7.6.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 167/1

I.

A.

B.

C.

D.

E.

F.

G.

H.

H.1

H.2

II.

I.

J.

K.

L.

M.

N.

O.

P.

Q.

R.

S.

T.

III.

A.

A.1

A.2

B.

B.1

B.2

B.3

B.4

C.

D.

E.

F.

PŘÍLOHA I –

PŘÍLOHA II –

PŘÍLOHA III –

1.

Tato zpráva uvádí analýzu rozpočtového a finančního řízení v Evropském parlamentu v průběhu rozpočtového roku 2010. Nastiňuje (v částech 1 a 2) použití finančních zdrojů a události, které měly zásadní vliv na činnosti v průběhu loňského roku, a podává stručný přehled o dosažených výsledcích v porovnání s cíli, jež byly pro rok 2010 stanoveny (v části III).

2.

Zpráva byla vypracována v souladu s článkem 122 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (1) (dále jen „finanční nařízení“ nebo „FN“), s článkem 185 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (2) (dále jen „prováděcí pravidla“ nebo „PP“) a s čl. 13 odst. 2 vnitřních předpisů pro plnění rozpočtu Evropského parlamentu (3). Analýza vychází z předběžné účetní závěrky osvědčené účetním.

3.

Konečná výše prostředků Parlamentu činila 1 616 760 399 EUR, což představuje 19,99 % celkových správních výdajů EU, tj. okruhu V finančního rámce (4). Níže uvedená tabulka 1 poskytuje přehled o využití prostředků z rozpočtu Parlamentu v rozpočtovém roce 2010.

Tabulka 1

Využití prostředků na rok 2010

4.

Celková výše příjmů zapsaných v účetní závěrce ke dni 31. prosince 2010 činila 243 094 204 EUR, z toho výše účelově vázaných příjmů činila 110 298 523 EUR.

5.

Schválená výše prostředků v původním rozpočtu Parlamentu na rok 2010 činila celkem 1 607 363 235 EUR, což představuje oproti rozpočtu na rok 2009 navýšení o 5 % (1 529 970 930 EUR).

6.

Opravný rozpočet č. 1/2010, který byl přijat 19. května 2010, dosáhl výše 9 397 164 EUR k financování dodatečných výdajů souvisejících se vstupem Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství v platnost. Opravný rozpočet navýšil počet zaměstnanců o 150 osob. O celkem 75 dočasných pracovních míst byly posíleny politické skupiny, 70 míst bylo přiděleno sekretariátům výborů a 5 míst bylo vyčleněno pro ředitelství pro vztahy s národními parlamenty. Zejména byly zvýšeny prostředky ve dvou rozpočtových položkách: v bodu 1200„Platy a příspěvky“ a v položce 4220/01 „Parlamentní asistence: místní asistenti“. Prostředky na osobní asistenci poslancům se zvýšily – příspěvek na sekretariát byl od 1. 5. 2010 každému poslanci zvýšen o 1 500 EUR měsíčně.

7.

Celková výše závazků činila 1 552 290 272 EUR, tj. 96 % konečné výše prostředků (v roce 2009: 93 %). Celková výše plateb činila 1 321 261 642 EUR, tj. 85 % uzavřených závazků (v roce 2009: 87 %).

8.

Celková výše automatických přenosů do roku 2011 činila 231 028 630 EUR, tj. 15 % celkových využitých prostředků na závazky (v roce 2009: 13 %). Celková výše prostředků na závazky, které zůstaly na konci roku nevyužity a byly přeneseny do rozpočtového roku 2011 (neautomatické přenosy), činila celkem 9 240 000 EUR, tj. 0,6 % konečné výše prostředků (v roce 2009: 0,7 %), – a byly použity pro účely uvedené v tabulce 2.

Tabulka 2

Účel neautomatických přenosů do roku 2011

9.

Celková výše automatických přenosů do roku 2010 činila 180 265 823 EUR. Platby u těchto přenesených prostředků činily 156 561 474 EUR (87 %, oproti 92 % v roce 2009). Zrušená částka tedy dosáhla výše 23 704 349 EUR. Většina zrušených prostředků byla zapsána v těchto položkách: článek 140„Ostatní zaměstnanci a externí služby“, článek 200„Budovy“, článek 202„Výdaje na budovy“ a článek 324„Tvorba a šíření dokumentů“. Zrušené částky a hlavní důvody jejich zrušení jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3

Hlavní důvody zrušení automatických přenosů z roku 2009 do roku 2010

10.

Neautomatické přenosy do roku 2010 provedené v souladu s čl. 9 odst. 2a činily celkem 10 100 000 EUR a týkaly se položky 2003„Nabývání nemovitostí“ (9 100 000 EUR) a položky 2008„Ostatní výdaje na budovy“ (1 000 000 EUR).

11.

Všechny přenesené prostředky byly využity do 31. 3. 2010, jak to vyžaduje finanční nařízení. Byly určeny na koupi budovy Millenáris v Budapešti pro účely zřízení Domu Evropy a na další poplatky spojené s touto koupí. Pokud jde o platby vztahující se k závazkům, které musí být provedeny do 31. 12. 2010, bylo do položky 2003 uhrazeno celkem 92 %. Hlavním důvodem této míry čerpání je skutečnost, že konečná kupní cena byla nižší, než se předpokládalo. Míra čerpání prostředků v položce 2008 byla nulová, protože žádné další poplatky nebylo nakonec zapotřebí hradit.

12.

Celková výše účelově vázaných příjmů, které byly k dispozici v roce 2010, činila 110 298 523 EUR (v roce 2009: 27 576 932 EUR). Procentní podíl závazků představoval 13 % (v roce 2009: 44 %). Celková výše plateb činila 10 247 794 EUR, tj. 74 % uzavřených závazků (v roce 2009: 74 %). Zbývající částka ve výši 110 017 852 EUR byla přenesena do rozpočtového roku 2011 (v roce 2009: 20 637 870 EUR). Analýza zdrojů prostředků z účelově vázaných příjmů je podána v níže uvedeném grafu.

Graf 1

Prostředky z účelově vázaných příjmů v roce 2010 podle kapitol

13.

Velká část těchto prostředků pocházejících z kapitoly 20 je v roce 2010 důsledkem platby od belgického státu. Dne 27. ledna 2010 vyplatil belgický stát Parlamentu částku ve výši 85 987 000 EUR v souvislosti s jeho úhradou ceny pozemků na místech, kde stojí budovy D4 a D5, a nákladů na výstavbu střechy nad železniční stanicí Bruxelles-Luxembourg. Tato částka byla v souladu s finančním nařízením zanesena do účetnictví jako „účelově vázané příjmy“ a bude ji možno využít pouze k financování projektů v oblasti nemovitostí (podle zásady účelové vázanosti). Dotčená částka mohla být použita v roce 2010, ale také, pokud je to nezbytné, je možné ji přenést následujících rozpočtových roků. Konkrétně by mohla být použita ke zlepšení logistických a pracovních podmínek poslanců tím, že jim bude poskytnuta druhá kancelář pro asistenty. Část těchto prostředků by mohla být případně také použita na koupi budov, které jsou stále předmětem pronájmu.

