EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne14.6.2018

COM(2018) 465 final

2018/0247(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

{SEC(2018) 310 final}
{SWD(2018) 337 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle

·stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin,

·existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a

·schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.

·Strategie pro západní Balkán uvádí potenciální datum přistoupení alespoň některých kandidátů, avšak pouze pokud jsou splněny všechny podmínky. Na podporu příprav a investic potřebných v letech před přistoupením musí být k dispozici finanční prostředky. Patří sem zajištění postupného a hladkého přechodu z předpřístupového statusu na status členského státu. Je rovněž nutné, aby partneři rozvinuli nezbytnou kapacitu pro absorpci finančních prostředků EU, zejména pro provádění zemědělské politiky a politiky soudržnosti.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

·expanzi vnitřního trhu, evropského prostoru spravedlnosti a svobody a transevropských energetických a dopravních sítí,

·vytváření pracovních míst, rozvoji dovedností, vzdělávání a sociálnímu začleňování a zmírňování chudoby,

·ochraně životního prostředí a omezení přeshraničního znečišťování,

·slaďování se společnou zemědělskou politikou a společnou rybářskou politikou,

·úsilí o diverzifikaci zdrojů energie a zajištění energetické bezpečnosti, včetně rozvoje obnovitelných zdrojů energie a podpory energetické účinnosti a přechodu na oběhové hospodářství, zvýšení odolnosti proti pohromám, předcházení rizikům a řízení pohrom a

·úsilí o dosažení integrovanějšího a strategičtějšího přístupu k námořním politikám, vědecké excelenci a digitální agendě.

·programy vnitřních politik (synergie s politikami v oblasti bezpečnosti, migrace, výzkumu a inovací, životního prostředí a klimatu, propojení a energetiky) a

·nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, prostřednictvím zachování souboru společných pravidel vztahujících se na všechny nástroje financování vnější činnosti, zachování společné investiční složky a zjednodušení příspěvku nástrojů financování vnější činnosti na podporu vnějšího rozměru programu Erasmus.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita

•Proporcionalita

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

-prosazování klíčových reforem, tj. na tři „základní zásady“ strategie rozšíření (právní stát a základní práva, posílení demokratických institucí a reforma veřejné správy a správa ekonomických záležitostí) a

-výsledky reforem, a to prostřednictvím zavedení výkonnostního rámce.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·Pružnost: zúčastněné strany se shodly na tom, že nové finanční nástroje by měly být pružnější, aby bylo možné reagovat na nepředvídané výzvy a krize. Zejména zdůraznily, že je zapotřebí usnadnit přesun prostředků mezi regiony a mezi postupy pomoci. Bylo však rovněž zdůrazněno, že větší pružnost by neměla oslabit předvídatelnost, vlastní odpovědnost partnerů nebo zaměření na dosahování dlouhodobých cílů v oblasti rozvoje. Pro zajištění pružnosti a předvídatelnosti někteří respondenti vyslovili přání mít k dispozici dostatečné nepřidělené rezervy.

·Soudržnost: podle názoru zúčastněných stran je třeba zajistit větší soulad mezi vnitřními a vnějšími politikami Unie a také mezi jednotlivými vnějšími nástroji. Většina doporučovala, aby Unie převzala vedoucí úlohu ve zlepšování doplňkovosti mezi různými zúčastněnými stranami v rámci Unie i mimo ni.

·Zjednodušení: Unie byla důrazně vyzvána, aby ještě více zjednodušila celkovou architekturu nástrojů. Unie by také měla pokračovat ve svém úsilí o zjednodušení složitých administrativních a finančních postupů.

·Pákový efekt: zúčastněné strany se shodly na tom, že inovativní finanční nástroje mohou hrát důležitou úlohu při mobilizaci veřejných a soukromých finančních prostředků pro vnější pomoc Unie.

-Zavádí větší pružnost tím, že příděly pro partnery pevně nestanovuje od samého počátku. Programový rámec NPP by měl vycházet z měnících se potřeb a měl by zajistit rovnováhu mezi financováním založeným na předvídatelností a na výkonnosti.

-Nová architektura nástrojů vnější činnosti usnadní soudržnost a synergii mezi NPP III a nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. To je případ zejména tematických složek a složek rychlé reakce, které by měly být použity pro iniciativy, jejichž cílů nelze účinně dosáhnout zeměpisnými programy.

-NPP III by měl rovněž dále mobilizovat potenciál k dosažení pákového efektu s mezinárodními finančními institucemi a dalšími partnery, včetně soukromého sektoru. Jeho celkový výkonnostní rámec bude posílen a zjednodušen.

•Externí odborné konzultace

•Posouzení dopadů

•Zjednodušení

·Bude zajišťovat soulad s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. (Používání tematických programů bude doplňkové k zeměpisným programům a bude využívat záruku pro vnější činnosti zřízenou v rámci uvedeného nástroje.)

·Nadále bude uplatňovat jeden soubor pravidel pro vnější činnosti použitím finančních pravidel stanovených v nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (dříve byla tato pravidla uvedena v samostatném nařízení o společných prováděcích pravidlech pro vnější činnosti). Kdykoliv to bude možné, bude vycházet z finančního nařízení.

·Během provádění povede změna přístupu při programování ke snížení počtu partnerských programů přijatých Komisí. To také povede ke zjednodušení pro příjemce, kteří budou moci reagovat na priority stanovené vlastními strategickými dokumenty, a k větší vlastní odpovědnosti příjemců.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2018/0247 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 212 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 12 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 13 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení (EU) č. 231/2014 14 pozbyde dne 31. prosince 2020 platnosti. V zájmu udržení účinnosti vnější činnosti Unie by měl být zachován rámec pro plánování a poskytování vnější pomoci.

