Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Upevňování stability a zvyšování prosperity západního Balkánu

Západní Balkán se začleňuje do procesu rozšiřování s ohledem na budoucí vstup do Evropské unie. Je třeba ještě překonat několik etap evropské cesty. EU se zavázala vymezit se zeměmi tohoto regionu politický rámec uzpůsobený procesu stabilizace a přidružení a Soluňské agendě. Realizace tohoto politického rámce nicméně vyžaduje dodatečné síly pro zvládnutí posledních etap potřebných pro stabilitu a prosperitu regionu.

AKT

Sdělení Komise ze dne 27. ledna 2006: Západní Balkán na cestě do Evropské unie: upevňování stability a zvyšování prosperity“ (KOM(2006) 27 – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Evropská komise představuje hodnocení realizace Soluňské agendy (EN), přijaté v roce 2003 Evropskou unií (UE) a zeměmi západního Balkánu.

Rovněž formuluje doporučení týkající se posílení a snahy o dosažení pokroku na základě procesu stabilizace a přidružení a Soluňské agendy.

Tyto pokroky mají podpořit užší vztahy mezi EU a těmito zeměmi, zejména v rámci jejich evropské perspektivy.

Bilance realizace Soluňské agendy

Většina závazků přijatých v rámci Soluňské agendy byla dodržena, a to jak EU, tak zeměmi západního Balkánu.

Politický dialog a spolupráce v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) byly posíleny, zejména pokud jde o přizpůsobení se zemí tohoto regionu společným pozicím, krokům a prohlášením vycházejícím ze SZBP. Bylo ustaveno politické fórum EU-Balkán a byly rozšířeny bilaterální politické dialogy na všechny země západního Balkánu.

EU podporuje posílení institucí a rozvoje ekonomických a obchodních struktur zemí regionu, zejména podporou jejich účasti na programech a agenturách Společenství, na Evropské chartě pro malé podniky nebo vytvořením preferenčních obchodních opatření. Pravidelně dochází k dialogu mezi Komisí a všemi zeměmi západního Balkánu o ekonomických otázkách.

K pokrokům došlo rovněž v oblasti justice, svobody a bezpečnosti, a to zejména díky podpoře Společenství.

EU pokračuje v rámci SZBP a Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) ve svých misích, jejichž cílem je udržení míru a prevence konfliktů v bývalé jugoslávské republice Makedonii nebo v Bosně a Hercegovině. Mimo jiné aktivně podporuje misi Spojených národů v Kosovu (UNMIK) a úzce spolupracuje s prozatímními institucemi autonomní vlády.

Nicméně ještě je třeba vynaložit úsilí v otázkách návratu uprchlíků, usmíření prostřednictvím vzdělání a obecně prostřednictvím sociálního rozvoje a kultury. Spolupráce s mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zůstává taktéž klíčová.

Řada etap, jež je třeba překonat

Komise podtrhuje potřebu podpořit obchod a investice, stejně jako hospodářský a sociální rozvoj. V tomto kontextu již započatý proces reforem mající zajistit fungování trhů a konkurenceschopnost poskytuje základnu a doplněk potřebný pro ekonomickou a politickou stabilitu. Ekonomická a obchodní integrace spočívá zejména na:

  • vyjednání dohod o stabilizaci a přidružení (DSP) a autonomních obchodních opatření, která aplikuje EU na dovoz z daného regionu;
  • vytvoření původní zóny diagonální kumulace mezi EU a zeměmi západního Balkánu, které uzavřely DSP;
  • rozvoji regionální obchodní integrace;
  • přijetí Bosny a Hercegoviny, Černé hory a Srbska do Světové obchodní organizace (WTO) (EN) (ES) (FR);
  • účasti zemí západního Balkánu na tendrech organizovaných v rámci předvstupních nástrojů;
  • podpoře malých a středních podniků (MSP);
  • podpoře sociální integrace a zaměstnanosti, stejně jako sociálního dialogu a boje proti vyloučení.

Pro občany zemí západního Balkánu s výjimkou Chorvatska platí při vstupu na území EU vízová povinnost. Komise chce v průběhu roku 2006 předložit Radě návrhy mandátu pro vyjednávání takzvaných facilitačních dohod pro země západního Balkánu. Tyto dohody se budou týkat uzavření readmisních smluv s těmito zeměmi.

Navíc byla přijata specifická opatření týkající se podpory výměn studentů a vědců ze třetích zemí, zejména dvě směrnice z prosince roku 2004 a října 2005.

Komise chce seznámit osoby a instituce z oblasti západního Balkánu s evropskou agendou.

Účast na programech a agenturách Společenství by měla ještě více podpořit integraci regionu do EU, výměnu know-how a osvědčených postupů.

Příprava orgánů veřejné správy na evropskou integraci v oblasti správních a soudních kapacit je zásadní pro to, aby se tyto orgány co nejrychleji přizpůsobily právním předpisům Společenství. Tato perspektiva je zajišťována zejména twinningem (dlouhodobé detašování odborníků a poradců z členských států do samospráv příslušných zemí), podporou ze strany Úřadu pro technickou pomoc a výměnu informací (TAIEX) (DE) (EN) (FR) nebo prostřednictvím programů celní a fiskální pomoci (CAFAO).

Regionální spolupráce je předmětem širokého závazku ze strany různých mezinárodních aktérů, například prostřednictvím organizací, jako je pakt stability. Přestože bylo dosaženo pokroku, v otázce regionální spolupráce zůstává celá řada výzev, a to v oblastech, ve kterých se země západního Balkánu postupně přizpůsobují evropským politikám, konkrétně to jsou:

  • justice, svoboda a bezpečnost. Boj proti organizovanému zločinu a správa hranic představují priority, zejména posílením kapacit pro přeshraniční spolupráci policie a celnic nebo prohlubováním spolupráce mezi regionálními veřejnými ministerstvy v otázkách organizovaného zločinu a korupce;
  • parlamentní spolupráce;
  • energetika. Smlouva mezi EU a partnerskými zeměmi v regionu ustavující Energetické společenství byla podepsána v říjnu 2005. Tato smlouva nabízí jedinečný rámec v oblasti právní úpravy energetiky s cílem podpořit energetické sítě mezi zeměmi regionu a s dalšími mezinárodními partnery;
  • spolupráce v oblasti pozemní a letecké dopravy;
  • životní prostředí. Země regionu jsou součástí připravovaného regionálního programu pro obnovu životního prostředí a sítě pro aplikaci a sladění environmentálních nařízení a předpisů na Balkáně (ECENA);
  • příspěvek k ochraně a obraně kulturního dědictví.

Komise navrhuje rozšířit dialog s občanskou společností na všechny země západního Balkánu nad rámec dialogu s občanskou společností, který byl navrhován pro kandidátské země (Evropská rada z prosince 2004 a Sdělení (2005) 290 v konečném ze dne 29. června 2005). EU navrhuje tedy zahájit hlubší politický a kulturní dialog se zeměmi regionu a s aktivní účastí občanské společnosti.

Kontext

Zásadní otázky týkající se budoucnosti regionu zůstávají nezodpovězené, jako je například statut Kosova a ústavní reformy v Bosně a Hercegovině, v Srbsku a v Černé hoře.

Poslední aktualizace: 23.05.2011

Top