EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 31.5.2018

COM(2018) 391 final

2018/0213(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení programu na podporu reforem

{SEC(2018) 280 final}
{SWD(2018) 310 final}
{SWD(2018) 311 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví den použitelnosti ode dne 1. ledna 2021 a je předkládán Unii 27 členských států v souladu s oznámením Spojeného království o jeho záměru vystoupit z Evropské unie a Euratomu na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, které Evropská rada obdržela dne 29. března 2017.

•Odůvodnění a cíle návrhu

Strukturální reformy jsou změny, které trvale upravují strukturu hospodářství a institucionálního a právního rámce, v němž působí podniky i lidé. Často se zaměřují na překonávání překážek, které stojí v cestě hybným silám růstu, a to například prostřednictvím reorganizace trhů práce, výrobků a služeb a finančních trhů, čímž podporují vytváření pracovních míst, investice a produktivitu. Také se mohou zaměřovat na zlepšování účelnosti a kvality veřejné správy a služeb a výhod, které nabízí stát svým občanům.

Pokud jsou strukturální reformy dobře zvoleny a prováděny, mohou urychlit proces vzestupné sociální a hospodářské konvergence mezi členskými státy uvnitř eurozóny i mimo ni a posílit odolnost jejich ekonomik. Předpokládá se, že účinky takové konvergence a posílení odolnosti povede k větší prosperitě a k hladkému a stabilnímu fungování hospodářské a měnové unie (HMU) jako celku. Účinné provádění strukturálních reforem je nezbytné pro zvýšení soudržnosti a produktivity, pro vytváření pracovních míst, podporu investic a zajištění udržitelného růstu.

Evropské hospodářství roste nejrychlejším tempem za posledních deset let, přičemž mu napomáhají rekordně vysoká zaměstnanost, oživení investic a lepší veřejné finance. Současná celounijní hospodářská situace je poměrně pozitivní, a vzniká tak příležitost pro zavedení velice potřebných reforem. Provádění reforem však ve všech členských státech probíhá pomalu a nerovnoměrně a nedosahuje uspokojivých výsledků napříč všemi oblastmi politiky, což vede k negativním dopadům na konvergenci a na odolnost ekonomik členských států Evropské unie a tím i Unie jako celku. V této souvislosti by pokrok v provádění reforem v členských státech mimo eurozónu, které se do ní chystají vstoupit, mohl mít pozitivní dopad na eurozónu jako celek. Provádění reforem v členských státech mimo eurozónu, které podnikají kroky k přijetí eura, si tedy zaslouží zvýšenou pozornost.

Jedním z důvodů pomalého provádění reforem je nízká správní kapacita. Dalším důvodem je to, že výhody strukturálních reforem se často projeví až po delší době, zatímco jejich hospodářské, sociální a politické náklady vznikají v krátkodobém horizontu. Národní vlády tedy mohou od provádění některých reforem ustoupit, například kvůli nedostatečné správní kapacitě pro jejich zavádění, kvůli vysokým politickým nákladům vzniklým v krátkodobém horizontu nebo negativním účinkům na některé skupiny obyvatelstva. Pro vlády, které s reformami začnou, je někdy obtížné představit si průběh reforem až do konce, protože volební období bývá často kratší než doba potřebná pro provádění velkých reforem. Následkem toho může docházet k odkládání, zastavení nebo dokonce zrušení činností spojených s reformami.

Junckerova Komise, která vychází z vize uvedené ve zprávě pěti předsedů, soustředila priority Komise v procesu evropského semestru na „magický trojúhelník“ posilování investic, uskutečňování strukturálních reforem a zajištění odpovědné fiskální politiky.

V projevu předsedy Junckera o stavu Unie v roce 2017 a v diskusních dokumentech o prohloubení hospodářské a měnové unie a o budoucnosti financí Unie bylo za účelem prosazování strukturálních reforem navrženo, aby se základem, z něhož se bude vycházet, stal program na podporu strukturálních reforem a aby vznikl specializovaný nástroj pro provádění reforem s cílem poskytování finančních pobídek členským státům za účelem provádění reforem.

Rovněž bylo zdůrazněno, že pro členské státy, které se připravují na vstup do eurozóny, je stejně důležité dosažení větší konvergence směrem k odolným ekonomickým strukturám.

Tato politická orientace vedla k vytvoření sdělení Komise s názvem Nové rozpočtové nástroje pro stabilní eurozónu v rámci EU (ze dne 6. prosince 2017). V tomto sdělení bylo navrženo vytvoření nového nástroje pro provádění reforem – dle víceletého finančního rámce na období po roce 2020 1 – s cílem podpořit provádění reforem určených v souvislosti s evropským semestrem a programem, který by následoval po programu na podporu strukturálních reforem a který by také obsahoval specializovaný konvergenční nástroj pro podporu přípravy na členství v eurozóně. Sdělení Komise o novém, moderním víceletém finančním rámci na období po roce 2020 2 , připravené před neformálním setkáním vedoucích představitelů, jež se konalo 23. února 2018, tento záměr potvrdilo tím, že oznámilo, že nástroj pro provádění reforem a konvergenční nástroj budou muset poskytovat výraznou podporu a pobídky široké řadě reforem napříč členskými státy. Dále v něm bylo uvedeno, že vznikne rozpočtová položka disponující řádově částkou alespoň 25 miliard EUR na sedmileté období.

A konečně bylo toto rozhodnutí podpořeno sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ 3 ze dne 2. května 2018. Sdělení oznámilo vznik nového, silnějšího programu na podporu reforem, který by nabízel technickou a finanční podporu pro reformy na vnitrostátní úrovni a jehož celkový rozpočet by činil 25 miliard EUR. Nový program bude oddělen od budoucích finančních zdrojů Unie, ale bude je doplňovat, jak je stanoveno v nařízení (EU) XXX/xxx (nahrazujícím nařízení o společných ustanoveních) 4 .

Proto Komise navrhuje nový program na podporu reforem (dale jen „program“), který obsahuje tři samostatné vzájemně se doplňující nástroje: i) nástroj pro provádění reforem ve formě nástroje pro finanční podporu; ii) program navazující na program na podporu strukturálních reforem ve formě nástroje pro provádění reforem a iii) konvergenční nástroj poskytující konkrétní a cílenou podporu členským státům mimo eurozónu. Program se tak zaměřuje na podporu vlád a orgánů veřejné moci členských států – na základě jejich žádosti o technickou podporu nebo na základě jejich návrhů reformních závazků – v jejich úsilí v oblasti navrhování a provádění strukturálních reforem podporujících růst. Účelem programu je přispět k celkovému cíli zvyšování soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, růstu a zaměstnanosti. Rovněž by mohl mít pozitivní dopad na evropský pilíř sociálních práv. Pro tyto účely by měl poskytovat dostatečné finanční pobídky pro dosažení reforem strukturální povahy a technickou podporu pro posílení správní kapacity členských států v souvislosti s problémy, s nimiž se potýkají instituce, řízení, veřejná správa a hospodářská a sociální odvětví.

Vzhledem k tomuto cíli budou cílená technická podpora a finanční pobídky poskytovány všem členským státům včetně – v souvislosti s konvergenčním nástrojem – těch, jejichž měnou není euro a které podnikly prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Program bude v souladu s platnými politikami prováděnými v rámci unijních fondů a dalších programů Unie. Kromě toho vychází ze současných zkušeností programu na podporu strukturálních reforem.

V rámci současného víceletého finančního rámce a stávajících odvětvových právních předpisů je na unijní úrovni k dispozici několik nástrojů na podporu provádění strukturálních reforem. Co se týče politiky, politická doporučení poskytovaná Unií v rámci evropského semestru pomáhají určovat priority reforem a dosahovat politické shody na těchto prioritách s členskými státy. Kromě toho poskytuje program na podporu strukturálních reforem členským státům technickou podporu v oblasti přípravy, navrhování a provádění strukturálních reforem, zatímco programy unijních fondů financují prvky související s investičními projekty v oblastech politiky, kterým se unijní fondy věnují. Právní rámec unijních fondů vyžaduje tematické zaměření finančních prostředků a určuje několik základních podmínek, které je třeba před vyplacením finančních prostředků splnit. Ačkoliv se předpokládá, že propojení unijních fondů a evropského semestru bude v novém víceletém finančním rámci dále posíleno, a přestože tyto akce v rámci unijních fondů přispívají k dosažení cílů politiky soudržnosti a k zajištění účinnosti těchto fondů, nejsou vždy dostatečné pro překonávání překážek rychlejšího provádění strukturálních reforem v členských státech.

Nástroj pro provádění reforem

Jakožto nástroj pro poskytování finančních příspěvků členským státům bude program poskytovat finanční pobídky pro provádění reforem v členských státech, přičemž bude zajišťovat soulad s akcemi financovanými v rámci stávajících programů Unie. Finanční prostředky na podporu provádění akcí souvisejících s investicemi a spojených se strukturálními reformami v členských státech jsou zatím k dispozici především prostřednictvím unijních fondů. Avšak přestože unijní fondy mohou poskytnout podporu investičním složkám některých strukturálních problémů, které jsou relevantní pro politiku soudržnosti, jejich účelem není prosazovat navrhování a provádění strukturálních reforem řešících v celém rozsahu problémy ve všech oblastech politiky, jež jsou určeny v evropském semestru. Z unijních fondů navíc nemohou být financovány reformy, které jsou ryze regulační a které nemají žádné náklady na provádění ani investiční náklady.

Mnohé strukturální problémy, jimž členské státy čelí, nelze řešit pouze prostřednictvím investic nebo čistě technickým prováděním programu – mohou vyžadovat komplexní kombinaci politických akcí a právních předpisů, investic a zdokonalení v oblasti řízení institucí a systémů. Strukturální reformy mohou také s sebou v krátkodobém horizontu nést vysoké politické náklady, které mohou bránit jejich provádění nebo je zpomalit. V tomto ohledu mohou finanční pobídky z rozpočtu Unie pomoci takové překážky překonat a ve spojení s technickou podporou nebo samostatně mohou pomoci zajistit politickou odpovědnost za reformy. Členské státy by k navrhování a provádění komplexního souboru reforem mohl přesvědčit hlubší dialog mezi Komisí a příslušnými vnitrostátními orgány.

Program na podporu reforem jakožto nástroj pro poskytování finanční podpory poskytování takovýchto finančních pobídek umožní, a je tedy v souladu s opatřeními přijatými v rámci dalších finančních programů Unie.

Nástroj pro technickou podporu

Jakožto nástroj pro poskytování technické podpory umožní program Komisi podporovat orgány členských států v jejich úsilí při navrhování reforem podle jejich vlastních priorit a při zvyšování jejich kapacity za účelem vytváření a provádění reformních politik a strategií, přičemž také s prospěchem využijí osvědčené postupy a zkušenosti orgánů v jiných členských státech. Nástroj pro technickou podporu vychází z úspěchu programu na podporu strukturálních reforem, který dosud ve dvou výběrových kolech během svého provádění zaznamenal čtyřikrát (v roce 2017) a pětkrát (v roce 2018) vyšší poptávku, než je jeho dostupný roční rozpočet. Zaměřuje se na poskytování speciálně uzpůsobené podpory a odborných znalostí přímo na místě, čímž zajišťuje, aby členské státy měly nezbytnou institucionální a správní kapacitu pro provádění reforem. V tomto ohledu je jeho cílem provázet vnitrostátní orgány žádajících členských států celým reformním procesem nebo jeho určenými úseky či různými fázemi. Nástroj pro technickou podporu, který je součástí tohoto programu a který byl navržen jako pokračování stávajícího programu na podporu strukturálních reforem, je v souladu se stávajícími zdroji pro budování kapacit a technickou pomoc, jež jsou k dispozici v rámci dalších unijních programů financování, je s nimi svázán a doplňuje je. Technická podpora znamená přidanou hodnotu ke stávající pomoci poskytované v rámci různých odvětvových programů Unie a činností prováděných za pomoci unijních fondů, neboť nabízí širokou perspektivu určenou pro jednotlivé země a podporuje nejdůležitější akce vykonávané v členských státech v souladu s klíčovými politickými cíli Unie.

Konvergenční nástroj

Jakožto konvergenční nástroj pro přípravu na členství v eurozóně umožní program Komisi vyhovět konkrétním potřebám členských států mimo eurozónu, které začnou s prováděním strukturálních reforem, tím, že jim nabídne další nástroje pro zvýšení odolnosti jejich ekonomik a sociálních struktur vůči otřesům, a tím, že je lépe připraví na členství v eurozóně. Konvergenční nástroj bude navazovat na nástroj pro provádění reforem, který je k dispozici všem členským státům. V současné době neexistují žádné nástroje, jež by poskytovaly přímé finanční pobídky pro účely provádění strukturálních reforem ve všech členských státech, natož v těch, které jsou mimo eurozónu. Přestože členské státy mimo eurozónu mají z unijních fondů užitek, nejsou tyto fondy určeny k řešení velkých strukturálních reforem, jež by posílily jejich ekonomickou odolnost, a pomohly by tak těmto členským státům připravit se komplexně na budoucí členství v eurozóně. Prostřednictvím cílené podpory poskytované členským státům mimo eurozónu, které podnikly prokazatelné kroky pro přijetí jednotné měny v daném časovém rámci, se předpokládá, že program na podporu reforem urychlí v těchto členských státech proces sbližování, a přispěje tak k plnění konvergenčních kritérií a k odolnosti eurozóny jako celku.

Co se týče souladu s ostatními předpisy a politikami, poskytuje tento program doplňkovost, synergie, soudržnost a soulad s ostatními programy Unie a politikami na regionální, národní, unijní i mezinárodní úrovni, a to zejména tím, že doplňuje pokyny dle evropského semestru, a pomáhá zvyšovat využívání fondů Unie.

Komise zajistí, aby akce navrhované na provádění dle tohoto programu doplňovaly ostatní programy a fondy Unie (zejména unijní fondy) a nepřekrývaly se s nimi, a to na základě jasně vymezených hranic. Koordinace všech tří nástrojů s ohledem na ostatní programy a fondy Unie bude navíc nadále zajišťována pomocí řízení různých nástrojů v rámci interního rozdělení pracovních úkolů Komise. Konkrétně toho bude dosaženo prostřednictvím již existujících koordinačních mechanismů, na kterých se podílejí zástupci dotčených útvarů Komise. Rozhodnutí o poskytnutí podpory členskému státu budou kromě jiného brát v potaz stávající akce a opatření financované z unijních fondů a programů. Koordinační mechanismy budou posíleny tak, aby reflektovaly zvýšenou potřebu vzájemné doplňkovosti, synergie, soudržnosti a souladu několika programů v rámci víceletého finančního rámce s ohledem na vykonávání procesu programování unijních fondů se sdíleným řízením a také na výběr reforem dle programu, čímž dojde k maximalizaci efektivnosti a účinnosti unijních akcí a zdrojů.

Co se týče finančních pobídek, bude pro zajištění adicionality a pro zabránění poskytování podpory reformám, kterým by byla poskytnuta v každém případě, důležité to, že reformy využívající finanční příspěvky z programu budou identifikovány v souvislosti se stávajícím procesem evropského semestru. Další ochranná opatření v tomto ohledu poskytne sledování provádění těchto reforem v rámci evropského semestru.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tento návrh se zakládá na článcích 175 (třetí odstavec) a 197 odst. 2 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 175 (třetí odstavec) SFEU stanoví, že pokud se specifické činnosti mimo fondy ukáží jako nezbytné, aniž jsou dotčena opatření, o nichž bylo rozhodnuto v rámci jiných politik Unie, mohou být takové činnosti přijaty Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů.

Čl. 197 odst. 2 SFEU stanoví, že Unie může podpořit úsilí členských států o zlepšení schopnosti jejich správních orgánů provádět právo Unie, a to kromě jiného prostřednictvím výměny informací a podpory vzdělávacích programů. Žádný členský stát není povinen této podpory využít. Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem stanoví za tímto účelem nezbytná opatření s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států.

