29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/1

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný konvergenční program Estonska na období 2009–2013.

(2)

Estonské hospodářství v současnosti překonává těžkou recesi. Zatímco recese vedla ke značným tlakům na veřejné finance, zvrat neudržitelné domácí poptávky a splasknutí bubliny v odvětví nemovitostí měly za následek rychlé snížení dříve vysoké vnitřní i vnější nerovnováhy. S přihlédnutím ke značné makroekonomické nerovnováze před zhoršením hospodářské situace bylo rozsáhlé a rozhodné opatření přijaté vládou k omezení nepříznivého dopadu zhoršené hospodářské situace na veřejné finance prozíravou reakcí v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy. Toto opatření pomohlo snížit rizika v oblasti ekonomiky, rozpočtu a finančního systému a cenovou a mzdovou korekcí v ekonomice přispělo k obnovení konkurenceschopnosti. Udržování masivních měnových rezerv pro podporu stability směnného kurzu a uvážlivé politiky finančního sektoru, včetně rozšířené přeshraniční spolupráce, pomohly zabránit nepříznivému vývoji. Vysoká úroveň dluhů nahromaděných v soukromém sektoru se nyní postupně snižuje, ale bude mít přesto záporný dopad na oživení hospodářství vlivem utlumené spotřeby a investic. Mezi klíčové nadcházející úkoly politiky patří zvýšení produktivity hospodářství s cílem dále zlepšit konkurenceschopnost a dosáhnout pokroku směrem k dlouhodobé konvergenci a omezení rizika odlivu kvalifikovaných pracovníků následkem dlouho trvající nezaměstnanosti. Obecněji je hospodářskou výzvou obnovit kladný a udržitelný růst a zároveň zabránit návratu jakékoli výrazné vnitřní nebo vnější nerovnováhy. S ohledem na předpokládaný nižší růst v nadcházejících letech již byla provedena výraznější korekce veřejných financí, ale ve střednědobém horizontu je třeba dosáhnout dalšího pokroku.

(3)

Ačkoliv velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, negativně ovlivněna byla také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Předpokladem k tomu je přizpůsobení ekonomiky směrem k udržitelnější struktuře růstu, v níž hraje významnější roli vývoz. S ohledem na významný nárůst nezaměstnanosti je pro Estonsko zejména důležité zvýšit úsilí při provádění aktivních politik trhu práce, uzpůsobit systémy odborného vzdělávání a přípravy tak, aby lépe reagovaly na požadavky trhu práce, a investovat do celoživotního učení.

(4)

Makroekonomický scénář programu předpokládá, že reálný HDP se po odhadovaném propadu o 14,5 % v roce 2009 v celoročním vyjádření v roce 2010 víceméně nezmění (– 0,1 %) a během zbytku programového období se vrátí k průměrnému tempu růstu 3,7 %.

Předpokládá se, že podmínky hospodářského cyklu se v průběhu roku 2010 začnou postupně zlepšovat. Očekává se, že domácí poptávka bude v roce 2010 i nadále působit jako brzda oživení a růst bude vycházet především ze zvýšené vnější poptávky a obratu v cyklu zásob. Předpokládá se, že domácí zdroje růstu se začnou uplatňovat od roku 2011. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se zdá, že tento scénář vychází z realistických předpokladů růstu, avšak nejistoty související s hospodářským vývojem zůstávají vysoké. Projekce inflace v programu se zdají být realistické a předpoklady pro měnovou oblast a směnný kurz jsou v souladu se zbytkem makroekonomického scénáře. Domácí ceny a mzdy vykazují nominální pokles, přičemž program i prognóza útvarů Komise z podzimu 2009 předpokládají pokračování tohoto trendu také v roce 2010, i když s určitými rozdíly. Vzhledem k propadu dovozu následkem recese se dříve vysoký vnější schodek proměnil v přebytek, který se podle předpokladu udrží ve střednědobém horizontu na vyšší úrovni, než udává podzimní prognóza útvarů Komise, v důsledku opatrnějších očekávání programu, pokud jde o vývoj domácí poptávky. Program předpokládá další zvýšení nezaměstnanosti v roce 2010 a pokles míry účasti na trhu práce v průběhu celého programového období.

(5)

Do celkové ekonomické a rozpočtové strategie estonských orgánů se promítá jejich pevná víra ve zdravé veřejné finance. Program odhaduje výši schodku veřejných financí v roce 2009 na 2,6 % HDP, což se velmi blíží úrovni roku 2008 (2,7 %). To odráží širokou a rozsáhlou rozpočtovou konsolidaci provedenou v průběhu roku 2009 na pozadí výrazného zhoršení hospodářské situace. Provedení konsolidace mělo navzdory značnému poklesu nominálního HDP za následek mírné zvýšení nominálních příjmů, především v důsledku vyšších nedaňových příjmů a zvýšení několika daňových sazeb. Výsledkem výrazného omezení veřejné spotřeby bylo to, že se i výdaje udržely na úrovni srovnatelné s rokem 2008. Zvýšené čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU zároveň poskytlo ekonomice proticyklickou podporu.

Došlo ke zlepšení strukturálního salda, tj. salda očištěného o cyklické vlivy a o jednorázová a dočasná opatření, vypočteného v souladu se společně dohodnutou metodikou, ve výši 3,5 % HDP podle programu, při restriktivní orientaci fiskální politiky. Celkový rozsah diskrečních opatření provedených v roce 2009 zároveň demonstruje ještě vyšší konsolidační úsilí ve výši přes 9 % HDP. Rozdíl je možné připsat zaprvé skutečnosti, že konsolidační strategie spoléhala ve značné míře na dosažení obratu v dříve nastoupeném růstu výdajů na vládní spotřebu a sociální dávky; zadruhé negativním složeným účinkům na daňové příjmy, zejména s ohledem na zřetelné snížení soukromé spotřeby a vyplacených mezd; zatřetí jde o nejistoty související s výpočtem cyklicky očištěných sald s ohledem na rozsah a charakteristické rysy zhoršení hospodářské situace. Podle programu se celkový schodek veřejných výdajů začne v roce 2010 postupně snižovat a do konce programového období dosáhne stavu přebytku.

(6)

Program předpokládá v roce 2010 celkový schodek 2,2 % HDP. Zlepšení celkového salda oproti předcházejícímu roku lze připsat především celoročnímu účinku konsolidačních opatření prováděných od druhé poloviny roku 2009 na straně příjmů i výdajů. Kromě toho byla v roce 2010 přijata další zvýšení spotřební daně, mající za následek předpokládané zvýšení daňových příjmů navzdory snížení nominálního HDP přibližně o 1,25 %. Předpokládá se, že nominální výdaje zůstanou v zásadě na úrovni roku 2009, přičemž dojde k určitému zvýšení veřejných investic kompenzovanému dalším poklesem veřejné spotřeby; podíl výdajů tudíž mírně vzroste. Celkově budou dodatečná opatření ke zlepšení fiskální situace v roce 2010 představovat 0,7 % HDP a doplní celoroční působení konsolidačních rozhodnutí přijatých ve druhé polovině roku 2009, která činí 2,5 % HDP. Plánovaná orientace fiskální politiky měřená změnou strukturálního salda je však v zásadě neutrální. Odchylku mezi oběma přístupy lze částečně vysvětlit větším spoléháním na jednorázová a dočasná opatření v programu při zatím slabých podmínkách hospodářského cyklu a částečně je možné ji přičíst výše uvedeným nejistotám souvisejícím s výpočtem cyklicky očištěných sald.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je podle programu dosáhnout střednědobého cíle, vymezeného v programu jako strukturální saldo, do konce programového období v roce 2013, kdy celkové i primární saldo dosáhne podle projekcí stavu přebytku. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží tento střednědobý cíl cíle Paktu o stabilitě a růstu více než přiměřeně. Strukturální saldo vypočítané podle společně dohodnuté metodiky se podle programu bude v období let 2011–2013 ročně zlepšovat o 0,5–1 % HDP. Předpokládá se, že zlepšení bude vycházet především z rychlejšího snižování poměru výdajů k HDP, než tomu bude u poměru příjmů k HDP, s předpokládaným nominálním snížením ve většině kategorií primárních výdajů v pozdějších letech programu, zejména náhrad zaměstnancům a sociálních dávek. Program však neobsahuje podrobné informace o obecných opatřeních pro podporu této konsolidace. Spoléhání na jednorázová opatření ke splnění rozpočtových cílů se sníží v roce 2011 a v pozdějších letech programu vymizí. Předpokládá se, že v důsledku tohoto trendu a také následkem vyčerpání dostupného financování podle finančního výhledu pro roky 2007–2013 poklesne podíl nedaňových příjmů do konce programového období na úroveň roku 2008.

