This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Obnovená angažovanost v Iráku
Komise navrhuje obnovit angažovanost Evropské unie (EU) v Iráku a vyhodnocuje angažovanost EU od roku 2004 v souvislosti s problémy, které musí Irák ještě překonat, aby nastolil bezpečnost. Rámec dialogu a spolupráce mezi oběma partnery se opírá o doporučení a cíle, které mají napomoci k politické, hospodářské a sociální obnově Iráku. Hlavní osy angažovanosti tvoří posílení právního státu založeného na respektování společenství a schopného poskytovat obyvatelům základní služby a dále hospodářský rozvoj založený na vlastních zdrojích a na diverzifikaci hospodářství v Iráku.
AKT
Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 7. června 2006 – „Doporučení pro obnovenou angažovanost Evropské unie v Iráku“ (KOM(2006) 283 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)
PŘEHLED
Komise navrhuje obnovenou angažovanost EU v Iráku na základě vyhodnocení situace v Iráku a vztahů mezi oběma partnery v rámci pro angažovanost, definovaném v roce 2004.
Politický a ústavní proces v Iráku pokračoval sestavením první vlády, volbami v roce 2005 a vypracováním nové ústavy. Irák však i přesto nadále čelí nestabilitě, nedostatečné bezpečnosti a politickému napětí.
Respektování různých etnik a vyznání v politickém procesu a bezpečnost pak v takovém kontextu představují rozhodující faktory pro větší angažovanost EU.
ÚKOLY PRO IRÁK
Hlavní úkoly, se kterými se musí nová irácká vláda vypořádat, jsou navzájem provázané a jejich povaha je hospodářská i sociální zároveň. Hlavním adresátem vhodné odpovědi na tyto výzvy jsou obyvatelé, kterým by se tak mělo dostat lepší správy, hospodářské stability a udržitelného rozvoje, jež napomohou k upevnění demokracie a povzbuzení hospodářství.
Upevnění demokracie a posílení občanské společnosti
Pokračující demokratizace potřebuje posílení demokratických základů. Uspořádání obecních a regionálních voleb a referenda o ústavě musí doprovázet také vyšší spoluúčast občanské společnosti a dodržování lidských práv a svobod.
Vnitrostátní soudržnost předpokládá respektování jednotlivých etnik a vyznání. Volba modelu vládnutí a jeho aplikace v rámci veřejné správy budou mít určující roli, jak ukazuje sestavení vlády národní jednoty. Národní smíření přesto zůstává hlavním prvkem, především pro zajištění územní celistvosti země a dobrých vztahů se sousedy.
Nelze od sebe oddělit posílení bezpečnosti a posílení právního státu. Násilí spojené s odlišným vyznáním, slabé bezpečnostní síly, organizovaný zločin a pouliční násilí představují faktory, které přispívají k nízké míře bezpečnosti a vedou k migraci. Z tohoto důvodu jsou velmi důležité iniciativy, jako je odzbrojení, demobilizace a reintegrace, boj proti porušování lidských práv a proti přesídlování komunit, snaha o obnovení důvěry.
Základy pro udržitelný hospodářský rozvoj
Oživení hospodářské činnosti potřebuje fungující základní služby a vytváření pracovních míst a činností, které jsou zdrojem příjmů. To bude mít příznivý dopad na bezpečnost, kvalitu života obyvatelstva a na využití lidského kapitálu.
Zavedení účinného administrativního rámce zajistí řádné řízení hospodářství, poskytování základních veřejných služeb a také vytváření a zavádění politik. Reforma veřejné správy, podporovaná mezinárodním společenstvím, umožní modernizovat veřejný sektor a posílit jeho pravomoci.
Hospodářský rozvoj Iráku by se měl zakládat na:
DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE PODPORY EU
Irák disponuje obrovským potenciálem díky svým lidským, přírodním a kulturním zdrojům, které mohou napomoci k nastolení stability a prosperity.
Stabilita a prosperita Iráku jsou podstatné i pro sousední země a mezinárodní subjekty, včetně EU, a to pro své politické, hospodářské, bezpečnostní a energetické dopady. V tomto kontextu má EU dobrou pozici, která umožňuje podporovat Irák ať už díky geografické blízkosti, nebo díky své mezinárodní roli či zkušenosti se situacemi po skončení konfliktu. Navíc svou angažovanost může podepřít takovými nástroji, jako je politický dialog, finanční pomoc, spolupráce v oblasti právního státu a vztahy s Irákem.
Krátkodobě se angažovanost EU musí zaměřit na stanovené cíle a hmatatelné výsledky, aby měla patřičný dopad. Vlastní vůle Iráku a vývoj bezpečnosti pak určí, jaké povahy tato angažovanost ze strany EU bude. Tato angažovanost musí také zaručit, že se činnost EU bude doplňovat a podporovat s činností OSN a dalších mezinárodních subjektů.
