EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 5.7.2023
COM(2023) 414 final
2023/0227(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, 2017/625 a 2018/848 a o zrušení směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES (nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin)
(Text s významem pro EHP)
{SEC(2023) 414 final} - {SWD(2023) 410 final} - {SWD(2023) 414 final} - {SWD(2023) 415 final}
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin u zemědělských plodin, zeleniny, révy a ovocných rostlin a jeho uvádění na trh platí na úrovni Unie od 60. let 20. století. Patří mezi ně následující směrnice (souhrnně označované jako „směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh“):
●směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh,
●směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh,
●směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh,
●směrnice Rady 2002/53/ES o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin,
●směrnice Rady 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh,
●směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh,
●směrnice Rady 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh,
●směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh,
●směrnice Rady 2008/72/ES o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh,
●směrnice Rady 2008/90/ES o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Rady 98/56/ES navíc upravuje uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh.
Směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh byly poprvé vyhodnoceny v roce 2008. Toto vyhodnocení a další studie provedené v letech 2013 a 2022 v souvislosti s předchozím návrhem na revizi právních předpisů a s tímto návrhem potvrdily, že směrnice měly významný dopad na volný pohyb, dostupnost a kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu EU. Tyto právní předpisy tak měly zásadní význam pro vytvoření jednotného trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin v EU. Tyto studie však také zjistily, že legislativní rámec je složitý a roztříštěný, a v důsledku toho pravděpodobně přetrvají stávající nejistoty a rozdíly v jeho provádění v členských státech. Vytváří se tím nerovné příležitosti pro uvádění na trh v případě profesionálních provozovatelů a pro uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh v celé Unii. Legislativní rámec je rovněž třeba sladit s nejnovějším vědeckým a technologickým vývojem a s novými politickými cíli, pokud jde o výzvy v oblasti udržitelnosti, změny klimatu a biologické rozmanitosti.
Tento návrh zavádí nový přístup, kdy jediné nařízení nahradí všechny směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh. Cílem navrhovaného nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin je harmonizovat provádění, zvýšit účinnost, snížit administrativní zátěž a podpořit inovace. Zohledňuje zejména potřebu zajistit, aby se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin mohla přizpůsobit vyvíjejícím se zemědělským, zahradnickým a environmentálním podmínkám, čelit výzvám spojeným se změnou klimatu, podporovat ochranu agrobiodiverzity a splnit rostoucí očekávání zemědělců a spotřebitelů týkající se kvality a udržitelnosti rozmnožovacího materiálu rostlin.
Cílem návrhu je rovněž usnadnit technický pokrok v oblasti produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a šlechtění rostlin v souladu s rychlým vývojem evropských a světových norem. Vytváří rámec pro zavádění digitálních technologií a pro zavádění nových technologií, například využívání biomolekulárních technik pro identifikaci odrůd.
Obecným cílem této iniciativy je zajistit všem typům uživatelů vysoce kvalitní a různorodý rozmnožovací materiál rostlin, přizpůsobený současným i předpokládaným budoucím klimatickým podmínkám, který přispěje k potravinovému zabezpečení, ochraně biologické rozmanitosti a obnově lesních ekosystémů. Dostupnost a přístup k odrůdám a základnímu materiálu s posílenými znaky udržitelnosti jsou nezbytné pro zlepšení udržitelnosti, a to zajištěním stability výnosů zemědělské produkce a produktivity lesních ekosystémů. Konkrétně:
●zvýšit srozumitelnost a soudržnost právního rámce prostřednictvím zjednodušených, vyjasněných a harmonizovaných základních pravidel týkajících se hlavních zásad, která budou předložena v moderní právní formě,
●umožnit zavádění nového vědeckého a technického vývoje,
●zajistit dostupnost rozmnožovacího materiálu rostlin vhodného pro budoucí výzvy,
●podporovat zachování a udržitelné využívání rostlinných a lesních genetických zdrojů,
●harmonizovat rámec pro úřední kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin,
●zlepšit soudržnost právních předpisů v oblasti rozmnožovacího materiálu rostlin s právními předpisy v oblasti zdraví rostlin.
Navrhované nařízení je součástí Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).
Po konzultacích s členskými státy a zúčastněnými stranami se dospělo k závěru, že směrnice Rady 98/56/ES stále dostatečně odpovídá potřebám odvětví rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin, a proto není zahrnuta do oblasti působnosti tohoto navrhovaného nařízení.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Zemědělská politika v Unii je v posledních letech považována za strategicky důležitou pro soběstačnost, zemědělsko-potravinové zabezpečení a bezpečnost.
V těchto souvislostech se navrhované nařízení předkládá. Je také součástí celkové politiky Zelené dohody pro Evropu a souvisejících strategií: strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu.
Návrh je v souladu se strategií „Od zemědělce ke spotřebiteli“, jejímž záměrem je zajistit, aby potravinové systémy byly spravedlivé, zdravé a šetrné k životnímu prostředí, a tím i udržitelnější, a zároveň zajistit dostupnost rozmnožovacího materiálu rostlin, a tím i zabezpečení zemědělské produkce a potravinové zabezpečení. Jeho cílem je přispět k udržitelné produkci potravin a přizpůsobování se změně klimatu tím, že šlechtění rostlin bude směřovat udržitelnějším směrem. Dosahuje toho zavedením pravidel pro testování a uvádění na trh odrůd, které mají hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání.
Cílem návrhu je dále podpořit zachování a udržitelné využívání genetických zdrojů rostlin a přispět k agrobiodiverzitě zavedením mírnějších a upravených pravidel pro ekologické odrůdy, uchovávané odrůdy, sítě pro uchovávání osiva a nepeněžitou výměnu osiva mezi zemědělci. Rovněž usnadňuje produkci a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu, který nepatří k žádné odrůdě.
A konečně, návrh vytváří rámec pro zavedení digitálních technologií pro zaznamenávání všech činností v oblasti certifikace, elektronické předkládání údajů o odrůdách členskými státy prostřednictvím jediného portálu (portál EU pro odrůdy rostlin) a možnost vydávat v pozdější fázi elektronické úřední návěsky v souladu s Evropskou digitální strategií.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Tento návrh zavádí pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v EU, která jsou nezbytná pro sledování cílů společné zemědělské politiky. Právním základem tohoto návrhu je proto čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), který stanoví právní základ pro přijímání ustanovení nezbytných pro sledování cílů společné zemědělské politiky.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Podle čl. 4 odst. 2 písm. d) Smlouvy o fungování EU se sdílená pravomoc mezi EU a členskými státy uplatňuje v oblasti zemědělství a rybolovu, vyjma zachování biologických mořských zdrojů.
Od přijetí směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh jsou všechny oblasti uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh do značné míry regulovány na úrovni Unie. Přijetí těchto směrnic významně přispělo k vytvoření vnitřního trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin. Posouzení dopadů provedená v letech 2013 a 2023 potvrdila, že platná pravidla EU pro uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh měla obecně pozitivní dopad na volný pohyb, dostupnost a kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu Unie, a usnadnila tak obchod v rámci Unie. Roztříštění trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin na 27 různých vnitrostátních systémů by představovalo vážné překážky pro pohyb rozmnožovacího materiálu rostlin na vnitřním trhu a zvýšilo finanční zátěž spojenou s registrací odrůd a nezbytnými kontrolami jejich jakosti a identifikace. Proto lze příslušných politických cílů lépe dosáhnout regulací výhradně na úrovni Unie.
•Proporcionalita
Jak je uvedeno v kapitole 7.4 posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu, navrhovaná opatření se omezují na opatření, která je třeba přijmout na úrovni Unie proto, aby byla účinná a účelná. Aby se těchto potřeb dosáhlo a zohlednily se významné rozdíly mezi druhy a různými typy rozmnožovacího materiálu rostlin, budou směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh nahrazeny jediným nařízením o rozmnožovacím materiálu rostlin, jehož cílem je zabývat se všemi prvky nezbytnými pro produkci a uvádění na trh široké škály rozmnožovacího materiálu rostlin: od semen a podnoží až po větve, hlízy, malé rostliny, celé stromy, zemědělské plodiny, brambory, zeleninu, révu, ovocné rostliny a další.
Tento typ nástroje je považován za nejvhodnější vzhledem k tomu, že klíčovým prvkem návrhu je stanovení harmonizovaných pravidel pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh. Jednotné požadavky na rozmnožovací materiál rostlin jsou nejvhodnějším způsobem, jak zajistit i) vysokou úroveň jeho kvality pro uživatele, ii) řádné fungování vnitřního trhu a rovné podmínky pro provozovatele a iii) udržitelnou zemědělskou a potravinářskou produkci.
Je třeba zajistit, aby všechny členské státy uplatňovaly stejně přísné normy, z nichž mnohé byly dohodnuty na mezinárodní úrovni, a omezit tak možnosti odchylek k méně přísným normám, pokud navrhované nařízení neumožňuje jinak. Tyto normy rovněž chrání zájmy profesionálních provozovatelů a hospodářskou soutěž tím, že odstraňují uplatňování rozdílných a diskriminačních pravidel napříč hranicemi členských států.
Aby členské státy přizpůsobily technické požadavky svým specifickým agroekologickým podmínkám, mohou za určitých podmínek, dočasně, a je-li to řádně odůvodněno, stanovit přísnější vnitrostátní požadavky na kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin na základě oprávnění Komisí. Členským státům je dále ponechána flexibilita při provádění pravidel v oblasti zkoušení odrůd z hlediska hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání, a to způsobem, který je přizpůsoben místním agroekologickým podmínkám.
•Volba nástroje
Návrh má podobu nařízení Evropského parlamentu a Rady. Jiné prostředky by nebyly vhodné, neboť cílů opatření lze nejúčinněji dosáhnout plně harmonizovanými požadavky v rámci celé Unie, které zajistí volný pohyb rozmnožovacího materiálu rostlin.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
V roce 2019 požádala Rada Komisi o předložení studie zaměřené na možnosti, jak by Unie mohla aktualizovat stávající právní předpisy o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh. Studie byla podpořena externí studií sběru dat. Tato studie určila pět klíčových problémů stávajících právních předpisů. Jednalo se o:
1.neharmonizované provádění právních předpisů, které způsobuje nerovné podmínky pro provozovatele;
2.složité a nepružné postupy, které vytvářejí těžkopádný rozhodovací proces;
3.nepružnost právního rámce, která ztěžuje řešení politických otázek uvedených v Zelené dohodě pro Evropu a souvisejících strategiích;
4.absenci harmonizovaného rámce úředních kontrol založeného na riziku, což způsobuje nerovnost podmínek pro úřední kontroly, a
5.absenci ustanovení v právním rámci, která by zohledňovala vědecký a technický pokrok.
Žádost Rady z roku 2019 obsahovala revizní doložku. Tato doložka umožnila Komisi předložit legislativní návrh, pokud by výsledek výše uvedené studie ukázal, že je to vhodný postup.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Posouzení dopadů, které doprovází navrhované nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin, zahrnovalo širokou škálu konzultací se všemi typy zúčastněných stran. Tyto typy konzultací zahrnovaly: počáteční posouzení dopadů, veřejnou konzultaci, pracovní skupiny s příslušnými vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami a dvoustranná setkání s organizacemi zúčastněných stran.
●V rámci konzultace o počátečním posouzení dopadů bylo získáno 66 odpovědí ze 16 zemí, zatímco v rámci veřejné konzultace bylo získáno 2 449 odpovědí z 29 zemí.
●Písemná stanoviska předložilo 39 respondentů konzultace o počátečním posouzení dopadů a 181 respondentů veřejné konzultace.
●Proběhly cílené konzultace s cílem získat specializovanější zpětnou vazbu od příslušných vnitrostátních orgánů (obdrženo bylo 25 odpovědí) a malých a středních podniků (obdrženo bylo 251 odpovědí).
●Cílený průzkum, který provedl externí konzultant na podporu posouzení dopadů Komise, přinesl 99 odpovědí.
●Konzultant také provedl 43 třináct hloubkových rozhovorů a zorganizoval pracovní skupinu s deseti účastníky.
Z konzultací se zúčastněnými stranami vyplynulo, že v odvětví rozmnožovacího materiálu rostlin existuje celková podpora pro zachování stávajícího regulačního systému a jeho dvou základních pilířů, kterými jsou registrace odrůd (založená na odlišnosti, uniformitě a stálosti (dále jen „OUS“) a případně na užitné hodnotě) a certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin. Příslušné vnitrostátní orgány a všechny zúčastněné strany zastupující odvětví osiv zdůraznily, že stávající systém funguje dobře a že odvětví rozmnožovacího materiálu rostlin Unie získává mezinárodní uznání za vysokou kvalitu produkovaného a obchodovaného osiva.
Jedním z hlavních cílů revize je rozšířit hodnocení vlastností rozmnožovacího materiálu rostlin, které přispívají k udržitelné produkci. Šlechtitelé rostlin a většina příslušných vnitrostátních orgánů uznala, že stávající požadavky na zemědělské druhy rostlin týkající se užitné hodnoty již k tomuto cíli přispívají, neboť umožňují přijímání odrůd s vlastnostmi, jako je odolnost vůči chorobám, účinnost živin, odolnost vůči suchu a zvýšený výnos. Zúčastněné strany podpořily zavedení požadavků na zkoušení nových odrůd zeleniny, ovocných rostlin a révy z hlediska těchto vlastností, i když nikoliv v podobě stávající užitné hodnoty pro zemědělské druhy rostlin, protože využití zejména u rozmnožovacího materiálu zeleniny jsou velmi rozmanitá. Téměř všichni respondenti zdůraznili potřebu flexibility, aby bylo možné zabývat se různými podmínkami v Evropě.
Všechny zúčastněné strany souhlasily s potřebou odchylek od základního systému registrace odrůd a certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin, aby byly splněny cíle týkající se zachování a udržitelného využívání genetických zdrojů rostlin, ekologické produkce a produkce v okrajových oblastech. Názory na míru těchto odchylek se však různily, a to od požadavků na úplnou výjimku pro nepeněžitou výměnu, ochranářské činnosti a uvádění na trh pro zahrádkáře až po názor, že stávající odchylky jsou dostatečné a není třeba je rozšiřovat. Několik nevládních organizací vyzvalo k tomu, aby nové právní předpisy výslovně uplatňovaly práva zemědělců definovaná v Mezinárodní smlouvě o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství a v Deklaraci OSN o právech rolníků. Hlavními argumenty proti úplnému vynětí jsou obavy o zdraví rostlin, dodržování odrůdových práv a zamezení nerovné hospodářské soutěži, jakož i potřeba zaručit minimální kvalitu a sledovatelnost rozmnožovacího materiálu rostlin.
Většina provozovatelů se shodla na tom, že je žádoucí harmonizovat požadavky na úřední kontroly. Názory na to, zda zahrnout úřední kontroly podle právních předpisů pro rozmnožovací materiál rostlin do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, se rozcházely kvůli obavám z možného zvýšení administrativní zátěže. Téměř všechny příslušné vnitrostátní orgány a provozovatelé byli proti tomu, aby byl systém certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin jako takový zahrnut do nařízení o úředních kontrolách. Většina příslušných vnitrostátních orgánů a provozovatelů viděla v zahrnutí přínosy v podobě účinnějšího uvádění na trh a kontroly dovozu. Většina zúčastněných stran ve všech kategoriích požadovala zachování určité flexibility při organizaci úředních kontrol a co nejnižší náklady.
Většina zúčastněných stran se shodla na tom, že výhody by mohlo přinést využití biomolekulárních technik a digitálních řešení, a vyzvala k tomu, aby právní rámec umožňoval použití nejnovějších technologií v souladu s vývojem mezinárodních norem.
Podrobné informace o konzultacích se zúčastněnými stranami lze nalézt v kapitole 5.2.5 a v příloze 2 posouzení dopadů navrhovaného nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Externí konzultant, kterého si Komise najala, provedl studii na podporu posouzení dopadů. Konzultant a jeho tým odborníků během jednotlivých fází studie úzce spolupracovali s příslušnými útvary Komise.
Konzultant shromáždil další údaje a připomínky prostřednictvím sekundárního výzkumu, cíleného průzkumu, pracovní skupiny, hloubkových rozhovorů se zúčastněnými stranami, případové studie o nepeněžité výměně osiva mezi zemědělci a kvalitativní srovnávací analýzy zkušeností členských států s uchovávanými odrůdami ovocných rostlin a révy. Podpůrná studie se zabývala vymezením problému, důvody pro opatření EU, cíli politického zásahu a základním scénářem. Posoudila potenciální dopady tří možností navržených Komisí, z nichž každá zahrnovala varianty až devatenácti konkrétních opatření.
Podpůrná studie sloužila k upřesnění možností politiky a výběru upřednostňované možnosti politiky.
•Posouzení dopadů
Tento návrh je založen na posouzení dopadů, k němuž Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 17. února 2023 kladné stanovisko s výhradami.
Cílem tohoto návrhu je vyřešit dva hlavní problémy, které byly zjištěny v současném právním rámci pro rozmnožovací materiál rostlin:
1.Existuje neharmonizovaný vnitřní trh, který se vyznačuje rozdílnými podmínkami pro provozovatele a rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh v jednotlivých členských státech. Provádění různých aspektů právních předpisů se v jednotlivých členských státech liší, protože i) právní předpisy ponechávají prostor pro výklad, ii) členské státy se snaží najít praktická řešení k překonání nepružných ustanovení a iii) právní předpisy včas nenásledovaly nový vývoj v oblasti vědy a techniky.
2.Právní předpisy nejsou v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu a souvisejícími strategiemi. Zejména geneticky odlišné odrůdy, rozmnožovací materiál rostlin, který je předmětem činností sítí pro uchovávání osiva, a osivo vyměňované zemědělci se podle stávajících právních předpisů stále řídí požadavky na registraci odrůd. To je poněkud nepřiměřené, protože tyto odrůdy, osivo a materiál nemohou tyto požadavky vždy splňovat. Rostoucí výskyt extrémních povětrnostních jevů v kombinaci s nedostatečným hodnocením znaků udržitelnosti při registraci nových odrůd navíc vytváří tlak na stabilitu výnosů, a tím i na odolnost zemědělsko-potravinářské produkce.
Obecným cílem této iniciativy je tudíž zajistit všem typům uživatelů dostupnost a široký výběr rozmnožovacího materiálu rostlin vysoké kvality, který je přizpůsoben současným a předpokládaným budoucím klimatickým podmínkám.
Posouzení dopadů shromáždilo veškerá možná opatření pro analýzu. Vycházelo přitom z: i) externí studie shromažďující údaje na podporu studie Komise o možnostech Unie aktualizovat právní předpisy o rozmnožovacím materiálu rostlin, ii) studie na podporu posouzení dopadů provedené externím konzultantem, iii) různých konzultačních činností se zúčastněnými stranami, iv) veřejné konzultace online a v) hloubkových rozhovorů.
Tato rozmanitá, komplexní a často vzájemně propojená opatření byla seskupena do tří možností politiky, které jsou porovnávány se scénářem „beze změny politiky“. Byly posouzeny tři možnosti. Možnost 1 nabízela největší flexibilitu, zatímco možnost 3 nabízela největší harmonizaci s cílem minimalizovat rozdíly v provádění právních předpisů. Možnost 2 vyvažovala potřebu flexibility vyšším stupněm harmonizace s cílem překonat problémy vyplývající z rozdílů ve výkladu.
Všechny možnosti obsahovaly řadu společných prvků: i) zjednodušené správní postupy a pružnější rozhodovací proces; ii) zjednodušená pravidla pro ekologické a uchovávané odrůdy a iii) harmonizaci s právními předpisy v oblasti zdraví rostlin.
1.Možnost 1 – nejvyšší míra flexibility: Možnost 1 by stanovila minimální požadavky na úřední kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin, ale bez vazby na nařízení o úředních kontrolách. Byly by přijaty pokyny pro používání inovativních produkčních postupů, biomolekulárních technik a digitálních řešení. Posílilo by se stávající posuzování nových odrůd zemědělských druhů rostlin z hlediska vlastností přispívajících k udržitelné produkci. Pro zeleninu a ovocné rostliny by bylo zavedeno dobrovolné posouzení. Z oblasti působnosti právních předpisů by byly vyňaty činnosti sítí pro uchovávání osiva, uvádění na trh pro zahrádkáře a nepeněžitá výměna osiva rozmnožovacího materiálu rostlin mezi zemědělci.
2.Možnost 2 – vyvážení flexibility a harmonizace (upřednostňovaná možnost): Možnost 2 by zahrnula úřední kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin do oblasti působnosti nařízení o úředních kontrolách, ale se zjednodušenými dovozními kontrolami na příslušných místech v rámci Unie, aby se zajistilo cílenější a účinnější prosazování stávajících pravidel. Do právních předpisů by byly zahrnuty základní zásady pro využívání inovativních produkčních postupů, biomolekulárních technik a digitálních řešení. Posuzování nových odrůd z hlediska vlastností přispívajících k udržitelné produkci by se stalo požadavkem pro všechny skupiny plodin, avšak členské státy by jej mohly pružně provádět podle svých agroekologických podmínek. Činnosti sítí pro uchovávání osiva, uvádění na trh pro zahrádkáře a nepeněžitá výměna osiva mezi zemědělci by podléhaly mírnějším pravidlům, která mají posilovat zvyšování genetické rozmanitosti rozmnožovacího materiálu rostlin, ale také zaručit minimální kvalitu.
3.Možnost 3 – nejvyšší míra harmonizace: Možnost 3 by zahrnula úřední kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin a reprodukčního materiálu lesních dřevin do oblasti působnosti nařízení o úředních kontrolách, s přísnějšími dovozními kontrolami na stanovištích hraniční kontroly vyžadujícími zvláštní dovozní dokumentaci s cílem posílit a plně harmonizovat prosazování. Do právních předpisů by byla zahrnuta podrobná a závazná pravidla pro používání inovativních produkčních postupů, biomolekulárních technik a digitálních řešení. Posuzování nových odrůd z hlediska vlastností přispívajících k udržitelné produkci by se stalo požadavkem pro všechny plodiny s podrobnými a harmonizovanými požadavky a metodikami pro všechny členské státy. Činnosti sítí pro uchovávání osiva, uvádění na trh pro zahrádkáře a nepeněžitá výměna osiva mezi zemědělci by podléhaly obecným požadavkům právních předpisů pro rozmnožovací materiál rostlin s cílem dosáhnout jednotných pravidel pro všechny segmenty trhu.
Na základě výsledku posouzení dopadů dospěla Komise k závěru, že možnost 2 je nejlepší možností, jak účinně a konzistentně řešit všechny cíle revize právních předpisů pro rozmnožovací materiál rostlin.
Upřednostňovaná možnost přinese provozovatelům a příslušným vnitrostátním orgánům úspory z důvodu vyšší efektivity díky: i) rozšíření možností provozovatelů vykonávat činnosti pod úředním dozorem, ii) harmonizaci s právními předpisy v oblasti zdraví rostlin, iii) zavedení úředních kontrol založených na riziku a iv) možnosti využívat biomolekulární techniky a digitální řešení v systémech registrace odrůd a certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin. Povinné zpřísnění požadavků na udržitelnost v kombinaci s flexibilitou s cílem přizpůsobit se místním agroekologickým podmínkám přispěje k udržitelnější zemědělsko-potravinářské produkci a potravinovému zabezpečení, protože odrůdy, které jsou vhodnější pro měnící se agroklimatické podmínky, budou mít stabilnější výnosy.
Upřednostňovaná možnost představuje pro provozovatele a příslušné vnitrostátní orgány značné ekonomické náklady vzhledem k potřebě dodatečných investic za účelem provedení dodatečných posouzení udržitelnosti odrůd zeleniny a ovoce. Ty jsou však přiměřené cílům a ve střednědobém horizontu budou vyváženy přínosy plynoucími z udržitelnosti zemědělsko-potravinářské produkce. Budou také vyváženy přizpůsobením se klimatickým změnám ve vztahu např. ke sníženému využívání zdrojů nebo vyšší stabilitě výnosů. Další opatření nevedou k novým povinnostem pro provozovatele, ale poskytují jim nové možnosti nebo mírnější podmínky přístupu na trh.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Návrh zavádí jednodušší a méně zatěžující regulační režim, zejména v případě uvádění na trh pro zahrádkáře a rozmnožovacího materiálu rostlin, který slouží účelům zachování a udržitelného využívání genetických zdrojů rostlin.
Návrh dává profesionálním provozovatelům možnost provádět certifikaci rozmnožovacího materiálu rostlin pod úředním dozorem příslušných orgánů, pokud si to přejí. Nabízí rovněž možnost provádět technické zkoušky pro testování odrůd s cílem prokázat, že tyto odrůdy mají hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání, a to v prostorách šlechtitelů pod úředním dozorem příslušného orgánu. Obě tyto možnosti nabízejí profesionálním provozovatelům větší flexibilitu a možnosti pro plánování jejich podnikání.
Kromě toho návrh zavádí mírnější a upravená pravidla týkající se:
a)přístupu ekologických a uchovávaných odrůd na trh;
b)rozmnožovacího materiálu rostlin určeného pro konečné uživatele (např. zahrádkáře);
c)rozmnožovacího materiálu rostlin určeného výhradně pro určité genové banky, organizace a sítě a jimi uchovávaného;
d)nepeněžité výměny osiva mezi zemědělci.
Zjednoduší se několik postupů. Všechna zjednodušující opatření jsou přínosem pro značný počet malých a středních podniků i mikropodniků, které tvoří naprostou většinu podniků v tomto odvětví. Kromě toho návrh zcela vylučuje z oblasti působnosti rozmnožovací materiál rostlin prodávaný nebo jinak bezplatně či nikoliv bezplatně převáděný mezi osobami pro jejich soukromé použití a mimo jejich živnost, jakož i rozmnožovací materiál rostlin používaný výhradně pro úřední testování, šlechtění, kontroly, výstavy nebo vědecké účely. A konečně, návrh zavádí nová opatření týkající se digitalizace odvětví rozmnožovacího materiálu rostlin a pravidel pro biomolekulární techniky s cílem zvýšit účinnost a efektivitu registrace odrůd a certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin.