14.

Celková výše účelově vázaných příjmů přenesených do roku 2010 činila 20 637 870 EUR (v roce 2009: 36 808 922 EUR). Celková výše uzavřených závazků činila 15 646 888 EUR (v roce 2009: 36 024 461 EUR). Platby v roce 2010 činily 65 % uzavřených závazků (v roce 2009: 94 %).

15.

Byly zrušeny prostředky v celkové výši 55 230 127 EUR (v roce 2009: 102 241 198 EUR), tj. 3,4 % konečné výše prostředků (v roce 2009: 7 %) byla zrušena. Hlavní důvody zrušení prostředků jsou uvedeny v níže uvedené tabulce.

Tabulka 4

Hlavní důvody zrušení stávajících prostředků v roce 2010

16.

V průběhu rozpočtového roku bylo schváleno 13 převodů typu C podle článků 24 a 43 finančního nařízení (7). Celková výše těchto převodů činila 84 274 488 EUR, tj. 5,2 % konečné výše prostředků (v roce 2009: 18 převodů ve výši 4 % konečné výše prostředků). Předseda schválil 6 převodů typu P podle čl. 22 odst. 1 finančního nařízení (8) v celkové výši 4 009 571 EUR, tj. 0,2 % konečné výše prostředků (v roce 2009: 9 převodů představujících 2 % konečné výše prostředků). Přehled převodů podle právního základu a jejich účel jsou shrnuty v níže uvedených tabulkách.

17.

Celkem se v roce 2010 uskutečnilo 19 převodů typu C a P v úhrnné částce 88 284 059 EUR, tj. 5,5 % konečné výše prostředků (v roce 2009: uskutečnilo se celkem 27 převodů v úhrnné částce 100 518 607 EUR, tj. 7 % konečné výše prostředků).

Tabulka 5

Převody podle právního základu

Tabulka 6

Analýza převodů C podle položek, do nichž byly prostředky převedeny

Tabulka 7

Analýza převodů C podle kategorie výdajů a účelu

18.

Tento oddíl se věnuje použití prostředků z kapitoly 10 0 „Předběžné prostředky“, z kapitoly 10 1 „Pohotovostní rezerva“, kapitoly 10 3 „Rezerva na rozšíření“, kapitoly 10 5 „Předběžné prostředky na budovy“ a kapitoly 10 6 „Rezerva na připravované prioritní projekty“. O těchto kapitolách, které jsou součástí hlavy 10 „Ostatní výdaje“, se v této zprávě dále hovoří jako o „předběžných prostředcích“. Hlavním zdrojem prostředků převedených v roce 2010 (50 % čili 42 241 800 EUR) byla hlava 10 „Ostatní výdaje“.

19.

Z této částky bylo pro účely politiky v oblasti nemovitostí převedeno celkem 14 089 600 EUR a pro účely týkající se informačních technologií byla převedena částka 13 000 000 EUR, dále bylo 10 550 000 EUR převedeno pro účely týkající se zaměstnanců a částka 4 602 200 pro jiné účely. Účel převodů z předběžných prostředků je uveden níže.

Tabulka 8

Účel převodů z předběžných prostředků

20.

Tento oddíl se zabývá převody ze zdrojů mimo hlavu 10 „Ostatní výdaje“. Z ostatních hlav bylo celkem převedeno 42 032 688 EUR. Podstatná část těchto převodů (41 %) připadla na politiku v oblasti nemovitostí, po ní následují zaměstnanci (30 %) a IT (28 %). Přehled těchto převodů je uveden v tabulce 9.

21.

Přehled převodů P je uveden níže v tabulce 10.

Tabulka 9

Účel převodů typu C z jiných zdrojů, než jsou předběžné prostředky

Tabulka 10

Účel převodů typu P

22.

Tento oddíl se zaměřuje na využití prostředků podle rozpočtových kapitol, jejich podíl z celkového rozpočtu a změny ve využití prostředků ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem. Při provádění analýzy finančního řízení Parlamentu za rok 2010 ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem by se měly zohlednit následující okolnosti:

23.

Výše uvedené skutečnosti měly oproti rozpočtovému roku 2009 výrazný dopad na rozpočtové prostředky v roce 2010.

70

% celkových závazků bylo zapsáno do čtyř kapitol. Jednalo se o: kapitolu 10„Členové orgánu“, kapitolu 12„Úředníci a dočasní zaměstnanci“, kapitolu 20„Budovy a náklady s nimi spojené“, a kapitolu 42„Výdaje na parlamentní asistenci“. V níže uvedené tabulce se nachází přehled prostředků přidělených v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 podle jednotlivých kapitol. Níže uvedené údaje nabízí grafické vyobrazení změn, ke kterým došlo.

Tabulka 11

Prostředky vyčleněné v roce 2010 ve srovnání s rokem 2009

Graf 2

Rozdělení výdajů v roce 2010 podle kapitol

Graf 3

Meziroční vývoj vyčleněných prostředků v letech 2009 až 2010 podle kapitol

25.

Tato kapitola představovala v rozpočtovém roce 201013 % celkových výdajů a ve srovnání s rokem 2009 došlo ke zvýšení o 24 %. Tento nárůst je možné vysvětlit navýšením prostředků v bodě 1000„Odměny“ o 121 % a bodě 1004„Příspěvek na běžné cestovní výdaje“ o 16 %, které kompenzovalo snížení prostředků v bodě 1006„Příspěvek na všeobecné výdaje“ o 13 % a bodě 1033„Dobrovolný systém důchodového pojištění poslanců“ o 99 %.

26.

K těmto změnám došlo v důsledku vstupu nového statutu poslanců v platnost v roce 2009. Rozpočtový rok 2010 byl prvním rokem, kdy se začal uplatňovat nový statut poslanců v plném rozsahu. První odhady pro rozpočet na rok 2010 byly provedeny začátkem roku 2009, tj. ještě předtím, než nový statut poslanců vstoupil v platnost. Také v roce 2009 po prvních měsících provádění nového statutu poslanců bylo možné provést hodnocení finančních potřeb jen s určitou dávkou nejistoty, neboť rok 2009 byl netypickým rokem, kdy více než 50 % poslanců bylo zvoleno poprvé a pravidla byla pro poslance, ale i pro správu, nová a navíc situaci ovlivňovaly okolnosti typické pro povolební období.

27.

Celková výše závazků v bodě 1000 proto činila 67 712 999 EUR (33 % z prostředků kapitoly 10), zatímco závazky ve výši 75 133 000 EUR byly zapsány do bodu 1004„Příspěvek na běžné cestovní výdaje“, což představovalo 36 % prostředků kapitoly 10). Prostředky zapsané v bodu 1004 jsou určeny na pokrytí cestovních výdajů a výdajů na pobyt souvisejících s cestami do a z pracovních míst a s dalšími služebními cestami.

28.