(2)Cíle nástroje předvstupního procesu se výrazně liší od obecných cílů vnější činnosti Unie, neboť tento nástroj si klade za cíl připravit příjemce uvedené v příloze I na budoucí členství v Unii a podpořit jejich proces přistoupení. Je proto nezbytné mít speciální nástroj na podporu rozšíření a současně zajistit jeho doplňkovost s obecnými cíli vnější činnosti Unie, zejména s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI).

(3)Článek 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může členem stát pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že splňuje kritéria členství stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna integrovat nového člena. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.

(4)Proces rozšíření je založen na stanovených kritériích a spravedlivých a přesně vymezených podmínkách. Každý příjemce je posuzován na základě svých vlastních výsledků. Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků mají fungovat jako pobídka a návod, jak mají příjemci uvedení v příloze I provádět nezbytné dalekosáhlé reformy. Aby se vyhlídka na rozšíření stala skutečností, je i nadále zásadní důsledně dodržovat princip „základní zásady na prvním místě“ 15 . Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti provést potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní, správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii.

(5)Politika rozšiřování Unie je investicí do míru, bezpečnosti a stability v Evropě. Poskytuje větší hospodářské a obchodní příležitosti, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i zemím, které o členství v Unii usilují. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.

(6)Evropská komise znovu potvrdila pevnou a výsledky podloženou vyhlídku západního Balkánu na členství v EU ve svém sdělení „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“ 16 . To je významný povzbuzující signál pro celý západní Balkán a projev závazku EU ohledně jeho evropské budoucnosti.

(7)Pomoc by měla být také poskytována v souladu s dohodami, které Unie uzavřela s příjemci uvedenými v příloze I. Pomoc by se měla zaměřit především na pomáhání příjemcům uvedeným v příloze I posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace. Pomoc by měla rovněž podporovat klíčové zásady a práva vymezené v evropském pilíři sociálních práv 17 . Pomoc by měla i nadále podporovat jejich úsilí o posílení regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce, jakož i územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Měla by zlepšit rovněž jejich hospodářský a sociální rozvoj a správu ekonomických záležitostí, což je základem agendy inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, mimo jiné prováděním regionálního rozvoje, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti a rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, a to i v souladu se stěžejní iniciativou Digitální agenda pro západní Balkán.

(8)Na základě zkušeností členských států by Unie měla poskytnout podporu pro transformaci na cestě k přistoupení ve prospěch příjemců uvedených v příloze I. Tato spolupráce by se měla zaměřit zejména na výměnu zkušeností, které členské státy získaly v procesu reforem.

(9)Posílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I v oblasti bezpečnosti je klíčová pro účinné a efektivní řešení bezpečnostních a teroristických hrozeb.

(10)Je nezbytné dále posílit spolupráci v oblasti migrace, včetně správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení rozvojových přínosů migrace, usnadnění legální a pracovní migrace, posílení ochrany hranic a pokračování našeho úsilí v boji proti nelegální migraci, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů.

(11)Pro většinu příjemců uvedených v příloze I zůstává klíčovým úkolem posílení právního státu, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti, a řádná správa věcí veřejných, včetně reformy veřejné správy; tyto aspekty mají zásadní význam, aby se tito příjemci přiblížili Unii a později v plném rozsahu převzali povinnosti vyplývající z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla co nejdříve řešit požadavky kladené na příjemce uvedené v příloze I.

(12)Komise by v souladu se zásadou participativní demokracie měla u každého příjemce uvedeného v příloze I podporovat parlamentní dohled.

(13)Příjemci uvedení v příloze I musí být lépe připraveni na řešení globálních výzev, jako je udržitelný rozvoj a změna klimatu, a zajistit soulad s úsilím Unie při řešení těchto záležitostí. Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje by měl tento program přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že činnosti v rámci tohoto programu přispějí 16 % celkového finančního krytí programu k cílům v oblasti klimatu. Relevantní činnosti budou identifikovány během přípravy a provádění programu a celkový příspěvek z tohoto programu by měl být součástí příslušných hodnocení a procesu přezkumu.

(14)Činnosti v rámci tohoto nástroje by měly podporovat provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, jakožto univerzální agendy, k jejímuž plnění se EU a její členské státy plně zavázaly a kterou všichni příjemci uvedení v příloze I schválili.

(15)Toto nařízení stanoví finanční krytí pro dobu jeho použitelnosti, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude příslušně aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 18 ] pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(16)Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost a doplňkovost své pomoci, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci. Dále je třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací. Měla by být posílena úloha občanské společnosti jak v programech prováděných vládními orgány, tak i jako přímého příjemce pomoci Unie.

(17)Priority činnosti zaměřené na dosažení cílů v příslušných oblastech politik, jež budou podporovány na základě tohoto nařízení, by měly být stanoveny v programovém rámci, jenž vypracuje Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie na období 2021–2027 za partnerského přispění příjemců uvedených v příloze I na základě agendy rozšíření a jejich specifických potřeb v souladu s obecnými a specifickými cíli vymezenými tímto nařízením a s řádným ohledem na příslušné vnitrostátní strategie. Programový rámec by měl určit oblasti, jež je třeba poskytnutím pomoci podporovat, a orientační příděl podle jednotlivých oblastí podpory, včetně odhadu výdajů souvisejících s oblastí klimatu.

(18)Je v zájmu Unie napomáhat příjemcům uvedeným v příloze I v reformním úsilí zaměřeném na členství v Unii. Pomoc by měla být řízena s důrazným zaměřením na výsledky a pomocí pobídek pro příjemce, kteří účinným prováděním předvstupní pomoci a pokrokem při plnění kritérií pro členství prokáží odhodlání k reformě.