•Základní práva
Navrhované nařízení respektuje všechna ustanovení Listiny základních práv Evropské unie, a to zejména stanovením pravidel zaměřených na svobodu podnikání, zamezení diskriminaci a ochranu spotřebitele a životního prostředí.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh nemá žádné dopady na rozpočet.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Do pátého roku od data použitelnosti tohoto nařízení a poté každých pět let jsou členské státy povinny předložit Komisi zprávu o několika aspektech nařízení, zejména o využívání odchylek a politik zaměřených na podporu zachování a udržitelného využívání genetických zdrojů rostlin, agrobiodiverzity a zjednodušených postupů pro malé producenty. Je to nezbytné pro přezkoumání účinnosti těchto nových politik a prozkoumání, zda by bylo třeba provést zlepšení. Konkrétně se jedná o vykazování následujících prvků:
●množství certifikovaného a standardního rozmnožovacího materiálu rostlin a ploch použitých pro jejich produkci za rok a druh, s uvedením množství použitých pro ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci,
●množství rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu uváděného na trh a ploch používaných k jejich produkci za rok a druh,
●množství rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh u uchovávaných odrůd za rok a druh,
●počtu profesionálních provozovatelů, kteří využívají odchylky pro uvádění na trh pro konečné uživatele, dotčených druhů a celkových množství rozmnožovacího materiálu rostlin podle druhů,
●počtu genových bank, organizací a sítí, jejichž zákonem stanoveným nebo jiným způsobem deklarovaným cílem je zachování genetických zdrojů rostlin, a dotčených druhů,
●množství stanovených pro jednotlivé druhy v případě osiva vyměňovaného v rámci nepeněžité výměny mezi zemědělci,
●množství povolených u každého druhu pro rozmnožovací materiál rostlin určený k testům a zkouškám pro šlechtění nových odrůd,
●množství rozmnožovacího materiálu rostlin podle rodů a druhů použitých v případě přechodných obtíží se zásobováním,
●množství rozmnožovacího materiálu rostlin podle rodů a druhů dovezených ze třetích zemí,
●počtu profesionálních provozovatelů usazených na území členského státu.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Nevztahuje se na tento návrh.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
i)Oblast působnosti
Navrhované nařízení nahradí deset směrnic pro uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh. Bude se vztahovat na seznam druhů zemědělských plodin, zeleniny, ovocných rostlin a révy, které mají pro Unii zvláštní hospodářský a společenský význam, například z hlediska potravinového zabezpečení.
Nebude se vztahovat na reprodukční materiál lesních dřevin, který je v současné době upraven směrnicí Rady 1999/105/ES. Byl předložen samostatný návrh, který má tuto směrnici nahradit novým nařízením Evropského parlamentu a Rady.
Návrh se rovněž nebude vztahovat na rozmnožovací materiál okrasných rostlin.
Vyloučí také rozmnožovací materiál rostlin vyvážený do třetích zemí.
ii)Požadavky na produkci a uvádění na trh
Navrhované nařízení zachovává dva hlavní pilíře směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, a to registraci odrůd a certifikaci jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu rostlin.
Návrh zavádí obecné pravidlo, že rozmnožovací materiál rostlin je povoleno produkovat a uvádět na trh, pouze pokud patří k odrůdám zaregistrovaným v národních registrech odrůd a do předem definovaných kategorií: materiál nebo osivo „předstupňů“ a „základní“, „certifikovaný“ a „standardní“ materiál nebo osivo. Stanoví rovněž registraci heterogenního materiálu, který není odrůdou ani směsí odrůd, a klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin.
Rozmnožovací materiál rostlin ve formě osiva nebo materiálu předstupňů a základního, certifikovaného a standardního osiva nebo materiálu musí být produkován a uváděn na trh v souladu s platnými mezinárodními normami pro tyto kategorie a příslušné druhy. Těmito normami jsou zejména pravidla a předpisy systémů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro certifikaci odrůd osiva určených pro mezinárodní obchod () (dále jen „systémy OECD pro osivo“), normy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) pro sadbu brambor a pravidla pro odběr vzorků osiva a jeho testování Mezinárodní asociace pro zkoušení osiva (ISTA).
Soulad rozmnožovacího materiálu rostlin s požadavky na kategorie osiva nebo materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva nebo materiálu musí být potvrzen kontrolami, odběrem vzorků a zkouškami provedenými příslušnými orgány (dále jen „úřední certifikace“) a potvrzeno úřední návěskou. Návrh zavádí seznam druhů, jejichž osivo může být produkováno a uváděno na trh pouze jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo. Tato skutečnost zohledňuje současná pravidla směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh a příslušné mezinárodní normy. Kromě toho jsou pro určité kategorie stanovena mírnější pravidla pro standardní osivo a materiál.
V rámci modernizace systému certifikace jsou odpovědnosti svěřeny profesionálním provozovatelům. Podle návrhu bude rovněž možné, aby příslušný orgán povolil profesionálním provozovatelům: i) provádět certifikaci rozmnožovacího materiálu rostlin (dále jen „certifikace pod úředním dozorem“) a ii) tisknout úřední návěsku.
Návrh zavádí pravidla pro označování, balení, uzavírání balení a partie rozmnožovacího materiálu rostlin. Ty jsou z velké části založeny na pravidlech a předpisech systémů OECD pro osivo a na zkušenostech získaných při provádění směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh.
Odrůdy osiva budou moci být pěstovány a uváděny na trh ve směsích s jinými odrůdami osiva stejného nebo jiného rodu nebo druhu, na které se vztahuje toto nařízení. Členské státy však mají možnost povolit produkci a uvádění na trh směsi osiva s osivem, které nespadá do oblasti působnosti nařízení, za účelem zachování genetických zdrojů a ochrany přírodního prostředí.
A konečně, budou prováděny vegetační zkoušky, aby se ověřila odrůdová pravost a čistota jednotlivých partií osiva. K ověření odrůdové pravosti a čistoty lze použít biomolekulární testy.
iii)Odchylky
Návrh zavádí flexibilní přístup pro určité činnosti a odrůdy a určitý rozmnožovací materiál rostlin. V těchto případech jsou stanoveny méně přísné požadavky na základě zkušeností získaných ze směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, mezinárodních norem a zejména potřeby podporovat agrobiodiverzitu a zachování genetických zdrojů.
S ohledem na to návrh zavádí méně přísná pravidla pro uchovávané odrůdy, heterogenní materiál, rozmnožovací materiál rostlin prodávaný konečným uživatelům (např. zahrádkářům), rozmnožovací materiál rostlin prodávaný genovým bankám, organizacím a sítím nebo mezi nimi a osivo vyměňované v rámci nepeněžité výměny mezi zemědělci.
Návrh dále stanoví odchylky pro uvádění na trh i) rozmnožovacího materiálu rostlin pro šlechtitele za účelem vývoje nových odrůd, ii) rozmnožovacího materiálu rostlin dosud neregistrovaných odrůd používaných pro množení rozmnožovacího materiálu rostlin nebo pro pokusy, iii) rozmnožovacího materiálu rostlin v případech přechodných obtíží s jeho dodávkami, iv) osiva s neukončenou certifikací. Stanoví rovněž odchylky pro mimořádná opatření a dočasné pokusy.
iv)Dovoz
Dovoz rozmnožovacího materiálu rostlin ze třetích zemí bude povolen pouze tehdy, pokud se na základě posouzení zjistí, že splňuje požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii. Toto posouzení bude založeno na důkladném prozkoumání informací poskytnutých třetí zemí a jejích příslušných právních předpisů. Bude rovněž vycházet z uspokojivého výsledku auditu provedeného Komisí v příslušné třetí zemi, pokud byl tento audit považován za nezbytný.
v)Profesionální provozovatelé
Profesionální provozovatelé musí být zaregistrováni v registrech, které mají být vedeny a aktualizovány podle nařízení (EU) 2016/2031, a to z důvodu zjednodušení, neboť oblast působnosti uvedená ve zmíněném nařízení se na ně již do značné míry vztahuje. Profesionální provozovatelé musí splňovat některé základní požadavky, aby zajistili odpovídající znalosti o rozmnožovacím materiálu rostlin, který mají pod kontrolou, a nakládání s ním. Na rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh mezi profesionálními provozovateli se budou vztahovat požadavky na sledovatelnost.
vi)Registrace odrůd
Návrh zavádí obecné pravidlo, že rozmnožovací materiál rostlin musí patřit k registrovaným odrůdám. Dále stanoví postup a podmínky registrace těchto odrůd.
Návrh stanoví, že odrůda musí být zaregistrována alespoň v jednom národním registru odrůd. Tato skutečnost bude postačovat k tomu, aby se odrůda mohla okamžitě uvádět na trh v celé EU. Tato odrůda bude rovněž zaregistrována do registru odrůd Unie prostřednictvím portálu EU pro odrůdy rostlin, který bude poskytovat přehled o všech odrůdách povolených k uvádění na trh.
Odrůdy budou registrovány ve dvou kategoriích:
i)odrůdy s úředním popisem, které se podrobují zkoušce odlišnosti, uniformity a stálosti (OUS), a
ii)uchovávané odrůdy s úředně uznaným popisem, které není třeba zkoušet na OUS a na které se vztahují méně přísné požadavky na uvádění na trh.
Odrůdy, které podléhají zkoušení OUS (úřední popis), budou dále zkoušeny na jejich hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání. Navrhované nařízení rozšiřuje oblast působnosti posouzení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání, a to ze zemědělských plodin (současná oblast působnosti směrnic o rozmnožovacím materiálu rostlin) také na zeleninu a ovocné druhy, aby byl zajištěn širší a udržitelnější přístup pro celé odvětví rozmnožovacího materiálu rostlin. Aby mohly být tyto odrůdy zaregistrovány, musí jako celek přinášet zlepšení ve srovnání s ostatními odrůdami stejného rodu nebo druhu, pokud jde o následující hlediska:
●výnos, včetně stability výnosu a výnosu v podmínkách nízkých vstupů,
●tolerance/odolnost vůči biotickým stresům, včetně chorob rostlin způsobených háďátky, houbami, bakteriemi, viry, hmyzem a jinými škodlivými organismy,
●tolerance/odolnost vůči abiotickým stresům, včetně adaptace na podmínky změny klimatu,
●účinnější využívání přírodních zdrojů, jako je voda a živiny,
●snížení potřeby externích vstupů, jako jsou přípravky na ochranu rostlin a hnojiva,
●vlastnosti, které zvyšují udržitelnost skladování, zpracování a distribuce,
●kvalitativní nebo nutriční vlastnosti.
Tato hlediska jsou důležitá pro zajištění toho, aby nové odrůdy přispívaly k udržitelné zemědělské produkci, která slouží ekonomickým, environmentálním a širším společenským potřebám.
Vzhledem k důležitosti zkoušení OUS budou toto zkoušení provádět pouze příslušné orgány. Prostory používané pro toto zkoušení bude kontrolovat Odrůdový úřad Společenství (CPVO), a to z důvodu svých odborných znalostí v tomto odvětví.
Zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání však mohou provádět i profesionální provozovatelé pod úředním dozorem příslušných orgánů. Je to odůvodněné, protože oblast působnosti hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání se rozšiřuje na více druhů a je třeba zajistit dostupnost zkušebních zařízení. Prostory využívané profesionálními provozovateli budou podléhat auditu ze strany příslušných orgánů.
Odrůdy, kterým bylo uděleno odrůdové právo podle nařízení Rady (ES) č. 2100/94 nebo podle právních předpisů členského státu, budou považovány za OUS a budou mít pro účely navrhovaného nařízení vhodný název. Příslušné orgány mohou rovněž využít zkoušení OUS a hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání prováděné orgány jiných členských států za účelem registrace odrůdy ve svých národních registrech.
Návrh dále stanoví pravidla týkající se podání, obsahu, formálního přezkoumání a data podání žádostí o registraci odrůdy, technických zkoušek a organizace, další pravidla pro technické zkoušky, důvěrnost, předběžnou zprávu o zkoušce a předběžný úřední popis, zprávu o zkoušce a konečný úřední popis, zkoušku názvu odrůdy a rozhodnutí o registraci odrůdy do národního registru odrůd.
Doba registrace odrůdy bude deset let za účelem podpory inovací a nahrazení těchto odrůd novými odrůdami. U odrůd ovocných rostlin a rozmnožovacího materiálu révy bude doba registrace 30 let, což je způsobeno delší dobou potřebnou k dokončení produkčního cyklu těchto druhů. Doba registrace bude podléhat prodloužení.
Návrh stanoví pravidla pro udržování, dokumentaci a odběr vzorků registrovaných odrůd, aby byla zajištěna jejich identifikace a účinná kontrola po celou dobu jejich registrace.
vii)Změny jiných aktů Unie a závěrečná ustanovení
Navrhované nařízení zahrnuje změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, a to vyjasněním, že regulované nekaranténní škodlivé organismy jsou regulovány výhradně podle uvedeného nařízení. Dále zavádí možnost, aby návěska OECD pro dovážený rozmnožovací materiál rostlin byla kombinována s rostlinolékařským pasem v jednom formátu.
Návrh dále zavádí změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 s cílem zahrnout pravidla pro rozmnožovací materiál rostlin do oblasti působnosti právních předpisů Unie o úředních kontrolách. Základní pravidla a zásady úředních kontrol se budou vztahovat i na produkci a uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, včetně pravidel a zásad týkajících se pravomocí orgánů, přenášení úkolů a certifikace. Komise bude oprávněna přijmout podle potřeby zvláštní pravidla pro úřední kontroly uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh a profesionálních provozovatelů. V případě dovozu se použijí obecná pravidla na základě rizika.
A konečně, navrhované nařízení mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 pro ekologickou produkci za účelem aktualizace obsahu „rozmnožovacího materiálu rostlin“ a „ekologického heterogenního materiálu“ uvedených ve zmíněném nařízení. Zajišťuje také, aby veškerá pravidla týkající se rozmnožovacího materiálu rostlin heterogenního materiálu, a to jak ekologického, tak neekologického heterogenního materiálu, byla stanovena výhradně navrhovaným nařízením.
Navrhované nařízení se začne používat tři roky po vstupu v platnost, aby měly příslušné orgány a profesionální provozovatelé dostatek času se novým ustanovením přizpůsobit. Komise tak rovněž bude mít čas na přijetí nezbytných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Pro uplatňování nových požadavků na zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání nových odrůd ovocných rostlin a zeleniny bude platit dodatečné dvouleté přechodné období.
2023/0227 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, 2017/625 a 2018/848 a o zrušení směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES (nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin u zemědělských plodin, zeleniny, révy a ovocných rostlin a jeho uvádění na trh byla zavedena na úrovni Unie od 60. let 20. století. Produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh na území Unie upravují směrnice Rady 66/401/EHS(), 66/402/EHS(), 68/193/EHS(), 2002/53/ES(), 2002/54/ES(), 2002/55/ES(), 2002/56/ES(), 2002/57/ES(), 2008/72/ES() a 2008/90/ES() (dále jen „směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh“). Tyto právní akty vytvořily právní rámec pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, a měly proto velký význam pro vytvoření vnitřního trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin v Unii.
(2)Posouzení dopadů provedená Komisí v letech 2013 a 2023 potvrdila, že tyto směrnice měly významný dopad na volný pohyb, dostupnost a vysokou kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu Unie, a usnadnily tak obchod s rozmnožovacím materiálem rostlin v Unii.
(3)Pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh je však třeba přizpůsobit vědeckému a technickému vývoji v oblasti zemědělských a zahradnických technik produkce a šlechtění rostlin. Kromě toho je třeba právní předpisy aktualizovat na základě změn mezinárodních norem a zkušeností získaných při uplatňování směrnic o rozmnožovacím materiálu rostlin. Tato pravidla je třeba vyjasnit, aby se usnadnilo jejich harmonizovanější provádění. Směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh by proto měly být nahrazeny jediným nařízením o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii.
(4)Rozmnožovací materiál rostlin představuje výchozí materiál pro rostlinnou produkci v Unii. Proto má zásadní význam pro produkci surovin pro potravinářské a krmné účely a pro účinné využívání rostlinných zdrojů. Přispívá k ochraně životního prostředí a kvalitě potravinového řetězce a dodávek potravin v celé Unii. V tomto ohledu se dostupnost, kvalita a rozmanitost rozmnožovacího materiálu rostlin jeví jako nanejvýš důležitá pro dosažení přechodu na udržitelné potravinové systémy, k němuž vyzývá strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, zemědělství, zahradnictví, ochranu životního prostředí, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, potravinové a krmivové zabezpečení a hospodářství obecně.
(5)V zájmu dosažení tohoto přechodu na udržitelné potravinové systémy by proto právní předpisy Unie měly zohlednit potřebu zajistit přizpůsobivost produkce rozmnožovacího materiálu rostlin měnícím se zemědělským, zahradnickým a environmentálním podmínkám, čelit výzvám spojeným se změnou klimatu, chránit a obnovovat biologickou rozmanitost a splnit rostoucí očekávání zemědělců a spotřebitelů týkající se kvality a udržitelnosti rozmnožovacího materiálu rostlin.
(6)Oblast působnosti tohoto nařízení by se měla vztahovat pouze na rozmnožovací materiál rostlin některých rodů a druhů se zvýšeným hospodářským a společenským významem. Tento význam by měl být posuzován v závislosti na tom, zda tyto rody a druhy představují významnou oblast produkce a hodnoty v Unii, na jejich úloze pro zabezpečení produkce potravin a krmiv v Unii a na tom, zda jsou uváděny na trh alespoň ve dvou členských státech. Tato oblast produkce a hodnoty se může týkat několika technických hledisek. V závislosti na okolnostech lze provést výpočet na základě činitelů, jako je celková rozloha produkční půdy v několika různých oblastech Unie, tržní hodnota rozmnožovacího materiálu rostlin ve vztahu k určitým odvětvím nebo poptávka po těchto druzích ze strany zemědělců, konečných uživatelů a průmyslu.
(7)Tyto rody a druhy by měly být uvedeny a klasifikovány podle jejich zamýšleného použití, a to jako zemědělské plodiny, zelenina, ovocné rostliny nebo réva. Tato klasifikace je nezbytná pro zajištění přiměřeného přístupu, protože některé druhy jsou důležité pouze pro určitá využití.
(8)Kromě toho některé odrůdy mohou mít určité vlastnosti, které by při pěstování za určitých podmínek mohly mít nežádoucí agronomické účinky, které by narušily cíl nařízení přispět k udržitelnosti zemědělské produkce. Tohoto cíle lze dosáhnout pouze tehdy, pokud budou tyto odrůdy podrobeny vhodným podmínkám pěstování, za kterých se těmto nežádoucím agronomickým účinkům zabrání. Tyto podmínky by se měly vztahovat na pěstování těchto odrůd pro produkci potravin, krmiv nebo průmyslových materiálů, a nikoli pouze tehdy, když jsou tyto odrůdy určené pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh. Proto by se toto nařízení mělo vztahovat na podmínky, za nichž jsou tyto odrůdy pěstovány, a to i pro produkci potravin, krmiv nebo jiných produktů.
(9)Definice rozmnožovacího materiálu rostlin by měla být komplexní a zahrnovat všechny rostliny schopné produkovat celé rostliny a určené k tomuto účelu. Toto nařízení by proto mělo zahrnovat osivo, jakož i všechny ostatní formy rostlin v jakékoli fázi růstu, schopné produkovat celé rostliny a určené k tomuto účelu.
(10)Toto nařízení by se nemělo vztahovat na reprodukční materiál lesních dřevin vzhledem k jeho zvláštním vlastnostem a velmi odlišným pojmům a platné terminologii. Z tohoto důvodu se na reprodukční materiál lesních dřevin vztahuje samostatný právní předpis, a to nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... +.
(11)Toto nařízení by se nemělo vztahovat na rozmnožovací materiál okrasných rostlin, protože po konzultacích s členskými státy a zúčastněnými stranami se dospělo k závěru, že směrnice Rady 98/56/ES () stále dostatečným způsobem pokrývá potřeby uvedeného odvětví.
(12)Toto nařízení by se nemělo vztahovat na rozmnožovací materiál rostlin vyvážený do třetích zemí ani na rozmnožovací materiál rostlin používaný výhradně pro úřední testování, šlechtění, kontroly, výstavy nebo vědecké účely. Je tomu tak proto, že tyto kategorie rozmnožovacího materiálu rostlin nevyžadují zvláštní harmonizované normy pro pravost nebo jakost a neohrožují pravost a jakost ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh v Unii.
(13)Toto nařízení by se nemělo vztahovat na rozmnožovací materiál rostlin prodávaný nebo převáděný, ať už bezplatně, či nikoliv bezplatně, mezi libovolnými osobami pro jejich soukromé použití a mimo jejich živnost. Bylo by nepřiměřené stanovovat pravidla pro toto použití rozmnožovacího materiálu rostlin, protože tento druh převodu je obvykle omezen na velmi malá množství, nemá komerční účely a omezuje se na soukromé činnosti.
(14)Aby si uživatelé mohli vybírat na základě informací, měl by se rozmnožovací materiál rostlin produkovat a uvádět na trh pouze v případě, že patří k odrůdám zaregistrovaným v národním registru odrůd.
(15)V případě potřeby je však vhodné vyjmout z požadavku na příslušnost k odrůdě podnože, protože ačkoli mají významnou hodnotu, často nespadají pod definici odrůdy.
(16)Aby byla zajištěna pravost, jakost a transparentnost a aby si uživatelé mohli vybrat na základě informací, měl by být rozmnožovací materiál rostlin zpravidla produkován nebo uváděn na trh v předem definovaných kategoriích. Tyto kategorie by měly odrážet různé generační stupně a úrovně jakosti, přičemž na základě mezinárodně zavedené terminologie by měly být pojmenovány osivo „předstupňů“ a „základní“, „certifikované“ a „standardní“ osivo a v případě jiného rozmnožovacího materiálu rostlin, než je osivo, materiál „předstupňů“ a „základní“, „certifikovaný“ a „standardní“ materiál.
(17)Rozmnožovací materiál rostlin každé z těchto kategorií by měl být produkován a uváděn na trh v souladu s platnými mezinárodními normami, aby byla zajištěna co nejvyšší úroveň jeho identifikace a jakosti a aby byl v souladu s nejnovějším technickým a vědeckým vývojem. Tyto normy by měly v příslušných případech zahrnovat systémy pro certifikaci odrůd osiva určených pro mezinárodní obchod () (dále jen „systémy OECD pro osivo“), normy Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) pro sadbu brambor a pravidla pro odběr vzorků osiva a jeho zkoušky Mezinárodní asociace pro zkoušení osiva (ISTA).
(18)V souladu s těmito normami by měl být soulad rozmnožovacího materiálu rostlin s požadavky pro kategorie předstupňů, základní a certifikovaný potvrzen kontrolami, odběrem vzorků, zkoušením a úředními vegetačními zkouškami provedenými příslušnými orgány (dále jen „úřední certifikace“) a měl by být osvědčen úřední návěskou.
(19)Měla by být stanovena zvláštní pravidla pro produkci a uvádění na trh klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin vzhledem k jejich rostoucímu významu a používání v odvětví rozmnožovacího materiálu rostlin. Aby byla zajištěna transparentnost, informovaná volba pro jejich uživatele a účinné úřední kontroly, měly by být klony zaregistrovány ve zvláštním veřejném registru zřízeném příslušnými orgány. Měla by být také stanovena pravidla pro udržování klonů, aby bylo zajištěno jejich uchovávání a identifikace.
(20)Profesionální provozovatelé by měli být příslušným orgánem oprávněni provádět certifikaci rozmnožovacího materiálu rostlin patřících k určitým druhům a kategoriím pod úředním dozorem a tisknout úřední návěsku. Měla by být stanovena pravidla pro příslušný úřední dozor ze strany příslušného orgánu a pro odnětí tohoto oprávnění nebo jeho změnu. Tato pravidla jsou nezbytná k zajištění účinného fungování celého systému certifikace.
(21)Aby byla zajištěna maximální možná čistota a homogenita rozmnožovacího materiálu rostlin, měl by být rozmnožovací materiál rostlin uchováván v samostatných partiích a odděleně od jiného materiálu lišícího se od rozmnožovacího materiálu rostlin, například obilí určeného k produkci potravin nebo krmiv.
(22)Vzhledem k velké rozmanitosti rozmnožovacího materiálu rostlin by profesionální provozovatelé měli být schopni uvádět na trh partie rozmnožovacího materiálu rostlin v podobě jednotlivých rostlin, balení, svazků nebo nádob či volně ložené.
(23)Měla by být přijata pravidla pro označování rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem zajistit vhodnou identifikaci tohoto materiálu podle kategorie prostřednictvím osvědčení o splnění příslušných požadavků týkajících se osiva a materiálu předstupňů a základního, certifikovaného a standardního osiva a materiálu.
(24)V případě osiva a materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva a materiálu by měl úřední návěsku vydat příslušný orgán, zatímco v případě standardního osiva nebo materiálu by měla být vydána návěska provozovatele. Je nutné rozlišovat mezi rozmnožovacím materiálem rostlin, na který se vztahuje certifikace (úřední certifikace nebo certifikace pod úředním dozorem), a rozmnožovacím materiálem rostlin produkovaným na odpovědnost profesionálního provozovatele. Vydání zvláštní návěsky má usnadnit informovaný výběr profesionálním provozovatelům a spotřebitelům, kteří mohou chtít vybírat rozmnožovací materiál rostlin různých norem. Rovněž by to usnadnilo práci příslušných orgánů při koncepci jejich úředních kontrol v souladu s příslušnými požadavky jednotlivých kategorií.
(25)Úřední návěska by měla být vytištěna a připevněna oprávněnými profesionálními provozovateli a pod úředním dozorem příslušných orgánů. Nicméně vzhledem k tomu, že někteří profesionální provozovatelé nemusí mít pro provádění veškerých certifikačních činností a tisku úředních návěsek zdroje, mělo by se stanovit, že veškeré certifikační kroky mohou provádět i příslušné orgány na žádost profesionálních provozovatelů.
(26)Měla by být stanovena pravidla týkající se obsahu a podoby úřední návěsky a návěsky provozovatele, aby se zajistilo jednotné uplatňování příslušných požadavků na produkci a uvádění na trh pro každou kategorii a identifikace těchto návěsek.
(27)Každá úřední návěska a návěska provozovatele by měla obsahovat pořadové číslo, aby byla zaručena náležitá identifikace a sledovatelnost dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin a účinnost úředních kontrol.
(28)Směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh a mezinárodní praxe a normy vyžadují, aby se osivo určitých druhů produkovalo a uvádělo na trh pouze jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo, a to z důvodu jeho významu pro zabezpečení potravin a průmyslové zpracování a z důvodu ochrany zájmů zemědělců, kteří je používají. Z tohoto důvodu by se některá osiva měla produkovat a uvádět na trh pouze jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo, pokud jsou náklady na jejich produkci a uvádění na trh úměrné účelu zajištění kvalitního osiva pro zemědělce, zabezpečení potravin a krmiv nebo jsou úměrné účelu zajištění vysoké hodnoty průmyslového zpracování. Tyto náklady by rovněž měly být úměrné dosažení nejvyšších standardů týkajících se pravosti a jakosti osiva v souladu s požadavky na osivo předstupňů a základní a certifikované osivo. Měl by být proto vytvořen seznam druhů osiva, v jejichž případě může být osivo produkováno a uváděno na trh pouze jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo.
(29)Osivo se často prodává v odrůdových směsích stejných druhů nebo druhových směsích. Osivo rodů nebo druhů, na které se vztahuje toto nařízení, by však mělo být povoleno produkovat a uvádět na trh pouze ve směsích s osivem rodů nebo druhů, na které se vztahuje toto nařízení. Je to nezbytné pro zajištění dodržování příslušných produkčních a obchodních norem. Členské státy by však měly mít možnost povolit produkci a uvádění na trh směsi osiva, na něž se toto nařízení vztahuje, s osivem, které nepatří k rodům nebo druhům, na něž se toto nařízení vztahuje, za účelem zachování genetických zdrojů a ochrany přirozeného prostředí. Je to proto, že tyto druhy jsou pro účely ochrany nejvhodnější. Měla by být stanovena pravidla týkající se těchto směsí, aby byla zajištěna jejich pravost a jakost.
(30)Měly by být stanoveny požadavky týkající se přebalování a přeznačování osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva, aby bylo zaručeno, že během těchto činností nedojde ke změně pravosti a jakosti příslušného rozmnožovacího materiálu rostlin.
(31)Pro ověření odrůdové pravosti a čistoty jednotlivých partií osiva by měly být provedeny vegetační zkoušky. Měla by být stanovena zvláštní pravidla týkající se těchto zkoušek osiva předstupňů a základního, certifikovaného a standardního osiva na základě platných mezinárodních norem a zkušeností získaných při uplatňování směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh.
(32)Některé typy odrůd nesplňují stanovené požadavky na odlišnost, uniformitu a stálost. Jsou však důležité pro zachování a udržitelné využívání genetických zdrojů rostlin. Jedná se o tradičně pěstované nebo nové místně produkované odrůdy ve specifických místních podmínkách a těmto podmínkám přizpůsobené. Vyznačují se zejména sníženou uniformitou v důsledku vysoké úrovně genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami. Tyto odrůdy se označují jako „uchovávané odrůdy“. Produkce těchto odrůd a jejich uvádění na trh přispívají k cílům Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství, jimiž je podporovat zachování a udržitelné využívání rostlinných genetických zdrojů pro výživu a zemědělství (). Unie se jako smluvní strana této smlouvy zavázala tyto cíle podporovat.
(33)Vzhledem k těmto zvláštním vlastnostem uchovávaných odrůd a odchylně od stanovených požadavků na produkci a uvádění na trh by měla být produkce a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin, které k nim patří, povolena za méně přísných požadavků. Tento cíl je v souladu se zásadami Zelené dohody pro Evropu, a zejména se zásadou ochrany biologické rozmanitosti. Je proto vhodné umožnit, aby tento materiál splňoval požadavky na standardní materiál pro daný druh. Rozmnožovací materiál rostlin patřící k uchovávaným odrůdám by proto měl být označen jako „uchovávané odrůdy“. Tyto odrůdy by měly být rovněž registrovány, aby je příslušné orgány mohly kontrolovat a aby byla zaručena informovaná volba jejich uživatelů a účinnost úředních kontrol.
(34)Zkušenosti z uplatňování směrnic o uvádění na trh ukázaly, že koneční uživatelé rozmnožovacího materiálu rostlin (zahrádkáři a další) mají často zájem o používání rozmanitějšího rozmnožovacího materiálu rostlin, který odpovídá různým potřebám, aniž by nutně měli stejné požadavky na jakost jako profesionální provozovatelé. Proto je vhodné odchylně od některých pravidel povolit, aby rozmnožovací materiál rostlin mohly být uváděn na trh pro konečné uživatele, aniž by musely být splněny požadavky na registraci odrůdy a aniž by musely být splněny požadavky na certifikaci nebo požadavky na standardní materiál. Tato odchylka je nezbytná k zajištění širšího sortimentu nabídky pro spotřebitele při dodržení obecných požadavků na jakost. Kromě toho by měla být z důvodu transparentnosti a lepší kontroly stanovena pravidla pro balení a označování rozmnožovacího materiálu rostlin určeného pouze pro konečné uživatele. Ze stejného důvodu by profesionální provozovatelé, kteří tuto odchylku využívají pro uvádění na trh pro konečné uživatele, měli tuto činnost oznámit příslušným orgánům.
(35)V Unii působí mnoho genových bank, organizací a sítí, jejichž cílem je zachování genetických zdrojů rostlin. Pro usnadnění jejich činnosti je vhodné povolit, aby se rozmnožovací materiál rostlin, který je pro ně uváděn na trh nebo který je předmětem jejich vzájemného obchodu, mohl odchylovat od stanovených požadavků na produkci a uvádění na trh a aby místo toho splňoval méně přísná pravidla.
(36)Zemědělci si obvykle vyměňují malá množství osiva v rámci nepeněžité výměny, aby mohli s vlastním osivem dynamicky hospodařit. Je proto vhodné, aby byla pro výměnu malých množství osiva mezi zemědělci zavedena odchylka od stanovených požadavků. Tato odchylka by se mohla použít, pokud toto osivo nepatří k odrůdě, pro kterou byla udělena odrůdová práva v souladu s nařízením Rady (EU) 2100/94(). Členské státy by měly mít možnost vymezit tato malá množství pro určité druhy na rok, aby se zajistilo, že nedojde ke zneužití této odchylky, které by mělo dopad na uvádění osiva na trh.
(37)Podle směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh jsou povoleny odchylky od stanovených požadavků pro uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin patřícího k dosud neregistrovaným odrůdám; odrůd, které dosud nebyly plně přezkoušeny; osiva, které nesplňuje příslušné požadavky, aby mohlo být rychle dodáno na trh; osiva s neukončenou certifikací; rozmnožovacího materiálu rostlin, který má být dočasně povolen k řešení přechodných obtíží se zásobováním; a rozmnožovacího materiálu rostlin pro provádění dočasných pokusů s cílem nalézt lepší alternativy k některým ustanovením platných právních předpisů, pokud jde o požadavky na to, aby rozmnožovací materiál rostlin patřil k registrované odrůdě a splňoval určité požadavky na pravost a jakost. Tyto odchylky byly pro profesionální provozovatele a příslušné orgány užitečné a nezbytné, aniž by způsobily problémy na vnitřním trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin. Proto by měly být zachovány. Měly by být stanoveny podmínky týkající se těchto odchylek, aby se zajistilo, že nebudou zneužívány a že nebudou mít nepříznivý vliv na vnitřní trh s rozmnožovacím materiálem rostlin.
(38)Používání rozmnožovacího materiálu rostlin, které nepatří k některé odrůdě podle tohoto nařízení, ale spíše ke skupině rostlin v rámci jednoho botanického taxonu, s vysokou úrovní genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami (dále jen „heterogenní materiál“), by mohlo být přínosem zejména v ekologické produkci a zemědělství s nízkými vstupy, a to díky zlepšení odolnosti a zvýšení vnitrodruhové genetické rozmanitosti pěstovaných rostlin. Proto by mělo být povoleno produkovat a uvádět na trh rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu, aniž by musely být splněny požadavky na registraci odrůd a další požadavky na produkci a uvádění na trh stanovené tímto nařízením. Měly by být stanoveny zvláštní požadavky na produkci tohoto materiálu a jeho uvádění na trh.
(39)Unijní produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh musí splňovat nejvyšší možné normy. Dovoz rozmnožovacího materiálu rostlin ze třetích zemí by proto měl být povolen pouze tehdy, pokud se na základě posouzení jejich platných norem pravosti a jakosti a systému certifikace zjistí, že tento rozmnožovací materiál rostlin splňuje požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii. Toto posouzení by mělo být založeno na důkladném prozkoumání informací poskytnutých třetí zemí a jejích příslušných právních předpisů. Mělo by být rovněž založeno na uspokojivém výsledku auditu provedeného Komisí v příslušné třetí zemi, pokud Komise považuje tento audit za nezbytný.
(40)Měla by být stanovena pravidla týkající se označování a informací, které mají být poskytovány o dováženém rozmnožovacím materiálu rostlin pro účely jeho řádné identifikace, sledovatelnosti a informovaného výběru ze strany jeho uživatelů a pro umožnění úředních kontrol.
(41)Pro zajištění transparentnosti a účinnější kontroly, pokud jde o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, by profesionální provozovatelé měli být registrováni. Je vhodné, aby se registrovali v registrech zřízených členskými státy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (), za účelem snížení administrativní zátěže těchto profesionálních provozovatelů. Je to přiměřené i proto, že naprostá většina profesionálních provozovatelů, kteří produkují a uvádějí na trh rozmnožovací materiál rostlin, je již v registrech profesionálních provozovatelů zaregistrována podle uvedeného nařízení.
(42)Měly by být zavedeny zvláštní povinnosti pro profesionální provozovatele působící v oblasti produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh s cílem zajistit jejich odpovědnost, účinnější úřední kontroly a řádné uplatňování tohoto nařízení.
(43)Zkušenosti ukázaly, že spolehlivost a jakost rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh může být ohrožena v případech, kdy nelze vysledovat materiál, jenž neodpovídá platným standardům. Je proto nezbytné zavést komplexní systém sledovatelnosti, který umožní stahování z trhu nebo předkládání informací uživatelům rozmnožovacího materiálu rostlin nebo příslušným orgánům. Z tohoto důvodu by mělo být povinné, aby profesionální provozovatelé uchovávali informace a záznamy o převodech profesionálním uživatelům a od nich. Toto vedení záznamů však není vhodné pro uvádění na trh v maloobchodě.
(44)Je důležité zajistit, aby se obecně na veškerý rozmnožovací materiál rostlin rodů a druhů spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení vztahovala povinnost registrace odrůdy, k níž tento rozmnožovací materiál rostlin patří, popisu odrůdy a odpovídající pravidla.
(45)Odrůdy by měly být zaregistrovány v národním registru odrůd, aby mohli jejich uživatelé činit informovaný výběr a aby byla zajištěny účinnější úřední kontroly.
(46)Národní registr odrůd by měl obsahovat dva typy odrůd: odrůdy registrované na základě úředního popisu, pokud splňují požadavky odlišnosti, uniformity a stálosti (dále jen „OUS“), a odrůdy registrované na základě úředně uznaného popisu v případě uchovávaných odrůd. Existence těchto dvou rozdílných popisů je nezbytná pro oddělení těchto dvou kategorií odrůd, přičemž první z nich je založena na výsledcích zkoušení OUS, zatímco druhá je založena na historických údajích týkajících se používání odrůdy a praktických zkušenostech. Kromě toho může takový přístup poskytnout potřebné informace o vlastnostech odrůd a jejich pravosti.
(47)Registrované odrůdy by měly příslušné orgány dále oznamovat prostřednictvím portálu EU pro odrůdy rostlin do registru odrůd Unie, aby byl zajištěn přehled o všech odrůdách povolených k uvádění na trh v Unii.
(48)Odrůdy tolerantní vůči herbicidům jsou odrůdy, které byly vyšlechtěny tak, aby byly záměrně tolerantní vůči herbicidům a mohly být pěstovány v kombinaci s použitím těchto herbicidů. Pokud se toto pěstování neprovádí za vhodných podmínek, může vést k rozvoji plevelů odolných vůči těmto herbicidům, k šíření genů této odolnosti v životním prostředí nebo k nutnosti zvýšit množství použitých herbicidů. Jelikož cílem tohoto nařízení je přispět k udržitelnosti zemědělské produkce, měly by mít příslušné orgány členských států, které jsou odpovědné za registraci odrůd, možnost podrobit pěstování těchto odrůdy na svém území podmínkám pěstování vhodným k zamezení těmto nežádoucím účinkům. Kromě toho, pokud mají odrůdy jiné zvláštní vlastnosti než toleranci vůči herbicidům, které by mohly mít nežádoucí agronomické účinky, měly by se rovněž řídit podmínkami pěstování, aby se tyto agronomické účinky řešily. Tyto podmínky by se měly vztahovat na pěstování těchto odrůd pro jakékoli účely, včetně potravin, krmiv a jiných produktů, a nikoli pouze pro účely produkce a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin. Je to nezbytné k dosažení cílů tohoto nařízení za účelem přispění k udržitelné zemědělské produkci nad rámec fáze produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh.
(49)Aby nové odrůdy všech rodů nebo druhů přispěly k udržitelnosti zemědělské produkce a sloužily hospodářským, environmentálním a širším společenským potřebám, měly by v porovnání s ostatními odrůdami stejného rodu nebo druhu zaregistrovanými ve stejném národním registru odrůd vykazovat v určitých aspektech zlepšení. Mezi tyto aspekty patří jejich výnos, včetně stálosti výnosu a výnosu v podmínkách nízkých vstupů; tolerance/odolnost vůči biotickým stresům, včetně chorob rostlin způsobených háďátky, houbami, bakteriemi, viry, hmyzem a jinými škodlivými organismy; tolerance/odolnost vůči abiotickým stresům, včetně adaptace na podmínky změny klimatu; účinnější využívání přírodních zdrojů, jako je voda a živiny; snížení potřeby externích vstupů, jako jsou přípravky na ochranu rostlin a hnojiva; vlastnosti, které zvyšují udržitelnost skladování, zpracování a distribuce, a kvalitativní nebo nutriční vlastnosti (dále jen „hodnota pro udržitelné pěstování a využívání“). Pro účely rozhodování o registraci odrůdy a s cílem zajistit dostatečnou flexibilitu pro registraci odrůd s nejvhodnějšími vlastnostmi by se tato hlediska měla posuzovat pro danou odrůdu jako celek.
(50)Vzhledem k tomu, že ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci, jak je definována v článku 3 nařízení (EU) 2018/848, se vyznačují vysokou úrovní genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami, je vhodné, aby byla jejich registrace podmíněna upravenou odlišností, uniformitou a stálostí, a to zejména pokud jde o požadavky týkající se uniformity. Kromě toho, aby tyto odrůdy byly lépe přizpůsobeny specifickým potřebám ekologické produkce, měla by se zkouška jejich hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání provést v ekologických podmínkách.
(51)Z důvodu účinnosti a snížení administrativní zátěže by odrůdy, kterým bylo uděleno odrůdové právo podle článku 62 nařízení (ES) č. 2100/94 nebo podle právních předpisů členského státu, měly být považovány za odlišné, uniformní a stálé a měly by mít pro účely tohoto nařízení vhodný název.
(52)Postup registrace odrůd by měl být přesně vymezen s cílem zajistit právní jistotu pro žadatele a příslušné orgány a rovné podmínky pro všechny žadatele. Z tohoto důvodu by měla být stanovena pravidla, pokud jde o podání, obsah, formální přezkoumání a datum podání žádostí, technické zkoušky, audit prostor a organizace příslušného orgánu, další pravidla pro technické zkoušky, důvěrnost, předběžnou zprávu o zkoušení a prozatímní úřední popis, zprávu o zkoušení a konečný úřední popis, zkoušení názvu odrůdy a rozhodnutí o registraci odrůdy v národním registru odrůd.
(53)Z důvodu účinnosti a za účelem snížení administrativní zátěže příslušných orgánů a žadatelů by příslušné orgány měly do svých národních registrů odrůd zaregistrovat všechny odrůdy, které byly před vstupem tohoto nařízení v platnost úředně povoleny nebo registrovány v katalozích, seznamech nebo registrech zřízených příslušnými členskými státy podle směrnic 2002/53/ES, 2002/55/ES, 2008/90/ES a 68/193/EHS. Vzhledem k tomu, že tyto odrůdy jsou již v Unii uváděny na trh a používány zemědělci a dalšími profesionálními provozovateli, neměly by podléhat novému postupu registrace.
(54)Měla by být stanovena pravidla pro technické zkoušení odrůd, aby bylo možné konstatovat, zda jsou odlišné, uniformní a stálé. Vzhledem k významu tohoto zkoušení pro odvětví šlechtění odrůd a ke skutečnosti, že vede k vypracování úředního popisu, by toto technické zkoušení měl provádět pouze příslušný orgán.
(55)Měla by však existovat možnost provést technické zkoušení vyhovující hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání odrůdy v prostorách žadatele a pod úředním dozorem příslušného orgánu. Je to nezbytné pro snížení administrativní zátěže, zajištění dostupnosti zkušebních zařízení a snížení nákladů příslušných orgánů. Za provádění zkoušek by však měl být odpovědný příslušný orgán. Kromě toho se ukázalo, že profesionální provozovatelé, kteří se zabývají šlechtěním nových odrůd, jsou na základě spolupráce s příslušnými orgány k provádění těchto zkoušek způsobilí, neboť mají příslušné odborné znalosti, vědomosti a odpovídající zdroje.
(56)Aby byla zajištěna důvěryhodnost a vysoká kvalita zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti, měl by prostory příslušných orgánů, v nichž se zkoušky provádějí, kontrolovat Odrůdový úřad Společenství (CPVO). Prostory žadatelů, v nichž se zkoušky uspokojivé hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání provádějí pod úředním dozorem, by měly kontrolovat příslušné orgány s cílem zajistit dodržování platných požadavků.
(57)Doba registrace odrůdy by měla být deset let s cílem podpořit inovace ve šlechtitelství a odstranění starých odrůd z trhu a jejich nahrazení novými. U odrůd rodů nebo druhů ovocných rostlin a révy by však tato doba měla činit třicet let, a to z důvodu delší doby nutné k dokončení produkčního cyklu těchto rodů nebo druhů.
(58)Na žádost kterékoli zúčastněné osoby by měla být doba registrace odrůdy prodloužena, aby bylo možné pokračovat v uvádění některých odrůd na trh, pokud se zjistí jejich potřeba a pokud stále splňují platné požadavky.
(59)Měla by být stanovena pravidla týkající se udržování odrůd v souladu s přijatými postupy. Je to nezbytné pro zajištění odrůdové pravosti po dobu její registrace, kterou lze zajistit pouze tehdy, pokud udržování příslušné odrůdy provádí žadatel nebo jiné osoby, které žadatel oznámil příslušnému orgánu, a to v souladu s určitými požadavky a pod úřední kontrolou příslušných orgánů.
(60)Měla by být stanovena pravidla týkající se obsahu národních registrů odrůd a registru odrůd Unie a uchovávání vzorků registrovaných odrůd (dále jen „úřední vzorek“ nebo „standardní vzorek“), které jsou živým popisem odrůdy. Je to důležité pro zajištění přístupu k nezbytným informacím o odrůdě, její identifikace během období její registrace a dostupnosti standardních vzorků pro vegetační zkoušky v rámci certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin.
(61)Směrnice o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh by měly být zrušeny, protože je nahrazuje toto nařízení. V důsledku toho by mělo být nařízení (EU) 2016/2031 změněno tak, aby byly odstraněny odkazy na tyto směrnice a aby bylo zajištěno, že regulované nekaranténní škodlivé organismy jsou regulovány výhradně uvedeným nařízením.
(62)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 by mělo být změněno tak, aby jeho oblast působnosti zahrnovala produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v souladu s tímto nařízením. Je to důležité proto, aby byl u úředních kontrol zaručen jednotný přístup, pokud jde o celý řetězec rostlinné produkce a potravin, protože nařízení (EU) 2017/625 se vztahuje také na oblast působnosti nařízení (EU) 2016/2031 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848.
(63)V tomto ohledu je třeba zmocnit Komisi k přijetí zvláštních pravidel pro úřední kontroly a opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s rozmnožovacím materiálem rostlin, zejména ke stanovení pravidel pro provádění úředních kontrol rozmnožovacího materiálu rostlin za účelem ověření souladu s pravidly Unie, pro dovoz rozmnožovacího materiálu rostlin do Unie a jeho uvádění na trh v Unii a pro činnosti provozovatelů při produkci rozmnožovacího materiálu rostlin.
(64)Nařízení (EU) 2018/848 by mělo být změněno tak, aby definice „rozmnožovacího materiálu rostlin“ a „heterogenního materiálu“ byly v souladu s definicemi stanovenými v tomto nařízení. Kromě toho by z nařízení (EU) 2018/848 mělo být vyloučeno zmocnění Komise k přijímání zvláštních ustanovení pro uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu, neboť veškerá pravidla týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh by měla být z důvodu právní jasnosti stanovena v tomto nařízení.
(65)Za účelem přizpůsobení seznamu rodů a druhů rozmnožovacího materiálu rostlin, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, vývoji souvisejícímu s významem plochy a hodnoty produkce, zabezpečením potravin/krmiv a počtem členských států, v nichž se pěstují, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu tohoto seznamu.
(66)Za účelem přizpůsobení pravidel pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh technickému a vědeckému vývoji a platným mezinárodním normám by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu požadavků tohoto nařízení týkajících se produkce a uvádění na trh materiálu a osiva předstupňů a základního, certifikovaného a standardního materiálu a osiva.
(67)Za účelem přizpůsobení pravidel pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu a jeho uvádění na trh technickému a vědeckému vývoji a zohlednění zkušeností získaných při uplatňování pravidel tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu požadavků týkajících se produkce heterogenního materiálu a jeho uvádění na trh.
(68)Za účelem přizpůsobení obsahu registrů odrůd technickému vývoji a v návaznosti na zkušenosti získané při registraci odrůd by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o změnu požadavků týkajících se uvedeného obsahu.
(69) Za účelem přizpůsobení pěstování odrůd vývoji technických a vědeckých poznatků by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přijímání podmínek pěstování odrůd, které jsou tolerantní vůči herbicidům nebo mají jiné vlastnosti, které by mohly vést k nežádoucím agronomickým účinkům. Tyto podmínky by měly zahrnovat opatření na poli, jako je střídání plodin; monitorovací opatření; hlášení těchto opatření členskými státy Komisi a ostatním členským státům; podávání zpráv profesionálními provozovateli příslušným orgánům ohledně uplatňování těchto opatření a údaje o těchto podmínkách v národních registrech odrůd.
(70)Za účelem přizpůsobení zkoušení a požadavků na udržitelnou hodnotu požadavků na pěstování a využívání potenciálnímu technickému a vědeckému vývoji a možnému vývoji mezinárodních norem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o určité prvky. Ty spočívají v nezbytných metodikách pro pěstitelské zkoušky, které mají být provedeny za účelem posouzení a přijetí dalších požadavků na udržitelnou hodnotu pěstování a využívání určitých rodů nebo druhů.
(71)Za účelem přizpůsobení pravidel pro názvy odrůd technickému a vědeckému vývoji a v návaznosti na zkušenosti získané při uplatňování těchto pravidel by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních kritérií týkajících se vhodnosti názvů odrůd.
(72)Za účelem přizpůsobení ustanovení tohoto nařízení, která se týkají technických zkoušek odrůd, technickému a vědeckému vývoji a praktickým potřebám příslušných orgánů a profesionálních provozovatelů a v návaznosti na zkušenosti získané při uplatňování příslušných pravidel by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, která se týkají auditu prostor profesionálních provozovatelů za účelem provádění technických zkoušek uspokojivé hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání.
(73)Za účelem přizpůsobení ustanovení tohoto nařízení, která se týkají zkoušky udržitelného pěstování a využívání, technickému nebo vědeckému vývoji a jakýmkoli novým politikám nebo pravidlům Unie v oblasti udržitelného zemědělství měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o doplnění tohoto nařízení stanovením minimálních požadavků na provádění této zkoušky, stanovením metodik pro posuzování zkoušených vlastností, stanovením norem pro hodnocení a podávání zpráv o výsledcích této zkoušky a změnou zkoušených vlastností.
(74)Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(75)Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.
(76)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a zlepšení provádění ze strany profesionálních provozovatelů a pravosti a jakosti jimi produkovaného a na trh uváděného rozmnožovacího materiálu rostlin by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení požadavků na audity, školení, zkoušky, kontroly, odběr vzorků a zkoušení, s ohledem na konkrétní rody nebo druhy, pro úřední dozor nad profesionálními provozovateli ze strany příslušných orgánů.
(77)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o nakládání s rozmnožovacím materiálem rostlin a jeho uvádění na trh, a přizpůsobení příslušných pravidel zkušenostem získaným při uplatňování ustanovení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních požadavků pro všechny nebo některé druhy rozmnožovacího materiálu rostlin, pokud jde o slučování nebo rozdělování partií v souvislosti s původem partií rozmnožovacího materiálu rostlin, jejich identifikaci, záznamy o této činnosti a označování po sloučení nebo rozdělení partií rozmnožovacího materiálu rostlin.
(78)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, v návaznosti na praktické zkušenosti získané při uplatňování jeho ustanovení a za účelem zlepšení integrity rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních požadavků týkajících se uzavírání, upevňování, velikosti a podoby balení, svazků a nádob určitých druhů rozmnožovacího materiálu rostlin.
(79)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, a zejména pokud jde o čitelnost, rozpoznatelnost a bezpečnost návěsek, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních ustanovení týkajících se úředních návěsek, návěsek používaných pro některé odchylky a návěsek používaných pro některé zvláštní druhy rozmnožovacího materiálu rostlin a stanovení obsahu, velikosti, barvy a podoby těchto návěsek pro příslušné kategorie nebo druhy rozmnožovacího materiálu rostlin.
(80)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a v návaznosti na veškeré praktické zkušenosti získané při uplatňování příslušných pravidel by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních ustanovení týkajících se směsí osiv.
(81)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o maloobchodní uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh, a za účelem co nejpraktičtějšího a nejvhodnějšího uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh pro jednotlivé druhy by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí pravidel týkajících se velikosti a podoby malých balení osiva a balení a svazků ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh pro konečné uživatele a požadavků na jejich uzavírání a manipulaci s nimi.
(82)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení a řešení naléhavých obtíží se zásobováním rozmnožovacím materiálem rostlin by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o povolování uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin kategorií materiál nebo osivo předstupňů nebo základní či certifikovaný/é materiál nebo osivo, který podléhá méně přísným požadavkům, v případě přechodných obtíží se zásobováním rozmnožovacím materiálem rostlin na dobu nejvýše jednoho roku a pokud jde o zrušení a změnu tohoto povolení.
(83)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení a zajištění určité flexibility pro členské státy při přijímání vnitrostátních opatření přizpůsobených jejich agroklimatickým podmínkám a vyšším normám jakosti by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o oprávnění členských států k přijetí přísnějších požadavků na produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh na celém území dotčeného členského státu nebo jeho části a pokud jde o zrušení nebo změnu těchto opatření přijatých podle směrnic o uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh.
(84)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a zajištění rychlé reakce na náhlá rizika by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání mimořádných opatření, pokud je pravděpodobné, že produkce rozmnožovacího materiálu rostlin nebo jeho uvádění na trh představuje vážné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, životní prostředí nebo pěstování jiných druhů, přičemž toto riziko nelze uspokojivě zvládnout pomocí opatření přijatých dotčeným členským státem, a pokud jde o zrušení nebo změnu jakéhokoli takového opatření přijatého členským státem.
(85)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k rozhodování o organizaci dočasných pokusů s cílem hledat lepší alternativy k oblasti působnosti a některým ustanovením tohoto nařízení.
(86)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení v souvislosti s dovozem rozmnožovacího materiálu rostlin a zajištění souladu požadavků třetích zemí s rovnocennými požadavky Unie by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o uznávání toho, zda rozmnožovací materiál rostlin určitých rodů, druhů nebo kategorií vyprodukovaný ve třetí zemi nebo v konkrétních oblastech třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům platným pro rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii tak, aby mohl být dovezen.
(87)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a zajištění odpovídajícího udržování registrovaných odrůd i ve třetích zemích by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o uznání toho, že kontroly udržování odrůd prováděné ve třetí zemi poskytují stejné záruky jako kontroly stanovené v Unii.
(88)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení a přizpůsobení jeho ustanovení vyvíjejícím se platným protokolům Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) nebo protokolům vypracovaným Odrůdovým úřadem Společenství a příslušnému technickému a vědeckému vývoji by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních požadavků týkajících se odlišnosti, uniformity a stálosti jednotlivých rodů nebo druhů odrůd.
(89)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí zvláštních pravidel, pokud jde o velikost standardního vzorku registrovaných odrůd používaného pro úřední následné kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin, pravidla pro obnovu těchto vzorků a poskytování těchto vzorků ostatním členským státům.
(90)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění harmonizovaného přístupu, pokud jde o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho účinku, složitosti a mezinárodní povahy, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. V tomto ohledu a podle potřeby zavádí odchylky nebo zvláštní požadavky pro určité typy rozmnožovacího materiálu rostlin a profesionálních provozovatelů.
(91)Toto nařízení by se mělo použít od tří let po svém vstupu v platnost, aby se příslušné orgány a profesionální provozovatelé mohli přizpůsobit jeho ustanovením a aby byl rovněž poskytnut čas potřebný pro přijetí příslušných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Pravidla týkající se uspokojivé hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání odrůd zeleniny a ovocných rostlin by však měla platit od pěti let po jeho vstupu v platnost. Tuto dodatečnou lhůtu potřebují příslušné orgány a profesionální provozovatelé k provedení nezbytných příprav a prvních zkoušek v oblastech, které jsou v souladu s těmito novými pravidly,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Toto nařízení stanoví pravidla pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, a zejména požadavky na produkci rozmnožovacího materiálu rostlin na poli a na jiných místech, kategorie materiálu, požadavky na pravost a jakost, certifikaci, označování, balení, dovoz, profesionální provozovatele a registraci odrůd.
Toto nařízení rovněž stanoví pravidla týkající se podmínek pěstování některých odrůd, které by mohly mít nežádoucí agronomické účinky, včetně pěstování pro jiné účely, než je produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, pro produkci potravin, krmiv a jiných produktů.
Článek 2
Oblast působnosti a cíle
1.Toto nařízení se vztahuje na rody a druhy uvedené pro příslušná použití podle částí A až E přílohy I.
Jeho požadavky se týkají všech typů rozmnožovacího materiálu rostlin, pouze semen nebo pouze jiného materiálu než semen.
Požadavky týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin se vztahují pouze na produkci za účelem uvedení na trh.
2.Cíle tohoto nařízení jsou tyto:
a)zajistit kvalitu a široký výběr rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho dostupnost pro profesionální provozovatele a konečné uživatele;
b)zajistit rovné podmínky pro hospodářskou soutěž profesionálních provozovatelů v celé Unii a fungování vnitřního trhu s rozmnožovacím materiálem rostlin;
c)podporovat inovace a konkurenceschopnost odvětví rozmnožovacího materiálu rostlin v Unii;
d)přispívat k zachování a udržitelnému využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzitě;
e)přispívat k udržitelné zemědělské produkci přizpůsobené současným a předpokládaným budoucím klimatickým podmínkám;
f)přispívat k potravinovému zabezpečení.
3.Komise je v souladu s článkem 75 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci a měnit přílohu I s cílem přizpůsobit ji vývoji technických a vědeckých poznatků a ekonomickým údajům týkajícím se produkce a uvádění rodů a druhů na trh, a to doplněním rodů a druhů do seznamu v uvedené příloze nebo jejich vyřazením z tohoto seznamu.
Aktem v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci se na seznam v příloze I doplní rody nebo druhy, pokud splňují alespoň dvě z těchto skutečností:
a)představují významnou oblast produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a významnou hodnotu rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh v Unii;
b)mají podstatný význam pro zabezpečení produkce potravin a krmiv v Unii ve srovnání s jinými rody a druhy, které ve zmíněné příloze uvedeny nejsou, a
c)jsou uváděny na trh nejméně ve dvou členských státech.
Aktem v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci se rody nebo druhy vyřadí ze seznamu v příloze I, pokud již neplatí, že splňují alespoň dvě ze skutečností uvedených v druhém pododstavci.
4.Toto nařízení se nepoužije na:
a)rozmnožovací materiál okrasných rostlin podle definice v článku 2 směrnice 98/56/ES;
b)reprodukční materiál lesních dřevin ve smyslu článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../...+;
c)rozmnožovací materiál rostlin produkovaný pro vývoz do třetích zemí;
d)rozmnožovací materiál rostlin prodávaný nebo jakýmkoli způsobem převáděný, ať už bezplatně či nikoliv bezplatně, mezi konečnými uživateli pro jejich soukromé použití a mimo jejich živnost;
e)rozmnožovací materiál rostlin používaný výhradně pro úřední testování, šlechtění, kontroly, výstavy nebo vědecké účely.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1)„rozmnožovacím materiálem rostlin“ rostliny definované v čl. 2 bodě 1 nařízení (EU) 2016/2031 schopné produkovat celé rostliny a určené k tomuto účelu;
2)„profesionálním provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se v Unii profesionálně zabývá jednou nebo více z těchto činností týkajících se rozmnožovacího materiálu rostlin:
a)produkcí;
b)uváděním na trh;
c)udržováním odrůd;
d)poskytováním služeb v oblasti pravosti a jakosti;
e)konzervací, skladováním, sušením, zpracováním, ošetřováním, balením, uzavíráním, označováním, odebíráním vzorků nebo zkoušením;
3)„uváděním na trh“ následující činnosti prováděné profesionálním provozovatelem: prodej, držení, bezúplatný převod nebo nabízení k prodeji nebo jakýkoli jiný způsob převodu nebo distribuce v rámci Unie nebo dovoz do Unie;
4)„odrůdou“ odrůda definovaná v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 2100/94;
5)„klonem“ potomstvo jedné rostliny původně získané z jiné jediné rostliny vegetativním množením, které jí z genetického hlediska přesně odpovídá;
6)„selektovaným klonem“ klon, který byl selektován a vybrán pro některé zvláštní vnitroodrůdové fenotypové znaky a jeho fytosanitární status, které dávají selektovanému klonu lepší užitkovost, odpovídá popisu odrůdy, ke které patří, a v případě selektovaných klonů, které nepatří k odrůdě, odpovídá popisu druhu, ke kterému patří;
7)„polyklonálním rozmnožovacím materiálem rostlin“ skupina několika odlišných jednotlivých rostlinných potomků získaných z různých genotypů, z nichž každý odpovídá popisu odrůdy, k níž patří;
8)„multiklonální směsí“ směs selektovaných klonů, které patří ke stejné odrůdě nebo druhu, přičemž každý z nich byl získán nezávislou selekcí;
9)„příslušným orgánem“ ústřední nebo regionální orgán členského státu nebo případně odpovídající orgán třetí země, které jsou odpovědné za organizování úředních kontrol, registraci, certifikaci a jiné úřední činnosti týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh, nebo jakýkoli jiný orgán, jemuž byly tyto úkoly svěřeny v souladu s právními předpisy Unie;
10)„úředním popisem“ popis, který byl vytvořen příslušným orgánem, zahrnuje důležité vlastnosti dané odrůdy a činí odrůdu identifikovatelnou na základě zkoušky její odlišnosti, uniformity a stálosti;
11)„úředně uznaným popisem“ písemný popis uchovávané odrůdy, který byl uznán příslušným orgánem, zahrnuje specifické vlastnosti odrůdy a byl získán jiným způsobem než zkouškou její odlišnosti, uniformity a stálosti;
12)„udržováním odrůdy“ opatření přijatá za účelem kontroly odrůdové čistoty a pravosti s cílem zajistit, aby odrůda byla nadále v souladu se svým popisem v následujících cyklech reprodukce;
13)„semeny“ semena v botanickém smyslu;
14)„osivem předstupňů“ osivo, které patří do generace předcházející generaci základního osiva, je určeno pro produkci a certifikaci základního nebo certifikovaného osiva a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části A přílohy II;
15)„základním osivem“ osivo, které bylo vyprodukováno z osiva předstupňů nebo předchozích generací základního osiva, je určeno pro produkci dalších generací základního osiva nebo certifikovaného osiva a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části A přílohy II;
16)„certifikovaným osivem“ osivo, které bylo vyprodukováno z předstupňů, základních nebo předchozích generací certifikovaného osiva a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části A přílohy II;
17)„standardním osivem“ osivo jiné než osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo, které není určeno k dalšímu množení a splňuje příslušné podmínky stanovené v části A přílohy III;
18)„materiálem předstupňů“ rozmnožovací materiál rostlin jiný než osivo, který patří do generace předcházející generaci základního materiálu, je určen pro produkci a certifikaci základního nebo certifikovaného materiálu a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části B přílohy II;
19)„základním materiálem“ rozmnožovací materiál rostlin jiný než osivo, který byl vyprodukován z materiálu předstupňů nebo předchozích generací základního materiálu, je určen pro produkci a certifikaci dalších generací základního materiálu nebo certifikovaného materiálu a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části B přílohy II;
20)„certifikovaným materiálem“ rozmnožovací materiál rostlin jiný než osivo, který byl vyprodukován z předstupňů, základní nebo předchozí generace certifikovaného materiálu a u kterého bylo úřední certifikací nebo certifikací pod úředním dozorem zjištěno, že splňuje příslušné podmínky stanovené v části B přílohy II;
21)„standardním materiálem“ rozmnožovací materiál rostlin jiný než osivo a jiný než materiál předstupňů nebo základní či certifikovaný materiál, který není určen k dalšímu množení a splňuje příslušné podmínky stanovené v části B přílohy III;
22)„úřední certifikací“ úřední potvrzení od příslušného orgánu o tom, že osivo nebo materiál předstupňů nebo základní či certifikované osivo nebo materiál splňují příslušné požadavky tohoto nařízení, pokud byly tímto orgánem provedeny všechny příslušné kontroly na místě, odběr vzorků a zkoušky, případně včetně vegetačních zkoušek, a pokud se dospělo k závěru, že dotčené osivo nebo dotčený materiál tyto požadavky splňují;
23)„certifikací pod úředním dozorem“ potvrzení od zvlášť pověřeného profesionálního provozovatele o tom, že osivo nebo materiál předstupňů nebo základní či certifikované osivo nebo materiál splňují příslušné požadavky, a pokud byla tímto profesionálním provozovatelem provedena alespoň jedna nebo více příslušných kontrol, odběr vzorků, zkoušení nebo tisk návěsek pod úředním dozorem příslušného orgánu a pokud se dospělo k závěru, že dotčené osivo nebo dotčený materiál tyto požadavky splňují;
24)„kategorií“ rozmnožovacího materiálu rostlin skupina nebo jednotlivá jednotka rozmnožovacího materiálu rostlin, která splňuje podmínky pro osivo nebo materiál předstupňů nebo základní, certifikované či standardní osivo nebo materiál a je identifikovatelná na základě splnění zvláštních požadavků na pravost a jakost;
25)„geneticky modifikovaným organismem“ geneticky modifikovaný organismus, jak je definován v čl. 2 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (), s výjimkou organismů získaných technikami genetické modifikace uvedenými v příloze I B směrnice 2001/18/ES;
26)„partií“ jednotka rozmnožovacího materiálu rostlin, která se vyznačuje homogenním složením a původem;
27)„heterogenním materiálem“ skupina rostlin v rámci jediného botanického taxonu nejnižšího známého botanického třídění, která splňuje tyto podmínky:
a)vykazuje společné fenotypové vlastnosti;
b)je pro ni charakteristická vysoká míra genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami, takže je tato skupina rostlin reprezentována jako celek materiálem, a nikoliv malým počtem jednotek;
c)není odrůdou a
d)není směsí odrůd;
28)„konečným uživatelem“ jakákoli osoba, která nabývá, převádí a používá rozmnožovací materiál rostlin pro účely, které nespadají do její profesní činnosti;
29)„uchovávanou odrůdou“ odrůda, která je:
a)tradičně pěstovaná nebo místně nově vyšlechtěná ve specifických místních podmínkách v Unii a přizpůsobená těmto podmínkám a
b)charakteristická vysokou mírou genetické a fenotypové rozmanitosti mezi jednotlivými reprodukčními jednotkami;
30)„škodlivými organismy snižujícími kvalitu“ škodlivé organismy, které splňují všechny následující podmínky:
a)nejsou karanténními škodlivými organismy pro Unii, karanténními škodlivými organismy pro chráněné zóny ani regulovanými nekaranténními škodlivými organismy ve smyslu nařízení (EU) 2016/2031, ani škodlivými organismy, na které se vztahují opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení;
b)vyskytují se při produkci nebo skladování rozmnožovacího materiálu rostlin a
c)jejich přítomnost má nepřijatelný nepříznivý dopad na kvalitu rozmnožovacího materiálu rostlin a nepřijatelný hospodářský dopad, pokud jde o používání tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin v Unii;
31)„prakticky prostým škodlivých organismů“ zcela prostý škodlivých organismů nebo situaci, kdy je výskyt škodlivých organismů snižujících kvalitu na příslušném rozmnožovacím materiálu rostlin tak nízký, že tyto škodlivé organismy nemají nepříznivý vliv na kvalitu tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin;
32) „sadbou brambor“ hlízy Solanum tuberosum L., které se používají k množení jiných brambor;
33)„zemědělcem“ zemědělec ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115;
34)„odchylným typem“ v souvislosti s osivem nebo jinými rostlinami osivo nebo jiný rozmnožovací materiál rostlin, které neodpovídají popisu odrůdy nebo druhu, k nimž mají podle tohoto nařízení patřit;
35)„hybridní odrůdou“ odrůda vzniklá křížením dvou nebo více jiných odrůd.
Článek 4
Soulad s nařízením (EU) 2016/2031
Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/2031.
Jakákoli partie rozmnožovacího materiálu rostlin vyprodukovaného a uvedeného na trh v souladu s tímto nařízením musí rovněž splňovat pravidla stanovená v článcích 36, 37, 40, 41, 42, 49, 53 a 54 nařízení (EU) 2016/2031 o karanténních škodlivých organismech pro Unii, karanténních škodlivých organismech pro chráněné zóny a regulovaných nekaranténních škodlivých organismech nebo na jejich základě a opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení.
KAPITOLA II
POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE ODRŮD, KATEGORIÍ ROZMNOŽOVACÍHO MATERIÁLU ROSTLIN, OZNAČOVÁNÍ, POVOLOVÁNÍ, MANIPULACE, DOVOZU A ODCHYLEK
ODDÍL 1
Obecné požadavky na produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh
Článek 5
Příslušnost k registrované odrůdě
V Unii lze produkovat a uvádět na trh pouze rozmnožovací materiál rostlin patřící k odrůdě registrované v národním registru odrůd podle článku 44, s výjimkou následujících případů:
a)jako podnože, pokud jsou produkovány a uváděny na trh s odkazem na druh, ke kterému patří, uvedeným na příslušné návěsce;
b)jako heterogenní materiál v souladu s článkem 27;
c)jako rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh pro konečné uživatele v souladu s článkem 28;
d)jako rozmnožovací materiál rostlin vyprodukovaný a uvedený na trh pro účely zachování genetických zdrojů v souladu s článkem 29;
e)jako osivo vyměňované v rámci nepeněžité výměny mezi zemědělci v souladu s článkem 30;
f)jako šlechtitelské osivo v souladu s článkem 31;
g)jako rozmnožovací materiál rostlin dosud neregistrovaných odrůd v souladu s článkem 32;
h)v případě obtíží se zásobováním rozmnožovacím materiálem rostlin v souladu s článkem 33.
Článek 6
Příslušnost k určitým kategoriím rozmnožovacího materiálu rostlin
1.S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze rozmnožovací materiál rostlin, který patří do jedné z těchto kategorií:
a)materiál nebo osivo předstupňů;
b)základní materiál nebo osivo;
c)certifikovaný materiál nebo certifikované osivo;
d)standardní materiál nebo osivo.
Pokud je v tomto nařízení uveden odkaz na nižší nebo vyšší kategorie týkající se pravosti a jakosti rozmnožovacího materiálu rostlin, vychází toto určení z pořadí podle písmen a) až d), přičemž písmeno a) označuje nejvyšší a písmeno d) nejnižší kategorii.
2.Odchylně od odstavce 1 může být rozmnožovací materiál rostlin produkován a uváděn na trh, aniž by patřil do kategorie uvedené v písmenech a) až d), v následujících případech:
a)uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu v souladu s článkem 27;
b)uvádění na trh pro konečného uživatele v souladu s článkem 28;
c)uvádění na trh pro sítě věnující se uchovávání a jejich vzájemný obchod s ním, jak je uvedeno v článku 29;
d)jako osivo vyměňované v rámci nepeněžité výměny mezi zemědělci v souladu s článkem 30;
e)šlechtitelské osivo podle článku 31.
ODDÍL 2
Požadavky na produkci a uvádění na trh materiálu a osiva předstupňů a základního, certifikovaného a standardního materiálu a osiva
Článek 7
Požadavky na produkci a uvádění na trh osiva a materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva a materiálu
1.Osivo předstupňů a základní a certifikované osivo lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
a)osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo je prakticky prosté škodlivých organismů snižujících kvalitu;
b)je produkováno a uváděno na trh:
i)na základě úřední certifikace provedené příslušnými orgány nebo certifikace provedené profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem;
ii)v souladu s požadavky stanovenými v části A přílohy II, přičemž jeho soulad s těmito požadavky je potvrzen úřední návěskou uvedenou v čl. 15 odst. 1.
2.Materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál lze produkovat a uvádět na trh v Unii pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
a)materiál předstupňů nebo základní či certifikovaný materiál je prakticky prostý škodlivých organismů snižujících kvalitu;
b)je produkován a uváděn na trh:
i)na základě úřední certifikace provedené příslušnými orgány nebo certifikace provedené profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem;
ii)v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy II, přičemž jeho soulad s těmito požadavky je potvrzen úřední návěskou uvedenou v čl. 15 odst. 1.
3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy II. Tyto změny se přizpůsobí vývoji mezinárodních technických a vědeckých norem a mohou se týkat požadavků na:
a)výsev, výsadbu a polní produkci osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva;
b)sklizeň a posklizňovou úpravu osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva;
c)uvádění osiva na trh;
d)výsev, výsadbu a polní produkci materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu;
e)sklizeň a posklizňovou úpravu materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu;
f)uvádění materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu na trh;
g)materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin;
h)produkci materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu získaného množením in vitro;
i)uvádění materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu získaného množením in vitro na trh.
4.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými upřesní požadavky na produkci a uvádění na trh uvedené v části A a části B přílohy II pro určité rody, druhy nebo kategorie rozmnožovacího materiálu rostlin a případně pro určité stupně, třídy, generace nebo jiné pododdíly dané kategorie. Tyto požadavky se týkají jednoho nebo více z těchto prvků:
a)zvláštních užití rodů, druhů nebo typů dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin;
b)metod produkce rozmnožovacího materiálu rostlin, včetně pohlavního a nepohlavního množení a množení in vitro;
c)podmínek pro výsev nebo výsadbu;
d)pěstování na poli;
e)sklizně a posklizňové úpravy;
c)míry klíčivosti, čistoty a obsahu ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin, vlhkosti, vitality, přítomnosti zeminy nebo cizorodých látek;
c)metod certifikace rozmnožovacího materiálu rostlin, včetně používání biomolekulárních nebo jiných technických metod, jakož i jejich schvalování a používání a sestavování seznamu schválených metod v Unii;
d)podmínek pro podnože a další části rostlin jiných rodů nebo druhů, než jsou ty, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jejich křížence, pro přijetí roubu rozmnožovacího materiálu rodu nebo druhu uvedeného v příloze I nebo jeho kříženců;
e)podmínek pro produkci semen ovocných rostlin nebo révy;
f)podmínek pro produkci ovocných rostlin, révy nebo sadby brambor ze semen.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2 za účelem přizpůsobení se vývoji příslušných mezinárodních technických a vědeckých norem.
Článek 8
Požadavky na produkci standardního osiva a materiálu a jejich uvádění na trh
1.Standardní osivo lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
a)je prakticky prosté škodlivých organismů snižujících kvalitu;
b)je produkováno a uváděno na trh:
i)na odpovědnost profesionálního provozovatele;
ii)v souladu s požadavky stanovenými v části A přílohy III, přičemž jeho soulad s těmito požadavky je potvrzen návěskou provozovatele uvedenou v článku 16.
2.Standardní materiál lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
a)je prakticky prostý škodlivých organismů snižujících kvalitu;
b)je produkován a uváděn na trh:
i)na odpovědnost profesionálního provozovatele;
ii)v souladu s požadavky stanovenými v části B přílohy III, přičemž jeho soulad s těmito požadavky je potvrzen návěskou provozovatele uvedenou v článku 16.
3.Jednou ročně předloží profesionální provozovatelé příslušnému orgánu prohlášení o množstvích standardního osiva a materiálu podle jednotlivých druhů, která vyprodukovali.
4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy III, přizpůsobení požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 vědeckému a technickému vývoji a platným mezinárodním normám. Tyto změny se týkají:
a)požadavků na výsev, výsadbu a produkci standardních osiv na poli;
b)požadavků na sklizeň a posklizňovou úpravu standardních osiv;
c)požadavků na uvádění standardních osiv na trh;
d)požadavků na výsev, výsadbu a produkci standardního materiálu na poli;
e)požadavků na sklizeň a posklizňovou úpravu standardního materiálu;
f)požadavků na uvádění standardního materiálu na trh;
g)požadavků na klony, selektované klony, multiklonální směsi a polyklonální rozmnožovací materiál rostlin standardního materiálu;
h)požadavků na produkci standardního materiálu získaného množením in vitro;
i)požadavků na uvádění standardního materiálu získaného množením in vitro na trh.
5.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými upřesní požadavky na produkci a uvádění na trh uvedené v části A a části B přílohy III pro určité rody nebo druhy standardního osiva nebo materiálu. Tyto požadavky se týkají jednoho nebo více z těchto prvků:
a)zvláštních užití rodů, druhů nebo typů dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin;
b)metod produkce rozmnožovacího materiálu rostlin, včetně pohlavního a nepohlavního množení a množení in vitro;
c)podmínek pro výsev nebo výsadbu;
d)pěstování na poli;
e)sklizně a posklizňové úpravy;
f)míry klíčivosti, čistoty a obsahu ostatního rozmnožovacího materiálu rostlin, vlhkosti, vitality, přítomnosti zeminy nebo cizorodých látek;
g)používání biomolekulárních nebo jiných technických metod, jakož i jejich schvalování a používání a sestavování seznamu schválených metod v Unii;
h)podmínek pro podnože a další části rostlin jiných rodů nebo druhů, než jsou ty, které jsou uvedeny v příloze I, nebo jejich křížence, pro přijetí roubu rozmnožovacího materiálu rodu nebo druhu uvedeného v příloze I nebo jeho kříženců;
i)podmínek pro produkci semen ovocných rostlin nebo révy;
j)podmínek pro produkci ovocných rostlin, révy nebo sadby brambor ze semen.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2 za účelem přizpůsobení se vývoji příslušných mezinárodních technických a vědeckých norem.
Článek 9
Produkce, uvádění na trh a registrace klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin
1.Kromě požadavků uvedených v článcích 4 až 43 se materiál předstupňů a základní, certifikovaný a standardní materiál klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin produkuje a uvádí na trh v souladu s odstavci 2 a 3 a požadavky stanovenými v příloze II části C a v příloze III části C.
2.Klony, selektované klony, multiklonální směsi a polyklonální rozmnožovací materiál rostlin mohou být produkovány a uváděny na trh pouze tehdy, pokud jsou registrovány příslušným orgánem v alespoň jednom úředním registru klonů zřízeném členským státem.
Tento registr obsahuje všechny prvky uvedené v žádosti o registraci klonu, selektovaného klonu, multiklonální směsi a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin, jak je stanoveno v příloze II části B části C bodě 2.
3.Klony, selektované klony, multiklonální směsi a polyklonální rozmnožovací materiál rostlin se udržují za účelem zachování jejich pravosti. Osoby odpovědné za udržování klonů, selektovaných klonů, multiklonálních směsí a polyklonálního rozmnožovacího materiálu rostlin přijmou veškerá opatření, aby je příslušné orgány nebo jakákoli jiná osoba mohly na základě vedených záznamů ověřit.
ODDÍL 3
Povolení udělené profesionálním provozovatelům a úřední dozor příslušných orgánů
Článek 10
Povolení provádět certifikaci pod úředním dozorem udělené profesionálním provozovatelům
1.Příslušný orgán může na základě žádosti povolit profesionálnímu provozovateli, aby pod úředním dozorem příslušného orgánu prováděl všechny nebo některé činnosti požadované pro certifikaci rozmnožovacího materiálu rostlin v případě materiálu nebo osiva předstupňů a základního a certifikovaného materiálu nebo osiva a vydával pro ně úřední návěsku.
Za účelem udělení tohoto povolení a v závislosti na činnostech, pro které má být povolení uděleno, profesionální provozovatel:
a)má znalosti nezbytné pro splnění požadavků uvedených v článku 7;
b)má kvalifikaci k provádění kontrol uvedených v příloze II nebo zaměstnává pracovníky kvalifikované pro tyto kontroly;
c)zaměstnává kvalifikované pracovníky pro odběr vzorků podle přílohy II nebo uzavírá smlouvy se společnostmi, které zaměstnávají kvalifikované pracovníky pro tyto činnosti;
d)zaměstnává specializované pracovníky a používá vybavení pro provádění zkoušek uvedených v příloze II nebo využívá laboratoře, které pro tyto činnosti zaměstnávají kvalifikované pracovníky;
e)určil a je schopen monitorovat kritické body produkčního procesu, které mohou ovlivnit jakost a pravost rozmnožovacího materiálu rostlin, a vede záznamy o výsledcích tohoto monitorování;
f)má zavedeny systémy, které zajišťují splnění požadavků týkajících se identifikace partií podle článku 13;
g)má zavedeny systémy, které zajišťují splnění požadavků na sledovatelnost uvedených v článku 42.
