—

zasedající v Paramaribu (Surinam) ve dnech 27.–29. listopadu 2012,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové ze dne 24. srpna 2011 týkající se zpráv o reakci EU na hladomor v oblasti Afrického rohu,

—

s ohledem na dárcovskou konferenci, kterou pořádala Africká unie v Addis Abebě dne 25. srpna 2011,

—

s ohledem na Kampalskou dohodu ze dne 9. června 2011 a dohodu z Galkacya ze dne 22. června 2012,

—

s ohledem na dohodu z Garowe I ze dne 15. prosince 2011 a dohodu z Garowe II ze dne 15. února 2012, kterými se zejména vytváří parlamentní politická struktura složená z nové dolní komory o 225 poslancích a národního ústavodárného shromáždění o 1 000 členech, a to s minimálně 30 % zastoupením žen v každém z těchto dvou útvarů,

—

s ohledem na závěry zasedání Africké unie a Politického úřadu OSN pro Somálsko (UNPOS) dne 23. května 2012 v Addis Abebě,

—

s ohledem na usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 9. dubna 2009 o nastolení a prosazování míru, bezpečnosti, stability a správy v Somálsku,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 26. května 2009, v níž se doporučuje opětovné vytvoření, výcvik, vyzbrojení a zachování somálských bezpečnostních sil,

—

s ohledem na usnesení Rady Evropské unie ze dne 30. listopadu 2009, v němž opětovně zdůraznila, že respektuje svrchovanost, územní celistvost, politickou nezávislost a jednotu Somálska,

—

s ohledem na závěry mezinárodní schůzky Istanbul II ve dnech 31. května a 1. června 2012, které opětovně připomenuly závazek mezinárodních společenství zajistit, aby byla dodržována svrchovanost, územní celistvost, politická nezávislost a jednota Somálska,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro politické záležitosti (AKT-EU/101.261/12/A/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že v Somálsku již více než 20 let dochází k neustálým ozbrojeným konfliktům a že zažívá sucha, která vedou ke značným potravinovým krizím a že oba tyto problémy vyústily v přesuny vysídlených osob a uprchlíků na rozsáhlém území;

B.

vzhledem k tomu, že tato extrémní chudoba a hladomor mají řadu příčin, včetně občanské války, politické nestability, nedostatečné bezpečnosti v celém regionu, degradace půdy, rozsáhlého skupování zemědělské půdy zahraničními investory, růstu cen zemědělských produktů, spekulací se základními komoditami, změny klimatu, nezákonného ukládání toxického odpadu na pobřeží Somálska a nadměrně intenzivního a nelegálního rybolovu u somálského pobřeží prováděného evropskými a asijskými průmyslovými rybářskými plavidly;

C.

vzhledem k tomu, že 80 % uprchlíků jsou ženy a děti, mnozí z nichž se na své cestě do uprchlických táborů či přímo v nich stali oběťmi sexuálního násilí a zastrašování;

D.

vzhledem k tomu, že přístup k těmto lidem je i nadále velkým problémem, pokud jde o humanitární pomoc v této oblasti;

E.

vzhledem k tomu, že mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) je částečně financována Mírovým nástrojem pro Afriku, který je financovaný Evropským rozvojovým fondem;

F.

vzhledem k tomu, že Uganda byla první zemí, která poskytla své prostředky, kterou následovaly další země této oblasti, zejména Etiopie, Burundi, Keňa a Džibutsko;

G.

vzhledem k tomu, že braní rukojmí a pirátství jsou zdrojem financování terorismu;

H.

vzhledem k tomu, že Evropská unie má od roku 2008 podél somálského pobřeží své zastoupení díky operaci Atalanta (EUNAVFOR), a to spolu s NATO a dalšími zeměmi, které se zapojily do boje proti pirátství;

I.

vzhledem k tomu, že trvalou bezpečnost, stabilitu a mír nelze nastolit pouhou vojenskou operací;

J.

vzhledem k tomu, že EU je pro Somálsko největším dárcem a že od roku 2008 do roku 2013 tuto zemi podpoří částkou ve výši více než jedné miliardy eur, která bude rozdělena do více programů – 500 milionů EUR na rozvojovou pomoc, 242 milionů EUR na programy humanitární pomoci a 325 milionů EUR na AMISOM;

K.

vzhledem k tomu, že Komise v nejbližší době zvýší částku celkové humanitární pomoci, kterou letos poskytne obyvatelům postiženým suchem, na 158 milionů EUR;

L.

vzhledem k tomu, že na dárcovské konferenci v Addis Abebě se hlavní členské státy Africké unie zavázaly uvolnit téměř 350 milionů USD pro země postižené suchem;

M.

vzhledem k tomu, že smrtelné incidenty, k nimž došlo v sousedních zemích, jsou známkou toho, že se tento konflikt rozšíří i do okolních zemí;

N.

vzhledem k tomu, že mezinárodní vojenské operace nemohou nikdy samy o sobě nastolit trvalou bezpečnost, stabilitu a mír, pokud nejsou doprovázeny programy pro demokratický rozvoj;

1.

vyzývá Radu EU, Evropskou komisi, členské státy EU a Africkou unii, aby vynakládaly větší úsilí na podporu Somálska v jeho přechodu k mírovému a demokratickému právnímu státu v souladu s prioritami stanovenými v akčním plánu a harmonogramu, zejména se zřízením udržitelných institucí, řešením konfliktů, bojem proti nedostatečné bezpečnosti, zabezpečením potravin a potravinové nezávislosti, hospodářským růstem podporujícím zaměstnanost a podporou regionální spolupráce;

2.

domnívá se, že k řešení krize v Somálsku a problému pirátství ve vodách Afrického rohu / Somálska nelze přistupovat výlučně vojenskými prostředky;

3.

uvítal by, kdyby Somálsko co nejdříve vybudovalo své kapacity v politické, bezpečnostní, soudní a vězeňské oblasti, aby se mohlo stát právním státem fungujícím podle demokratických zásad řádné veřejné správy;

4.

vyzývá Evropskou komisi a Radu EU, aby nadále podporovaly proces usmíření mezi stranami, které jsou zapojeny do občanské války v Somálsku; naléhavě je vyzývá k zajištění technické a finanční podpory pro usmiřovací a mírový proces a pro mediaci mezi všemi stranami občanské války;

5.

vítá rozhodnutí Rady Africké unie pro mír a bezpečnost z roku 2007 vytvořit misi Africké unie v Somálsku (AMISOM) na podporu přechodné federální vlády s cílem navázat konstruktivní dialog mezi všemi obyvateli Somálska a vyvíjet činnost zaměřenou na vybudování právního státu;

6.

žádá, aby se prioritou stal boj proti terorismu v Somálsku zejména tím, že se pozornost zaměří na zdroje jeho financování, například zbraně a pašování drog, zadržování rukojmí a námořní pirátství, a to včetně posouzení důsledků arabského jara v této oblast;

7.

považuje za nevyhnutelné zaručit svobodné a transparentní volby v zájmu posílení legitimity institucí, jejichž cílem je vést transformaci Somálska a přeměnit je na demokratický mírový stát, v němž vládně zákon;

8.

naléhá na vládu Somálska, aby se přednostně zaměřila na boj proti korupci a zdůrazňuje, že doporučení vyplývající ze zpráv OSN musejí být zohledněna a následována konkrétními opatřeními;

9.

vítá zřízení fondu na obnovu somálských bezpečnostních a obranných sil, který by měl Somálsku umožnit rozvoj profesionálních a dobře vyzbrojených bezpečnostních a obranných sil (národní armády, policie, pobřežní stráže a informační služby) a vítá v této souvislosti přínos vojenské mise EU na podporu výcviku bezpečnostních sil Somálska (EUTM);

10.

vítá nový program Evropské unie SHARE, jehož cílem je zvýšit odolnost zemí Afrického rohu, pokud jde o různé hrozby, jimž čelí, ale trvá na tom, aby byl tento program koordinován se strategií EU pro oblast Sahelu, která čelí stejným hrozbám (terorismus, drogy, změna klimatu, uprchlíci a přesídlování osob);

11.

vítá novou misi Evropské unie na budování regionálních námořních kapacit Afrického rohu (EU EUCAP NESTOR) zaměřenou na námořních kapacit zemí Afrického rohu, včetně Somálska, s cílem zajistit v Indickém oceánu námořní bezpečnost;

12.

vítá jmenování zvláštního zástupce EU pro Africký roh a otevření kanceláře Evropské unie v Mogadišu;

13.

vítá vytvoření Fondu místní stability, který je určen především na koordinaci mezinárodní pomoci v nově zpřístupněných oblastech na jihu Somálska;

14.

vítá činnost Světového potravinového programu, který se snaží poskytovat potravinovou pomoc co největšímu počtu lidí i navzdory nepřátelským projevům islámské skupiny aš-Šabáb;

15.

vyzývá místní orgány a všechny strany vojenského konfliktu, aby v souladu s mezinárodním právem v oblasti humanitární pomoci umožnily humanitárním organizacím přístup k postiženým lidem;

16.

odsuzuje nejasnou obchodní politiku Somálska, které část své potravinové produkce vyváží, aniž by zajistilo zabezpečení potravin pro vlastní obyvatele, a naléhavě žádá, aby byla zemědělská produkce zvýšena a podporována, tak aby účinným způsobem řešila potravinovou krizi, s níž se země potýká;

17.

vyjadřuje znepokojení nad stávající deregulací somálského trhu a skutečností, že tato země funguje jako obrovská svobodná zóna, přes niž je přepravováno velké množství zboží, hotových výrobků a hospodářských zvířat;

18.

vyjadřuje znepokojení nad korupcí, která v zemi existuje a v jejímž důsledku dochází podle odborníků OSN k úniku 70 % státních příjmů; vyzývá Somálsko, aby zřídilo kontrolní orgán;

19.

zdůrazňuje zásadní úlohu, kterou hrají při budování somálského státu mladí lidé, a doporučuje somálským orgánům, jakož i všem regionálním a mezinárodním partnerům, aby zavedly programy pro mladé lidi na podporu vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnávání;

20.

zdůrazňuje pozitivní úlohu, kterou mohou hrát somálské přistěhovalecké komunity, zejména pokud jde o hospodářství, a to prostřednictvím převodů jejich vlastních finančních prostředků, jež jsou odhadovány na dvě miliardy USD ročně;

21.

domnívá se, že je důležité podporovat zemědělství, pastevectví a chov dobytka a vítá skutečnost, že nevládní organizace vykonávají v této oblasti důležitou práci;

22.

vyzývá Evropskou komisi, aby podporovala všechny programy zaměřené na zajištění přístupu k vodě, která je základním právem a společným dědictvím všech lidí, a aby prosazovala partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti přístupu k pitné vodě;

23.

konstatuje, že Evropská unie by měla považovat pozitivní úlohu ostatních států regionu při řešení krize za důležitou, a vybízí tyto státy, aby nadále přijímaly veškerá opatření nezbytná pro upevnění míru a bezpečnosti v celém regionu;

24.

naléhavě žádá mezinárodní společenství, aby ve spolupráci s Mezinárodním výborem Červeného kříže a s organizací Červeného půlměsíce co nejdříve zavedlo a rozvinulo zařízení zdravotní péče a ambulantní střediska pro péči a terapeutickou výživu;

25.

vybízí Evropskou komisi, aby zvážila poskytnutí pomoci a podpory všem africkým zemím, které zemím Afrického rohu a zejména v Somálsku poskytly vojenské mírové síly, neboť tyto země by mohly být vystaveny odvetným akcím teroristických skupin, jež působí v tomto regionu;

26.

vyzývá Evropskou unii, aby poskytla pomoc africkým zemím, které Somálsku pomohly získat zpět své území, a jež tak dodržely své mezinárodní závazky i přes lidské ztráty a značné finanční náklady;

27.

