EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.9.2020

COM(2020) 624 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán digitálního vzdělávání 2021-2027







Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk

{SWD(2020) 209 final}

Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk

1Úvod

Ve svých politických pokynech předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že je potřeba uvolnit potenciál digitálních technologií pro učení a výuku a rozvíjet digitální dovednosti všech. Vzdělávání a odborná příprava jsou klíčem k osobnímu naplnění, sociální soudržnosti, hospodářskému růstu a inovacím. Jsou rovněž rozhodujícím stavebním kamenem spravedlivější a udržitelnější Evropy. Během digitální a ekologické transformace má pro EU strategický význam zvyšovat kvalitu a inkluzivnost systémů vzdělávání a odborné přípravy a poskytovat digitální dovednosti všem.

Rychlá digitalizace, probíhající v posledním desetiletí, změnila řadu aspektů práce a každodenního života. Digitální transformace, která se opírá o inovace a technologický vývoj, přetváří společnost, trh práce a budoucí podobu práce. Zaměstnavatelé se potýkají s obtížemi při náboru vysoce kvalifikovaných pracovníků v řadě hospodářských odvětví, včetně digitálního. Jen velmi málo dospělých prohlubuje své dovednosti nebo mění svou kvalifikaci, aby mohli na tato volná místa nastoupit, a to často proto, že odborná příprava není k dispozici ve správný čas a na správném místě.

Využívání digitálních technologií má rovněž zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu a klimatické neutrality do roku 2050. Digitální technologie jsou účinnými faktory umožňujícími ekologickou hospodářskou transformaci, včetně přechodu na oběhové hospodářství a dekarbonizace energetiky, dopravy, stavebnictví, zemědělství a všech ostatních hospodářských odvětví a sektorů. Současně je důležité snížit klimatickou a environmentální stopu digitálních produktů a usnadnit přechod k udržitelnému chování při jejich vývoji i používání.

Systém vzdělávání a odborné přípravy se stále více stává součástí digitální transformace a může využít jejích výhod a příležitostí. Musí však také účinně zvládat její rizika, včetně nebezpečí digitální propasti mezi městskými a venkovskými oblastmi, kdy mohou mít někteří lidé větší výhody než jiní. Digitální transformace ve vzdělávání vychází z pokroku v oblasti konektivity, rozšířeného využívání různých zařízení a digitálních aplikací, potřeby individuální flexibility a neustále rostoucí poptávky po digitálních dovednostech. Krize COVID-19, která měla na vzdělávání a odbornou přípravu značný dopad, tuto změnu urychlila a umožnila získání nových zkušeností.

Digitální technologie, jsou-li pedagogy zaváděny obratně, spravedlivě a efektivně, mohou plně podporovat program vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy všech účastníků vzdělávání. Mohou usnadnit individualizované a flexibilnější učení zaměřené na studenty, a to ve všech fázích a stupních vzdělávání a odborné přípravy. Technologie mohou být účinným a zajímavým nástrojem pro kreativní učení založené na spolupráci. Mohou účastníkům vzdělávání a pedagogům pomoci získat přístup k digitálnímu obsahu, vytvářet jej a sdílet. Mohou také umožnit učení mimo posluchárny, učebny nebo pracoviště, a tím poskytnout větší svobodu neomezenou místem a rozvrhem. Učení může probíhat plně on-line nebo smíšenou formou, a to v čase, na místě a tempem, které odpovídají potřebám jednotlivých účastníků vzdělávání. Typ a koncepce technologických nástrojů a platforem, stejně jako použitá digitální pedagogika však mají přímý dopad na to, zda jsou jednotlivci do procesu vzdělávání zahrnuti nebo jsou z něj vyloučeni. Například aby studenti se zdravotním postižením mohli využívat výhod digitální transformace, potřebují nástroje, které jsou zcela bezbariérové.

Digitální vzdělávání má dva vzájemně související aspekty, na něž strategické priority tohoto akčního plánu reagují: zaprvé, zavedení rozsáhlé a rostoucí škály digitálních technologií (aplikací, platforem, softwaru), jejichž cílem je cílem zlepšit a rozšířit vzdělávání a odbornou přípravu. On-line, distanční a smíšené učení jsou konkrétními příklady toho, jak lze technologie využít k podpoře výukových a učebních procesů. Druhým klíčovým aspektem digitálního vzdělávání je to, že je potřeba vybavit všechny žáky a studenty digitálními kompetencemi (znalostmi, dovednostmi a postoji), aby mohli žít, pracovat a učit se ve světě, který je stále více zprostředkováván digitálními technologiemi, a aby se jim v takovém světě dařilo. Řešení těchto dvou aspektů digitálního vzdělávání vyžaduje politiky a činnosti v několika oblastech, včetně infrastruktury, strategie a vedení, dovedností učitelů a účastníků vzdělávání, obsahu, osnov, hodnocení a vnitrostátních právních rámců. Zatímco členské státy odpovídají za obsah výuky a organizaci svých systémů vzdělávání a odborné přípravy, opatření na úrovni EU mohou přispět k rozvoji kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy podporou spolupráce, výměny osvědčených postupů, rámců, výzkumu, doporučení a dalších nástrojů.

Z nejnovějších údajů vyplývá, že situace digitálního vzdělávání se v jednotlivých členských státech liší. Údaje z Programu OECD pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) z roku 2018 ukázaly, že mnoho domácností s nízkými příjmy nemá přístup k počítačům. Z údajů Eurostatu z roku 2019 vyplývá, že přístup k širokopásmovému internetu se v EU značně liší, od 74 % domácností v kvartilu s nejnižšími příjmy až po 97 % domácností v kvartilu s nejvyššími příjmy. Pokud jde o připravenost učitelů, mezinárodní průzkum OECD pro výuku a učení v roce 2018 ukázal, že pouze 39 % pedagogů v EU se cítilo dobře nebo velmi dobře připraveno na používání digitální technologie ve své každodenní práci, přičemž mezi členskými státy existují značné rozdíly.

V posledních desetiletích bylo uskutečněno mnoho iniciativ a investic do vzdělávacích technologií a rozvoje digitálních dovedností. Navzdory pokroku a vynikajícím příkladům inovací byly tyto iniciativy často krátkodobé nebo rozsahem omezené a na úrovni systému měly jen okrajový dopad. To může být částečně způsobeno tím, že potenciál digitalizace vzdělávání nebyl obecně viditelný a srozumitelný. Krize spojená s onemocněním Covid-19 nás poprvé přivedla do situace, kdy jsme prakticky neměli jinou možnost než k poskytování vzdělávání a odborné přípravy využít digitální technologie. Hodně jsme se naučili a mnoho učitelů, studentů a rodičů si nové dovednosti osvojilo velmi rychle. Tato pandemie zároveň odhalila nedostatky, které je třeba řešit, aby bylo možné digitální technologie úspěšně začlenit do systémů vzdělávání a odborné přípravy.

Snahy omezit šíření nákazy COVID-19 vedly k uzavření budov, ve kterých probíhá vzdělávání a odborná příprava, kampusů a dalších míst a k nucenému přechodu na nouzové způsoby digitálního vzdělávání. Tyto nouzové režimy zahrnovaly široké využívání on-line a distančního vzdělávání. 1 Toto masové a bezprecedentní využívání technologií k učení ukázalo, že učitelé mají mnoho příležitostí organizovat svou výuku odlišně, komunikovat se studenty individuálněji a zaměřit se na jejich specifické potřeby. Mnoho členských států si zároveň uvědomilo slabiny systému a obecný nedostatek digitální připravenosti. Ačkoli digitální technologie umožnily mnoha žákům, studentům a dospělým účastníkům vzdělávání pokračovat ve studiu, ukázaly se také být hlavní překážkou pro ty, kterým chyběl přístup, vybavení, připojení nebo dovednosti. V některých členských státech měla převážná většina pedagogů a účastníků vzdělávání jen málo zkušeností, pokud vůbec nějaké, s výukou a učením on-line a s různými pedagogickými přístupy potřebnými pro tento způsob výuky. Ne všechny nástroje nebo obsah byly dostupné a specifickým problémům čelili účastníci vzdělávání se zdravotním postižením.