(8)

Výsledky rozpočtového hospodaření by se mohly v krátkodobém a střednědobém horizontu ukázat horší, než předpokládá program. Jak bylo uvedeno výše, nejistoty spojené s makroekonomickým prostředím jsou velké a přinášejí s sebou zřejmá rozpočtová rizika, i když se zdá, že není žádný důvod se domnívat, že jsou tato rizika zkreslená směrem nahoru nebo dolů. Další nejistoty pro rok 2010 pramení ze spoléhání na nestálé položky. Především není jisté, že se plánovaný prodej nefinančních aktiv dosahující 0,5 % HDP uskuteční v plné výši, a odvody dividend a podílů na zisku státních podniků podléhají administrativním rozhodnutím, a proto v sobě nesou určitá realizační rizika. Navíc, lepší než očekávané daňové příjmy v roce 2009 lze částečně přičíst obecně rozšířenému předzásobení zbožím podléhajícím spotřební dani před zvýšením daňové sazby v lednu 2010, což může mít za následek nepříznivý kompenzační dopad na příjmy v roce 2010.

Přestože spoléhání na jednorázová a dočasná opatření v pozdějších letech programu klesá, program neposkytuje dostatek informací týkajících se strukturálních opatření k jejich nahrazení, což přináší rizika ohrožující cíle. Solidní rozpočtová historie estonských orgánů však toto nebezpečí částečně zmírňuje.

(9)

Poměr hrubého veřejného dluhu k HDP dosahující 7,8 % HDP v roce 2009 je značně nižší než referenční hodnota podle Smlouvy. Předpokládá se, že poměr dluhu z důvodu schodků veřejných financí vzroste do konce programového období na 14,3 % HDP. Očekává se, že veřejné finance si v průběhu programového období udrží svou čistou majetkovou pozici.

(10)

Střednědobé projekce vývoje dluhu, které předpokládají, že se tempo růstu HDP bude na hodnoty projektované před krizí vracet postupně a že se míra zdanění vrátí na úroveň před jejím vypuknutím, a které zohledňují předpokládané zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, ukazují, že by rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, byla pro stabilizaci poměru dluhu k HDP do roku 2020 více než dostačující.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je výrazně nižší než průměr EU. Současná úroveň hrubého dluhu je v Estonsku velmi nízká a udržování zdravých veřejných financí v souladu s rozpočtovými plány po celé programové období by přispělo k omezení rizik pro udržitelnost veřejných financí, jež byla ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (3) vyhodnocena jako nízká.

(12)

Rozpočtový rámec je založen na pravidle nominálního salda rozpočtu veřejných financí. Toto pravidlo je dlouhodobě pevným bodem hospodářské politiky přispívajícím k solidní rozpočtové historii a akumulaci finančních aktiv.

V nedávných letech prodělalo plnění tohoto pravidla vývoj k jeho lepšímu sladění s cyklem, přijetí určitých charakteristik přístupu založeného na strukturálním saldu, například zaměření na přebytek v období vrcholu konjunkturního cyklu a akceptování schodků v době recese. Absence samostatných výdajových nebo příjmových pravidel však možná přispěla k částečnému utracení neočekávaných příjmů během cyklických vzestupů a vrcholů. Kromě toho existují ve střednědobém rozpočtovém rámci určité nedostatky, které oslabují kontinuitu mezi ročními aktualizacemi; příkladem je to, že nedochází k projednání aktualizovaných konvergenčních programů před jejich přijetím Parlamentem. Program obsahuje plány, které se již nacházejí v procesu provádění a které směřují k posílení rozpočtového procesu vyřešením některých nedostatků popsaných výše prostřednictvím zlepšeného strategického a ročního plánování.

(13)

Daňové změny provedené v letech 2009–2010 pokračují ve strategii přesouvání zdanění směrem ke spotřebě a využití přírodních zdrojů, přičemž se zvýšila i závislost na dani z příjmu. Kromě toho program zmiňuje průběžnou analýzu efektivnosti stávajících výjimek a zvýhodněných daňových sazeb, na zajištění vyšší flexibility v rozpočtovém procesu snížením počtu účelově vázaných příjmových položek, na průběžné úsilí o zamezení vyhýbání se daňovým povinnostem a na další zjednodušení a zefektivnění daňové správy. Tato opatření a další přesuny zdanění od práce směrem k méně cyklicky citlivým zdrojům by mohly přispět ke zlepšení kvality veřejných financí i ke zmírnění rizik hrozících rozpočtovému výhledu.

(14)

Strategie zabezpečující bezproblémovou účast v systému ERM II, posílená řadou politických závazků přijatých v době vstupu do systému ERM II, je zaměřena na zajištění stability směnného kurzu udržováním masivních měnových rezerv, na zajištění finanční a fiskální stability a zachování flexibility trhu práce a zboží.

Estonsko vstoupilo do období krize v poměrně silné kondici s velkými fiskálními rezervami, v zásadě zdravým bankovním sektorem a poměrně vysokým stupněm pružnosti mezd a cen, avšak dřívější politiky nezabránily existenci výrazných makroekonomických nerovnováh, demonstrovaných velmi vysokým tempem růstu úvěrů, významnými inflačními tlaky, rozsáhlými schodky běžného účtu a neudržitelnou bublinou v odvětví nemovitostí. S cílem zabránit zhoršení veřejných financí v době krize přijaly příslušné orgány v roce 2009 několik rozsáhlých konsolidačních balíčků. Tato konsolidace bude mít příznivý dopad v období po roce 2009, přičemž k nápravě nerovnováhy v hospodářství pozitivně přispívá především omezení mzdových nákladů ve veřejném sektoru. Bankovní sektor zůstal dobře kapitalizovaný a má dostatečnou likviditu. Byl rovněž učiněn pokrok v oblasti strukturální politiky. Nedávno přijatý zákoník práce zvýšil flexibilitu trhu práce, která usnadnila přechod hospodářství od předchozího modelu zaměřeného na domácí poptávku směrem k udržitelnějšímu růstu. Pokud jde o trh zboží, opatření politiky se zaměřují na posílení hospodářské soutěže. Je posilována konkurenceschopnost sektoru obchodovatelných statků, která začala v roce 2009 těžit z průběžného omezování mzdových nákladů a z cílených státních programů, včetně efektivního využití strukturálních fondů EU. Úkolem pro nadcházející období je zabránit návratu jakékoli výrazné vnitřní nebo vnější nerovnováhy po té, co hospodářství definitivně nastoupí cestu k zotavení.