Demokratická vláda otevřená společenstvím
K zásadním požadavkům patří, aby byla vláda a státní správa složena ze zástupců různých etnik a různých vyznání. Respektování volebního procesu je také dalším z prostředků pro obnovení důvěry.
EU podpoří národní, regionální a místní instituce stejně jako občanskou společnost a přispěje k pomoci, kterou mezinárodní subjekty poskytují v politickém procesu. Tato podpora by se mohla týkat:
Právní stát a kultura lidských práv pro posílení bezpečnosti
EU se již angažovala prostřednictvím členských států, ale také v rámci svých vlastních nástrojů, jako je mise Eujust Lex zahájená v roce 2005. Tato mise vychází z evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) a spojuje všechny dotčené subjekty v zavedení integrovaného systému právního státu a trestního soudnictví.
Tyto zkušenosti vytvářejí základ pro:
Angažovanost irácké vlády se nicméně děje skrze ovládnutí nevládních ozbrojených skupin a milicí a také prostřednictvím rámce umožňujícího aktivitu občanské společnosti.
Základní služby a zaměstnanost
Lepší přístup obyvatelstva k základním službám, jako je zásobování pitnou vodou, vzdělání, hygienická zařízení, elektřina nebo zdravotní služby umožní vyšší kvalitu života a povede k nastolení udržitelné stability. Pomoc Společenství a spolupráce s OSN k tomu široce přispívají, angažovanost irácké vlády ve prospěch sociálního rozvoje je však nezbytná, především musí zaručit přínos poskytnuté pomoci. Národní strategie rozvoje z roku 2004 by mohla po své aktualizaci sloužit tomuto procesu za základ.
Zaměstnanost, která je prioritou, potřebuje prostředí příznivé k vytváření pracovních míst a ziskových činností. Mezi prostředky, kterými lze takového prostředí dosáhnout, patří uzpůsobení programů obnovy, povzbuzení k vytváření pracovních míst v soukromém sektoru, a to včetně malých a středních podniků, a diverzifikace hospodářského prostředí.
Mechanismy na podporu hospodářského oživení a prosperity
Hospodářské reformy podpoří nový rozvoj a prosperitu, ke kterým musí irácká vláda přispět, především tím, že zamezí korupci a optimalizuje využívání zdrojů.
Dialog, programy spolupráce, výměna zkušeností a finanční pomoc poslouží EU a Iráku jako rámec, který umožní pokračovat v tomto směru a zaměřit se především na:
Fungující a transparentní správní rámec
Irák musí pokračovat v reformě veřejné správy (právní struktury, lidské zdroje, zdravé finanční řízení atd.). Měl by vzniknout určitý cestovní plán, který by doplnil jednotlivé závazky domluvené Irákem u mezinárodních subjektů.
Sama EU k tomuto procesu přispěje svou zkušeností s posilováním kapacit a institucí, získanou díky rozšiřování a zahraničnímu působení. V tomto kontextu vyjednání dohody o obchodu a spolupráci s Irákem doplní rámec podpory poskytnuté EU. Při neustálém povzbuzování Iráku, aby vytvářel kapacity, které umožní zvládnout provádění dohody, mu právě tato dohoda umožní vytvořit technické pracovní skupiny, jež budou vhodným rámcem pro výměnu zkušeností.
Kontext
Sdělení z roku 2004 s názvem „Evropská unie a Irák: Rámec pro angažovanost“ a k němu přiložený dopis, podepsaný komisařem pro vnější vztahy a vysokým představitelem pro společnou zahraniční bezpečnostní politiku (SZBP), stanovily střednědobou strategii pro angažovanost EU v Iráku na základě ustanovení prozatímní vlády a přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1546.
Tato střednědobá strategie usiluje především o rozvoj bezpečného, stabilního a demokratického Iráku s otevřeným a udržitelným tržním hospodářstvím, který bude žít v míru se svými sousedy a začlení se do mezinárodního společenství. Angažovanost EU se projevila jako:
SOUVISEJÍCÍ AKTY
Prohlášení ze dne 22. června 2005, učiněné na mezinárodní konferenci pro Irák (EN) (FR)
Společné prohlášení EU a Iráku ze dne 21. září 2005 o politickém dialogu (EN) (FR)
Communication from the Commission to the Council and the European Parliament – The Madrid Conference on Reconstruction in Iraq: 24 October 2003 [COM (2003) 575 final – Not published in the Official Journal] (Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 1. října 2003 – „Madridská konference o obnově Iráku – 24. října 2003“ (KOM(2003) 575 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku))
Poslední aktualizace: 07.08.2007