Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Řešení obav EU v souvislosti s pracovními místy v roce 2015

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti je doplněn o Roční analýzu růstu 2015. Ta analyzuje zaměstnanost a sociální trendy v zemích Evropské unie (EU) a reakce jejich politik pro zlepšení zaměstnanosti a sociální výkonnosti.

AKT

Zpráva Komise Návrh společné zprávy Komise a Rady o zaměstnanosti ke sdělení Komise o roční analýze růstu 2015 (COM(2014) 906 final ze dne 28. listopadu 2014).

PŘEHLED

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti je doplněn o Roční analýzu růstu 2015. Ta analyzuje zaměstnanost a sociální trendy v zemích Evropské unie (EU) a reakce jejich politik pro zlepšení zaměstnanosti a sociální výkonnosti.

CO JE ÚKOLEM TÉTO ZPRÁVY?

V souvislosti s novým cyklem evropského semestru vydala Evropská komise (EK) roční analýzu růstu 2015, která se zaměřuje na to, jak EU může postupovat s cílem podpořit vytváření pracovních míst a růst. Roční analýza růstu stanoví zejména obecné hospodářské priority a poskytuje zemím EU politické pokyny na další rok.

Roční analýza růstu je doplněna také o tuto společnou zprávu o zaměstnanosti, která analyzuje situaci v oblasti zaměstnanosti v EU a reakce politik zemí EU v tomto ohledu.

KLÍČOVÉ BODY

Zpráva ukazuje, že se vyplatí zásadní strukturální reformy. Analyzuje i potenciál pro zlepšení zaměstnanosti a sociální výkonnosti EU.

Hlavní závěry:

trh práce a sociální trendy: nezaměstnanost sice pomalu klesá, ale přesto v zemích EU-28 zůstává vysoká - v září 2014 činila 24,6 milionů (10,1 %). Zpráva také ukazuje, že:

dlouhodobá nezaměstnanosti stále stoupá (5,1 % v EU-28 v roce 2013),

nezaměstnanost mladých lidí zůstává na velmi vysoké úrovni (21,6 % v EU-28 v roce 2014), avšak jeví známky zlepšení,

počet osob předčasně opouštějících vzdělávací systém se postupně přibližuje k cíli, kterým je snížení předčasného ukončování školní docházky pod 10 % do roku 2020,

EU úspěšně pokračuje na cestě k dosažení cíle, kterým je 40 % osob ve věku 30-34 s dosaženou terciární úrovní vzdělání do roku 2020.

Reformy zaměstnanosti a sociální reformy v zemích EU: Země EU provádějí reformy v souladu s evropským semestrem 2014 s dopadem na míru aktivity. Byla učiněna opatření k nápravě dlouhodobé nezaměstnanosti, jejichž cílem je:

snížit segmentaci trhu práce* zjednodušením pracovního práva zemí EU,

snížit zdanění práce s cílem umožnit společnostem (opětovně) zaměstnat mladé lidi a dlouhodobě nezaměstnané,

zajistit příznivé prostředí, jež by společnostem umožňovalo podporovat pracovní praxi,

zlepšit dovednosti ve vzdělávacím systému zemí EU na všech úrovních,

reformovat systémy sociální ochrany s cílem zajistit, aby ti, kdo jsou z trhu práce vyloučeni, byli chráněni a aby jim byla zajištěna ochrana před chudobou.

Zpráva však zdůrazňuje, že pokrok a ambice v provádění těchto reforem se v jednotlivých zemích EU liší. K zajištění konkrétních výsledků v praxi je proto zapotřebí dalšího úsilí.

Srovnávací přehled ukazatelů

Zpráva také obsahuje druhé vydání srovnávacího přehledu klíčových ukazatelů zaměstnanosti a sociálních ukazatelů, které byly zavedeny s cílem posílit sociální rozměr hospodářské a měnové unie (HMU):

nezaměstnanost,

nezaměstnanost mladých lidí a podíl lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (míra NEET),

disponibilní příjem domácností,

míra ohrožení chudobou,

nerovnosti v příjmech*.

Hlavní zjištění zprávy za rok 2015 ukazují trvalé sociálně-ekonomické rozdíly v mírách nezaměstnanosti, mírách nezaměstnanosti mladých lidí a mírách NEET mezi mladými lidmi. Také lze pozorovat pokles příjmů domácností a nárůst jejich nerovnosti a míry chudoby ve většině jižních zemí eurozóny (Itálie, Řecko atd.).

KLÍČOVÉ POJMY

* Segmentace trhu práce: trh práce rozdělený na podčásti. Příkladem jsou například situace, kdy někteří zaměstnanci mají smlouvu na dobu neurčitou a jiní na dobu určitou, nebo kdy jsou rozdílné podmínky pro pracovníky z řad migrantů a nemigrantů.

* Nerovnosti v příjmech: v této souvislosti jde o srovnání relativního podílu příjmů mezi různými skupinami v rámci populace určité země. V případě, že je podíl celkového příjmu vysoký mezi nejbohatšími lidmi, mají chudší skupiny obyvatelstva odpovídajícím způsobem nižší podíl, a nerovnost je tudíž vyšší.

Další informace jsou k dispozici zde:

Poslední aktualizace: 21.06.2015

Top