(15)

S přihlédnutím k rizikům ohrožujícím rozpočtové cíle uvedené výše lze mít za to, že rozpočtová strategie programu je v zásadě v souladu s požadavky paktu. Především plánované dosažení střednědobého rozpočtového cíle do konce programového období v situaci nedávného hlubokého propadu hospodářské aktivity je příkladem přiměřeně ambiciózního cíle, který odpovídá požadavkům Paktu o stabilitě a růstu a je v souladu s bezproblémovou účastí v systému ERM II. V krátkodobém horizontu však přetrvávají určitá rizika týkající se nejistot souvisejících s makroekonomickým prostředím a spoléháním na nestálé položky. Je rovněž možné, že nedojde k dosažení střednědobého rozpočtového cíle podle předpokladů programu, pokud cílová konsolidace ve střednědobém horizontu nebude podpořena dalšími opatřeními.

(16)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, vykazuje program určité nedostatky jak u povinných, tak u nepovinných údajů (4).

i)

zajistilo, že schodek veřejných financí zůstane pod hodnotou 3 % HDP, a přijalo nezbytná opatření na podporu cíleného návratu ke střednědobému rozpočtovému cíli ve střednědobém horizontu,

ii)

posílilo střednědobý rozpočtový rámec, zejména zlepšením plánování výdajů, a dále posílilo systém sledování strategických cílů a předkládání zpráv o jejich plnění.

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/6

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný program stability Francie na období 2009–2013.

(2)

Hospodářská aktivita ve Francii ztratila v průběhu roku 2008 dynamiku a ve čtvrtém čtvrtletí uvedeného roku a v prvním čtvrtletí roku 2009 prudce poklesla. Od druhého čtvrtletí roku 2009 opět oživovala, podporována stimulačními opatřeními ve Francii a v sousedních zemích. Předním úkolem hospodářské politiky je stav veřejných financí. Konkrétně se od roku 2002 schodek ve Francii pohybuje nad prahem 3 % HDP nebo v jeho blízkosti, což je hlavně projevem nedostatečného úsilí o konsolidaci. V této souvislosti se na Francii v letech 2002 až 2007 vztahoval postup při nadměrném schodku a v květnu roku 2008 dostala Francie od Komise doporučení. Po oznámení schodku nad prahem 3 % HDP v roce 2008 byl v únoru roku 2009 zahájen nový postup při nadměrném schodku, který předpokládá nápravu nadměrného schodku do roku 2013. Další náročné úkoly zahrnují řešení slabin na straně nabídky, které vedou k nedostatečné vnější konkurenceschopnosti, a lepší využívání pracovní síly.

(3)

Ačkoliv velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, negativně ovlivněna byla také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Pro Francii je zejména důležité provést reformy v oblastech trhu práce a celkového rámce hospodářské soutěže.

(4)

Makroekonomický scénář, na němž je program založen, předpokládá, že po 2,2 % poklesu v roce 2009 reálný HDP v roce 2010 opět vzroste o 1,4 % a následně se po zbývající část programového období zvýší v průměru na 2,5 %. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), tento scénář zjevně vychází z mírně příznivých předpokladů růstu pro rok 2010, což je víceméně v souladu s prognózou útvarů Komise, přičemž skladba růstu v projekcích programu počítá s vyššími daňovými příjmy než prognóza útvarů Komise. Od roku 2011 jsou předpoklady růstu na období 2011 až 2013 značně příznivé a dosahují v průměru 0,75 procentního bodu nad potenciálem (přepočítáno útvary Komise na základě informací v programu podle společně dohodnuté metodiky). To vyústí v rychle se uzavírající mezeru výstupu. Tempo růstu se po celé programové období opírá především o domácí poptávku, zejména spotřebu domácností. Projekce programu, které se týkají inflace, se zdají být v souladu s prognózami útvarů Komise, stejně jako projekce růstu zaměstnanosti, jenž v roce 2010 zůstane záporný, a poté dojde k jeho oživení, což odráží tradiční opoždění za hospodářskou aktivitou.

(5)

Program odhaduje schodek veřejných financí v roce 2009 na 7,9 % HDP. Toto výrazné zhoršení oproti schodku ve výši 3,4 % HDP v roce 2008 odráží do velké míry dopad krize na veřejné finance (zejména příjmy z daně z příjmů právnických osob a DPH), ale podíl na něm mají také stimulační opatření ve výši 1,1 % HDP, která vláda přijala v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy (EERP). Podle programu je fiskální politika v roce 2010 plánována jako neutrální a v pozdějších letech se stává restriktivní s cílem napravit nadměrný schodek do roku 2013 podle předpokládaného růstového scénáře. Tato konsolidace je v souladu se strategií ústupu od angažovanosti státu prosazované Radou.

(6)

Program stability z února roku 2010 očekává, že se schodek veřejných financí v roce 2010 dále zhorší o 0,3 % HDP a v roce 2010 dosáhne 8,2 % HDP. Francie provedla v roce 2010 opatření na snížení schodku naplánovaná ve vládním návrhu zákona o rozpočtu na rok 2010 a zároveň se do velké míry vyvarovala dalšího zhoršování veřejných financí s výjimkou rozhodnutí o veřejné půjčce „na investice do budoucnosti“, které bude mít v roce 2010 (a v následujících letech) negativní rozpočtový dopad ve výši asi 0,1 % HDP, což se zdá být víceméně v souladu s posledními doporučeními podle čl. 126 odst. 7 SFEU určenými Francii. Projekce schodku na rok 2010 je o 0,3 % HDP lepší než v návrhu rozpočtu na rok 2010 kvůli lepšímu výslednému schodku předpokládanému pro rok 2009 (0,2 % HDP) a revizi projekcí růstu (0,3 % HDP), což částečně kompenzuje pozastavení ekologické daně francouzským Ústavním soudem a zavedení opatření, která pramení z již zmiňované veřejné půjčky, což by dohromady zhoršilo schodek asi o 0,2 % HDP. Posledně jmenované prvky změnily saldo diskrečních opatření z přibližně + 0,25 % HDP v době přijetí doporučení Rady na v podstatě neutrální, jak je uvedeno v programu. Stimulační opatření v souvislosti s EERP ve výši 1,1 % HDP jsou v roce 2010 částečně postupně ukončována a snížena na 0,4 % HDP a také existují některá další konsolidační opatření ve výši 0,1 % HDP (zejména zvýšení daní zahrnuté v rozpočtu na sociální zabezpečení), díky čemuž činí celková konsolidační opatření 0,8 % HDP. Tato opatření jsou však kompenzována novými opatřeními zvyšujícími schodek, která jsou spojena s převážně krátkodobými náklady, jsou zahrnuta v původním rozpočtu na rok 2010 a činí 0,7 % HDP, zejména se jedná o reformu místního zdanění podniků (asi 0,6 % HDP) a snížení DPH pro odvětví pohostinství (0,1 % HDP), a již dříve zmiňovanými opatřeními spojenými s veřejnou půjčkou (asi 0,1 % HDP). V roce 2010 by se podle výpočtu útvarů Komise provedeného na základě číselných údajů v programu v souladu se společně schválenou metodikou strukturální schodek, tj. cyklicky očištěný schodek bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, zhoršil o ¼ procentního bodu a dosáhl by 6,75 % HDP. S ohledem na přechodný dopad předpokládaných náhrad pro firmy ve výši 0,4 % HDP v souvislosti s provedením reformy místního zdanění podniků, což je jednorázové opatření, které však program za jednorázové nepovažuje, by se strukturální schodek v roce 2010 mírně zlepšil o 0,1 procentního bodu na 6,5 % HDP.