Krize vyžaduje, abychom přehodnotili způsob, jakým jsou vzdělávání a odborná příprava ve všech oborech koncipovány a poskytovány, tak aby splňovaly požadavky rychle se měnícího a stále více digitalizovaného světa. Kvalitní a inkluzivní vzdělávání by dnes mělo vycházet z potřeb naší současné i budoucí společnosti. Je proto důležité zvážit, jak lze ve všech fázích a etapách vzdělávání a odborné přípravy účelně a strategicky začlenit digitální technologie do vzdělávacích postupů.

Krize COVID-19 osvětlila, co jsou klíčové faktory účinného digitálního vzdělávání a odborné přípravy: konektivita a vhodné digitální vybavení pro účastníky vzdělávání a pedagogy; učitelé a školitelé, kteří sebejistě a kvalifikovaně používají digitální technologie k podpoře výuky a přizpůsobené pedagogice; vedení; spolupráce a sdílení osvědčených postupů a inovativních výukových metod. Zkušenosti z tohoto období ukazují, že instituce a systémy vzdělávání a odborné přípravy, které dříve investovaly do své digitální kapacity, byly lépe připraveny přizpůsobit přístupy k výuce, udržet zapojení účastníků vzdělávání a pokračovat v procesu vzdělávání a odborné přípravy. Tato mimořádná situace zejména potvrdila, že je třeba, aby všichni pedagogové měli dovednosti v oblasti účinného využívání digitálních technologií v procesu výuky a odborné přípravy a aby zajistili, že se všechny děti budou moci účastnit digitálního vzdělávání. Rovněž potvrdila, že při výuce on-line jsou zapotřebí různé pedagogické přístupy. Učitelé a účastníci vzdělávání musí rovněž rozvíjet dovednosti a know-how pro tento odlišný způsob učení. Nyní se posouváme nad rámec neplánované a nouzové fáze, která byla uložena poskytovatelům vzdělávání, učitelům, studentům, rodinám a vzdělávacímu systému jako celku. Měl by být definován strategický a dlouhodobý přístup k digitálnímu vzdělávání a odborné přípravě.

V prvním akčním plánu digitálního vzdělávání, který byl přijat v roce 2018, se EU zabývala digitalizací ve vzdělávání pomocí řady opatření. 2 Vzhledem k tomu, že digitální transformace pokračuje a krize v oblasti veřejného zdraví přináší do popředí nové výzvy, se nový akční plán zaměřuje na dlouhodobější digitální změnu ve vzdělávání a odborné přípravě. 

Jak bylo oznámeno v agendě dovedností pro Evropu a ve sdělení o Evropském prostoru vzdělávání, nový akční plán představuje vizi pro zlepšení digitální gramotnosti, dovedností a schopností na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a pro všechny úrovně digitálních dovedností (od základních po pokročilé). Akční plán podpoří cíl agendy dovedností zajistit, aby 70 % osob ve věku 16 až 74 let mělo do roku 2025 alespoň základní digitální dovednosti. Nový akční plán rovněž podporuje cíle nedávno přijatého návrhu Komise na doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, který se výrazně zaměřuje na digitální transformaci v odvětví odborného vzdělávání a přípravy. 

Akční plán může využívat 3  program Erasmus, Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, politiky inteligentní specializace, Nástroj pro propojení Evropy a programy Digitální Evropa a Horizont Evropa. Akční plán je navíc součástí reakce EU na krizi COVID-19, jejímž cílem je poskytnout členským státům vodítko při upřednostňování financování digitálního vzdělávání v rámci facility na podporu oživení a odolnosti, kde stěžejní investice a další nástroje politiky soudržnosti představují prohlubování dovedností a změny kvalifikace, jakož i podpora vysokorychlostního širokopásmového připojení. 4 Bude rovněž sloužit jako podklad pro monitorování v rámci evropského semestru. Pomůže podpořit členské státy v jejich reformních snahách; je rovněž možné, že bude k dispozici technická podpora reforem vnitrostátních politik prostřednictvím nástroje pro technickou podporu. 5 Akční plán vymezuje konkrétní oblasti, v nichž je obzvláště zapotřebí přijmout opatření na podporu oživení a odolnosti vzdělávání a odborné přípravy a na zajištění toho, aby vzdělávání v Evropě umožnilo ekologickou a digitální transformaci a využilo přínosů digitální transformace a zároveň zmírnilo její rizika.

Akční plán navazuje na práci Evropského parlamentu 6 , Rady 7 a Komise a stanoví opatření pro vysoce kvalitní a inkluzivní digitální vzdělávání a odbornou přípravu, která budou vyžadovat kombinaci kroků a politik, aby byla účinná. Vztahuje se na příští programové období (2021–2027) a stanoví priority a odpovídající opatření, díky nimž může EU vytvořit přidanou hodnotu.

2Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami

Komise uspořádala širokou škálu konzultací se zúčastněnými stranami, jejichž cílem bylo informovat a shromáždit pro uvedenou iniciativu jejich zkušenosti. 8  Konzultace probíhaly od února do září 2020 a zapojily se do nich organizace veřejného i soukromého sektoru, organizace působící v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a široká škála dalších zúčastněných stran, včetně výzkumných institucí a občanské společnosti.

Během tohoto procesu vzdělávací orgány zdůraznily, že je třeba zmapovat a zkoumat reakce na krizi COVID-19, poučit se z nich a určit silné a slabé stránky různých přístupů a přijatých opatření. Vzdělávací orgány a zúčastněné strany z oblasti vzdělávání rovněž zdůraznily, že je potřebné fórum pro výměnu osvědčených postupů a zkušeností na úrovni EU. Kromě toho zdůraznily, že potřebují pokyny a podporu jak pro reakci na bezprostřední krizi, tak pro následující období oživení.

Zúčastněné strany se shodly na tom, že krize zvýšila potřebu posílení digitálních dovedností pedagogů. Kromě toho vyzvaly k vypracování praktických pokynů na evropské úrovni – zejména pro ministerstva a vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy – ohledně toho, jak zavádět efektivní a inkluzivní distanční, on-line a smíšené učení. Zdůraznily rovněž, že jsou potřeba pokyny v určitých obzvláště náročných oblastech, jako je hodnocení.

Zúčastněné strany vyzvaly EU ke strategičtějšímu a jednotnějšímu přístupu k digitálnímu vzdělávání, s ohledem jak na krizi, tak na přetrvávající výzvy digitální transformace. Dalšími klíčovými tématy, která se objevila, byla potřeba využívat programy financování EU na podporu konektivity, infrastruktury a přístupu k digitálním technologiím ve všech členských státech, a to jak ve formálním, tak v neformálním prostředí. Zúčastněné strany rovněž zdůraznily, že je třeba podporovat digitální gramotnost, zvládat přemíru informací a bojovat proti dezinformacím, které se podle jejich názoru staly během krize ještě závažnějším problémem.

Hlavní výsledky otevřené veřejné konzultace

V rámci otevřené veřejné konzultace o akčním plánu digitálního vzdělávání, která se konala od 18. června do 4. září 2020, bylo přijato více než 2 700 příspěvků. 9 Konzultace se soustředila na zkušenosti s učením se během krize COVID-19 a byla zaměřena na studenty; rodiče a pečující osoby; širší veřejnost; zaměstnavatele, podniky, pedagogy a vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy. 10  

Obrázek 1: Příspěvky do otevřené veřejné konzultace rozdělené podle respondentů, kteří odpovídali za organizaci (vlevo) a za svou osobu (vpravo), s příslušnými podkategoriemi.