vítá skutečnost, že Somálsko dodrželo termín ukončení přechodného období, tj. 20. srpna 2012, již stanovila OSN;

28.

vítá vytvoření ustavujícího shromáždění, návrh znění nové ústavy a její schválení nově ustaveným parlamentem, jakož i zvolení prezidenta republiky na základě dohody;

29.

vítá vytvoření parlamentu složeného z poslanců, které jmenovalo 135 somálských kmenových vůdců (stařešinů), jehož členové zastupují všechny čtyři hlavní somálské klany (Darod, Havíje, Rahanvejn a Dir), ale i klany menší, který zajišťuje vysoký stupeň zastoupení celé somálské společnosti;

30.

vítá skutečnost, že 30 % kvótu pro zastoupení žen v parlamentu se podařilo do dnešního dne téměř naplnit;

31.

domnívá se, že v rámci nevyhnutelného boje proti korupci je zapotřebí bojovat nejen proti těm, kdo úplatky přijímají, ale také proti těm, kteří je poskytují;

32.

vítá skutečnost, že v prezidentských volbách bylo šest kandidátů a že zvolení nového prezidenta Somálské republiky, Hasana Šeika Mohameda, bylo dosaženo velkou většinou; vítá jmenování Abdiho Faraha Širdana Saida předsedou vlády;

33.

vyjadřuje znepokojení nad přetrvávající nedostatečnou bezpečností v hlavním městě Mogadišu a odsuzuje teroristický útok, jehož terčem se jen několik dnů po svém zvolení stal prezident Hasan Šejk Mohamed;

34.

připomíná, že nové somálské instituce musejí dořešit základní otázky, které nebyly v prozatímní ústavě vyřešeny a vyvinout úsilí a stabilizovat všechny oblasti vnitrostátního území osvobozeného od nadvlády skupiny aš-Šabáb;

35.

připomíná, že je naprosto nezbytné, aby byla obyvatelům Somálska co nejdříve zaručena řádná veřejná správa, transparentnost státní správy, jednoznačné a transparentní soudnictví a dodržování základních svobod a svobody vyznání a přesvědčení,

36.

vyjadřuje politování nad tím, že mise AMISOM nebyla při svém vzniku dostatečně finančně zajištěna, což ji oslabilo v boji proti islámské teroristické skupině aš-Šabáb, která vznikla z radikálního křídla Svazu islámských soudů, avšak vítá skutečnost, že Rada bezpečnosti ve své rezoluci č. 2036/2012 konečně vyčlenila na misi AMISOM dostatečné zdroje;

37.

trvá na tom, že je nutné podporovat Somálsko a jeho demokratické instituce při obnově a rozvoji dialogu mezi veškerým obyvatelstvem země a při realizaci programu národního usmíření;

38.

zdůrazňuje, že je nezbytné kontrolovat nové somálské vojenské síly, dohlížet na ně a pravidelně je platit s cílem zabránit tomu, aby po absolvování výcviku nezběhly ke svým klanům či dokonce povstaleckým a extremistickým skupinám, jako je například Hizb al-Islám nebo Šabáb;

39.

zdůrazňuje význam výcvikového programu (EUTM Somalia) pro bezpečnostní síly (policie a armáda), na němž se podílí Evropská unie; má za to, že mise AMISOM musí stanovit řadu výběrových kritérií, jimiž by zaručila vhodné podmínky náboru budoucích členů somálských bezpečnostních sil, a sice: klanovou rozmanitost, zdravotní způsobilost, věk (nad 18 let), míru schopnosti vzdělávat se, čistý rejstřík, pokud jde o porušování lidských práv, atd.;

40.

vyzývá mezinárodní společenství a Africkou unii, aby podporovaly Somálsko při kontrole jeho přírodních zdrojů;

41.

pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předali přechodným orgánům v Somálsku, institucím Africké unie a Evropské unie, Radě AKT, Mezivládnímu úřadu pro rozvoj (IGAD) a generálnímu tajemníkovi OSN.

—

zasedající v Paramaribu (Surinam) ve dnech 27.–29. listopadu 2012,

—

s ohledem na čl. 18 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na dohodu o partnerství mezi AKT a ES (dohoda z Cotonou) a zvláště na čl. 21 odst. 1 písm. b) o rozvoji podnikatelských dovedností a podnikatelské kultury; čl. 23 písm. g) o hospodářské a technologické infrastruktuře a službách včetně dopravy, telekomunikačních systémů, sdělovacích služeb a rozvoje informační společnosti; a na článek 43 o informačních a komunikačních technologiích a informační společnosti,

—

s ohledem na rozhodnutí o sociální a ekonomické transformaci a rozvoji infrastruktury v Africe: odvětví energetiky, železniční dopravy, pozemních komunikací a IKT – přijaté na pátém běžném zasedání Shromáždění Africké unie dne 27. července 2010 v Kampale, Uganda (Doc. Assembly/AU/17(XV) Add.4),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o informačních a komunikačních technologiích v oblasti rozvoje – úloha IKT v rozvojové politice ESK (COM(2001)770 v konečném znění ze dne 14. prosince 2001),

—

s ohledem na partnerství více zúčastněných stran XI. zasedání Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD), IKT pro oblast rozvoje, které bylo založeno na 11. zasedání UNCTAD v Sao Paulu ve dnech 13. až 18. června 2004,

—

s ohledem na rozvojové cíle tisíciletí (cíl 8F) přijaté Organizací spojených národů v roce 2000,

—

s ohledem na zprávu o stavu širokopásmového připojení z roku 2012, kterou v září 2012 Valnému shromáždění OSN předložil Výbor pro digitální rozvoj zřízený ITU/UNESCO,

—

s ohledem na společnou strategii Afriky a EU (JAES) a její Akční plán 2011–2013 a na její partnerství v oblasti vědy, informační společnosti a vesmírného prostoru, přijaté během 3. zasedání vrcholných představitelů států a vlád EU-Afrika v Tripolisu v listopadu 2010,

—

s ohledem na strategii Světové banky v oblasti informačních a komunikačních technologií na 2011,

—

s ohledem na usnesení Meziparlamentní unie o příspěvku nových informačních a komunikačních technologií k řádné veřejné správě, zlepšení parlamentní demokracie a řízení globalizace, které dne 3. října 2003 přijalo 109. shromáždění v Ženevě,

—

s ohledem na program Karibského společenství (CARICOM) Připojitelnost, přijatý v roce 2003,

—

s ohledem na politický a strategický plán tichomořských ostrovů v oblasti IKT, který v roce 2000 přijali vedoucí představitelé Fóra tichomořských ostrovů,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro hospodářský rozvoj, finance a obchod (AKT-EU/101.256/12/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že IKT mohou být pro rozvoj a hospodářský růst důležitým nástrojem, ale v zájmu využití průřezové povahy IKT a jejich potenciálu přispět k dosažení rozvojových cílů mezinárodního společenství, jež jsou zakotveny v prohlášení o rozvojových cílech tisíciletí, musejí být činnosti v oblasti IKT začleněny do programů rozvojové pomoci;

B.

vzhledem k tomu, že IKT jsou základním nástrojem na podporu demokracie a míru ve společnostech / státech díky tomu, že zvyšují míru interakce a transparentnost na každé úrovni, od občanské společnosti až po mezinárodní vztahy; vzhledem k tomu, že využívání IKT pro politické účely je možné podpořit tím, že se oslabí tradiční hierarchie v politice a tím, že se nevládním organizacím a dalším zainteresovaným stranám umožní účastnit se volebního procesu;

C.

vzhledem k tomu, že je důležité připomenout, že velký pokrok ve svém celkovém rozvoji dokázaly učinit i některé dnes již ekonomicky rozvinuté země tím, že vybudovaly IKT;

D.

vzhledem k tomu, že přístup a připojení k informacím a komunikačním technologiím mají mimořádný význam nejen pro technologie samotné, ale i z hlediska integrace rozvojových zemí a zemí s transformujícím se hospodářstvím, do globální znalostní společnosti, čímž se podporují sociální, hospodářské a kulturní cíle jejich společností a zvyšuje se účinnost a růst klíčových odvětví jejich hospodářství; vzhledem k tomu, že IKT mají obrovské možnosti použití, jež překračují hranice jednotlivých odvětví; jde například o zemědělství, obyvatelstvo, zdravotní péči a vzdělávání, životní prostředí, předcházení a zvládání katastrof, kulturu a umění, posilování pravomocí obyvatelstva a veřejné správy, sdílení informací a znalostí, vytváření pracovních míst, dopravu, průmysl, obchod a finance;

E.

vzhledem k tomu, že IKT jsou strategickým faktorem a je nezbytné, aby byly systematicky začleňovány do rozvojových plánů a do programových priorit;

F.

vzhledem k tomu, že IKT mají hluboký přímý a nepřímý dopad na politický, hospodářský, sociální, kulturní a každodenní život občanů v zemích AKT, včetně vytváření pracovních míst a hospodářského růstu, což vyžaduje určení nejnaléhavějších potřeb z hlediska rozvoje, politická řešení těchto potřeb a závazky na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, jako jsou např. politiky orientované na rozvoj;

G.

vzhledem k tomu, že vliv IKT a jejich využívání je ve velké míře závislé na vzdělání a především pak na schopnostech číst a psát; vzhledem k tomu, že například pro člověka s omezeným vzděláním představuje používání internetu větší překážku než hlasová komunikace; vzhledem k tomu, že mají-li se IKT rozšířit do mnoha zemí a komunit a mít význam, musí být gramotnost celostátním cílem;

H.

vzhledem k tomu, že počítače a internet jsou i nadále pro velkou část obyvatel v ekonomicky vyspělých zemích neznámými nástroji a nahánějí jim strach a vzhledem k tomu, že bude trvat několik generací, než tuto překážku překoná negramotné a domorodé obyvatelstvo;

I.

vzhledem k tomu, že ačkoli se celkový počet osob s přístupem k IKT rychle zvyšuje, zůstává digitální propast realitou a je důkazem obrovské nerovnováhy v přístupu k IKT či jejich využívání, zejména v rozvojovém světě; vzhledem k tomu, že v situaci, kdy je nedostatek prostředků hlavním omezením, je navíc třeba, aby bylo rozšíření IKT a jejich univerzální využívání podpořeno také základní infrastrukturou a rozvojem lidských zdrojů;

J.

vzhledem k tomu, že je nezbytné uznat, že IKT rovněž vyvolávají vážné obavy ohledně bezpečnosti a soukromí, jejich zneužívání pro trestnou činnost, ohledně kulturní identity, ztráty příjmů ve prospěch elektronického obchodu a ohledně jazykové a genderové bariéry; vzhledem k tomu, že technologickou propast lze překonat i bez nutnosti procházet tradičními stádii rozvoje a přístup k IKT může vést k pozitivnímu rozvoji v oblasti lidských zdrojů, ačkoli tento přístup nelze poskytnout hned od počátku ve všech regionech;

K.

vzhledem k tomu, že ochranu osobních údajů je nezbytné zaručit všem;

1.

blahopřeje zemím AKT, které učinily významný pokrok v oblasti podpory IKT a zajistily svým občanům a podnikům přístup a připojení k celosvětovým znalostem, a dále je v tomto procesu povzbuzuje;

2.

potvrzuje, že IKT jsou účinným nástrojem posilování práv občanů, upevňování demokracie, vytváření řádné veřejné správy a prosazování lidských práv;

3.

důrazně poukazuje na skutečnost, že využívání IKT v rozvojových zemích může mít důležitý vliv na boj proti chudobě, pokud jde o oblasti jako je vzdělávání, zdravotní péče, životní prostředí, rozvoj venkova a cestovního ruchu;

4.

vyzývá všechny zainteresované strany, aby vyvinuly společné úsilí a zaměřily se na překlenutí současné propasti mezi rozvinutými a rozvojovými zeměmi, pokud jde o přístup k IKT a jejich využívání, neboť tato propast může rozvojové země vytlačit dále na okraj; vyzývá státy AKT, aby se zavázaly k vyčlenění finančních prostředků a projevily politickou vůli k vytvoření příznivých podmínek pro konkurenceschopnost na základě IKT a aby se na tomto závazku podíleli všichni příslušní vnitrostátní partneři, včetně vlády, podnikatelské obce a občanské společnosti vůbec;

5.

připomíná, že mají-li IKT přinést slibovaný trvale udržitelný lidský rozvoj, bude velmi důležité, aby odvětví IKT zůstalo v zemích AKT v celostátním či regionálním vlastnictví a že v této oblasti bude zapotřebí nejen infrastruktura, ale také budování kapacit a podnikání;

6.

potvrzuje právo států AKT stanovit si své vlastní vnitrostátní, regionální a partnerské strategie rozvoje IKT; vybízí vlády, aby vytvořily podpůrné právní a institucionální rámce pro investice do IKT a na jejich podporu; vyzývá státy AKT, aby zabezpečily dostupnost infrastruktury IKT, zejména v odlehlých a venkovských oblastech a aby do školského vzdělávacího plánu veřejných vzdělávacích institucí zahrnuly odborné vzdělávání v oblasti IT; vyzývá státy AKT, aby investovaly do širokopásmového připojení a jeho začlenění do celostátních a regionálních rozvojových strategií;

7.

vyzývá země AKT, aby pracovaly na rozšíření infrastruktury IKT ve školách a zejména na univerzitách s cílem umožnit všem výzkumným pracovníkům účastnit se celosvětových diskusí a vzdělávacích procesů;

8.

vyzývá vlády zemí AKT, aby přijaly a prováděly právní předpisy na prosazování zásady ochrany osobních údajů;

9.

podporuje neomezenou mezinárodní spolupráci a celosvětovou angažovanost, aby bylo možné účinněji řešit nejzávažnější problémy a výzvy a umožnit podnikům, zejména malým a středním podnikům ve státech AKT, aby byly účinněji integrovány do rychle se rozvíjejících světových trhů a lépe na ně reagovaly; vybízí k intenzivnějšímu šíření a využívání IKT ve státech AKT, čímž lze významně posílit produktivitu a tudíž i konkurenceschopnost podnikatelského odvětví států AKT; domnívá se, že by mělo být vynakládáno úsilí k usnadnění a povzbuzení toku informací a sdílení zkušeností a osvědčených postupů mezi rozvojovými zeměmi, zejména v rámci spolupráce mezi jižními zeměmi;

10.

zdůrazňuje, že podpora budování kapacit a inovativního využívání IKT je rovněž zvláštní příležitostí k překonání překážek bránícím rozvoji malých a středních ostrovů a izolovaných odlehlých komunit; zdůrazňuje rovněž, že malé a střední ostrovy mají vážný zájem o rozvoj strategií pro budování kapacit v oblasti IKT na regionální úrovni s cílem snížit a sdílet náklady na infrastrukturu; domnívá se, že ostrovy AKT musejí v oblasti IKT spolupracovat s nejvzdálenějšími regiony a zámořskými zeměmi a územími EU;

11.

vyzývá všechny zainteresované strany, včetně vlád států AKT, aby prozkoumaly inovativní finanční mechanismy za účelem zavedení podmínek na podporu účinnějšího využívání IKT pro účely rozvoje; zdůrazňuje, že přístup k informacím je v současné době pro získávání pravomocí a vědomostí rozhodující;

12.

vyzývá k partnerství, spolupráci – zejména mezi malými a středními podniky v Evropě a ve státech AKT, které jsou aktivní v oblasti IKT – a iniciativám na podporu výzkumu a vzdělávání s výrazným zaměřením na rozvoj dovedností; vyzývá k podpoře místních inovací v oblasti IKT a k rozvoji podnikání v oblasti IKT ve státech AKT;

13.

zdůrazňuje, že IKT mohou být použity na podporu stávajících národních strategií a programů rozvoje, čímž zabezpečí jejich účinnější a transparentnější poskytování a zlepšení ročních výsledků;

14.

vyzývá EU a ostatní dárce, aby na podporu institucionálních kapacit zemí a regionů AKT vyčlenily více finančních prostředků, které budou použity na rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím programů zaměřených na rozvoj schopností občanů zemí AKT, institucí veřejné služby a podniků při poskytování informací a získávání přístupu k informacím a při jejich řízení a uplatňování globálních a místních znalostí ve prospěch rozvoje; domnívá se, že místní znalosti a perspektivy jsou důležité pro rozvoj a podnikání, ale také pro zajištění toho, aby internetový obsah odrážel kulturní a jazykovou rozmanitost světa;

15.

vybízí země AKT, aby vypracovaly transparentnější a předvídatelnější rámce a vytvořily podmínky pro účinnou spolupráci v oblasti rozvoje; vybízí země AKT, aby s větším úsilím zakládaly veřejně-soukromá partnerství a vyzývá skupinu zemí AKT a Evropskou unii, aby stanovily inovativní mechanismy financování s cílem zlepšit přístup k IKT a jejich kvalitu a snížit náklady na jejich využívání;

16.

je přesvědčen, že podpora udržitelné energie a udržitelného životního prostředí je nezbytnou součástí spolupráce v oblasti rozvoje IKT;

17.

vyzývá Komisi, aby vyhodnotila úlohu IKT v rozvojové politice EU a širší dopad IKT ve státech AKT v souvislosti s podnikatelskými iniciativami založenými na IKT a jejich přínosu k rozvoji ve státech AKT s cílem podpořit vlastnictví IKT ve státech AKT a rovněž rozvoj a využívání příslušného obsahu a etických a právních rámců k zabezpečení univerzálního přístupu při dodržování základních lidských práv;

18.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost vytvoření útvaru pro elektronický rozvoj, který by mohl pomáhat se zaváděním IKT do zemí AKT a podporovat znalosti a výměnu osvědčených postupů v této oblasti;

19.

vyzývá Komisi, aby v rámci rozvojové politiky EU zabezpečila soudržnou politiku pro IKT;

20.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví Rady EU, Africké unii a Panafrickému parlamentu.

—

zasedající v Paramaribu (Surinam) ve dnech 27.–29. listopadu 2012,

—

s ohledem na čl. 18 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na dohodu o partnerství AKT-ES (dohoda z Cotonou) a zvláště na čl. 32 odst. 1 o životním prostředí a přírodních zdrojích a článek 32A o změně klimatu,

—

s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů na jeho šedesátém pátém zasedání, kterou byl vyhlášen mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny (A/RES/65/151, New York, 20. prosince 2010),

—

s ohledem na nástroj AKT-ES pro energii, což je společně financovaný nástroj zřízený v roce 2005 na podporu projektů, které zlepšují přístup chudých ve venkovských a příměstských oblastech zemí AKT k udržitelným a cenově dostupným energetickým službám,

—

s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů na padesátém pátém zasedání o Deklaraci tisíciletí OSN (A/RES/55/2, New York, 8 září 2000),

—

s ohledem na bod 16 Prohlášení o společném postoji Afriky k summitu Rio+20 přijaté Africkou unií 25. října 2011 (E/ECA/CFSSD/7/Min./3),

—

s ohledem na společné prohlášení k summitu Rio+20, které přijalo AKT-EU na 37. schůzi Rady ministrů konané v Port Vile ve dnech 14.–15. června 2012,

—

s ohledem na prohlášení nazvané „Budoucnost, kterou chceme“ přijaté na konferenci OSN o udržitelném rozvoji, která se konala v Riu de Janeiru ve dnech 20.–22. června 2012,

—

s ohledem na program Komise Africké unie pro rozvoj infrastruktury v Africe přijatý na summitu hlav států a předsedů vlád států Africké unie, který se konal Addis Abebě ve dnech 23.–30. ledna 2012,

—

s ohledem na prohlášení z prvního zasedání vysokých představitelů energetického partnerství mezi Afrikou a EU, které se konalo ve Vídni ve dnech 14.–15. září 2010,

—

s ohledem na iniciativu Evropské komise nazvanou „Energie pro rozvoj“ (IP/12/372) ze dne 16. dubna 2012 v rámci energetického partnerství mezi Afrikou a EU,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. února 2012 o rozvojové spolupráci EU na podporu cíle všeobecného přístupu k energii do roku 2030 (4),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o zabezpečení dodávek energie a mezinárodní spolupráci – „Energetická politika EU: jednání s partnery za našimi hranicemi“ (COM(2011)0593),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro rozvoj Evropského parlamentu pro Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku o jednání o spolupráci v energetické politice s partnery za našimi hranicemi: Strategický přístup k zabezpečeným, udržitelným a konkurenceschopným dodávkám energie (2012/2029(INI)),

—

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální věci a životní prostředí (AKT-EU/101.251/12/A/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že přibližně 1,3 miliardy lidí, což je zhruba 20 % světové populace, nemá přístup k elektřině, a vzhledem k tomu, že naprostá většina z nich žije ve venkovských oblastech rozvojových zemí;

B.

vzhledem k tomu, že zhruba 3 miliardy lidí používají k vaření a vytápění biomasu a že dým z kamen způsobí každoročně přibližně 2 miliony předčasných úmrtí, především žen a dětí;

C.

vzhledem k tomu, že přístup k moderním, udržitelným energetickým službám pro všechny znamená mít přístup k celé škále potřebných a žádaných energetických služeb (nejen k elektřině), např. ke svícení, vaření a ohřevu vody, vytápění prostor, chlazení, přístup k informacím a komunikačním službám a energii k výrobním a výdělečným účelům;

D.

vzhledem k tomu, že přístup ke spolehlivým, udržitelným a cenově dostupným energiím je nezbytným předpokladem pro uspokojení základních lidských potřeb a pro podporu hospodářského a společenského rozvoje; vzhledem k tomu, že pokud nebude dosaženo podstatného pokroku ve věci přístupu k energiím, nebude možné splnit rozvojové cíle tisíciletí;

E.

vzhledem k tomu, že špatný přístup k moderní energii ovlivňuje produktivitu zemědělství, má negativní dopad na regionální obchod a integraci a stojí v cestě vytváření pracovních míst a podnikání;

F.

vzhledem k tomu, že využíváním tradičních zdrojů energie se značně zvyšuje počet pracovních hodin strávených nošením vody a sbíráním dříví z neudržitelných zdrojů, upírá se tak dětem právo na vzdělání a volný čas a ženám příležitost věnovat se činnostem, které produkují zisk; vzhledem k tomu, že pálení velkého množství biomasy poškozuje zdraví, a to zejména žen a dětí, a zároveň zapříčiňuje odlesňování;

G.

vzhledem k tomu, že klíčovou záležitostí je průnik témat energie, chudoby a rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že energetickou chudobou jsou nejvíce zasaženy zejména ženy z venkovských oblastí a domácnosti s nízkými příjmy;

H.

vzhledem k tomu, že nedostatek moderních a spolehlivých energetických zdrojů ovlivňuje kvalitu zdravotních služeb a brání používání moderních diagnostických a terapeutických metod;

I.

vzhledem k tomu, že bez moderního a spolehlivého zdroje energie nelze zabezpečit chladící řetězec, který by umožňoval konzervaci a přepravu očkovacích látek a léků, jež jsou nezbytné pro zdraví lidí i hospodářských zvířat;

J.

vzhledem k tomu, že podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) v roce 2010 získalo 20 % obyvatelstva s nejnižšími příjmy pouhých 8 % z celkové částky 409 miliard USD poskytnuté na podporu spalování fosilních paliv;

K.