V roce 2010 poslanci uskutečnili celkem 17 058 cest za účelem účasti na dílčích zasedáních ve Štrasburku a Bruselu, 30 216 cest v souvislosti se schůzemi výborů a 2 536 cest v souvislosti se schůzemi politických skupin v Bruselu (9). Pokud jde o cesty mimo obvyklá pracovní místa Parlamentu, uskutečnilo se 866 cest v souvislosti se schůzemi výborů, 1 399 cest v souvislosti se schůzemi politických skupin a 1 842 cest v souvislosti se schůzemi parlamentních delegací.

29.

Celková výše závazků v bodu 1006„Příspěvek na všeobecné výdaje“ činila 36 966 241 EUR (18 % prostředků na závazky kapitoly 10). Tyto prostředky byly určeny na výdaje související s parlamentní činností poslanců. Měsíční příspěvky odpovídají částce 4 223 EUR.

30.

Tato kapitola představovala 34 % výdajů v roce 2010 – největší podíl celkových výdajů. Došlo ke zvýšení výdajů o 6 % ve srovnání s předchozím rokem v důsledku navýšení v článku 120. K tomuto došlo v důsledku vyšších výdajů (+6 %) v bodu 1200„Platy a příspěvky“, což se projevilo v opravném rozpočtu (+4 565 164 EUR), a převodů, které byly uskutečněny v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora týkajícího se zpětné úpravy platů v roce 2009.

31.

Prostředky v bodu 1200 musely být navýšeny o 6,2 milionu EUR (převod C6) v důsledku nižší míry neobsazenosti, než se očekávalo (příliš vysoké standardní paušální snížení výdajů předpokládané ve fázi plánování) a skutečnosti, že rozpočet na rok 2010, dostatečně nezohlednil rostoucí počet přesunů z jiných evropských orgánů při zaplňování nových a neobsazených míst. Tyto přesuny se týkaly zejména kvalifikované pracovní síly, která nastupovala do služeb Evropského parlamentu ve vyšších platových třídách, než jsou základní platové třídy AST1 a AD5, s nimiž se počítalo při posuzování nezbytných prostředků pro nová pracovní místa. Kromě toho převod C12 navýšil prostředky v tomto bodu o 10,6 milionu EUR. Cílem tohoto převodu bylo poskytnout odpovídající prostředky, z nichž budou pokryty výdaje na zpětnou úpravu platů v roce 2009 (10) a 2010.

32.

V kapitole 12 prostředky zapsané v bodu 1200„Platy a příspěvky“ představovaly přibližně 99 % výdajů. Celková výše závazků v této položce činila 525 864 796 EUR.

33.

V roce 2010 bylo přijato 301 úředníků a dočasných zaměstnanců v rámci generálního sekretariátu, 149 dočasných zaměstnanců pro politické skupiny a 425 dočasných zaměstnanců jako akreditovaní parlamentní asistenti. Ke dni 31. prosince 2010 Parlament zaměstnával celkem 5 515 úředníků a dočasných zaměstnanců. Z tohoto počtu zaměstnanců jich 4 951 bylo zaměstnáno v rámci sekretariátu a 564 v politických skupinách.

34.

Pokud jde o zastoupení žen a mužů, byly ke dni 31. prosince 2010 ženy zastoupeny ve 25 % případů ve funkci vedoucí oddělení, v 28 % případů ve funkci ředitelky a v 33 % případů ve funkci generální ředitelky. Následující graf uvádí zastoupení žen a mužů podle pracovního zařazení.

Graf 4

Zastoupení žen a mužů pracujících v rámci sekretariátu

35.

Tato kapitola představovala 7 % výdajů v roce 2010. K nárůstu o 17 % ve srovnání s rokem 2009 došlo v důsledku 27 % navýšení výdajů v bodu 1402„Konferenční tlumočníci“ a článku 142„Externí služby“ (+20 %). Podíl prostředků ve výši 52 % byl vyčleněn pro bod 1402 a 24 % pro bod 1400„Ostatní zaměstnanci“.

36.

Celková výše závazků v bodu 1402„Konferenční tlumočníci“ činila 54 990 000 EUR. Tyto prostředky byly použity jako součást interinstitucionální spolupráce (mimo jiné) na odměny, příspěvky na sociální pojištění, výdaje za dopravu a příspěvky na pobyt pomocných konferenčních tlumočníků, které Parlament používá při schůzích pořádaných Parlamentem nebo jinými orgány, pokud není možné zajistit nezbytné služby prostřednictvím tlumočníků Parlamentu (úředníků a dočasných zaměstnanců).

37.

Parlamentní tlumočníci a pomocní konferenční tlumočníci odpracovali v roce 2010 109 256 dnů tlumočení a poskytovali služby Parlamentu a dalším orgánům (11) tam, kde Parlament zajišťuje tlumočnické služby (16% navýšení ve srovnání s rokem 2009, během něhož proběhly volby do Parlamentu). Tlumočníci Parlamentu odpracovali 51 977 dní (21% navýšení oproti roku 2009) a pomocní konferenční tlumočníci 57 279 dní (12% navýšení oproti roku 2009).

38.

Závazky v bodu 1400„Ostatní zaměstnanci“ činily celkem 25 212 376 EUR. Tyto prostředky byly využity na platy, včetně přídavků a příspěvků, ostatních zaměstnanců, včetně smluvních a místních zaměstnanců a zvláštních poradců, příspěvků zaměstnavatele na různé systémy sociálního zabezpečení a důsledky uplatňování opravných koeficientů u platů těchto zaměstnanců a zaměstnávání dočasných zaměstnanců. Ke dni 31. prosince 2010 Parlament zaměstnával 634 smluvních zaměstnanců. Dodatečné prostředky byly do tohoto bodu převedeny během roku za účelem úhrady nákladů spojených s náborem chorvatských dočasných zaměstnanců v souvislosti s přistoupením Chorvatska k EU.

39.

Graf 5 uvádí přehled počtu smluvních zaměstnanců podle pracovního zařazení.

Graf 5

Smluvní zaměstnanci podle pracovního zařazení

40.

Tato kapitola představovala 1% výdajů v roce 2010. Došlo k 5% navýšení prostředků vyčleněných v této kapitole ve srovnání s rokem 2009 v důsledku skutečnosti, že nebyly čerpány žádné prostředky z bodu 1613„Další odborné vzdělávání: výdaje na služební cesty“. Tento bod byl pro rok 2010 v rozpočtové nomenklatuře zrušen a prostředky byly převedeny do článku 300„Výdaje na služební cesty zaměstnanců“.

39

% závazků z kapitoly 16 bylo zapsáno v bodu 1654„Středisko péče o děti předškolního věku a smluvně zajištěné jesle“, 28 % v bodu 1612„Další odborné vzdělávání“ a 17 % v bodu 1652„Běžné provozní výdaje na restaurace a jídelny“.

42.