(7)

Hlavním cílem rozpočtové strategie programu je dovést saldo veřejných financí na referenční hodnotu 3 % HDP do roku 2013 neboli ve lhůtě stanovené v doporučení Rady ze dne 2. prosince 2009. Program předpokládá, že nominální schodek rozpočtu klesne v roce 2011 na 6 % HDP, v roce 2012 dále na 4,6 % a v roce 2013 nakonec dosáhne 3 %. Očekává se, že primární saldo půjde v podstatě podobnou cestou a na konci programového období by dosáhlo – 0,1 % HDP oproti – 5,5 % HDP v roce 2010. Strukturální schodek vypočítaný podle společně schválené metodiky by se po roce 2010 nadále zlepšoval a v roce 2011 by dosáhl asi 5 % HDP, v roce 2012 výše 4 % a v roce 2013 výše 2,75 %. Průměrné roční fiskální úsilí by v období 2010–2013 vycházelo na 0,9 % HDP, což je mírně pod úrovní průměrného úsilí ve výši více než 1 % HDP ročně doporučeného Radou. Konsolidační strategie nastíněná v programu by se opírala o opatření zaměřená na omezování růstu výdajů na všech vládních úrovních, která by doplňovala úplné ukončení opatření v souladu s EERP v roce 2011. Francouzské orgány hodlají počínaje rokem 2011 dále snižovat rozpočtový dopad stávajících daňových výjimek asi o 0,1 % HDP ročně. Opatření na podporu konsolidační strategie dosud nejsou specifikována, ale měla by být odhalena v nadcházejících měsících. Program má za to, že střednědobým cílem je vyrovnaný rozpočet ve strukturálním vyjádření. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží tento střednědobý cíl cíle paktu více než přiměřeně. Aktualizovaný program stability nepředpokládá dosažení střednědobého rozpočtového cíle v programovém období.

(8)

Zatímco v roce 2010 se cílový schodek jeví být spíše realistický, a dokonce nechává určitý prostor pro lepší výsledek v případě, že ekologická daň bude nakonec provedena v pozměněné formě, mohly by být rozpočtové projekce od roku 2011 horší, než se v programu předpokládá. Zejména makroekonomický scénář na období 2011–2013 je značně příznivý. Konkrétně projekce schodku jsou vysoce citlivé na růst: pokud by podle analýzy citlivosti v programu byl růst HDP v tomto období nižší o ¼ procentního bodu, klesl by schodek veřejných financí v roce 2013 pouze na 4 % HDP.

Kumulativní ztráta ve výši 0,75 % HDP by tedy v roce 2013 vedla ke zvýšení schodku o 1 % HDP. Dále by cílové schodky mohly nepříznivě ovlivnit případné odchylky na straně výdajů, jelikož nápravu trendů veřejných výdajů na všech dílčích vládních úrovních v porovnání s minulými trendy nepodporují dostatečně specifikovaná opatření. Poměrně optimistická projekce vývoje příjmů vychází z hypotézy související s jevem rychlého návratu na původní úrovně poté, co během krize došlo k negativnímu překročení, a předpokládá, že elasticita daní vůči HDP bude v letech 2011 až 2013 dosahovat v průměru hodnoty 1,2. Omezení daňových výjimek o přibližně 0,1 % HDP každý rok počínaje rokem 2011 také ještě není specifikováno. Celkově dosavadní výsledky naznačují, že překročení výdajů nelze zcela vyloučit. Z hodnocení založeného na informacích předložených v programu vyplývá, že existuje značné riziko, že výsledné schodky pro období 2011–2013 mohou být horší, než jaký je cíl v programu.

(9)

Poměr hrubého veřejného dluhu k HDP byl v roce 2009 nad referenční hodnotou stanovenou ve Smlouvě a podle programu bude až do roku 2012 na vzestupu. Hrubý veřejný dluh se v roce 2009 odhaduje na 77,4 % HDP oproti 67,4 % v roce 2008. Kromě rostoucího schodku a poklesu růstu HDP přispěla ke zvyšující se míře zadlužení i výrazná vnitřní dynamika dluhu odrážející zejména finanční operace pro odvětví bankovnictví a automobilové odvětví. Podle projekcí dojde v programovém období k dalšímu zvýšení o 9,2 procentního bodu na úroveň asi 87 % HDP, hlavně v důsledku pokračujících vysokých schodků veřejných financí. S ohledem na významná rizika ohrožující rozpočtové cíle bude vývoj míry zadlužení pravděpodobně méně příznivý, než se předpokládá v programu, zvláště po roce 2011.

(10)

Střednědobé projekce vývoje dluhu, které předpokládají, že se tempo růstu HDP bude na hodnoty projektované před krizí vracet postupně a že se míra zdanění vrátí na úroveň před jejím vypuknutím, a které zohledňují předpokládané zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, ukazují, že by rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, nebyla pro stabilizaci poměru dluhu k HDP do roku 2020 dostačující.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je jednoznačně pod průměrem EU, přičemž výdaje na důchody vykazují omezenější růst, což je důsledkem již přijatých důchodových reforem. Rozpočtová pozice v roce 2009, jak je odhadována v programu, dále zesiluje rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti. Zajištění primárních přebytků ve střednědobém horizontu by pomohlo zmírnit rizika ohrožující udržitelnost veřejných financí, která byla ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (3) hodnocena jako střední.

(12)

Nedávno byly zavedeny reformy, které mají dále zlepšit celkový rozpočtový rámec. Dne 9. února 2009 přijal parlament první zákon o víceletém plánování veřejných financí, který stanoví výdajové cíle ve všech dílčích sektorech vládních orgánů. Zejména také stanoví zásadu rozpočtové neutrality pro vytváření nových daňových výjimek, jejichž celkové náklady musí být plně vykompenzovány. Tato zásada je povinná v roce 2009 se ji ve víceletém srovnání téměř podařilo splnit. Roční rozpočtový rámec ve Francii zejména zahrnuje normy o výdajích stanovené pro dílčí úrovně sektoru veřejných orgánů. První pravidlo, tzv. „pravidlo nulového zvyšování výdajů“, je stanoveno na úrovni ústředních orgánů. Přestože v minulosti mohly změny rozsahu tohoto pravidla přispět k jeho dodržování, v nedávné době byl jeho rozsah rozšířen s cílem dosáhnout lepší kontroly nad výdaji ústředních orgánů a je dodržován.

