EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52018PC0812

Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb

COM/2018/812 final

V Bruselu dne 12.12.2018

COM(2018) 812 final

2018/0412(CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb

{COM(2018) 813 final} - {SEC(2018) 495 final} - {SWD(2018) 487 final} - {SWD(2018) 488 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Komise se již v říjnu 2017 1 zavázala, že se bude zabývat administrativními kapacitami správců daně k boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu, a to zlepšením spolupráce se třetími stranami. V prohlášení obsaženém v zápisu týkajícím se přijetí směrnice Rady (EU) 2017/2455 (dále jen „směrnice o DPH v oblasti elektronického obchodování“) 2 v prosinci 2017 zdůraznila Rada nutnost zlepšit nástroje pro boj proti podvodům 3 . Tato iniciativa k boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu doplňuje nová opatření, která zavedla směrnice o DPH v oblasti elektronického obchodování v souvislosti se strategií Komise pro jednotný digitální trh 4 , a připravuje půdu pro jejich hladké uplatňování.

Směrnice o DPH v oblasti elektronického obchodování uložila zejména nové povinnosti týkající se DPH elektronickým tržištím 5 a zavedla nová zjednodušení, která mají podnikům pomoci plnit povinnosti v oblasti DPH při poskytování služeb, prodeji zboží na dálku a dovozu, včetně elektronické registrace k DPH a platby DPH prostřednictvím jednoho správního místa (registrace v jednom členském státě namísto ve všech členských státech spotřeby). Tato opatření posílí dodržování předpisů v oblasti DPH zjednodušením systému DPH, správci daně však musí být schopni odhalovat a kontrolovat podvodné podniky. V současnosti to pro správce daně představuje výzvu. Evropský účetní dvůr 6 poznamenal, že se právní předpisy v oblasti DPH, které se vztahují na elektronický obchod, v zásadě spoléhají na ochotu podniků dobrovolně se zaregistrovat k DPH a odvádět splatnou DPH. S ohledem na způsob, jakým mohou členské státy využívat stávající právní rámec pro správní spolupráci, však existují určitá omezení. Pokud by výše uvedená zjednodušení při dodržování předpisů nebyla doprovázena opatřeními proti podvodům, měli by podvodníci jen malou pobídku k tomu, aby svůj postoj změnili a začali plnit své povinnosti v oblasti DPH. Úspěch opatření k dodržování předpisů v oblasti elektronického obchodu tudíž závisí rovněž na účinnosti opatření proti podvodům, která je třeba vypracovat souběžně.

Elektronické obchodování, které spotřebitelům pomáhá nakupovat zboží a služby on-line, se v minulých letech rychle rozvíjelo. Spotřebitelé si mohou vybírat mezi různými dodavateli, produkty a značkami. Mohou rovněž platit on-line v důvěryhodném prostředí, aniž by se přesunuli od svého počítače nebo chytrého telefonu. Dodavatelé změnili své obchodní modely, aby využili elektronické obchodování a prodávali své výrobky spotřebitelům na celosvětové úrovni, aniž by byla zapotřebí fyzická maloobchodní přítomnost. Tuto příležitost však využívají také podvodné podniky, aby získaly na trhu nespravedlivou výhodu tím, že neplní své povinnosti v oblasti DPH.

V posouzení dopadů připojeném k tomuto návrhu byly určeny tři hlavní případy podvodů v oblasti DPH v rámci přeshraničního elektronického obchodu: i) dodání zboží a poskytnutí služby uvnitř EU, ii) dovoz zboží od podniků usazených ve třetí zemi nebo na třetím území (tj. zemi nebo území mimo EU) pro spotřebitele v členských státech a iii) poskytování služeb podniky usazenými ve třetí zemi 7 spotřebitelům v členských státech.

Celkový výpadek příjmů z DPH v členských státech v souvislosti s přeshraničním dodáním zboží se odhaduje na 5 miliard EUR ročně 8 . Podvody v oblasti DPH jsou hlášeny rovněž při přeshraničním poskytování služeb, konkrétně v souvislosti s internetovou televizí a digitálními hrami 9 . Tyto podvody byly Europolem a Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví zdokumentovány v nejnovější zprávě Europolu o nelegální distribuci televizního vysílání (a o prodeji přístupu k tomuto vysílání) 10 . Tyto podvody zdokumentovala také organizace v odvětví televizního vysílání Nordic Content Protection (NCP) 11 . Jen v Dánsku, Finsku a Švédsku (na tyto země společně připadá méně než 10 % celkového trhu internetové televize v EU z hlediska příjmů) 12 odhadují distributoři internetové televize své roční ztráty z prodeje v důsledku nelegální distribuce na 436 milionů EUR. To představuje potenciální výpadek příjmů z DPH ve výši přibližně 103 milionů EUR 13 . Tato čísla (která se budou zvyšovat souběžně s růstem elektronického obchodu) prokazují naléhavou potřebu jednat za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Většina správců daně však postrádá nástroje a zdroje informací potřebné k vyčíslení výše podvodů v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu 14 . Co se týká podvodů v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu, internet umožňuje podvodným podnikům skrýt svou totožnost za název domény. I v případě, je-li správce daně informován o existenci daného internetového obchodu, totožnost podniku, který za ním stojí, jeho skutečné umístění nebo jeho obrat v daném členském státě často známé nejsou. To pro správce daně, kteří mohou usilovat o zahájení šetření nebo navázání správní spolupráce na úrovni EU či na mezinárodní úrovni, představuje problém. Členské státy spotřeby, v nichž musí být DPH uhrazena, nemají s největší pravděpodobnosti k dispozici záznamy či informace potřebné k zahájení kontroly. Důvodem je skutečnost, že koneční spotřebitelé nemají žádné povinnosti týkající se vedení záznamů o nákupech na internetu. I pokud by tomu tak bylo, nebylo by přiměřené tyto konečné spotřebitele systematicky využívat při prošetřování podvodů v oblasti DPH, jichž se dopustí prodávající.

Nejsou-li podvodníci a místo jejich usazení známé, může být zjištění, kterému členskému státu by měla být zaslána žádost o správní spolupráci, skutečným problémem.

To by mohlo vést k hromadným žádostem o identifikaci. Tyto žádosti by bylo nutno zaslat buď třetí straně (tj. elektronickému tržišti nebo poskytovatelům platebních služeb), která může mít případně tyto údaje k dispozici, nebo by mohly být zaslány správci daně země, ve které je třetí strana usazena. Podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) č. 904/2010 by se to však nepokládalo za přiměřené. Podle čl. 54 odst. 2 téhož nařízení mimoto nelze od členských států požadovat, aby poskytly informace, pokud je jejich vnitrostátní právní předpisy neopravňují k jejich získání. To omezuje možnost členských států požadovat od ostatních členských států údaje třetí strany.

Tento návrh se snaží vyřešit problém týkající se podvodů v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu posílením spolupráce mezi správci daně a poskytovateli platebních služeb. V minulých letech se více než 90 % nákupů na internetu, které provedli evropští spotřebitelé, uskutečnilo prostřednictvím úhrad, inkas a plateb kartou, tj. prostřednictvím zprostředkovatele, který se transakce účastní 15 (poskytovatel platebních služeb), a tento trend bude pokračovat i v budoucnu 16 . Třetí strany, které mají k dispozici platební informace, mohou proto správcům daně poskytnout úplnou představu o nákupech na internetu, a tím jim pomoci při řádném plnění jejich úkolu spočívajícího ve sledování plnění povinností v oblasti DPH v souvislosti s dodáním zboží a poskytováním služeb v rámci elektronického obchodu. Zkušenosti členských států, které již s poskytovateli platebních služeb spolupracují na vnitrostátní úrovni, prokazují, že spolupráce s poskytovateli platebních služeb přináší v boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu hmatatelné výsledky 17 . Rovněž některé třetí země využívají platební informace jako nástroj k odhalení obchodníků, kteří neplní své povinnosti, ve spojení se zjednodušenými režimy výběru v případě přeshraničního dodání zboží mezi podniky a spotřebiteli, které jsou podobné systému EU 18 .

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh doplňuje stávající regulační rámec DPH, který byl nedávno pozměněn směrnicí o DPH v oblasti elektronického obchodování v souvislosti se strategií Komise pro jednotný digitální trh. Tato iniciativa posiluje rovněž rámec správní spolupráce pro účinnější boj s podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu a za účelem obnovy spravedlivé hospodářské soutěže. Boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům, aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže, a pomoc při zajišťování příjmů členských států a EU jsou prioritou Komise. Politické směry 19 současné Komise vyžadovaly vynakládání většího úsilí v boji proti daňovým únikům a daňovým podvodům a ve zprávě o stavu Unie v roce 2018 20 je zopakováno, že Komise uskutečňuje komplexní strategii, která má zajistit, aby všechny podniky, malé i velké, platily úměrnou daň.

Nařízení (EU) 2018/1541 21 , kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty 22 , vytváří nové nástroje pro správní spolupráci mezi správci daně členských států. Tyto nástroje se budou používat především v boji proti i) tzv. kolotočovým podvodům (v rámci transakcí mezi podniky); ii) podvodům, které souvisejí se zvláštním režimem vztahujícím se na ojeté automobily; iii) podvodům využívajícím zvláštní celní režimy vztahující se na dovoz uskutečněný osobami povinnými k dani (rovněž v rámci transakcí mezi podniky) a iv) umožní společná opatření správců daně (tj. společná správní šetření). Odborníci správců daně a podniků ve fóru EU pro DPH 23 zdůrazňují, že tradiční forma spolupráce v boji proti podvodům v oblasti DPH je založena na záznamech podniků, které se přímo účastní řetězce transakcí. U přeshraničního dodávání mezi podniky a spotřebiteli nemusí být tyto informace přímo dostupné, a „tradiční“ spolupráce mezi správci daně není tudíž dostatečná 24 . Tato iniciativa proto doplňuje také změny rámce EU pro správní spolupráci, které byly nedávno zavedeny v oblasti DPH, a poskytuje správcům daně nový nástroj k odhalování podvodů v oblasti DPH při přeshraničním dodávání mezi podniky a spotřebiteli.

Tuto iniciativu je nutno posoudit také v mezinárodním kontextu. Dopustí-li se podvodu dodavatelé usazení ve třetí zemi nebo na třetím území, má zásadní význam při vymáhání chybějící DPH, která je splatná, mezinárodní spolupráce. Unie nedávno uzavřela dohodu o spolupráci v oblasti DPH s Norskem 25 a vystupuje aktivně v OECD za účelem většího využívání nástrojů správní spolupráce na mezinárodní úrovni. Tato iniciativa poskytne členským státům důkazy k odhalení podvodníků ve třetích zemích. Tyto důkazy budou použity jako první krok k navázání mezinárodní spolupráce nebo přispění k mezinárodnímu dialogu o zlepšení správní spolupráce s ostatními jurisdikcemi.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem této iniciativy je článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Tento článek umožňuje Radě přijmout jednomyslně zvláštním legislativním postupem ustanovení k harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se nepřímých daní v rozsahu, v jakém je tato harmonizace nezbytná pro vytvoření a fungování jednotného trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže.

Subsidiarita

Tato iniciativa je v souladu se zásadou subsidiarity, jelikož hlavní problém, kterým jsou podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu, je společný všem členským státům a nedostatečné nástroje, které mají správci daně k dispozici, jej dále zhoršují. Členské státy samotné nejsou schopny získat od třetích stran, jako jsou poskytovatelé platebních služeb, informace nezbytné pro daňovou kontrolu v případě přeshraničního dodání zboží a poskytování služeb, zajistit, aby byly předpisy v oblasti DPH vztahující se na elektronický obchod (které byly nedávno pozměněny směrnicí o DPH v oblasti elektronického obchodování) náležitě uplatňovány, a zabývat se podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Proto má spolupráce mezi členskými státy zásadní význam. Právní rámec pro správní spolupráci mezi členskými státy v oblasti DPH je stanoven v nařízení (EU) č. 904/2010. Jakákoli iniciativa k zavedení nových nástrojů spolupráce zaměřující se na tento konkrétní problém proto vyžaduje návrh Komise na změnu stávajícího právního rámce EU. Aby mohli správci daně shromažďovat platební údaje týkající se DPH, musí být poskytovatelům platebních služeb uloženy nové povinnosti týkající se vedení záznamů. To vyžaduje návrh na změnu směrnice o DPH.

Proporcionalita

Tento návrh nepřesahuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle týkajícího se boje proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Zejména se očekává, že nový systém poskytne správcům daně potřebné informace a prostředky k odhalování podvodů v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu a k výběru dodatečné DPH. Administrativní zátěž uložená podnikům a správcům daně bude v porovnání se současnou situací celkově nižší a legální podniky budou mít prospěch z rovnějších podmínek.

Požadavek, aby poskytovatelé platebních služeb vedli řadu záznamů, které mají být zasílány správcům daně, je rovněž v souladu se zásadou proporcionality. Poskytovatelé platebních služeb budou muset vést záznamy údajů, které již mají k dispozici za účelem provádění platebních transakcí. Harmonizovaná povinnost týkající se vedení záznamů a předávání údajů správcům daně, která platí v celé EU, sníží administrativní zátěž poskytovatelů platebních služeb (v porovnání se zátěží spojenou s požadavkem, aby tito poskytovatelé platebních služeb dodržovali rozdílné vnitrostátní postupy).

Boj proti podvodům v oblasti DPH představuje důležitý cíl obecného veřejného zájmu Unie a členských států. Odborníci správců daně zaměřující se na boj proti podvodům budou zpracovávat pouze údaje nezbytné k dosažení tohoto cíle (boj proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu) v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů 26 , nařízením (EU) 2018/1725 27 a Listinou základních práv 28 . Konkrétně budou zpracovávány pouze údaje, které správcům daně umožní i) identifikovat dodavatele, ii) určit počet transakcí a jejich peněžní hodnotu a iii) ověřit původ plateb. Tato iniciativa se nevztahuje na údaje o spotřebitelích vyjma údajů o členských státech původu plateb (tj. členském státě, ve kterém se spotřebitelé nacházejí). Proporcionalitu zajišťuje také prahová hodnota, pod níž nemusí poskytovatelé platebních služeb posílat správcům daně platební údaje. Prahová hodnota vyloučí z této iniciativy a z procesu zpracovávání osobních údajů platby, které s největší pravděpodobností nesouvisejí s ekonomickými činnostmi.

Volba nástroje

Vzhledem ke změně směrnice o DPH za účelem uložení nových povinností týkajících se vedení záznamů poskytovatelům platebních služeb se navrhuje směrnice.

Vzhledem ke změně nařízení (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty za účelem zavedení nové databáze platebních údajů týkajících se DPH, které mají být členským státům přístupné pouze za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu, se navrhuje nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post

Stávající návrh je podpořen hodnocením nařízení (EU) č. 904/2010, zejména oddíly zaměřujícími se na jeho využívání s ohledem na podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu.

Správci daně se obecně domnívali, že stávající nařízení (EU) č. 904/2010 představuje účinný nástroj v boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Správci daně však uvedli, že nástroje pro správní spolupráci, které mají v současnosti k dispozici, neumožňují snadnou identifikaci a kontrolu podniků působících on-line, pokud se domény a účetní záznamy těchto podniků nacházejí v jiné zemi (bez ohledu na to, je-li touto jinou zemí členský stát EU, či nikoli). Správci daně také zdůraznili, že je nutné zvýšit závazek členských států týkající se investování větších zdrojů do správní spolupráce, jelikož to představuje rozhodující faktor pro zvýšení účinnosti nařízení (EU) č. 904/2010 v boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Některé členské státy rovněž uvedly, že by účinnost nařízení mohly zvýšit nové nástroje, jako je přístup k příslušným platebním informacím a výměna těchto informací.

Ačkoliv se správci daně domnívali, že nástroje stanovené v nařízení (EU) č. 904/2010 jsou s ohledem na boj proti podvodům v oblasti DPH relevantní, rovněž zdůraznili, že je stále co zlepšovat. Podle názoru správců daně vyžaduje nedávný rozvoj elektronického obchodování a velké objemy transakcí v rámci elektronického obchodu nové, účelnější a účinnější nástroje správní spolupráce. Správci daně mimoto očekávají, že stávající nástroje pro boj proti podvodům v oblasti DPH budou v budoucnu vzhledem ke změnám obchodních modelů a změnám forem podvodů v oblasti DPH méně relevantní.