Podbod 1654/01 „Středisko péče o děti předškolního věku a smluvně zajištěné jesle: externí řízení parlamentních jeslí a rodinného centra v Bruselu a vedlejší výdaje“ představoval většinu výdajů z bodu 1654. Celková výše závazků v této položce činila 5 163 866 EUR a prostředky byly využity na příspěvky Parlamentu na celkové výdaje střediska péče o děti předškolního věku a externích jeslí, s nimiž Parlament uzavřel dohodu.

43.

Výše závazků v bodu 1612„Další odborné vzdělávání“ činila 3 680 850 EUR a prostředky byly použity na výdaje spojené s odbornou přípravou, jejímž účelem bylo zlepšení dovedností zaměstnanců a jejich pracovního výkonu a na zlepšení efektivity orgánu. V roce 2010 se 7 504 osob zúčastnilo jazykových kurzů poskytovaných v rámci Parlamentu a dalších 392 účastníků absolvovalo kurzy mimo pracoviště. Kromě toho se 733 zaměstnanců zúčastnilo kurzů informačních technologií a 998 účastníků absolvovalo finanční kurzy. 85 zaměstnanců se zúčastnilo kurzů pořádaných Evropskou správní školou. Pokud jde o nejazykové kurzy, celkem 6 853 účastníků absolvovalo kurzy odborné přípravy organizované v rámci Parlamentu a 198 osob se zúčastnilo externích kurzů.

44.

Výše závazků v bodu 1652„Běžné provozní výdaje na restaurace a jídelny“ činila 2 313 000 EUR. Prostředky v tomto bodu jsou použity na hrazení provozních nákladů restaurací a kantýn. Restaurace a kantýny poskytovaly služby přibližně 1 339 000 zákazníkům a obchod pro zaměstnance 161 000 zákazníkům.

45.

Tato kapitola představovala 12 % výdajů v roce 2010 a zvýšila se o 2 % ve srovnání s rokem 2009. Vyšší výdaje v bodech 2003„Nabývání nemovitostí“ (12), 2022„Úklid a údržba“ a 2000„Nájemné“ byly kompenzovány nižšími výdaji v bodech 2007„Zařízení prostor“ a 2001„Roční splátky“. Pokud jde o bod 2001, byla v roce 2010 do tohoto bodu zapsána částka 86 milionů EUR z účelově vázaných příjmů (viz oddíl I zprávy týkající se prostředků z účelově vázaných příjmů).

46.

Následující graf uvádí rozdělení prostředků kapitoly 20 podle typu výdajů.

Graf 6

Rozdělení výdajů kapitoly 20

47.

Výše závazků zapsaných do bodu 2022„Úklid a údržba“ (21 % této kapitoly) činila 39 351 882 EUR a prostředky byly použity na proplácení nákladů na základě stávajících smluv spojených s údržbou budov, výtahů, systémů vytápění a klimatizace a požárních dveří a také na malířské práce a opravy apod.

48.

Celková výše závazků zapsaných v bodu 2026„Bezpečnost a ostraha budov“ (21 % této kapitoly) činila 38 917 198 EUR a prostředky byly využity zejména na náklady spojené zabezpečením a ostrahou budov, v nichž sídlí Parlament ve třech obvyklých pracovních místech, a informačních kancelářích. Na konci roku 2010 pracovalo v prostorách parlamentních budov 1 023 (13) členů ostrahy.

49.

Tato kapitola představovala 9 % výdajů v roce 2010. Výdaje v kapitole 21 byly o 30 % vyšší než v roce 2009 zejména v důsledku vyšších výdajů v článku 210„Výpočetní technika a telekomunikace“. Výdaje v tomto bodu se zvýšily o 34 % v důsledku tří převodů C (7, 11 a 14), které odpovídaly celkové částce 24 milionů EUR. Prostředky v článku 210 představují 82 % kapitoly 21. Většina prostředků z této kapitoly je rozdělena do dvou bodů: 2100„Zařízení a software pro informační a inovační technologie“ (41 %) a 2102„Externí pomoc v souvislosti s informačními a inovačními technologiemi“ (také 41 %). V následujícím grafu je uvedeno rozdělení výdajů kapitoly 21.

50.

K 30% navýšení uvedenému ve výše zmíněných převodech došlo v důsledku zavedení střednědobé strategie IKT, kterou přijalo předsednictvo, a zejména systému práce s poznatky a rozsáhlých projektů v oblasti informačních technologií, které jsou součástí těchto programů. Zásadní dopad na rozpočet mělo také rozšíření bezdrátových sítí a zřízení datového střediska v Bruselu (podrobnosti dále v oddílu III této zprávy).

Graf 7

Rozdělení výdajů kapitoly 21

51.

Výše závazků v bodu 2100„Zařízení a software pro informační a inovační technologie“ činila 56 626 299 EUR. Z této položky byly hrazeny výdaje na nákup, pronájem, servis a údržbu zařízení a softwaru pro orgán a na práce s tím související. Tato zařízení a software jsou určeny zejména pro systémy ve výpočetním a telekomunikačním centru, počítače na úrovni oddělení a v politických skupinách a pro elektronické hlasovací zařízení.

52.

Výše závazků zapsaných v bodu 2102„Externí pomoc v souvislosti s informačními a inovačními technologiemi“ činila 55 814 490 EUR. Prostředky byly určeny zejména na pokrytí nákladů na externí pomoc od firem a poradců z oboru výpočetní techniky, která se využívá pro činnost výpočetního centra a obsluhu sítě, na výrobu a údržbu aplikací, na podporu uživatelů včetně poslanců a politických skupin, na provádění studií a na vytváření a ukládání technické dokumentace.

53.

Kapacita výpočetní techniky a kapacita pro ukládání dat se během zkoumaného období zvýšily o 28 %. V prosinci 2009 kapacita pamětí odpovídala 1 803 021 Gb ve srovnání s rokem 2010, kdy kapacita odpovídala 2 314 240 Gb. Pokud jde o kapacitu pro ukládání dat, zachovala se stejná kapacita parlamentního centrálního systému informačních technologií pro zpracování daného množství dat v rámci stanoveného období jako v předchozím roce. Kromě toho se za účelem zajištění bezpečnosti informačních systémů počet testovaných a bezpečnostních aktualizací integrovaných do sítě, serverů, softwaru a pracovních stanic snížil o 46 % (1 886 koncem roku 2009 oproti 1 019 koncem roku 2010) v důsledku větší stability systému IT.

54.

Tato kapitola představovala 1 % výdajů v roce 2010. Snížení o 4 % v této kapitole v roce 2009 bylo způsobeno zejména nižšími výdaji v článku 232„Soudní náklady a náhrady škod“ (o 21 %).

55.

Rozložení výdajů v této kapitole bylo následující: 55 % připadalo na článek 235„Telekomunikační poplatky“; 19 % na článek 230„Kancelářské potřeby“ a 10 % na článek 232„Soudní náklady a náhrady škod“.

56.

Tato kapitola představovala 2 % výdajů v roce 2010. Prostředky v roce 2010 byly o 15 % vyšší ve srovnání s rokem 2009. K tomu došlo v důsledku navýšení prostředků v článku 300„Výdaje na služební cesty zaměstnanců“. V roce 2010 Parlament postupně zahájil činnost v plném rozsahu, poté co v roce 2009 proběhly volby do Parlamentu.

57.

V roce 2010 se uskutečnilo 33 200 služebních cest, které představují celkem 98 629 cestovních dní. Většina těchto služebních cest se uskutečnila mezi třemi pracovními místy Parlamentu (Brusel – 5 391 služebních cest; Štrasburk – 20 125 služebních cest; Lucemburk – 2 477 služebních cest).

58.

Tato kapitola představovala 6 % výdajů v roce 2010. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k navýšení prostředků o 4 %. 25 % prostředků zapsaných v této kapitole bylo využito z bodu 3244„Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí“ a dalších 14 % z bodu 3242„Výdaje na publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích“, 13 % z bodu 3243„Návštěvnické centrum“ a 12 % v bodu 3248„Výdaje na audiovizuální informační materiály“.

59.

Rozdělení výdajů je uvedeno v následujícím grafu.

Graf 8

Rozdělení výdajů kapitoly 32

60.

Celková výše závazků v bodu 3244„Organizace a přijímání skupinových návštěv, program Euroscola a pozvání osob významných pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí“ činila 24 534 587 EUR a prostředky byly určeny na pokrytí finančních příspěvků poskytovaných skupinovým návštěvám a jejich doprovodu a na pokrytí nákladů na zajištění dohledu a infrastruktury, dále na pokrytí provozních nákladů programu Euroscola a financování stáží pro osoby významné pro utváření veřejného mínění ze třetích zemí.

61.

Výše závazků zapsaných v bodu 3242„Výdaje na publikace, informační činnost a účast na veřejných akcích“ činila 13 633 133 EUR a prostředky byly využity zejména na pokrytí výdajů na informační publikace, včetně elektronických publikací, na informační činnosti, na vztahy s veřejností a na účast na veřejných akcích, obchodních veletrzích a výstavách konaných v členských státech a v kandidátských zemích, včetně aktualizace legislativního přehledu (OEIL).

62.

Prostředky na závazky zapsané v bodu 3243„Návštěvnické centrum“ byly výrazně navýšeny (+227 %) ve srovnání s rokem 2009 a činily 12 725 985 EUR. Vývoj výdajů je v souladu s plánem vysoce složitého projektu. Podrobnosti viz oddíl III této zprávy.

63.

Závazky zapsané v bodu 3248„Výdaje na audiovizuální informační materiály“ činily 12 137 103 EUR a byly využity na pokrytí:

64.

Pokud jde o produkci audiovizuálních informačních materiálů, bylo v roce 2010 pro sdělovací prostředky a další zákazníky vyrobeno 12 275 hodin materiálu. Stojí za povšimnutí, že celkem se bylo přenášeno webovou kamerou 767 půldenních schůzí výborů (ve srovnání s rokem se objem přenášených schůzí výborů zdvojnásobil). S ohledem na produkci dokumentu Evropa přes satelit, bylo vyrobeno 809 příspěvků, 58 informačních klipů a 475 příběhů podle skutečnosti.

65.

Tato kapitola představovala 5 % výdajů v roce 2010 a došlo k 10% navýšení prostředků ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem. Článek 400„Správní výdaje na chod a na politické informační činnosti politických skupin a nezařazených poslanců“ představoval 70 % prostředků kapitoly 40. Výše závazků v tomto článku činila 53 355 142 EUR a prostředky sloužily v souvislosti s politickými skupinami a nezařazenými poslanci na pokrytí:

66.

Prostředky v článku 402„Příspěvky evropským politickým stranám“ představovaly 18 % (14 milionů) EUR prostředků kapitoly 40.

Graf 9

Rozdělení výdajů kapitoly 40

67.

Tato kapitola představovala 10 % výdajů v roce 2010 a výdaje v tomto roce ve srovnání s rokem 2009 zůstaly stabilní. Bod 4220„Parlamentní asistence“ představoval 99 % prostředků na závazky v této kapitole. Výše závazků zapsaných v tomto článku činila 152 645 163 EUR a prostředky byly využity na výdaje spojené s parlamentní asistencí. Je třeba připomenout, že prostředky na osobní asistenci poslancům byly v roce 2010 navýšeny opravným rozpočtem (podrobné informace viz oddíl I této zprávy).

68.

Ke dni 31. prosince 2010 pracovalo v Evropském parlamentu 1 483 akreditovaných parlamentních asistentů. V prosinci 2010 mělo s poslanci uzavřenou pracovní smlouvu 2 198 místních asistentů. Průměrný počet zaměstnaných místních asistentů byl 3,4 na jednoho poslance. Počet místních asistentů na jednoho poslance v roce 2010 se výrazně lišil, od 0 do 45. Přestože 97 poslanců nevyužilo služeb místních asistentů, 35 poslanců zaměstnalo ve svých členských státech v průběhu roku 2010 více než 10 asistentů.

69.

Kapitoly této hlavy obsahují pouze předběžné prostředky, které je možné vynakládat pouze po předchozím převodu do provozní položky. Na tyto převody se zaměřuje oddíl I této zprávy. Původní výše prostředků v této hlavě činila 46 441 800 EUR, přibližně 3 % celkové původní výše rozpočtu. Částka v celkové výši 42 241 800 EUR byla převedena a opravný rozpočet snížil prostředky v kapitole 10 5 „Předběžné prostředky na budovy“ o 4 000 000 EUR. Nevyužitý zůstatek v kapitole 10 1 „Pohotovostní rezerva“ činil 200 000 EUR, přibližně 0,01 % celkových konečných prostředků v roce 2010.

70.

Poté, co v roce 2009 proběhly volby, Parlament obnovil v tomto roce svou činnost v plném rozsahu. V roce 2010 pokračoval proces přizpůsobování, pokud jde o zdokonalování pracovních metod a modernizace, jež musí jít ruku v ruce s politickou a legislativní odpovědností, a hodnocení v souvislosti s řadou důležitých víceletých činností, které byly zahájeny během posledních několika let. V návaznosti na ratifikaci Lisabonské smlouvy a její vstup v platnost dne 1. prosince 2009 bylo třeba řešit nezbytné úpravy vyžadující výdaje z rozpočtu (viz informace týkající se opravného rozpočtu v oddílu I zprávy).

71.

Níže uvedené cíle vychází z pokynů, které stanovil generální ředitel pro období 2009–2010, a pokynů přijatých v usneseních Parlamentu, kterými jsou:

72.

Smlouva rozšířila využití postupu spolurozhodování jako běžného legislativního postupu, který se vztahuje na 95 % právních předpisů. Smlouva měla také významný dopad na všechny případy, kdy byl postup konzultace nahrazen postupem souhlasu, zejména s ohledem na vyjednávání a uzavírání mezinárodních dohod.

73.

Kromě toho v důsledku Lisabonské smlouvy bylo nezbytné, aby se útvary Parlamentu přizpůsobily dodatečných technickým opatřením jako: občanské iniciativy, povinné konzultace s Výborem regionů a Hospodářským a sociálním výborem, větší odpovědnost Evropské centrální banky, nová úloha při jmenování soudců a generálních advokátů Soudního dvora a obecných soudů, nová práva v oblasti získávání informací atd.