Cíl výdajů v národním systému zdravotního pojištění (Objectif National des Dépenses d’Assurance Maladie), který byl zaveden v roce 1997, přispěl ke kontrole výdajů na zdravotní péči, přestože výdajové cíle často nebyly splněny. A konečně, výdaje místních orgánů jsou omezeny „zlatým pravidlem“ s právním základem, které orgánům brání zvyšovat dluh za účelem financování provozních výdajů, a pravidlem, jež stanoví, že nárůst finančních prostředků převedených ústředními vládními orgány nemůže překročit míru inflace. Cílů stanovených v programech stability však bylo dosaženo jen zřídka. Vláda hodlá dále reformovat fiskální rámec. Dne 28. ledna 2010 byla uspořádána konference o veřejných financích s cílem řešit zhoršení francouzských veřejných financí a nalézt způsob provádění rozpočtové konsolidace. Bylo zřízeno několik pracovních skupin, které mají navrhnout nové reformy, jež mají být odhaleny v dubnu a mají se zaměřit zejména na další omezování vývoje výdajů na zdravotní péči nebo na lepší kontrolu místních výdajů. Byla také zřízena pracovní skupina pro pravidla vyrovnaného rozpočtu. Program rovněž uvádí, že v dubnu budou předložena nová opatření zaměřená na snížení výdajů ústředních vládních orgánů. Konsolidační strategie představená v programu se rovněž opírá o zlepšení rozpočtového rámce, které by vyplynulo z návrhů předložených těmito pracovními skupinami.

(13)

Poměr výdajů Francie k HDP na úrovni 52,7 % v roce 2008 je nejvyšší v eurozóně. Nárůst veřejných výdajů v uplynulých desetiletích přispěl k vysokým úrovním schodků a dluhu, což ovlivňuje dlouhodobou udržitelnost francouzských veřejných financí. Francouzské orgány zahájily v roce 2007 celkovou revizi veřejných politik (Revue Générale des Politiques Publiques neboli RGPP) s cílem určit, jak mohou být veřejné výdaje účinnější. Dosud bylo určeno více než 300 opatření (s cílem dosáhnout úspor ve výši asi 0,3 % HDP, což je poněkud skromné v porovnání s celkovým objemem veřejných výdajů, které překračují 50 % HDP). Asi 0,75 z nich byly provedeny a umožnily například nenahrazení každého druhého státního úředníka v dílčím sektoru ústředních vládních orgánů, který odejde do důchodu. V zákoně o rozpočtu na rok 2010 vláda oznámila, že revize RGPP bude rozšířena na ostatní ústřední orgány, a na podzim se očekává oznámení dalších reforem. A konečně co se týče důchodového systému, jak již bylo zmíněno, program odkazuje na reformu očekávanou v roce 2010. Zatím nebyla oznámena žádná opatření.

(14)

Celkově je v roce 2010 rozpočtová strategie stanovená v programu do velké míry v souladu s doporučeními Rady podle čl. 126 odst. 7. Od roku 2011 by se však s ohledem na rizika rozpočtová strategie nezdála být v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7. Podle programu by průměrné roční fiskální úsilí založené na vývoji (přepočítaného) strukturálního salda dosáhlo 0,9 % HDP. To je o něco méně, než kolik požadovala doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 („více než 1 % HDP“), a navíc hrozí výše uvedená rizika. Program nicméně předpokládá, že nominální rozpočtový schodek nakonec dosáhne 3 % HDP, což je důsledek zejména značně příznivého makroekonomického scénáře v pozdějších letech programu a poměrně optimistických předpokladů, pokud jde o elasticitu fiskálních příjmů vůči HDP. Celkově s ohledem na rizika současných politik mohou být výsledné schodky v období 2011–2013 horší, než jsou cíle stanovené v programu, a možná bude muset dojít ke značnému posílení, aby se nápravy nadměrného schodku dosáhlo do roku 2013, jak doporučila Rada. Využití příjmů z nové verze pozastavené ekologické daně, jak je uvedeno v programu, by pomohlo dosahovat poněkud lepších rozpočtových cílů již od roku 2010. A konečně ani rozpočtová strategie nemusí stačit k opětnému snižování dluhu.

(15)

Pokud jde o požadavky na údaje uvedené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, program poskytuje všechny povinné údaje a většinu nepovinných údajů (4). Ve svém doporučení podle článku 104 a čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009 s cílem odstranit nadměrný schodek Rada Francii také vyzvala, aby podávala zprávy o pokroku učiněném při provádění doporučení Rady v samostatné kapitole aktualizací programu stability. Francie toto doporučení splnila.

i)

neočekávané příjmy spojené se zlepšením makroekonomického a fiskálního výhledu a prováděním všech zamýšlených daňových opatření v celém programovém období využila k rychlejšímu snižování schodku a poklesu poměru hrubého dluhu k HDP směrem k referenční hodnotě 60 % HDP;

ii)

byla připravena přijmout další konsolidační úsilí v případě, že se naplní rizika spojená se skutečností, že makroekonomický scénář v rámci programu je příznivější než scénář, z nějž vychází doporučení podle čl. 126 odst. 7, a aby dále specifikovala opatření nezbytná k zajištění průměrného ročního fiskálního úsilí ve výši přes 1 % HDP v období 2010–2013 a k dosažení nápravy nadměrného schodku do roku 2013;

iii)

zajistila posílení rozpočtového rámce, zejména na výdajové straně, a aktivně podporovala plnění nastíněných střednědobých fiskálních plánů na všech dílčích úrovních vládních orgánů, které hodlá francouzská vláda realizovat.

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/12

(1)

Dne 26. dubna 2010 Rada projednala aktualizovaný program stability Německa na období 2009–2013.

(2)

Po prudkém poklesu zejména v důsledku vývoje vývozu na přelomu let 2008 a 2009 se reálný HDP v polovině roku 2009 opět silně zvýšil, a to díky expanzivní politice a oživení zahraniční poptávky. Nicméně další ztráta dynamiky ke konci roku 2009 zvýraznila křehkost současného hospodářského oživení. Zatímco trh práce zůstal dosud odolný, což je částečně odrazem státem financovaných opatření ke zkrácení pracovní doby, bankovní sektor utrpěl značné ztráty a odpisy z investic do strukturovaných aktiv.

V důsledku rozsáhlých fiskálně stimulačních opatření (v letech 2009 a 2010) přijatých v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy, jakož i v důsledku výpadků na straně příjmů a vyšších výdajů souvisejících s krizí se rozpočet veřejných financí z vyrovnaného stavu v roce 2008 změnil v roce 2009 ve schodek přesahující 3 % HDP. Tento vývoj vedl k zahájení postupu při nadměrném schodku pro Německo dne 2. prosince 2009, přičemž Rada stanovila rok 2013 jako lhůtu pro nápravu nadměrného schodku. Zatímco ve střednědobém horizontu by měly k oživení přispět dosavadní strukturální reformy, zejména na trhu práce, zdravá struktura aktiv a pasiv firem a domácností a silná konkurenční pozice, klíčovým úkolem bude zvýšit potenciální růst, zejména posílením domácích zdrojů růstu. Ústředními prvky podpory hospodářského oživení bude zkombinování nezbytné fiskální konsolidace se stabilizací bankovního sektoru, zajištění přístupu k finančním prostředkům pro nefinanční sektor a další zvýšení korekční kapacity trhu práce.

(3)

Ačkoliv velká část zaznamenaného poklesu skutečného HDP je v souvislosti s krizí cyklická, negativně ovlivněna byla také úroveň potenciálního produktu. Kromě toho může krize prostřednictvím nižších investic, horší dostupnosti úvěrů a rostoucí strukturální nezaměstnanosti rovněž ovlivnit potenciální růst ve střednědobém výhledu. Dopad hospodářské krize navíc posiluje negativní účinky stárnutí obyvatelstva na potenciální produkt a udržitelnost veřejných financí. V této situaci bude velmi důležité urychlit tempo strukturálních reforem s cílem podpořit potenciální růst. Pro Německo je zejména důležité provést reformy v oblasti hospodářské soutěže ve službách, integrace trhu práce a vzdělávání a odborné přípravy.