(19)Přechod od přímého řízení prostředků předvstupní pomoci ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci uvedenými v příloze I by měl být postupný a měl by být v souladu s kapacitami těchto příjemců. Pomoc by měla i nadále využívat struktury a nástroje, které se osvědčily v předvstupním procesu.

(20)Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností a doplňkovostí nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie. To zahrnuje, je-li to relevantní, soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí.

(21)Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení přispívat k činnostem v rámci jiných programů, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.

(22)Finanční prostředky z tohoto nařízení by měly být použity k financování činností v rámci mezinárodního rozměru programu Erasmus, jejichž provádění by mělo probíhat podle nařízení o programu Erasmus 19 .

(23)Na toto nařízení by se měla vztahovat horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavení a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, finanční pomoci, rozpočtové podpory, svěřenských fondů, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a zajišťují kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o právní stát v členských státech a třetích zemích, protože dodržování zásad právního státu má zásadní význam pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků EU.

(24)Typy financování a metody provádění na základě tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Je potřeba rovněž zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů a financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(25)Unie by měla nadále uplatňovat společná pravidla pro provádění vnějších činností. Pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [o NDICI]. Další podrobná ustanovení by měla být stanovena pro řešení specifických situací, zejména v oblasti politiky přeshraniční spolupráce, zemědělství a rozvoje venkova.

(26)Vnější činnosti jsou často prováděny ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžně a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů Unie a globálním výzvám, jako jsou lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných, bezpečnost a stabilita, změna klimatu a životní prostředí a nelegální migrace a její základní příčiny. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby ve svém důsledku znamená přizpůsobení finančního provádění programů. S cílem zvýšit schopnost Unie reagovat na nepředvídané potřeby a současně respektovat zásadu, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, by mělo toto nařízení zachovat možnost uplatňování flexibility, kterou již umožňuje finanční nařízení u jiných politik, konkrétně převody a opětovné přidělení přislíbených finančních prostředků, aby se zajistilo účinné využití prostředků EU jak pro občany EU, tak pro příjemce uvedené v příloze I, a maximalizovaly se tak prostředky EU dostupné pro intervence EU v oblasti vnější činnosti.

(27) Nový Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) navazující na svého předchůdce by měl představovat integrovaný finanční balíček poskytující finanční kapacitu ve formě grantů, rozpočtových záruk a dalších finančních nástrojů po celém světě, mimo jiné i příjemcům uvedeným v příloze I. Řízení operací prováděných podle tohoto nařízení by mělo být i nadále zajišťováno investičním rámcem pro západní Balkán.

(28)Operace EFSD+ by měla podporovat záruka pro vnější činnost a NPP III by měl přispívat k potřebám v oblasti tvorby rezerv, co se týče operací ve prospěch příjemců uvedených v příloze I, včetně tvorby rezerv a závazků vyplývajících z úvěrů v rámci makrofinanční pomoci.

(29)Je důležité zajistit, aby programy přeshraniční spolupráce byly prováděny v souladu s rámcem stanoveným v programech vnějších činností a nařízením o územní spolupráci. V tomto nařízení by měla být uvedena zvláštní ustanovení o spolufinancování.

(30)Roční nebo víceleté akční plány a opatření uvedené v článku 8 představují pracovní programy podle finančního nařízení. Roční nebo víceleté akční plány sestávají ze souboru opatření seskupených do jednoho dokumentu.

(31)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 20 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 21 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 22 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 23 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím účinných a přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 24 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, v příslušném případě Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Příjemci uvedení v příloze I by měli také neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a právního řízení. V zájmu sladění osvědčených postupů v členských státech by měla být tato oznámení předkládána elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

(32)V zájmu zohlednění změn rámce politiky rozšíření nebo významných změn týkajících se příjemců uvedených v příloze I by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přizpůsobení a aktualizaci tematických priorit pro poskytování pomoci uvedených v přílohách II a III. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(33)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o specifické podmínky a struktury pro nepřímé řízení s příjemci uvedenými v příloze I a o provedení pomoci v oblasti rozvoje venkova, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 25 ]. Při stanovování jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být zohledněny poznatky získané při řízení a provádění předchozí předvstupní pomoci. Bude-li to vyžadovat vývoj situace, měly by být tyto jednotné podmínky změněny.

(34)Výbor zřízený tímto nařízením by měl být rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006 26 , podle nařízení (EU) č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení Rady (ES) č. 389/2006 27 .

(35)S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení mělo vstoupit v platnost [dříve než dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje program „nástroj předvstupní pomoci“ (NPP III).

Toto nařízení stanoví jeho cíle, rozpočet na období 2021–2027, formy pomoci Unie a pravidla pro poskytování této pomoci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použije tato definice:

„přeshraniční spoluprací“ se rozumí spolupráce mezi členskými státy EU a příjemci uvedenými v příloze I, mezi dvěma či více příjemci uvedenými v příloze I nebo mezi příjemci uvedenými v příloze I a zeměmi a územími uvedenými v příloze I [nařízení o NDICI], jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 písm. b) [nařízení o EÚS] 28 .

Článek 3

Cíle NPP III

1.Obecným cílem NPP III je podporovat příjemce uvedené v příloze I při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou zapotřebí k tomu, aby tito příjemci dosáhli souladu s hodnotami Unie a postupného sblížení s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie s ohledem na jejich budoucí členství v Unii, a tím přispívat k jejich stabilitě, bezpečnosti a prosperitě.