74.

Lisabonská smlouva udělila Evropskému parlamentu nové důležité pravomoci v oblastech, jako je zemědělství (výbor AGRI), rybolov (výbor PECH), svoboda, bezpečnost a spravedlnost (LIBE), mnohostranný dohled (ECON) a zavedla důležité změny v rozpočtovém procesu EU (BUDG). Zavádí se nové nástroje jako občanská iniciativa (AFCO), akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty (horizontální odpovědnost: JURI), Evropská služba pro vnější činnost (v níž plní s ohledem na ústavní záležitosti úlohu výbor AFCO, s ohledem na služební řád výbor JURI, finanční nařízení výbor CONT a rozpočet výbor BUDG). Postupy, kde je nezbytný souhlas EP (zejména mezinárodní dohody), vyžadují konzultaci s výbory, jako jsou: TRAN, LIBE nebo PECH.

75.

Posílení úlohy vnitrostátních parlamentů vyplývající z Lisabonské smlouvy mělo přímý dopad na pracovní postupy Parlamentu a zejména parlamentních výborů; nový mechanismus posíleného dohledu nad zásadou subsidiarity („žluté a oranžové karty“), doplňková ochranná opatření zavedená Lisabonskou smlouvou (mechanismus „záchranné brzdy“) nebo nezbytný vývoj dialogu s národními parlamenty před zahájením legislativního procesu a po něm budou mít v praxi dopad na pracovní vytížení a činnost výborů.

76.

Výbory iniciovaly a připravily mnoho legislativních rozhodnutí: od zamítnutí dohody o sdílení údajů SWIFT po přijetí rozpočtu na rok 2011, občanskou iniciativu, soubor opatření v oblasti finančního dohledu, Evropský útvar pro vnější činnost, správu ekonomických záležitostí atd. Legislativní činnost nabírá postupně na intenzitě a na četné nelegislativní iniciativy předložené Komisí v roce 2010 možná naváže velké množství příslušných legislativních návrhů v následujících měsících, zejména v rámci strategie EU 2020.

77.

Poprvé od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost byl uplatněn podstatně revidovaný rozpočtový proces EU. Kromě toho Parlament získal nové pravomoci s ohledem na povinné výdaje EU. Navíc toho EP začal pracovat na přizpůsobení interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení požadavkům Lisabonské smlouvy a očekává plnohodnotný přezkum víceletého finančního rámce v polovině období.

78.

Smlouva má významný dopad na oblast vnějších vztahů. Parlament získal nové legislativní, rozpočtové a kontrolní pravomoci a bude hrát úlohu při jmenování místopředsedy Komise a vysokého představitele a jeho zvláštních zástupců a ve vztazích s nimi. Pokud jde o Parlament, tato skutečnost má dopad zejména na jeho orgány, které jsou činné v oblasti společné obchodní politiky a jsou zapojené do služby pro vnější činnost.

79.

V rámci jednání týkajících se zřízení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) získal Evropský parlament důležité výhody, pokud jde o dohled a demokratickou kontrolu ex-ante společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP). Parlament získal právo být konzultován v závislosti na důvěrnosti případu předtím, než Rada přijme mandáty nebo strategie SZBP. Získal také pro své poslance právo na přístup ke klasifikovaným informacím o SZBP na základě zásady „vědět jen to nejnutnější“ (který byl poprvé aplikován v rámci vyjednávacího mandátu pro rámcovou dohodu EU–Libye) a závazek vysoké představitelky/místopředsedkyně Komise, že zahájí postup projednání interinstitucionální dohody o přístupu ke klasifikovaným informacím společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP). Výbor pro zahraniční věci také získal právo uspořádat pohovor s kandidáty na funkci vedoucího delegace nebo zvláštního zástupce EU před jejich nastoupení do funkce. Doposud byl uspořádán pohovor v rámci neveřejných jednání se čtyřmi nově jmenovanými vedoucími delegací EU. A konečně Parlament dosáhl větší transparentnosti rozpočtu SZBP, neboť v současné době se již uplatňují běžné postupy a hlavní mise SBOP budou jasně identifikovány ve zvláštních položkách (jak tomu již bylo v rozpočtu na rok 2011).

80.

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se kvalitativně změnily vztahy EU s Evropským hospodářským prostorem (EHP), neboť Evropský parlament je nyní přímo zapojen do vyjednávání velkého počtu dohod s EHP a do více než 100 dvoustranných dohod se Švýcarskem.

81.

Pokud jde o rozšíření EU, bylo přijato 32 smluvních zaměstnanců z Chorvatska. Tito zaměstnanci byli zařazeni především do jazykových služeb a do oddělení v dalších generálních ředitelstvích, která jsou zapojena do příprav na rozšíření. V polovině září nové chorvatské překladatelské oddělení zahájilo práci na překladech klíčových dokumentů EP.

82.

V návaznosti na vstup Lisabonské smlouvy v platnost a zavedení nových odpovědností Parlamentu byl zvýšen počet zaměstnanců sekretariátů parlamentních výborů a v budoucnu budou čítat 6, 9 nebo 12 administrátorů v závislosti na objemu práce. Úpravy byly také provedeny u počtu zaměstnanců tematických sekcí, oddělení pro vztahy s vnitrostátními parlamenty, knihovny a sekretariátů politických skupin a v rozpočtu na parlamentní asistenty. Opravným rozpočtem byl zvýšen počet zaměstnanců politických skupin o 75 míst, sekretariátů výborů o 70 míst a oddělení pro vztahy s vnitrostátními parlamenty o 5 míst. Příspěvek na sekretariát byl každému poslanci zvýšen o 1 500 EUR měsíčně. Kromě toho došlo v zájmu zvýšení efektivity sekretariátů delegací a meziparlamentních sdružení k jejich sloučení do regionálních uskupení, které kolegům umožňují specializovat se na konkrétní region a sdílet informace mezi vzájemně propojenými delegacemi a mnohostrannými shromáždění.

83.

Zlepšila se pomoc poskytovaná předsedovi a místopředsedům formou přípravy informačních schůzek před plenárním zasedáním, která je zajišťována prostřednictvím meziútvarové pracovní skupiny za účasti ředitelství pro plánování plenárních zasedání, útvarů pro předsednictví a legislativní akty a knihovny.

84.

Došlo k významnému nárůstu služeb poslancům (poskytování analytických služeb – informační schůzky pořádané knihovnou), a to o více než 40 % v porovnání se stejným obdobím šestého volební období, zejména poté, co byl stabilizován analytický útvar a rozrostl se útvar informačních služeb. Zvýšila se analytická produkce co do objemu i množství produktů. Byly navrženy nové produkty, aby lépe vyhovovaly potřebám poslanců. Služba uživatelům knihovny (nejen poslancům EP) se zlepšila zavedením nového počítačového systému správy katalogu (včetně nově získaných titulů), který je začleněn do webových stránek.