vzhledem k tomu, že využití technologií pro výrobu obnovitelné energie je nezbytné k tomu, aby rozvojové země omezily svou závislost na fosilních palivech, a tím snížily svou zranitelnost vůči výkyvům cen energií; vzhledem k tomu, že i rozsáhlé projekty v oblasti obnovitelné energie (jako je využívání vodní energie a energetických plodin) mohou mít z environmentálního a sociálního hlediska závažný dopad na místní obyvatelstvo, tj. na zajišťování vody a potravin; vzhledem k tomu, že důležitým předpokladem pro poskytování finančních dotací technologiím pro využívání obnovitelné energie tudíž je pečlivé posouzení dopadů na životní prostředí;

L.

vzhledem k tomu, že země AKT skýtají ohromný potenciál energetických zdrojů, zvláště v oblasti obnovitelných zdrojů, a vzhledem k tomu, že výroba energie vyžaduje závazek k obrovským udržitelným a dlouhodobým investicím soukromého i veřejného sektoru;

M.

vzhledem k tomu, že podmínky výroby a distribuce energie se v zemích AKT významně liší a řešení, která mají zlepšit přístup k energii, musí tyto rozdíly zohlednit, neboť diverzifikovaná řešení mohou být z dlouhodobého hlediska udržitelnější;

N.

vzhledem k tomu, že zejména v nejméně rozvinutých zemích má přístup k přenosovým sítím pouze malá menšina obyvatelstva; vzhledem k tomu, že ani v dohledné budoucnosti jej celá populace nezíská, takže decentralizovaná řešení, jako jsou velikostně nenáročná energetická řešení, řešení nevyžadující připojení do sítě či elektrické minisítě představují důležitou možnost, jak v následujících letech dosáhnout všeobecného přístupu k energii; vzhledem k tomu, že všeobecný přístup k rozvodným sítím energií by měl být dlouhodobým cílem;

O.

vzhledem k tomu, že nedostatek technologií pro výrobu obnovitelné energie, nízká vzdělanost a nedostatečné provádění politik omezuje možnost plně využívat obnovitelné energetické zdroje v zemích AKT;

1.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby věnovaly zvýšenou pozornost všeobecnému přístupu k energii a aby si uvědomily její důležitost pro dosažení rozvojových cílů tisíciletí; zdůrazňuje, že lepší přístup ke spolehlivým, bezpečným, cenově dostupným, nákladově efektivním a udržitelným energetickým službám šetrným ke klimatu přispívá ke kvalitě života lidí i ke snahám o udržitelný rozvoj;

2.

podporuje návrh, aby byl všeobecný přístup k energii zahrnut do rámce celosvětového vývoje po roce 2015, který je třeba ještě definovat a který by měl být formulován způsobem, jenž je transparentní a plně podporuje začlenění;

3.

konstatuje, že zkušenosti dokládají, že centralizované cíle v oblasti energetické kapacity a rozšiřování přenosové sítě často nedokázaly zlepšit energetické služby pro chudé; zdůrazňuje proto nutnost podporovat decentralizovaná řešení s využitím obnovitelné energie, jako jsou energetické systémy menšího rozsahu, systémy nevyžadující připojení do sítě či elektrické rozvodné minisítě, neboť mohou sloužit všem vrstvám obyvatelstva rozvojových zemí, zejména chudému a venkovskému obyvatelstvu; vyzývá EU, aby zaměřila své finanční a technické úsilí na tato řešení v malém měřítku zaměřená na energetickou chudobu v nejvzdálenějších regionech, aniž by byly opomíjeny rozsáhlé projekty nezbytné pro rozvoj průmyslu;

4.

bere na vědomí, že energie z obnovitelných zdrojů mají v mnoha rozvojových zemích obrovský potenciál zajistit udržitelné dodávky elektřiny a omezit jejich závislost na fosilních palivech, a tím i snížit jejich zranitelnost vůči výkyvům cen energie; vyzývá země AKT, aby revidovaly státní dotace, jež poskytují na fosilní pasiva, s cílem výrazněji podpořit obnovitelné zdroje a zpřístupnit je zejména obyvatelstvu s nejnižšími příjmy;

5.

uznává, že EU během posledních deseti let již vynaložila více než miliardu eur na zlepšení přístupu k energii v rozvojových zemích, a vítá, že přístup k bezpečnější, cenově dostupnější a udržitelnější energii šetrné k životnímu prostředí má být zahrnut i mezi budoucí cíle podpory v rámci rozvojové strategie EU „Agenda pro změnu“; vyzývá Evropskou komisi, aby společně se svými partnerskými zeměmi AKT monitorovala prostřednictvím spolehlivých a důvěryhodných ukazatelů, jak se díky těmto financím zlepšil přístup k energii; vítá iniciativu EU „Energie pro rozvoj“, která usiluje o to, aby byly do roku 2030 zajištěny služby v oblasti zásobování udržitelnou energií pro 500 milionů lidí; vítá, že je přístupu k energii udělena vysoká priorita v programu Evropské komise „Agenda pro změnu“;

6.

naléhavě vyzývá partnery v oblasti rozvoje včetně Evropské unie, aby své finanční prostředky zaměřili na obnovitelná, energeticky účinná, decentralizovaná energetická řešení v malém měřítku, zejména pro venkovské a chudé obyvatelstvo, a aby také zlepšili propojenost mezi domácnostmi a distribuční soustavou a aby uznali škálu energetických potřeb u chudšího obyvatelstva a zohlednili to ve svých plánech a portfoliích pro financování; zdůrazňuje, že je třeba inovovat energetické produkty, aby vyhovovaly dané oblasti, a investovat do jejich zavádění;

7.

vyzývá vlády zemí AKT, aby zlepšily bezpečnost přístupu koncových uživatelů ke spolehlivým, cenově dostupným, bezpečným, nákladově efektivním a udržitelným moderním dodávkám energií šetrným ke klimatu a zajistily rovný přístup k energetickým službám a k růstu, jenž bude skutečně podporovat začlenění;

8.

dále vybízí k podpoře inovativních možností platby s cílem zajistit koncovým uživatelům cenově dostupný přístup k energiím;

9.

vybízí k tomu, aby byla využívána účinnější zařízení k přípravě pokrmů, protože tradiční spalování velkého množství biomasy na otevřeném ohni má škodlivý účinek na zdraví, zejména žen a dětí, a zároveň zapříčiňuje odlesňování;

10.

vyzývá k tomu, aby byl podporován převod cenově dostupných obnovitelných technologií a souvisejícího výzkumu, poznatků a inovací do zemí AKT;

11.

vyzývá k šíření povědomí o těchto opatřeních a k výměně osvědčených postupů s cílem zvýšit jejich účinnost;

12.

bere na vědomí význam spolupráce jih-jih v oblasti energetiky, která může přinést technologická řešení a větší soběstačnost, což by umožnilo předejít možným sporům vyplývajícím z práv duševního vlastnictví; vyzývá země AKT, aby vytvořily regionální platformy pro spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje a sítě vlastních stávajících výzkumných institucí, čímž by umožnily sdílet zdroje a náklady na výzkum a vývoj;

13.

zdůrazňuje, že by měla být vytvořena zvláštní opatření s cílem zlepšit přístup k energii, aby z tohoto rozvoje mohli těžit i nejchudší členové společnosti;

14.

zdůrazňuje klíčovou úlohu organizací občanské společností zemí AKT a členských států EU, aby na pomoc dosáhli nejchudší a nejvzdálenější členové společnosti, a při prosazování přístupu k energii jako k předpokladu pro rozvoj jak na regionální, tak na celostátní úrovni;

15.

vyzývá země AKT, aby začlenily tato opatření do svých vnitrostátních strategií rozvoje za účelem dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

16.

žádá, aby byly poskytovány informace o udržitelném využívání energie a příslušné vzdělávání;

17.

zdůrazňuje, že nástroj AKT-EU pro energetiku je na mezinárodní úrovni jeden z velmi mála finančních mechanismů, které zajišťují financování pro energetická řešení v malém měřítku, jež využívají obnovitelnou energii, a vyzývá proto k pokračující finanční podpoře s cílem posílit nástroje AKT-EU pro energetiku v příštím víceletém finančním rámci na období 2014–2020; uznává, že rozšířená podoba nástroje je jedinou iniciativou, která se zaměřuje na decentralizované projekty na snížení energetické chudoby;

18.

vyzývá EU, aby vypracovala jasné pokyny pro kritéria environmentální udržitelnosti v rámci financování projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; vyzývá Komisi, aby využívání energie z decentralizovaných obnovitelných zdrojů či nízké udržitelné emise uhlíku / vysokou udržitelnou energetickou účinnost učinila prioritní podmínkou pro podporu nových energetických projektů;

19.

znovu potvrzuje právo zemí AKT na určení vlastní kombinace energií a žádá je, aby sepsaly strategické dokumenty, v nichž bude stanovena jejich energetická politika;

20.

vybízí země AKT, aby se zapojily do programu OSN „Udržitelná energie pro všechny“ a vytvořily národní prováděcí plány; podporuje státní pověřence států AKT, aby se na všeobecný přístup k energii dívali jako na rozvojovou prioritu a podporovali ji jako centrální oblast ve svých dokumentech o strategii snižování chudoby a ve svých vzdělávacích programech;

21.

zdůrazňuje význam jasně formulovaných, měřitelných minimálních norem, které by měly být stanoveny jako cíl, aby bylo možné sledovat pokrok v oblasti dostupnosti energie k vaření, svícení, vytápění, chlazení nebo komunikaci;

22.

vyzývá EU, aby podpořila země AKT, které se připojily k programu OSN „Udržitelná energie pro všechny“, při budování jejich institucionálních a technologických kapacit; zdůrazňuje, že nutným předpokladem pro zahraniční investice je spolehlivý právní rámec a dodržování zásad právního státu; vyzývá země AKT, aby na základě veškerých dostupných informací zvolily vhodné obchodní modely, které umožní sladit nabídku s poptávkou; vybízí členské státy EU k tomu, aby zemím AKT pomáhaly vyměňovat si znalosti a osvědčené postupy v oblasti vhodných technologií;

23.

v této souvislosti pak podporuje zejména převod energeticky účinných technologií, aby mohla být energie využívána co nejúčelněji a maximalizovalo se tak množství energetických služeb, které dané množství energie může zajistit;

24.

vyzývá zúčastněné strany, aby přispívaly k vyrovnanému poměru mezi velkými a decentralizovanými projekty, jejichž smyslem je poskytnout přístup k cenově dostupným energetickým službám v zemích AKT; uznává, že má-li být splněn cíl všeobecného přístupu k energii do roku 2030, je třeba více než 55 % veškeré nové elektřiny vyrobit v rámci elektrických rozvodných minisítí a v systémech nevyžadujících připojení k síti;

25.

konstatuje, že k udržitelnému pokrytí narůstající energetické poptávky městských oblastí a průmyslu, zejména v nově se rozvíjejících zemích, mohou být zapotřebí velkokapacitní systémy obnovitelných energií; vyzývá, aby takové systémy vždy splňovaly nejpřísnější sociální normy i normy týkající se životního prostředí;

26.

připomíná, že základem rozvojové spolupráce AKT-EU je transparentnost a řádná veřejná správa;

27.

vyzývá EU, aby při vytváření návrhů a provádění mezinárodních dohod, které mají dopad na odvětví energetiky, zohlednila zásadu všeobecného přístupu ke spolehlivým, bezpečným, cenově dostupným, nákladově efektivním a udržitelným energetickým službám šetrným ke klimatu;

28.

uznává významnou úlohu občanské společnosti, místních úřadů a regulačních orgánů v odvětví energetiky při omezování korupce;

29.

vyzývá EU, aby prostřednictvím oficiální rozvojové pomoci a vytvářením partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem nebo programy úvěrových záruk v bankách, podpořila soukromé zahraniční investice do energetických infrastruktur a služeb;

30.

zdůrazňuje, že soukromé společnosti by zde měly sehrát užitečnou roli tím, že umožní rozvojovým zemím splnit rozvojové cíle tisíciletí, zejména pokud jde o všeobecný přístup k energii; zdůrazňuje dále význam podpory vytvoření finančních zdrojů a technologických postupů vhodných pro nízkopříjmové trhy, zejména větším zapojením soukromých společností do vnitrostátních a mezinárodních institucionálních partnerství;

31.

zdůrazňuje, že rozvojová spolupráce mezi AKT a EU v oblasti energetiky by se měla zaměřit na dodávání většího množství energie do více oblastí a na kvalitu, stabilitu a spolehlivost energetických zdrojů a energetickou efektivitu;

32.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví Rady Evropské unie, Africké unii, Panafrickému parlamentu a Radě OSN pro lidská práva.