Z konzultace vyplývá, že krize COVID-19 vedla k rozšířenému využívání digitálních učebních postupů ve vzdělávání a odborné přípravě v celé EU. Respondenti z několika členských států však uvedli, že kvůli náročným okolnostem způsobeným pandemií se tak stalo ukvapeně a často neplánovaně. Opatření zavedená členskými státy a institucemi k zajištění kontinuity vzdělávání sahala od televizního vysílání přes on-line systémy řízení učení až po odbornou přípravu s využitím simulací. Přístupy se lišily mezi jednotlivými zeměmi i v rámci jednotlivých zemí, ale také mezi jednotlivými úrovněmi a odvětvími vzdělávání a odborné přípravy. To odráželo různé úrovně digitální vyspělosti v různých částech systému. Hlavními problematickými oblastmi bylo pro respondenty, jak zajistit přístup, spravedlnost a začlenění. Obávali se vzniku digitální propasti.

Osoby se zdravotním postižením rovněž uváděly problémy s: přístupností technologií a digitálních vzdělávacích materiálů; dostupností pomocných technologií; technickou podporou poskytovanou studentům se zdravotním postižením a kompetencemi učitelů v otázkách zdravotního postižení a přístupnosti.

U poskytovatelů vzdělávání dospělých odcházelo mnoho osob z kurzů předčasně, v některých případech to byly až tři čtvrtiny skupiny. V některých zemích poskytly regionální nebo místní vládní instituce digitální vybavení a nástroje pro dospělé účastníky vzdělávání a poskytovatele. Ačkoli to pomohlo, uvedená opatření neodpovídala značným potřebám odvětví. Někteří poskytovatelé museli přerušit veškerou činnost na dobu několika týdnů a měsíců, zejména pokud šlo o učení se prací, protože to často vyžaduje fyzickou přítomnost.

„Současná situace je nesourodá směs. Výuka on-line musí být pro každého stejně kvalitní a nesmí záviset na finančních zdrojích města nebo obce.“ rodič

Toto období masivního narušení výuky vytvořilo naléhavou potřebu digitálního vzdělávání. 95 % respondentů považuje krizi COVID-19 za „přelom“ v používání technologií ve vzdělávání a odborné přípravě. Zdůraznila, že je třeba, aby byl vysoce kvalitní digitální obsah snadno dostupný a cenově přijatelný pro účastníky vzdělávání i pedagogy. Je také více zapotřebí zapojit všechny osoby a všechny části systému vzdělávání a odborné přípravy do společných snah, jejichž cílem je zajistit, aby technologie byla využívána účinně, a stala se tak faktorem umožňujícím kvalitní inkluzivní vzdělávání, a nikoli jeho překážkou.

„Hlavní ponaučení z krize COVID-19 spočívá v tom, že digitální vzdělávání již nemá být vnímáno jako samostatná entita, ale má být považováno za nedílnou součást veškerého vzdělávání a odborné přípravy.“ učitel

Respondenti vyhodnotili digitální dovednosti a kompetence učitelů jako nejdůležitější složku digitálního vzdělávání, po níž následovaly vedení a vize ve vzdělávací instituci, vhodný digitální obsah a infrastruktura. Studenti a žáci uváděli, že potřebují více interakcí s učiteli a jejich pokynů, více komunikace s vrstevníky a větší podporu v oblasti duševního zdraví a pohody. Podle respondentů byli v tomto období obzvláště dotčeni žáci základních škol a nižších ročníků středních škol (a ti, kteří jsou více závislí na fyzické přítomnosti lektora nebo učitele).

Rodiče hráli při učení důležitou úlohu, neboť v důsledku nedostatečných sociálních interakcí a pokynů utrpělo učení i duševní pohoda. Při hodnocení toho, co potřebovali a neměli během krize k dispozici, rodiče poukázali na to, že je důležité obdržet větší pomoc s podporou jejich dětí při on-line a distančním vzdělávání. Rodiče z mnoha členských států vyjádřili ve srovnání s pedagogy negativnější názor na opatření přijatá k zajištění kontinuity vzdělávání a odborné přípravy.

„Moje dcera je předškolačka. Nedokáže se sama věnovat jakékoliv činnosti, potřebuje, abychom se přímo zapojili a pomáhali jí. My jsme ale museli zároveň pracovat.“ rodič

Sociálně-ekonomická situace rodičů hrála klíčovou roli v jejich schopnosti pomáhat žákům a studentům v pokračování ve studiu. Rodiče s dosaženým vysokoškolským vzděláním měli obecně lepší předpoklady k tomu, aby pro žáky doma vytvořili prostředí podporující vzdělávání. Nemotivující učební materiály a nedostatek pokynů a struktury pro učení a ohodnocení vedly k rezignaci některých studentů, učitelů a rodičů. Podle respondentů musí být on-line vzdělávací zdroje a obsah relevantnější, interaktivnější a snadno použitelné. Respondenti se rovněž domnívají, že tyto zdroje by měly poskytovat relevantní dovednosti pro trh práce, být vysoce kvalitní a měly by být uznávány vnitrostátními orgány. 

Období krize ukázalo, jak je důležité, aby lidé měli digitální dovednosti. Přibližně 62 % respondentů se domnívalo, že během krize své digitální dovednosti zlepšili, a tento podíl byl vyšší u pracovníků v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Více než 50 % respondentů plánuje podniknout v budoucnu kroky k dalšímu zlepšení svých digitálních kompetencí.

Respondenti uvedli, že je nezbytné zvládnout přemíru informací a odlišovat fakta od dezinformací a jiného nepravdivého obsahu na internetu. Také ochranu osobních údajů jmenovali studenti a rodiče jako zvláště relevantní dovednost. Tvorba digitálního obsahu je oblastí, kterou by pracovníci ve vzdělávání a odborné přípravě chtěli v blízké budoucnosti zlepšit, včetně schopnosti navrhovat a vyvíjet vlastní materiály.

Podle respondentů by digitální technologie měly být začleněny do systému vzdělávání a odborné přípravy na základě konzistentního souboru norem kvality a pokynů zajišťujících vhodnou kombinaci digitální a prezenční výuky. Přestože mnozí respondenti považují osobní kontakt za zásadní, očekávají, že krize urychlí přechod ke vzdělávání a odborné přípravě smíšenou nebo hybridní formou.

Podle respondentů by opatření na úrovni EU měla podporovat profesní rozvoj učitelů, poskytnout poradenství v oblasti digitálního vzdělávání, posílit snahy členských států o zlepšení konektivity a infrastruktury a poskytovat podporu vzdělávacím institucím a institucím odborné přípravy pro rozvoj strategií digitálního vzdělávání a zvláštních opatření pro znevýhodněné skupiny. Respondenti z několika členských států se domnívají, že je nezbytné investovat do infrastruktury, digitálních dovedností, digitální gramotnosti a bezpečného on-line prostředí (platformy/nástroje) s vysoce kvalitním obsahem. Respondenti uvedli, že toho by měly dosáhnout vzdělávací instituce, a to maximálním využitím inovativních řešení, která nabízejí soukromí poskytovatelé vzdělávání a vývojáři technologií.

Jedním z nejdůležitějších výsledků konzultačního procesu bylo, že ačkoli existují určité náznaky rozsáhlejšího dopadu krize COVID-19 na vzdělávání a odbornou přípravu, je stále příliš brzy na vyvození závěrů o jejích dlouhodobých důsledcích. Proto je nezbytné shromáždit více zkušeností a provádět výzkum dlouhodobých vlivů v delším časovém období.

3Přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy digitální éře – hlavní zásady

S tím, jak se digitální změny zrychlují, je nezbytné, aby se systémy vzdělávání a odborné přípravy odpovídajícím způsobem přizpůsobily. Zatímco odpovědnost za obsah výuky a organizaci vzdělávacích systémů nesou v první řadě členské státy, v posledních letech dynamicky narůstá sdílení a výměna osvědčených postupů v oblasti digitálního vzdělávání a vytváření společných nástrojů a rámců na úrovni EU. Spojit síly a spolupracovat v oblasti digitálního vzdělávání nebylo nikdy důležitější. EU může hrát aktivnější úlohu při určování, sdílení a rozšiřování osvědčených postupů a při podpoře členských států a komunit v oblasti vzdělávání a odborné přípravy jako celku prostřednictvím nástrojů, rámců, pokynů, technických odborných znalostí a výzkumu.