85.

Využívání zařízení pro příjem a odesílání stanovisek vnitrostátních parlamentů (jejichž počet rychle roste) umožnilo lepší meziparlamentní komunikaci na této úrovni a také rychlejší a pružnější poskytování informací parlamentním výborům, kterých se stanoviska vnitrostátních parlamentů týkají.

86.

Rok 2010 byl prvním rokem, kdy byl Parlament odpovědný za provádění nového statutu poslanců a nového statutu asistentů. Dočasná hodnotící skupina uplatňování statutu poslanců a statutu asistentů ustanovená předsednictvem v roce 2009 a sestávající ze čtyř místopředsedů, úřadujícího kvestora a předsedy Výboru pro právní záležitosti pokračovala v roce 2010 za podpory útvarů Parlamentu ve své činnosti. Doporučení dočasné hodnotící skupiny již vedla k řadě úprav prováděcích opatření ke statutům poslanců a asistentů, které předsednictvo přijalo na svých schůzích v roce 2009 a 2010.

87.

Útvary připravily počítačové aplikace, které jsou nezbytné pro uplatňování statutu, upravily nezbytné formuláře pro poslance a asistenty a shromáždily velké množství informací (různé soubory otázek a odpovědí, které budou rozdány poslancům, informační dokumenty, jež budou umístěny na intranet, apod.).

88.

Tlumočnické služby byly Evropskému parlamentu poskytnuty při 5 664 schůzích včetně služebních cest mimo tři pracovní místa Evropského parlamentu a služeb „tlumočení ad personam“. Kromě toho bylo tlumočení zajištěno při 590 schůzích Evropské komise, 69 schůzích Výboru regionů, 136 schůzích Účetního dvora, a to i včetně služebních cest, a při 6 schůzích Překladatelského střediska.

89.

Celkem bylo přeloženo 1 721 191 stran (1 033 176 stran interně, 381 804 stran externě a 306 211 stran doslovného záznamu z jednání). Analýza překladu podle jednotlivých kategorií a vývoj překladatelských služeb od roku 2008 jsou uvedeny v následujícím grafu. Služby Parlamentu úspěšně uspokojily poptávku na překlady, přestože požadavky na minimální lhůty pro předkládání dokumentů k překladu, které jsou stanoveny v pravidlech pro uplatňování mnohojazyčnosti, byly splněny pouze v 35 % případů.

Graf 10

Analýza počtu stran překladu v letech 2008 až 2010

90.

V návaznosti na návrh Výboru pro inovační strategii v oblasti IKT předsednictvo dne 24. března 2010 přijalo střednědobou strategii v oblasti informačních a komunikačních technologií. Tato strategie je založena na třech pilířích:

91.

IKT musí v Evropském parlamentu splnit dva cíle. Prvním z nich je vytvořit a zachovat udržitelné a velmi kvalitní služby v oblasti IKT, které zajistí komunikaci tohoto orgánu s evropskými občany, podpoří poslance v jejich práci a zaručí administrativní chod Parlamentu. Druhým cílem je vytvořit produkty IKT, které budou podporovat tyto politické zásady: „plné využití nové Lisabonské smlouvy za účelem posílení role poslanců EP ve výkonu jejich mandátu“, „zlepšení mobilní komunikace, propojení, mobility a interoperability“ a „posílení komunikace orgánu s vnitrostátními parlamenty, evropskými občany a občanskou společností“.

92.

V rámci této strategie by měl systém práce s poznatky (KMS) poskytnout poslancům a generálnímu sekretariátu jediný vyhledávač legislativních dokumentů založený na mnohojazyčných metadatech, která mohou být sdílena mezi jednotlivými orgány (14). Rok 2009 a 2010 byl věnován přípravě postupu indexace, funkčních specifikací, dokončení externích webových stránek a databáze.

93.

Pokud jde o nové datové centrum v Bruselu, jeho návrh, konečná podoba a migrace již byly dokončeny. Byl zahájen vývoj AT4AM (řízení práce s pozměňovacími návrhy) jako součást projektu e-Parlament. V rámci projektu „bezpapírového prostředí“ byly navrženy koncepce pro e-schůze a e-výbory. V jednacích sálech v Bruselu a ve Štrasburku byla instalována lehká zařízení pro bezdrátové sítě. Byla dokončena studie využití a příprava Wi-Fi ve všech poslaneckých budovách. Kromě toho byla zřízena asistenční služba MEP ITEC, která poskytuje individuální asistenci poslancům.

94.

Pokud jde o audiovizuální webové stránky pro profesionály, byla v prosinci 2010 spuštěna nová uživatelsky vstřícná audiovizuální platforma. Tato platforma se již stala kontaktním bodem číslo jedna pro videopřenosy, audiomateriály, fotografie a zejména tématické sady vysoké kvality produkované Parlamentem. Služby webového přenosu byly rozšířeny na všechny parlamentní výbory, tiskové konference a důležité akce Parlamentu. V současné době je k dispozici 13 simultánních přenosů.

95.

Mezi klíčová zlepšení parlamentní webové televize patří změna složení obsahu, vyšší rychlost přenosu programu, zlepšení vizuální stránky a navigace specifických tematických sad. Zároveň se pracovalo na větším začlenění programů Europarltv do hlavních webových stránek Parlamentu a na stránky Facebook. Elektronicky poskytované materiály konzultovalo v roce 2010 celkem 9 858 549 osob a celkem bylo konzultováno 255 922 828 stránek.

96.

V rámci své činnosti oslovily informační kanceláře EP přibližně 6 milionů občanů přímo a 60 milionů občanů nepřímo. Konkrétně informační kanceláře EP uspořádaly v 86 případech občanské fórum, přičemž 5 z nich mělo přeshraniční dosah. Fóra se osvědčila jako účinný nástroj pro zvýšení kvality i kvantity přímých kontaktů Parlamentu s evropskými občany. Kromě toho informační kanceláře EP uspořádaly úspěšnou akci u příležitosti Mezinárodního dne žen a Dne Evropy, který byl uspořádán jako oslava 60. výročí Schumanovy deklarace. Podle denního tisku, který shromáždily informační kanceláře EP, bylo oslavě Dne Evropy ve sdělovacích prostředcích věnováno přibližně 100 příspěvků ve více než polovině členských států. Bylo uspořádáno celkem 26 akcí a kampaní po celém světě, kterých se zúčastnilo 100 552 osob v prostorách EP a tisíce účastníků mimo tyto prostory.

97.

Informační kanceláře EP pořádaly také různé aktivity v souvislosti se Sacharovovou cenou, jejichž cílem byla osvěta v oblasti lidských práv a propagace Sacharovovy ceny. V roce 2010 byla Sacharovova cena udělena Guillermovi Farinasovi z Kuby.

98.

V roce 2010 poprvé přivítalo návštěvnické centrum více než 300 000 návštěvníků. Návštěvnické centrum v Bruselu navštívilo přibližně 220 000 osob a centrum ve Štrasburku navštívilo během plenárního zasedání 80 000 osob. Celkově tito návštěvníci představovali asi 7 900 skupin. Mezi těmito návštěvníky bylo 28 400 jednotlivců, kteří se zúčastnili prohlídky s multimediálním průvodcem v Bruselu. Ve Štrasburku se celkem 8 574 účastníků (středoškolských studentů a učitelů) zúčastnilo měsíční akce Euroscola pořádané informační kanceláří.

99.

Vysoce náročný projekt návštěvnického centra vstoupil do závěrečné fáze. Projekt návštěvnického centra tvoří 8 oblastí, v nichž návštěvníci získají zkušenosti prostřednictvím 36 různých tematických mediálních zařízení dostupných z více než 300 přístupových míst. Trvalá výstava obsahuje více než 700 různých příběhů nebo „objektů ke shlédnutí“. Vezmou-li se v úvahu prohlídka s mediálním průvodcem, vícemodální simulační hra, zvláštní adaptace obsahu pro děti a osoby s postižením a informační panely, přesahuje celkový počet „informačních jednotek“4 500 kusů. Zohledníme-li aspekt mnohojazyčnosti, pohybuje se počet individuálních „informačních jednotek“, které je třeba vytvořit a začlenit do výstavy, mezi 20 000 a 30 000 jednotkami. Zvolené tematické okruhy obsahují širokou škálu oblastí od politologie a legislativních otázek až po historii a sociologii. Na rozdíl od tradičních výstav v muzeích, které bývají založeny na vystavování existujících sbírek, je nedílnou součástí projektu návštěvnického centra vývoj a produkce vystavovaného obsahu. V důsledku této skutečnosti je plánování a proces zadávání zakázek velice složitý.

100.

Projekt zřízení Domu evropských dějin inicioval předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering v roce 2007. Tentýž rok předsednictvo rozhodlo o ustavení výboru odborníků, kteří by navrhli koncepci Domu evropských dějin. Podle koncepčního rámce je jedním z hlavních cílů projektu Domu evropských dějin „umožnit všem generacím Evropanů dovědět se více o své vlastní historii, a tím přispět k lepšímu pochopení současného i budoucího vývoje Evropy“. Po zveřejnění architektonické soutěže bylo předloženo 26 platných nabídek. Tyto nabídky posoudila hodnotící komise, která dokončila posuzování v lednu 2010. Na základě výsledků posouzení bylo vybráno dvanáct kandidátů, kteří byli požádání o předložení předběžného návrhu. V září 2010 projekty posoudila mezinárodní porota.

101.

Střednědobá politika v oblasti nemovitostí, kterou předsednictvo přijalo dne 24. března 2010, stanoví následující cíle:

102.

Na své schůzi konané dne 24. března 2010 předsednictvo svěřilo místopředsedům odpovědnost za politiku Parlamentu v oblasti nemovitostí a pověřilo generálního tajemníka prováděním střednědobé politiky a předložením jakéhokoli relevantního návrhu předsednictvu ke schválení. Konkrétně předsednictvo stanovilo jako cíl nákup budov pronajímaných Parlamentem v Bruselu.

103.

V této souvislosti byla v roce 2010 pořízena budova REMARD v Bruselu a byl připraven projekt nákupu Domu Evropy v Sofii.

104.

V Lucembursku, pokud jde o rozšíření budovy KAD, byla zakázka na provedení geotermálních prací uzavřena za cenu o 30 % nižší než odhadované náklady. Tento příznivý výsledek lze vysvětlit tím, že byla uspořádána soutěž, které se zúčastnily podniky z více než 4 různých zemí. Výběrové řízení na stavbu budovy bylo zveřejněno v srpnu 2010. Nabídka financování výstavby byla zveřejněna na konci prosince 2010.

105.

Pokud jde o informační kanceláře, jsou dokončeny práce v informačních kancelářích v Budapešti, Washingtonu, Londýně a v Haagu. Byla podepsána smlouva o zadání projektu kanceláře v Kodani. Pokud jde o Helsinky, předsednictvo vyslovilo souhlas se zahájením jednání o pronájmu budovy s majitelem. Pokud jde o Vratislav, předsednictvo vyslovilo souhlas se zahájením jednání o pronájmu budovy s majitelem. V Sofii umožnil proces vyhledávání nemovitostí najít budovu Rakovsky, o níž musí padnout konečné rozhodnutí ze strany státních orgánů před 31.3.2011.

106.

S cílem snížit emise CO2 musí být v nových rámcových smlouvách nebo v dodatcích ke stávajícím smlouvám uvedeno, že všechny limuzíny a nákladní vozy, které jsou v provozu, vyhovují normě EURO5. Rovněž se postupně obnovuje vlastní automobilový park Parlamentu. Byla také uplatněna nová smlouva na dopravu poslanců do Štrasburku.

107.

V Bruselu zavedl Evropský parlament systém platby třetí stranou se STIB s cílem podpořit využívání veřejné dopravy (autobusů, tramvají nebo metra provozovaných společností STIB). Smlouva, která byla podepsána v říjnu 2010, stanoví, že Evropský parlament bude svým úředníkům a zaměstnancům přispívat na roční předplatní jízdenky částkou ve výši 50 % její ceny. Tento systém je v provozu od konce prosince 2010.

108.

Koncem roku 2010 byl také zahájen rozsáhlý ekologický projekt nazvaný „změna osvětlení“ v Bruselu (jehož cílem je nahradit obyčejné žárovky ve všech kancelářích úspornými žárovkami LED s cílem vytvářet úspory energie).

109.

Hlavní změny v organizačním schématu a řízení EP jsou shrnuty v následující tabulce:

Tabulka 12

Souhrn strukturálních změn v generálním sekretariátu v roce 2010

110.

Pokud jde o další zlepšení, Parlament zavedl akruální účetnictví. Využití podpory IT s ohledem na tyto úpravy nabralo koncem roku 2010 na rychlosti. Byly v plné míře zavedeny pracovní soubor 1 (zavedení rozvahy dodavatelé/poskytovatelé služeb) a pracovní soubor 2 (příchozí faktury a dodavatelé/poskytovatelé služeb). Pokud jde o pracovní soubor 3 (odchozí faktury a účetní kniha dlužníků), byla dokončena část týkající se obchodních požadavků, účetních zápisů a zpráv.

111.

Nová aplikace „Web Contracts“ pro finanční a administrativní řízení postupů zadávání veřejných zakázek (klíčový projekt administrativního pracovního plánu 100.c) byla spuštěna v pilotní fázi v roce 2010 s intenzivní účastí téměř všech GŘ.

112.

A konečně byl ve všech generálních ředitelstvích zaveden důkladný dohled nad plněním administrativního pracovního plánu na období 2009–2011. Administrativní pracovní plán je nástroj určený k řízení a jako takový ukazuje, jakých výsledků bylo dosaženo v každém GŘ a právní službě za dané období. Všechna GŘ pravidelně informují o pokroku, jehož bylo dosaženo u klíčových projektů.