2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se doplňuje odstavec 1, pokud jde o jeden nebo více z těchto prvků:
a)postup pro žádost předloženou profesionálním provozovatelem;
b)konkrétní opatření, která má příslušný orgán přijmout za účelem potvrzení souladu s odst. 1 písm. a) až g).
Článek 11
Odnětí nebo změna povolení uděleného profesionálnímu provozovateli
Pokud oprávněný profesionální provozovatel přestane splňovat požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1, příslušný orgán jej požádá, aby ve stanovené lhůtě přijal nápravná opatření.
Pokud profesionální provozovatel neuplatní ve stanovené lhůtě nápravná opatření uvedená v prvním pododstavci, příslušný orgán toto povolení neprodleně odejme nebo případně změní. Pokud se zjistí, že povolení bylo uděleno na základě podvodu, uloží příslušný orgán profesionálnímu provozovateli odpovídající sankce.
Článek 12
Úřední dozor ze strany příslušných orgánů
1.Pro účely certifikace pod úředním dozorem provádějí příslušné orgány alespoň jednou ročně audity, aby se zajistilo, že profesionální provozovatelé splňují požadavky uvedené v čl. 10 odst. 1.
Organizují rovněž školení a zkoušky pracovníků provádějících přehlídky porostu, odběr vzorků a zkoušky podle tohoto nařízení.
2.Pro účely certifikace pod úředním dozorem provádějí příslušné orgány úřední kontroly, odběr vzorků a testování u části plodin na stanovišti produkce a partií rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem potvrdit soulad daného materiálu s požadavky uvedenými v článku 7.
Tato část se určí na základě posouzení možného rizika nesouladu rozmnožovacího materiálu rostlin s uvedenými požadavky.
3.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů upřesnit požadavky na audity, školení, zkoušky, kontroly, odběr vzorků a testování uvedené v odstavcích 1 a 2 s ohledem na konkrétní rody nebo druhy.
Tyto prováděcí akty mohou stanovit jeden nebo více z těchto prvků:
a)kritéria rizika podle odstavce 2 a minimální podíl plodin a partií rozmnožovacího materiálu rostlin, které mají být podrobeny kontrolám, odběru vzorků a testování, jak je uvedeno v odstavci 2;
b)monitorovací činnosti, které mají provádět příslušné orgány;
c)používání konkrétních akreditačních systémů profesionálním provozovatelem a možnost příslušných orgánů omezit kontroly, odběr vzorků a zkoušky a monitorovací činnosti uvedené v tomto článku v důsledku používání těchto systémů.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
ODDÍL 4
Požadavky na manipulaci
Článek 13
Partie
1.Rozmnožovací materiál rostlin je uváděn na trh v partiích. Obsah odrůd a druhů každé partie musí být dostatečně homogenní a uživatelé jej musí být schopni identifikovat jako odlišný od ostatních partií rozmnožovacího materiálu rostlin.
2.Při zpracování, balení, skladování, přepravě či doručování mohou být partie rozmnožovacího materiálu rostlin sloučeny do nové partie pouze tehdy, pokud patří ke stejné odrůdě a do stejného roku sklizně.
Pokud jsou sloučeny partie sestávající z různých certifikačních kategorií, patří nová partie do kategorie komponentu nejnižší kategorie. Slučování může být prováděno pouze v zařízení a osobami, které mají pro tento konkrétní účel oprávnění od příslušného orgánu.
3.Při zpracování, balení, skladování, přepravě či doručování mohou být partie rozmnožovacího materiálu rostlin rozděleny do dvou nebo více partií.
4.V případech sloučení nebo rozdělení partií rozmnožovacího materiálu rostlin podle odstavců 2 a 3 vede profesionální provozovatel záznamy o původu nových partií.
5.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout zvláštní požadavky pro všechny nebo některé druhy rozmnožovacího materiálu rostlin, pokud jde o maximální velikost partií, jejich identifikaci a označování, slučování nebo rozdělování partií ve vztahu k původu partií rozmnožovacího materiálu rostlin, evidenci těchto činností a označování po sloučení nebo rozdělení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
Článek 14
Balení, svazky a nádoby
1.Rozmnožovací materiál rostlin se uvádí na trh v uzavřených baleních, svazcích nebo nádobách opatřených uzávěrem a označením. Jiný rozmnožovací materiál rostlin než osivo lze uvádět na trh také ve formě jednotlivých rostlin.
2.Balení, svazky a nádoby uvedené v odstavci 1 se zajistí tak, aby nemohly být otevřeny bez zničení tohoto zajištění nebo zanechání stop, které prokazují, že balení, svazek nebo nádoba byly otevřeny. Účinnost zajišťovacího zařízení musí být zaručena buď tím, že se do něj začlení návěsky stanovené v článcích 15 a 16, nebo se použije plomba. Balení a nádoby jsou z tohoto požadavku vyňaty, pokud zajištění nelze znovu použít.
3.V případě rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo základního či certifikovaného rozmnožovacího materiálu musí být tato balení, svazky a nádoby zajištěny příslušným orgánem, nebo profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem příslušného orgánu. Tato balení a tyto nádoby nesmí být opětovně zajištěny, pokud tak neučiní příslušný orgán nebo profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu. Pokud jsou balení, svazek nebo nádoba opětovně zajištěny, uvede se na návěsce podle článku 15 datum opětovného zajištění a údaje o odpovědném příslušném orgánu.
4.Partie rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo základního či certifikovaného rozmnožovacího materiálu mohou být znovu zabaleny, znovu opatřeny návěskou a znovu uzavřeny pouze pod úřední kontrolou nebo pod úředním dozorem příslušného orgánu.
5.Odchylně od odstavce 1 může profesionální provozovatel prodávat osivo přímo zemědělci jako volně ložené.
Tento profesionální provozovatel musí mít k tomuto účelu oprávnění od příslušného orgánu. O této činnosti a o partii, z níž toto osivo pochází, předem informuje příslušný orgán.
Pokud je osivo nakládáno přímo do zemědělcova strojního zařízení nebo přípojného vozidla, zajistí profesionální provozovatel a dotčený zemědělec sledovatelnost tohoto osiva vystavením a uchováváním dokladů, v nichž je uveden druh a odrůda, množství, čas předání a identifikace partie.
6.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout zvláštní požadavky týkající se uzavírání, zajišťování, velikosti a podoby balení, svazků a nádob určitých druhů rozmnožovacího materiálu rostlin a stanovit podmínky pro uvádění volně loženého osiva na trh. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
ODDÍL 5
Požadavky na označování
Článek 15
Úřední návěska
1.Materiál a osivo předstupňů a základní a certifikovaný materiál a osivo se označí a jejich soulad s tímto nařízením se potvrdí úřední návěskou vydanou poté, co příslušný orgán dojde k závěru, že byly splněny požadavky uvedené v článku 7.
2.Úřední návěska musí být vydána příslušným orgánem a opatřena pořadovým číslem přiděleným příslušným orgánem.
Vytiskne ji:
a)příslušný orgán, pokud o to profesionální provozovatel požádá, anebo jestliže profesionální provozovatel není příslušným orgánem v souladu s článkem 10 oprávněn provádět certifikaci pod úředním dozorem, nebo
b)profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu, pokud je profesionální provozovatel v souladu s článkem 10 oprávněn provádět certifikaci pod úředním dozorem.
3.Profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu nebo osoba jednající na odpovědnost profesionálního provozovatele připevní úřední návěsku na vnější stranu svazku, balení nebo nádoby.
4.Úřední návěska se vydává nově. Samolepicí úřední návěsky lze použít, pokud to povolí příslušný orgán, jestliže nehrozí riziko jejich opakovaného použití.
5.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se doplňuje tento článek stanovením následujících pravidel pro:
a)digitální záznam všech úkonů provedených profesionálními provozovateli a příslušnými orgány za účelem vydání úřední návěsky;
b)zřízení centralizované platformy, která propojí všechny členské státy a Komisi a usnadní zpracování těchto záznamů, přístup k nim a jejich používání;
c)technická opatření pro vydávání elektronických úředních návěsek.
Po přijetí tohoto aktu v přenesené pravomoci může být úřední návěska vydána také v elektronické podobě (dále jen „elektronická úřední návěska“).
6.Odchylně od odstavců 1 až 5 se materiál a osivo předstupňů, základní materiál a osivo, základní materiál a osivo a certifikovaný materiál a certifikované osivo dovezené ze třetích zemí podle článku 39 uvádějí na trh v Unii s příslušnou návěskou OECD, která je provázela při dovozu.
Článek 16
Návěska provozovatele
Standardní materiál a standardní osivo se označí návěskou provozovatele. Tato návěska potvrzuje, že standardní materiál nebo standardní osivo splňuje příslušné požadavky na produkci a uvádění na trh uvedené v článku 8 na základě kontrol, odběru vzorků a zkoušek provedených profesionálním provozovatelem.
Návěsku provozovatele vydává, tiskne a na vnější stranu svazku, balení nebo nádoby připevňuje profesionální provozovatel nebo osoba jednající na odpovědnost profesionálního provozovatele.
Článek 17
Obsah návěsek
1.Jazyk použitý na úřední návěsce a návěsce provozovatele je nejméně jedním z úředních jazyků Unie.
2.Úřední návěska a návěska provozovatele je čitelná, nesmazatelná, nezměnitelná v případě neoprávněného zásahu, vytištěná na jedné straně, dříve nepoužitá a snadno viditelná.
3.Kromě prvků uvedených v odstavci 4 může příslušný orgán použít pro doplňující informace jakékoli místo na úřední návěsce nebo na návěsce provozovatele. Tyto informace se uvádějí písmeny, která nejsou větší než písmena použitá pro obsah úřední návěsky nebo návěsky provozovatele podle odstavce 4. Tyto doplňující informace musí být výhradně věcné, nesmí představovat reklamní materiál a musí se týkat pouze požadavků na produkci a uvádění na trh nebo požadavků na označování geneticky modifikovaných organismů nebo NGT rostlin kategorie 1 podle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách ...). .
4.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví obsah, velikost, barvu a podobu úřední návěsky, případně návěsky provozovatele, ve vztahu k příslušným kategoriím nebo typům rozmnožovacího materiálu rostlin, a to pro:
a)úřední návěsku podle čl. 15 odst. 1;
b)návěsku provozovatele podle článku 16;
c)návěsku pro směsi podle čl. 21 odst. 1;
d)návěsku pro směsi určené k ochraně přirozeného prostředí podle čl. 22 odst. 1;
e)návěsku pro opětovně zabalená a opětovně označená osiva podle čl. 23 odst. 5;
f)návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin patřící k uchovávaným odrůdám uvedeným v čl. 26 odst. 2;
g)návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh pro konečné uživatele podle čl. 28 odst. 1 písm. a);
h)návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh některými genovými bankami, organizacemi a sítěmi uvedenými v článku 29;
i)návěsku pro šlechtitelský materiál podle čl. 31 odst. 2;
j)návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin dosud neregistrovaných odrůd podle čl. 32 odst. 5;
k)návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin povolený v případě přechodných obtíží se zásobováním podle čl. 33 odst. 2 a
l)návěsku pro osivo s prozatímním povolením k uvádění na trh podle čl. 34 odst. 3;
m)návěsku pro osivo s neukončenou certifikací podle čl. 35 odst. 3;
n)návěsku pro rozmnožovací materiál rostlin dovážený ze třetích zemí podle čl. 40 odst. 1 a 2.
Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
5.Příslušný orgán může profesionálnímu provozovateli povolit, aby na okrajích úřední návěsky uvedl jiné informace než obsah uvedený v odstavci 4 a než reklamní materiály, a to na ploše o velikosti nejvýše 20 % celkové plochy úřední návěsky, které označí názvem „Neúřední informace“. Tyto informace se uvádějí písmeny, která nejsou větší než písmena použitá pro obsah úřední návěsky podle odstavce 4.
Článek 18
Odkaz na partie
Úřední návěska a návěska provozovatele se vydává pro každou partii.
Pokud je partie téže odrůdy rozdělena do dvou či více partií, vystaví se pro každou partii nová úřední návěska nebo návěska provozovatele.
Pokud je více partií téže odrůdy sloučeno do nové partie, vystaví se pro tuto novou partii nová úřední návěska nebo návěska provozovatele.
Článek 19
Nesoulad rozmnožovacího materiálu rostlin s požadavky na produkci a uvádění na trh
V případě, že úřední kontroly provedené během uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin na trh prokáží, že osivo nebo materiál předstupňů, základní osivo nebo materiál, certifikované osivo nebo certifikovaný materiál či standardní osivo nebo materiál nebyly vyprodukovány nebo uvedeny na trh v Unii v souladu s příslušnými požadavky uvedenými v článcích 7 nebo 8, nebo v případě, že odrůdová pravost a čistota rozmnožovacího materiálu rostlin nebyly potvrzeny při vegetačních zkouškách podle článku 24, příslušné orgány zajistí, aby dotčený profesionální provozovatel přijal nezbytná nápravná opatření týkající se dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin, jeho prostor a případně způsobů produkce. Tato opatření se zaměří na dosažení jedné nebo více z těchto skutečností:
a)dotčený rozmnožovací materiál rostlin splňuje příslušné požadavky;
b)dotčený rozmnožovací materiál rostlin je stažen z trhu nebo je použit jako jiný materiál než rozmnožovací materiál rostlin;
c)s výjimkou standardního osiva nebo standardního materiálu je dotčený rozmnožovací materiál rostlin produkován nebo uváděn na trh v rámci nižší kategorie v souladu s požadavky platnými pro tuto kategorii;
d)profesionálnímu provozovateli je navíc k odnětí nebo změně povolení podle článku 11 sankcionován ještě dalším způsobem.
Článek 20
Rozmnožovací materiál rostlin určený k produkci a uvádění na trh pouze jako osivo nebo materiál předstupňů, základní osivo nebo materiál či certifikované osivo nebo certifikovaný materiál
1.Rozmnožovací materiál rostlin patřící k rodům nebo druhům uvedeným v příloze IV může být produkován a uváděn na trh pouze jako osivo nebo materiál předstupňů, základní osivo nebo materiál či certifikované osivo nebo certifikovaný materiál.
2.Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 75 akt v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy IV.
Aktem v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci se rod nebo druh doplní do přílohy IV, pokud jsou splněny obě tyto podmínky:
a)je nutné poskytnout vyšší záruky kvality osiva daného rodu nebo druhu a
b)náklady na certifikační činnosti, které jsou nezbytné pro produkci a uvádění na trh příslušného osiva jako osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva, jsou přiměřené:
i)účelu zajištění zabezpečení potravin a krmiv nebo zajištění vysoké hodnoty průmyslového zpracování a
ii)ekonomickým výhodám plynoucím z nejvyšších standardů týkajících se pravosti a jakosti osiva, které vyplývají z dodržování požadavků na osivo předstupňů a základní a certifikované osivo ve srovnání s požadavky na standardní osivo.
Tato přiměřenost je založena na celkovém posouzení kombinace následujících prvků: významu příslušného rodu nebo druhu pro zabezpečení potravin a krmiv v Unii; objemu jeho produkce v Unii; poptávky po něm ze strany profesionálních provozovatelů a provozovatelů v potravinářském/krmivářském průmyslu; nákladů na produkci osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva ve srovnání s náklady na produkci jiného osiva stejného rodu nebo druhu a ekonomických výhod plynoucích z produkce a uvádění na trh osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva ve srovnání s jiným osivem stejného rodu nebo druhu.
Aktem v přenesené pravomoci uvedeným v prvním pododstavci se rod nebo druh vyřadí z přílohy IV, pokud již nadále není splněna jedna z podmínek stanovených v druhém pododstavci písm. b) bodech i) a ii).
ODDÍL 6
ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA SMĚSI OSIV, OPĚTOVNÉ BALENÍ OSIV A VEGETAČNÍ ZKOUŠKY OSIV
Článek 21
Směsi semen
1.Směsi certifikovaného osiva nebo směsi standardního osiva různých rodů nebo druhů uvedených v části A přílohy I, které splňují požadavky článků 5 až 8, jakož i různých odrůd těchto rodů nebo druhů mohou být v Unii produkovány a uváděny na trh, pokud splňují požadavky tohoto článku.
Osivo obsažené v těchto směsích je opatřeno:
a)úřední návěskou, pokud směs obsahuje pouze certifikované osivo, nebo
b)návěskou provozovatele v případě, že směs obsahuje pouze standardní osivo nebo certifikované a standardní osivo.
Pro účely druhého pododstavce písm. a) předloží profesionální provozovatelé příslušnému orgánu seznam odrůd, z nichž se směs skládá, a jejich poměry za účelem ověření způsobilosti těchto odrůd.
2.Směsi osiv uvedené v odstavci 1 mohou produkovat pouze profesionální provozovatelé, kteří jsou pro tento účel schváleni příslušným orgánem. Aby profesionální provozovatelé získali povolení k produkci těchto směsí, musí splnit následující požadavky:
a)instalovali vhodné mísící zařízení a zavedli vhodné postupy, které zajistí, aby hotová směs byla uniformní a aby bylo možné dosáhnout stanoveného poměru mezi komponentními odrůdami v každé nádobě;
b)mají odpovědnou osobu, která má přímou odpovědnost za míchání a balení, a
c)vedou evidenci směsí osiv a jejich zamýšleného použití.
3.Míchání a balení osiva podle odst. 1 písm. a) se provádí pod dozorem příslušného orgánu.
Míchání se provádí takovým způsobem, aby se zajistilo, že nehrozí přítomnost semen, která nejsou určena k přidání ke směsi, a že výsledná směs je co nejvíce homogenní.
Hmotnost osiva v jedné nádobě, která obsahuje směs druhů s malými semeny a druhů, jejichž semena jsou větší, než je velikost pšenice, nesmí překročit 40 kg.
4.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů na základě technického a vědeckého vývoje a zkušeností získaných při uplatňování tohoto článku stanovit pravidla týkající se:
a)mísícího zařízení a postupu míchání;
b)maximálních velikostí partií pro jednotlivé druhy a odrůdy.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
Článek 22
Směsi určené k ochraně přirozeného prostředí
1.Odchylně od čl. 21 odst. 1 mohou členské státy povolit produkci a uvádění na trh směsi osiva různých rodů nebo druhů uvedených v části A přílohy I, jakož i různých odrůd těchto rodů nebo druhů, spolu s osivem rodů nebo druhů z jiných částí této přílohy nebo rodů nebo druhů neuvedených v této příloze, pokud tato směs splňuje všechny tyto podmínky:
a)přispívá k zachování genetických zdrojů nebo k obnově přirozeného prostředí a
b)je přirozeně spojena s určitou oblastí (dále jen „zdrojová oblast“) a přispívá k zachování genetických zdrojů nebo k obnově přirozeného prostředí;
c)splňuje požadavky přílohy V.
Tato směs představuje „směs určenou k ochraně přirozeného prostředí“ a tato skutečnost se uvede na její návěsce.
2.Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterým se mění příloha V, pokud jde o tyto prvky:
a)požadavky na povolení pro směsi osiv sbíraných přímo z přírodní lokality patřící do vymezené zdrojové oblasti za účelem ochrany a obnovy přirozeného prostředí (přímo sklízené směsi určené k ochraně přirozeného prostředí);
b)požadavky na povolení pro směsi určené k ochraně přirozeného prostředí z jednotlivě pěstovaných plodin;
c)použití a obsah některých druhů;
d)požadavky na uzavírání a balení;
e)požadavky na povolení profesionálních provozovatelů.
Tyto změny vycházejí ze zkušeností získaných při provádění tohoto článku a z jakéhokoli technického a vědeckého vývoje a zlepšení jakosti a identifikace směsí určených k ochraně přirozeného prostředí. Mohou se týkat pouze určitých rodů nebo druhů.
3.Profesionální provozovatelé oznámí příslušným orgánům množství jimi vyrobených a na trh uvedených směsí určených k ochraně přirozeného prostředí za každé období produkce.
Členské státy na požádání oznámí Komisi a ostatním členským státům množství směsí určených k ochraně přirozeného prostředí vyprodukovaných a uvedených na trh na jejich území a případně názvy příslušných orgánů odpovědných za rostlinné genetické zdroje nebo organizací uznaných pro tento účel.
Článek 23
Opětovné balení a opětovné označování partií osiva
1.Partie osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva se opětovně zabalí a označí v souladu s tímto článkem a články 14 a 15, pokud je to nezbytné pro rozdělení nebo sloučení partií.
2.Opětovné zabalení a označení partie osiva provádí:
a)profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu nebo
b)odběratel vzorků, který je k tomuto účelu pověřen příslušným orgánem, je pod jeho dozorem a je mu podřízen.
V případě písmene b) musí být profesionální provozovatel předem informován příslušným orgánem, aby mohl zorganizovat svou spolupráci s odběratelem vzorků osiva.
3.Profesionální provozovatel a odběratel vzorků provádějící opětovné zabalení a označení partií osiva učiní veškerá opatření, aby během opětovného balení byla zachována pravost a odrůdová čistota partie osiva, nedošlo ke kontaminaci a výsledná partie osiva byla co nejhomogennější.
4.Profesionální provozovatelé a odběratel vzorků osiva vedou záznamy o opětovném zabalení a označení partií osiva po dobu tří let od příslušného opětovného zabalení a označení. Informace obsažené v záznamech zahrnují:
a)referenční číslo původní partie osiva;
b)referenční číslo opětovně zabalené nebo označené partie osiva;
c)hmotnost původní partie osiva;
d)hmotnost opětovně zabalené nebo označené partie osiva;
e)datum konečného naložení s partií.
Tyto záznamy se vedou v podobě, která umožňuje identifikovat a ověřit pravost původní partie osiva, která je předmětem opětovného zabalení a označení. Záznamy se na požádání zpřístupní příslušnému orgánu.
5.Z partie osiva se odstraní původní uzávěry a návěsky. Profesionální provozovatelé nebo odběratel vzorků osiva si rovněž ponechají návěsku, která byla u každé jednotlivé partie osiva nahrazena.
Na nových návěskách se uvede buď původní referenční číslo partie osiva, nebo nové referenční číslo partie osiva přidělené příslušným orgánem.
6.Pokud příslušný orgán přidělí nové referenční číslo partie osiva, musí buď zaznamenat předchozí referenční číslo partie osiva, nebo zajistit, aby toto předchozí číslo bylo uvedeno na nových návěskách.
7.Opětovné balení směsí certifikovaného osiva lze provádět pouze tehdy, pokud profesionální provozovatel nebo odběratel vzorků osiva zjistí, že poměr jednotlivých komponentů ve směsi bude během opětovného balení zachován.
Článek 24
Vegetační zkoušky pro osivo předstupňů a základní a certifikované osivo
1.Po produkci osiva předstupňů a základního a certifikovaného osiva provádějí příslušné orgány každoročně, bezprostředně po sezóně následující po odebrání vzorků nebo v jejím průběhu, kromě přehlídky porostu i polní zkoušky na pozemcích, kde se odrůda porovnává s úředně uznaným vzorkem osiva odrůdy s cílem zjistit, zda se vlastnosti odrůd během produkce nezměnily, a ověřit odrůdovou pravost a čistotu jednotlivých partií osiva.
Tyto zkoušky se použijí pro posouzení:
a)zda jsou splněny požadavky pro další kategorie nebo generace. Pokud se na základě těchto zkoušek bezprostředně následující kategorie nebo generace zjistí, že nebyla zachována odrůdová pravost nebo čistota osiva, příslušný orgán osivo pocházející z dané partie necertifikuje;
b)že toto osivo splňuje příslušné požadavky na pravost, jakost a další požadavky na certifikaci. Pokud se na základě této zkoušky zjistí, že požadavky článku 7 nebyly splněny, příslušný orgán stáhne dotyčnou partii z trhu nebo zajistí, aby splňovala příslušné požadavky.
2.Podíl těchto vegetačních zkoušek pro osivo předstupňů a základní a certifikované osivo se stanoví na základě analýzy rizik týkající se možného nevyhovění osiva příslušným požadavkům.
3.Na základě analýzy rizik uvedené v odstavci 2 provede příslušný orgán vegetační zkoušky prostřednictvím vzorků odebraných ze sklizeného osiva.
4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, jimiž se doplňuje toto nařízení stanovením pravidel pro vegetační zkoušky osiva u jednotlivých rodů nebo druhů. Tato pravidla se přizpůsobí vývoji vědeckých a technických poznatků a mezinárodních norem a mohou být stanovena pro jednotlivé rody, druhy nebo kategorie. Mohou se týkat:
a)kritérií pro provedení analýzy rizik podle odstavce 2;
b)zkušebního postupu;
c)vyhodnocení výsledků zkoušek.
5.V případě kontroly odrůdové pravosti a čistoty může být použití biomolekulárních technik využito jako doplňkový nástroj, pokud výsledky vegetačních zkoušek podle odstavce 1 nejsou průkazné.
Článek 25
Vegetační zkoušky pro standardní osivo
1.Po uvedení standardního osiva na trh provedou příslušné orgány vegetační zkoušky, aby zkontrolovaly, zda osivo splňuje příslušné požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu a případně další požadavky.
2.Podíl vegetačních zkoušek se stanoví na základě analýzy rizik týkající se možného nevyhovění příslušného osiva uvedeným požadavkům.
3.Na základě analýzy rizik, že příslušným pravidlům nebude vyhověno, se každoročně provádějí vegetační zkoušky podle odstavce 1, a to pomocí vzorků odebraných příslušným orgánem z homogenních partií osiva. Tyto zkoušky hodnotí pravost a odrůdovou čistotu dotčeného osiva, jeho míru klíčivosti a analytickou čistotu.
4.V případě kontroly odrůdové pravosti a čistoty může být použití biomolekulárních technik využito jako doplňkový nástroj, pokud výsledky vegetačních zkoušek podle odstavce 1 nejsou průkazné.
ODDÍL 7
Odchylky od požadavků článků 5 až 25
Článek 26
Rozmnožovací materiál rostlin patřící k uchovávaným odrůdám
1.Odchylně od článku 20 může být rozmnožovací materiál rostlin náležející k uchovávané odrůdě registrované v národním registru odrůd podle čl. 44 odst. 1 písm. b) pěstován a uváděn na trh v Unii jako standardní osivo nebo materiál, pokud splňuje všechny požadavky týkající se standardního osiva a materiálu pro příslušné druhy, jak je uvedeno v článku 8.
2.Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou provozovatele s označením „uchovávaná odrůda“.
3.Profesionální provozovatel, který využívá tuto odchylku, tuto činnost každoročně oznámí příslušnému orgánu, pokud jde o dotčené druhy a množství.
Článek 27
Rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu
1.Odchylně od článku 5 lze v Unii produkovat a uvádět na trh rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu, aniž by patřil k určité odrůdě. Heterogenní materiál musí být oznámen příslušnému orgánu a tímto orgánem zaregistrován před jeho produkcí a/nebo uvedením na trh v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI.
2.Odchylně od čl. 7 odst. 1 a 3 a čl. 8 odst. 1 a 3 se rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu uvedený v odstavci 1 produkuje a uvádí na trh v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI.
3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se mění příloha VI. Tyto změny se mohou týkat všech nebo pouze určitých rodů či druhů, přičemž:
a)zlepší poskytování informací v oznámeních, popisu a identifikaci heterogenního rozmnožovacího materiálu rostlin na základě zkušeností získaných při uplatňování příslušných pravidel;
b)zlepší pravidla týkající se balení a označování heterogenního rozmnožovacího materiálu rostlin na základě zkušeností získaných při kontrolách prováděných příslušnými orgány;
c)zlepší pravidla pro udržování heterogenního rozmnožovacího materiálu rostlin na základě nových osvědčených postupů.
Tyto změny se přijímají s cílem přizpůsobit se vývoji příslušných technických a vědeckých poznatků a mezinárodních norem a navázat na zkušenosti získané při uplatňování tohoto článku, co se týče všech nebo pouze některých rodů nebo druhů.
4.Každý profesionální provozovatel, který produkuje rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu a/nebo má v úmyslu jej uvádět na trh, podá před uvedením na trh oznámení příslušnému orgánu. Pokud si příslušný vnitrostátní orgán nevyžádá žádné další informace ve lhůtě stanovené příslušným orgánem, může být rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu uveden na trh.
5.Profesionální provozovatel zajistí sledovatelnost rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu tím, že uchovává informace umožňující určit profesionální provozovatele, kteří mu dodali výchozí materiál použitý pro produkci (rodičovský materiál) heterogenního materiálu.
Profesionální provozovatel uchovává tyto informace po dobu pěti let.
Profesionální provozovatel, který produkuje rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu určený k uvedení na trh, rovněž zaznamenává a uchovává tyto informace:
a)název druhu a název použitý pro každý oznámený heterogenní materiál;
b)typ techniky použité pro produkci heterogenního materiálu podle odstavce 1;
c)charakterizaci oznámeného heterogenního materiálu;
d)místo šlechtění rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu a místo produkce;
e)rozlohu plochy pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu a vyprodukované množství.
K informacím uvedeným v tomto odstavci mají přístup příslušné orgány.
6.Pro účely vhodnosti názvu heterogenního materiálu se odpovídajícím způsobem použije článek 54.
7.Heterogenní materiál oznámený podle odstavce 1 zaregistrují příslušné orgány do zvláštního registru (dále jen „registr heterogenního materiálu“).
Příslušné orgány tento registr vedou, aktualizují a zveřejňují, přičemž jeho obsah a aktualizace neprodleně oznamují Komisi.
Článek 28
Rozmnožovací materiál rostlin uváděný na trh pro konečné uživatele
1.Odchylně od článků 5 až 12, 14, 15 a 20 lze rozmnožovací materiál rostlin uvádět na trh pro konečné uživatele, pokud splňuje všechny následující požadavky:
a)je opatřen návěskou provozovatele s názvem rozmnožovacího materiálu rostlin a označením „Rozmnožovací materiál rostlin pro konečné uživatele – není úředně certifikován“ nebo v případě osiva „Osivo pro konečné uživatele – není úředně certifikováno“;
b)v případě, že nepatří k odrůdě registrované v národním registru odrůd podle článku 44, je popis zveřejněn na základě soukromé dokumentace v obchodním katalogu vedeném profesionálním provozovatelem. Tuto soukromou dokumentaci poskytne profesionální provozovatel na požádání příslušnému orgánu;
c)je prakticky prostý škodlivých organismů snižujících kvalitu a jakýchkoli vad, které by mohly zhoršit jeho kvalitu jako rozmnožovacího materiálu, přičemž má uspokojivou vitalitu a rozměry, pokud jde o jeho použitelnost jako rozmnožovací materiál rostlin, a v případě osiva musí mít uspokojivou schopnost klíčení a
d)uvádí se na trh jako jednotlivé rostliny nebo v případě osiva a hlíz v malých baleních.
Profesionální provozovatel, který využívá tuto odchylku, každoročně oznámí tuto činnost příslušnému orgánu s ohledem na dotčené druhy a množství.
2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pravidla týkající se požadavků na velikost, podobu, uzavírání a manipulaci, které se týkají malých balení podle odst. 1 písm. d).
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
Článek 29
Rozmnožovací materiál rostlin, který je uváděn na trh pro genové banky, organizace a sítě a který je předmětem jejich vzájemného obchodu
1.Odchylně od článků 5 až 25 může být rozmnožovací materiál rostlin uváděn na trh pro genové banky, organizace a sítě se zákonem stanoveným cílem nebo cílem úředně oznámeným příslušnému orgánu, jímž je zachování genetických zdrojů rostlin, nebo může být předmětem jejich vzájemného obchodu, přičemž každá z těchto činností je prováděna pro neziskové účely.
Z těchto genových bank, organizací a sítí jej lze nabízet i osobám, které provádějí uchovávání tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin jako koneční spotřebitelé, a to pro neziskové účely.
V případech uvedených v prvním a druhém pododstavci splňuje rozmnožovací materiál rostlin tyto požadavky:
a)je uveden v registru vedeném těmito genovými bankami, organizacemi a sítěmi s příslušným popisem daného rozmnožovacího materiálu rostlin;
b)je uchováván těmito genovými bankami, organizacemi a sítěmi, které na požádání poskytnou vzorky tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin příslušným orgánům, a
c)je prakticky prostý škodlivých organismů snižujících kvalitu a jakýchkoli vad, které by mohly zhoršit jeho kvalitu jako rozmnožovacího materiálu, přičemž má uspokojivou vitalitu a rozměry, pokud jde o jeho použitelnost jako rozmnožovací materiál rostlin, a v případě osiva má uspokojivou schopnost klíčení.
2.Genové banky, organizace a sítě oznámí příslušnému orgánu využití odchylky uvedené v odstavci 1 a dotčené druhy.
Článek 30
Nepeněžitá výměna osiva mezi zemědělci
1.Odchylně od článků 5 až 25 si mohou zemědělci vyměňovat osivo v rámci nepeněžité výměny, pokud toto osivo splňuje všechny následující podmínky:
1)je produkováno ve vlastních prostorách příslušného zemědělce;
2)pochází z vlastní sklizně příslušného zemědělce;
3)není předmětem smlouvy o poskytování služeb uzavřené příslušným zemědělcem s profesionálním provozovatelem, který provádí produkci osiva, a
4)osivo se používá pro dynamické hospodaření s vlastním osivem zemědělce za účelem přispění k agrodiverzitě.
2.Toto osivo splňuje všechny tyto požadavky:
a)nepatří k odrůdě, které byla udělena odrůdová práva v souladu s nařízením (EU) 2100/94;
b)je omezeno na malá množství stanovená příslušnými orgány pro konkrétní druhy na rok a na zemědělce, bez využití obchodních zprostředkovatelů nebo veřejné nabídky pro uvedení na trh, a
c)je prakticky prosté škodlivých organismů snižujících kvalitu a jakýchkoli vad, které by mohly ovlivnit jeho jakost jako osiva, přičemž má uspokojivou schopnost klíčení.
3.Členské státy každoročně oznámí Komisi a ostatním členským státům množství pro jednotlivé druhy stanovená v souladu s odst. 2 písm. b).
Článek 31
Šlechtitelské osivo
1.Odchylně od článků 5 až 25 může příslušný orgán povolit provozovatelům uvádět na trh osivo generací předcházejících kategorii předstupňů, a to pro jiného provozovatele za účelem šlechtění nových odrůd (šlechtitelské osivo).
Příslušný orgán při udělování povolení stanoví dobu platnosti povolení a množství pro jednotlivé druhy.
2.Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou vydanou profesionálním provozovatelem s označením „šlechtitelské osivo“, která se případně umístí na nádobu, svazek nebo balení tohoto materiálu.
Nádoba, svazek nebo balení se uzavře a opatří číslem partie, které se použije pro účely identifikace a vegetační zkoušky, dříve než se tento materiál použije jako osivo předstupňů.
Článek 32
Rozmnožovací materiál rostlin dosud neregistrovaných odrůd
1.Odchylně od článku 5 může příslušný orgán povolit profesionálním provozovatelům, aby pro účely množení produkovali a uváděli na trh osivo předstupňů, materiál předstupňů, základní osivo a základní materiál náležející k odrůdě, která dosud není zaregistrována v národním registru odrůd podle článku 44, pokud jsou splněny všechny tyto požadavky:
a)příslušná prodejní odvětví musí tento materiál nebo osivo získat předem, aby měly k dispozici dostatečné zásoby, až bude příslušná odrůda zaregistrována, a
b)neexistuje riziko, že by toto povolení vedlo k nedostatečné identifikaci nebo jakosti rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu, a
c)příslušný rozmnožovací materiál rostlin patří k odrůdě, pro kterou byla podána žádost o registraci do národního registru odrůd podle článku 55.
Toto povolení může být uděleno na dobu nejvýše tří let v případě osiva a pěti let v případě rozmnožovacího materiálu rostlin jiného než osivo a pro malá množství na jednotlivé druhy stanovená příslušným orgánem.
2.Odchylně od článků 5, 7, 10–12, 15, 20, 23 a 24 může příslušný orgán povolit profesionálním provozovatelům na dobu nejvýše tří let v případě osiva a pěti let v případě rozmnožovacího materiálu rostlin jiného než osivo a pro malá množství na jednotlivé druhy stanovená příslušným orgánem, aby produkovali a uváděli na trh rozmnožovací materiál rostlin náležející k odrůdě, která dosud není zaregistrována v národním registru odrůd podle článku 44, pokud jsou splněny všechny následující požadavky:
a)povolený rozmnožovací materiál rostlin se používá pouze pro zkoušky nebo pokusy prováděné profesionálními provozovateli za účelem získání informací o pěstování nebo používání dané odrůdy v zemědělských podnicích;
b)uvádění na trh se provádí pouze pro ty profesionální provozovatele, kteří vypracují zprávu o výsledcích zkoušek nebo pokusů v souvislosti s informacemi o pěstování nebo používání dané odrůdy, a to bez dalšího následného uvádění na trh;
c)neexistuje riziko, že by toto povolení vedlo k nedostatečné identifikaci nebo jakosti rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu, a
d)povolený rozmnožovací materiál rostlin splňuje požadavky na standardní rozmnožovací materiál rostlin příslušných druhů.
3.Za účelem získání povolení uvedeného v odstavcích 1 a 2 předloží profesionální provozovatel příslušným orgánům žádost, v níž uvede následující informace:
a)produkce zásob osiva a materiálu předstupňů, základního osiva a materiálu a certifikovaného osiva a materiálu, které jsou k dispozici před registrací odrůdy, a předpokládané zkoušky a pokusy pro standardní osivo a materiál;
b)šlechtitelské označení odrůdy uvedené v žádosti o registraci;
c)případně postup udržování odrůdy;
d)orgán, který žádost o registraci odrůdy projednává, a jednací číslo přidělené této žádosti;
e)místo, kde bude probíhat produkce, a
f)množství materiálu, které má být dodáno na trh.
4.Členské státy, jejichž příslušné orgány udělily povolení uvedené v odstavcích 1 a 2, o tom každoročně informují ostatní členské státy a Komisi.
5.Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavcích 1 a 2 musí být opatřen návěskou vydanou profesionálním provozovatelem s označením „Dosud nezapsaná odrůda“.
Článek 33
Povolení v případě přechodných obtíží se zásobováním
1.S cílem odstranit přechodné obtíže v obecném zásobování rozmnožovacím materiálem rostlin, které se mohou v Unii vyskytnout v důsledku nepříznivých klimatických podmínek nebo jiných nepředvídaných okolností, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu povolit členským státům, aby na dobu nejvýše jednoho roku povolily uvádění na trh kategorií materiálu nebo osiva předstupňů nebo základního či certifikovaného materiálu nebo osiva, které splňují jednu z těchto podmínek:
a)patří k odrůdě, která není uvedena v národním registru odrůd, nebo
b)splňují méně přísné požadavky, než jsou požadavky uvedené v čl. 7 odst. 1.
Písmeno a) se použije odchylně od článku 5 a písmeno b) se použije odchylně od čl. 7 odst. 1.
Tento prováděcí akt může stanovit maximální množství pro jednotlivé rody nebo druhy, jež mohou být uváděna na trh.
Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
2.Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou, na které je v příslušných případech uvedeno, že daný rozmnožovací materiál rostlin patří k neregistrované odrůdě nebo splňuje méně přísné požadavky na jakost, než jsou požadavky uvedené v čl. 7 odst. 1.
3.Komise může prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnout, že dotčené povolení musí být zrušeno nebo změněno, pokud dospěje k závěru, že již není nezbytné nebo přiměřené cíli odstranit přechodné obtíže s obecným zásobováním dotčeným rozmnožovacím materiálem rostlin. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
4.Členské státy mohou, aniž by obdržely povolení Komise uvedené v odstavci 1, povolit na dobu nejvýše jednoho roku a pro omezené množství pro každý rod nebo druh, které je nezbytné při daných obtížích se zásobováním, produkci a uvádění na trh osiva, které splňuje míru klíčivosti sníženou až o 15 procentních bodů ve srovnání s mírou klíčivosti stanovenou podle prováděcího aktu uvedeného v čl. 7 odst. 3.
Článek 34
Prozatímní povolení v naléhavých případech pro uvádění na trh osiva, které není certifikováno jako vyhovující platným požadavkům na jakost
1.Příslušné orgány mohou na dobu nejvýše jednoho měsíce povolit uvádění osiva na trh jako osiva předstupňů nebo základního či certifikovaného osiva před tím, než bude certifikováno jako vyhovující požadavkům uvedeným v článku 7, pokud jde o klíčení, maximální obsah jiných druhů nebo čistotu, jestliže je nezbytné, aby bylo toto osivo rychle dostupné na trhu za účelem uspokojení naléhavé potřeby zásobování.
2.Povolení uvedené v odstavci 1 se uděluje na základě analytického protokolu o osivu vydaného profesionálním provozovatelem, který potvrzuje jeho soulad s požadavky na klíčení, obsah jiných druhů nebo čistotu přijatými podle čl. 7 odst. 1.
Profesionální provozovatel předloží příslušnému orgánu jméno/název a adresu prvního příjemce osiva. Profesionální provozovatel uchovává informace o prozatímním analytickém protokolu, aby byly k dispozici příslušnému orgánu.
3.Osivo uvedené v odstavci 1 musí být opatřeno návěskou s označením „Prozatímní povolení k uvedení na trh“.
Článek 35
Rozmnožovací materiál rostlin, který dosud není certifikován
1.Rozmnožovací materiál rostlin, který byl vyprodukován v Unii, ale dosud nebyl certifikován jako osivo předstupňů nebo základní či certifikované osivo podle článku 7, může být uváděn na trh s odkazem na některou z těchto kategorií, pokud jsou splněny všechny následující požadavky:
a)před sklizní provedl příslušný orgán nebo profesionální provozovatel pod úředním dozorem příslušného orgánu přehlídku porostu a tato přehlídka potvrdila, že daný rozmnožovací materiál rostlin je v souladu s požadavky na produkci uvedenými v čl. 7 odst. 1;
b)je v procesu certifikace příslušným orgánem nebo profesionálním provozovatelem pod úředním dozorem příslušného orgánu a
c)jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 2 až 5.
2.Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 může profesionální provozovatel, který jej vyprodukoval, prodávat pouze profesionálnímu provozovateli, který má provést certifikaci. Tento rozmnožovací materiál rostlin nesmí být před jeho konečnou certifikací dále převáděn na jinou osobu.
3.Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou vydanou profesionálním provozovatelem s označením „Osivo/materiál s neukončenou certifikací“.
4.Pokud se liší příslušný orgán, kde byl rozmnožovací materiál rostlin sklizen (dále jen „příslušný orgán produkce“), a příslušný orgán, kde je rozmnožovací materiál rostlin certifikován podle článku 7 (dále jen „příslušný orgán certifikace“), vymění si příslušné informace týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh.
5.Rozmnožovací materiál rostlin, který byl sklizen v třetí zemi, ale dosud nebyl certifikován jako materiál předstupňů nebo základní či certifikovaný materiál podle článku 7, může být uváděn na trh v Unii odkazem na některou z těchto kategorií, pokud:
a)bylo přijato rozhodnutí o rovnocennosti podle článku 39 týkající se uvedené třetí země;
b)jsou splněny požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) a b) a v odstavcích 2 a 3, přičemž profesionální provozovatelé dotčené třetí země podléhají úřednímu dozoru svých příslušných orgánů;
c)příslušné orgány dotčeného členského státu a dotčené třetí země si vymění náležité informace týkající se uvádění tohoto materiálu na trh a
d)příslušné orgány dotčené třetí země poskytnou na požádání příslušnému orgánu členského státu certifikace veškeré náležité informace týkající se produkce.
Pro účely tohoto odstavce se odkazy v odstavcích 1 až 5 na příslušný orgán produkce považují za odkazy na příslušný orgán dotčené třetí země a odkazy na požadavky stanovené podle čl. 7 odst. 1 se považují za odkazy na rovnocenné požadavky třetí země uznané podle čl. 39 odst. 2.
Článek 36
Přísnější produkce a požadavky
1.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů oprávnit členské státy, aby v souvislosti s produkcí a uváděním rozmnožovacího materiálu rostlin na trh stanovily přísnější požadavky na produkci nebo uvádění na trh, než jsou požadavky uvedené v článcích 7 a 8, a to na celém území dotčeného členského státu nebo na jeho části, jestliže tyto přísnější požadavky odpovídají specifickým podmínkám produkce a agroklimatickým potřebám daného členského státu, pokud jde o příslušný rozmnožovací materiál rostlin.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
2.Aby členské státy získaly oprávnění uvedené v odstavci 1, předloží Komisi žádost, v níž uvedou:
a)návrh ustanovení obsahujících zamýšlené požadavky a
b)odůvodnění potřeby a přiměřenosti těchto požadavků.
3.Oprávnění uvedené v odstavci 1 se udělí pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:
a)provádění navržených ustanovení uvedených v odst. 2 písm. a) zajišťuje zlepšení pravosti a jakosti dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin a je odůvodněno zvláštními zemědělskými nebo klimatickými podmínkami dotčeného členského státu a
b)navržená ustanovení jsou nezbytná a přiměřená cíli opatření uvedeného v odst. 2 písm. a).
4.Každý členský stát v příslušných případech do ... [jeden rok ode dne použitelnosti tohoto nařízení] přezkoumá opatření, která přijal podle článku 5 směrnice 66/401/EHS, článku 5 směrnice 66/402/EHS, článku 7 směrnice 2002/54/ES, článku 24 směrnice 2002/55/ES, článku 5 směrnice 2002/56/ES a článku 7 směrnice 2002/57/ES, a buď tato opatření zruší, nebo je změní tak, aby byla v souladu s požadavky na produkci a uvádění na trh stanovenými v článcích 7 a 8 a přijatými podle nich.
Dotčený členský stát o těchto opatřeních uvědomí Komisi a ostatní členské státy.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že opatření uvedená v prvním pododstavci mají být zrušena nebo změněna, pokud jsou považována za zbytečná a/nebo nepřiměřená svému cíli. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
Článek 37
Mimořádná opatření
1.Pokud je pravděpodobné, že by produkce nebo uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin mohlo představovat vážné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, životní prostředí nebo pěstování jiných druhů, a pokud se nelze s tímto rizikem úspěšně vypořádat pomocí opatření přijatých dotčenými členskými státy, přijme Komise neprodleně prostřednictvím prováděcích aktů vhodná prozatímní mimořádná opatření. Tato opatření jsou časově omezena. V závislosti na závažnosti situace mohou obsahovat ustanovení omezující nebo zakazující uvádění dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin na trh nebo stanovující vhodné podmínky pro jeho produkci nebo uvádění na trh.
Tato opatření mohou být přijata z podnětu Komise nebo na žádost členského státu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
Je-li v řádně odůvodněných případech z mimořádně naléhavých důvodů nutné řešit vážné riziko pro lidské zdraví, přijme Komise neprodleně příslušné prováděcí akty postupem podle čl. 76 odst. 3.
2.Jestliže členský stát oficiálně informuje Komisi o nutnosti přijmout mimořádná opatření a Komise nejedná v souladu s odstavcem 1, může členský stát přijmout vhodná prozatímní mimořádná opatření. Tato opatření mohou zahrnovat ustanovení, která na území tohoto členského státu v závislosti na závažnosti situace omezují nebo zakazují produkci nebo uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin nebo pro tuto produkci nebo uvádění na trh stanoví vhodné podmínky. Dotčený členský stát neprodleně informuje o přijatých opatřeních ostatní členské státy a Komisi a uvede důvody svého rozhodnutí.
3.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že vnitrostátní prozatímní mimořádná opatření uvedená v odstavci 2 mají být zrušena nebo změněna, pokud se domnívá, že tato opatření nejsou vzhledem k příslušnému riziku uvedenému v odstavci 1 odůvodněná. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. Dotčený členský stát může svá vnitrostátní prozatímní mimořádná opatření zachovat do dne použitelnosti prováděcího aktu (prováděcích aktů) uvedeného (uvedených) v tomto odstavci.
Článek 38
Časově omezené pokusy za účelem nalezení lepších alternativ k ustanovením tohoto nařízení
1.Odchylně od článků 2, 5, 6, 7, 8 a 20 může Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout o organizaci časově omezených pokusů za účelem nalezení lepších alternativ k ustanovením tohoto nařízení týkajícím se rodů a druhů, na které se vztahuje, požadavků na příslušnost k registrované odrůdě, požadavků na produkci a uvádění na trh materiálu nebo osiva předstupňů a základního, certifikovaného a standardního materiálu nebo osiva a povinností příslušnosti k materiálu nebo osivu předstupňů a základnímu a certifikovanému materiálu nebo osivu.
Tyto pokusy mohou mít podobu technických nebo vědeckých zkoušek, které zkoumají proveditelnost a vhodnost nových požadavků ve srovnání s požadavky stanovenými v článcích 2, 5, 6, 7, 8 a 20 tohoto nařízení.
2.Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2 a stanoví jeden nebo více z těchto prvků:
a)dotčené rody nebo druhy;
b)podmínky pokusů pro jednotlivé rody nebo druhy;
c)dobu trvání pokusu;
d)povinnosti zúčastněných členských států v oblasti monitorování a podávání zpráv.
Tyto akty se přizpůsobí vývoji technik produkce dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin a vycházejí ze srovnávacích zkoušek provedených členskými státy.
3.Komise přezkoumá výsledky těchto pokusů a shrne je ve zprávě, v níž v případě potřeby uvede nutnost změnit články 2, 5, 6, 7, 8 nebo 20.
ODDÍL 8
Dovoz ze třetích zemí
Článek 39
Dovoz na základě rovnocennosti s požadavky Unie
1.Rozmnožovací materiál rostlin může být ze třetích zemí dovážen pouze tehdy, je-li podle odstavce 2 zjištěno, že splňuje požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům uplatňovaným na rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii.
Tento dovoz se však nepovolí a tato rovnocennost se neuzná podle odstavce 2 pro směsi určené k ochraně přirozeného prostředí, jako jsou směsi uvedené v článku 22, a pro rozmnožovací materiál rostlin, jako je materiál, na který se vztahují odchylky podle článků 26 až 30.
2.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů uznat, že rozmnožovací materiál rostlin určitých rodů, druhů nebo kategorií vyprodukovaný ve třetí zemi nebo v určitých oblastech třetí země splňuje požadavky rovnocenné požadavkům platným pro rozmnožovací materiál rostlin vyprodukovaný a uváděný na trh v Unii, a to na základě všech následujících skutečností:
a)důkladného přezkoumání informací a údajů, které poskytla dotčená třetí země;
b)auditu provedeného Komisí v dotčené třetí zemi, který prokazuje, že dotyčný rozmnožovací materiál rostlin splňuje požadavky rovnocenné požadavkům platným pro rozmnožovací materiál rostlin produkovaný a uváděný na trh v Unii, pokud Komise tento audit považuje za nezbytný, a
c)v případě osiva skutečnosti, že se dotčená země účastní systémů OECD pro certifikaci odrůd osiva určených pro mezinárodní obchod a uplatňuje metody Mezinárodní asociace pro zkoušení osiva (ISTA) nebo případně dodržuje pravidla Asociace úředních analytiků osiva (AOSA).
Za tímto účelem Komise přezkoumá:
a)právní předpisy třetí země týkající se dotčených druhů;
b)strukturu příslušných orgánů dané třetí země a jejích kontrolních útvarů, jejich pravomoci, záruky, které mohou být poskytnuty, pokud jde o uplatňování a prosazování právních předpisů třetí země vztahujících se na dané odvětví, a spolehlivost postupů úřední certifikace;
c)provádění odpovídajících úředních kontrol týkajících se identifikace a jakosti rozmnožovacího materiálu rostlin dotčených druhů příslušnými orgány třetí země;
d)záruky poskytnuté třetí zemí, že:
i)podmínky, které se vztahují na stanoviště produkce, z nichž je rozmnožovací materiál rostlin vyvážen do Unie, jsou v souladu s požadavky, které jsou rovnocenné požadavkům uvedeným v tomto článku, a
ii)tato stanoviště produkce jsou pravidelně a účinně kontrolována příslušnými orgány dané třetí země.
Komise může rovněž provádět audity za účelem ověření souladu s druhým pododstavcem písm. b) až d).
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
3.Prováděcí akt uvedený v odstavci 2 může stanovit jeden nebo více z následujících prvků, podle toho, co je vhodné pro příslušný rozmnožovací materiál rostlin:
a)podmínky týkající se kontrol na stanovišti produkce prováděných ve třetích zemích;
b)v případě osiva podmínky týkající se vydání certifikátu, který poskytuje Mezinárodní asociace pro zkoušení osiva, třetí zemí;
c)podmínky týkající se osiva s neukončenou certifikací;
d)podmínky týkající se balení, uzavírání a označování rozmnožovacího materiálu rostlin;
e)podmínky týkající se produkce, pravosti a uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin, které doplňují podmínky stanovené právními předpisy třetí země, je-li to nutné k řešení konkrétních aspektů týkajících se pravosti a jakosti tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin;
f)požadavky, které musí splňovat profesionální provozovatelé, kteří produkují a uvádějí na trh rozmnožovací materiál rostlin.
4.Komise může prostřednictvím prováděcích aktů uznat, že kontroly udržování odrůdy prováděné ve třetí zemi poskytují stejné záruky jako záruky podle čl. 72 odst. 1, 2 a 4, jestliže má udržování odrůd registrovaných v národním registru odrůd nebo v registru odrůd Unie probíhat v dotčené třetí zemi.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
Článek 40
Označování a informace, které je třeba poskytnout pro rozmnožovací materiál rostlin dovážený ze třetích zemí
1.Osivo předstupňů a základní a certifikované osivo uvedené v článku 39 lze dovážet ze třetích zemí pouze tehdy, je-li opatřeno návěskou OECD.
Materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál uvedený v článku 39 lze dovážet ze třetích zemí pouze tehdy, je-li opatřen úřední návěskou vydanou příslušným orgánem dotyčné třetí země.
Tyto návěsky obsahují všechny tyto informace:
a)údaj „splňuje pravidla a normy EU“;
b)druh, odrůdu, kategorii a číslo partie dotčeného rozmnožovací materiálu rostlin;
c)datum uzavření v případě uvádění na trh v nádobách nebo baleních;
d)třetí zemi produkce a příslušný orgán;
e)případně poslední třetí zemi, ze které je rozmnožovací materiál rostlin dovezen, a poslední třetí zemi, kde byl rozmnožovací materiál rostlin vyprodukován;
f)v případě osiva deklarovanou čistou nebo hrubou hmotnost dovezeného osiva nebo deklarovaný počet dovezených partií osiva;
g)jméno osoby, která rozmnožovací materiál rostlin dováží.
2.Standardní osivo a materiál uvedené v článku 39 lze dovážet ze třetích zemí pouze tehdy, jsou-li opatřeny návěskou provozovatele obsahující všechny tyto informace:
a)údaj „splňuje pravidla a normy EU“;
b)druh, odrůdu, kategorii a číslo partie dotčeného rozmnožovací materiálu rostlin;
c)datum uzavření v případě uvádění na trh v nádobách nebo baleních;
d)třetí zemi produkce;
e)případně poslední třetí zemi, ze které je rozmnožovací materiál rostlin dovezen, a poslední třetí zemi, kde byl rozmnožovací materiál rostlin vyprodukován;
f)v případě osiva deklarovanou čistou nebo hrubou hmotnost dovezeného osiva nebo deklarovaný počet dovezených partií osiva;
g)jméno osoby, která rozmnožovací materiál rostlin dováží.
3.Rozmnožovací materiál rostlin lze do Unie dovážet pouze poté, co dovozce elektronicky předloží příslušnému orgánu členského státu dovozu informace uvedené v odstavci 1 nebo 2.
4.Členské státy neprodleně oznámí systému pro správu informací o úředních kontrolách (IMSOC) uvedenému v článku 131 nařízení (EU) 2017/625 všechny zjištěné případy nesouladu dováženého rozmnožovacího materiálu rostlin, pokud jde o požadavky odstavců 1 a 2.
KAPITOLA III
POŽADAVKY NA PROFESIONÁLNÍ PROVOZOVATELE
Článek 41
Povinnosti profesionálních provozovatelů produkujících rozmnožovací materiál rostlin
Profesionální provozovatelé, kteří produkují rozmnožovací materiál rostlin:
a)jsou usazeni v Unii;
b)jsou zaregistrováni v registru uvedeném v článku 65 nařízení (EU) 2016/2031 v souladu s článkem 66 uvedeného nařízení;
c)jsou osobně k dispozici pro styk s příslušnými orgány v zájmu usnadnění úředních kontrol, nebo za tímto účelem jmenují jinou osobu;
d)zjišťují a sledují kritické body v produkčním procesu nebo při uvádění na trh, které mohou ovlivnit pravost a jakost rozmnožovacího materiálu rostlin;
e)vedou záznamy o sledování kritických bodů uvedených v písmenu b) a poskytují je k přezkoumání, pokud o to příslušné orgány požádají;
f)zajišťují, aby partie rozmnožovacího materiálu rostlin zůstaly samostatně identifikovatelné;
g)aktualizují informace o adrese prostor a jiných míst používaných pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin;
h)zajišťují, aby příslušné orgány měly přístup k prostorům a jiným místům produkce, včetně prostorů a polí třetích smluvních stran, jakož i k záznamům sledování a veškerým souvisejícím dokumentům;
i)v příslušných případech přijímají opatření pro zachování pravosti rozmnožovacího materiálu rostlin v souladu s požadavky tohoto nařízení;
j)na žádost příslušných orgánů zpřístupní veškeré smlouvy s třetími stranami.
Článek 42
Sledovatelnost
1.Profesionální provozovatelé zajišťují, aby byl rozmnožovací materiál rostlin na všech úrovních produkce a uvádění na trh vysledovatelný.
2.Pro účely odstavce 1 uchovávají profesionální provozovatelé informace, které jim umožní identifikovat:
a)profesionální provozovatele, kteří jim dodali dotčené osivo a dotčený materiál;
b)osoby, kterým dodali rozmnožovací materiál rostlin, a dotčený rozmnožovací materiál rostlin, s výjimkou konečných uživatelů.
Tyto informace poskytnou na požádání příslušným orgánům.
3.Profesionální provozovatelé uchovávají záznamy o rozmnožovacím materiálu rostlin a o profesionálních provozovatelích a osobách uvedených v odstavci 2 po dobu tří let poté, co jim byl tento materiál dodán nebo co byl jimi dodán.
Článek 43
Roční oznámení o zamýšlené produkci a certifikaci osiva a materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva a materiálu
Profesionální provozovatelé každý rok oznámí příslušným orgánům:
a)svůj záměr produkovat materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál nebo osivo předstupňů a základní a certifikované osivo nejméně jeden měsíc před zahájením této produkce a
b)produkci materiálu předstupňů a základního a certifikovaného materiálu, která byla zahájena v předchozích letech a v dotčeném roce pokračuje.
V tomto oznámení se uvedou dotčené druhy, odrůdy a kategorie rostlin a přesné místo produkce.
KAPITOLA IV
REGISTRACE ODRŮD
ODDÍL 1
REGISTRY ODRŮD
Článek 44
Zřízení národních registrů odrůd
1.Každý členský stát zřídí a zveřejní v elektronické podobě a aktualizuje jednotný národní registr odrůd (dále jen „národní registr odrůd“), který obsahuje:
a)všechny odrůdy registrované postupem podle článků 55 až 68;
b)uchovávané odrůdy uvedené v článku 26 a registrované podle článku 53.
2.Rozmnožovací materiál rostlin patřící k odrůdě registrované alespoň v jednom národním registru odrůd může být v Unii pěstován a uváděn na trh v souladu s tímto nařízením.
3.Po zřízení svých národních registrů odrůd, jakož i po každé jejich aktualizaci členské státy tyto registry a aktualizace neprodleně oznámí Komisi za účelem jejich zařazení do registru odrůd Unie uvedeného v článku 45.
4.Tento článek a články 45 až 74 se nesmí vztahovat na odrůdy, které jsou vyšlechtěny pouze jako komponenty hybridních odrůd.
Článek 45
Zřízení registru odrůd Unie
1.Komise zřídí, zveřejní v elektronické podobě a aktualizuje jednotný registr odrůd (dále jen „registr odrůd Unie“).
2.Registr odrůd Unie zahrnuje odrůdy zaregistrované v národních registrech odrůd a oznámené v souladu s článkem 44.
Registr odrůd Unie může být přístupný prostřednictvím elektronického portálu obsahujícího další registry odrůdových práv, reprodukčního materiálu lesních dřevin nebo jiných rostlin.
Článek 46
Obsah národních registrů odrůd a registru odrůd Unie
1.Národní registry odrůd a registr odrůd Unie musí obsahovat všechny prvky stanovené v příloze VII, pokud jde o odrůdy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. a).
V případě uchovávaných odrůd uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. b) se v těchto registrech uvede alespoň stručné shrnutí úředně uznaného popisu, původní oblast jejich původu, jejich název a osoba, která je udržuje.
2.Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy VII s ohledem na technický a vědecký vývoj a na základě získaných zkušeností, které ukazují na potřebu příslušných orgánů nebo profesionálních provozovatelů získat přesnější informace o registrovaných odrůdách.
ODDÍL 2
POŽADAVKY NA REGISTRACI ODRŮD
Článek 47
Požadavky na registraci v národních registrech odrůd
1.Odrůdy se zaregistrují v národním registru odrůd v souladu s články 55 až 68 pouze tehdy, pokud:
a)mají:
i)úřední popis, který prokazuje splnění požadavků na odlišnost, uniformitu a stálost stanovených v článcích 48, 49 a 50, a splňují požadavky na uspokojivou hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání, jak je stanoveno v článku 52, nebo
ii)úředně uznaný popis podle článku 53, pokud se jedná o uchovávané odrůdy;
b)nesou název, který je považován za vhodný podle článku 54;
c)v případě, že odrůdy obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají, je organismus povolen k pěstování v příslušném členském státě podle článku 19 směrnice 2001/18/ES nebo článků 7 a 19 nařízení (ES) č. 1829/2003, případně v příslušném členském státě podle článku 26b směrnice 2001/18/ES;
d)v případě, že odrůdy obsahují NGT rostlinu kategorie 1 dle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách ...) nebo z ní sestávají, získala tato rostlina prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1 podle článku 6 nebo 7 uvedeného nařízení nebo je potomkem těchto rostlin;
e)v případě, že odrůdy obsahují NGT rostlinu kategorie 2 dle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách) nebo z ní sestávají, byla tato rostlina povolena podle kapitoly III uvedeného nařízení;
f)v případě, že odrůdy jsou tolerantní vůči herbicidům, vztahují se na ně podmínky pěstování pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a pro jakýkoli jiný účel přijaté podle odstavce 3, nebo pokud nebyly přijaty, přijaté příslušnými orgány odpovědnými za registraci s cílem zabránit vzniku odolnosti plevelů vůči herbicidům v důsledku jejich používání;
g)v případě, že odrůdy mají zvláštní vlastnosti odlišné od vlastností uvedené v písmenu f), které mohou vést k nežádoucím agronomickým účinkům, řídí se podmínkami pěstování pro produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a pro jakýkoli jiný účel přijatými podle odstavce 3, nebo pokud nebyly přijaty, přijatými příslušnými orgány odpovědnými za jejich registraci s cílem zabránit těmto zvláštním nežádoucím agronomickým účinkům, například rozvoji odolnosti škůdců vůči příslušným odrůdám nebo nežádoucím účinkům na opylovače.
Odrůda nesmí být registrována jak s úředním popisem, tak s úředně uznaným popisem.
2.Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů zvláštní požadavky týkající se:
a)odlišnosti, uniformity a stálosti jednotlivých rodů nebo druhů odrůd, jak je uvedeno v odst. 1 písm. a), na základě platných protokolů Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV), protokolů vypracovaných úřadem CPVO nebo jiných příslušných technických a vědeckých důkazů a
b)zvláštní požadavky týkající se odlišnosti, uniformity a stálosti podle rodů a druhů, jak je uvedeno v písmenu a), pro ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci, jak jsou definovány v článku 3 nařízení (EU) 2018/848, na základě platných protokolů stanovených unií UPOV nebo úřadem CPVO, a zejména úpravou požadavků týkajících se uniformity.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
Přizpůsobí příslušné požadavky případnému vývoji mezinárodních norem a novým vědeckým a technickým poznatkům.
Dokud nebudou stanoveny požadavky uvedené v odst. 2 písm. b), provádí se hodnocení uniformity odrůd vhodných pro ekologickou produkci, které jsou odlišné od odrůd uvedených v čl. 68 odst. 1, na základě odchylných typů. Pro samosprašné druhy se použije populační standarda 10 % a pravděpodobnost přijetí alespoň 90 %. U volně opylovaných cizosprašných druhů se použije populační standarda 20 % a pravděpodobnost přijetí alespoň 80 %.
3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se toto nařízení doplňuje o minimální podmínky pro pěstování, jež mají příslušné orgány přijmout podle odst. 1 písm. f) a g), pokud jde o:
i)opatření na poli, včetně střídání plodin;
ii)monitorovací opatření;
iii)způsob oznamování podmínek uvedených v písmenu i) Komisi a ostatním členským státům;
iv)pravidla pro podávání zpráv profesionálních provozovatelů příslušným orgánům o uplatňování podmínek uvedených v písmenu i);
v)uvedení podmínek uvedených v bodě i) v národních registrech odrůd.
Tyto podmínky musí vycházet z nejnovějších vědeckých a technických poznatků.
4.Pro účely registrace odrůdy v národním registru odrůd přijme příslušný orgán bez dalšího zkoumání úřední popis nebo úřední zkoušku požadavků na hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání podle odst. 1 písm. a) bodu i), které vypracoval příslušný orgán jiného členského státu.
Článek 48
Odlišnost
1.Pro účely úředního popisu uvedeného v čl. 47 odst. 1 písm. a) je odrůda považována za odlišnou, pokud se dá projevem vlastností vyplývajících z genotypu nebo z kombinace genotypů jasně odlišit od jakékoli jiné odrůdy, jejíž existence je obecně známa k datu podání žádosti stanovenému podle článku 58.
2.Existence jiné odrůdy, jak je uvedeno v odstavci 1, je považována za obecně známou, jestliže platí jedna nebo více z těchto podmínek:
a)odrůda je zařazena do národního registru odrůd;
b)v Unii byla podána žádost o registraci odrůdy nebo žádost o udělení odrůdového práva pro tuto odrůdu nebo
c)v Unii existuje úřední popis této odrůdy, je celosvětově obecně znám nebo bylo provedeno technické zkoušení podle článku 59.
3.Pokud se použije odst. 2 písm. c), poskytne osoba odpovědná (poskytnou osoby odpovědné) za technické zkoušení příslušným orgánům úřední popis jí (jimi) zkoušené odrůdy.
Článek 49
Uniformita
Pro účely úředního popisu je odrůda považována za uniformní, pokud, s výhradou odchylky, kterou lze očekávat na základě určitých znaků jejího množení a typu, je dostatečně uniformní v projevu vlastností zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i v projevu všech ostatních vlastností, které slouží k jejímu úřednímu popisu.
Článek 50
Stálost
Pro účely úředního popisu je odrůda považována za stálou, pokud projev vlastností zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i všech ostatních vlastností, které slouží k popisu odrůdy, zůstane po opakovaném množení nebo v případě rozmnožovacích cyklů na konci každého cyklu nezměněn.
Článek 51
Udělená odrůdová práva
Pokud bylo odrůdě uděleno odrůdové právo podle článku 62 nařízení (ES) č. 2100/1994 nebo podle právních předpisů členského státu, má se zato, že daná odrůda je odlišná, uniformní a stálá pro účely úředního popisu a že má vhodný název pro účely čl. 47 odst. 1 písm. b).
Článek 52
Hodnota pro udržitelné pěstování a využívání
1.Pro účely čl. 47 odst. 1 písm. c) se hodnota odrůdy pro udržitelné pěstování a využívání odrůdy považuje za uspokojivou, pokud ve srovnání s jinými odrůdami téhož druhu zaregistrovanými v národním registru odrůd příslušného členského státu její vlastnosti jako celek nabízejí zřetelné zlepšení pro udržitelné pěstování a využívání plodin, jiných rostlin nebo produktů z nich získaných.
Vlastnosti uvedené v prvním pododstavci jsou následující, dle vhodnosti pro dotčené druhy, regiony, agroekologické podmínky a použití:
a)výnos, včetně stability výnosu a výnosu v podmínkách nízkých vstupů;
b)tolerance/odolnost vůči biotickým stresům, včetně chorob rostlin způsobených háďátky, houbami, bakteriemi, viry, hmyzem a jinými škodlivými organismy;
c)tolerance/odolnost vůči abiotickým stresům, včetně adaptace na podmínky změny klimatu;
d)účinnější využívání přírodních zdrojů, jako je voda a živiny;
e)snížení potřeby externích vstupů, jako jsou přípravky na ochranu rostlin a hnojiva;
f)vlastnosti, které zvyšují udržitelnost skladování, zpracování a distribuce;
g)kvalitativní nebo nutriční vlastnosti.
2.Pro účely odstavce 1 mohou členské státy spolupracovat s jinými členskými státy s podobnými agroekologickými podmínkami. Tyto členské státy mohou zřídit sdílená zařízení pro provádění zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání.
3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 75 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení tím, že:
a)stanoví minimální požadavky na provádění zkoušení podle odstavce 1;
b)stanoví metodiky pro hodnocení vlastností uvedených v odst. 1 písm. a) až g);
c)stanoví normy pro hodnocení a podávání zpráv o výsledcích zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání.
Tyto akty v přenesené pravomoci přizpůsobí požadavky, metodiky a normy uvedené v písmenech a) až c) relevantnímu technickému nebo vědeckému vývoji a všem novým politikám nebo pravidlům Unie v oblasti udržitelného zemědělství.
Pokud tato pravidla dosud nejsou stanovena, mohou členské státy taková pravidla přijmout pro svá příslušná území. Oznámí je Komisi a ostatním členským státům.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout rozhodnutí, kterým požádá členský stát, aby tato pravidla zrušil nebo změnil, pokud se na základě dostupných vědeckých a technických důkazů považují za nevhodná pro zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání odrůdy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
4.Pro účely registrace ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 19 nařízení (EU) 2018/848, se zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání provádí za podmínek ekologického zemědělství v souladu s uvedeným nařízením, a zejména s čl. 5 písm. d), e), f) a g) a článkem 12 uvedeného nařízení a částí I přílohy II uvedeného nařízení.
Pokud příslušné orgány nemohou provést zkoušku v podmínkách ekologického zemědělství nebo zkoušku určitých vlastností, včetně náchylnosti k chorobám, lze zkoušení provést za podmínek nízkých vstupů a pouze s takovým ošetřením pesticidy a dalšími vnějšími vstupy, které jsou k dokončení zkoušení nezbytně nutné.
Článek 53
Registrace uchovávaných odrůd
1.Odchylně od článků 48, 49, 50, 52, čl. 55 odst. 2, článků 56, 57 a článků 59 až 65 se uchovávaná odrůda zapíše do národního registru odrůd, pokud splňuje tyto podmínky:
a)má úředně uznaný popis s uvedením vlastností, které ji řadí mezi uchovávané odrůdy, v souladu s definicí v čl. 3 bodě 29;
b)má údaj o své původní oblasti původu;
c)má název v souladu s článkem 54;
d) je udržována v Unii.
2.Uchovávaná odrůda se zapíše do národního registru odrůd na základě žádosti profesionálního provozovatele usazeného v Unii. Tato žádost musí obsahovat všechny náležitosti uvedené v odst. 1 písm. a) až d).
Příslušný orgán registraci uchovávané odrůdy povolí nebo zamítne po kontrole jejího souladu s odstavcem 1.
3.Odrůda se nezaregistruje v národním registru odrůd jako uchovávaná odrůda, pokud:
a)je již zaregistrována v registru odrůd Unie s úředním popisem podle čl. 44 odst. 1 písm. a) nebo byla z registru odrůd Unie vymazána jako odrůda s úředním popisem během posledních dvou let nebo do dvou let od uplynutí lhůty poskytnuté podle čl. 71 odst. 2, nebo
b)je chráněna odrůdovým právem Společenství, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 2100/94, nebo vnitrostátním odrůdovým právem nebo je podána odpovídající žádost v souvislosti s těmito právy.
4.Úředně uznaný popis uvedený v odst. 1 písm. a) vychází z výsledků neúředních zkoušek, poznatků získaných z praktických zkušeností při pěstování, reprodukci a používání nebo z jiných informacích, zejména od orgánů pro genetické zdroje rostlin nebo od organizací uznaných k tomuto účelu členskými státy.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů upřesnit vlastnosti a informace, které by tento popis měl zahrnovat, je-li to vhodné pro konkrétní druhy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
5.Osoba odpovědná za udržování uchovávané odrůdy si ponechá její vzorky a na požádání je poskytne příslušným orgánům.
Článek 54
Vhodnost názvů odrůd
1.Pro účely čl. 47 odst. 1 písm. b) se název odrůdy nepovažuje za vhodný, jestliže:
a)jeho použití na území Unie brání předchozí právo třetí strany;
b)může být obecně pro uživatele obtížně rozpoznatelný nebo reprodukovatelný;
c)je totožný nebo může být zaměněn s názvem odrůdy:
i)pod kterým je v národním registru odrůd nebo v registru odrůd Unie zaregistrována jiná odrůda téhož nebo blízce příbuzného druhu nebo
ii)pod kterým byl dodán na trh v členském státě nebo v zemi, která je členem Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin, materiál z jiné odrůdy,
s výjimkou případů, kdy odrůda uvedená v bodě i) nebo ii) již neexistuje a její název nezískal zvláštní význam;
d)se shoduje nebo může být zaměněn s jinými označeními běžně používanými při dodávání zboží na trh nebo označeními, která nesmějí být použita na základě právních předpisů Unie;
e)může v některém z členských států způsobit pohoršení nebo být v rozporu s veřejným pořádkem;
f)může uvádět v omyl nebo působit nejasnosti, pokud jde o vlastnosti, hodnotu nebo pravost odrůdy či totožnost šlechtitele.
2.Aniž je dotčen odstavec 1, je-li odrůda již zaregistrována v jiných národních registrech odrůd, považuje se název za vhodný pouze v případě, že je totožný s názvem uvedeným v daných registrech.
Tento odstavec se nepoužije, jestliže:
a)název může uvádět v omyl nebo působit nejasnosti, pokud jde o příslušnou odrůdu v jednom nebo více z členských států, nebo
b)právo třetí strany brání volnému použití uvedeného názvu v souvislosti s dotčenou odrůdou.
3.Pokud po registraci odrůdy příslušný orgán zjistí, že název dané odrůdy nebyl v době registrace vhodný ve smyslu odstavců 1 a 2, předloží žadatel žádost o nový název. Příslušný orgán o této žádosti rozhodne na základě konzultace s úřadem CPVO.
Příslušný orgán může povolit, aby byl předchozí název dočasně používán.
4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením zvláštních kritérií týkajících se vhodnosti názvů odrůd, pokud jde o:
a)jejich vztah k obchodním značkám;
b)jejich vztah k zeměpisným označením nebo označením původu zemědělských produktů;
c)písemný souhlas držitelů předchozích práv v zájmu odstranění překážek, jež brání vhodnosti názvu;
d)určení, zda je název zavádějící nebo matoucí, jak je uvedeno v odst. 1 písm. f), a
e)použití názvu v podobě kódu.
ODDÍL 3
POSTUP REGISTRACE ODRŮD V NÁRODNÍCH REGISTRECH ODRŮD
Článek 55
Předkládání žádostí
Žádost o registraci odrůdy v národním registru odrůd může elektronicky podat každý profesionální provozovatel usazený v Unii.
Podání této žádosti může být předmětem poplatku, který žadatel zaplatí a který stanoví příslušný orgán.
Článek 56
Obsah žádosti o registraci odrůdy
1.Žádost o registraci odrůdy v národním registru odrůd musí obsahovat:
a)žádost o registraci;
b)označení botanického taxonu, k němuž daná odrůda patří;
c)případně registrační číslo žadatele, jeho jméno a adresu, nebo případně jména a adresy společných žadatelů, a písemné pověření případného zástupce pro řízení;
d)navrhovaný název;
e)jméno a adresu osoby odpovědné za udržování odrůdy a případně registrační číslo této osoby;
f)popis hlavních vlastností odrůdy, informace o tom, zda je přizpůsobena pouze pro určitá roční období, a vyplněný technický dotazník, pokud je k dispozici;
g)popis postupu udržování odrůdy;
h)místo šlechtění odrůdy a případně její konkrétní oblast původu;
i)informace o tom, zda je odrůda registrována v jiném národním registru odrůd a zda je žadateli známo, že se žádost o registraci v jednom z těchto registrů projednává;
j)pokud odrůda obsahuje geneticky modifikovaný organismus nebo z něj sestává, důkaz, že daný geneticky modifikovaný organismus je povolen k pěstování v Unii v souladu se směrnicí 2001/18/ES nebo nařízením (ES) č. 1829/2003, případně v příslušném členském státě v souladu s článkem 26b směrnice 2001/18/ES;
k)pokud se žádost týká uchovávaných odrůd, informace týkající se vytvoření úředně uznaného popisu odrůdy, doklad o tomto popisu a jakýkoli podkladový dokument či publikaci;
l)v případě žádosti týkající se odrůd, jimž bylo uděleno odrůdové právo podle nařízení (ES) č. 2100/94 nebo podle právních předpisů členského státu, doklad o tom, že daná odrůda je chráněna takovým právem, a odpovídající úřední popis;
m)v případě, že odrůda obsahuje NGT kategorie 1 podle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách) nebo z nich sestává, doklad o tom, že rostlina získala prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1 podle článku 6 nebo 7 uvedeného nařízení nebo je potomkem této rostliny (těchto rostlin);
n)v případě, že odrůda obsahuje NGT rostlinu kategorie 2 podle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách) nebo z ní sestává, uvedení této skutečnosti;
o)zamýšlené použití nebo podmínky pěstování odrůdy, je-li to relevantní podle čl. 47 odst. 2.
2.K žádosti o registraci odrůdy do národního registru odrůd se připojí vzorek, který se použije pro zkoušení této odrůdy. Příslušný orgán příslušného členského státu stanoví lhůtu pro předložení tohoto vzorku a určí jeho jakost a množství.
Článek 57
Formální přezkoumání žádosti
1.Příslušný orgán příslušného členského státu zaregistruje a přezkoumá každou žádost uvedenou v článku 55, aby zjistil, zda splňuje požadavky stanovené v článku 56.
2.Pokud žádost nevyhovuje požadavkům stanoveným v článku 56, umožní příslušný orgán žadateli, aby žádost ve stanovené lhůtě odpovídajícím způsobem opravil. Pokud žádost tyto požadavky do uplynutí stanovené lhůty nesplní, příslušný orgán žádost zamítne a registraci odrůdy ukončí.
Článek 58
Datum žádosti o registraci
Datem podání žádosti o registraci je datum, kdy příslušný orgán příslušného členského státu obdrží žádost, která zcela splňuje požadavky stanovené v článku 56.
Příslušné orgány neprodleně zašlou žadateli potvrzení o úspěšném podání žádosti, včetně informace o datu tohoto podání.
Článek 59
Technické zkoušení odrůdy
1.Pokud je na základě výsledku formálního přezkoumání shledáno, že žádost splňuje požadavky stanovené v článku 56, provede se technické zkoušení odrůdy.