(4)

Makroekonomický scénář, z něhož program vychází, předpokládá, že po snížení o 5 % v roce 2009 dojde k obnovení růstu reálného HDP, který se zvýší z 1,4 % v roce 2010 na průměrnou úroveň 2 % po zbytek programového období. Na základě údajů, které jsou v současné době k dispozici (2), se tento scénář zdá být založen na mírně příznivých předpokladech růstu. Projekce růstu reálného HDP na roky 2010 a 2011 jsou mírně vyšší, než jaké udává prognóza útvarů Komise z podzimu 2009. Program navíc předpokládá mírně silnější zvýšení soukromé spotřeby v roce 2011, podpořené příznivějším výhledem, co se týče zaměstnanosti, nezaměstnanosti a růstu mezd. Projekce programu ohledně inflace pro rok 2011 by se mohly ukázat jako nadhodnocené, ale pro zbytek programového období se zdají realistické.

(5)

Program předpokládá, že schodek veřejných financí dosáhne v roce 2009 hodnoty 3,2 % HDP. Významné zhoršení oproti vyrovnané rozpočtové pozici v roce 2008 do značné míry odráží působení automatických stabilizátorů, ale způsobila je také stimulační opatření dosahující přibližně 1,75 % HDP, která vláda přijala v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy. Prohloubení schodku bylo způsobeno hlavně výdajovou stranou rozpočtu v důsledku zvýšených sociálních transferů, vyšších veřejných investic a subvencí na podporu zkrácené pracovní doby. Podle programu má zůstat fiskální politika v roce 2010 podpůrně orientovaná, načež se v pozdějších letech programového období její zaměření změní na restriktivní. S ohledem na poměrně příznivou rozpočtovou a hospodářskou situaci Německa je pokračující fiskální expanze v roce 2010 přiměřená a v souladu s Plánem evropské hospodářské obnovy. V souladu se strategií ústupu od fiskální angažovanosti, kterou Rada zastává, a s cílem napravit nadměrný schodek do roku 2013 a vrátit se na pozici udržitelných veřejných financí bude po expanzivní orientaci fiskální politiky v letech 2009 a 2010 následovat od roku 2011 výrazné fiskální zpřísnění.

(6)

Podle programu se zvýší nominální schodek veřejných financí z hodnoty 3,2 % HDP v roce 2009 na 5,5 % v roce 2010, což je v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009. Další prohloubení schodku v roce 2010 je hlavně důsledkem fiskálně stimulačních opatření a také důsledkem působení automatických stabilizátorů. Předpokládá se, že veřejné příjmy klesnou téměř o 2 % HDP v souvislosti s opatřeními, která mají ulehčit domácnostem (jako je například daňová odpočitatelnost příspěvků na zdravotní péči a dlouhodobou péči, snížení odvodů na zdravotní pojištění, zvýšení přídavků na děti a základní osobní odpočitatelné položky) a také se slabší domácí poptávkou. Předpokládané zvýšení veřejných výdajů asi o 0,5 % HDP lze přičíst hlavně zhoršující se situaci na trhu práce a pokračujícím investicím do veřejné infrastruktury vynakládaným v rámci fiskálních stimulů (podle odhadu útvarů Komise ve výši asi 0,25 % HDP). Zaměření fiskální politiky zůstane v roce 2010 silně expanzivní, což odráží zvýšení strukturálního schodku o 2,5 % HDP (cyklicky očištěné saldo po vyloučení jednorázových a ostatních dočasných opatření, přepočítané útvary Komise na základě údajů v programu podle společně dohodnuté metodiky). Silné zhoršení strukturálního salda lze přičíst hlavně novým stimulačním opatřením zavedeným v roce 2010 a opožděným účinkům některých stimulačních opatření přijatých v roce 2009 (jako je například snížení odvodů na zdravotní pojištění nebo další investice do infrastruktury). Změna strukturálního schodku vypočtená podle společně dohodnuté metodiky (přístup shora dolů), která představuje – 2,5 % HDP, se liší od změny uvedené v informacích o diskrečních opatřeních platných v roce 2010 (přístup zdola nahoru), která podle odhadu útvarů Komise činí přibližně – 1,75 % HDP. Tento rozpor může souviset s negativními účinky skladby na daňové příjmy, zejména v důsledku slabé soukromé spotřeby a růstu mezd, a s pravděpodobnými ztrátami příjmů z daní souvisejících se ziskem.

(7)

Hlavním cílem střednědobé rozpočtové strategie je napravit nadměrný schodek do roku 2013 při průměrném ročním fiskálním úsilí dosahujícím téměř 0,75 % HDP v letech 2011 až 2013, což je v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009.

Program předpokládá, že od roku 2011 se bude saldo veřejných financí zlepšovat. V nominálním vyjádření se předpokládá, že konsolidace proběhne ve dvou stejných krocích v roce 2011 a 2012 – každý rok přibližně o 1 procentní bod – načež v roce 2013 bude následovat menší korekce ve výši asi 0,5 procentního bodu. Plánovaný postup korekce je založen na technickém předpokladu konsolidace na spolkové úrovni především na straně výdajů (přičemž omezení jsou rovnoměrně rozložena do všech kategorií výdajů vyjma plateb úroků a převodů na jiné úrovně státní správy a do zahraničí). Tento technický předpoklad se vztahuje ke konsolidačním požadavkům vyplývajícím z nového vnitrostátního rozpočtového pravidla. Očekávaná konsolidace by měla být hrazena hlavně spolkovou vládou (přibližně 2 % HDP v letech 2011 až 2013) a v menší míře také spolkovými zeměmi (asi 0,5 % HDP). Ve strukturálním vyjádření (přepočítaném podle společně dohodnuté metodiky) se předpokládá, že schodek se sníží asi o 0,5 % HDP v roce 2011, asi o 1 % HDP v roce 2012 a asi o 0,75 % HDP v roce 2013. Vzhledem k rostoucímu dluhu a platbám úroků vzrůstajícím ke konci programového období je nezbytné, aby se primární saldo zlepšovalo rychleji než celkový schodek. Střednědobým cílem Německa je dosáhnout ve strukturálním vyjádření téměř vyrovnaného stavu rozpočtu veřejných financí. Podle programu z toho vyplývá střednědobý cíl ve výši – 0,5 % HDP. S ohledem na nejnovější projekce a úroveň dluhu odráží tento střednědobý cíl cíle paktu. Aktualizovaný program stability však nepředpokládá dosažení střednědobého rozpočtového cíle během programového období.

(8)

Výsledky rozpočtového hospodaření by se mohly ukázat jako horší, než předpokládá program, zejména v roce 2011 a pozdějším období. To souvisí s neexistencí konkrétních konsolidačních opatření pro období po roce 2010, s potřebou účinně zavést nové vnitrostátní rozpočtové pravidlo na ústřední a na nižší než spolkové úrovni státní správy bez toho, aby požadavky na konsolidaci byly odloženy na pozdější roky, s nejistotou ohledně možného zavedení dalších snížení daní, jež předpokládá dohoda vládní koalice, a jejich uvedení do souladu s nezbytným omezením rozpočtu, jakož i s poněkud příznivými předpoklady růstu. Další opatření ke stabilizaci finančních trhů by mohla rozpočet dále zatížit, ačkoli některé náklady podpory z veřejných prostředků by mohly být v budoucnu získány zpět.

