2),

s ohledem na rozhodnutí Stálého výboru členských států ESVO č. 1/2004/SC ze dne 5. února 2004, kterým se zřizuje Úřad pro finanční mechanismus EHP a norský finanční mechanismus,

s ohledem na rozhodnutí Stálého výboru členských států ESVO č. 4/2004/SC ze dne 3. června 2004 o zřízení Výboru pro finanční mechanismus,

s ohledem na rozhodnutí Výboru pro dozor a soud č. 15/2005 ze dne 22. prosince 2005 o mandátu Rady auditorů ESVO (státy EHS/ESVO),

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Rada auditorů jedná jako nejvyšší orgán pro audit projektů v rámci finančního mechanismu EHP na období 2004–2009 (dále jen „finanční mechanismus EHP“). To zahrnuje audit projektů v zemích přijímajících prostředky, řízení projektů ze strany států přijímajících prostředky a provádění finančního mechanismu EHP. Rada auditorů také provádí audit řízení finančního mechanismu EHP Úřadem pro finanční mechanismus.

Článek 2

Rada auditorů je složena ze státních příslušníků států ESVO, které jsou smluvní stranou Dohody o EHP, přednostně ze členů nejvyšších kontrolních institucí ve státech ESVO. Musí poskytovat veškeré záruky nezávislosti. Pracovník ESVO nemůže být jmenován auditorem, dokud od ukončení jeho zaměstnání v jakékoli instituci ESVO neuplyne lhůta v délce tří let.

Článek 3

Členové Rady auditorů, kteří provádějí audit podle článku 1, jsou totožní s osobami jmenovanými rozhodnutím Výboru pro dozor a soud č. 15/2005 ze dne 22. prosince 2005 a jsou jmenovaní na stejné funkční období stanovené v tomto rozhodnutí.

Článek 4

Členové Rady auditorů vykonávají svou funkci zcela nezávisle.

Článek 5

Členové Rady auditorů úzce spolupracují s osobou nebo osobami pověřenými prováděním odpovídajících auditů v rámci norského finančního mechanismu na období 2004–2009, pokud jde o audit aktivit vztahujících se k oběma finančním mechanismům.

Článek 6

Náklady řádných a přiměřených auditů uvedených v článku 1 se financují ze správního rozpočtu finančního mechanismu EHP. Na základě příslušného návrhu rozpočtu ze strany Rady auditorů se Stálý výbor dohodne na částce, která pro tento účel bude přidělená.

Článek 7

Rada auditorů může pro svoje potřeby zapojit také externí odborníky. Externí odborníci musí splňovat stejné požadavky ohledně nezávislosti jako členové Rady auditorů a plnit stejnou povinnost spolupráce stanovenou v článku 5.

Článek 8

Rada auditorů podává Stálému výboru států ESVO zprávy o auditu podle článku 1. Může předložit návrhy na opatření.

Článek 9

Rada auditorů navrhne své vlastní kompetence týkající se auditu podle článku 1 a předloží je Stálému výboru států ESVO ke schválení.

Článek 10

Toto rozhodnutí nabývá účinku okamžitě.

Článek 11

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 130, 29.4.2004, s. 11 a dodatek EHP č. 23, 29.4.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 130, 29.4.2004, s. 81 a dodatek EHP č. 23, 29.4.2004, s. 58.

---

8.5.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/32

---

ROZHODNUTÍ STÁLÉHO VÝBORU ČLENSKÝCH STÁTŮ ESVO

č. 1/2007/SC

ze dne 25. října 2007,

kterým se mění rozhodnutí Stálého výboru č. 5/2004/SC, kterým se stanoví zásada sdílení nákladů na finanční mechanismus EHP

STÁLÝ VÝBOR ČLENSKÝCH STÁTŮ ESVO,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru ve znění Protokolu o úpravě Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „Dohoda o EHP“),

s ohledem na Protokol 38a o finančním mechanismu EHP vložený do Dohody o EHP Dohodou o účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky v Evropském hospodářském prostoru a pozměněný Dohodou o účasti Bulharska a Rumunska v Evropském hospodářském prostoru,

s ohledem na rozhodnutí Stálého výboru členských států ESVO č. 5/2004/SC ze dne 23. září 2004, kterým se stanoví zásada sdílení nákladů na finanční mechanismus EHP,

vzhledem ke skutečnosti, že Lichtenštejnsko je nyní schopno vypracovat vlastní oficiální údaje o hrubém domácím produktu (HDP),

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Odstavce 6 a 7 Přílohy rozhodnutí Stálého výboru č. 5/2004/SC, kterým se stanoví zásada sdílení nákladů na finanční mechanismus EHP, se nahrazují tímto:

Článek 2

Toto rozhodnutí nabývá účinku okamžitě. Poprvé se použije na tranši 2007–2008.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

---

8.5.2008

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 122/33

---

ROZHODNUTÍ STÁLÉHO VÝBORU ČLENSKÝCH STÁTŮ ESVO

č. 3/2007/SC

ze dne 6. prosince 2007

o přístupu veřejnosti k dokumentům ESVO a o zrušení rozhodnutí Stálého výboru členských států ESVO č. 3/2005/SC

STÁLÝ VÝBOR ČLENSKÝCH STÁTŮ ESVO,

s ohledem na rozhodnutí Stálého výboru členských států ESVO č. 3/2005/SC ze dne 9. června 2005 o přístupu veřejnosti k dokumentům ESVO, které se tímto zrušuje,

uznávaje veřejný zájem na zpřístupnění dokumentů na základě jasně vymezeného právního rámce a s přihlédnutím k platným vnitrostátním právním předpisům,

s ohledem na skutečnost, že pro vyřizování žádostí o přístupu k dokumentům se v maximální možné míře uplatní zásada otevřenosti,

ROZHODL TAKTO:

Článek 1

Sekretariát ESVO zveřejní dokumenty uvedené v příloze tohoto rozhodnutí tím, že je umístí na své internetové stránce.

Článek 2

1.   Kdokoli může požádat o přístup k dokumentům týkajících se EHP (dále jen „dokumenty“), které sekretariát ESVO vypracoval nebo obdržel a které má ve svém držení.

2.   K dokumentu bude poskytnut přístup, neuplatní-li se omezení podle následujících článků.

Článek 3

1.   Přístup k dokumentu se odepře, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany:

a)	veřejného zájmu, pokud jde o veřejnou bezpečnost, obranné a vojenské záležitosti, mezinárodní vztahy, finanční, měnovou a hospodářskou politiku členského státu ESVO,

b)	soukromí a osobnosti jednotlivce, zejména podle platných vnitrostátních právních předpisů států ESVO o ochraně osobních údajů.

2.   Přístup k dokumentu se odepře, pokud by jeho zpřístupnění vedlo k porušení ochrany:

a)	obchodních zájmů fyzické nebo právnické osoby, včetně duševního vlastnictví,

b)	soudního řízení a právního poradenství,

c)	cílů kontrol, vyšetřování a auditů.

3.   Přístup k dokumentu vypracovanému k vnitřnímu použití a týkajícímu se záležitosti, v níž ještě nebylo rozhodnuto, se odepře, pokud by zpřístupnění dokumentu ohrozilo rozhodovací proces.

4.   Přístup k dokumentu, který obsahuje stanoviska pro vnitřní použití v rámci porad a předběžných konzultací, se odepře i po přijetí rozhodnutí, pokud by zpřístupnění dokumentu ohrozilo rozhodovací proces.

5.   U dokumentů třetích osob doručených sekretariátu ESVO konzultuje sekretariát ESVO třetí osobu pro posouzení, zda lze uplatnit výjimku uvedenou v odstavci 1 nebo 2, není-li zřejmé, zda dokument má nebo nemá být zpřístupněn.

6.   Shledají-li členské státy ESVO, že existuje převažující veřejný zájem na zpřístupnění dokumentů, budou v případech uvedených v odstavcích 2 až 4 přesto dokumenty úplně nebo částečně zpřístupněny.

Článek 4

Členský stát ESVO může požádat sekretariát ESVO, aby dokument pocházející z tohoto státu bez jeho předchozího souhlasu nezveřejňoval.

Článek 5

Pokud se některá z výjimek vztahuje pouze na části požadovaného dokumentu, zbývající části dokumentu se zpřístupní.

Článek 6

1.   Žádosti o přístup k dokumentu se vyhotovují v jakékoliv písemné podobě, včetně elektronické, v anglickém jazyce, a to způsobem dostatečně přesným, aby sekretariát mohl přesně určit, o který dokument se jedná.

2.   Pokud není žádost dostatečně přesná, sekretariát ESVO žadatele vyzve, aby ji vyjasnil, a žadateli přitom pomůže například tím, že mu poskytne informace uvedené v článku 11.

3.   V případě žádosti, která se vztahuje k velmi rozsáhlému dokumentu nebo velkému počtu dokumentů, se může sekretariát ESVO s žadatelem neformálně poradit s cílem nalézt přijatelné řešení.

Článek 7

1.   Žádost o přístup k dokumentu se vyřídí bez prodlení. Žadateli se zašle potvrzení o jejím obdržení.