2.NPP III má tyto specifické cíle:

a)posilovat právní stát, demokracii, dodržování lidských práv, základních práv a mezinárodního práva, občanskou společnost a bezpečnost a zlepšovat řízení migrace včetně správy hranic;

b)posilovat účinnost veřejné správy a podporovat strukturální reformy a řádnou správu věcí veřejných na všech úrovních;

c)utvářet pravidla, standardy, politiky a postupy příjemců uvedených v příloze I v souladu s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie a posilovat usmíření a dobré sousedské vztahy, jakož i mezilidské kontakty a komunikaci;

d)posilovat hospodářský a sociální rozvoj, mimo jiné prostřednictvím většího propojení a regionálního rozvoje, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti, posilovat ochranu životního prostředí, zvyšovat odolnost vůči změně klimatu, urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství a rozvíjet digitální ekonomiku a společnost;

e)podporovat územní a přeshraniční spolupráci.

3.Tematické priority pro poskytování pomoci podle potřeb a kapacit příjemců uvedených v příloze I jsou v souladu se specifickými cíli uvedeny v příloze II. Tematické priority pro přeshraniční spolupráci mezi příjemci uvedenými v příloze I jsou uvedeny v příloze III. Každá z těchto tematických priorit může přispívat k dosahování více než jednoho specifického cíle.

Článek 4

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění NPP III na období 2021–2027 činí 14 500 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, a jakékoliv činnosti související s přípravou nástupnického programu předvstupní pomoci, v souladu s článkem 20 [nařízení o NDICI].

Článek 5

Ustanovení o vztahu mezi programy

1.Při provádění tohoto nařízení se zajistí soulad, synergie a doplňkovost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie, s dalšími příslušnými politikami a programy Unie a soudržnost politik ve prospěch rozvoje.

2.Na činnosti prováděné podle tohoto nařízení se vztahuje [nařízení o NDICI], pokud je na něj v tomto nařízení odkazováno.

3.NPP III přispívá na opatření zavedená podle nařízení [o programu Erasmus 29 ]. Na použití těchto finančních prostředků se vztahuje [nařízení (EU) o programu Erasmus]. Za tímto účelem se příspěvek z NPP III uvede v jednotném orientačním programovém dokumentu uvedeném v čl. 11 odst. 7 [nařízení o NDICI] a přijme se v souladu s postupy stanovenými v uvedeném nařízení.

4.Pomoc v rámci NPP III může být poskytnuta na typy opatření stanovených v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti 30 , Evropského sociálního fondu plus 31 a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova 32 .

5.[EFRR] 33 přispívá na programy nebo opatření zavedené pro účely přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy. Tyto programy a opatření přijímá Komise v souladu s článkem 16. Výše příspěvku z NPP-přeshraniční spolupráce se určí podle čl. 10 odst. 3 [nařízení o EÚS]. Programy NPP-přeshraniční spolupráce jsou řízeny v souladu s [nařízením o EÚS].

6.NPP III může přispět na programy nebo opatření nadnárodní a meziregionální spolupráce zavedené a prováděné podle [nařízení o EÚS], jichž se účastní příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení.

7.V příslušném případě mohou na opatření zavedená podle tohoto nařízení v souladu s článkem 8 přispět jiné programy Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Toto nařízení rovněž může přispět na opatření zavedená v rámci jiných programů Unie za předpokladu, že tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. V takových případech pracovní program týkající se těchto opatření stanoví, který soubor pravidel se použije.

8.V řádně odůvodněných případech a k zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unie nebo na podporu regionální spolupráce může Komise rozhodnout o rozšíření způsobilosti akčních programů a opatření uvedených v čl. 8 odst. 1 na země, území a regiony jiné než uvedené v příloze I, pokud má daný program nebo opatření globální, regionální nebo přeshraniční povahu.

KAPITOLA II

STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ

Článek 6

Rámec politiky a obecné zásady

1.Celkový rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří rámec politiky rozšíření, který vymezí Evropská rada a Rada, dohody, které stanoví právně závazný vztah s příjemci uvedenými v příloze I a příslušná usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise zajistí soudržnost mezi pomocí a rámcem politiky rozšíření.

2.Programy a opatření podle tohoto nařízení zohledňují hledisko změny klimatu, ochrany životního prostředí a rovnosti žen a mužů a v příslušném případě se zaměřují na vzájemné vazby mezi cíli udržitelného rozvoje 34 za účelem podpory integrovaných činností, které mohou vytvářet vedlejší přínosy, a plnit tak soudržně více cílů.

3.Komise a členské státy spolupracují při zajišťování soudržnosti a usilují o to, aby se zabránilo zdvojování mezi pomocí poskytovanou v rámci NPP III a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy a Evropskou investiční bankou, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti rozvoje 35 . Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace, časté výměny informací v jednotlivých fázích cyklu pomoci a inkluzivní setkání zaměřená na koordinaci pomoci a představuje klíčový krok v procesech programování Unie a členských států.

4.Komise ve spolupráci s členskými státy rovněž přijme nezbytná opatření pro zajištění koordinace a doplňkovosti s mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou mezinárodní organizace a finanční instituce, agentury a dárci mimo Unii.

KAPITOLA III

PROVÁDĚNÍ

Článek 7

Programový rámec NPP

1.Pomoc v rámci IPA III je založena na programovém rámci NPP pro dosahování specifických cílů uvedených v článku 3. Programový rámec NPP stanoví Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie.

2.Programový rámec NPP náležitě zohlední příslušné vnitrostátní strategie a odvětvové politiky.

Pomoc je cílená a je uzpůsobena konkrétní situaci příjemců uvedených v příloze I, přičemž se bere v úvahu další úsilí potřebné ke splnění kritérií pro členství i kapacity těchto příjemců. Rozsah a intenzita pomoci závisí na potřebách, odhodlání provádět reformy a pokroku při provádění těchto reforem.

3.Aniž je dotčen odstavec 4, programový rámec NPP přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem výboru uvedeného v článku 16.

4.Programový rámec pro přeshraniční spolupráci s členskými státy přijme Komise v souladu s čl. 10 odst. 1 [nařízení o EÚS].

5. Součástí programového rámce NPP jsou ukazatele pro posuzování pokroku při dosahování cílů, které jsou v něm stanoveny.

Článek 8

Prováděcí opatření a metody

1.Pomoc podle IPA III se provádí v rámci přímého řízení nebo nepřímého řízení v souladu s finančním nařízením prostřednictvím ročních nebo víceletých akčních plánů a opatření uvedených v kapitole III hlavy II [nařízení o NDICI]. Na toto nařízení se vztahuje kapitola III hlavy II [nařízení o NDICI] s výjimkou čl. 24 odst. 1 [způsobilé osoby a subjekty].

2.Podle tohoto nařízení mohou být přijaty akční plány na období až sedmi let.

Článek 9

Přeshraniční spolupráce

1.Až 3 % finančního krytí se orientačně přidělí na programy přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy v souladu s jejich potřebami a prioritami.

2.Míra spolufinancování Unie na úrovni jednotlivých priorit nesmí být vyšší než 85 % způsobilých výdajů na program přeshraniční spolupráce. Pokud jde o technickou pomoc, činí míra spolufinancování Unie 100 %.

3.Výše předběžného financování u přeshraniční spolupráce s členskými státy se určí v pracovním programu, v souladu s potřebami příjemců uvedených v příloze I a může překročit procento uvedené v článku 49 nařízení o EÚS.

4.Pokud jsou programy přeshraniční spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 [nařízení o EÚS], lze podporu z tohoto nařízení na ukončený program, která zůstává k dispozici, použít na financování jakýchkoliv dalších opatření způsobilých podle tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

ZPŮSOBILOST A DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

Článek 10

Způsobilost pro financování v rámci NPP III

1.Pro financování v rámci NPP III jsou způsobilí uchazeči, žadatelé a zájemci z těchto zemí:

a)členské státy, příjemci uvedení v příloze I tohoto nařízení, smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a země, na něž se vztahuje příloha I [nařízení o NDICI], a

b)země, pro které Komise stanoví přístup k vnější pomoci na základě vzájemnosti. Přístup na základě vzájemnosti může být přiznán na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a ze zemí způsobilých podle tohoto nařízení. Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti po konzultaci s dotčenou přijímající zemí či zeměmi.

KAPITOLA V

EFSD+ A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY

Článek 11

Finanční nástroje a záruka pro vnější činnost

1.Příjemci uvedení v příloze I jsou způsobilí pro Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruku pro vnější činnost, jak je stanoveno v kapitole IV hlavy II [nařízení o NDICI]. Za tímto účelem NPP III přispívá k tvorbě rezerv související se zárukou pro vnější činnost uvedenou v článku 26 [nařízení o NDICI] úměrně k investicím uskutečněným ve prospěch příjemců uvedených v příloze I.

KAPITOLA VI

MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 12

Monitorování, audit, hodnocení a ochrana finančních zájmů Unie

1.Na toto nařízení se ve vztahu k monitorování, vykazování a hodnocení vztahuje kapitola V hlavy II [nařízení o NDICI].

2.Ukazatele pro monitorování provádění NPP III a pokroku dosaženého při plnění specifických cílů stanovených v článku 3 jsou stanoveny v příloze IV tohoto nařízení.

3.V případě přeshraniční spolupráce s členskými státy se použijí ukazatele uvedené v článku 33 [nařízení o EÚS].

4.Kromě ukazatelů uvedených v příloze IV se ve výsledkovém rámci pomoci z NPP III zohlední zprávy o rozšíření.

5.Kromě článku 129 finančního nařízení o ochraně finančních zájmů Unie musí v rámci nepřímého řízení příjemci uvedení v příloze I neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a právního řízení. Tato oznámení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Přenesení pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 měnící přílohy II, III a IV tohoto nařízení.

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 13 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 15

Přijetí dalších prováděcích pravidel

1.Zvláštní pravidla, jimiž se stanoví jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o struktury, které budou zřízeny při přípravě na přistoupení a pomoc v oblasti rozvoje venkova, se přijmou přezkumným postupem podle článku 16.

2.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16

Výbor

1.Komisi je nápomocen výbor („Výbor pro nástroj předvstupní pomoci“). Tento výbor je výborem ve smyslu [nařízení (EU) č. 182/2011].

2.Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

3.Jednání výboru o otázkách týkajících se EIB se účastní její pozorovatel.

4.Výbor pro NPP III je nápomocen Komisi a je rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006, nařízení č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení (ES) č. 389/2006.

5.Výbor pro NPP III není příslušný pro příspěvek na program Erasmus+ uvedený v čl. 5 odst. 3.

Článek 17

Informace, komunikace a publicita

1.Použijí se články 36 a 37 [nařízení o NDICI].

Článek 18

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení č. 231/2014 [IPA II] a nařízení (ES) č. 1085/2006 [IPA], která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení. Na tato opatření se použije kapitola III hlavy II [nařízení o NDICI], dříve podle nařízení č. 236/2014, s výjimkou čl. 24 odst. 1.

2.Finanční krytí NPP III může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k NPP III od opatření přijatých podle jeho předchůdce NPP II.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena.

Článek 19

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost […] [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká:

⌧ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 36  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti.

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2021.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 39  

☑ Přímé řízení Komisí

–☑ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–☑    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly související s plněním rozpočtu svěřeny následujícím subjektům:

–☑ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–☑ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–☑ EIB a Evropský investiční fond,

–☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–☑ veřejnoprávní subjekty,

–☑ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–☑ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–☑ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivity kontrol (poměr „náklady kontrol ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzavření).

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 43  

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–⌧    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    COM(2018) 321 final, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/commission/priorities/democratic-change/future-europe/eu-budget-future_cs

(2)    Přístup „základní zásady na prvním místě“ spojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení: správa ekonomických záležitostí – posílené zaměření na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílení demokratických institucí a reformy veřejné správy. Každá z těchto tří základních zásad má klíčový význam pro reformní procesy kandidátských zemí a potenciálních kandidátů a reaguje na hlavní obavy občanů.

(3)    COM(2015) 611 final, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/20151110_strategy_paper_en.pdf

(4) *    Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(5)    COM(2018) 65 final, k dispozici na adrese:  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52018DC0065

(6)    C(2018) 460 final, návrh nařízení, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.

(7)    Přezkum nástrojů financování vnější činnosti v polovině období – https://ec.europa.eu/europeaid/evaluation-instrument-pre-accession-assistance-ipa-ii-draft-report_en

(8)    Zpráva o přezkumu v polovině období a související pracovní dokumenty útvarů jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/europeaid/mid-term-review-report-external-financing-instruments_en

(9)    Zpráva o soudržnosti je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/europeaid/coherence-report-insights-external-evaluation-external-financing-instruments_en  

(10)    COM(2018) 321 final, 2.5.2018.

(11)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1–14.

(12)    Úř. věst. C , , s. .

(13)    Úř. věst. C , , s. .

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 231/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP II) (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 11).

(15)    Přístup „základní zásady na prvním místě“ spojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení: správa ekonomických záležitostí – posílené zaměření na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílení demokratických institucí a reformy veřejné správy. Každá z těchto tří základních zásad má klíčový význam pro reformní procesy kandidátských zemí a potenciálních kandidátů a reaguje na hlavní obavy občanů.

(16)    COM(2018) 65 final, k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/communication-credible-enlargement-perspective-western-balkans_en.pdf

(17)    Evropský pilíř sociálních práv slavnostně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise 17. listopadu 2017 na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu konaném v Göteborgu.

(18)    Odkaz bude aktualizován. Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na adrese http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC

(19)    Nové nařízení o programu Erasmus.

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(21)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(22)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(23)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011. s. 13).

(26)    Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).

(27)    Nařízení Rady (ES) č. 389/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se vytváří nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru a mění nařízení (ES) č. 2667/2000 o Evropské agentuře pro obnovu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 5).

(28)    COM(2018) 374 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti.

(29)    COM(2018) 367 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013.

(30)    COM(2018) 372 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.

(31)    COM(2018) 382 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+).

(32)    COM(2018) 392 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013.

(33)    COM(2018) 372 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.

(34)    https://ec.europa.eu/europeaid/policies/sustainable-development-goals_en

(35)    https://ec.europa.eu/europeaid/policies/eu-approach-aid-effectiveness_en

(36)    Jak je uvedeno v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.*    Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(37)    Zpráva o přezkumu v polovině období COM(2017) 720 final byla založena na deseti pracovních dokumentech útvarů, jednom pro každý nástroj (viz seznam dále), které vycházely z deseti nezávislých hodnocení. Zpráva v polovině období, pracovní dokumenty útvarů a nezávislá hodnocení jsou k dispozici zde:  https://ec.europa.eu/europeaid/public-consultation-external-financing-instruments-european-union_en

(38)    K těmto deseti nástrojům patří: nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI); Evropský rozvojový fond (ERF); evropský nástroj sousedství (ENI); nástroj předvstupní pomoci (NPP II); nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP); evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR); nástroj partnerství (PI); nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (INSC); rozhodnutí o Grónsku; společné prováděcí nařízení.

(39)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(40)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(41)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(42)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(43)    Celkové částky se z důvodu zaokrouhlení nemusí shodovat.

(44)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(45)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(46)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(47)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(48)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne14.6.2018

COM(2018) 465 final

PŘÍLOHY

návrhu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III)

PŘÍLOHA I

Albánie

Bosna a Hercegovina

Island

Kosovo 1* 

Černá Hora

Srbsko

Turecko

Bývalá jugoslávská republika Makedonie

PŘÍLOHA II

Tematické priority pro poskytování pomoci

Pomoc může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:

a)Zavádění orgánů nezbytných pro zajištění právního státu a prosazování jejich řádného fungování od počáteční fáze. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: zavádění nezávislých, odpovědných a účinných systémů soudnictví, včetně transparentního náboru založeného na zásluhách, a podporu systémů justiční spolupráce, hodnocení a povyšování a účinných kárných postupů pro případy pochybení; zajištění tvorby odolných systémů pro ochranu hranic, řízení migračních toků a poskytování azylu osobám v nouzi; vytvoření účinných nástrojů pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, převaděčství migrantů, praní peněz / financování terorismu a korupci a pro boj proti nim; podporu a ochranu lidských práv, práv příslušníků menšin, včetně Romů a osob homosexuální, bisexuální, transsexuální a intersexuální orientace, základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků a ochrany údajů.

b)Reforma orgánů veřejné správy v souladu se zásadami veřejné správy. Cíle intervencí zahrnují: posilování rámce reforem veřejné správy; zlepšení strategického plánování a inkluzivní a fakticky podložený rozvoj politik a právních předpisů; posilování profesionalizace veřejné služby a odstranění politického vlivu na ni zavedením zásad zásluhovosti; podpora transparentnosti a odpovědnosti; zlepšení kvality a poskytování služeb, včetně řádných správních postupů a využívání elektronické veřejné správy zaměřené na občany; posilování správy veřejných financí a vytváření spolehlivých statistik.

c)Posilování správy ekonomických záležitostí. Cíle intervencí zahrnují podporu účasti v procesu programu hospodářských reforem a systematickou spolupráci s mezinárodními finančními orgány, pokud jde o základní aspekty hospodářské politiky. Zlepšování schopnosti posilovat makroekonomickou stabilitu a podpora pokroku na cestě k fungujícímu tržnímu hospodářství se schopností vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie.

d)Posilování kapacity Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru a řešení předkrizové a pokrizové situace mimo jiné prostřednictvím včasného varování a analýzy rizik citlivých z hlediska konfliktu; podpora opatření zaměřených na navazování mezilidských kontaktů, usmíření a budování míru a důvěry, podpora budování kapacit na podporu akcí v oblasti bezpečnosti a rozvoje.

e)Posilování kapacit organizací občanské společnosti a organizací sociálních partnerů, včetně profesních sdružení, u příjemců uvedených v příloze I a podpora navazování kontaktů na všech úrovních mezi organizacemi v Unii a organizacemi u příjemců uvedených v příloze I, jež jim umožní navázat účinný dialog s aktéry veřejného i soukromého sektoru.

f)Podpora sbližování pravidel partnerských zemí, jejich standardů, politik a postupů s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, včetně pravidel státní podpory.

g)Posilování dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení na všech úrovních a poskytování podpory kulturnímu a tvůrčímu odvětví. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: podporu rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, lepší poskytování základních dovedností; zvyšování úrovně dosaženého vzdělání, omezování předčasného ukončování školní docházky a posilování odborné přípravy učitelů; Rozvoj systémů odborného vzdělávání a přípravy a podpora učebních systémů zaměřených na praxi k usnadnění přechodu na trh práce; zlepšování kvality a relevantnosti vysokoškolského vzdělávání; podpora činností souvisejících s absolventy; posilování přístupu k celoživotnímu učení a podpora investic do infrastruktur v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména za účelem odstraňování nerovností mezi jednotlivými regiony a posilování nesegregovaného vzdělávání, mimo jiné využíváním digitálních technologií.

h)Posilování kvalitní zaměstnanosti a přístupu na trh práce. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: boj proti vysoké nezaměstnanosti a neaktivitě podporou udržitelné integrace do trhu práce, zejména mladých lidí (zejména těch, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), žen, dlouhodobě nezaměstnaných a všech nedostatečně zastoupených skupin. Opatření mají podněcovat vytváření kvalitních pracovních míst a podporovat účinné vymáhání pracovněprávních pravidel a norem na celém území. K dalším klíčovým oblastem intervencí patří podpora rovnosti žen a mužů, podpora zaměstnatelnosti a produktivity, adaptace pracovníků a podniků na změny, nastolení udržitelného sociálního dialogu a modernizace a posilování orgánů trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti a inspektoráty práce.

i)Podpora sociální ochrany a začleňování a boj proti chudobě. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění účinné, účelné a přiměřené ochrany ve všech fázích života jednotlivce, podporu sociálního začleňování, podporu rovných příležitostí a řešení nerovností a chudoby. Intervence v této oblasti se rovněž zaměřují na: začleňování marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou Romové; boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; podporu přístupu k dostupným a udržitelným službám vysoké kvality, pokud jde například o předškolní vzdělávání a péči, bydlení, zdravotní péči a základní sociální služby a dlouhodobou péči, mimo jiné prostřednictvím modernizace systémů sociální ochrany.

j)Podpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné dopravy a odstraňování překážek u klíčových síťových infrastruktur investováním do projektů s vysokou přidanou hodnotou pro EU. U těchto investic by měla být stanovena priorita v závislosti na jejich relevantnosti pro spojení TEN-T s EU, přispění k udržitelné mobilitě, snižování emisí, dopadu na životní prostředí a bezpečné mobilitě, v součinnosti s reformami podporovanými Smlouvou o Dopravním společenství.

k)Zlepšování prostředí v soukromém sektoru a konkurenceschopnosti podniků včetně inteligentní specializace coby klíčových hybatelů růstu, vytváření pracovních míst a soudržnosti. Prioritu mají projekty zlepšující podnikatelské prostředí.

l)Zlepšování přístupu k digitálním technologiím a službám a posilování výzkumu, technologického vývoje a inovací prostřednictvím investic do digitálního propojení, digitální důvěry a bezpečnosti, digitálních dovedností a podnikavosti a do výzkumné infrastruktury a příznivého prostředí a podpory navazování kontaktů a spolupráce.

m)Přispění k zabezpečení a bezpečnosti dodávek potravin a udržování rozmanitých a životaschopných systémů zemědělského hospodaření v aktivních venkovských společenstvích a na venkově.

n)Ochrana a zvyšování kvality životního prostředí, řešení zhoršování životního prostředí a zastavení úbytku biologické rozmanitosti, prosazování ochrany a udržitelného hospodaření se suchozemskými a mořskými ekosystémy a obnovitelných přírodních zdrojů, prosazování účinného využívání zdrojů, udržitelné spotřeby a produkce a podpora přechodu k zelenému a oběhovému hospodářství, přispívání ke snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování odolnosti proti změně klimatu a podpora správy a informací zaměřených na oblast klimatu a energetické účinnosti. NPP III podporuje politiku zaměřenou na přechod k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému hospodářství šetrnému ke zdrojům a posilování odolnosti proti pohromám a prevence pohrom, připravenosti a reakci na ně. Podporuje rovněž vysokou úroveň jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích a zavádění rámců a metod pro uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály.

o)Podpora nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti, včetně kultury jaderné bezpečnosti, připravenosti na mimořádné situace, odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování jaderných zařízení z provozu a sanace bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení; radiační ochrana a evidence a kontrola jaderného materiálu.

p)Zvyšování schopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám, jakož i postupné dosahování souladu s pravidly a normami Unie, a zároveň sledování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v rámci vyváženého územního rozvoje venkovských a pobřežních oblastí.

PŘÍLOHA III

Tematické priority pro poskytování pomoci v oblasti přeshraniční spolupráce

Pomoc v oblasti přeshraniční spolupráce může být dle potřeby zaměřena na tyto tematické priority:

a)Podpora přeshraničního zaměstnávání, pracovní mobility a sociálního a kulturního začleňování mimo jiné prostřednictvím integrace přeshraničních trhů práce včetně přeshraniční mobility; společných iniciativ v oblasti zaměstnanosti na místní úrovni; informačních a poradenských služeb a společné odborné přípravy; rovnosti žen a mužů; rovných příležitostí; integrace společenství přistěhovalců a zranitelných skupin; investic do veřejných služeb zaměstnanosti; a podpory investic do služeb veřejného zdravotnictví a sociálních služeb.

b)Ochrana životního prostředí a podpora přizpůsobení se změně klimatu a jejího zmírňování, předcházení rizikům a jejich řízení mimo jiné prostřednictvím společných opatření na ochranu životního prostředí; podpory udržitelného využívání přírodních zdrojů, koordinovaného územního plánování námořních prostor, účinného využívání zdrojů a oběhového hospodářství, obnovitelných zdrojů energie a přechodu k bezpečnému a udržitelnému nízkouhlíkovému, zelenému hospodářství; podpory investic do řešení specifických rizik, zajišťování odolnosti proti pohromám a prevence pohrom a připravenosti a reakce na ně.

c)Podpora udržitelné dopravy a zlepšování veřejných infrastruktur mimo jiné prostřednictvím snižování izolace cestou zlepšení dostupnosti dopravy, digitálních sítí a služeb a investic do přeshraničních vodárenských, odpadních a energetických systémů a zařízení.

d)Podpora digitálního hospodářství a společnosti mimo jiné prostřednictvím zavádění digitálního propojení, rozvoje služeb elektronické veřejné správy, digitální důvěry a bezpečnosti a digitálních dovedností a podnikání.

e)Podpora cestovního ruchu a kulturního a přírodního dědictví.

f)Investice do mládeže, vzdělávání a dovedností mimo jiné prostřednictvím rozvoje a uplatňování společného vzdělávání, odborné přípravy, programů odborné přípravy a infrastruktury na podporu společných aktivit mládeže.

g)Podpora správy na místní a regionální úrovni a posilování kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti plánování a správy.

h)Zlepšování konkurenceschopnosti, podnikatelského prostředí a rozvoj malých a středních podniků, obchodu a investic mimo jiné prostřednictvím propagace a podpory podnikání, zejména malých a středních podniků, a rozvoje místních přeshraničních trhů a internacionalizace.

i)Posilování výzkumu, technologického rozvoje, inovací a digitálních technologií mimo jiné prostřednictvím podpory sdílení lidských zdrojů a zařízení pro výzkum a technologický rozvoj.

PŘÍLOHA IV

Seznam klíčových ukazatelů výkonnosti

Následující seznam klíčových ukazatelů výkonnosti se použije jako pomůcka měření příspěvku Unie k dosažení jejích specifických cílů:

1.Složený ukazatel 2 toho, jak jsou země zapojené do procesu rozšíření připraveny na základní oblasti politických kritérií přistoupení (včetně demokracie, právního státu (soudnictví, boj proti korupci a boj proti organizované trestné činnosti) a lidských práv) (zdroj: Evropská komise).

2.Připravenost zemí zapojených do procesu rozšíření na reformu veřejné správy (zdroj: Evropská komise).

3.Složený ukazatel toho, jak jsou kandidátské země a potenciální kandidáti připraveni na acquis EU (zdroj: Evropská komise).

4.Složený ukazatel toho, jak jsou kandidátské země a potenciální kandidáti připraveni na základní oblasti hospodářských kritérií (fungující tržní hospodářství a konkurenceschopnost) (zdroj: Evropská komise).

5.Výdaje na veřejné sociální zabezpečení (procento HDP) (zdroj: ILO) nebo míra zaměstnanosti (zdroj: vnitrostátní statistiky).

6.Digitální propast mezi příjemci a průměrem EU (zdroj: index DESI Evropské komise).

7.Ztráta na nejlépe hodnocené země (podnikání) (zdroj: Světová banka).

8.Energetická náročnost měřená podle primární energie a HDP (zdroj: EUROSTAT).

9.Snížené nebo nevypuštěné emise skleníkových plynů (kilotuny ekv. CO2) s podporou EU.

10.Počet programů přeshraniční spolupráce uzavřených mezi příjemci NPP a NPP / členskými státy EU (zdroj: Evropská komise).

Ukazatele budou v příslušném případě rozděleny podle pohlaví.

(1) *    Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(2)    Tyto tři složené ukazatele vypracovává Evropská komise na základě zpráv o rozšíření, které rovněž vycházejí z různých nezávislých zdrojů.