—

zasedající v Paramaribu (Surinam) ve dnech 27.–29. listopadu 2012,

—

s ohledem na čl. 18 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2011 o demokratických zvratech v severní Africe a na Blízkém východě: jejich důsledky pro země AKT, Evropu a svět (6) a na své usnesení ze dne 23. listopadu 2011 o arabském jaru a jeho důsledcích na subsaharské sousedství (7),

—

s ohledem na své usnesení o politickém dopadu konfliktu v Libyi na sousední státy AKT a EU (101.157/v konečném znění), které bylo přijato dne 30. května 2012 v dánském městě Horsens,

—

s ohledem na prohlášení svých spolupředsedů o situaci v Mali přednesené dne 28. května 2012 ve městě Horsens,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. dubna 2012 o situaci v Mali a ze dne 14. června 2012 o situaci v oblasti lidských práv a bezpečnosti v oblasti Sahelu,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu Rady Evropské unie ze dne 1. října 2010 o bezpečnostní a rozvojové iniciativě v oblasti Sahelu (8),

—

s ohledem na závěry Rady o strategii Evropské unie na podporu bezpečnosti a rozvoje v oblasti Sahelu ze dne 21. března 2011 (3076. zasedání Rady pro zahraniční věci),

—

s ohledem na zprávu ESVČ nazvanou „Strategie zaměřená na bezpečnost a rozvoj oblasti Sahelu: zpráva o pokroku, březen 2012“,

—

s ohledem na závěry Rady Evropské unie o Sahelu ze dne 23. března 2012 (9), kterými se schvaluje koncepce řešení krize pro civilní misi SBOP v oblasti Sahelu určenou k poskytování poradenství, pomoci a výcviku,

—

s ohledem na závěry Rady Evropské unie o Mali a Sahelu ze dne 23. července 2012,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady o Mali ze dne 15. října a 19. listopadu 2012,

—

s ohledem na prohlášení generálního ředitelství Evropské komise pro humanitární pomoc o prevenci humanitární krize v Mali,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně a vysoké představitelky Evropské unie Catherine Ashtonové a její mluvčí ze dne 22. a 26. března 2012, na prohlášení z dubna 2012 o situaci v Mali a na prohlášení ze dne 4. července 2012 o situaci v oblasti lidských práv v severní části Mali a o ničení historického dědictví ve městě Timbuktu,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně a vysoké představitelky Evropské unie Catherine Ashtonové ze dne 4. července 2012, které opětovně potvrzuje závazek EU podporovat lid Mali při znovunastolení legitimní a odpovědné vlády v celé zemi, a na prohlášení ze dne 31. července 2012, které připomíná, že Evropská unie se za všech okolností staví proti trestu smrti a proti popravě ukamenováním, což je mimořádně krutý a nelidský trest,

—

s ohledem na prohlášení Rady bezpečnosti OSN o Mali ze dne 22. a 26. března, 4. a 9. dubna, 8. srpna (10) a 17. září 2012 (11),

—

s ohledem na žádost Rady bezpečnosti OSN z července, aby mezinárodní společenství vytvořilo integrovanou regionální strategii pro situaci v Mali,

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2056 ze dne 5. července 2012 a č. 2071 ze dne 12. října 2012 o situaci v Mali,

—

s ohledem na zasedání na vysoké úrovni o Sahelu, které se konalo v New Yorku dne 26. září 2012, na výzvu generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna z téhož dne týkající se naléhavé mezinárodní podpory pro oblast Sahelu, a na jmenování Romana Prodiho zvláštním vyslancem generálního tajemníka OSN,

—

s ohledem na zprávu OSN o hodnocení dopadu libyjské krize na oblast Sahelu ze dne 26. ledna 2012,

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti, a 1888 (2008), 1820 (2009) a 1960 (2010) o sexuálním násilí v ozbrojených konfliktech,

—

s ohledem na výzvu Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ze dne 23. února 2012, aby bylo na zastavení zhoršující se humanitární krize v Mali vyčleněno 35,6 milionů USD,

—

s ohledem na zprávy a výzvy různých agentur OSN:

—

s ohledem na prohlášení vysoké komisařky OSN pro lidská práva, jež veřejně odsuzuje závažné porušování lidských práv, k němuž dochází na severu a na jihu země,

—

s ohledem na Protokol k úmluvě Africké unie o prevenci a boji proti terorismu, který byl přijat 8. července 2004 na třetím řádném zasedání Konference Africké unie v Addis Abebě, a na protokol k závěrečnému komuniké Rady míru a bezpečnosti Africké unie o situaci v Mali ze dne 14. července 2012,

—

s ohledem na výzvu úřadujícího předsedy Africké unie, prezidenta Beninu Yayiho Boniho, v níž vyzývá mezinárodní společenství ke spolupráci s Africkou unií s cílem zabránit rozsáhlé humanitární katastrofě, na jejímž základě se uskutečnilo zasedání skupiny pro podporu a monitorování situace v Mali dne 19. října 2012 v Bamaku z iniciativy Africké unie a v konzultaci s Organizací spojených národů a se Společenstvím států západní Afriky,

—

s ohledem na rozhodnutí Africké unie ze dne 13. listopadu 2012, které potvrzuje harmonizovanou operační koncepci plánovaného rozmístění mezinárodní mise na podporu Mali vedené africkými zeměmi (MISMA), a na její doporučení, aby Rada bezpečnosti OSN povolila tuto misi v trvání jednoho roku,

—

s ohledem na příslušná ustanovení protokolu společenství ECOWAS o mechanismu prevence, řízení a řešení konfliktů a o zachování míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na prohlášení z Ouagadougou ze dne 15. dubna 2012, na rámcovou dohodu mezi vojenskou juntou a společenstvím ECOWAS ze dne 6. dubna 2012 a na závazek ze dne 1. dubna 2012 týkající se návratu k ústavnímu pořádku,

—

s ohledem na závěrečné komuniké z mimořádného zasedání konference hlav států a vlád společenství ECOWAS o Mali ze dne 11. listopadu 2012, v němž je oznámeno rozhodnutí přijmout harmonizovanou operační koncepci pro rozmístění mezinárodních sil pod africkým vedením,

—

s ohledem na zahájení „předběžného šetření“ situace na žádost maliské vlády žalobcem Mezinárodního trestního soudu a na pravomoci Mezinárodního trestního soudu, pokud jde o zločiny spáchané v severní části země: znásilnění, masakry civilního obyvatelstva, verbování dětských vojáků, mučení, rabování, násilná zmizení a ničení nemocnic, soudů, radnic, škol, kostelů, mešit a hrobek,

—

s ohledem na dopis dočasného prezidenta Mali Dioncoundy Traorého zaslaný generálnímu tajemníkovi OSN, v němž vyzývá k přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by na základě kapitoly VII Charty OSN povolila zásah mezinárodních vojenských sil s cílem pomoci maliské armádě opět získat kontrolu nad okupovanými severními oblastmi,

—

s ohledem na zprávu Mezinárodní krizové skupiny ze dne 24. září 2012, na zprávu organizace Human Rights Watch za rok 2012 o závažném zneužívání místního obyvatelstva a na zprávu organizace Amnesty International o násilných zmizeních, popravách bez soudu a mučení, jehož se dopouští junta,

A.

vzhledem k tomu, že dne 17. ledna 2012 začala v severní části Mali nová vlna násilných střetů, při nichž se proti maliské armádě zformovaly militantní islamistické skupiny ve spolupráci se separatistickými etnickými tuaréckými rebely;

B.

vzhledem k tomu, že po protestu důstojníků, kteří nezískali dostatečnou podporu pro boj proti rebelům v severní části Mali, ukončil puč dne 22. března 2012 dlouhotrvající demokratický proces započatý v Mali před více než dvaceti lety, čímž byl přerušen volební proces a nelegálním ozbrojeným skupinám bylo umožněno postoupit směrem k jihu země;

C.

vzhledem k tomu, že v souladu s ústavou ze dne 25. února 1992 byl předseda Národního shromáždění prohlášen za úřadujícího prezidenta republiky;

D.

s ohledem na vlnu zatýkání politických představitelů bez jakéhokoli soudního řízení, a to včetně dvou kandidátů v prezidentských volbách, a vrchních vojenských důstojníků, kteří jsou vězněni ve vojenských táborech;

E.

s ohledem na „výzvu k dialogu“ prezidenta Traorého s cílem zachovat jednotu Mali a vzhledem k tomu, že vyjednávání se silami, které okupují severní část země, by bylo možné pouze na základě závazku respektovat územní celistvost země a definitivně se vzdát násilí, terorismu a organizovaného zločinu;

F.

vzhledem k tomu, že dočasná vláda, která byla ustavena, čelí mnoha výzvám, včetně hluboké bezpečnostní, politické, hospodářské a sociální krize, již provází nárůst nezaměstnanosti, a vzhledem k tomu, že tuto situaci může trvale vyřešit pouze legitimní demokraticky zvolený orgán;

G.

vzhledem k tomu, že Sahel je klíčovou oblastí mezi subsaharskou Afrikou a Evropou, který má velký význam pro bezpečnost Maghrebu, Afriky a Evropy, a vzhledem k tomu, že by se proto o něj mělo zajímat celé mezinárodní společenství s cílem zajistit, aby trvání této situace v žádném případě neumožnilo teroristickým silám upevnit jejich vliv v severní části Mali;

H.

vzhledem k tomu, že severní část Mali se stala oblastí poznamenanou nezákonností a okupovanou vojenskými silami, které porušují základní práva občanů a provádějí hromadné popravy, rabování a znásilňování a nadále ničí náboženské symboly, které jsou součástí celosvětového kulturního dědictví a na něž je hrdé Mali, Afrika i celý svět, a vzhledem k tomu, že tato oblast navíc poskytuje podpůrnou základnu útokům teroristů na Maghreb, země Africké a Evropské unie a umožňuje jim sledovat různé cíle, jako je rozmach nezákonného obchodování a zakládání islámských států;

I.

vzhledem k tomu, že v oblasti je aktivní organizace al-Kájdá islámského Maghrebu (AQMI) a další militantní islámské síly, jako jsou Ansar Dine, Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (MUJAO) a hnutí Boko Haram sídlící v Nigérii, a to zejména v nezákonném obchodu s drogami, zbraněmi, cigaretami a v obchodu s lidmi, a že jsou zejména zapojeny do únosů rukojmích za výkupné;

J.

vzhledem k tomu, že okupační síly v severní části Mali porušují tradice tolerance, solidarity a úcty k lidským bytostem, které jsou součástí islámu v té formě, jak je v této oblasti praktikován;

K.

vzhledem k tomu, že od roku 2008 bylo v Sahelu uneseno více než 25 osob ze západních zemí; vzhledem k tomu, že mezi oběťmi jsou turisté, zaměstnanci nevládních organizací a diplomaté různé státní příslušnosti, především Evropané a Alžířané; vzhledem k tomu, že určitý počet těchto rukojmích je nadále zadržován, včetně skupiny francouzských státních příslušníků, kteří byli uneseni v září 2010;

L.

vzhledem k tomu, že částky získané jako výkupné za přibližně 40 rukojmích unesených od roku 2003 zajišťují organizaci AQMI a jejím spojencům hlavní zdroj příjmu a umožňují jim financovat zbraně, logistiku a verbování a také placení kompliců, což znamená, že úsilí o boj proti terorismu vyžaduje také úsilí o boj proti nezákonným finančním tokům a daňovým rájům;

M.

vzhledem k tomu, že rozsah severních oblastí Mali a prostupnost jejich hranic vyžadují dobrou koordinaci informací a akcí v oblasti;

N.

vzhledem k tomu, že šíření zbraní z Libye v severní části Mali, proti němuž se nesnaží postavit žádný oficiální orgán, nezákonný obchod s drogami a cigaretami, vysoká míra nezaměstnanosti a chudoby značně přispívají k destabilizaci této oblasti jako celku a ohrožují bezpečnost a stabilitu Afriky od západu až po Somálsko, a také bezpečnost a stabilitu Maghrebu a Evropské unie;

O.

vzhledem k tomu, že obnova územní celistvosti Mali a trvalý mír v této oblasti vyžadují účinnou účast alžírské vlády a její jasné zapojení;

P.

s ohledem na investice EU, zejména s cílem podpořit rozvoj v Mali a v celé oblasti;

Q.

vzhledem k tomu, že se jedinou otázkou zájmu mezinárodního společenství nesmějí stát potenciální přírodní zdroje v severní části Mali;

R.

vzhledem k tomu, že příčinou těchto konfliktů je obecně nedodržování lidských práv, neexistence právního státu, napětí mezi etniky a náboženstvími, organizovaný zločin, nespravedlnost a nerovnost;

S.

s ohledem na závažné porušování lidských práv, které vůči lidu Mali uplatňují ozbrojení bandité, zejména v severní oblasti Mali, kde jsou lidem usekávány ruce a nohy, údajně v souladu s právem šaría;

T.

vzhledem k tomu, že zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro děti a ozbrojené konflikty vyjádřila vážné obavy v souvislosti se zprávami o verbování dětských vojáků v okupovaných oblastech;

U.

vzhledem k tomu, že více než 50 % uvedených vysídlených osob jsou ženy a děti, které nemají žádnou formu ochrany, a proto tvoří mimořádně zranitelnou skupinu, jak zejména dokládá skutečnost, že organizace Ansar Dine zřídila vězení pro ženy zatčené proto, že na sobě neměly islámský závoj;

V.

s ohledem na závažné dopady převládající nejistoty nejen na hospodářství v této oblasti, ale také v takových oblastech, jako je rozdělování příjmu plynoucího z využívání těchto zdrojů prostřednictvím státního rozpočtu s cílem bojovat proti vysoké nezaměstnanosti mladých lidí, epidemii chudoby, nedostatečnému zabezpečení zaměstnání, mimořádné sociální deprivaci a verbování mladých lidí teroristickými skupinami; vzhledem k tomu, že v oblasti Sahelu je proto třeba dlouhodobě bojovat proti terorismu mimo jiné takovými prostředky, jako jsou aktivní politika podporující rozvoj, sociální spravedlnost, právní stát a integraci;

W.

vzhledem k tomu, že humanitární situace v oblastech kontrolovaných rebely se neustále zhoršuje, neboť se rozšířilo rabování, únosy a chaos, což lidi nutí prchat do oblastí, kde žijí v podmínkách extrémní chudoby a kde nejsou uspokojovány jejich základní lidské potřeby;

X.

vzhledem k tomu, že většina humanitárních organizací opustila severní oblasti z důvodu rabování jejich vybavení a skladů;

Y.

vzhledem k tomu, že podle odhadů OSN je 4,6 milionu lidí v Mali vystaveno riziku nedostatečného zásobování potravinami, přičemž 1,6 milionu z nich žije v severní části země, a to zejména z důvodu přerušení operací humanitární pomoci z důvodu nedostatečné bezpečnosti;

Z.

vzhledem k tomu, že jednání mezi stranami konfliktu vedla k vytvoření humanitárních koridorů pro poskytování pomoci lidem v severní části Mali, což Maliskému červenému kříži umožnilo poskytovat potraviny;

AA.

s ohledem na systematické ničení kulturních památek ve městech Timbuktu a Gau, které jsou památkami světového kulturního dědictví UNESCO;

1.

Odsuzuje:

2.

odsuzuje násilí páchané proti úřadujícím prezidentovi, Dioncoundovi Traorému, dne 21. května 2012;

3.

důrazně odsuzuje veškeré případy násilného přebírání moci, všechny teroristické činy a vykrádání nemocnic, škol, agentur pro poskytování pomoci a vládních budov, všechny formy krutých a nelidských trestů a veškeré válečné zločiny a únosy a vyjadřuje nejhlubší soucit s nevinnými civilisty, kteří v souvislosti s těmito činy přišli o život;

4.

důrazně odsuzuje porušování lidských práv civilního obyvatelstva v Mali, především zdravotnického personálu, tradičních vůdců, učitelů a novinářů;

5.

vyjadřuje vážné znepokojení zejména nad náborem dětských vojáků a zdůrazňuje podporu, která by měla být poskytována zejména ženám a dívkám;

6.

nezávislost státu Azawad vyhlašuje za neplatnou a opětovně potvrzuje, že Mali je nezávislým, suverénním, sekulárním a nerozdělitelným státem;

7.

odsuzuje veškerou podporu z jakékoli strany těm, kteří jsou odpovědni za všechny tyto teroristické akty;

8.

vyzývá k obnovení územní celistvosti Mali, jakož i opětovné nastolení míru, demokracie a stability v regionu;

9.

vyzývá vládu národní jednoty a společenství ECOWAS, aby usilovaly o dodržování 45denní časové lhůty stanovené v bodu 7 rezoluce 2071 pro předložení podrobných a uskutečnitelných doporučení pro strategický koncept a koncept činností pro operace afrických sil, kterou povolila Rada bezpečnosti OSN;

10.

vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby co nejdříve přijala opatření v souvislosti s výzvou dočasných úřadů Mali na pomoci maliské armádě ze strany mezinárodních sil získat zpět obsazená území v severním Mali v souladu s bodem 6 rezoluce 2071 s cílem ukončit utrpení obyvatelstva;

11.

vyzývá dočasnou vládu, aby vyšetřila případ zmizení vojáků 33. výsadkového oddílu (tzv. „červené barety“) a násilí, které bylo vůči nim spácháno a předvedla odpovědné osoby před soud;

12.

vyzývá společenství ECOWAS a EU, aby podporovaly demokratizaci a rozvoj této země, jako hlavní způsob boje proti netoleranci a násilí;

13.

vyjadřuje politování nad rostoucím vlivem politického, netolerantního a násilného islámu v této zemi;

14.

připomíná, že jediným legitimním způsobem jak vyjádřit právo obyvatelů na sebeurčení jsou svobodné a spravedlivé volby a proto věří v rychlý návrat k demokratickému ústavnímu řádu prostřednictvím znovuobnovení svobodného a demokratického volebního procesu v rámci období stanoveného v akčním plánu a rámcová smlouva ze dne 6. dubna 2012;

15.

vyzývá k okamžitému propuštění rukojmích a vyjadřuje upřímný soucit jejich rodinám a vyjadřuje soustrast rodinám rukojmích, kteří byli popraveni;

16.

vyzývá všechny zainteresované strany – zejména politiky v Mali – aby projevily zdrženlivost a jednotný postoj s cílem znovunastolit a posílit autoritu veřejných orgánů a ulehčit provádění iniciativ přijatých na regionální a mezinárodní úrovni;

17.

žádá, aby bylo vyšetřeny brutální činy spáchané v Mali v uplynulých měsících; vyzývá Mezinárodní trestní soud, aby konal na základě materiálů, které mu doručila vláda Mali a stíhal všechny osoby, které spáchaly válečné zločiny a zločiny proti lidskosti;

18.

vyzývá Národní hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), Hnutí pro jednotu a džihád v západní Africe (MUJAO) a Ansar Dine, aby s okamžitou platností odevzdaly moc na okupovaných územích legitimním orgánům Mali v souladu s ústavou Mali a mezinárodním právem;

19.

zdůrazňuje nezbytnost zavedení účinných opatření na přerušení zdrojů financování pro teroristy a jejich spolupachatele; vyzývá k přijetí opatření, která prosazuje Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC), a k vytvoření specializovaného programu Tracfin;

20.

vyjadřuje politování nad pomalým přijímáním cílených sankcí ze strany EU v úzké spolupráci s ECOWAS, Africkou unií a OSN proti osobám zapojeným do ozbrojených skupin v severním Mali a proti těm, kteří brání návratu k ústavnímu pořádku;

21.

vyzývá k tomu, aby všechna opatření přijatá v boji proti terorismu byla v souladu s mezinárodními úmluvami a protokoly o lidských právech;

22.

vyjadřuje v plné míře spřízněnost a solidaritu se ženami, muži a dětmi severního Mali

23.

vítá:

24.

oceňuje zprostředkovatelské úsilí, jež vyvinulo společenství ECOWAS; vítá aktivity ECOWAS, Africké unie a OSN, jakož i sousedních států, jejichž cílem je pomoci Mali přijmout konkrétní opatření pro ochranu jeho nezávislosti, jednoty a územní celistvosti;

25.

vítá dohodu mezi vládou Mali a společenství ECOWAS ze dne 23. září 2012, která vedla k vyslání afrických ozbrojených sil do Mali;

26.

vyzývá ECOWAS, aby pokračovalo ve svém zprostředkovatelském úsilí a vyzývá Evropskou unii, aby se vedle společenství ECOWAS a Organizace spojených národů aktivně zapojila do obnovy míru, bezpečnosti a územní suverenity Mali;

27.

vítá zprostředkovatelské úsilí Burkiny Faso a vyzývá vládu Mali, aby zřídila vnitrostátní vyjednávací komisi na podporu mezinárodní mediace;

28.

vítá rozhodnutí generálního tajemníka OSN jmenovat zvláštního vyslance pro Mali, jakož i rozhodnutí Africké unie jmenovat vysokého představitele pro Mali a pro oblast Sahelu;

29.

vítá přijetí rezoluce č. 2071 Rady bezpečnosti OSN podle kapitoly VII charty OSN a rostoucí mezinárodní zájem o Sahel a Mali, důkazem čehož je i setkání na nejvyšší úrovni, které se uskutečnilo v rámci Valného shromáždění OSN 26. září 2012, a vypracování návrhu integrované strategie OSN pro Sahel;

30.

vyzývá západoafrické vlády a státy Maghrebu, aby bojovaly proti šíření zbraní i obchodování s drogami tím, že těžištěm své rozvojové politiky učiní vyváženou a udržitelnou rozvojovou politiku s cílem poskytnout veškerému obyvatelstvu základní veřejné služby a mladým lidem v prvé řadě zaručit zaměstnání;

31.

věří, že se zapojí africké státy, které nejsou členy společenství ECOWAS, ale na něž má přímý vliv bezpečnostní situace v sahelské a saharské oblasti;

32.

věří, že Společný řídící operační výbor (CEMOC), který v roce 2010 založily Alžírsko, Mali, Mauretánie a Niger za účelem koordinace boje proti terorismu, organizovanému zločinu a činnosti obchodníků s omamnými látkami v sahelsko-saharské oblasti, začne konečně hrát významnou úlohu;

33.

žádá o přijetí společného plánu EU, který by se zabýval podrobným hodnocením podpory pro činnosti na řešení krizové situace v sahelské oblasti a ozbrojeného konfliktu v Mali; domnívá se, že Evropská unii by se měla aktivně zapojovat společně se společenstvím EOWAS, Africkou unií a OSN do obnovy míru, bezpečnosti a územní suverenity Mali; naléhavě vyzývá Evropskou unii, aby poskytla nezbytnou podporu vojenské akci společenství ECOWAS;

34.

vítá zahájení mise SBOP EUCAP SAHEL v Nigeru dne 1. srpna 2012;

35.

vítá závěry Rady ministrů zahraničních věcí EU ze dne 19. listopadu 2012, v nichž byl opětovně uveden záměr EU poskytnout finanční podporu operacím afrických sil v Mali a vítá návrh mise v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky na základě mandátu OSN;

36.

zdůrazňuje, že evropská vojenská intervence v podobě aktivní vojenské operace je vyloučena, avšak doufá, že EU dokáže úspěšně reagovat na základě mandátu OSN a na žádost úřadů Mali o logistickou pomoc, která umožní poskytnout ochranu institucím, reorganizovat ozbrojené a bezpečnostní síly tak, aby spadaly od civilní řízení, a obnovit územní celistvost;

37.

je přesvědčen, že cílem trvalého řešení situace v tomto regionu by mělo být posílení státních institucí, aktivní podíl občanů na rozhodování a položení základu udržitelného a spravedlivého ekonomického rozvoje;

38.

vyzývá vládu Mali, aby v případě mezinárodních investic prosazovala spravedlivou politiku přístupu k půdě a vodě pro veškeré obyvatelstvo Mali;

39.

zastává názor, že v zájmu dosažení mírového řešení konfliktu v Mali je nezbytné se zaměřit na základní příčiny konfliktu, t.j. garantovat rozdělení zdrojů a příjmů, které z nich plynou, prostřednictvím státního rozpočtu s cílem zabezpečit udržitelný a spravedlivý rozvoj různých regionů a dodržování základních lidských práv;

40.

naléhavě vyzývá k dodržování vnitrostátních a mezinárodních dohod, pokud jde o řízení projektů v oblasti těžby;

41.

opakuje, že je vážně znepokojen v souvislosti s rychle se zhoršující humanitární a potravinovou krizí, a vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zvýšily a urychlily humanitární dodávky pro trpící obyvatelstvo;

42.

vyzývá mezinárodní společenství, aby podporovalo státy sousedící s Mali, které přijímají desítky tisíc uprchlíků;

43.

pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předali institucím EU, Africké unii skupině AKT a společenství ECOWAS, generálnímu tajemníkovi OSN a vládě, parlamentu a dočasnému prezidentovi Mali.

—

zasedající v Paramaribu (Surinam) ve dnech 27.–29. listopadu 2012,

—

s ohledem na čl. 18 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na dohodu o partnerství 2000/483/ES mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 a pozměněnou v roce 2005 a 2010,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv (1948) a na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966),

—

s ohledem na článek 3 Ženevské úmluvy z roky 1949 a na její protokol č. II, který zakazuje hromadné popravy, znásilňování, nucený odvod a další krutosti,

—

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989, která zejména zakazuje zapojení dětí do ozbrojených konfliktů,

—

s ohledem na Opční protokol k Mezinárodní úmluvě o právech dítěte o zapojování dětí do ozbrojených konfliktů, který byl ratifikován zeměmi oblasti Velkých jezer,

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů, zejména na rezoluce 2076 (2012), 2053 (2012), 1925 (2010) a 1856 (2008) o situaci v Konžské demokratické republice, které dávají mandát stabilizační misi OSN v této zemi (MONUSCO), na prohlášení Rady bezpečnosti ze dne 2. srpna 2012 a na měsíční zprávy generálního tajemníka Organizace spojených národů na toto téma,

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti Organizace spojených národů 1325 (2000), 1820 (2008), 1888 (2009) a 1960 (2010) o ženách, míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 60/1 ze dne 24. října 2005 o závěrech světového summitu z roku 2005, a zejména na body 138 až 140 této rezoluce, které se týkají povinnosti chránit obyvatelstvo,

—

s ohledem na ustavující akt Africké unie (Smlouvu z Lomé), přijatý na mimořádném sumitu hlav států a předsedů vlád Organizace africké jednoty v Lomé v červenci 2000,

—

s ohledem na listinu lidských práv a práv národů Africké unie, kterou Konžská demokratická republika ratifikovala v roce 1982,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady pro mír a bezpečnost Africké unie ze dne 19. září 2012 o bezpečnostní situaci na východě Konžské demokratické republiky,

—

s ohledem na závěry Rady ministrů zahraničních věcí EU ze dne 25. června a 19. listopadu 2012 týkající se bezpečnostní situace na východě Konžské demokratické republiky,

—

s ohledem na pokyny Evropské unie pro ochranu obránců lidských práv z roku 2004 a na místní strategii uplatňování těchto pokynů pro Konžskou demokratickou republiku, kterou přijali velitelé mise dne 20. března 2010,

—

s ohledem na společnou akci Rady 2009/769/SZBP ze dne 19. října 2009, kterou se mění společná akce 2007/405/SZBP o policejní misi Evropské unie v Konžské demokratické republice v rámci reformy bezpečnostního sektoru a justičního rozhraní (EUPOL RD Congo),

—

s ohledem na misi USEC RD Congo pro reformu bezpečnostního sektoru vytvořenou v červnu 2005 (společná akce Rady 2005/355/SZBP ze dne 2. května 2005 o poradní a pomocné misi Evropské unie pro reformu bezpečnostního sektoru v Konžské demokratické republice),

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka Organizace Spojených národů ze dne 23. srpna 2010 o nedávných případech hromadného znásilňování civilního obyvatelstva páchané ozbrojenými skupinami ve východní části KDR;

—

s ohledem na prohlášení předsedy Rady bezpečnosti OSN ze dne 19. října 2012,

—

s ohledem na prohlášení paní Wallströmové, bývalé zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro otázky sexuálně motivovaného násilí páchaného při konfliktech, ze dne 23. června 2011,

—

s ohledem na předchozí usnesení Evropského parlamentu o Konžské demokratické republice, zejména usnesení ze dne 12. června 2012 o monitorování voleb v Konžské demokratické republice,

—

s ohledem na prohlášení předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye ze dne 27. září 2012,

—

s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonové, která učinila ve dnech 7. června, 12. června, 10. července a 23. listopadu 2012,

—

s ohledem na prohlášení Andrise Piebalgsise, evropského komisaře pro rozvoj, ze dne 22. února 2011, nazvané „Konžská demokratická republika: krok směrem ke skoncování s beztrestností“,

—

s ohledem na prohlášení Kristaliny Georgievové, evropské komisařky zodpovědné za mezinárodní spolupráci, humanitární pomoc a řešení krizí, ze dne 26. června 2012 týkající se zhoršení humanitární situace v Konžské demokratické republice,

—

s ohledem na Pakt o bezpečnosti, stabilitě a rozvoji v oblasti Velkých jezer, který přijaly hlavy států a předsedové vlád členských států Mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer (ICGRL) v Nairobi v prosinci 2006, který nabyl platnosti v červnu 2008,

—

s ohledem na prohlášení hlavy států a předsedové vlád členských států Mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer (ICGRL) o bezpečnostní situaci na východě Konžské demokratické republice, zejména na prohlášení ze dne 24. listopadu 2012,

—

s ohledem na rezoluci Mezinárodní organizace frankofonie přijatou na 14. summitu frankofonních zemí v Kinshase ve dnech 13. a 14. října 2012 o situaci v Konžské demokratické republice,

—

s ohledem na dopis ze dne 21. června 2012, který zaslal předseda výboru Rady bezpečnosti OSN ustaveného rezolucí 1533 (2004) předsedovi Rady bezpečnosti, který se týká Konžské demokratické republiky a který obsahuje průběžnou zprávu skupiny odborníků na Konžskou demokratickou republiku, a na jeho přílohy požadující jejich zveřejnění jakožto dokumentu Rady (S/2012/348),

—

s ohledem na zprávy organizací zabývajících se lidskými právy o vážných porušeních lidských práv páchaných na východě Konžské demokratické republiky,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Konžské demokratické republice a oblasti Velkých jezer, zejména na své usnesení ze dne 22. listopadu 2007,

A.

vzhledem k tomu, že se od dubna 2012 bouří složky ozbrojených sil Konžské demokratické republiky (FARDC) na východě země, přesněji v provincii Severní Kivu, a vzhledem k tomu, že tato vzpoura se rychle změnila v ozbrojenou rebelii pod názvem „Hnutí 23. března“ (M23 – March 23 Movement), která požaduje uplatnění mírových dohod podepsaných v Gomě dne 23. března 2009 vládou Konžské demokratické republiky a ozbrojenou skupinou známou jako Národní kongres na obranu lidu (CNDP);

B.

vzhledem k tomu, že cyklus bojů v KDR v nedávné době charakterizuje zejména konflikt mezi ozbrojenými skupinami rebelů – skupinou M23, skupinou Mai-Mai, Demokratickými silami za osvobození Rwandy (FDLR) a rwandskými povstalci z etnika Hutu na jedné straně a Ozbrojenými silami KDR (FARDC) na straně druhé;

C.

vzhledem k tomu, že téměř osm měsíců okupuje povstalecká skupina M23 velkou část provincie Severní Kivu, vzhledem k tomu, že zde zavedla svou vlastní vládu a vzhledem k tomu, že tato část provincie je tudíž úplně mimo kontrolu Konžské demokratické republiky, což je příčinou neustálé nestability a nejistoty;

D.

vzhledem k závažným rizikům, které tento válečný stav a přítomnost polovojenských jednotek v regionu velkých jezer přináší pro mír, bezpečnost, stabilitu a hospodářský a sociální vývoj v KDR a v celém regionu; s ohledem na závažné porušování lidských práv a humanitární krizi, které tato situace přináší;

E.

vzhledem k hodnotící zprávě o embargu zbraní do KDR, kterou vypracovali odborníci OSN v červnu 2012, a vzhledem k odpovědím orgánů, jichž se týkala obvinění uvedená ve zprávě;

F.

vzhledem k úsilí členských států mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer (ICGLR), Jihoafrického rozvojového společenství (SADC), EU, AU a OSN nalézt konstruktivní politické řešení konfliktu ve východní části KDR a zabezpečit dodržování lidských práv a základních svobod, demokracie a právní stát a zajistit bezpečnost obyvatel zasažených konfliktem;

G.

vzhledem k tomu, že členské státy mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer zavedly společný mechanismus ověřování za účelem sledování pohybu vojenských jednotek na východě Konžské demokratické republiky a rozhodly se nasadit nestranné mezinárodní síly;

H.

vzhledem k tomu, že Rada bezpečnosti OSN rozšířila na základě rezoluce č. 2053 (2012) mandát stabilizační mise OSN v KDR (Monusco) do 30. června 2013;

I.

vzhledem k tomu, že od začátku této války východ Konžské demokratické republiky trpí opakovanými krutostmi, pro něž jsou příznačné případy porušování lidských práv a válečných zločinů, jako je hromadné znásilňování včetně znásilňování dívek, mučení, zabíjení civilního obyvatelstva a obecný nábor dětských vojáků;

J.

vzhledem k tomu, že sexuální násilí a rozšířenější znásilňování mají ohromné dopady, jako je fyzická a psychologická devastace obětí, musejí být proto považovány za válečné zločiny;

K.

vzhledem k tomu, že skutečnost, že osoby zodpovědné za porušení lidských práv a válečné zločiny nejsou stíhány, podporuje atmosféru beztrestnosti a motivuje k páchání nových zločinů;

L.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na spáchání uvedených trestných činů a boje mezi FARDC a rebely ze skupiny M23 bylo vnitřně vysídleno více než 2,4 milionů obyvatel Konga žijících v oblastech zasažených boji a 420 000 osob uteklo do okolních států a vzhledem k tomu, že žijí v nelidských podmínkách;

M.

vzhledem k tomu, že Evropská unie přispívá k obnově práva a bezpečnosti (policie a armáda) a prostřednictvím finanční a technické pomoci a školení personálu v rámci misí EUSEC RD a EUPOL RF usiluje o to, aby řádně fungovaly;

N.