(9)

Hrubý veřejný dluh se odhaduje na 72,5 % HDP v roce 2009, což je vyšší hodnota než 65,9 % v předchozím roce. Kromě prohloubení schodku a poklesu růstu HDP přispěla ke zvýšení míry zadlužení i výrazná vnitřní dynamika dluhu (přibližně 1 % HDP) odrážející především operace na záchranu bank. Předpokládá se, že během programového období se míra zadlužení zvýší o dalších 9,5 procentních bodů až na 82 % HDP, hlavně v důsledku pokračujících schodků veřejných financí a v menší míře také v důsledku nespecifikované vnitřní dynamiky dluhu (zvyšující dluh) ve výši přibližně 0,5 % HDP ročně v letech 2011 až 2013. Projekce dluhu uvedená v programu vychází z předpokladu, že úroveň dluhu nebude dotčena zakládáním tzv. „špatných bank“. Kromě rizik souvisejících s vývojem schodku je vývoj míry zadlužení vystaven rizikům souvisejícím s možnými dalšími zatíženími za účelem stabilizace finančních trhů. Poměr hrubého veřejného dluhu k HDP je vyšší než referenční hodnota podle Smlouvy a v průběhu celého programového období má vzrůstající tendenci.

(10)

Střednědobé projekce vývoje dluhu, které předpokládají, že se tempo růstu HDP bude na hodnoty projektované před krizí vracet pouze postupně a že se míra zdanění vrátí na úroveň před jejím vypuknutím, a které zohledňují předpokládané zvyšování výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva, ukazují, že by rozpočtová strategie plánovaná v programu, pokud by byla naplněna v současné podobě a pokud by nedošlo k dalším změnám politiky, nebyla pro stabilizaci poměru dluhu k HDP do roku 2020 dostačující.

(11)

Dlouhodobý dopad stárnutí obyvatelstva na rozpočet je mírně vyšší než průměr EU. Rozpočtová pozice v roce 2009, jak ji předpokládá program, dále zesiluje rozpočtový dopad stárnutí obyvatelstva na mezeru udržitelnosti. Dosažení primárních přebytků ve střednědobém horizontu by pomohlo omezit rizika ohrožující udržitelnost veřejných financí, která byla ve zprávě Komise o udržitelnosti z roku 2009 (3) posouzena jako střední.

(12)

Fiskální rámec Německa značně posílilo nové rozpočtové pravidlo, které bylo v srpnu 2009 zakotveno v ústavě. V souladu se strukturou preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu je toto nové pravidlo pravidlem o téměř vyrovnaném rozpočtu, které stanovuje maximální výši spolkového strukturálního schodku na 0,35 % HDP pro období od roku 2016, a to s přechodným obdobím začínajícím v roce 2011. Regionální rozpočty spolkových zemí musí být k roku 2020 strukturálně vyvážené, avšak postupy konsolidace každého z nich jsou dosud nejasné. Chybějící plány rozpočtových omezení na nižší než spolkové úrovni a nejistoty související s budoucími potřebami financování fondů sociálního zabezpečení představují potenciální riziko pro konsolidaci rozpočtu veřejných financí. Nové pravidlo nicméně zvyšuje fiskální důvěryhodnost a značně omezuje prostor pro diskreční zásahy ve srovnání s předchozím rozpočtovým pravidlem, které nedokázalo zabránit kumulaci dluhu v minulých desetiletích. Nově vytvořená Rada pro stabilitu (Stabilitätsrat), tvořená spolkovým ministrem financí a ministry financí jednotlivých spolkových zemí, bude pravidelně kontrolovat spolkový rozpočet a regionální rozpočty, včetně provádění konsolidačních opatření v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Její doporučení však nejsou závazná a není oprávněna uvalovat žádné sankce. Plánuje se, že nový rámec bude dále posílen přechodem od přístupu k rozpočtovému plánování zdola nahoru k přístupu shora dolů, což zlepší kontrolu výdajů ministerstvem financí, a tak přispěje k dodržování konsolidace předurčené rozpočtovým pravidlem. Vláda rovněž plánuje postupnou kompletní revizi spolkového systému sestavování rozpočtu a účtování tak, aby byl kladen větší důraz na posuzování příjmů a výdajů z hlediska plánovaných výsledků.

(13)

Přes celkově zdravý stav veřejných financí Německa existuje i nadále prostor pro zlepšení. Na straně příjmů zůstávají ustanovení o daních pro právnické osoby a daních z příjmu značně složitá, a daňový systém tak nabízí řadu zvýhodnění. Navzdory dalším plánům zvyšování výdajů na vzdělávání a na výzkum a vývoj ukazuje poměrně nízký podíl investic do veřejné spotřeby na možnost více růstově orientované struktury výdajů.

Přestože program uznává důležitost komplexního přezkoumání subvencí z veřejných zdrojů, nenastiňuje v tomto ohledu žádné konkrétní plány. Dalšího zvýšení účinnosti by mohlo být dosaženo zlepšením rozpočtové koordinace mezi spolkovou vládou a vládami jednotlivých spolkových zemí a prostřednictvím další reorganizace veřejné správy (jako je například širší využívání řízení jakosti, outsourcing, elektronická veřejná správa, snížení zaměstnanosti ve veřejném sektoru apod.) (4). Potřeba fiskální konsolidace omezuje rozsah subvencí veřejného důchodového systému z rozpočtu veřejných financí. Nedávné účelové změny vzorce pro valorizaci důchodů poškozují důvěryhodnost provedených důchodových reforem, jelikož plánovaná náprava v pozdějších letech by se mohla ukázat jako obtížná. Co se týče povinného zdravotního pojištění, vláda zřídila zvláštní výbor na ministerské úrovni, aby přehodnotil financování systému zdravotní péče a zejména prozkoumal možnosti zrušení závislosti příspěvků na zdravotní pojištění na mzdových příjmech s cílem snížit nemzdové náklady práce. První výsledky se očekávají v červenci 2010.

(14)

Celkově lze konstatovat, že rozpočtová strategie pro rok 2010 stanovená v programu je v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009. Počínaje rokem 2011 však rozpočtová strategie s přihlédnutím k rizikům pravděpodobně nebude v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009. Zejména postup konsolidace pro období od roku 2011 není podložen žádnými konkrétními opatřeními a nejsou poskytnuty žádné informace ohledně možného zavedení dalších expanzivních opatření, jež navrhuje dohoda vládní koalice, a jejich uvedení do souladu s nezbytným omezením rozpočtu. Vnitrostátní rozpočtové pravidlo – ústřední bod plánů konsolidace – musí být teprve provedeno na všech úrovních veřejné správy. Kromě toho by rozpočtové cíle mohlo ohrozit, pokud by se ukázalo, že hospodářské oživení je pomalejší, než se v současnosti očekává.

Vzhledem k rizikům se může stát, že průměrné roční fiskální úsilí nedosáhne úrovně korekce doporučené Radou podle čl. 126 odst. 7. Vzhledem k projekcím vývoje dluhu uvedeným v programu a k riziku možných dalších opatření ke stabilizaci finančních trhů nestačí rozpočtová strategie k tomu, aby poměr dluhu k HDP začal opět klesat. Předpokládaná konsolidace především na straně výdajů a také plánovaná zvýšení výdajů na vzdělávání a na výzkum a vývoj by byla v souladu s cílem podpořit obnovení potenciálního růstu. Předpokládané snížení celkové míry investic pod úroveň roku 2009 však vyvolává určité obavy.