Ačkoliv správci daně obecně nemají kvantitativní důkazy o přínosech a nákladech správní spolupráce, domnívají se, že přínosy správní spolupráce jsou úměrné nákladům, které správci daně vynakládají na výměnu informací, či jsou dokonce vyšší.

Nařízení (EU) č. 904/2010 a tento návrh přispějí k řádnému fungování jednotného trhu. Jsou rovněž v souladu s pravidly směrnice o DPH v oblasti elektronického obchodování. Správci daně členských států však uznali, že růst elektronického obchodu znamená, že se musí zabývat novými výzvami, jako je například způsob zpracovávání údajů pro odhalování podvodů v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu a boj proti těmto podvodům.

Správci daně i ostatní zúčastněné strany uznali rovněž přidanou hodnotu rámce správní spolupráce, který je stanoven nařízením (EU) č. 904/2010, jelikož podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu se dotýkají všech členských států.

Hodnocení tedy prokázalo, že k boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu nepostačují vnitrostátní opatření proti podvodům a že je nezbytná správní spolupráce mezi členskými státy. Hodnocení rovněž prokázalo, že změny forem elektronického obchodování vyžadují nové a vhodné nástroje pro výměnu informací.

Konzultace se zúčastněnými stranami

V roce 2017 si Komise vyžádala stanovisko řady zúčastněných stran prostřednictvím cílené konzultace, která byla určena správcům daně a podnikům, včetně zejména poskytovatelů platebních služeb. V roce 2017 byla zahájena také veřejná konzultace 29 .

Výsledky konzultací potvrdily, že všechny zúčastněné strany považují podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu za významný problém. Podniky zdůraznily, že podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu poškozují poctivé podniky tím, že narušují hospodářskou soutěž. Správci daně i podniky obecně potvrdili, že k boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu potřebují správci daně platební údaje. Ochrana osobních údajů se nepovažovala za překážku sběru a výměny platebních informací, pokud jsou osobní údaje plátců zpracovávány za podmínek stanovených v obecném nařízení o ochraně osobních údajů.

Většina respondentů se ke změně regulačního rámce EU za účelem poskytnutí účinnějších nástrojů pro boj proti podvodům správcům daně vyjádřila kladně. Za nákladově nejefektivnější nástroj se považoval centralizovaný systém EU pro sběr a výměnu platebních informací týkajících se DPH.

Správci daně i poskytovatelé platebních služeb potvrdili přidanou hodnotu standardizovaného a harmonizovaného postupu sběru a výměny platebních informací.

Návrh byl vypracován po konzultaci se správci daně členských států a zástupci podniků, včetně poskytovatelů platebních služeb, v rámci podskupiny fóra EU pro DPH zabývající se elektronickým obchodem.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kromě konzultací se všemi zúčastněnými stranami nebylo při vypracovávání tohoto návrhu třeba využít externích odborníků.

Posouzení dopadů

Kromě základního scénáře byly v posouzení dopadů zvažovány dvě možnosti:

1)možnost nezahrnující právní předpisy, která v zásadě spočívala ve vydání pokynů, které mají správcům daně pomoci rozvíjet jejich administrativní kapacity k boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu;

2)možnost regulace, která znamenala změnu právního rámce EU, pokud jde o i) povinnost poskytovatelů platebních služeb zaznamenávat platební informace týkající se DPH, a ii) povinnost správců daně členských států shromažďovat a vyměňovat si platební informace.

V rámci možnosti regulace se s ohledem na výměnu platebních informací ze strany správců daně předpokládala dvě alternativní technická řešení: distribuovaná aplikace podobná systému výměny informací o DPH, nebo centrální úložiště na úrovni EU (které vyvine Komise).

Posouzení dopadů prokázalo, že možností, která se nejlépe zabývá cílem spočívajícím v boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu, je centrální úložiště.

Centrální úložiště zajistí nejlepší řešení podvodů v oblasti DPH. Poskytne větší záruky, pokud jde o jednotnost údajů a analýzu dat, a v rámci EU zajistí jasnější přehled o obratu odhalených podvodníků než decentralizovaná úložiště.

Výměna informací prostřednictvím centrálního úložiště také více omezí narušení trhu. Jelikož spolupráce vede u správců daně k lepším výsledkům, budou mít legální podniky prospěch z rovnějších podmínek. Konzultace se zúčastněnými stranami neumožnila vyčíslit přesně náklady poskytovatelů platebních služeb na dodržování předpisů. Posouzení dopadů však prokázalo, že harmonizace povinností týkajících se podávání zpráv v jednotném formátu pro předávání informací (a prostřednictvím jednoho rozhraní) náklady poskytovatelů platebních služeb na dodržování předpisů sníží.

Rovněž správcům daně vzniknou v případě centralizovaného řešení nižší náklady na vývoj a provoz, než by tomu bylo u decentralizovaného systému na vnitrostátní úrovni.

Posouzení dopadů návrhu projednal Výbor pro kontrolu regulace dne 27. června 2018. Výbor vydal k návrhu kladné stanovisko s určitými doporučeními, která byla zohledněna. Stanovisko výboru a jeho doporučení jsou uvedeny v příloze 1 pracovního dokumentu útvarů Komise o posouzení dopadů, který je připojen k tomuto návrhu 30 .

Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Tato iniciativa nespadá do působnosti Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů. Pravděpodobné náklady správců daně a Komise jsou uvedeny v oddíle 4.

Informace získané během cílené konzultace neumožnily spolehlivé vyčíslení nákladů poskytovatelů platebních služeb v posouzení dopadů. Poskytovatelé platebních služeb však v současnosti dostávají žádosti o informace z různých členských států v mnoha různých formátech a různými postupy. Na základě této iniciativy by poskytovatelé platebních služeb při předávání platebních informací správcům daně členských států museli používat harmonizovanou normu EU. To sníží celkovou administrativní zátěž poskytovatelů platebních služeb.

Iniciativa neukládá dodavatelům zboží a poskytovatelům služeb pro konečné spotřebitele žádné nové povinnosti v oblasti DPH.

Očekává se, že tato iniciativa značně sníží výpadky příjmů z DPH v členských státech způsobené podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu.

Základní práva

Předmětný návrh povede k novým výměnám a zpracovávání osobních údajů v souvislosti s DPH.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů obsahuje širokou definici osobních údajů, která zahrnuje veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat. Z tohoto důvodu spadají platební informace do jeho oblasti působnosti a vztahují se na ně zásady ochrany osobních údajů, které jsou stanoveny v Listině základních práv.

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů a nařízení (EU) 2018/1725 stanoví velmi přesné zásady týkající se dodržování práv subjektů údajů při zpracovávání osobních údajů. Unie však může využít legislativní opatření k omezení těchto zásad a práv subjektu údajů 31 , pokud tato omezení dodržují zásady nezbytnosti a přiměřenosti, za účelem ochrany důležitých cílů obecného veřejného zájmu Unie, jako jsou ekonomické a finanční zájmy včetně zdanění 32 .

Posouzení dopadů podporující tuto iniciativu prokázalo, že správci daně nemají k dispozici jiné účinné alternativní způsoby shromažďování potřebných informací pro boj proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Výměna platebních informací proto představuje nezbytné opatření.