vzhledem k tomu, že KDR oplývá množstvím přírodních zdrojů a vzhledem k tomu, že neustálá nezákonná těžba těchto zdrojů, především na východě KDR, které mají dále často pod kontrolou ozbrojené polovojenské skupiny, pomáhá financovat a prodlužovat tento konflikt a nadále zůstává zdrojem nestability v regionu jako celku;

O.

vzhledem k tomu, že za nestabilitu oblasti jsou částečně zodpovědné také rostoucí nezaměstnanost, sociální krize, potravinová krize, nedostatečné základní služby, chudoba obyvatelstva a zhoršení životního prostředí; vzhledem k tomu, že tyto problémy vyžadují komplexní rozvojový plán a strategii;

P.

vzhledem k tomu, že konflikty, které předcházely současné situaci, mají nadále neustálý vliv na aktuální události; vzhledem k tomu, že je nutné vypořádat se s následky konfliktů, zejména prostřednictvím demilitarizace, demobilizace a znovuzačlenění bývalých bojovníků, repatriace uprchlíků, znovupřesídlení obyvatel, kteří byli přemístěni v rámci své země, a prováděním uskutečnitelných rozvojových programů;

Q.

vzhledem k tomu, že je proto naprosto nezbytné přijmout veškerá nutná opatření k ukončení konfliktů, odzbrojení a rozpuštění ozbrojených skupin a prevenci veškerých budoucích konfliktů tak, aby se upevnil mír a demokracie, aby byla podpořena stabilita a rozvoj v regionu ku prospěchu všech lidí v oblasti Velkých jezer a aby zákonné instituce Konžské demokratické republiky mohly věnovat svou energii novému vybudování své země zničené opakovanými válkami,

1.

vyjadřuje silné znepokojení nad zhoršením celkové situace na východě Konžské demokratické republiky, která má závažné politické, hospodářské, sociální, humanitární a bezpečnostní důsledky pro Konžskou demokratickou republiku i pro celou oblast;

2.

ostře odsuzuje útoky hnutí M23 a všech dalších záporných sil na východě Konžské demokratické republiky v nedávných měsících; vyjadřuje nesouhlas s jakýmikoli zásahy do konfliktu zvnějšku a vyzývá všechny strany, které jsou v regionu zainteresovány, aby v dobré víře přispěly k mírovému řešení; žádá dále okamžité uskutečnění plánu pro řešení krize přijatého v Kampale 24. listopadu 2012 a vítá především diplomatické úsilí prezidenta Sassoua Nguessa z Konžské republiky v tomto směru;

3.

vítá úsilí členských států ICGRL, Africké Unie (AU) a OSN, pokud jde o jejich snahy a iniciativy věnované hledání dlouhodobého a trvalého mírového politického řešení krize;

4.

vyzývá vlády Konžské demokratické republiky a sousedních zemí, aby podnikly nezbytná opatření s cílem nalézt strukturální řešení, které přinese trvalý mír, bezpečnost, stabilitu, hospodářský rozvoj a dodržování lidských práv v této oblasti prostřednictvím spolupráce, trvalého dialogu, nastolení důvěry a usmíření; potvrzuje svůj závazek spolupracovat za tímto účelem s Konžskou demokratickou republikou a oblastí Velkých jezer;

5.

odsuzuje veškeré násilné činy a porušování lidských práv na východě Konžské demokratické republiky a v oblasti Velkých jezer, a vyjadřuje svou solidaritu s obyvateli Konžské demokratické republiky postiženými válkou; vyzývá všechny síly, které se účastní konfliktů na východě Konžské demokratické republiky, aby dodržovaly lidská práva a mezinárodní humanitární právo, aby ukončily veškeré útoky na civilní obyvatelstvo, zejména na ženy a děti, a aby poskytly přístup a ochranu humanitárním agenturám, které přicházejí na pomoc trpícímu civilnímu obyvatelstvu;

6.

rozhodně odsuzuje akty sexuálního násilí, které jsou v oblasti Velkých jezer páchány v obrovském měřítku, zejména znásilňování žen a dívek, a nábor dětských vojáků; odsuzuje pokus o zavraždění dr. Mukwegeho a žádá nezávislé soudní vyšetřování, které by vneslo světlo do tohoto případu;

7.

považuje za nezbytné uskutečnit nestranné, hloubkové vyšetřování všech minulých i přítomných případů porušení lidských práv; naléhavě žádá, aby ti, kdo porušují lidská práva, páchají válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, sexuální násilí na ženách a provádějí nábor dětských vojáků, byli nahlášeni, identifikováni, trestně stíháni a potrestáni podle vnitrostátního a mezinárodního trestního práva;

8.

vyzývá všechny státy v regionu Velkých jezer, aby vyvinuly úsilí zaměřené na ukončení beztrestnosti, což je nejdůležitější součástí procesu zvyšování úrovně právního státu, který představuje jediný způsob, jak zabezpečit trvalý mír a zaručit obětem právo na účinnou nápravu před nestranným soudem; vyzývá vlády v regionu a evropské státy, aby v tomto směru plně spolupracovaly s Mezinárodním trestním soudem a žádá okamžité uplatňování mezinárodních zatykačů;

9.

vyzývá mezinárodní společenství, a konkrétněji Evropskou unii, Africkou unii a OSN, aby nadále podnikalo veškerá možná opatření s cílem poskytnout koordinovanější a účinnější pomoc lidem na východě Konžské demokratické republiky a přispělo k snahám řešit tuto humanitární katastrofu; vyjadřuje nejvážnější znepokojení, pokud jde o situaci a počet osob vysídlených v rámci států a uprchlíků v okolních státech, a žádá navýšení humanitární pomoci, která je jim poskytována;

10.

vyzývá všechny orgány v regionu Velkých jezer, aby spolupracovaly s cílem chránit obyvatelstvo a poskytovat přístup pro přísun humanitární pomoci, přičemž by měly zvláštní pozornost věnovat zranitelným skupinám, například ženám a dětem; vítá záměr ICGLR vytvořit fond humanitární pomoci pro oběti katastrof;

11.

naléhavě vyzývá vládu Konžské demokratické republiky a mezinárodní společenství, aby všem lidem v nouzi na východě Konžské demokratické republiky poskytly náležitou zdravotní péči včetně posttraumatické a psychologické pomoci;

12.

domnívá se, že transparentní přístup k přírodním zdrojům KDR a jejich transparentní kontrola, jakož i spravedlivé přerozdělení příjmů z těžby těchto zdrojů prostřednictvím státního rozpočtu, je nezbytné pro trvale udržitelný rozvoj státu, zejména v oblasti vzdělávání, zdraví a bezpečnosti; žádá proto Africkou unii a státy regionu Velkých jezer, aby přijaly další opatření pro boj proti nelegální těžbě přírodních zdrojů a obchodování s nimi, a žádá Evropskou unii a celé mezinárodní společenství, aby zintenzívnily spolupráci s KDR v této oblasti;

13.

opět potvrzuje nezcizitelné a nezadatelné právo Konžské demokratické republiky na svrchovanost a územní celistvost;

14.

požaduje, aby na vnitrostátní i mezinárodní úrovni bylo vyvinuto úsilí o posílení autority státu a právního řádu v Konžské demokratické republice, zejména v oblastech správy věcí veřejných a bezpečnosti, a to i v úzké spolupráci s pomocnou vojenskou misí Evropské unie (EUSEC) a s pomocnou policejní misí Unie (EUPOL), které by měly pokračovat v zájmu upevnění míru a bezpečnosti v zemi i v oblasti Velkých jezer;

15.

vyzývá všechny země v této oblasti a všechny mezinárodní subjekty, aby aktivně spolupracovaly s orgány Konžské demokratické republiky s cílem rozpustit a demobilizovat všechny ozbrojené skupiny a nastolit na východě Konžské demokratické republiky trvalý mír;

16.

vyzývá hlavy států a vlád oblasti Velkých jezer, aby pracovaly na dosažení skutečného provádění stávajících regionálních nástrojů pro mír a rozvoj, a vyzývá všechny státy, které podepsaly Pakt o bezpečnosti, stabilitě a rozvoji v oblasti Velkých jezer, aby jej plně dodržovaly za účelem vytvoření a upevnění nezbytného základu pro mír a bezpečnost v této oblasti; vyzývá OSN, EU a Africkou unii a přátele oblasti Velkých jezer, aby silně a aktivně podpořili úsilí o dodržování tohoto paktu;

17.

vítá iniciativy, které už byly přijaty ICGLR na podporu úsilí o dosažení stabilizace v KDR, a zdůrazňuje význam účinného fungování společného ověřovacího mechanizmu a vytvoření a účinného vyslání plánovaných neutrálních mezinárodních sil; skutečnost, že zainteresované státy aktivně usilují o vytvoření tohoto společného ověřovacího mechanizmu;

18.

naléhavě vyzývá, aby byly poskytnuty odpovědi a přijata opatření v souvislosti s podezřeními uvedenými ve zprávě Výboru pro sankce Rady bezpečnosti OSN a v jejích přílohách;

19.

podporuje pokračování stabilizační mise MONUSCO v KDR a zároveň tuto misi výslovně vyzývá, aby civilnímu obyvatelstvu účinněji zajistila ochranu a bezpečnost; doporučuje podporovat a napomáhat zakládání místních mírových iniciativ ze strany mise Monusco a vlády Konžské demokratické republiky, zejména v oblastech, kde panuje silné etnické napětí, aby se docílilo trvalé stabilizace situace;

20.

podporuje vedoucí představitele Konžské demokratické republiky, aby podnikli veškeré nezbytné iniciativy s cílem upevnit demokracii a zajistit účast všech aktivních sil v řadách obyvatel Konga na správě země na základě ústavních a legislativních pravidel;

21.

pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předali Radě a Komisi Africké unie, Radě ministrů AKT–EU, Radě a Komisi EU, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, generálnímu tajemníkovi OSN, Radě bezpečnosti OSN, Radě OSN pro lidská práva, zvláštní zástupkyni OSN pro problematiku sexuálního násilí v ozbrojených konfliktech, členským státům mezinárodní konference o oblasti Velkých jezer a prezidentům, předsedům vlád a parlamentům příslušných členských států.

a)

státy, které procházejí procesem ratifikace dohody o partnerství;

b)

státy , které jsou členy skupiny AKT.

i)

zprávy předložené stálými výbory. Jejich počet je omezen na tři pro každé zasedání. Délku návrhů usnesení, které jsou obsaženy ve zprávách, stanoví příloha II tohoto jednacího řádu;

ii)

naléhavá témata navržená některým stálým výborem nebo předložená samotným představenstvem. Zařazení naléhavých témat na pořad jednání zůstává výjimkou a na každém zasedání mohou být na pořad jednání zařazena nejvýše dvě taková témata. Jiná témata se postoupí příslušnému stálému výboru;

iii)

hlavní téma pro rozpravu na vysoké úrovni.

—

podpora demokratických procesů prostřednictvím dialogu a konzultace,

—

otázky týkající se hospodářství, financí a obchodu a zřízení Evropského rozvojového fondu,

—

sociální věci a životní prostředí.

I.

VÝBOR PRO POLITICKÉ ZÁLEŽITOSTI

Do působnosti tohoto výboru spadají záležitosti týkající se:

Výbor koordinuje práci informačních a studijních misí, včetně misí vyslaných za účelem sledování průběhu voleb, v souladu s článkem 28 jednacího řádu shromáždění.

II.

VÝBOR PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ, FINANCE A OBCHOD

Do působnosti tohoto výboru spadají záležitosti týkající se:

III.

VÝBOR PRO SOCIÁLNÍ VĚCI A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Do působnosti tohoto výboru spadají záležitosti týkající se:

—

vysvětlující prohlášení, přípravné pracovní dokumenty a zprávy informačních a studijních misí: 6 stran

—

návrhy usnesení obsažené ve zprávách a naléhavá témata: 4 strany včetně bodů odůvodnění, ale bez právních východisek

a)

Pro každou schůzi, které se koná v obvyklých pracovních místech Evropského parlamentu

b)