Technické zkoušení se provádí pěstováním odrůdy s ohledem na zamýšlené použití a podmínky pěstování odrůdy. Jako doplňkový nástroj lze použít jiné prostředky, včetně použití biomolekulárních technik, pokud je to vhodné pro účely technického zkoušení, dotčených druhů nebo vlastností, které mají být kontrolovány, jak je stanoveno podle prováděcího aktu uvedeného v čl. 47 odst. 2, pokud jde o odlišnost, uniformitu a stálost.
Uvedené technické zkoušení ověřuje:
a)soulad s požadavky na odlišnost, uniformitu a stálost odrůdy, jak je uvedeno v článcích 48 až 50;
b)zda má odrůda hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání v souladu s článkem 52 v případě odrůd uvedených v čl. 47 odst. 1 písm. a) bodě ii).
2.Technické zkoušení uvedené v odstavci 1 provádějí příslušné orgány v souladu s článkem 60, pokud se nepoužije odchylka uvedená v čl. 61 odst. 1.
3.Pokud je již k dispozici formální zpráva o odlišnosti, uniformitě a stálosti odrůdy vypracovaná úřadem CPVO nebo jiným příslušným orgánem, příslušný orgán vezme pro účely ukončení technického zkoušení v úvahu závěry této zprávy.
4.Provedení technického zkoušení uvedeného v odstavci 1 může být předmětem poplatku, který zaplatí žadatel a který stanoví příslušný orgán.
Článek 60
Audit prostor příslušného orgánu
Příslušný orgán příslušného členského státu může provést technické zkoušení, pokud jde o splnění požadavků na odlišnost, uniformitu a stálost uvedených v článcích 48 až 50 až poté, co byly jeho prostory a pracovní postupy určené k tomuto účelu shledány vhodnými k provedení tohoto zkoušení na základě auditu, který uskutečnil úřad CPVO nebo Komise.
Na základě auditu uvedeného v prvním pododstavci může Komise příslušnému orgánu případně doporučit opatření, která zajistí, aby dané prostory a organizační uspořádání příslušných orgánů byly vyhovující. Komise může provádět další audity a příslušným orgánům případně doporučit nápravná opatření, která zajistí, aby jejich prostory a organizační uspořádání byly vyhovující.
Článek 61
Oprávnění žadatele k provádění technického zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání
1.Odchylně od čl. 59 odst. 2 může technické zkoušení, zda má odrůda trvalou hodnotu pro pěstování a využívání podle článku 52, nebo jeho část provádět žadatel, pokud:
a) byl žadatel oprávněn příslušným orgánem příslušného členského státu;
b)se zkoušení provádí pod úředním dozorem a pod vedením dotčeného příslušného orgánu a
c)se zkoušení provádí v prostorách k tomu určených.
2.Před udělením oprávnění provádět technické zkoušení v prostorách šlechtitelů vykoná příslušný orgán audit prostor a organizačních možností žadatele. Tímto auditem se ověří, zda jsou prostory, laboratorní zařízení, organizace a provádění pěstitelských pokusů vhodné pro uskutečnění technického zkoušení v prostorách šlechtitelů, pokud jde o soulad s požadavky na hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání podle článku 52.
3.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením pravidel týkajících se auditu uvedeného v odstavci 2.
4.Na základě auditu uvedeného v odstavci 2 může příslušný orgán případně doporučit žadateli opatření, která zajistí, aby jeho prostory a organizační uspořádání zkoušení byly vyhovující.
5.Příslušný orgán může kromě auditu uvedeného v odstavci 2 provést další audity a případně doporučit žadateli, aby ve stanovené lhůtě provedl nápravná opatření týkající se jeho prostor a pracovního uspořádání. Pokud příslušný orgán po uplynutí této lhůty zjistí, že prostory a pracovní uspořádání žadatele nejsou vyhovující, může oprávnění uvedené v odstavci 1 zrušit nebo změnit.
Článek 62
Doplňková pravidla týkající se technického zkoušení
1.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se doplňují požadavky týkající se technického zkoušení uvedeného v článku 59. Tyto akty v přenesené pravomoci se mohou týkat:
a)kvalifikace, odborné přípravy a činností zaměstnanců příslušného orgánu nebo žadatele pro účely technického zkoušení uvedeného v článku 61;
b)potřebného vybavení včetně laboratoří pro testování, nezbytného pro provádění technického zkoušení;
c)vytvoření referenčních sbírek odrůd k porovnání zkoumané odrůdy s jinými odrůdami za účelem posouzení odlišnosti a správy uchovávání těchto referenčních sbírek;
d)zavedení systémů řízení kvality, včetně záznamu činností a protokolů nebo směrnic, jež mají být použity pro technické zkoušení;
e)provedení pěstitelských pokusů a laboratorních testů pro určité rody nebo druhy, včetně biomolekulárních technik.
Tyto akty v přenesené pravomoci se přizpůsobují dostupným mezinárodním technickým a vědeckým protokolům.
2.V případě, že nebyly přijaty žádné požadavky podle odstavce 1, provede se technické zkoušení, pokud jde o prvky uvedené v odst. 1 písm. a) až e), v souladu s vnitrostátními protokoly.
Článek 63
Důvěrnost
1.Pokud se během technického zkoušení uvedeného v článku 59 jeví jako nezbytné zkoušení genetických komponentů, považují se na žádost žadatele výsledky tohoto zkoušení a popis genetických komponentů za důvěrné.
2.V případě odrůd rozmnožovacího materiálu rostlin určeného výhradně pro produkci zemědělských surovin pro průmyslové účely se s některými prvky technického zkoušení a zamýšleného využití těchto odrůd, jejichž zveřejnění může ovlivnit konkurenční postavení žadatele, nakládá jako s důvěrnými, pokud o to žadatel požádá.
3.Tento článek se použije, aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) 2017/625.
Článek 64
Prozatímní zpráva o zkoušení a prozatímní úřední popis
1.Po provedení technického zkoušení uvedeného v článku 59 připraví příslušný orgán prozatímní zprávu o zkoušení týkající se souladu s požadavky odlišnosti, uniformity a stálosti a případně vlastností hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání, jak je uvedeno v článcích 48, 49, 50 a 52, a na základě této zprávy vydá prozatímní úřední popis odrůdy.
2.Prozatímní zpráva o zkoušení může odkazovat na zjištění jiných zpráv o zkoušení vytvořených pro danou odrůdu dotčeným příslušným orgánem, jinými příslušnými orgány nebo úřadem CPVO.
3.Příslušný orgán sdělí prozatímní zprávu o zkoušení a prozatímní úřední popis odrůdy žadateli. Žadatel se může k těmto dokumentům vyjádřit do patnácti kalendářních dnů.
4.Pokud příslušný orgán nepovažuje prozatímní zprávu o zkoušení za dostatečný podklad pro rozhodnutí o registraci odrůdy, vyžádá si od žadatele další informace, zkoušky nebo jiná opatření, aby se zajistil soulad odrůdy s požadavky na odlišnost, uniformitu, stálost a hodnotu pro udržitelné pěstování a/nebo využívání, jak je stanoveno v článcích 48, 49, 50 a 52.
Článek 65
Zpráva o zkoušení a konečný úřední popis
Po zohlednění všech připomínek k prozatímní zprávě o zkoušení a prozatímnímu úřednímu popisu, které žadatel poskytl, vydá příslušný orgán konečnou zprávu o zkoušení a konečný úřední popis týkající se odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy a obsahující shrnutí výsledků zkoušení ohledně hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání.
Na základě odůvodněné žádosti zpřístupní příslušné orgány zprávy o zkoušení a úřední popis třetím stranám s výhradou vnitrostátního práva nebo práva Unie o ochraně údajů a pravidel týkajících se důvěrnosti.
Článek 66
Přezkoumání názvu odrůdy
Po formálním přezkoumání žádosti uvedeném v článku 57 a dříve, než je odrůda registrována v národním registru odrůd podle článku 67, konzultuje příslušný orgán úřad CPVO ohledně názvu odrůdy navrženého žadatelem.
Úřad CPVO poskytne příslušnému orgánu doporučení týkající se vhodnosti názvu odrůdy navrženého žadatelem v souladu s článkem 54. Příslušný orgán o tomto doporučení informuje žadatele.
Článek 67
Rozhodnutí o registraci odrůdy v národním registru odrůd
1.Pokud se na základě postupu stanoveného v článcích 55 až 66 shledá, že odrůda splňuje požadavky uvedené v čl. 47 odst. 1, rozhodne příslušný orgán příslušného členského státu, že odrůdu zaregistruje do národního registru odrůd.
2.Příslušný orgán přijme rozhodnutí o zamítnutí registrace v národním registru odrůd, jestliže:
a)stanoví, že nejsou splněny příslušné požadavky podle čl. 47 odst. 1, nebo
b)žadatel nesplnil některou z povinností stanovených v článcích 55 až 64.
3.V rozhodnutích o zamítnutí registrace odrůdy v národním registru odrůd se uvedou důvody, které toto zamítnutí odůvodňují.
4.Příslušný orgán žadateli zprostředkuje rozhodnutí uvedené v odstavcích 1 a 2.
5.Proti rozhodnutím uvedeným v odstavcích 1 a 2 se lze odvolat v souladu se správními předpisy dotčeného členského státu. Odvolání proti rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 má odkladný účinek na registraci příslušné odrůdy.
6.Přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 může být předmětem poplatku, který zaplatí žadatel a který stanoví příslušný orgán.
Článek 68
Odrůdy registrované podle směrnic 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/55/ES a 2008/90/ES
1.Odchylně od článků 54 až 67 příslušné orgány neprodleně zaregistrují ve svých vnitrostátních registrech odrůd všechny odrůdy úředně povolené nebo registrované přede dnem … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] v katalozích, seznamech nebo registrech zřízených jejich členskými státy podle článku 5 směrnice 68/193/EHS, článku 3 směrnice 2002/53/ES, čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/55/ES a čl. 7 odst. 4 směrnice 2008/90/ES, aniž by použily postup registrace stanovený v uvedených článcích.
2.Odchylně od článku 53 se odrůdy povolené v souladu s článkem 3 směrnice 2008/62/ES a čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/145/ES přede dnem … [Úř. věst., vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] neprodleně zaregistrují v národních registrech odrůd jako uchovávané odrůdy s úředně uznaným popisem, aniž by se použil postup registrace stanovený v uvedeném článku.
ODDÍL 4
Doba registrace a udržování odrůdy
Článek 69
Doba registrace
1.Doba registrace odrůdy v národním registru odrůd (dále jen „doba registrace“) je deset let.
Tato doba registrace však činí 30 let v případě odrůd druhů ovocných rostlin a rozmnožovacího materiálu révy, jak jsou uvedeny v částech C a D přílohy I.
V případě, že odrůdy sestávají z geneticky modifikovaného organismu nebo jej obsahují, je doba registrace omezena na dobu, po niž je geneticky modifikovaný organismus povolen k pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003.
V případě odrůd, které sestávají z NGT rostliny kategorie 2 podle definice v čl. 3 bodě 8 nařízení (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách ...) nebo ji obsahují, je doba registrace omezena na dobu, po niž je tato rostlina povolena podle uvedeného nařízení.
2.Doba registrace odrůdy v národním registru odrůd může být prodloužena o další období deseti nebo případně třiceti let v souladu s postupem a podmínkami uvedenými v článku 70.
V případě, že odrůda sestává z geneticky modifikovaného organismu nebo jej obsahuje, je prodloužení doby registrace omezeno na dobu, po niž je geneticky modifikovaný organismus povolen k pěstování podle směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003.
3.Registrace odrůdy může být předmětem ročního poplatku, který platí žadatel a který stanoví příslušný orgán.
Článek 70
Postup a podmínky prodloužení registrace
1.Jakákoli osoba, která má v úmyslu prodloužit registraci odrůdy, podá žádost, nejdříve dvanáct měsíců a nejpozději šest měsíců před vypršením doby registrace podle čl. 69 odst. 1.
2.Žádost se podává elektronicky. Připojí se k ní doklad prokazující, že podmínky stanovené v odstavci 3 jsou splněny.
3.Prodloužení registrace odrůdy v národním registru odrůd lze udělit pouze v případě, že:
a)žadatel předložil dostatečné důkazy o tom, že odrůda nadále splňuje příslušné požadavky čl. 47 odst. 1, a
b)příslušný orgán příslušného členského státu zjistil, že existuje osoba odpovědná za udržování odrůdy v souladu s článkem 72.
4.Příslušný orgán může z vlastního podnětu prodloužit registraci odrůdy, pokud je o ni dosud velký zájem ze strany dotčených profesionálních provozovatelů a zemědělců, nebo by měla být zachována v zájmu uchování genetických zdrojů rostlin.
Článek 71
Vyřazení z národních registrů odrůd
1.Příslušný orgán příslušného členského státu vyřadí odrůdu z národního registru odrůd, pokud:
a)zjistí na základě jakýchkoli nových důkazů, že požadavky na registraci stanovené v čl. 47 odst. 1 nejsou nadále plněny;
b)žadatel nezaplatí poplatek, který příslušný orgán stanovil v souladu s článkem 55, čl. 59 odst. 4, čl. 67 odst. 6 a čl. 69 odst. 3;
c)o to požádá osoba odpovědná za udržování odrůdy podle článku 72 nebo tato osoba přestala odrůdu udržovat a za její udržování není odpovědná žádná jiná osoba;
d)odrůda již není udržována v souladu s požadavky článku 72;
e)odrůda je udržována ve třetí zemi, která neposkytla pomoc při kontrolách tohoto udržování podle čl. 72 odst. 7;
f)při podání žádosti byly poskytnuty chybné nebo zavádějící údaje, na jejichž základě bylo o registraci rozhodnuto;
g)ve lhůtě uvedené v čl. 70 odst. 1 nebyla podána žádná žádost o prodloužení a doba platnosti registrace uvedená v čl. 69 odst. 1 uplynula.
2.Na žádost žadatele může příslušný orgán povolit, aby odrůda, jež byla z národního registru odrůd vyřazena v souladu s odst. 1 písm. g), byla dále dodávána na trh do 30. června třetího roku následujícího po vyřazení z registru.
Tato žádost musí být podána nejpozději k datu vypršení doby platnosti registrace.
3.Po vyřazení z národního registru odrůd podle odstavce 1 se dotčená odrůda neprodleně odstraní z registru odrůd Unie, pokud není zaregistrována v žádném jiném národním registru odrůd.
Článek 72
Udržování odrůdy
1.Odrůdy registrované v národním registru odrůd udržuje žadatel nebo jakákoli jiná osoba oznámená žadatelem příslušnému orgánu. Příslušný orgán pověří tuto jinou osobu prováděním udržování odrůdy, pokud tato osoba prokáže svou způsobilost k tomuto úkolu, a příslušný orgán toto pověření odejme, pokud tato osoba již není schopna tuto činnost vykonávat. Jméno a registrační číslo této osoby oznámí žadatel příslušnému orgánu členského státu.
2.Udržování odrůdy se provádí podle přijatých zásad, příslušně podle rodů, druhů nebo určitých typů odrůd.
3.Osoby uvedené v odstavci 1 vedou záznamy týkající se udržování odrůdy. Tyto záznamy musí příslušnému orgánu umožňovat, aby udržování odrůdy kdykoli zkontroloval. Tyto záznamy musí rovněž zahrnovat produkci materiálu předstupňů a základního, certifikovaného a standardního materiálu, jakož i fáze produkce předcházející materiálu předstupňů.
Příslušnému orgánu se na požádání poskytne standardní vzorek dotčené odrůdy.
4.Příslušný orgán kontroluje, jakým způsobem je udržování odrůdy prováděno, a za tímto účelem může z dotčené odrůdy odebírat vzorky. Četnost těchto kontrol se stanoví na základě pravděpodobnosti nedodržení odstavců 1 až 3.
5.Pokud příslušný orgán zjistí, že osoba odpovědná za udržování odrůdy nesplňuje požadavky odstavců 1 až 3, poskytne této osobě přiměřený čas na přijetí nápravných opatření, nebo požádá o udržování odrůdy jinou osobu. Není-li v této lhůtě přijato žádné takové opatření, příslušný orgán odrůdu z národního registru odrůd v souladu s článkem 71 vyřadí.
6.Pokud udržování odrůdy probíhá v jiném členském státě, než je členský stát, v jehož národním registru odrůd je odrůda registrována, příslušné orgány obou dotčených členských států si jsou nápomocny při provádění kontrol udržování odrůdy. Není-li tato pomoc poskytnuta v přiměřené lhůtě nebo dojde-li se k závěru, že udržování odrůdy není prováděno v souladu s tímto článkem, příslušný orgán odrůdu z národního registru odrůd v souladu s článkem 71 vyřadí.
7.Pokud udržování odrůdy probíhá ve třetí zemi, vyzvou příslušné orgány členského státu, v jehož národním registru odrůd je odrůda registrována, orgány třetí země, aby poskytly pomoc při kontrolách udržování odrůdy, pokud takové udržování podléhalo uznání rovnocennosti podle čl. 39 odst. 5. Není-li tato pomoc poskytnuta v přiměřené lhůtě nebo dojde-li se k závěru, že udržování odrůdy není prováděno v souladu s tímto článkem, příslušný orgán odrůdu z národního registru odrůd v souladu s článkem 71 vyřadí.
ODDÍL 5
VEDENÍ DOKUMENTACE A VZORKŮ
Článek 73
Dokumentace týkající se národních registrů odrůd
Příslušný orgán příslušného členského státu vede o každé odrůdě zaregistrované v národním registru odrůd spis, který obsahuje:
a)úřední popis nebo z úředně uznaný popis odrůdy;
b)zprávu o zkoušení a
c)jakoukoli doplňující zprávu o zkoušení podle čl. 64 odst. 4.
V případě úředně uznaného popisu obsahuje spis pouze tento popis a dokumenty, které jej dokládají.
Článek 74
Vzorky registrovaných odrůd
Příslušné orgány uchovávají vzorky odrůd zaregistrovaných v národních registrech odrůd a na požádání je zpřístupní jakékoli třetí straně.
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit velikost těchto vzorků, pravidla pro jejich nahrazení v případě, že množství původního vzorku je příliš omezené nebo již není dostatečné z důvodu jeho použití při jiných zkouškách, a jejich předkládání jiným příslušným orgánům. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
KAPITOLA V
PROCESNÍ USTANOVENÍ
Článek 75
Výkon přenesené pravomoci
1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.Přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 15 odst. 5, čl. 20 odst. 2, čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 46 odst. 2, čl. 47 odst. 3, čl. 52 odst. 3, čl. 54 odst. 4, čl. 61 odst. 3 a čl. 62 odst. 1 je svěřeno Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o období pěti let, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého období. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem prvního pětiletého období.
3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 15 odst. 5, čl. 20 odst. 2, čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 46 odst. 2, čl. 47 odst. 3, čl. 52 odst. 3, čl. 54 odst. 4, čl. 61 odst. 3 a čl. 62 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 15 odst. 5, čl. 20 odst. 2, čl. 22 odst. 2, čl. 24 odst. 4, čl. 27 odst. 3, čl. 46 odst. 2, čl. 47 odst. 3, čl. 52 odst. 3, čl. 54 odst. 4, čl. 61 odst. 3 a čl. 62 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 76
Postup projednávání ve výboru
1.Komisi je nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva zřízený čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.
3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.
KAPITOLA VI
PODÁVÁNÍ ZPRÁV, SANKCE A ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) 2016/2031, 2017/625 A 2018/848
Článek 77
Podávání zpráv
1.Do … [5 let ode dne použitelnosti tohoto nařízení] a poté každých pět let předají členské státy Komisi zprávu o:
a)množstvích certifikovaného a standardního rozmnožovacího materiálu rostlin a plochách použitých pro jejich produkci za rok a druh, s uvedením množství použitých pro ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci;
b)množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu uváděného na trh a plochách použitých pro jejich produkci za rok a druh;
c)množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin uváděného na trh u uchovávaných odrůd za rok a druh;
d)počtu profesionálních provozovatelů, kteří využívají odchylky pro uvádění na trh pro konečné uživatele v souladu s článkem 28, dotčených druzích a celkových množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin podle druhů;
e)počtu genových bank, organizací a sítí, jejichž zákonem stanoveným nebo jiným způsobem deklarovaným cílem je zachování genetických zdrojů rostlin v souladu s článkem 29, a dotčených druzích;
f)množstvích stanovených pro jednotlivé druhy osiva vyměňovaného v rámci nepeněžité výměny mezi zemědělci v souladu s článkem 30;
g)množstvích povolených u každého druhu pro rozmnožovací materiál rostlin určený k testům a zkouškám pro šlechtění nových odrůd v souladu s článkem 31;
h)množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin podle rodů a druhů, na které byl použit čl. 33 odst. 4;
i)množstvích rozmnožovacího materiálu rostlin podle rodů a druhů dovážených ze třetích zemí v souladu s článkem 39;
j)sankcích uložených v souladu s článkem 78;
k)počtu profesionálních provozovatelů usazených na jejich území.
2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví technické formáty zpráv podávaných podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2.
Článek 78
Sankce
1.Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí Komisi uvedená pravidla a uvedená opatření a veškeré následné změny, které se jich týkají.
2.Členské státy zajistí, aby finanční sankce za porušení tohoto nařízení, k nimž došlo v důsledku podvodu, odpovídaly v souladu s vnitrostátním právem přinejmenším buď ekonomickému prospěchu, který profesionální provozovatel získal, nebo procentu obratu profesionálního provozovatele.
Článek 79
Změny nařízení (EU) 2016/2031
V článku 37 nařízení (EU) 2016/2031 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
„4.Komise prostřednictvím prováděcího aktu případně stanoví opatření s cílem zabránit výskytu regulovaných nekaranténních škodlivých organismů pro Unii na dotčených rostlinách k pěstování, jak jsou uvedena v čl. 36 písm. f). Tato opatření se případně použijí i na dovoz těchto rostlin na území Unie a jejich přemísťování na tomto území.“
Článek 80
Změny nařízení (EU) 2017/625
Nařízení (EU) 2017/625 se mění takto:
1)v čl. 1 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„k)produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění a trh.“;
2)v článku 3 se doplňuje nový bod, který zní:
„52)„rozmnožovacím materiálem rostlin“ rozmnožovací materiál rostlin ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../...(*)+“;
_________
(*)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (Úř. věst. ..., s. ...). [poznámka pod čarou, která bude v uvedeném nařízení, patří sem]
[+Úř. věst.: Do textu vložte číslo tohoto nařízení a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku.]
3)za článek 22 se vkládá nový článek, který zní:
„Článek 22a
Zvláštní pravidla pro úřední kontroly a pro opatření přijímaná příslušnými orgány v souvislosti s rozmnožovacím materiálem rostlin
1.Úřední kontroly za účelem ověření souladu s pravidly uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. k) zahrnují úřední kontroly rozmnožovacího materiálu rostlin, provozovatelů a dalších osob, na něž se tato pravidla vztahují.
2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 144 doplňující toto nařízení o pravidla pro provádění úředních kontrol rozmnožovacího materiálu rostlin za účelem ověření souladu s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. k) vztahujícími se na toto zboží a pro opatření přijímaná příslušnými orgány po provedení těchto úředních kontrol.
Tyto akty v přenesené pravomoci stanoví pravidla týkající se zvláštních požadavků pro provádění těchto úředních kontrol v případě:
a)dovozu určitého rozmnožovacího materiálu rostlin, na nějž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. k), do Unie a jeho uvádění na trh v Unii, pokud jde o jeho identifikaci a kvalitu, a
b)zvláštních požadavků pro provádění těchto úředních kontrol činností provozovatelů během produkce konkrétního rozmnožovacího materiál rostlin, na nějž se vztahují pravidla uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. k).
3.Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví pravidla pro jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol rozmnožovacího materiálu rostlin s cílem ověřit soulad s pravidly Unie uvedenými v čl. 1 odst. 2 písm. k), jež se na toto zboží vztahují, a pro kroky přijímané příslušnými orgány v návaznosti na tyto úřední kontroly, pokud jde o:
a)jednotnou minimální četnost takových úředních kontrol v případech, kdy je určitá minimální úroveň úředních kontrol nezbytná k reakci na zjištěná jednotná rizika nesouladu s pravidly pro rozmnožovací materiál rostlin určitého původu nebo provenience;
b)jednotnou četnost úředních kontrol prováděných příslušnými orgány u provozovatelů oprávněných provádět certifikaci pod úředním dozorem v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU).../...++
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 145 odst. 2.
_________
++Úř. věst.: Vložte do textu číslo tohoto nařízení.
4.Pro účely článku 30 se povoluje přenesení některých úkolů úřední kontroly uvedených v tomto článku na jednu nebo více fyzických osob.“;
4)v čl. 40 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„c)laboratoře, které jsou akreditovány Mezinárodní asociací pro zkoušení osiva k provádění analýz, testů a diagnostiky vzorků osiv.“
Článek 81
Změna nařízení (EU) 2018/848
Nařízení (EU) 2018/848 se mění takto:
1)Článek 3 se mění takto:
a)bod 17 se nahrazuje tímto:
„(17)„rozmnožovacím materiálem rostlin“ rozmnožovací materiál rostlin podle definice v čl. 3 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (*)+;“;
____________
(*)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (Úř. věst. ..., s. ...). [poznámka pod čarou, která bude v uvedeném nařízení, patří sem]
[+Úř. věst.: Do textu vložte číslo tohoto nařízení a v poznámce pod čarou uveďte číslo, datum, název a odkaz na toto nařízení v Úředním věstníku.]
b)bod 18 se nahrazuje tímto:
„(18)„ekologickým heterogenním materiálem“ heterogenní materiál podle definice v čl. 3 bodě 27 nařízení (EU) …/…(*)++, produkovaný v souladu s tímto nařízením;“
____________
(*)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… (Úř. věst. ..., s. ...). [poznámka pod čarou, která bude v uvedeném nařízení, patří sem]
[++Úř. věst.: Vložte do textu číslo tohoto nařízení.]
2)Článek 13 se zrušuje.
3)V části I bodu 1.8.4 přílohy II nařízení (EU) 2018/848 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Veškeré postupy množení s výjimkou rostlinných tkáňových kultur, buněčných kultur, zárodečné plazmy, meristémů, chimérických klonů a mikropropagačního materiálu jsou prováděny v souladu s certifikovaným ekologickým hospodařením.“
KAPITOLA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 82
Zrušení
Směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES se zrušují.
Odkazy na uvedené zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VIII.
Článek 83
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne … [36 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].
Avšak:
a)ustanovení čl. 40 odst. 4 se použije po třech dnech od vstupu tohoto nařízení v platnost;
b)článek 52 se použije ode dne … [60 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] pro druhy uvedené v částech B a C přílohy I. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament
Za Radu
předseda/předsedkyně
předseda/předsedkyně