Krize COVID-19 zvýšila povědomí, že je potřeba zlepšit využívání technologií ve vzdělávání a odborné přípravě pro přizpůsobení pedagogických postupů a rozvíjení digitálních dovedností. Následující hlavní zásady jsou zásadní pro zajištění toho, aby se vzdělávání a odborná příprava přizpůsobily digitální transformaci a dále zlepšily kvalitu a inkluzivnost vzdělávání v Evropě.

·Vysoce kvalitní a inkluzivní digitální vzdělávání, které respektuje ochranu osobních údajů a etiku, musí být strategickým cílem všech orgánů a agentur působících v oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Před pandemií bylo digitální vzdělávání často odpovědností týmu nebo oddělení v rámci vzdělávacích institucí, ministerstev nebo veřejných subjektů. Krize ukázala, že ve 21. století není digitální vzdělávání okrajovým tématem, ale ústředním prvkem učení, výuky a hodnocení. Všichni aktéři vzdělávacího procesu se musí strategicky zamyslet nad tím, jak lze digitální technologie začlenit do vzdělávání a odborné přípravy.

·Transformace vzdělávání pro digitální věk je úkolem celé společnosti. Tato transformace by měla zahrnovat posílený dialog a silnější partnerství mezi pedagogy, soukromým sektorem, výzkumnými pracovníky, obcemi a veřejnými orgány. Rodiče, podniky, občanská společnost a samotní studující, včetně mladších žáků, by měli být více zapojeni do úsilí o to, aby se vysoce kvalitní, přístupné a inkluzivní digitální vzdělávání a odborná příprava staly realitou pro všechny. To by mělo být podpořeno důkazy a údaji za účelem sledování pokroku a lepšího pochopení výzev a příležitostí digitální transformace ve vzdělávání.

·Odpovídající investice do konektivity, vybavení a organizační kapacity a dovedností by měly zajistit, aby přístup k digitálnímu vzdělávání měl každý. Vzdělání je základním lidským právem a přístup k němu musí být zaručen nezávisle na prostředí, v němž probíhá – fyzickém, digitálním nebo v kombinaci obojího. Právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu a celoživotní učení je první zásadou evropského pilíře sociálních práv, zatímco pátá zásada pilíře dává pracovníkům právo na odbornou přípravu. 

·Digitální vzdělávání by mělo hrát klíčovou úlohu při zvyšování rovnosti a inkluzivnosti. Digitální dovednosti jsou nezbytné pro rozvoj a zavádění digitálně přístupných a inkluzivních systémů. Stejně tak nedostatek digitálních dovedností a nedostatečná přístupnost způsobily, že mnoho znevýhodněných skupin, učitelů a rodin nebylo schopno pokračovat v práci a učení v době, kdy byl omezen volný pohyb osob. To nejenže zvýšilo riziko chudoby a znevýhodnění, ale také prohloubilo nerovnost ve vzdělávání a odborné přípravě.

·Digitální kompetence by měly být základní dovedností všech pedagogů a školících pracovníků a měly by být začleněny do všech oblastí profesního rozvoje učitelů, včetně jejich počátečního vzdělávání. Pedagogové jsou vysoce informovaní a kvalifikovaní odborníci, kteří potřebují sebejistotu a dovednosti pro účinné a kreativní využívání technologií, aby zapojili a motivovali žáky a studenty, podporovali je v osvojování digitálních dovedností a zajistili přístupnost digitálních nástrojů a platforem pro všechny. Učitelé a školitelé by měli mít příležitosti průběžně se odborně vzdělávat a rozvíjet se s ohledem na své potřeby a obory. Digitální výukové metody a inovace v digitálním vzdělávání by měly být začleněny do všech programů počátečního vzdělávání učitelů a podporovány ve vzdělávání a odborné přípravě pracovníků s mládeží.

·Vedoucí pracovníci v oblasti vzdělávání hrají v digitálním vzdělávání klíčovou úlohu. Musí pochopit, jak a kde mohou digitální technologie zlepšit vzdělávání, poskytovat přiměřené zdroje a investice, posílit postavení pedagogů, čerpat z osvědčených postupů a podporovat příslušné organizační změny a kulturu, která oceňuje a odměňuje inovace a experimentování. Systémy vzdělávání a odborné přípravy se musí vyvíjet a přizpůsobovat, což vyžaduje, aby tuto změnu prosazovali všichni aktéři, včetně institucionálního vedení a činitelů s rozhodovací pravomocí v oblasti politiky.

·Digitální gramotnost má zásadní význam pro život v digitalizovaném světě. Vzhledem k tomu, že počítače a algoritmy zprostředkovávají mnoho každodenních činností, je důležité informovat občany všech věkových kategorií o vlivu digitálních technologií na kvalitu života a o fungování technologických systémů. To má zásadní význam pro rozvoj porozumění rizikům a příležitostem digitálních technologií a pro podporu zdravého, bezpečného a smysluplného využívání digitálních technologií. Kvůli přemíře informací a nedostatku účinných způsobů jejich ověřování je o to nezbytnější, aby k nim jednotlivci mohli kriticky přistupovat, vyhodnocovat je a filtrovat a aby byli odolnější vůči manipulaci. Digitální vzdělávání a dovednosti by měly rovněž zohledňovat dopad rozvoje a využívání digitálních zařízení a služeb na životní prostředí a klima. 

·Základní digitální dovednosti by se měly stát součástí základních přenositelných dovedností, kterými by všichni lidé měli disponovat pro svůj osobní rozvoj, zapojení do společnosti coby aktivní občané, využívání veřejných služeb a výkon svých základních práv. Důkladné porozumění digitálnímu světu by mělo být součástí formálního a neformálního vzdělávání poskytovaného každou vzdělávací institucí a institucí odborné přípravy. Základní veřejné služby jsou stále častěji poskytovány prostřednictvím elektronické veřejné správy, takže základní digitální dovednosti jsou pro každodenní život nepostradatelné.

·Abychom podpořili konkurenceschopnost, potřebujeme, aby lidé měli nejnovější pokročilé digitální dovednosti, kterými podpoří dvojí, digitální a ekologické transformace společnosti, veřejných služeb a všech částí hospodářství. Zavádění technologií má vliv na pracovní místa a každodenní život. Je proto ještě důležitější investovat do celoživotního učení podporou, poskytováním a uznáváním prohlubování dovedností a změny kvalifikace a pro digitální ekonomiku.

·Pro posílení relevantnosti, kvality a inkluzivnosti evropského vzdělávání a odborné přípravy na všech úrovních je potřeba vysoce kvalitní vzdělávací obsah. Vzdělávací instituce hrají stále důležitější úlohu jako poskytovatelé celoživotního učení. Digitální technologie by měly být využívány tak, aby usnadnily poskytování flexibilních a přístupných vzdělávacích příležitostí, a to i pro dospělé účastníky vzdělávání a odborníky, a pomohly jim při změně kvalifikace, prohlubování dovedností nebo změně profesní dráhy. Je třeba vyvinout ambicióznější úsilí v oblasti digitálního vzdělávacího obsahu, nástrojů a platforem. 11 Toto úsilí by mělo podporovat zavádění, zajišťování kvality, validaci a uznávání kurzů a vzdělávacích příležitostí ve všech odvětvích vzdělávání a odborné přípravy. Podpora krátkých vzdělávacích kurzů, které jsou uznávány, může hrát významnou úlohu při prohlubování dovedností a změně kvalifikace. To lze podpořit mikrokredity, které zaznamenávají studijní výsledky krátkodobého učení. V tomto ohledu Komise vyvíjí evropský přístup k mikrokreditům.