V rámci této iniciativy budou mimoto zpracovávány pouze platební informace, které jsou nezbytné pro boj proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Informace, které budou zpracovávány, se týkají pouze příjemců peněžních prostředků (dále jen „příjemci“) a samotné platební transakce (částka, měna, datum), zatímco informace o spotřebitelích, kteří za zboží nebo služby platí (dále jen „plátci“), součástí výměny informací nejsou. Tyto údaje nebudou proto použity pro jiné účely, jako je kontrola nákupních zvyklostí spotřebitelů. Návrh zahrnuje také strop týkající se počtu plateb, jež daný příjemce obdrží, přičemž jsou vyloučeny platby, které byly pravděpodobně provedeny pro soukromé účely. Z oblasti působnosti iniciativy budou vyloučeny také domácí platby. Platební informace budou dostupné pouze kontaktním úředníkům Eurofiscu v členských státech 33 a pouze po dobu nezbytnou k boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Předpokládá se, že investiční náklady Komise a správců daně budou vyváženy vyššími vybranými příjmy z DPH. On-line prodej mezi podniky a spotřebiteli dosáhl v roce 2017 hodnoty ve výši přibližně 600 miliard EUR 34 . Za předpokladu, že správci daně by byli schopni vyměřit ušlou DPH na 1 % tohoto obratu, vytvořilo by to na úrovni EU-28 DPH ve výši 1,2 miliardy EUR. I pokud se zohlední skutečnost, že vyměřená DPH nebude získána v plné výši, přesáhly by tyto částky výrazně celkové provozní náklady iniciativy. Výše podvodů navíc představuje několik procentních bodů elektronického prodeje. Očekává se, že v důsledku vyššího výběru DPH se výpadek příjmů z DPH v odvětví elektronického obchodu sníží.

Náklady této iniciativy budou rozloženy na několik let počínaje rokem 2019. První část těchto nákladů (do roku 2020) bude pokryta přidělenými finančními prostředky ve stávajícím programu Fiscalis 2020. Většina nákladů však bude vynaložena po roce 2020, jak je popsáno ve finančním legislativním výkazu.

S přihlédnutím k nejvyšším možným nákladům vynaloženým Komisí byly rozpočtové důsledky odhadnuty na jednorázové náklady ve výši 11,8 milionu EUR na zřízení systému a roční provozní náklady ve výši 4,5 milionu EUR, jakmile bude systém plně funkční. Odhadovalo se, že tyto provozní náklady budou vynakládány teprve od roku 2022, jakmile začne systém fungovat. Jejich dopad na rozpočet byl pro pětileté období vypočítán v celkové výši (včetně jednorázových nákladů) 34,3 milionu EUR, a to na zřízení a provozování systému do roku 2027.

Tyto náklady jsou v souladu s návrhem víceletého finančního rámce a programem Fiscalis na příští období.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Zprávy Eurofiscu a roční statistiky členských států jsou předkládány a projednávány ve Stálém výboru pro správní spolupráci 35 v souladu s článkem 49 nařízení (EU) č. 904/2010. Stálému výboru předsedá Evropská komise. Komise se navíc vynasnaží získat od členských států veškeré relevantní informace o fungování nového systému a o podvodech. V případě potřeby bude zajištěna koordinace v rámci výboru „Fiscalis“ (tento výbor nebyl dosud v rámci nového programu Fiscalis 36 zřízen).

Nařízení (EU) č. 904/2010 a směrnice 2006/112/ES již stanoví pravidla pro pravidelná hodnocení a zprávy podávané Komisí. V souladu s těmito stávajícími povinnostmi podá Komise Evropskému parlamentu a Radě každých pět let zprávu o fungování nového nástroje pro správní spolupráci podle článku 59 nařízení (EU) č. 904/2010.

Každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování nových povinností v oblasti DPH uložených poskytovatelům platebních služeb podle článku 404 směrnice 2006/112/ES. Komise zajistí, aby byly obě zprávy koordinované a aby vycházely ze stejných zjištění.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

V článku 243a odkazují definice na příslušná ustanovení směrnice (EU) 2015/2366 37 o platebních službách na vnitřním trhu (druhá směrnice o platebních službách).

Článek 243b směrnice o DPH ukládá poskytovatelům platebních služeb novou povinnost týkající se vedení záznamů. Tyto platební služby jsou uvedeny v příloze 1 druhé směrnice o platebních službách. Pro účely kontroly přeshraničního dodání zboží a poskytování služeb nejsou podstatné všechny platební služby. Jedinými platebními službami, které jsou důležité, jsou služby, jež vedou k přeshraničnímu převodu peněžních prostředků příjemcům 38 (nebo poskytovatelům platebních služeb, kteří jednají jménem příjemců), a pouze tehdy, je-li plátce 39 usazen v jednom z členských států. Důvodem je skutečnost, že členský stát původu platby naznačuje správcům daně místo spotřeby. V rámci této iniciativy odkazuje pojem „přeshraniční“ na transakce, kdy se spotřebitel nachází v jednom členském státě a dodavatel v jiném členském státě nebo ve třetí zemi či na třetím území. Tento návrh se nevztahuje na domácí platby.

Článek 243b neodkazuje na sídlo nebo bydliště či místo obvyklého pobytu příjemce a plátce. Poskytovatelé platebních služeb jsou v porovnání se smluvním vztahem mezi osobami povinnými k dani, které dodávají zboží a poskytují služby, a spotřebiteli ve skutečnosti třetími stranami. Z tohoto důvodu se informace, které mají k dispozici poskytovatelé platebních služeb při poskytování těchto služeb, nutně neshodují s informacemi, jež mají k dispozici osoby povinné k dani ohledně spotřebitelů, nebo s informacemi, které jsou nezbytné k určení místa zdanitelného plnění. Místo usazení vede pouze k vzniku povinnosti poskytovatele platebních služeb vést záznamy podle článku 243b.

Pravidla pro určení místa usazení příjemců a plátců jsou stanovena v navrhovaném článku 243c (viz níže).

Aby byly zachyceny pouze platby, které jsou potenciálně spojeny s ekonomickou činností (a tudíž vyloučeny přeshraniční převody peněžních prostředků prováděné ze soukromých důvodů), je stanoven strop týkající se počtu přeshraniční plateb, které příjemce obdrží. Pouze v případě, že celkový počet plateb obdržených daným příjemcem přesáhne v kalendářním čtvrtletí (což pro poskytovatele služeb představuje rovněž vykazované období) strop ve výši 25 plateb, musí poskytovatel platebních služeb vést záznamy o tomto příjemci, které jsou zpřístupněny správcům daně. Tento strop byl stanoven s přihlédnutím k průměrné hodnotě objednávek při nakupování on-line ve výši 95 EUR 40 . Sto platebních transakcí v této hodnotě ročně povede každý rok k tržbám ve výši téměř 10 000 EUR, což již může mít za následek vznik povinností v oblasti DPH v členských státech. Tato částka odpovídá rovněž prahové hodnotě ve výši 10 000 EUR vztahující se na dodání uvnitř EU, kterou zavedla směrnice o DPH v oblasti elektronického obchodování.

Lhůta pro uchovávání záznamů poskytovateli platebních služeb bude činit dva roky. Tato lhůta pro uchovávání záznamů je přiměřená vzhledem k obrovskému objemu dotyčných informací, jejich vysoké citlivosti, pokud jde o ochranu osobních údajů, a době potřebné k tomu, aby správci daně odhalili podvody v oblasti DPH.

Článek 243c odkazuje na pravidla, která musí poskytovatelé platebních služeb uplatňovat při stanovení místa usazení plátců a příjemců, jak bylo uvedeno výše. Článek 243c nestanoví pravidla pro určení místa zdanění, nýbrž obsahuje pravidla pro zjištění místa usazení příjemců a plátců za účelem uplatňování povinnosti týkající se vedení záznamů podle článku 243b směrnice o DPH.

Článek 243c mimoto neznamená předávání informací, které se používají k určení místa usazení plátce, správcům daně. Tyto informace zůstávají u poskytovatele platebních služeb.

Podle odstavce 1 se bude mít za to, že se místo usazení plátce nachází v členském státě určeném podle identifikátoru účtu plátce. Nařízení o jednotné oblasti pro platby v eurech 41 stanoví jako identifikátor jednotlivého platebního účtu v členském státě IBAN (mezinárodní číslo bankovního účtu). Uskuteční-li se platba prostřednictvím platební služby, která nespadá do oblasti působnosti nařízení o jednotné oblasti pro platby v eurech (které se vztahuje pouze na úhrady a inkasa v eurech), může být místo usazení plátce určeno podle jiného identifikátoru platebního účtu plátce.

Existují rovněž platební transakce (tj. poukazování peněz), kdy jsou peněžní prostředky převedeny příjemci, aniž by byl na jméno plátce založen platební účet. V tomto případě se bude mít za to, že se místo usazení plátce nachází v členském státě určeném podle identifikačního čísla poskytovatele platební služby, který jedná jménem plátce.

Podle odstavce 2 se bude mít za to, že se místo usazení příjemce (peněžních prostředků) nachází v členském státě nebo třetí zemi určené podle identifikátoru platebního účtu, na který má být částka připsána. Nejsou-li peněžní prostředky připsány na žádný platební účet, bude se mít za to, že se místo usazení příjemce nachází v členském státě, ve třetí zemi nebo na třetím území určeném podle identifikačního čísla poskytovatele platebních služeb, který jedná jménem příjemce.

Článek 243d stanoví podrobnosti ohledně informací, které mají poskytovatelé platebních služeb uchovávat podle článku 243b. Záznamy obsahují informace potřebné k identifikaci poskytovatele platebních služeb, který vede záznamy, informace k identifikaci příjemce a informace o platbách, které příjemce obdržel. Identifikační údaje plátců nejsou v povinnosti poskytovatelů platebních služeb týkající se vedení záznamů zahrnuty, jelikož k odhalení podvodů nejsou nezbytné. Poskytovatelé platebních služeb si nejsou vždy vědomi toho, zda jsou plátci osobami povinnými k dani, nebo pouze soukromými spotřebiteli. Proto v případě, dojde-li k překročení prahové hodnoty 25 plateb za čtvrtletí, budou poskytovatelé platebních služeb muset uchovávat informace týkající se všech plateb, který daný příjemce obdržel, aniž by se rozlišovalo mezi platbami, které obdrželi spotřebitelé nebo osoby povinné k dani. Toto rozlišování bude úkolem správců daně členských států v rámci analýzy informací.

Poskytovatelé platebních služeb musí případně vést záznamy o identifikačním čísle pro DPH nebo daňovém identifikačním čísle příjemce. Identifikační čísla pro DPH (vnitrostátní nebo identifikační čísla v rámci zjednodušeného jednoho správního místa) jsou nezbytná, aby mohli správci daně členských států identifikovat osoby povinné k DPH a provést křížovou kontrolu jejich platebních informací s příslušnými přiznáními k DPH nebo přiznáními podávanými zjednodušenému jednomu správnímu místu a příslušnými platbami. Identifikační číslo příjemce pro účely DPH nemusí mít poskytovatelé platebních služeb k dispozici (z toho důvodu, že příjemce identifikační číslo pro DPH nemá, nebo toto číslo sice má, poskytovateli platebních služeb je však nesdělil). Nemají-li poskytovatelé platebních služeb identifikační číslo pro DPH k dispozici, musí správci daně aktivovat potřebné postupy (vnitrostátní nebo s využitím správní spolupráce), aby zjistili, zda je daný příjemce osobou povinnou k dani, a posoudili, zda existují povinnosti týkající se DPH.

Poskytovatelé platebních služeb musí rovněž uchovávat informace o samotné platební transakci, jako je částka, měna, datum, původ platby a údaj o případném vrácení platby.  

2018/0412 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 42 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 43 ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Směrnice Rady 2006/112/ES 44 stanoví obecné účetní povinnosti osob povinných k dani v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH).

(2)Růst elektronického obchodu usnadňuje přeshraniční dodávání zboží a poskytování služeb konečným spotřebitelům v členských státech. V této souvislosti se pojem „přeshraniční dodání“ vztahuje na situace, kdy je DPH splatná v jednom členském státě, dodavatel je však usazen v jiném členském státě nebo ve třetí zemi či na třetím území. Podvodné podniky však využívají příležitosti, které elektronický obchod nabízí, k získání nespravedlivých výhod na trhu tím, že se vyhýbají povinnostem v oblasti DPH. Pokud se použije zásada zdanění v místě určení, jelikož spotřebitelé nemají účetní povinnosti, potřebují členské státy spotřeby vhodné nástroje k odhalení a kontrole těchto podvodných podniků.

(3)U velké většiny nákupů na internetu, které uskuteční evropští spotřebitelé, se platby provádějí prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb. Za účelem provedení platební transakce má poskytovatel platebních služeb k dispozici konkrétní informace pro identifikaci příjemce této platby spolu s podrobnými údaji o částce a datu uskutečnění platební transakce a o členském státu původu platby. Tak je tomu zejména v případě přeshraniční platební transakce, kdy se plátce nachází v jednom členském státě a příjemce v jiném členském státě nebo ve třetí zemi či na třetím území. Tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby mohli správci daně plnit své základní úkoly spočívající v odhalování podvodných podniků a kontrole povinností týkajících se DPH. Je proto nutné zpřístupnit tyto informace týkající se DPH, které mají k dispozici poskytovatelé platebních služeb, správcům daně členských států, aby tito mohly odhalovat podvody v oblasti DPH v rámci přeshraničního elektronického obchodu a bojovat proti nim.

(4)Je důležité, aby v rámci tohoto nového opatření, jež se předpokládá za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH v rámci přeshraničního elektronického obchodu, měli poskytovatelé platebních služeb povinnost vést dostatečně podrobné záznamy o určitých přeshraničních platebních transakcích na základě místa usazení plátce a příjemce. Je proto nutné stanovit zvláštní koncepci místa usazení plátce a místa usazení příjemce a rovněž způsoby jejich určení. Místo usazení plátce a místo usazení příjemce by mělo vést k povinnosti vést záznamy pouze pro poskytovatele platebních služeb usazené v Unii a neměla by jím být dotčena pravidla stanovená v této směrnici a v prováděcím nařízení Rady (EU) č. 282/2011 45 , pokud jde o místo zdanitelného plnění.

(5)Na základě informací, které již mají poskytovatelé platebních služeb k dispozici, jsou schopni určit místo usazení příjemce a plátce v souvislosti s platebními službami, které poskytují, a to na základě identifikátoru jednotlivého platebního účtu v členském státě, který daný plátce či příjemce používá.

(6)Alternativně by mělo být místo usazení plátce nebo příjemce určeno pomocí identifikačního kódu podniku přiděleného poskytovateli platebních služeb, pokud tento jedná jménem plátce nebo příjemce. Tento způsob identifikace by se měl použít také v případě, jsou-li peněžní prostředky převedeny příjemci, aniž by byl na jméno plátce založen účet, nebo pokud nejsou peněžní prostředky připsány na žádný platební účet.

(7)V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 46 je důležité, aby byla povinnost uložená poskytovateli platebních služeb, která se týká uchovávání a poskytování informací v souvislosti s přeshraniční platební transakcí, přiměřená, a neměla by přesahovat rámec toho, co je nezbytné pro boj členských států proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Jedinou informací týkající se plátce, která by měla být uchovávána, je místo usazení plátce. Co se týká informací o příjemci a samotné platební transakci, poskytovatelé platebních služeb by měli mít povinnost uchovávat a předávat správcům daně pouze informace, které správci daně potřebují k odhalení možných podvodníků a k provádění kontrol v oblasti DPH. Poskytovatelé platebních služeb by proto měli mít povinnost uchovávat pouze záznamy o přeshraničních platebních transakcích, které pravděpodobně naznačují ekonomické činnosti. Zavedení stropu na základě počtu plateb, které příjemce obdrží v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne spolehlivý údaj o tom, zda byly tyto platby obdrženy v rámci ekonomické činnosti, čímž se vyloučí platby uskutečněné z nekomerčních důvodů. Je-li dosaženo tohoto stropu, vzniká poskytovateli platebních služeb účetní povinnost.

(8)Vzhledem k značnému objemu informací a jejich citlivosti, pokud jde o ochranu osobních údajů, je nezbytné a přiměřené, aby poskytovatelé platebních služeb uchovávali záznamy informací týkajících se přeshraničních platebních transakcí po dobu dvou let za účelem poskytování pomoci členským státům v boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu a při odhalování podvodníků. Tato lhůta představuje minimální dobu, kterou členské státy potřebují k účinnému provedení kontrol a k prošetření podezření na podvod v oblasti DPH nebo k odhalení takovýchto podvodů.

(9)Informace, které mají poskytovatelé platebních služeb uchovávat, by měly být shromažďovány a vyměňovány mezi členskými státy v souladu s nařízením Rady (EU) č. 904/2010 47 , které stanoví pravidla pro správní spolupráci a výměnu informací za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH.

(10)Podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu představují společný problém všech členských států, jednotlivé členské státy však nemají nutně informace potřebné k zajištění náležitého uplatňování předpisů v oblasti DPH vztahujících se na elektronický obchod a k řešení podvodů v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Jelikož cíle této směrnice – boje proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu – nemůže být vzhledem k přeshraniční povaze elektronického obchodu a potřebě získat informace z ostatních členských států uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, může jej však být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(11)Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Tato směrnice zejména plně respektuje právo na ochranu osobních údajů stanovené v článku 8 Listiny. Platební údaje, které jsou uchovávány a zpřístupněny v souladu s touto směrnicí, by měly být zpracovávány pouze odborníky správců daně na boj proti podvodům v mezích toho, co je přiměřené a nezbytné k dosažení cíle spočívajícího v boji proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu.

(12)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 48 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal stanovisko dne […]... 49 .

(13)Směrnice 2006/112/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2006/112/ES

Směrnice 2006/112/ES se mění takto:

1)Hlava XI kapitola 4 se mění takto:

a)kládá se nový oddíl 2a, který zní:

„Oddíl 2a

Obecné povinnosti poskytovatelů platebních služeb“;

a)vkládají se nové články 243a až 243d, které znějí:

„Článek 243a

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

1)„poskytovatelem platebních služeb“ subjekt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. a) až f) směrnice (EU) 2015/2366*, nebo fyzická či právnická osoba požívající výjimky podle článku 32 uvedené směrnice;

2)„platební službou“ podnikatelské činnosti uvedené v bodech 3 až 6 přílohy I směrnice (EU) 2015/2366;

3)„platební transakcí“ úkon definovaný v čl. 4 bodu 5 směrnice (EU) 2015/2366;

4)„plátcem“ fyzická nebo právnická osoba definovaná v čl. 4 bodu 8 směrnice (EU) 2015/2366;

5)„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba definovaná v čl. 4 bodu 9 směrnice (EU) 2015/2366;

6)„IBAN“ mezinárodní identifikátor čísla platebního účtu definovaný v čl. 2 bodu 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012**;

7)„kódem BIC“ identifikační kód podniku definovaný v čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) 260/2012.

_______________________________________________________________________

*    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

**    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

Článek 243b

1.Členské státy zajistí, aby poskytovatelé platebních služeb vedli dostatečně podrobné záznamy o příjemcích a o platebních transakcích v souvislosti s platebními službami, které poskytují, za každé kalendářní čtvrtletí, jež příslušným orgánům členských států umožňují provádět kontroly dodání zboží a poskytování služeb, o nichž se v souladu s ustanoveními hlavy V usuzuje, že se uskutečňují v daném členském státě.

2.Požadavek uvedený v odstavci 1 se použije v případech, kdy jsou splněny obě tyto podmínky:

a)pokud jsou peněžní prostředky převedeny poskytovatelem platebních služeb od plátce usazeného v jednom členském státě příjemci usazenému v jiném členském státě, na třetím území nebo ve třetí zemi;

b)s ohledem na převod peněžních prostředků uvedený v písmenu a) v případě, že poskytovatel platebních služeb provede v průběhu kalendářního čtvrtletí pro téhož příjemce více než 25 platebních transakcí.

3.Záznamy uvedené v odstavci 1:

a)jsou poskytovatelem platebních služeb uchovávány v elektronické podobě po dobu dvou let od konce roku, během něhož byla platební transakce provedena;

b)jsou zpřístupněny členským státům usazení poskytovatele platebních služeb v souladu s článkem 24b nařízení (EU) č. 904/2010*.

_____________________________________________________________________

*    Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).

Článek 243c

1.Pro účely čl. 243b odst. 2, a aniž by byla dotčena ustanovení hlavy V této směrnice, se má za to, že se místo usazení plátce nachází v členském státě odpovídajícím:

a)číslu platebního účtu plátce ve formátu IBAN;

b)kódu BIC či jinému identifikačnímu kódu podniku, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb, jenž jedná jménem plátce.

2.Pro účely uplatňování čl. 243b odst. 2 se má za to, že se místo usazení příjemce nachází v členském státě, ve třetí zemi nebo na třetím území odpovídajícím:

a)číslu platebního účtu příjemce ve formátu IBAN nebo jinému identifikátoru čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet;

b)kódu BIC či jinému identifikačnímu kódu podniku, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb, jenž jedná jménem příjemce.

Článek 243d

1.Záznamy, které poskytovatelé platebních služeb uchovávají podle článku 243b, obsahují tyto informace:

a)kód BIC či jiný identifikační kód podniku, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb;

b)jméno příjemce nebo případně obchodní název;

c)identifikační číslo příjemce pro účely DPH, je-li k dispozici;

d)IBAN nebo jakýkoli jiný identifikátor čísla platebního účtu, který jedinečným způsobem označuje jednotlivý platební účet příjemce;

e)kód BIC či jiný identifikační kód podniku, který jednoznačně označuje poskytovatele platebních služeb, jenž jedná jménem příjemce, pokud příjemce přijímá peněžní prostředky, aniž by měl platební účet;

f)adresu příjemce uvedenou v záznamech poskytovatele platebních služeb;

g)provedené platební transakce podle čl. 243b odst. 2;

h)případné vrácené platby s ohledem na platební transakce uvedené v písmenu g);

2.Informace uvedené v odst. 1 písm. g) a h) obsahují tyto podrobnosti:

a)datum a čas provedení platební transakce nebo vrácení platby;

b)částku a měnu platební transakce nebo vrácení platby;

c)členský stát původu peněžních prostředků, které obdržel příjemce nebo které byly obdrženy jeho jménem, členský stát, případně třetí území nebo třetí zemi určení, v níž se platba vrací, a informace použité k určení původu nebo určení platební transakce či vrácení platby podle článku 243c.“

Článek 2

1.    Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2021. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2022.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.    Členské státy sdělí Komisi znění hlavních vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti upravené touto směrnicí.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda



LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.6Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Povinné předávání a výměna platebních údajů týkajících se DPH

PLAN/2017/2023 – TAXUD

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Jednotný trh, inovace a digitální agenda

1.3.Návrh/podnět se týká:

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 50

 prodloužení stávající akce

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Pro projekt jsou stanoveny tyto milníky:

(1)konec roku 2022 – centrální systém pro shromažďování údajů od poskytovatelů platebních služeb a analýzu rizik je funkční;

(2)konec roku 2024 – zpětnou vazbu ohledně používání platebních údajů, kritérií rizik a vyměřené dodatečné DPH Komisi poskytnou nejméně 2/3 aktivních uživatelů (členských států).

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody opatření na evropské úrovni (ex ante) Členské státy samotné nemohou bojovat účinně proti podvodům v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu. Správci daně nemají přístup k informacím o přeshraničních dodávkách podniků spotřebitelům.

Z jiného hlediska není výměna informací mezi správci daně členských států ohledně platebních údajů vždy možná kvůli právním omezením, což znamená, že stávající nástroje správní spolupráce jsou s ohledem na podvody v oblasti DPH v rámci elektronického obchodu neúčinné.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Vyšší úroveň dodržování předpisů v oblasti DPH ze strany prodejců na dálku vytvoří rovnější podmínky pro všechny společnosti působící v odvětví elektronického obchodu. Lepší úroveň dodržování předpisů povede rovněž k vyšším příjmům z DPH a menšímu výpadku příjmů z DPH.

U poskytovatelů platebních služeb sníží přijetí jednotného centralizovaného systému EU pro sběr platebních údajů týkajících se DPH rizika a náklady na poskytování týchž informací v několika formátech v jednotlivých členských státech EU.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Jedná se o novou iniciativu. Na základě projektu zjednodušeného jednoho správního místa, v jehož rámci byla vyvinuta společná evropská platforma pro přiznání a odvody DPH u elektronických služeb v rámci celé Evropy, lze vyvodit tyto závěry:

1)zavedení technického řešení je třeba naplánovat s dostatečným předstihem, aby byly možné rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami a aby se zohlednila doba a finanční prostředky, jež jsou zapotřebí pro vývoj nového systému;

2)požadavky na dlouhodobé uchovávání informací by měly být pečlivé uváženy z hlediska nákladů a přínosů;

3)provádění iniciativy by měla doprovázet vhodná komunikační kampaň, která podnikům pomůže plnit nové požadavky na podávání zpráv.

Budou využity poznatky získané při vývoji informačních systémů a správní spolupráci v rámci programů Fiscalis a Clo. Při vývoji nástrojů pro analýzu rizik s ohledem na platební údaje mohou být obzvláště užitečné zkušenosti, které budou získány při vývoji budoucího informačního systému pro program Clo 2.

1.4.4.Slučitelnost a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Finanční prostředky na provádění této iniciativy budou poskytnuty z programu Fiscalis.

Iniciativa bude prováděna ve spojení s novými pravidly obsaženými v balíčku opatření v oblasti jednotného digitálního trhu, která se týkají DPH, zejména ve směrnici Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku. Platební údaje umožní správcům daně provádět křížové kontroly informací oznámených tržišti, platformami či jinými prodejci na dálku a rovněž ověřit uplatňování prahové hodnoty ve výši 10 000 EUR vztahující se na dodání uvnitř EU.

1.5.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

   s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

   finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2020 do roku 2023,

poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 51

 Přímé řízení Komisí

prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

   prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

EIB a Evropský investiční fond,

subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

veřejnoprávní subjekty,

soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Komisi bude nápomocen Stálý výbor pro správní spolupráci na základě článku 58 nařízení (EU) č. 904/2010 a nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

GŘ TAXUD bude podávat Stálému výboru pro správní spolupráci každý rok zprávy o sledování.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Iniciativa bude prováděna v rámci přímého řízení. Tento způsob řízení zajišťuje co nejefektivnější přidělování finančních prostředků a co největší dopad. Při každoročním přidělování prostředků umožňuje Komisi postupovat pružně a vykonávat dostatečnou řídicí pravomoc.

Iniciativa bude prováděna prostřednictvím veřejné zakázky zadané Komisí.

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek, způsoby plateb jsou plně sladěny s podnikovými normami (žádné předběžné financování; veškeré platby jsou spojeny s přijetím předem definovaných výstupů).

Systém kontroly zadávání veřejných zakázek je založen na důkladném ověření ex ante všech operací, a jakákoli chyba v době platby je proto vyloučena.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Obecná rizika zjištěná v souvislosti s prováděním této iniciativy se týkají:

1.    nedostatku finančních a lidských zdrojů pro IT řešení s ohledem na centrální úložiště a změny, které musí každý členský stát provést ve svých vnitrostátních informačních systémech;

2.    bezpečnostních rizik v souvislosti s uchováváním a zpracováním citlivých platebních údajů.

GŘ TAXUD se bude riziky zabývat za podpory členských států, a to prostřednictvím i) náležitých rozhodnutí o financování, ii) rozsáhlých konzultací o technických a funkčních požadavcích nových informačních systémů a konzultací s různými zúčastněnými stranami a důsledné analýzy Komise a Stálého výboru pro správní spolupráci týkající se ukazatelů výkonnosti a trendů na trhu.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Jelikož tato iniciativa bude financována prostřednictvím programu Fiscalis, použije se zvláštní systém vnitřní kontroly.

GŘ TAXUD bude rovněž pravidelně kontrolovat provádění iniciativy, a to z obchodního hlediska i z hlediska informačních technologií, a ve svých útvarech pověřených správou daní a bojem proti podvodům, jakož i informačními systémy v oblasti daní zavede pravidelnou kontrolu řízení.

GŘ TAXUD má dobré výsledky a náležité zkušenosti s ohledem na zavádění rozsáhlých transevropských informačních systémů a komplexní pravidla obchodní činnosti, jež se vztahují na všechny členské státy EU. Zkušenosti s programy Fiscalis a Clo zejména sníží rizika výskytu chyb na minimum (méně než 2 %).

Uplatňovaná strategie kontroly se v rámci dřívějších podobných iniciativ programu Clo ukázala jako účelná a účinná a bylo prokázáno, že náklady na kontroly jsou omezené.

Jelikož u této iniciativy budou použity podobné systémy kontroly, lze mít za to, že předpokládané náklady na kontroly a očekávaná míra rizika výskytu chyb při platbě/uzávěrce jsou nákladově efektivní.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

GŘ TAXUD provádí komplexní strategii pro boj proti podvodům, která vede ke kultuře boje proti podvodům v rámci tohoto GŘ prostřednictvím činností k zvyšování informovanosti o rizicích možných podvodů a etickém chování pracovníků GŘ TAXUD.

Jelikož program bude prováděn prostřednictvím veřejné zakázky, použije se ustanovení strategie pro boj proti podvodům (cíl 3 strategie: „zvyšování informovanosti o možném střetu zájmů ve styku s externími zúčastněnými stranami, např. s lobbisty, veřejnými zadavateli, zhotoviteli, dodavateli nebo poskytovateli“). Preventivní opatření se zaměří na 1) uchovávání záznamů o kontaktech s lobbisty, 2) centralizovanou správu zadávacích řízení a kontaktů s uchazeči a 3) specializovanou odbornou přípravu zaměřenou na kontakty s lobbisty a budou se vztahovat konkrétně na provádění iniciativy.

Od možných podvodů a nesrovnalostí bude dále odrazovat rovněž povinné nahlížení do systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů před udělením veřejných zakázek (a před každou finanční operací).

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh
výdaje

Příspěvek

číslo
[název ……………………… ………………]

RP/NRP 52 .

zemí ESVO 53

kandidátských zemí 54

třetích zemí

ve smyslu čl. [21 odst. 2 písm. b)] finančního nařízení

1

03.01 Jednotný trh – Správní položka

03.04 Jednotný trh – Spolupráce v oblasti daní (FISCALIS)

RP

NE

NE

NE

NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního
rámce

<…>

„Jednotný trh, inovace a digitální agenda“

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Operační prostředky (rozdělené podle rozpočtových položek uvedených v bodě 3.1)

Závazky

(1)

5,400

5,550

5,235

4,585

4,585

4,585

4,585

34,525

Platby

(2)

34,525

Prostředky správní povahy financované z krytí programu 55  

Závazky = Platby

(3)

Prostředky na krytí programu CELKEM

Závazky

=1+3

5,400

5,550

5,235

4,585

4,585

4,585

4,585

34,525

Platby

=2+3

34,525



Okruh víceletého finančního
rámce

7

Správní výdaje



v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Lidské zdroje

2,244

0,902

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

4,274

Ostatní správní výdaje

Prostředky z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

2,444

0,952

0,276

0,276

0,276

0,276

0,276

4,774

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Po roce 2027

CELKEM

Prostředky na OKRUHY
víceletého finančního rámce
 CELKEM

Závazky

7,644

6,452

5,460

4,810

4,810

4,810

8,910

38,798

Platby

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

Návrh vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

CELKEM

OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

2,244

0,902

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

4,274

Ostatní správní výdaje

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Mezisoučet za OKRUH 7
víceletého finančního rámce

Mimo OKRUH 7 56
víceletého finančního rámce

Lidské zdroje

Ostatní výdaje
správní povahy

Mezisoučet
Mimo OKRUH 7
víceletého finančního rámce

CELKEM

2,244

0,902

0,225

0,225

0,225

0,225

0,225

4,274

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.



3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

Návrh vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Roky

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

• Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

Ústředí a zastoupení Komise

6

2

0,5

0,5

0,5

0,5

0,5

Delegace

Výzkum

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) – SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD  57

Okruh 7

Financováno z OKRUHU 7 víceletého finančního rámce 

– v ústředí

9

4

1

1

1

1

1

– při delegacích

Financováno z krytí programu  58

– v ústředí

– při delegacích

Výzkum

Jiné (uveďte)

CELKEM

15

6

1,5

1,5

1,5

1,5

1,5

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Údaje zahrnují zaměstnance, kteří se zabývají přímým řízením a prováděním iniciativy, a také zaměstnance, kteří se zabývají oblastmi politiky podporovanými iniciativou.

Externí zaměstnanci

Údaje zahrnují zaměstnance, kteří se zabývají přímým řízením a prováděním iniciativy, a také zaměstnance, kteří se zabývají oblastmi politiky podporovanými iniciativou.

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

Návrh/podnět má tento finanční dopad:

(1)na příjmy z DPH

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Dopad návrhu/podnětu 59

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Článek ….

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

Nepouž.

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru: Opatření v návaznosti na Akční plán v oblasti DPH – Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí, (COM(2017) 566 final), bod 2.1.1, s. 3. Viz také bod 6 z „20 opatření k řešení výpadku příjmů z DPH“ (příloha akčního plánu v oblasti DPH) na adrese: https://ec.europa.eu/taxation_customs/sites/taxation/files/docs/body/2016-03_20_measures_en.pdf  
(2)    Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku (Úř. věst. L 348, 29.12.2017, s. 7).
(3)    Rada Evropské unie, 14769/1/17 REV 1, 30. listopadu 2017, http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14769-2017-REV-1/cs/pdf
(4)    Provádění strategie pro jednotný digitální trh (COM(2017) 228 final, 10.5.2017) viz: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/cs/TXT/?qid=1496330315823&uri=CELEX:52017DC0228
(5)    Podle článku 14a směrnice Rady 2006/112/ES budou elektronická tržiště, platformy a portály při prodeji zboží, který je usnadněn jejich elektronickými rozhraními, považovány za dodavatele. Bude se mít za to, že toto zboží obdržely a dodaly samy v případě a) prodeje na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí, jehož hodnota nepřesahuje 150 EUR, a b) dodání zboží, které se již nachází v EU (tj. v logistických centrech), mezi podniky a spotřebiteli, a to osobami povinnými k dani, které nejsou usazeny v EU, je-li dodání usnadněno dotyčnými platformami.
(6)    Evropský účetní dvůr, Background Paper, Collection of VAT and customs duties on cross-border e-commerce, červenec 2018.
(7)    To zahrnuje třetí území podle článku 6.
(8)    Viz návrh směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku (COM(2016) 757 final), s. 2.
(9)    Rozsah nelegálního televizního vysílání v Lotyšsku v roce 2015, Stockholm School of Economics, Nelegālās maksas TV apraides apjoms Latvijā 2015, k dispozici na adrese:     https://www.researchgate.net/profile/Arnis_Sauka/publication/303382487_Nelegalas_maksas_TV_apraides_apjoms_Latvija_2015/links/573f5c7408ae298602e8f2f2.pdf  
(10)    Europol a Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví: 2017 Situation Report on Counterfeiting and Piracy in the European Union, k dispozici na adrese www.europol.europa.eu/publications-documents/2017-situation-report-counterfeiting-and-piracy-in-european-union
(11)    Nordic Content Protection: Trend Report 2017, k dispozici na adrese: www.ncprotection.com/wp-content/uploads/2017/03/Trend-Report-2017.pdf
(12)    Viz: www.ofcom.org.uk/__data/assets/pdf_file/0027/95661/ICMR-2016-4.pdf
(13)    Výpočet s použitím běžných sazeb, aniž by se braly v potaz snížené sazby.
(14)    V rámci cílené konzultace při přípravě tohoto návrhu poskytly hrubé odhady výpadků příjmů z DPH s ohledem na dodání zboží uvnitř EU mezi podniky a spotřebiteli, poskytování služeb uvnitř EU mezi podniky a spotřebiteli a dovoz zboží v roce 2015, 2016 a 2017 pouze tři správci daně.
(15)    Průzkum E-shopper barometer 2017 (skupina DPD), k dispozici na adrese: https://www.dpd.com/be_en/business_customers/dpd_insights/e_shopper_barometer_2017 a International Post Corporation, e-Commerce Logistics and Delivery, eCom21 2016.
(16)    Viz: https://www.atkearney.com/documents/10192/1448080/Winning+the+Growth+Challenge+in+Payments.pdf/b9da93a5-9687-419e-b166-0b25daf585ff , s. 5.
(17)    Konkrétně finskému správci daně se na základě spolupráce s poskytovateli platebních služeb podařilo vybrat v roce 2016 částku ve výši 16 milionů EUR.
(18)    Viz příloha 11 posouzení dopadů „Třetí země využívající platební údaje jako nástroj kontroly DPH“.
(19)    Viz: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/juncker-political-guidelines-speech_cs.pdf
(20)    Viz: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/soteu2018-brochure_cs.pdf  
(21)    Nařízení Rady (EU) 2018/1541 ze dne 2. října 2018, kterým se mění nařízení (EU) č. 904/2010 a (EU) 2017/2454, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 259, 16.10.2018, s. 1).
(22)    Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).
(23)    Fórum EU pro DPH je odborná skupina Komise, která poskytuje diskusní platformu, kde podniky a orgány spravující DPH společně projednávají, jak může být provádění právních předpisů v oblasti DPH zlepšeno v praxi. Viz rozhodnutí Komise ze dne 3. července 2012 o zřízení fóra EU pro DPH (Úř. věst. C 198, 6.7.2012, s. 4).
(24)    Consolidated report on cooperation between Member States and businesses in the field of e-commerce/modern commerce (Konsolidovaná zpráva o spolupráci mezi členskými státy a podniky v oblasti elektronického obchodu / moderního obchodování), s. 5. Viz: https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/vat/vat-reports-published_en
(25)    Viz: http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/02/06/eu-norway-agreement-signed-strengthening-the-prevention-of-vat-fraud/
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(28)    Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).
(29)    Komise zveřejnila rovněž společný plán / počáteční posouzení dopadů (viz: Http://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2018-899238_en) ) s názvem „Exchange of VAT-relevant payment data“ (Výměna platebních údajů týkajících se DPH) umožňující poskytnout prvotní zpětnou vazbu ohledně iniciativy. Během lhůty pro poskytnutí zpětné vazby, od 15. února 2018 do 15. března 2018, obdržela Komise pouze tři odpovědi. Dvě odpovědi iniciativu podpořily, zatímco třetí odpověď s obsahem iniciativy nesouvisela.
(30)    Souhrnný přehled je k dispozici na následující adrese: http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/index.cfm?fuseaction=list&coteId=10102&version=ALL&p=1&
(31)    Omezit lze právo být transparentním způsobem informován o: zpracovávání osobních údajů (články 12, 13 a 14), přístupu k osobním údajům (článek 15), opravě osobních údajů (článek 16), výmazu osobních údajů (článek 17), omezení zpracování údajů (článek 18), opravě nebo výmazu osobních údajů (článek 19), právu na obdržení údajů ve strukturovaném a běžně používaném formátu – přenositelnosti údajů (článek 20), právu vznést námitku (článek 21) a právu nebýt předmětem automatizovaného zpracování a profilování (článek 22).
(32)    Článek 23 obecného nařízení o ochraně osobních údajů a článek 25 nařízení (EU) 2018/1725.
(33)    Kontaktní úředníci Eurofiscu jsou odborníci správců daně na boj proti podvodům a jsou jmenováni členskými státy jako příslušní úředníci pro výměnu včasných varování za účelem boje proti podvodům v oblasti DPH. Nařízení (EU) č. 904/2010, kapitola X.
(34)    Organizace E-commerce odhadla pro regiony severní, východní a jižní Evropy obrat elektronického obchodu v roce 2017 na 602 miliard EUR.
(35)    Stálý výbor pro správní spolupráci je složen ze zástupců členských států a předsedá mu Komise. Výbor odpovídá za provádění nařízení (EU) č. 904/2010.
(36)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (COM(2018) 443 final), článek 18.
(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, o změně směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a o zrušení směrnice 2007/64/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
(38)    „Příjemcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce (čl. 4 bod 9 druhé směrnice o platebních službách).
(39)    „Plátcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která je majitelem platebního účtu a umožní platební příkaz z tohoto platebního účtu, nebo v případě neexistence platebního účtu plátce fyzická nebo právnická osoba, která zadá platební příkaz (čl. 4 bod 8 druhé směrnice o platebních službách).
(40)     https://www.statista.com/statistics/239247/global-online-shopping-order-values-by-device
(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).
(42)    Úř. věst. C , , s. .
(43)    Úř. věst. C , , s. .
(44)    Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
(45)    Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 282/2011 ze dne 15. března 2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 77, 23.3.2011, s. 1).
(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(47)    Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).
(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(49)    Úř. věst. C […], […], s. […].
(50)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(51)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách GŘ BUDG: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx
(52)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(53)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(54)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(55)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(56)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.
(57)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(58)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(59)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
Top