2.   Pokud sekretariát ESVO nemá jistotu, zda by státy ESVO žádost o přístup k dokumentu přijaly či zamítly, postoupí ji členským státům ESVO ke schválení. Členské státy ESVO o tom neprodleně rozhodnou.

3.   Poté, co sekretariát ESVO obdrží rozhodnutí států ESVO, uvědomí žadatele, že bylo žádosti o přístup k dokumentu vyhověno, a zpřístupní jej v souladu s článkem 10, nebo v písemné odpovědi sdělí žadateli důvody úplného nebo částečného zamítnutí žádosti a informuje jej o jeho právu obrátit se s žádostí na Stálý výbor států ESVO.

4.   V případě, že sekretariát ESVO nemůže žadateli odpovědět do 12 pracovních dnů od data zaevidování žádosti, uvědomí jej písemně o zpoždění a o tom, kdy bude věc pravděpodobně rozhodnuta. Neobdrží-li žadatel odpověď v přiměřené lhůtě, bude poučen o tom, že má právo obrátit se s žádostí na Stálý výbor států ESVO.

5.   V případě, že žádost bude úplně nebo částečně zamítnuta, může se žadatel do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržel odpověď sekretariátu ESVO, s žádostí obrátit na Stálý výbor států ESVO.

6.   Pokud sekretariát ESVO neodpoví v přiměřené lhůtě ode dne zaevidování žádosti, je žadatel oprávněn obrátit se s žádostí na Stálý výbor států ESVO.

Článek 8

Postoupení žádosti Stálému výboru států ESVO se vyřídí bez odkladu. Pokud je žádost o přístup k dokumentu úplně nebo částečně zamítnuta, žadatel se o tom s uvedením důvodů uvědomí písemně.

Článek 9

Označení dokumentu jako „Strictly confidential“ (přísně důvěrný), „Confidential“ (důvěrný) nebo „Restricted“ (jen pro služební potřebu) samo o sobě nevylučuje, že by dokument nemohl být zpřístupněn veřejnosti později.

Článek 10

1.   Žadateli jsou dokumenty zpřístupněny buď tak, že do nich může nahlédnout přímo na místě, nebo obdrží jejich kopii, včetně elektronické kopie, je-li dostupná. Žadateli mohou být vyúčtovány náklady na pořízení a zaslání kopie. Tento poplatek nesmí být vyšší než skutečné náklady na pořízení a zaslání kopie. Nahlédnutí na místě, pořízení kopie, která nemá více než 20 stran formátu A4, a pokud možno přímý přístup v elektronické formě jsou zdarma.

2.   Pokud sekretariát ESVO dokument již uveřejnil a tento dokument je žadateli snadno přístupný, může sekretariát ESVO splnit svou povinnost zpřístupnit dokument tím, že žadateli sdělí, jak může požadovaný dokument získat.

Článek 11

1.   Sekretariát ESVO povede veřejný rejstřík dokumentů vztahujících se k Dohodě o EHP, který vypracuje sekretariát ESVO. Rejstřík bude přístupný prostřednictvím internetové stránky.

2.   Rejstřík obsahuje ke každému dokumentu referenční číslo, předmět nebo krátký popis obsahu dokumentu a datum, kdy byl doručen nebo vypracován a zaznamenán do rejstříku. Odkazy se činí způsobem, který neohrozí ochranu zájmů uvedených v článku 3.

3.   Dokumenty označené jako „Confidential“ (důvěrné) nebo „Strictly confidential“ (přísně důvěrné) nebudou ve veřejném rejstříku umístěny, pokud s tím státy ESVO nesouhlasí.

4.   Kromě toho bude přístup k seznamu dokumentů týkajících se EHP, které byly vypracovány sekretariátem ESVO nebo mu byly doručeny a jsou v jeho vlastnictví, umožněn na požádání.

Článek 12

Sekretariát ESVO poskytuje občanům informace o tom, kde a jakým způsobem se mohou žádosti o přístup k dokumentům podávat, a poskytuje jim při tom pomoc.

Článek 13

Tímto rozhodnutím není dotčena žádná platná právní úprava autorských práv, která omezuje právo třetí osoby reprodukovat nebo využívat zpřístupněné dokumenty.

Článek 14

Rozhodnutí č. 3/2005/SC Stálého výboru států ESVO ze dne 9. června 2005 se tímto zrušuje.

Článek 15

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem 1. dubna 2008.

Článek 16

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v oddíle EHP a v dodatku EHP Úředního věstníku Evropské unie.

Článek 17

Toto rozhodnutí se přezkoumá do jednoho roku ode dne jeho účinnosti.

---

---