4Prioritní oblasti a akce

EU by se měla ambiciózně zabývat příležitostmi a výzvami digitální transformace ve vzdělávání a odborné přípravě. Výše uvedené hlavní zásady jsou základem dvou strategických priorit, které je třeba prosazovat na úrovni EU při plném dodržování zásady subsidiarity:

4.1Strategická priorita č. 1: Podpora rozvoje vysoce účinného ekosystému digitálního vzdělávání

Podpora vysoce kvalitního a inkluzivního digitálního vzdělávání musí být společnou snahou celé společnosti. Do této snahy je třeba zapojit vlády, vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy, soukromý sektor a veřejnost, aby se vytvořil vysoce účinný ekosystém digitálního vzdělávání. Politiky týkající se digitálního vzdělávání musí být lépe propojeny a EU může k této činnosti přispět na všech úrovních. Roční strategie pro udržitelný růst 2021 12 zdůraznila potřebu nebývalých investic do dovedností a konektivity a učinila z nich jednu ze sedmi stěžejních investic facility na podporu oživení a odolnosti. Klíčoví aktéři, zejména učitelé a školitelé, by měli být lépe vybaveni a vyškoleni, aby se mohli účinněji podílet na digitální transformaci vzdělávání a chápali příležitosti, které může přinést, bude-li účinně využívána.

Účinné plánování a rozvoj digitálních kapacit má zásadní význam pro systémy vzdělávání a odborné přípravy. To vyžaduje rozvoj a průběžný přezkum a aktualizaci digitálních strategií zaměřených na technologické nedostatky v infrastruktuře, zařízeních a rozvoji příslušných organizačních schopností v oblasti vzdělávání, včetně schopnosti poskytovat hybridní způsoby učení a výuky (na dálku a na místě). Měly by být vytvořeny kapacity pro zajištění dostupnosti pomocných technologií a dostupného digitálního obsahu a obecněji pro řešení nerovného přístupu ke vzdělání, např. ze sociálně-ekonomických důvodů nebo kvůli rozdílům mezi venkovskými a městskými oblastmi. Institucionalizovaná podpora má pro takové plánování a rozvoj zásadní význam, stejně jako mezioborové týmy, ve kterých jsou zastoupeni vedoucí, technologové a navrhovatelé výukových materiálů, kteří se soustředí na potřeby a zkušenosti učitelů a školitelů.

Vysokokapacitní připojení k internetu má pro vzdělávání zásadní význam. Poptávka po konektivitě roste kvůli aplikacím, které potřebují širokopásmové připojení, jako je video streaming, videokonference, cloud computing a další nastupující aplikace (např. virtuální a rozšířená realita). Poskytování rychlého a spolehlivého internetu vzdělávacím institucím a účastníkům vzdělávání hraje důležitou úlohu při zajišťování účinného a motivujícího učení. Znamená to zajistit, že přístup k internetu nebude omezen na konkrétní třídu nebo počítačovou učebnu. Pedagogové navíc považují spolehlivý přístup k bezdrátové síti za nezbytný předpoklad pro bezproblémové používání technologii ve vyučování. Nedávné období přerušení vzdělávání a uzavření fyzických lokalit zdůraznilo, že je třeba, aby žáci a studenti měli přístup k zařízením a k internetu a mohli tak pokračovat ve vzdělávání doma nebo v jiném prostředí.

Digitální vzdělávací obsah a odborná příprava v oblasti digitálních dovedností – včetně digitálních výukových metod – budou mít zásadní význam pro zaměstnance. Ti budou těžit z větší podpory on-line, prezenční nebo smíšené výuky v závislosti na kontextu a potřebách účastníka vzdělávání. Pedagogům by mělo být umožněno zavádět inovativní metody; mít povědomí o dopadu digitálních technologií a služeb na životní prostředí a klima, aby mohli činit co nejvíce udržitelných rozhodnutí; zapojit se do vzájemného učení a sdílet své zkušenosti. Důvěryhodný ekosystém digitálního vzdělávání vyžaduje vysoce kvalitní obsah, uživatelsky vstřícné nástroje, služby vytvářející přidanou hodnotu a bezpečné platformy, které chrání soukromí a dodržují etické normy. Zásadní význam má přístupnost, inkluzivnost a zaměření na účastníka vzdělávání. Rozvoj evropského digitálního vzdělávacího obsahu by měl podporovat co nejvyšší pedagogickou a vzdělávací kvalitu a respektovat rozmanitost a kulturní bohatství členských států.

Aby podpořila vysoce účinný ekosystém digitálního vzdělávání, bude Evropská komise provádět tato opatření 13 :

4.2 Strategická priorita č. 2: Rozvoj digitálních dovedností a kompetencí pro digitální transformaci

Měnící se společnost a přechod na zelenou a digitální ekonomiku vyžadují řádné digitální dovednosti. Podpora digitálních dovedností na všech úrovních pomůže zvýšit růst a inovace a vybudovat spravedlivější, soudržnější, udržitelnější a inkluzivnější společnost. Digitální dovednosti a získávání digitální gramotnosti mohou lidem všech věkových kategorií umožnit, aby byli odolnější, více se zapojovali do demokratického života a na internetu zůstávali v bezpečí a chráněni. Pro hospodářské oživení bude mít v nadcházejících letech zásadní význam vybavení evropských pracovníků a uchazečů o zaměstnání digitálními dovednostmi. Kromě digitálních dovedností vyžaduje digitální ekonomika také doplňkové dovednosti, jako jsou adaptabilita, komunikační dovednosti a schopnosti spolupráce, řešení problémů, kritické myšlení, kreativita, podnikavost a připravenost učit se.

Digitální gramotnost se stala pro každodenní život zásadní. Důkladné porozumění digitálním informacím, včetně osobních údajů, má zásadní význam pro orientaci ve světě, který je stále více zaplněný algoritmy. Vzdělávání by mělo účastníkům vzdělávání aktivněji pomáhat rozvíjet schopnost kriticky přistupovat k informacím, filtrovat a posuzovat je, zejména při odhalování dezinformací, zvládání přemíry informací a rozvíjení finanční gramotnosti. Vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy mohou pomoci vybudovat odolnost vůči přemíře informací a dezinformacím, které jsou v dobách krize a velkých společenských otřesů stále rozšířenější. Boj proti dezinformacím a škodlivým projevům prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy má zásadní význam pro účinné zapojení, zejména mladých lidí, do společnosti a demokratických procesů. Více než 40 % mladých lidí se domnívá, že kritické myšlení, sdělovací prostředky a demokracie nejsou ve škole „vyučovány dostatečně“. Znamená to výzvu zejména pro žáky a mladší studenty, kteří jsou téměř všichni každý den on-line.

Vzdělávání v oblasti výpočetní techniky 22 ve školách umožňuje mladým lidem dobře porozumět digitálnímu světu. Seznamování žáků s výpočetní technikou od raného věku prostřednictvím inovativních a motivujících přístupů k výuce, a to jak ve formálním, tak neformálním prostředí, může pomoci rozvíjet schopnosti řešení problémů, spolupráci a tvořivost. Může rovněž podpořit zájem o studium související s přírodními vědami, technologií, inženýrstvím a matematikou (dále jen „STEM“) a o budoucí kariéru v těchto oborech a zároveň bojovat proti genderovým stereotypům. Opatření na podporu vysoce kvalitního a inkluzivního vzdělávání v oblasti výpočetní techniky mohou mít rovněž pozitivní dopad na počet dívek, které studují obory související s informačními technologiemi na vysokých školách a pokračují pak prací v digitálním odvětví nebo na digitálních pracovních místech v jiných hospodářských odvětvích. 

Důkladné a vědecké porozumění digitálnímu světu může doplňovat širší rozvoj digitálních dovedností a stavět na něm. Může také mladým lidem pomoci pochopit potenciál a omezení výpočetní techniky při řešení společenských výzev. Přesto mnoho mladých lidí v Evropě stále ukončuje školu, aniž by měli kontakt se vzděláním v oblasti výpočetní techniky. 23 Úsilí o zlepšení této výuky ve školách vyžaduje partnerský přístup zahrnující vysokoškolské vzdělávání, neformální vzdělávání včetně knihoven, tvůrčích dílen a fablabů 24 , jakož i průmysl a výzkum učení. Evropský týden programování 25 , který se každoročně rozrůstá, je skvělou iniciativou, jejímž cílem je představit kódování, programování a digitální kreativitu širokému a rozmanitému publiku.

V roce 2019 pětina mladých lidí v Evropě uvedla, že nemají základní digitální dovednosti, přičemž u mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání je až třikrát větší riziko, že budou mít nedostatečné digitální dovednosti, než u jejich vrstevníků s vyšší úrovní vzdělání. To mnoha mladým lidem brání v plné účasti na trhu práce. Návrh Komise na posílení záruk pro mladé lidi proto doporučuje posoudit digitální dovednosti osob NEET (nezaměstnaných a neúčastnících se vzdělávání nebo odborné přípravy), které se registrují v systému záruk pro mladé lidi, a na základě zjištěných mezer jim nabídnout specializovanou digitální odbornou přípravu.

Evropané potřebují digitální dovednosti, aby se jim mohlo dařit v ekonomice založené na technologiích. Všichni, včetně studentů, uchazečů o zaměstnání a pracovníků, budou potřebovat digitální dovednosti a sebedůvěru, aby uspěli v rychle se měnícím prostředí a přizpůsobili se novým a nastupujícím technologiím. Úroveň digitálních dovedností v EU je stále nízká, i když postupně se zlepšuje, zatímco digitální transformace se neustále zrychluje. 90 % pracovních míst ve všech odvětvích bude v budoucnu vyžadovat určitou formu digitálních dovedností, avšak 35 % evropských pracovníků tyto dovednosti postrádá. Poptávka po různých digitálních dovednostech od základních po pokročilé poroste, včetně poptávky v oblasti umělé inteligence, datové gramotnosti, superpočítačů a kybernetické bezpečnosti.

Poptávka po pokročilých digitálních dovednostech 26 je vysoká. Iniciativa pro stáže v oblasti digitálních příležitostí, která probíhá od roku 2018, umožnila studentům a čerstvým absolventům získat praktické digitální zkušenosti v průmyslu. Tento program, který proškolil více než 12 000 studentů se základními i pokročilými digitálními dovednostmi, bude rozšířen tak, aby zahrnul učitele, školitele a další pedagogické pracovníky a nabídl jim příležitosti k profesnímu rozvoji v oblasti digitálního vzdělávání. Program bude rovněž rozšířen tak, aby zahrnoval stáže pro studenty a učně odborného vzdělávání a přípravy, neboť tyto systémy mají dobré předpoklady reagovat na výzvy v oblasti dovedností spojených s digitalizací. Rozvoj pokročilých digitálních dovedností je rovněž jedním z cílů programu Digitální Evropa. Prostřednictvím digitálních dobrovolníků a digitálních rychlokurzů navíc přispívá strategie pro malé a střední podniky, která se konkrétně zaměřuje na stávající pracovní sílu.

Všechny členské státy se potýkají s nedostatkem odborníků na digitální technologie, včetně analytiků údajů, analytiků kybernetické bezpečnosti, vývojářů softwaru, specialistů na digitální přístupnost a odborníků na strojové učení. 58 % podniků, které si přejí najmout odborníky na digitální technologie, uvádí potíže s náborem pracovníků a 78 % společností uvádí jako hlavní překážku nových investic nedostatek odpovídajících dovedností. 27 Z výzkumu provedeného Komisí vyplývá, že existuje prostor pro rozšíření magisterských programů EU v oblasti umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti. 28 To poskytne přístup k vysoce kvalitním a relevantním vzdělávacím příležitostem v pokročilých digitálních oblastech v celé EU. Je třeba učinit více pro podporu profesní dráhy a povolání v digitálním odvětví. Ačkoli je v oblasti IT profesionality a digitálních kompetencí 29 vyvíjeno mnoho úsilí a iniciativ, mimo jiné profesionálními počítačovými společnostmi a Evropským výborem pro normalizaci, je stávající úsilí potřeba uznávat, podporovat a navyšovat.

V roce 2017 tvořily ženy 54 % všech studujících terciárního vzdělávání v EU, avšak v digitálním odvětví jsou obzvláště nedostatečně zastoupeny. Ženy zastávají pouze 17 % pracovních míst v technickém sektoru. Ačkoli dívky mají obecně lepší výsledky než chlapci v mezinárodních testech dovedností Programu pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) a mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti (ICILS), s věkem se odchylují od předmětů souvisejících se STEM. To ovlivňuje jejich účast na vysokoškolském vzdělávání, kde pouze jeden ze tří absolventů oborů STEM je žena. Je třeba, aby učitelé, rodiče a odborníci z oborů STEM zapojovali, motivovali a inspirovali studentky, neboť větší zapojení žen do digitální ekonomiky a větší rozmanitost na trhu práce může přinést přidanou sociální a ekonomickou hodnotu pro konkurenceschopnost, růst a inovace Evropy. Snahy bojovat proti genderovým stereotypům a předsudkům v digitálním odvětví jsou rovněž velmi potřebné pro zlepšení genderové vyváženosti v tomto odvětví. Iniciativy, jako je strategie „Women in Digital“ („Ženy v digitální oblasti“) a WeGate 30 , již pracují na dosažení těchto cílů, ale pro podstatnější zlepšení je třeba úsilí zvýšit. Kromě těchto strategií, jejichž cílem je vzbudit zájem o práci v oblasti IKT u více žen, je rovněž třeba lépe pochopit, proč více pracovních míst v této oblasti není obsazeno ženami, a učinit uvedené vzdělávací programy a profesní dráhy pro dívky a ženy atraktivnější. Tyto poznatky mohou být pouze přínosem pro výuku a rozvoj digitálních technologií, jakož i pro cíl strategie pro malé a střední podniky, jímž je zvýšit podnikání žen.

Všichni by měli získat základní představu o nových a nastupujících technologiích, včetně umělé inteligence. To pomůže pozitivně, kriticky a bezpečně zacházet s těmito technologiemi a uvědomovat si potenciální problémy související s etikou, udržitelností životního prostředí, ochranou údajů a soukromím, právy dětí, diskriminací a předsudky, včetně genderových, týkajících se zdravotních postižení a etnické a rasové diskriminace. Podporou stávajících iniciativ, sdílení znalostí a spolupráce by rovněž mělo být povzbuzováno větší zastoupení a účast mladých lidí, žen a nedostatečně zastoupených skupin ve výzkumu a průmyslovém odvětví umělé inteligence. Pro pochopení toho, jaké využití a důsledky má umělá inteligence ve vzdělávání, potřebují pedagogové i studenti nové dovednosti, včetně těch základních v oblasti umělé inteligence a datové gramotnosti. Vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy si musí být vědomy příležitostí a výzev, které umělá inteligence přináší. Aby o nich zvýšila povědomí, zahájí Komise informační kampaň pro žáky, studenty a vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy (střední školství, odborné vzdělávání a příprava a vysokoškolské vzdělávání). 31

V zájmu zlepšení rozvoje digitálních dovedností bude Evropská komise provádět tyto činnosti:

5. Posílení spolupráce a výměny v oblasti digitálního vzdělávání na úrovni EU

Akční plán stanoví koordinované řešení v rámci politik na úrovni EU, které zahrnuje činnosti, investice a podpůrná opatření s dopadem větším, než by měly izolované iniciativy na úrovni členských států. Jeho provádění bude zajištěno jako součást podpůrného rámce pro Evropský prostor vzdělávání a bude zahrnovat příslušné pracovní skupiny a ujednání. To bude zahrnovat subjekty na různých úrovních (EU, vnitrostátní, regionální a místní) a více zapojí veřejnost prostřednictvím přímých komunikačních kanálů a příležitostí podílet se na návrzích.

V reakci na zkušenosti získané z krize COVID-19 a dlouhodobější cíle tohoto akčního plánu bude Komise podporovat členské státy a jejich systémy vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím užší spolupráce a cílenější diskuse a výměny v oblasti digitálního vzdělávání na úrovni EU. To je nezbytné pro umožnění strategické spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami napříč regiony, členskými státy a EU. Komise v zájmu zlepšení spolupráce v oblasti digitálního vzdělávání na úrovni EU:

Monitorování a hodnocení bude zajištěno jako součást rámce správy Evropského prostoru vzdělávání. To zajistí transparentnost a odpovědnost při provádění akčního plánu. Pro každé opatření se použijí klíčové ukazatele výkonnosti, které pomohou posoudit pokrok a v případě potřeby jej upravit a přizpůsobit. V roce 2024 provede Komise komplexní přezkum akčního plánu digitálního vzdělávání a posoudí jeho dosah a dopad. Na základě tohoto přezkumu navrhne Komise v případě potřeby dodatečná nebo nová opatření.

Vzhledem k pokračující digitalizaci poskytuje akční plán souvislosti politik a strategické pokyny ke zvýšení digitálního dopadu programu Erasmus. Kombinovaná mobilita bude „začleněna“ (tj. integrována) do programu Erasmus tím, že do něj zavede prvek „virtuálního učení“ a dále posílí úspěšné iniciativy, jako je e-Twinning pro školy. To pomůže propojit účastníky vzdělávání a učitele z různých zemí, aby spolu pracovali na společných projektech on-line. Doplní tak fyzickou mobilitu a pomůže zlepšit digitální dovednosti pedagogů a účastníků vzdělávání. Zlepší rovněž kvalitu celkové zkušenosti s digitálním učením. Kromě toho budou více využívány virtuální výměny mezi mladými lidmi a vzdělávacími institucemi v Evropě a na celém světě, aby byli mladí lidé dále zapojováni do mezikulturního dialogu a zlepšily se jejich sociální dovednosti.

V oblasti vysokoškolského vzdělávání bude iniciativa Evropské univerzity rozvíjet virtuální a osobní meziuniverzitní kampusy EU. Tato iniciativa přitom zavede inovativní modely digitálního vysokoškolského vzdělávání. Iniciativa evropské studentské karty bude hrát klíčovou úlohu při usnadňování bezpečné elektronické výměny a ověřování údajů o studentech a akademických záznamů, a bude proto důležitá pro vysokoškolské instituce, neboť zjednoduší správu mobility studentů. Studenti budou moci při provádění vzdělávacích aktivit on-line v hostitelské instituci v jiném členském státě bezpečně a důvěryhodně ověřit svoji identitu on-line na základě pravidel EU pro elektronickou identifikaci (nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (eIDAS)) 38 . Propojením různých IT systémů univerzit dosáhneme bezpapírové mobility v rámci programu Erasmus při plném dodržování obecného nařízení o ochraně osobních údajů.

6. Informační činnost a mezinárodní spolupráce

Úspěšné provádění akčního plánu bude zahrnovat úzké partnerství a spolupráci s Evropským parlamentem a členskými státy za aktivní účasti Výboru regionů a místních orgánů. Užší spolupráce pomůže členským státům překonat roztříštěnost politik, která může ohrozit účinnost politiky digitálního vzdělávání. Je rovněž nezbytné posílit a koordinovat činnost napříč odvětvími a oblastmi politiky. Komise proto podpoří spolupráci a vytváření sítě kontaktů na úrovni EU mezi vnitrostátními subjekty věnujícími se digitálnímu vzdělávání. To přispěje k podpoře výměny osvědčených postupů prostřednictvím vzájemného učení a podpoří soudržnější a strukturovanější přístup k politikám digitálního vzdělávání.

Komise rovněž uspořádá informační akce v podobě fóra zúčastněných stran s cílem zvýšit zapojení široké škály zúčastněných stran a vytvořit pocit odpovědnosti. Na těchto akcích se sejdou členské státy, orgány EU a zúčastněné strany v oblasti vzdělávání (včetně organizací sdružujících učitele a rodiče, místních orgánů, skupin občanské společnosti a podniků – včetně těch, které se angažují v programu digitálního vzdělávání) za účelem výměny osvědčených postupů a diskuse o nadcházejících výzvách a příležitostech.

Digitální vzdělávání může být pro EU v mezinárodním měřítku důležitým nástrojem, a to pro sdílení a rozšiřování osvědčených postupů a budování praktických komunit, které je uplatňují prostřednictvím spolupráce a projektů podporovaných EU. Dobře fungující vzdělávací systém je ústředním prvkem evropského způsobu života a má zásadní význam pro prosperitu a stabilitu EU, členských států a našich partnerských zemí. Iniciativy v oblasti digitálního vzdělávání mohou pomoci posílit vztahy mezi partnerskými zeměmi a EU, ale také posílit vztahy v různých regionech mimo EU. Otevřený a vysoce účinný ekosystém digitálního vzdělávání v EU může pomoci přilákat a podporovat excelenci z celého světa, neboť celosvětová soutěž o talenty a inovace se zrychluje. To může pomoci zvýšit výkonnost v oblasti inovací EU a jejích členských států.

Pandemie COVID-19 odhalila globální digitální propast. Nedílnou součástí činnosti EU jakožto globálního partnera v oblasti vzdělávání musí být posílení mezinárodní spolupráce v oblasti digitálního vzdělávání. To se projeví v programech mezinárodní spolupráce EU na celosvětové, regionální a dvoustranné úrovni, včetně mezinárodního rozměru programu Erasmus+. EU bude zejména v rámci přístupu „tým Evropa“ podporovat globální spolupráci a současně plnit své strategické cíle v prioritních regionech, zejména na západním Balkáně, v Africe a v sousedních regionech Východního partnerství a jižního Středomoří, a to mimo jiné na základě zkušeností získaných v rámci centra pro rozvoj Digital4Development. Digitální transformace bude hrát ústřední úlohu při oživení a modernizaci ekonomik západního Balkánu v souladu s digitální agendou pro západní Balkán 39 . Podobně Komise podporuje úsilí zemí Východního partnerství prostřednictvím iniciativy EU4Digital a souvisejícího nástroje. Bude podporovat udržitelný rozvoj a přinášet africkým partnerům konkrétní výhody a zároveň si vyměňovat osvědčené postupy v rámci aliance mezi Afrikou a Evropou.

7. Závěr

Pandemie COVID-19 má závažný dopad na systémy vzdělávání a odborné přípravy. Za velmi náročných okolností urychlila digitální transformaci a vyvolala překotné, rozsáhlé změny. K vývoji, který mohl trvat několik let, došlo během několika týdnů. Nyní stojíme před výzvami i příležitostmi. To znamená, že musíme využít zkušeností z posledních měsíců k posílení našich snah a postupnému přechodu od dočasného, nouzového vzdělávání na dálku k účinnějšímu, udržitelnějšímu a spravedlivějšímu digitálnímu vzdělávání, které bude součástí kreativního, flexibilního, moderního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy. Tento proces by měl vycházet z moderních výukových postupů a výzkumu.

Členské státy by měly navázat na dynamiku posledních měsíců a rozvíjet kvalitnější, přístupnější a inkluzivnější digitální výuku, učení a hodnocení. Měly by zejména plně využívat facility Evropské unie na podporu oživení a odolnosti, aby své systémy vzdělávání a odborné přípravy přizpůsobily digitální éře. To pomůže zajistit, že všichni Evropané, ať už žijí v městských nebo venkovských oblastech, na periferii nebo v regionech hlavních měst, a bez ohledu na svůj věk budou mít digitální dovednosti, které potřebují k životu, práci a učení ve 21. století a k tomu, aby se jim dařilo. Transformace systémů vzdělávání a odborné přípravy je klíčovou součástí vize Evropy připravené na digitální věk.

K takové změně však nedojde ze dne na den. Vyžaduje strategickou a koordinovanou činnost, jakož i sdružování zdrojů, investování a politickou vůli pokračovat na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Digitální skok ve vzdělávání a odborné přípravě bude zásadní pro to, aby lidé plně rozvinuli svůj potenciál, aniž by byl kdokoliv opomenut. Bude rovněž zásadní pro prokázání účinnosti, relevantnosti a legitimity systémů vzdělávání a odborné přípravy při přípravě na budoucnost – a při jejím utváření.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tento akční plán digitálního vzdělávání schválily jako základ pro spolupráci a společnou činnost zaměřenou na řešení výzev a příležitostí v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v digitálním věku.

(1)

 Glosář použitých termínů viz pracovní dokument útvarů Komise připojený k tomuto dokumentu.

(2)

 První akční plán digitálního vzdělávání byl přijat v lednu 2018 jako součást vize vytvoření Evropského prostoru vzdělávání. Sestával z 11 akcí. Další informace viz pracovní dokument útvarů Komise.

(3)

 Bez ohledu na konečný výsledek interinstitucionálního procesu jednání o budoucích programech EU.

(4)

 Dále jen „širokopásmové připojení“.

(5)

 COM(2020) 409 final.

(6)

 Například činnost výboru CULT Evropského parlamentu, který vypracoval příslušné zprávy o digitálním vzdělávání, umělé inteligenci a dalších souvisejících aspektech.

(7)

 Například závěry Rady o vlivu COVID-19 na vzdělávání přijaté během chorvatského předsednictví Rady Evropské unie.

(8)

Viz pracovní dokument útvarů Komise.

(9)

 Výsledky otevřené veřejné konzultace se liší podle kategorií. Za účelem zjištění případných rozdílů v odpovědích byly provedeny dvě analýzy: jedna zahrnuje výsledky získané od všech respondentů a druhá od všech kromě respondentů z Rumunska. V zájmu transparentního uvádění výsledků otevřené veřejné konzultace se procenta uvedená v textu vždy vztahují na všechny respondenty. V případech, kdy je použit omezený vzorek bez rumunských respondentů, je to jasně vyznačeno v odpovídající poznámce pod čarou. Všechny procentní podíly jsou zaokrouhleny nahoru.

(10)

 Dotazník byl rozdělen na čtyři odlišné části: 1) shromáždění informací o respondentech, 2) otázky týkající se vzdělávání a odborné přípravy během krize COVID-19 a následujícího období oživení, 3) vize respondentů pro digitální vzdělávání v Evropě a 4) nepovinné předložení jejich stanovisek. U některých otázek mohli respondenti zvolit více možností: v těchto případech (na rozdíl od těch, které mají pouze jednu možnost odpovědi) netvoří procentní podíly dohromady 100 %. V případech, kdy byla použita pětibodová Likertova stupnice, jsou odpovědi rozděleny do pěti různých kategorií (2 negativní, 2 pozitivní a 1 neutrální).

(11)

 Centra excelence odborného vzdělávání, financovaná z programu Erasmus, podporují špičkové odborné vzdělávání a přípravu a mohou pro podniky působit jako střediska šíření technologií, včetně digitálních vzdělávacích nástrojů.

(12)

COM(2020) 575 final.

(13)

 Financování některých iniciativ může být podmíněno přijetím základních aktů příslušných programů a bude prováděno v souladu s jejich pravidly.

(14)

 Tato evropská platforma pro výměnu informací odráží návrhy různých zúčastněných stran, vznesené během procesu konzultací, na vytvoření platformy s MOOC (hromadnými otevřenými on-line kurzy). Viz pracovní dokument útvarů Komise, s. 39–40.

(15)

 To zohlední probíhající práci na příležitostech učení Europass a rozvoj platformy pro digitální dovednosti a pracovní místa.

(16)

 Jako jeden ze sociálně-ekonomických faktorů se ve strategických cílech EU pro rok 2025 předpokládá pokrytí škol gigabitovou bezdrátovou technologií, což bude možné v rámci Nástroje pro propojení Evropy 2.

(17)

 To zahrne zejména projekty klíčové akce 2 programu Erasmus.

(18)

 V oblasti vysokoškolského vzdělávání to lze provést prostřednictvím řady strategických přezkumů digitální transformace vysokoškolských institucí (HEIs), které vycházejí z iniciativy  HEInnovate  a zaměřují se na rozvoj jejich inovačních kapacit.

(19)

Tato iniciativa bude vycházet z vysoce úspěšného nástroje Komise SELFIE pro školy, který využilo více než 670 000 učitelů, studentů a vedoucích pracovníků škol k přezkoumání toho, jak jsou v jejich škole využívány technologie a k naplánování zlepšení. Nástroj SELFIE (Self-reflection on Effective Learning through Fostering the use of Innovative Educational technologies – sebehodnocení efektivního učení podporou inovací prostřednictvím vzdělávacích technologií) může využít kterákoli základní a střední škola nebo škola odborného vzdělávání a přípravy kdekoli na světě; je k dispozici ve 32 jazykových verzích. Průběžně se doplňují nové prvky a podpůrné materiály pro školy: https://ec.europa.eu/education/schools-go-digital_cs

(20)

 Mezi prioritní oblasti patří umělá inteligence, data, virtuální realita, rozšířená realita atd.

(21)

https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ethics-guidelines-trustworthy-ai

(22)

 V mnoha zemích také známa jako informatika nebo počítačová věda.

(23)

V říjnu 2020 bude zahájena práce na aktualizaci studie Evropské komise o výpočetním myšlení z roku 2016. https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC104188/jrc104188_computhinkreport.pdf . To bude doprovázeno mapováním vzdělávání v oblasti informatiky v rámci povinné školní docházky s cílem určit trendy a společné výzvy a navrhnout společný soubor zásad pro zlepšení celkové kvality a inkluzivnosti tohoto vzdělávání v EU.

(24)

 Pro více informací o úloze tvůrčích dílen (tzv. makerspaces) a fablabů viz zpráva Komise https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/bitstream/JRC117481/makerspaces_2034_education.pdf .

(25)

https://codeweek.eu

(26)

 Návrh Komise na program Digitální Evropa je definoval: „Pokročilé digitální dovednosti jsou specializované dovednosti pro navrhování, vývoj, řízení a zavádění technologií, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, umělá inteligence a kybernetická bezpečnost“, COM/2018/434 final - 2018/0227.

(27)

 Investiční zpráva EIB za rok 2019.

(28)

JRC, Akademická nabídka a poptávka po pokročilých profilech v EU: Umělá inteligence, vysoce výkonná výpočetní technika a kybernetická bezpečnost, 2019.

(29)

  Technický výbor CEN 428. .

(30)

Viz https://wegate.eu/ a  https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/women-digital

(31)

S cílem dosáhnout 1 % žáků, studentů a učitelů v EU do roku 2022 a 1 % obyvatelstva EU do roku 2024 nebo 2027.

(32)

 Viz rámec digitálních kompetencí pro občany s osmi úrovněmi způsobilosti a příklady použití. https://ec.europa.eu/jrc/en/publication/eur-scientific-and-technical-research-reports/digcomp-21-digital-competence-framework-citizens-eight-proficiency-levels-and-examples-use .  

(33)

 EDSC bude podložen sebehodnocením.

(34)

 Hodnocení provede Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků v oblasti vzdělávání (IEA), která odpovídá za Mezinárodní studii počítačové a informační gramotnosti (ICILS). Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti přímo měří počítačovou a informační gramotnost žáků, ale dosud nepokrývá všechny členské státy. Používá se v sedmi členských státech.

(35)

 S cílem dosáhnout počtu až 40 000 studentek v oblastech, jako je zdravotnictví, potravinářství, městská mobilita, výroba s přidanou hodnotou, změna klimatu, udržitelná energetika, digitální technologie a suroviny.

(36)

 Přístup STEAM pro učení a výuku spojuje STEM a další oblasti studia. Podporuje meziodvětvové, „průřezové“ dovednosti, jako jsou digitální dovednosti, kritické myšlení, řešení problémů, vedení a podnikavost. Podporuje rovněž spolupráci s neakademickými partnery a reaguje na hospodářské, environmentální, politické a sociální výzvy. STEAM podporuje kombinování znalostí, které jsou vyžadovány v praxi, s přirozenou zvídavostí.

(37)

 Zejména ty, které jsou financovány v rámci programů Erasmus, Digitální Evropa, InvestEU a Horizont Evropa.

(38)

 Nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (nařízení eIDAS) přijaté dne 23. července 2014 poskytuje předvídatelné regulační prostředí, které umožní bezpečnou a plynulou elektronickou interakci mezi podniky, občany a veřejnými orgány. V současné době probíhá přezkum nařízení.

(39)

https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_18_4242