Výroční prohlášení o eurozóně 2009

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Sdělení (KOM(2009) 527 v konečném znění) – Výroční prohlášení o eurozóně 2009

CO JE CÍLEM TOHOTO SDĚLENÍ?

• Detailně se rozepisuje o reakci eurozóny na hospodářskou krizi v roce 2008 a o tom, jak zlepšit fungování hospodářské a měnové unie.
• Stanoví nutnost širšího makroekonomického dohledu nad finančními systémy v eurozóně, aby v budoucnosti mohla být zavedena rychlejší a účinnější koordinovaná reakce politik.

KLÍČOVÉ BODY

• Po hospodářské krizi, která začala v létě 2007 a vyvrcholila v roce 2008, se ve finančním systému začínají objevovat známky stability. Po celou dobu krize chránilo euro eurozónu účinně před turbulentními pohyby devizových kurzů a úrokových sazeb, které v časech napětí na finančních trzích byly pro země Evropské Unie (EU) tak škodlivé. Schopnost eurozóny jednat rychle a koordinovat své kroky s centrálními bankami pomohla stabilizovat celý mezinárodní měnový systém.
• Finanční krize ukázala přínosy členství v eurozóně a zvýšila jeho atraktivitu pro země EU, které v ní nejsou. Mezi přínosy patří přístup domácích institucí k likviditě Evropské centrální banky.
• Euro však není schopné chránit eurozónu před všemi ekonomickými problémy – zejména před těmi, které souvisejí s makroekonomickými nerovnováhami. Krize zdůraznila některé slabé stránky eurozóny. Nerovnováhy v rámci eurozóny znamenaly, že některé ekonomiky byly krizi vystaveny více než jiné. Před krizí mnoho zemí eurozóny ignorovalo riziko nerovnováh, ale finanční krize ukázala, že je nutné provést změnu.

Reakce eurozóny na krizi

• Chyběly uspokojivé struktury dohledu, kterým se nepodařilo konat rychle a poskytnout koordinovanou reakci, když krize začala. Počáteční reakce byly spíše primárně definovány individuálními tuzemskými rozhodnutími zemí eurozóny. V říjnu 2008 pomohl první summit Euroskupiny vytvořit reakci na úrovni EU, přičemž Evropská komise poskytla společnou strategii k provádění vnitrostátních plánů na záchranu bank.
• Od té doby Komise předkládala formální právní návrhy, které se staly základem nového systému evropského finančního dohledu. Cílem bylo zvýšit obezřetnostní dohled nad jednotlivými finančními institucemi, jakož i nad celým finančním systémem.
• Vedle vnitřních politik stojí EU též v čele reformy regulace finančních trhů, která pomáhá vytvářet a rozvíjet iniciativy a závazky skupiny G20.
• Fiskální konsolidace v eurozóně, v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, znamenala, že většina zemí byla lépe schopna čelit krizi než předtím. Fiskální konsolidace však nebyla dokončena v některých zemích eurozóny, kde úrovně veřejného dluhu zůstaly vysoké a kde se veřejné finance staly závislými na fiskálních příjmech. V důsledku toho nebyly některé země eurozóny schopny adekvátně přispět ke společnému fiskálnímu stimulu, který stanovil Evropský plán na hospodářské oživení.
• Vzhledem ke svému úzkému ekonomickému a finančnímu vztahu se společnou měnou a jednotnou měnovou politikou je pro země v eurozóně zásadní koordinace. Reakce eurozóny na krizi mohla být rychlejší a účinnější, pokud by koordinace mezi členskými zeměmi byla efektivnější.

Cesta vpřed – širší makroekonomický dohled

• Krize ukázala, že je třeba, aby členské země eurozóny postupovaly vpřed a uplatňovaly program reforem EMU@10. V tomto sdělení ze dne 7. května 2008 Komise navrhla program politiky reforem s cílem zlepšit fungování hospodářské a měnové unie (HMU) s ohledem na rychle se měnící globální prostředí, stárnoucí populaci a rostoucí obavy týkající se energie a změny klimatu. Oblast programu reforem věnovaná vnější politice navrhla, aby eurozóna hrála přednostní roli v globálním řízení hospodářství.
• Nerovnováhy v eurozóně nebyly před finanční krizí řešeny. Širší dohled je tudíž nutný v zájmu koordinované reakce politiky. Tento širší dohled by měl zahrnovat vývoj na finančních trzích. Příliš vysoký dluh v soukromém sektoru vyvolal neudržitelné ekonomické trendy. Takové finanční nerovnováhy musí být odhaleny a řešeny dříve.
• Dohled musí být rozšířen, aby byly zajištěny udržitelné veřejné finance. Nízký růst společně s rostoucím dluhem způsobuje, že se veřejné finance dostávají do obtížné situace právě v době, kdy se začínají projevovat účinky stárnutí obyvatelstva. Je požadován konkrétní strategický závazek, aby bylo dosaženo posílené fiskální spolupráce, která bude v souladu s Paktem o stabilitě a růstu vhodně vyvažovat obavy související se stabilizací a udržitelností.
• S cílem umožnit rozumné strategie pro ukončení krize se musí zlepšit koordinace politik a zemí eurozóny. Taková koordinace by měla mít podobu společného porozumění o vhodném načasování, tempu a postupnosti normalizace parametrů politiky.

HLAVNÍ DOKUMENT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – Výroční prohlášení o eurozóně 2009 (KOM(2009) 527 v konečném znění, 7.10.2009)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Sdělení komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské centrální bance – Deset let HMU: úspěchy a problémy po prvních deseti letech fungování Hospodářské a měnové unie {SEK(2008) 553} (KOM(2008) 238 v konečném znění, 7.5.2008)

Poslední aktualizace 28.03.2017