Právo rozhodné pro mimosmluvní závazkové vztahy

PŘEHLED DOKUMENTU:

Nařízení (ES) č. 864/2007 – právo rozhodné pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II)

PŘEHLED

CO JE ÚKOLEM TOHOTO NAŘÍZENÍ?

—	Přináší větší právní jistotu v otázkách práva rozhodného pro mimosmluvní závazkové vztahy, zejména v případech civilních deliktů.

—	Také zajišťuje rozumnou vyváženost mezi zájmy osoby, vůči které je vznášen nárok na náhradu škody, a osoby, která škodu utrpěla.

—	Každý zákon specifikovaný nařízením se použije bez ohledu na to, zda je nebo není součástí práva země EU.

—	Nařízení se vztahuje na všechny země EU s výjimkou Dánska.

KLÍČOVÉ BODY

Toto nařízení nenahrazuje vnitrostátní hmotné právo (tj. zákony určující práva a povinnosti) rozhodné pro mimosmluvní závazkové vztahy, pouze určuje, které vnitrostátní hmotné právo se použije.

Právo rozhodné pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, je:

1.	právo země, kde škoda vznikla, nebo

2.	právo země, kde měly obě strany v okamžiku vzniku škody obvyklé bydliště nebo hlavní místo podnikání, nebo

3.	je-li případ úžeji spojen s jinou zemí, právo té země.

Nařízení také za jistých podmínek umožňuje, aby si strany po vzájemné dohodě zvolily, které právo se na mimosmluvní závazek použije.

Působnost rozhodného práva

Rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy se řídí zejména:

—	základ a rozsah odpovědnosti, včetně určení osob, které mohou nést odpovědnost za své jednání,

—	důvody pro vyloučení odpovědnosti, omezení odpovědnosti a rozdělení odpovědnosti,

—	určení vzniku škody, její povahy a posouzení nebo nárokovaného odškodnění,

—	opatření, která může soud přijmout, aby zabránil vzniku nebo trvání škody na zdraví nebo na majetku anebo aby zajistil náhradu této škody,

—	způsob zániku závazku a pravidla o promlčení a prekluzi,

—	otázka, může-li dojít k převodu práva na uplatnění nároku na náhradu škody nebo odškodnění, včetně děděním,

—	určení osob oprávněných k náhradě škody utrpěné jimi osobně,

—	odpovědnost za jednání jiné osoby.

Pro zvláštní mimosmluvní závazky existují zvláštní pravidla, např. pokud jde o odpovědnost za škodu způsobenou vadou výrobku nebo duševní vlastnictví. Některé mimosmluvní závazky jsou z působnosti tohoto nařízení vyňaty. Patří k nim:

—	daňové, celní a správní věci,

—	odpovědnost státu,

—	zvláštní nesmluvní závazky, které vyplývají např. z majetkových vztahů mezi manželi, z rodinných vztahů, vztahů, které vznikají v souvislosti se škodou z jaderné události nebo z narušení soukromí a osobnostních práv, včetně pomluvy.

ODKDY SE NAŘÍZENÍ POUŽIJE?

Od 11. ledna 2009 kromě článku 29 (11. července 2008).

KONTEXT

Spolu s tímto nařízením (Řím II):

—	Nařízení Řím I (nařízení (ES) č. 593/2008) stanoví pravidla pro určení práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy v občanských a obchodních věcech

—	Nařízení Řím III (nařízení (EU) č. 1259/2010) stanoví pravidla pro určení práva rozhodného ve věcech rozvodu a rozluky

Viz také:

—	Smluvní a mimosmluvní závazky.

AKT

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II) (Úř. věst. L 199, 31.7.2007, s. 40–49)

SOUVISEJÍCÍ AKTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 6–16). Viz konsolidované znění.

Poslední aktualizace 26.10.2015