Jaderný ukázkový program

Tento program popisuje stav jaderného odvětví v Evropské unii (EU) v roce 2006 a jeho možný vývoj s ohledem na hospodářské otázky a ochranu životního prostředí.

AKT

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 4. října 2007 nazvané „Jaderný ukázkový program“ (KOM(2007) 565 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Jaderné ukázkové programy mají poskytnout informace o jaderné energetice v Evropské unii (EU), cílech výroby jaderné energie v členských státech a investicích nezbytných pro jejich dosažení.

Situace jaderné energetiky v Evropě a ve světě

V roce 2005 byla Evropská unie největším producentem jaderné elektrické energie na světě (944,2 TWh(e)). V jaderných elektrárnách se v současné době vyrábí přibližně jedna třetina elektřiny a 15 % energie spotřebované v EU. V roce 2006 bylo na celém světě v provozu 443 komerčních jaderných reaktorů, které dodávaly 15 % světové elektřiny. Na konci roku 2006 bylo v rámci EU-27 v provozu celkem 152 jaderných reaktorů (146 od ledna 2007) v 15 členských státech. Průměrné stáří jaderných elektráren se blíží 25 letům a provozní životnost jaderné elektrárny je zpravidla 40 let. Rozhodnutí týkající se obnovy jaderných elektráren nebo prodloužení životnosti některých z nich musí být tedy v příštích letech přizpůsobena i s ohledem na dobu výstavby nových jaderných reaktorů.

Některé státy ve světě oznámily svůj záměr vybudovat nová zařízení na výrobu elektřiny z jaderné energie, například Čína, Jižní Korea, Spojené státy, Indie, Japonsko a Rusko. V EU je situace různá: Bulharsko, Francie, Slovensko a Finsko se rozhodly vybudovat nové jaderné reaktory; několik států opětně zahájilo diskusi o možném prodloužení životnosti stávajících elektráren nebo jejich výměně (mezi jinými Nizozemsko, Polsko, Švédsko, Litva (projekt „Pobaltské země“) a Spojené království); a konečně Belgie, Německo a Španělsko se rozhodly jít cestou postupného omezení a útlumu jaderné energetiky. Od roku 1997 bylo Komisi oznámeno celkem 19 projektů.

Výhody využívání jaderné energie

Komise soudí, že jaderná energie může přispívat k diverzifikaci a dlouhodobému zabezpečení dodávek energie z více důvodů, zejména dostupnosti a rozložení zdrojů jaderného paliva (přírodní uran), omezeného vlivu změny cen tohoto paliva na provozní náklady elektráren a existence kontrolovaného trhu s jadernými materiály pro mírové použití.

Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a Mezinárodní agentury pro energii (IEA) je odvětví jaderné energetiky konkurenceschopné v porovnání s výrobou elektřiny z fosilních paliv. Konkurenceschopnost tohoto odvětví je ostatně posílena významným růstem cen ostatních paliv. Nicméně liberalizované trhy elektřiny nemohou zaručit stabilitu cen, což může vést veřejné orgány k přijímání opatření na snížení rizik pro investory. Jaderná energetika se totiž vyznačuje vysokými náklady na výstavbu, zatímco provozní náklady jsou v porovnání s jinými zdroji elektřiny relativně nízké. Mimo to ovlivňují náklady a rizika pro investory další charakteristiky tohoto odvětví, jako je velikost elektráren nebo výstavba většího počtu reaktorů podobné konstrukce („skupinové nasazení“).

Při výrobě jaderné energie téměř nevzniká CO2, takže představuje zajímavou možnost v boji proti změně klimatu. V současné době je toto odvětví největším zdrojem nízkouhlíkové energie v Evropě.

Řízení rizik v jaderné energetice

Veřejné mínění a vnímání jaderné energie hrají v otázce přijatelnosti a budoucnosti jaderné politiky prvořadou úlohu. Je nesmírně důležité, aby veřejnost měla přístup ke spolehlivým informacím a mohla se účastnit transparentního rozhodovacího procesu. EU se již velmi angažovala v řízení rizik v jaderné energetice a počítá s posílením těchto činností.

Také se zasazuje o zajištění jaderné bezpečnosti: dbá na dodržování mezinárodních úmluv v této oblasti a finančně přispívá ke zlepšení jaderné bezpečnosti, ať už ve Společenství, zejména po dvou vlnách rozšíření v roce 2004 a 2007, nebo ve třetích zemích.

Pokud jde o radioaktivní odpad, naprostá většina je klasifikována jako odpad nízko radioaktivní a krátkodobý; u něj jsou strategie prováděny v průmyslovém měřítku téměř ve všech členských státech EU s programem výroby jaderné elektřiny. Ukládání vysoce radioaktivního a dlouhodobého odpadu je ovlivněno společenskými faktory, zejména výběrem definitivního úložiště a přijatelností této volby pro obyvatele. Ve výzkumných programech se vyvíjejí doplňkové techniky nakládání s odpadem, které jsou v zásadě zaměřeny na snižování buďto objemu, anebo dlouhodobé složky.

Vyřazování jaderného zařízení z provozu je složitá a nákladná operace, která by se do roku 2025 měla týkat zhruba jedné třetiny elektráren, jež jsou v současnosti v provozu. Je tedy nezbytné disponovat dostatečnými finančními prostředky, mimo jiné i z fondů založených speciálně pro tento účel. Komise zdůrazňuje, že skutečné náklady na vyřazování z provozu v plné výši by měli nést operátoři.

Ve věci radiační ochrany Komise konstatuje, že expozice pracovníků a vypouštění radioaktivní odpadní vody v jaderném odvětví vykazují výrazně sestupný trend, zatímco expozice obyvatelstva v lékařství nebo v souvislosti s přírodními zdroji radiace může být ještě snížena. Významného pokroku bylo také dosaženo v připravenosti na mimořádné situace, při výměně informací, kontrole potravin a prevenci ztráty nebo zneužití radioaktivních zdrojů.

Opatření v jaderné energetice na úrovni EU

Smlouva o Euratomu tvoří právní základ předpisového rámce, který stanoví povinnosti a rozšířené pravomoci v oblasti jaderné energetiky, zvláště v otázkách výzkumu, záruk a jaderné bezpečnosti.

Komise přijala několik návrhů k jaderné bezpečnosti, aby sladila postup vnitrostátních orgánů.

Také zahájila Evropský program na ochranu kritické infrastruktury.

V oblasti zacházení s jadernou energií tvoří podstatný prvek i evropský výzkum. V současnosti probíhá v Sedmém rámcovém programu Euratomu; zabývá se zejména zřizováním technologických platforem a řešením otázek zaměřených na jaderné štěpení a inovační technologie.

Co se týče budoucnosti, Komise navrhuje, aby se diskuse mimo jiné zaměřily na uznání společných referenčních úrovní jaderné bezpečnosti pro provádění v EU, ustavení skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s radioaktivními odpady, zavedení vnitrostátních plánů nakládání s radioaktivním odpadem, harmonizaci vnitrostátních přístupů ke správě fondů pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a vytvoření harmonizovaného systému odpovědnosti a mechanismů k zajištění dostupnosti prostředků v případě škody způsobené jadernou havárií.

Kontext

Vypracování jaderného ukázkového programu Komisi ukládá článek 40 Smlouvy o Euratomu.

Tento jaderný ukázkový program byl poprvé předložen při přezkoumání evropské politiky v oblasti energetiky na začátku roku 2007 („energetický balíček“). Konečná verze programu, přijatá v říjnu 2007, zohledňuje stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, jehož přípravné znění bylo spolu s několika připomínkami Evropského parlamentu a doplňujícími informacemi poskytnutými členskými státy začleněno do přílohy 2.

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Rozhodnutí Komise 2007/530/Euratom ze dne 17. července 2007 o zřízení Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (Úř. věst. L 1995 ze dne 27.7.2007) Tato skupina na vysoké úrovni byla vytvořena na základě jaderného ukázkového programu, který Komise předložila v lednu 2007. Jejím úkolem je postupný rozvoj společného porozumění a případně vytváření dalších evropských předpisů v oblastech bezpečnosti jaderných zařízení a bezpečnosti nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.

Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu ze dne 10. ledna 2007 – „Jaderný ukázkový program předložený podle čl. 40 Smlouvy o Euratomu ke stanovisku Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru“ (KOM(2006) 844 v konečném znění – Úř. věst. C 138 ze dne 22.6.2007)

Poslední aktualizace: 07.04.2008