52018DC0413

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Lotyšska na rok 2018

a stanovisko Rady k programu stability Lotyšska z roku 2018

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise 2 ,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu 3 ,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise roční analýzu růstu, jež zahájila evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik pro rok 2018. Náležitě zohlednila evropský pilíř sociálních práv, který byl vyhlášen Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Priority této roční analýzy potvrdila dne 22. března 2018 Evropská rada. Dne 22. listopadu 2017 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 rovněž zprávu mechanismu varování, ve které Lotyšsko není uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne Komise přijala rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které dne 22. března 2018 potvrdila Evropská rada. Rada přijala uvedené doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny („doporučení pro eurozónu“) dne 14. května 2018.

(2)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik v hospodářské a měnové unii by Lotyšsko jakožto členský stát, jehož měnou je euro, mělo zajistit, aby doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny, jak je promítnuto do níže uvedených doporučení, zejména doporučení č. 1 a 2, bylo plně a včas provedeno.

(3)Dne 7. března 2018 byla zveřejněna zpráva o Lotyšsku pro rok 2018 4 . V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Lotyšsko učinilo v plnění jemu určených doporučení přijatých Radou dne 11. července 2017, v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020.

(4)Dne 11. dubna 2018 předložilo Lotyšsko svůj národní program reforem na rok 2018 a dne 16. dubna svůj program stability z roku 2018. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(5)Relevantní doporučení pro jednotlivé země byla zohledněna při programování evropských strukturálních a investičních fondů na období 2014–2020. V souladu s článkem 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 5 může Komise členský stát požádat, aby svou dohodu o partnerství a příslušné programy přezkoumal a navrhl změny, je-li to nezbytné k podpoře provádění příslušných doporučení Rady. Podrobnosti o tom, jak bude Komise uvedené ustanovení používat, byly uvedeny v pokynech k provádění opatření propojujících účinnost evropských strukturálních a investičních fondů s řádnou správou ekonomických záležitostí 6 .

(6)Na Lotyšsko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu. Ve svém programu stability z roku 2018 vláda předpokládá, že se celkové saldo zhorší a schodek z roku 2017 ve výši 0,5 % HDP vzroste na 0,9 % HDP v letech 2018 i 2019 a poté se v letech 2020 a 2021 opět zlepší na 0,4 % HDP. Očekává se, že tento vývoj bude v souladu se střednědobým rozpočtovým cílem, jímž je strukturální schodek ve výši 1 % HDP, a s povolenými odchylkami na základě doložky o důchodové reformě a strukturálních reformách zdravotnictví. Přepočtený[1] schodek strukturálního salda se podle odhadu zvýší z –1,2 % HDP v roce 2017 na –1,7 % HDP v roce 2018 a poté klesne na –1,5 % v roce 2019. Podle programu stability z roku 2018 by měl poměr veřejného dluhu k HDP klesnout ze 40,1 % HDP v roce 2017 na 36 % HDP do roku 2021. Projekce programu, co se týče růstu HDP, se jeví být pro rok 2018 výrazně příznivé a pro rok 2019 uspokojivé v porovnání s prognózou Komise. Rizika pro stav rozpočtu jsou zvýšená s ohledem na optimistické předpovědi, pokud jde o výtěžnost opatření na zlepšení dodržování daňových předpisů.

(7)Rada dne 11. července 2017 Lotyšsku doporučila dosáhnout v roce 2018 střednědobého rozpočtového cíle s přihlédnutím k dočasně povoleným odchylkám souvisejícím s prováděním systémové důchodové reformy a strukturálních reforem. To je v souladu s maximální nominální mírou růstu čistých primárních výdajů vládních institucí 7 ve výši 6,0 % v roce 2018, což odpovídá povolenému zhoršení strukturálního salda o 0,3 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2018 existuje v roce 2018 riziko výrazného odchýlení se od střednědobého rozpočtového cíle. Díky lepšímu výsledku za rok 2017, než se očekávalo, však může být v roce 2018 toto riziko nižší. Zároveň nástroj věrohodnosti na základě prognózy Komise z jara 2018 ukazuje na vysokou míru nejistoty, pokud jde o odhad mezery výstupu pro Lotyšsko na základě společné metodiky. Pokud se to potvrdí, budou tyto faktory zohledněny v posouzení ex post za rok 2018 na jaře 2019.

(8)V roce 2019 by Lotyšsko mělo dosáhnout svého střednědobého rozpočtového cíle s ohledem na dočasnou odchylku povolenou pro období 2017–2019 v souvislosti s prováděním strukturálních reforem ve zdravotnictví. To je v souladu s maximální nominální mírou růstu čistých primárních výdajů vládních institucí ve výši 4,3 % v roce 2019, která odpovídá požadovanému zlepšení strukturálního salda ve výši 0,4 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2018 existuje riziko výrazného odchýlení se od uvedeného požadavku v roce 2019 a za období 2018 a 2019 celkově. Celkově se Rada domnívá, že by nezbytná opatření měla být přijata s účinností od roku 2018, aby byla dodržena ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(9)V Lotyšsku je velká příjmová nerovnost. Poměr mezi příjmy nejbohatších 20 % domácností a nejchudších 20 % domácností byl v roce 2017 na úrovni 6,3, což je jedna z nejvyšších hodnot v EU, jelikož přerozdělení prostřednictvím systému daní a dávek je nižší. Daňový systém v Lotyšsku byl reformován a zvýšila se progresivita daně z příjmů fyzických osob; daňové zatížení osob s nízkou mzdou je však i nadále relativně vysoké a odrazuje od práce na řádný zaměstnanecký poměr. Daňová reforma se omezila na to, že zdanění bylo přesunuto na zdroje, které méně omezují růst, a bylo dosaženo stanoveného cíle politiky spočívajícího ve zvýšení podílu daňových příjmů na HDP. Nízký podíl daňových příjmů na HDP má za následek omezené zdroje pro udržitelné poskytování veřejných služeb a sociální začleňování. Příjmový potenciál zdanění nemovitostí a kapitálu je v porovnání s jinými zeměmi EU málo využitý. I přes určitý pokrok v boji proti daňovým únikům zůstává nedostatečné dodržování daňových předpisů vážným problémem.

(10)Nedostatky v systému sociálního zabezpečení mají za následek vysoký podíl osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, a svědčí o problémech souvisejících s minimálním příjmem, důchody a začleňováním osob se zdravotním postižením. Míra chudoby u osob se zdravotním postižením a u starších osob se v posledních letech zvýšila a obě patří k nejvyšším v Evropě. Reforma výše minimálního příjmu, jež byla oznámena v roce 2014, nebyla provedena, což má negativní dopad na nejchudší domácnosti. Přiměřenost dávek sociální pomoci se zvýšila pouze mírně a zůstává na nízké úrovni. Minimální starobní důchody se nezvýšily od roku 2006. Podíl osob, jež čelí závažné deprivaci v oblasti bydlení, patří k nejvyšším v Evropě a dostupnost sociálního bydlení je omezená.

(11)Situace na trhu práce je napjatá v důsledku nepříznivého demografického vývoje a emigrace. Růst zaměstnanosti brzdí snižující se nabídka práce, přičemž pracovní příležitosti se liší v závislosti na regionu a požadované kvalifikaci. Pokročila reforma učebních osnov odborného vzdělávání a přípravy zaměřená na sladění vzdělávání se stávajícími požadavky na dovednosti. Je však zapotřebí dalšího úsilí k plnému provedení této reformy a ke zvýšení účasti jak v počátečním, tak i v dalším odborném vzdělávání a přípravě. Ve spolupráci se sociálními partnery a s podniky se začal uplatňovat nový přístup učení se prací. Účast v programu je však nízká. Účast dospělých na vzdělávání se zvýšila pouze mírně a nezaměstnaní se zapojují do aktivních opatření na trhu práce v nižší míře než ve většině ostatních členských států. To je vzhledem k vysoké míře nezaměstnanosti osob s nízkou kvalifikací důvodem k obavám. V širším kontextu je pro zvýšení angažovanosti sociálních partnerů důležité posílení jejich kapacity.

(12)Probíhají reformy systému zdravotnictví. Očekává se, že navýšené finanční prostředky na zdravotnictví napomohou odstranit některé překážky v přístupu ke zdravotní péči spojené s ročními limity služeb a s dlouhými čekacími dobami. Veřejné financování zdravotní péče je však i nadále hluboko pod průměrem EU a dosud nebyla zavedena opatření na zvýšení efektivnosti, včetně účinných opatření v oblasti prevence, zefektivnění nemocniční péče, posílení primární péče a zaměření na řízení kvality. Výsledky v oblasti zdravotnictví jsou poměrně slabé a včasný přístup k finančně dostupné zdravotní péči pro každého je nadále důvodem ke znepokojení. Vysoké doplatky a rozdělení zdravotních služeb do dvou košů (na „úplné“ a „minimální“) přinášejí riziko omezení přístupu některých skupin a nepříznivých výsledků v oblasti zdravotnictví.

(13)Nedostatky v kvalitě právní úpravy a nízká účinnost a efektivnost veřejné správy jsou nepříznivé pro podnikatelské prostředí. V roce 2016 vláda představila ambiciózní plán reforem pro zeštíhlení a větší profesionalitu veřejného sektoru s cílem zlepšit efektivnost prostřednictvím snížení počtu zaměstnanců a centralizace podpůrných funkcí, posílit platby na základě výkonnosti a zvýšit transparentnost. Tento plán se nicméně vztahuje pouze na ústřední správu, přestože podstatných úspor díky vyšší efektivitě by bylo možné dosáhnout i na úrovni obcí. Státem vlastněné podniky, které tvoří podstatnou část hospodářství, jsou koordinovány na vládní úrovni. Zatímco společnosti vlastněné ústřední vládou podléhají centralizovanému rámci správy a řízení, přístavy a podniky, které vlastní obce, se nacházejí mimo tento rámec.

(14)Podnikatelské prostředí v Lotyšsku i nadále poškozuje korupce a předcházení střetům zájmů je stále rigidní a formalistické. Zpoždění při přijímání právních předpisů na ochranu oznamovatelů poškozuje odpovědnost a efektivnost veřejné správy. Regulace insolvenčních řízení byla během posledních let významně posílena, takže se omezily možnosti zneužití. Rada pro justici nicméně podpořila vyšetřování minulých obvinění ze zneužití v insolvenčním systému prostřednictvím přezkoumání některých případů. Doporučila zlepšit posuzování kvalifikovanosti soudců a přezkoumala dostupná disciplinární opatření.

(15)Lotyšské banky poskytující služby klientům-nerezidentům jsou vystaveny vysokému riziku, že budou zataženy do praní peněz. To působí problémy pro integritu finančního systému v Lotyšsku a může to poškodit jeho pověst a rovněž nepříznivě ovlivnit investice a hospodářský růst. Rámec pro boj proti praní peněz byl nedávno posílen, avšak pro dosažení udržitelného zlepšení bude třeba pokračovat v úsilí. Lotyšsko nedávno přijalo zákon, jehož cílem je výrazně omezit expozici lotyšského finančního sektoru rizikům praní peněz. Klíčovými prvky je posílení výměny informací mezi finančními institucemi a donucovacími orgány a omezení transakcí s krycími společnostmi. Dopady zákona a jeho účinnost bude třeba sledovat.

(16)V kontextu evropského semestru 2018 provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Lotyšska, kterou zveřejnila ve své zprávě o Lotyšsku pro rok 2018. Posoudila také program stability z roku 2018 a národní program reforem na rok 2018, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Lotyšsku adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku v Lotyšsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(17)Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2018, přičemž její stanovisko 8 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1,

DOPORUČUJE Lotyšsku v období 2018–2019:

1.Dosáhnout v roce 2019 střednědobého rozpočtového cíle s přihlédnutím k povoleným odchylkám souvisejícím s prováděním strukturálních reforem, pro něž byla dočasně povolena odchylka. Snížit daňové zatížení osob s nízkými příjmy přesunutím zdanění na jiné zdroje, zejména kapitál a nemovitosti, a zlepšením dodržování daňových předpisů.

2.Zlepšit přiměřenost dávek zaručujících minimální příjem, minimálních starobních důchodů a podpory příjmu pro osoby se zdravotním postižením. Zvýšit relevantnost odborného vzdělávání a přípravy z hlediska trhu práce a posílit rozšiřování dovedností pracovníků a uchazečů o zaměstnání s nízkou kvalifikací. Zvýšit dostupnost, kvalitu a nákladovou efektivnost sytému zdravotnictví.

3.Posílit efektivnost veřejného sektoru, zejména pokud jde o místní orgány a státem vlastněné podniky. Posílit odpovědnost veřejné správy prostřednictvím ochrany oznamovatelů, předcházení střetům zájmů a přijímání opatření v návaznosti na výsledky probíhajícího posuzování dřívějších insolvenčních řízení.

V Bruselu dne

Za Radu