(15)

Pokud jde o požadavky na údaje stanovené v souboru pravidel pro programy stability a konvergenční programy, vykazuje program určité nedostatky jak u povinných, tak u nepovinných údajů (5). Ve svých doporučeních podle čl. 126 odst. 7 ze dne 2. prosince 2009, zaměřených na odstranění nadměrného schodku veřejných financí, Rada rovněž vyzvala Německo, aby podávalo zprávy o pokroku dosaženém při provádění těchto doporučení Rady v rámci samostatné kapitoly aktualizací programů stability. Příslušný bod aktualizace programu poskytuje pouze velmi omezené informace o postupu, jaký německá vláda plánuje použít při provádění doporučení Rady.

i)

konkretizovalo opatření nezbytná k podpoře zamýšlené konsolidace; provedlo rozpočtovou strategii pro období 2011–2013, jak je uvedena v programu, aby bylo možné napravit rozpočtový schodek do roku 2013; využilo, jak je stanoveno v doporučení k postupu při nadměrném schodku, každé příležitosti nad rámec fiskálního úsilí, včetně lepších hospodářských podmínek, k urychlení snižování poměru hrubého veřejného dluhu k HDP zpět směrem k referenční hodnotě 60 % HDP,

ii)

zajistilo úplné provádění nového ústavně zakotveného rozpočtového pravidla na všech úrovních veřejné správy a vyrovnalo odchýlení od vzorce pro valorizaci důchodů v roce 2008, jak se předpokládá.

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/18

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/20

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/21

—

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

—

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32010M5843. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/22

1.

PŘIPOMÍNÁ, že v květnu roku 2007 přijala finanční výhledy Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (dále jen OHIM) a další vývoj systému ochranné známky Společenství (1);

2.

OCEŇUJE dohodu o balíčku rozpočtových opatření, jejichž cílem je větší vyrovnanost rozpočtu OHIM v budoucnu, dosaženou na společném zasedání správní rady a rozpočtového výboru Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu ve dnech 18. a 19. září 2008; tento balíček má tři hlavní prvky: (i) snížení poplatků za získání ochranné známky Společenství, (ii) zřízení fondu spolupráce a (iii) budoucí rozdělování 50 % poplatků za obnovu vnitrostátním úřadům pro ochranné známky členských států (dále jen vnitrostátní úřady);

3.

SOUHLASÍ S TÍM, že rozpočtová opatření představují nejen odpovídající a užitečné nástroje k zaručení vyrovnaného rozpočtu OHIM v budoucnu, ale zároveň v rámci posílené spolupráce mezi OHIM a vnitrostátními úřady přispívají k modernizaci, zjednodušení, harmonizaci a posílení systému ochranných známek v Evropě jako celku;

4.

VÍTÁ skutečnost, že po dohodě ze září roku 2008 byly poplatky za registraci ochranné známky Společenství nařízením Komise (ES) č. 355/2009 výrazně sníženy s účinností od 1. května 2009;

5.

VÍTÁ významný pokrok, kterého OHIM při zřizování fondu spolupráce dosáhl a VYBÍZÍ OHIM, aby tuto činnost dokončil jako prioritu, aby byl fond plně funkční, a to co nejrychleji a s aktivní účastí vnitrostátních úřadů;

6.

PŘIPOMÍNÁ sdělení Komise ze dne 16. července 2008 o strategii práv k průmyslovému vlastnictví pro Evropu (2);

7.

VÍTÁ skutečnost, že Komise zahájila studii celkového fungování systému ochranných známek v Evropě a PODPORUJE dotyčné cíle tak, jak stanoví daný mandát;

8.

BERE NA VĚDOMÍ prozatímní výsledky studie předložené Pracovní skupině Rady pro duševní vlastnictví dne 25. března 2010;

9.

VYBÍZÍ Komisi, aby dokončila studii s cílem vybudovat pevné základy pro další legislativní iniciativy;

10.

OCEŇUJE skutečnost, že většina sdružení uživatelů systému ochranných známek Společenství je spokojena jak se systémem, tak i se zásadou koexistence ochranných známek Společenství a národních ochranných známek a je si vědoma nutnosti systém doladit budoucí revizí zohledňující potřebu vyváženého vztahu mezi systémem ochranných známek Společenství a systémy národních ochranných známek;

11.

UZNÁVÁ, že národní ochranné známky plní potřeby velkého množství žadatelů, a ochrana národními ochrannými známkami by proto měla být zachována jako jedna z variant pro tyto žadatele;

12.

PŘIPOMÍNÁ sdělení Komise ze dne 11. září 2009 o posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (3);

13.

PŘIPOMÍNÁ své usnesení ze dne 1. března 2010 o posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (4);

14.

VYZÝVÁ Komisi, aby předložila návrhy revize nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranných známkách a směrnice 2008/95/ES, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách.

—

zavedení specifického ustanovení, které by definovalo rámec spolupráce mezi OHIM a vnitrostátními úřady,

—

jasnou zmínku o tom, že cílem, o nějž by měly všechny úřady ochranných známek v EU usilovat, je harmonizace praxe a nástrojů a že OHIM by měl s aktivním zapojením správní rady podporovat a napomáhat úsilí v této oblasti,

—

zavedení jasného právního základu pro zapojení OHIM do činností spojených s posílením dodržování těchto práv, včetně boje proti padělání, především prostřednictvím podpory spolupráce s vnitrostátními úřady v souladu s jejich vnitrostátními pravomocemi i s evropským střediskem pro sledování padělání a pirátství (5),

—

vytvoření právního základu pro rozdělení částky odpovídající 50 % poplatků OHIM na obnovu mezi vnitrostátní úřady podle spravedlivých, rovných a relevantních kritérií rozdělování, která budou určena tak, aby byla mimo jiné garantována minimální částka pro každý členský stát a zavedeny vhodné mechanismy, které patřičně zohlední finanční uspořádání jednotlivých vnitrostátních úřadů, aby bylo zajištěno, že vnitrostátní úřady budou mít tyto prostředky k dispozici a budou je využívat pro účely úzce spojené s ochranou, prosazováním nebo vymáháním ochranných známek, včetně boje proti padělání,

—

změny a jiná opatření ve vhodných případech zaměřená na podporu vzájemného doplňování systému ochranných známek Společenství a systémů národních ochranných známek,

—

opatření, která by napomohla větší soudržnosti mezi směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (kodifikované znění) (6), a nařízením Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (kodifikované znění) (7), a dále tak přispěla ke zmenšení odlišností v rámci systému ochranných známek v Evropě jako celku.

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/24

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/25

European Commission

Directorate-General for Competition

State Aid Greffe

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22961242

29.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 140/33

1.

Komise dne 21. května 2010 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Hon Hai Precision Industry Co., Ltd („Hon Hai group“, Taiwan), mateřská společnost podniku Foxconn group („Foxconn“, Taiwan), získává nákupem akcií výlučnou kontrolu nad podnikem Sony Slovakia spol. s r.o. („Slovakian Target“, Slovensko). Dne 1. ledna 2010, dříve než došlo k dohodě o získání kontroly nad podnikem Slovakian Target, získal podnik Foxconn nákupem akcií a majetku výlučnou kontrolu nad podnikem Sony Baja California, S.A. de C.V („Mexican Target“, Mexiko).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301), e-mailem na adresu COMP-MERGER-REGISTRY@ec.europa.eu nebo poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5870 – Foxconn/Sony LCD TV Manufacturing Company in Slovakia na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise: