EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.6.2020

COM(2020) 220 final

2020/0097(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

·Odůvodnění a cíle návrhu

Mechanismus Unie se ukázal být užitečným nástrojem pro mobilizaci a koordinaci pomoci poskytované zúčastněnými státy reagujícími na krize v Unii i mimo ni, což představuje hmatatelný důkaz evropské solidarity. Unie rovněž v rámci nástroje pro mimořádnou podporu dočasně umožní přesuny pacientů a zdravotnického personálu mezi členskými státy, což je vzhledem k přeshraničnímu rozměru těchto opatření zásadní přínos s hmatatelnými výhodami. Pandemie COVID-19 však odhalila potřebu lepší připravenosti Evropské unie na budoucí rozsáhlé mimořádné události a současně prokázala omezenost stávajícího rámce. Vzájemná provázanost našich společností, které čelí stejné mimořádné situaci, a z toho vyplývající obtíže při vzájemné pomoci prokázaly potřebu posílit opatření na úrovni Unie, což požaduje rovněž společné prohlášení Evropské rady ze dne 26. března 2020.

Mechanismus Unie se v současné době plně spoléhá na zdroje členských států. Jak se ukázalo v posledních měsících, tento systém vzájemné evropské solidarity má tendenci selhávat, pokud jsou všechny nebo většina členských států zasaženy stejnou mimořádnou událostí současně, a proto si nemohou navzájem poskytovat pomoc. V takových případech mimořádných situací velkého rozsahu se závažným dopadem není Unie v současné době schopna dostatečně zasáhnout tak, aby odstranila tyto kritické nedostatky. Mechanismus Unie, který zajišťuje účinnou celkovou odezvu Unie na mimořádné události velkého rozsahu, vyžaduje větší flexibilitu a samostatnost, aby mohl jednat na úrovni Unie v situacích, kdy tak nemohou učinit přetížené členské státy.

Komise navrhuje v plné míře využít potenciálu rozpočtu EU k mobilizaci investic a předsunutí finanční podpory v klíčových prvních letech oživení. Tyto návrhy jsou založeny na:

•         mimořádném nástroji Evropské unie na podporu oživení jakožto výjimečném opatření na základě článku 122 SFEU, jež bude financováno na základě zmocnění podle návrhu rozhodnutí o vlastních zdrojích. Finanční prostředky umožní provádět rychle působící opatření na ochranu zdrojů obživy, zvýšení prevence a posílení odolnosti a oživení v reakci na krizi,

•       posíleném víceletém finančním rámci na období 2021–2027.

a)posílit přístup spočívající v meziodvětvové a společenské připravenosti na přeshraniční řízení rizika katastrof, včetně stanovení výchozích údajů a plánování prvků na evropské úrovni, s přihlédnutím k dopadu změny klimatu na riziko katastrof;

b)zajistit, aby Komise byla schopna přímo zajistit odpovídající záchrannou síť kapacit rescEU;

c)dát Komisi logistickou kapacitu umožňující poskytování víceúčelových leteckých služeb v případě mimořádných událostí a zajištění včasné dopravy a doručení pomoci;

d)navrhnout pružnější systém odezvy na mimořádné události velkého rozsahu;

e)posílit úlohu střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události v oblasti operační koordinace a monitorování při podpoře rychlé a účinné odezvy EU na širokou škálu krizí uvnitř i vně Unie jako doplněk stávajících mechanismů reakce na krizi a v souladu s platnými interinstitucionálními ujednáními;

f)umožnit větší investice do připravenosti na úrovni Unie a dále zjednodušit plnění rozpočtu;

g)umožnit provádění opatření na podporu oživení a odolnosti v rámci mechanismu civilní ochrany Unie prostřednictvím financování z nástroje Evropské unie na podporu oživení, které představuje vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

·Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Evropa má povinnost projevovat solidaritu a podporovat potřebné. Solidarita, která je základem rozhodnutí č. 1313/2013/EU, bude tímto návrhem posílena společně se zásadami sdílení povinností a odpovědnosti.

Tento návrh se opírá o pozitivní výsledky, kterých se dosáhlo díky existujícímu rámci, a má za úkol napravit jeho nedostatky posílením ustanovení s cílem dále podporovat, koordinovat a doplňovat činnost členských států v této oblasti.

·Soulad s ostatními politikami Unie

Činnosti plánované v rámci revidovaného mechanismu Unie jsou sladěny s obecným cílem Unie zajistit, aby všechny příslušné politiky a nástroje Unie přispívaly k posilování jejích kapacit pro zvládání rizika katastrof uplatňováním přístupu zohledňujícího všechna rizika, a to od reakce na katastrofy a obnovu po nich až po jejich prevenci.

Zvláštní pozornost se přikládá zajištění úzké koordinace a souladu s činnostmi prováděnými v rámci jiných politik Unie a nástrojů zaměřených zejména na zachování lidských životů, prevenci a zmírnění lidského utrpení a ochranu lidské důstojnosti, včetně předcházení, minimalizace a řešení nepříznivých důsledků změny klimatu.

Obzvláště důležitá je koordinace s novým programem Unie „EU pro zdraví“. Zatímco mechanismus Unie se zaměří na kapacity přímé odezvy na krize, které budou muset být okamžitě k dispozici a dostupné v případě nouze, program „EU pro zdraví“ bude zahrnovat rozsáhlé strukturální rezervy včetně rezervy připraveného zdravotnického personálu a odborníků a příslušnou odolnost systémů zdravotní péče. Tyto zdroje budou mít zásadní význam pro koordinovanou odezvu na krizi na úrovni Unie.

Tento návrh rovněž zajišťuje nezbytné rozpočtové prostředky na podporu opatření Unie v oblasti civilní ochrany, zejména prostřednictvím posíleného mechanismu Unie. Uvedený mechanismus přispívá k obecnému cíli vybudovat „Evropu, která chrání“, jak je uvedeno ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě o „novém, moderním víceletém finančním rámci pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“. Podle návrhu nového víceletého finančního rámce je financování týkající se civilní ochrany začleněno do jediného okruhu: Okruh 5 „Odolnost, bezpečnost a obrana“. Konkrétní skupina „Odolnost a reakce na krize“ bude zahrnovat jak vnitřní, tak vnější rozměr civilní ochrany.

Cílů tohoto návrhu nelze v současnosti dosáhnout žádným legislativním aktem v rámci jiných politik Unie. Proto by nemělo dojít k překrývání opatření v této oblasti.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 196 a čl. 322 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

·Proporcionalita

·Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultaci se zúčastněnými stranami nebylo možné provést vzhledem k tomu, že návrh bylo nutno vypracovat naléhavě, aby jej Rada mohla včas přijmout.

·Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

   Posouzení dopadů

Posouzení dopadů nebylo vzhledem k naléhavé povaze návrhu provedeno. Návrh však vycházel z předběžných poznatků získaných na základě rozšíření onemocnění COVID-19, které byly identifikovány v úzké spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, což přispělo k důkladnému vyhodnocení dopadu navrhovaných politik.

·Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Navrhované změny jsou z hlediska rozsahu a povahy cílené, vyvažují zájmy členských států a jsou přiměřené operačním požadavkům.

Obecněji se tento návrh snaží zavést pružnější systém, který zajistí, že reakce na katastrofy bude pružná a jednoduše využitelná, a členské státy tak budou moci v případě potřeby využít podporu z mechanismu Unie. Nedávné katastrofy například ukázaly, že Unie není dostatečně vybavena na mimořádné události s dalekosáhlým dopadem, které postihnou několik členských států současně. V takových případech nejsou členské státy vždy schopny poskytnout pomoc, přestože to mají v úmyslu. V reakci na celosvětové rozšíření onemocnění COVID-19 požádalo o pomoc prostřednictvím mechanismu Unie více než 30 zemí (10 členských států a zúčastněných států mechanismu Unie a více než 20 třetích zemí). Mechanismus Unie nebyl schopen na většinu žádostí o pomoc obdržených během šíření onemocnění COVID-19 v plném rozsahu reagovat. Prostřednictvím tohoto návrhu usiluje Komise o to, aby v budoucnu v situacích podobného rozsahu dosahovala lepších a efektivnějších výsledků. V případě takovýchto mimořádných událostí velkého rozsahu se závažným dopadem není Unie schopna zasáhnout a tyto kritické nedostatky odstranit, protože potřebuje příslušnou kapacitu a právní a finanční nástroje na to, aby mohla plnit rovněž svou podpůrnou pravomoc v oblasti civilní ochrany v situaci, kdy se všechny členské státy nacházejí pod tlakem zároveň a nemohou si pomoc poskytovat vzájemně. Přestože Komise na šíření tohoto onemocnění okamžitě zareagovala vytvořením unijní zásoby zdravotních prostředků, byla první veřejná zakázka zadána až přibližně za čtyři týdny po potvrzení prvních případů COVID-19 v Evropě, protože členské státy byly zaměstnány řešením této mimořádné události a nebyly schopny zajistit rychlý nákup a skladování kapacit rescEU v zařízeních členských států.

Pokud jde o zjednodušení, je důležité zohlednit, že přímé zadávání veřejných zakázek na kapacity rescEU ze strany Komise by jednak umožnilo samostatné jednání na úrovni Unie, jednak by zmírnilo finanční a administrativní zátěž členských států, které by nemusely příslušné kapacity přímo pořizovat, pronajímat nebo pronajímat formou leasingu, což platí i pro rozšíření onemocnění COVID-19. Tento nově navrhovaný způsob by Komisi pomohl ušetřit drahocenný čas a zasáhnout rychleji, což by přineslo jasnou přidanou hodnotu z hlediska snahy o odezvu na mimořádné situace a položilo tak základ pro udržitelné oživení.

Základními prvky každé významné operace v oblasti mezinárodní pomoci jsou doprava, logistika a komunikace. Komise by si proto přála posílit ustanovení v této oblasti s cílem zajistit, že Unie bude schopna rychlé reakce na krizi.

Plnění rozpočtu by se usnadnilo rovněž přidáním nepřímého řízení jako způsobu plnění rozpočtu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

1.z toho 1 268 282 000 EUR pochází z okruhu 5 „Odolnost, bezpečnost a obrana“ VFR na období 2021–2027 (nový odstavec 1a v článku 19);

2.2 187 620 000 EUR bude poskytnuto prostřednictvím evropského nástroje na podporu oživení na základě zmocnění podle nového rozhodnutí o vlastních zdrojích.

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

V důsledku toho návrh rovněž mění článek 30 o výkonu přenesené pravomoci svěřené Komisi. Podstata článku zůstává beze změny, křížové odkazy na článek 19 jsou ovšem odstraněny. Článek 30 nebyl vypuštěn, aby byla zajištěna možnost přijímat akty v přenesené pravomoci.

2020/0097 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 196 a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 2 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 3 ,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Mechanismus civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“), který je upraven rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU 4 , posiluje spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňuje koordinaci v oblasti civilní ochrany v zájmu zlepšení odezvy Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.

(2)Ačkoli se uznává přímá odpovědnost členských států za předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám i za připravenost a odezvu na ně, mechanismus Unie podporuje solidaritu mezi členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

(3)Bezprecedentní zkušenost s pandemií COVID-19 ukázala, že účinnost Unie při zvládání krizí je omezena jednak rozsahem jejího rámce řízení, jednak mírou připravenosti Unie v případě katastrof postihujících většinu členských států.

(4)Evropská rada ve svém společném prohlášení ze dne 26. března 2020 5 a Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 17. dubna 2020 6 vyzvaly Komisi, aby předložila návrhy na ambicióznější a rozsáhlejší systém řízení krizí v Unii.

(5)Abychom byli v budoucnu lépe připraveni čelit takovýmto událostem, je třeba naléhavého zásahu s cílem posílit mechanismus Unie.

(6)Pro zlepšení plánování v oblasti prevence a připravenosti by Unie měla i nadále prosazovat investice do prevence katastrof napříč odvětvími a komplexní přístupy k řízení rizik, které podporují prevenci a připravenost, přičemž by měla zohlednit přístup zohledňující širokou škálu rizik, přístup založený na ekosystémech a pravděpodobné dopady změny klimatu, a to v úzké spolupráci s příslušnými vědeckými obcemi a s klíčovými hospodářskými subjekty. Proto by se pozornost měla soustředit na meziodvětvové přístupy zohledňující všechna rizika a založené na cílech odolnosti platných pro celou Unii, které by sloužily jako podklad pro základní definici kapacit a připravenosti. Při definování cílů odolnosti platných pro celou Unii musí Komise spolupracovat s členskými státy.

(7)Mechanismus Unie by měl i nadále využívat synergií s Evropským programem na ochranu kritické infrastruktury a rámec Unie na ochranu a zvýšení odolnosti kritické infrastruktury by měl odpovídat za stanovení těchto cílů odolnosti v rámci celé Unie.

(8)Vzhledem k tomu, že středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události na úrovni Unie zajišťuje nepřetržitý provoz a má kapacitu v reálném čase sledovat a podporovat operace při různých typech mimořádných událostí v rámci Unie i mimo ni, je potřeba je dále posílit. To by mělo zahrnovat prohloubení koordinace střediska s vnitrostátními krizovými systémy členských států a s orgány civilní ochrany, jakož i s dalšími příslušnými subjekty Unie. Při činnosti střediska jsou využívány vědecké odborné znalosti včetně těch, kterými disponuje Společné výzkumné středisko Evropské komise.

(9)Mechanismus Unie by měl využívat vesmírných infrastruktur Unie, jako je například Evropský program monitorování Země (Copernicus), Galileo, evropský systém pro získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy (GOVSATCOM), které poskytují důležité nástroje na úrovni Unie umožňující reagovat na vnitřní a vnější mimořádné události. Systémy řízení mimořádných situací v rámci programu Copernicus poskytují středisku podporu v jednotlivých fázích mimořádných situací, od včasného varování a prevence katastrof až po obnovu. Úkolem družicové komunikace v rámci státní správy je poskytovat bezpečnou možnost satelitní komunikace konkrétně přizpůsobenou potřebám uživatelů z řad vládních institucí při řízení mimořádných situací. Program Galileo je první infrastruktura družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely v Evropě i ve světě a již lze využívat i v jiných oblastech, jako je například řízení mimořádných situací, včetně činností v oblasti včasného varování. Příslušné služby systému Galileo zahrnují zásahovou službu, která prostřednictvím signálů vysílá varování týkající se přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí v určitých oblastech. Členské státy by měly mít možnost tuto službu využívat. Pokud se k tomu rozhodnou, měly by za účelem ověření platnosti systému určit vnitrostátní orgány oprávněné k využívání této zásahové služby a informovat o tom Komisi.

(10)Aby měla Unie operativní schopnost rychle reagovat na mimořádnou událost velkého rozsahu nebo na událost s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, jako je pandemie COVID-19, měla by mít možnost pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo smluvně zajišťovat kapacity rescEU, aby tak byla schopna pomáhat členským státům přetíženým mimořádnými událostmi velkého rozsahu v souladu s podpůrnými pravomocemi v oblasti civilní ochrany a se zvláštním důrazem na zranitelné osoby. Tyto kapacity musí být předem umístěny v logistických střediscích uvnitř Unie nebo ze strategických důvodů rozmístěny prostřednictvím důvěryhodných sítí středisek, jako jsou humanitární pohotovostní sklady Spojených národů.

(11)Kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné členskými státy lze využívat pro vnitrostátní účely, avšak jen tehdy, pokud nejsou využívány nebo nejsou zapotřebí pro účely operací odezvy v rámci mechanismu Unie.

(12)V případě potřeby má Unie zájem reagovat na mimořádné události ve třetích zemích. Ačkoli primárním důvodem pro vytvoření kapacit rescEU bylo jejich využití jako záchranné sítě v rámci Unie, v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k humanitárním zásadám by mohly být rozmístěny i mimo Unii.

(13)Je třeba dále posílit Evropský soubor civilní ochrany spolufinancováním provozních nákladů vyčleněných kapacit při nasazení mimo Unii s cílem podpořit členské státy při poskytování pomoci.

(14)Získání nezbytné přepravní a logistické kapacity je podmínkou toho, aby Unie dokázala reagovat na jakoukoli mimořádnou situaci na svém území i mimo něj. Klíčový význam má poskytování víceúčelových letadlových služeb v případě mimořádných událostí a zajištění včasné přepravy a poskytování podpory a pomoci v rámci Unie, ale také směrem do Unie i mimo ni. Kapacity rescEU by proto měly zahrnovat také přepravní kapacity.

(15)Mechanismus Unie by měl poskytovat rovněž dopravní pomoc potřebnou v případě ekologických katastrof na základě zásady „znečišťovatel platí“ v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jakož i se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES 7 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí.

(16)Vzhledem k tomu, že rozmístění kapacit rescEU za účelem operací odezvy v rámci mechanismu Unie poskytuje významnou přidanou hodnotu Unie zajištěním účinné a rychlé pomoci osobám v mimořádných situacích, měly by být stanoveny další povinnosti v oblasti zviditelnění, aby se tak zvýraznila úloha Unie.

(17)Pro zvýšení flexibility a dosažení optimálního plnění rozpočtu by mělo být do metod plnění rozpočtu zahrnuto i nepřímé řízení.

(18)Aby Komise podpořila předvídatelnost a dlouhodobou účinnost při provádění rozhodnutí č. 1313/2013/EU, měla by přijímat roční nebo víceleté pracovní programy s uvedením plánovaných přídělů finančních prostředků. To by mělo Unii pomoci získat při plnění rozpočtu větší flexibilitu a tím posílit opatření na podporu prevence a připravenosti.

(19)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 8 (dále jen „finanční nařízení“), nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 9 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 10 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 11 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 12 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 13 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit nezbytná práva a potřebný přístup Komisi, úřadu OLAF, Evropskému účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 i Úřadu evropského veřejného žalobce a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Z tohoto důvodu by dohody se třetími zeměmi a územími i mezinárodními organizacemi a jakékoli smlouvy nebo dohody vyplývající z provádění tohoto rozhodnutí měly obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Evropský účetní dvůr, Úřad evropského veřejného žalobce a úřad OLAF k provádění těchto auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich příslušnými pravomocemi, a zajišťují, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(20)Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Do tohoto rozhodnutí by mělo být zavedeno zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(21)Komise by měla být zmocněna přijímat okamžitě použitelné prováděcí akty v případě mimořádné události, kterou je nutné okamžitě řešit, pokud to v řádně odůvodněných případech vyžadují naléhavé závažné důvody. To by Unii umožnilo bezodkladně reagovat na mimořádné události velkého rozsahu, které by mohly mít velký dopad na lidské životy, zdraví, životní prostředí, majetek a kulturní dědictví a které by se zároveň dotkly většiny nebo všech členských států současně.

(22)Finanční krytí stanovené v článku 19 rozhodnutí č. 1313/2013/EU je třeba nahradit novými údaji uvedenými v aktualizovaném návrhu víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027 přijatém Komisí.

(23)Opatření v oblasti prevence a připravenosti jsou sice zásadní pro zvýšení odolnosti Unie při zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof, avšak výskyt katastrof, jejich četnost a rozsah jsou ze své povahy nepředvídatelné. Jak se ve stávající krizi v souvislosti s COVID-19 ukázalo, výše finančních zdrojů požadovaných k zajištění odpovídající odezvy se může rok od roku významně lišit a tyto zdroje by měly být k dispozici okamžitě. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobit finanční provádění programů. Je proto vhodné vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení povolit přenos nevyužitých prostředků, přičemž tyto prostředky bude možné využít pouze v následujícím roce a budou určeny výhradně na opatření v oblasti odezvy.

(24)V souladu s nařízením (o nástroji Evropské unie na podporu oživení) a v mezích zdrojů přidělených v jeho rámci by měla být prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti v rámci mechanismu civilní ochrany Unie s cílem řešit bezprecedentní dopad krize v důsledku COVID-19 14 . Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v nařízení [o evropském nástroji na podporu oživení].

(25)Příloha I rozhodnutí č. 1313/2013/EU není dostatečně pružná, aby Unii umožnila řádně upravit investice do prevence, připravenosti a reakce, a proto se vypouští. Úrovně investic, které mají být přiděleny na jednotlivé fáze cyklu zvládání rizik souvisejících s katastrofami, je třeba stanovit předem. Tato nepružnost brání Unii v tom, aby byla schopna reagovat na nepředvídatelnou povahu katastrof.

(26)Rozhodnutí č. 1313/2013/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU se mění takto:

1)V čl. 3 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) pokrok ve zvyšování úrovně připravenosti na katastrofy měřený velikostí kapacit pro odezvu obsažených v Evropském souboru civilní ochrany v souvislosti s cíli kapacity uvedenými v článku 11, počtem modulů registrovaných ve společném komunikačním a informačním systému pro mimořádné události a počtem kapacit rescEU zřízených za účelem poskytování pomoci v kritických situacích;“.

2)Článek 6 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) dobrovolně se účastní vzájemných hodnocení týkajících se posouzení schopnosti zvládání rizik;“

b)vkládá se nové písmeno f), které zní:

„f) zlepšují shromažďování údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof na příslušné celostátní nebo odpovídající nižší úrovni s cílem zajistit vytváření scénářů založených na důkazech, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1.“;

c)doplňuje se nový odstavec 5, který zní:

„5. Komise stanoví cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám s cílem podporovat opatření v oblasti prevence a připravenosti. Cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám zajistí společný základ, který umožní zachování zásadních společenských funkcí při kaskádovém efektu katastrofy s velkým dopadem a zajištění fungování vnitřního trhu. Tyto cíle jsou založeny na výhledových scénářích, které zahrnují dopady změny klimatu na riziko katastrof, údaje o minulých událostech a meziodvětvové posouzení dopadu se zvláštním důrazem na zranitelné osoby.

Je-li to nezbytné, je Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, aby vymezila cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám.“

3)Článek 7 se nahrazuje tímto:

„Článek 7

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události

1. Zřizuje se středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „středisko“). Středisko zajišťuje nepřetržitou provozní kapacitu a slouží členským státům a Komisi při sledování cílů mechanismu Unie.

Středisko zejména koordinuje, sleduje a podporuje odezvu na mimořádné události na úrovni Unie v reálném čase. Středisko úzce spolupracuje s vnitrostátními krizovými systémy, orgány civilní ochrany a příslušnými subjekty Unie.

2.Středisko má přístup ke kapacitám v oblasti provozu, analýzy, monitorování, řízení informací a komunikace s cílem řešit širokou škálu mimořádných událostí v Unii i mimo ni.“

4)Článek 8 se mění takto:

a)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) spolupracuje s členskými státy

–na rozvoji nadnárodních systémů detekce a varování v zájmu Unie,

–na lepší integraci stávajících systémů na základě přístupu zohledňujícího širokou škálu rizik a na minimalizaci času potřebného k odezvě na katastrofy,

– na udržování a dalším rozvoji situačního povědomí a schopnosti analýzy,

–na monitorování a poskytování poradenství založeného na vědeckých poznatcích o katastrofách a případně na dopadech změny klimatu,

–na převádění vědeckých informací na informace provozní,

–na vytváření, udržování a rozvíjení evropských vědeckých partnerství zaměřených na přírodní a lidmi způsobená nebezpečí, která by měla podporovat vzájemné propojení mezi vnitrostátními systémy včasného varování a upozornění a jejich napojení na středisko a na společný komunikační a informační systém,

–na podpoře úsilí členských států a pověřených mezinárodních organizací pomocí vědeckých znalostí, inovativních technologií a odborných znalostí při dalším rozvoji systémů včasného varování těmito subjekty.“;

b)    vkládá se nové písmeno l), které zní:

„l) podporuje členské státy cílenou analýzou situačního povědomí, mimo jiné prostřednictvím spolupráce se službami včasného varování.“

5)V článku 9 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„10. Pokud zásahové služby poskytuje program Galileo, Copernicus, GOVSATCOM nebo jiné složky kosmického programu 15 , může se pro jejich použití rozhodnout každý členský stát.

Pokud se členský stát rozhodne využívat zásahové služby poskytované v rámci programu Galileo, které jsou uvedeny v prvním pododstavci, měl by určit vnitrostátní orgány oprávněné k využívání této zásahové služby a informovat o tom Komisi.“

6)Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Plánování odolnosti vůči katastrofám

„1. Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit meziodvětvové plánování odolnosti vůči přírodním katastrofám i katastrofám způsobeným člověkem, u nichž je pravděpodobný přeshraniční dopad, včetně nepříznivých účinků změny klimatu. Plánování odolnosti zahrnuje vytváření scénářů prevence katastrof a odezvy na ně na úrovni Unie na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), plánování zvládání rizik katastrof podle čl. 6 odst. 1 písm. c), údajů o ztrátách v důsledku katastrof podle čl. 6 odst. 1 písm. f) a mapování prostředků a vypracovávání plánů pro nasazení kapacit pro odezvu se zohledněním cílů Unie v oblasti odolnosti proti katastrofám podle čl. 6 odst. 5.

2. Při plánování operací odezvy na humanitární krizi mimo Unii v rámci odolnosti vůči katastrofám Komise a členské státy určí a podpoří součinnost mezi financováním pomoci v oblasti civilní ochrany a humanitární pomoci ze strany Unie a členských států.“

7)V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2. Komise na základě zjištěných rizik, cílů v oblasti odolnosti uvedených v čl. 6 odst. 5, vytváření scénářů uvedených v čl. 10 odst. 1 a celkových kapacit a nedostatků stanoví prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2 druhy a množství klíčových kapacit pro odezvu potřebných pro Evropský soubor civilní ochrany (dále jen „cíle kapacity“).

Komise ve spolupráci s členskými státy sleduje pokrok při plnění cílů kapacity stanovených v prováděcích aktech uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce a zjišťuje potenciálně významné nedostatky v kapacitě pro odezvu v rámci Evropského souboru civilní ochrany. Jsou-li takové nedostatky zjištěny, Komise posoudí, zda jsou nezbytné kapacity členským státům k dispozici mimo rámec Evropského souboru civilní ochrany. Komise vybízí členské státy k řešení významných nedostatků v kapacitách pro odezvu v rámci Evropského souboru civilní ochrany. V tom může členské státy podporovat v souladu s článkem 20 a s čl. 21 odst. 1 písm. i) a odst. 2.“

8)Článek 12 se mění takto:

a)odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:

„2. Komise vymezí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 33 odst. 2 kapacity, z nichž se mají kapacity rescEU skládat, v souladu s cíli v oblasti odolnosti uvedenými v čl. 6 odst. 5 a s vytvářením scénářů uvedených v čl. 10 odst. 1, přičemž zohlední zjištěná i nově vznikající rizika a celkové kapacity a nedostatky na úrovni Unie, zejména pokud jde o letecké hašení lesních požárů, chemické, biologické, radioaktivní a jaderné incidenty a rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech.

3. Kapacity rescEU pořizuje, pronajímá, pronajímá formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťuje Komise nebo členské státy. Komise může pořizovat, pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťovat kapacity rescEU pro účely skladování a distribuce dodávek nebo poskytování služeb členským státům prostřednictvím zadávacích řízení v souladu s finančními pravidly Unie. Pokud kapacity rescEU pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťují členské státy, může Komise členským státům udělovat přímé granty bez výzvy k podávání návrhů.

Komise a členské státy, které si to přejí, se mohou zapojit do společného zadávacího řízení prováděného podle článku 165 finančního nařízení za účelem získání kapacit rescEU.

Kapacity rescEU by měly být umístěny v členských státech, které je pořizují, pronajímají, pronajímají formou leasingu nebo jiným způsobem smluvně zajišťují. Kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí musí být strategicky předem rozmístěny v rámci Unie za účelem zvýšení odolnosti Unie. Po konzultaci s členskými státy by mohly být kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné Komisí umístěny rovněž ve třetích zemích prostřednictvím důvěryhodných sítí spravovaných příslušnými mezinárodními organizacemi.“;

b)v odstavci 10 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Kapacity rescEU lze nasadit mimo Unii v souladu s odstavci 6 až 9 tohoto článku.“

9)V čl. 15 odst. 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) ve spolupráci se zasaženým členským státem shromáždí a analyzuje ověřené informace o situaci s cílem získat společné situační povědomí a rozešle je členským státům;“.

10)V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Komise může vybrat, jmenovat a vyslat odborný tým složený z odborníků poskytnutých členskými státy:

a)na základě žádosti o odborné poradenství v oblasti prevence v souladu s čl. 5 odst. 2;

b)na základě žádosti o odborné poradenství v oblasti připravenosti v souladu s čl. 13 odst. 3;

c)v případě katastrofy uvnitř Unie podle čl. 15 odst. 5;

d)v případě katastrofy mimo Unii podle čl. 16 odst. 3.

Do týmu mohou být začleněni odborníci z Komise a dalších subjektů Unie, aby tým podpořili a usnadnili udržování kontaktů se střediskem. Do týmu mohou být začleněni odborníci vyslaní agenturami OSN nebo jinými mezinárodními organizacemi, aby posílili spolupráci a usnadnili společná posouzení.

Vyžaduje-li to provozní účelnost, může Komise prostřednictvím vyslání zajistit další odborníky, technickou a vědeckou podporu a využít specializovaných vědeckých, pohotovostních lékařských a odvětvových odborných znalostí.

2. Výběr a jmenování odborníků se řídí tímto postupem:

a)členské státy navrhují na vlastní odpovědnost odborníky, kteří mohou být vysláni jakožto členové odborných týmů;

b)Komise vybírá odborníky a vedoucího těchto týmů podle jejich kvalifikace a zkušeností, mimo jiné na základě úrovně absolvovaných školení v rámci mechanismu Unie, předchozích zkušeností z misí uskutečněných v rámci mechanismu Unie a v oblasti jiné mezinárodní pomoci; výběr je založen také na jiných kritériích, mimo jiné na jazykových schopnostech, aby se zajistilo, že tým jako celek má k dispozici schopnosti nezbytné v konkrétní situaci;

c)Komise jmenuje odborníky a vedoucí týmu pro misi na základě dohody s členským státem, který je navrhl.

Komise uvědomí členské státy o další odborné podpoře poskytované v souladu s odstavcem 1.“

11)Článek 18 se nahrazuje tímto:

„Článek 18

Doprava a vybavení

1. V případě katastrofy uvnitř či vně Unie může Komise podporovat členské státy při získávání přístupu ke zdrojům vybavení nebo dopravy a logistiky, a to:

a) poskytováním a sdílením informací o zdrojích vybavení, dopravy a logistiky, které mohou být zpřístupněny členskými státy, s cílem usnadnit sdružování těchto zdrojů vybavení, dopravy a logistiky;

b) podporou členských států při určování dopravních a logistických zdrojů, jež mohou být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu, a usnadňování přístupu k nim, nebo

c) podporou členských států při určování vybavení, které může být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu.

2. Komise může doplnit dopravní a logistické zdroje poskytované členskými státy poskytnutím dodatečných zdrojů nezbytných k zajištění rychlé odezvy na katastrofy.

3. Pomoc požadovaná členským státem nebo třetí zemí se může skládat pouze z dopravních a logistických zdrojů umožňujících odezvu na katastrofy pomocí prostředků humanitární pomoci nebo vybavení, které žádající členský stát nebo země získal ve třetí zemi.“

12)Článek 19 se mění takto:

a)vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a. Finanční krytí pro provádění mechanismu Unie na období let 2021 až 2027 se stanoví na 1 268 282 000 EUR v běžných cenách.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Prostředky plynoucí z náhrady nákladů vynaložených příjemci na opatření odezvy na katastrofy představují účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Finanční krytí uvedené v odstavcích 1 a 1a se přiděluje na opatření na předcházení přírodním katastrofám a katastrofám způsobeným člověkem, přípravu na ně a odezvu na ně.“;

d)odstavce 5 a 6 se zrušují.

13)Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 19a

Zdroje z nástroje Evropské unie na podporu oživení

Opatření uvedená v článku 2 nařízení [o evropském nástroji na podporu oživení] se provádějí podle tohoto rozhodnutí prostřednictvím částek uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení, s výhradou jeho čl. 4 odst. 4 a 8.

Tyto částky představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046.“

14)Článek 20a se nahrazuje tímto:

„Článek 20a

Zviditelnění a ocenění

1. Příjemci finančních prostředků Unie, jakož i příjemci poskytované pomoci uvádějí původ a zajišťují viditelnost prostředků Unie (zejména při propagaci akcí a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

Veškerá pomoc nebo financování poskytované podle tohoto rozhodnutí musí být náležitě zviditelněny. Členské státy zajistí zejména to, aby veřejná komunikace v oblasti operací financovaných v rámci mechanismu Unie:

–    obsahovala příslušné odkazy na mechanismus Unie,

–    obsahovala vizuální značku kapacit financovaných nebo spolufinancovaných mechanismem Unie,

–    uskutečňovala akce s použitím znaku Unie,

–    aktivně informovala o podpoře Unie vnitrostátní sdělovací prostředky a zúčastněné strany, jakož i prostřednictvím svých vlastních komunikačních kanálů,

–    podporovala komunikační kampaně Komise týkající se uvedených operací.

2. Komise vede k tomuto rozhodnutí a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na toto rozhodnutí budou využity též k institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v čl. 3 odst. 1.

3. Komise uděluje medaile jako projev uznání a ocenění dlouhodobé angažovanosti a mimořádného přispění k mechanismu Unie.“

15)Článek 21 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:

„g) rozvoj plánování odolnosti v rámci mechanismu Unie, jak je uvedeno v článku 10;“

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Finanční pomoc na opatření uvedená v odst. 1 písm. j) kryje veškeré náklady nezbytné pro zajištění dostupnosti a možnosti nasazení kapacit rescEU v rámci mechanismu Unie v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce. Kategorie způsobilých nákladů nezbytných pro zajištění dostupnosti a možnosti nasazení kapacit rescEU jsou stanoveny v příloze Ia.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30, kterými se mění příloha Ia, pokud jde o kategorie způsobilých nákladů.

Finanční pomoc podle tohoto odstavce lze provádět prostřednictvím víceletých pracovních programů. V případě opatření přesahujících délku jednoho roku lze rozpočtové závazky rozdělit do ročních splátek.“;

c)odstavec 4 se zrušuje.

16)V článku 22 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) v případě katastrofy podpora členských států při získávání přístupu ke zdrojům vybavení, dopravy a logistiky podle článku 23;“.

17)Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Způsobilá opatření související s vybavením a operacemi

1. Pro finanční pomoc za účelem umožnění přístupu ke zdrojům vybavení, dopravy a logistiky v rámci mechanismu Unie jsou způsobilá tato opatření:

a)poskytování a sdílení informací o zdrojích vybavení, dopravy a logistiky, které se členské státy rozhodnou zpřístupnit, s cílem usnadnit sdružování těchto zdrojů vybavení, dopravy nebo logistiky;

b)podpora členských států při určování dopravních a logistických zdrojů, jež mohou být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu, a usnadňování přístupu k nim;

c)podpora členských států při určování vybavení, které může být dostupné z jiných zdrojů včetně komerčního trhu;

d)financování dopravních a logistických zdrojů potřebných pro zajištění rychlé odezvy na katastrofy. Tato opatření jsou způsobilá pro finanční podporu, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

i)žádost o pomoc byla podána v rámci mechanismu Unie v souladu s články 15 a 16;

ii)tyto další dopravní a logistické zdroje jsou nezbytné pro zajištění účinnosti odezvy na katastrofy v rámci mechanismu Unie;

iii)pomoc odpovídá potřebám určeným střediskem a je poskytována podle doporučení stanovených tímto střediskem souvisejících s technickými specifikacemi, kvalitou, časem a podmínkami poskytování;

iv)pomoc byla schválena žádající zemí, a to přímo nebo prostřednictvím Organizace spojených národů nebo jejích agentur nebo příslušné mezinárodní organizace v rámci mechanismu Unie;

v)v případě katastrof ve třetích zemích pomoc doplňuje případnou celkovou humanitární reakci Unie.

1a. Částka finanční pomoci Unie na dopravu kapacit, které nejsou předem vyčleněny pro Evropský soubor civilní ochrany a které jsou nasazeny v případě katastrofy nebo její hrozby v Unii či mimo ni, a na jakoukoli jinou podporu dopravy nezbytné pro nasazení v případě katastrofy, nepřekročí 75 % celkových způsobilých nákladů.

2. Částka finanční pomoci Unie na kapacity předem vyčleněné pro Evropský soubor civilní ochrany nepřekročí v případě katastrofy či její hrozby v Unii či mimo ni 75 % nákladů na provoz kapacit včetně dopravy.

4. Finanční pomoc Unie na dopravní a logistické zdroje může navíc krýt maximálně 100 % celkových způsobilých nákladů uvedených v písmenech a) až d), pokud je to nezbytné k zajištění toho, aby sdružování pomoci členských států bylo operativně účinné, a pokud jsou náklady spojeny s některou z uvedených situací:

a)krátkodobý pronájem skladovací kapacity za účelem dočasného uskladnění pomoci členských států s cílem usnadnit její koordinovanou dopravu;

b)doprava z členského státu nabízejícího pomoc členskému státu, který usnadňuje její koordinovanou dopravu;

c)úprava balení pomoci členských států s cílem maximálně využít dostupné dopravní kapacity nebo s cílem vyhovět specifickým operačním požadavkům nebo

d)místní doprava, tranzit a skladování sdružené pomoci s cílem zajistit její koordinované dodání v cílové destinaci v žádající zemi.

4a. Jsou-li kapacity rescEU využívány pro vnitrostátní účely podle čl. 12 odst. 5, nese veškeré náklady včetně nákladů na údržbu a opravy členský stát, který tyto kapacity využívá.

4b. V případě nasazení kapacit rescEU v rámci mechanismu Unie kryje finanční pomoc Unie 75 % provozních nákladů.

Odchylně od prvního pododstavce kryje finanční pomoc Unie 100 % provozních nákladů na kapacity rescEU nezbytné v případě katastrof s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, jsou-li tyto kapacity nasazeny v rámci mechanismu Unie.

4c. V případě nasazení mimo Unii podle čl. 12 odst. 10 kryje finanční pomoc Unie 100 % provozních nákladů.

4d. Pokud finanční pomoc Unie podle tohoto článku nekryje 100 % nákladů, nese zbývající část nákladů žadatel o pomoc, není-li s členským státem poskytujícím pomoc nebo členským státem, v němž byly kapacity rescEU doposud umístěny, dohodnuto jinak.

4e. V případě nasazení kapacit rescEU může financování Unie pokrýt 100 % jakýchkoli přímých nákladů nezbytných pro přepravu nákladu, logistických prostředků a služeb v rámci Unie a do Unie ze třetích zemí.

5. V případě sdružování dopravních operací, do kterých je zapojeno několik členských států, se může některý členský stát ujmout vedení ve věci žádosti o finanční podporu Unie pro celou operaci.

6. Pokud členský stát požaduje, aby Komise zadala zakázku na dopravní služby, požádá Komise o částečnou úhradu nákladů v souladu s mírami financování uvedenými v odstavcích 2, 3 a 4.

6a. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, může finanční podpora Unie při dopravě pomoci podle odstavce 1a nezbytné v případě ekologických katastrof, na něž se vztahuje zásada „znečišťovatel platí“, pokrýt nejvýše 100 % celkových způsobilých nákladů. Platí tyto podmínky:

a) postižený členský stát požádá o pomoc na základě řádně odůvodněného posouzení potřeb;

b) postižený členský stát přijme veškerá potřebná opatření, aby v souladu se všemi příslušnými mezinárodními, unijními nebo vnitrostátními právními předpisy požádal o náhradu škody od znečišťovatele a získal ji;

c) po obdržení náhrady škody od znečišťovatele postižený členský stát okamžitě vrátí příslušné prostředky Unii.

7. Pro finanční podporu Unie na náklady na dopravní a logistické zdroje podle tohoto článku jsou způsobilé: veškeré náklady na přesun dopravních a logistických zdrojů, včetně nákladů na všechny služby, poplatky, logistiku a manipulaci, pohonné hmoty, popřípadě na ubytování a jiné nepřímé náklady, jako jsou daně a cla a náklady na tranzit.

8. Náklady na dopravu mohou sestávat z jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb určených podle kategorie nákladů.“

18)Článek 25 se nahrazuje tímto:

„Článek 25

Druhy finančních opatření a prováděcí postupy

1.Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s finančním nařízením.

2.Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s finančním nařízením v přímém nebo nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

3.Finanční podpora na základě tohoto rozhodnutí může být poskytnuta v některé z forem stanovených finančním nařízením, zejména ve formě grantů, zadávání veřejných zakázek či příspěvků do svěřenských fondů.

4.Za účelem provádění tohoto rozhodnutí přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů roční nebo víceleté pracovní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2. Roční nebo víceleté pracovní programy stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provedení a celkovou částku programu. Obsahují také popis financovaných opatření, určení částky přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. Pokud jde o finanční podporu podle čl. 28 odst. 2, jsou v ročních nebo víceletých pracovních programech popsána opatření plánovaná pro každou uvedenou zemi.

U opatření spadajících do odezvy na katastrofy podle kapitoly IV, která nelze stanovit předem, se však roční nebo víceleté pracovní programy nevyžadují.

5.Vedle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení platí, že se prostředky na závazky a platby, které nebyly využity do konce rozpočtového roku, na nějž byly zapsány do ročního rozpočtu, přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a vyplaceny do 31. prosince následujícího roku. Přenesené prostředky se využijí výhradně na opatření v oblasti odezvy. Přenesené prostředky se poprvé využijí v následujícím rozpočtovém roce.“

19)Článek 27 se nahrazuje tímto:

„Článek 27

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se třetí země účastní mechanismu Unie na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje, musí tato třetí země zaručit potřebná práva a přístup příslušné schvalující osoby, úřadu OLAF a Evropského účetního dvora za účelem komplexního výkonu jejich příslušných pravomocí. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.“

20)Článek 30 se mění takto:

a)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 5 a v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5 a v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.“;

c)odstavec 7 se nahrazuje tímto:

„7. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 5 nebo podle čl. 21. odst. 3 druhého pododstavce vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

21)V čl. 32 odst. 1 se písmeno i) nahrazuje tímto:

„i) organizace podpory pro dopravu pomoci podle článků 18 a 23;“.

22)V článku 33 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3. V závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech přijme Komise postupem podle článku 8 nařízení (EU) č. 182/2011 okamžitě použitelné prováděcí akty.“

23)Příloha I se zrušuje.

24)Název přílohy Ia se nahrazuje tímto:

„Kategorie způsobilých nákladů v souladu s čl. 21 odst. 3“

Článek 2

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 12 písm. a) a c) se však použijí od 1. ledna 2021.

Článek 3

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.FRAMEWORK OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

1.1.Title of the proposal/initiative

1.2.Policy area(s) concerned (Programme cluster)

1.3.The proposal/initiative relates to:

1.4.Grounds for the proposal/initiative

1.4.1.Requirement(s) to be met in the short or long term including a detailed timeline for roll-out of the implementation of the initiative

1.4.2.Added value of Union involvement.

1.4.3.Lessons learned from similar experiences in the past

1.4.4.Compatibility and possible synergy with other appropriate instruments

1.5.Duration and financial impact

1.6.Management mode(s) planned

2.MANAGEMENT MEASURES

2.1.Monitoring and reporting rules

2.2.Management and control system(s)

2.2.1.Justification of the management mode(s), the funding implementation mechanism(s), the payment modalities and the control strategy proposed

2.2.2.Information concerning the risks identified and the internal control system(s) set up to mitigate them

2.2.3.Estimation and justification of the cost-effectiveness of the controls (ratio of "control costs ÷ value of the related funds managed"), and assessment of the expected levels of risk of error (at payment & at closure)

2.3.Measures to prevent fraud and irregularities

3.ESTIMATED FINANCIAL IMPACT OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

3.1.Heading of the multiannual financial framework and new expenditure budget line(s) proposed

3.2.Estimated impact on expenditure

3.2.1.Summary of estimated impact on expenditure

3.2.2.Summary of estimated impact on appropriations of an administrative nature

3.3.Estimated impact on revenue

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu 

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká: 

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 16  

x prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání a finanční dopad 

X omezená doba trvání

–X    s účinností od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2027,

–X    finanční dopad od roku 2021 do roku 2027 pro prostředky na závazky a od roku 2021 do roku 2032 pro prostředky na platby.

◻ neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 20   

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

X Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–X mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–X EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–X veřejnoprávní subjekty,

–X soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

POZNÁMKY:

Zavedení možnosti plnění rozpočtu mechanismu Unie v režimu nepřímého řízení vedle režimu přímého řízení, který byl využíván až doposud, poskytuje další nástroj pro optimalizaci plnění rozpočtu. Rozmanitost subjektů uvedených na seznamu zvýší celkovou účinnost využívání fondů Unie s ohledem na zvýšený rozpočet. Vzhledem k politice v oblasti civilní ochrany, která se často zabývá nepředvídatelnými událostmi (různé druhy katastrof způsobených člověkem a přírodních katastrof), je nezbytné zajistit inkluzivní (z hlediska zúčastněných subjektů) a flexibilní víceletý finanční rámec.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky 

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

Tato tabulka představuje finanční krytí vyčleněné na mechanismus civilní ochrany Unie na období 2021–2027 podle čl. 19 odst. 1a. Tato tabulka nahrazuje tabulku uvedenou v legislativním finančním výkazu v návrhu COM(2019) 125 final.

Orientační rozpis výdajů z okruhu 5 je následující:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Kromě finančního krytí definovaného v čl. 19 odst. 1a bude k dispozici formou vnějších účelově vázaných příjmů ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení částka 2 187 620 000 EUR (v běžných cenách) jakožto financování z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Z toho až 22 580 000 EUR může být určeno na správní výdaje, včetně nákladů na externí pracovníky.

Orientační rozpis výdajů souvisejících s vnějšími účelově vázanými příjmy je následující:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje). 

(1)    COM(2019)125 ze dne 7. března 2019.

(2)    Úř. věst. C, , s. .

(3)    Úř. věst. C, , s. .

(4)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(5)    Společné prohlášení členů Evropské rady, https://www.consilium.europa.eu/media/43076/26-vc-euco-statement-en.pdf  

(6)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (2020/2616(RSP)).

(7)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(10)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(11)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(12)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(14)    Úř. věst. L ….

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU.

(16)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(17)    COM(2019) 125 final ze dne 7. března 2019.

(18)    Evropský účetní dvůr, „Mechanismus civilní ochrany Unie: koordinace reakcí na katastrofy mimo EU byla obecně účinná“, zvláštní zpráva č. 33, 2016.

(19)    Pracovní dokument útvarů Komise „Overview of Natural and Man-made Disaster Risks the European Union may face“, SWD (2017)176 final ze dne 23. května 2017.

(20)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(21)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(22)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. Země ESVO, které jsou členy EHP, se mohou k mechanismu civilní ochrany Unie připojit jako „zúčastněné státy“, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 1 písm. a) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(23)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu. Tyto země se mohou k mechanismu civilní ochrany Unie připojit jako „zúčastněné státy“, jak je stanoveno v čl. 28 odst. 1 písm. b) rozhodnutí č. 1313/2013/EU.

(24)    Pro účely této tabulky by odkaz na třetí země měl být chápán jako „ostatní evropské země“, které se dosud neúčastní mechanismu civilní ochrany Unie, ale které by se v budoucnu mohly připojit v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. a) rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Od třetích zemí se nepředpokládají jiné příspěvky než ty, které jsou uvedeny výše.

(25)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(26)    Účelově vázané příjmy.

(27)    Účelově vázané příjmy.

(28)    Účelově vázané příjmy.

(29)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(30)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(31)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.