Program je s ohledem na články 175 a 197 SFEU zaměřen na to, aby přispíval ke zvyšování soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, růstu a zaměstnanosti, a v této souvislosti může rozhodujícím způsobem napomoci: i) uskutečnění reforem strukturální povahy zaměřených na zlepšování výkonu národních ekonomik a na prosazování odolných hospodářských a sociálních struktur v členských státech; ii) posilování správní kapacity členských států v souvislosti s problémy, jimž čelí instituce, řízení, veřejná správa a hospodářská a sociální odvětví a iii) uskutečnění reforem strukturální povahy, které prosazují odolné hospodářské a sociální struktury, a posilování správní kapacity členských států, jejichž měnou není euro a které vyjádřily jasný závazek a podnikly prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci, čímž program podpoří jejich přípravu na vstup do eurozóny.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Financování navrhovaných činností prostřednictvím předpokládaného programu dodržuje zásady evropské přidané hodnoty a subsidiarity. Financování z rozpočtu Unie se soustředí na činnosti, jejichž cílů nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států („zkouška nezbytnosti“), kde zásah Unie může přinést v porovnání s opatřením na úrovni členského státu dodatečnou hodnotu.

Obecným cílem programu je zvyšování soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, růstu a vytváření pracovních míst. Za tímto účelem by měl program poskytovat finanční pobídky pro účely řešení problémů strukturální povahy a napomáhat posilování správní kapacity členských států, co se týče jejich institucí a hospodářských a sociálních odvětví.

Základní zásadou programu je to, že je poskytován na dobrovolné bázi. Každý členský stát se tedy rozhodne, zda jsou činnosti na úrovni Unie nezbytné vzhledem k možnostem na národní, regionální nebo místní úrovni. Provádění reforem zůstává v pravomoci členských států, které se během celého procesu zapojují do nástroje pro provádění reforem.

Provádění strukturálních reforem je záležitostí veřejného zájmu Unie a eurozóny, jelikož reformy pomáhají zvyšovat nejen odolnost dotčených ekonomik, ale i Unie a eurozóny jako celku.

Co se týče nástroje pro provádění reforem, představuje program přímou reakci na slabé a nerovnoměrné provádění strukturálních reforem v členských státech, zejména v souvislosti s problémy uvedenými v evropském semestru. V tomto ohledu může Komise nejlépe převzít iniciativu na úrovni EU, jelikož využívá komplexní poznatky o jednotlivých zemích týkající se provádění reforem v členských státech a má odborné předpoklady k tomu, aby společně s dotčenými členskými státy určila důležité problémy, které je třeba řešit. Dohoda Komise a členských států o reformních balíčcích (dle příslušného prováděcího aktu) zvýší odpovědnost na národní úrovni, protože původní návrh reformních závazků vzejde od dotčeného členského státu a bude „domácí“ záležitostí řízenou příslušnou zemí. To s sebou také nese nepřetržitý dialog o politikách mezi Komisí a dotčenými členskými státy. Jelikož tento nástroj bude existovat po celou dobu trvání příštího víceletého finančního rámce, bude zajištěna kontinuita reformních činností, a členské státy si tedy budou moci zvolit vhodnou dobu pro využití finanční podpory.

Co se týče nástroje pro technickou podporu (pokračování programu na podporu strukturálních reforem), má Komise jedinečnou pozici pro přijetí opatření na úrovni Unie. Od vzniku programu na podporu strukturálních reforem vytvořila Komise celounijní databázi odborných znalostí (a tudíž ji už využívá); může nejlépe umožnit sdílení osvědčených postupů; a může vytvářet synergie za účelem podpory reformního úsilí v různých členských státech a za účelem řešení problémů přesahujících hranice států. Koordinace podpory poskytované Komisí zároveň zajišťuje komplexní poskytování odborných znalostí, sdílení osvědčených postupů a podporu v různých fázích reformního procesu. Kromě vytváření synergií napříč členskými státy přispívá akce na úrovni Unie k řešení problémů přesahujících hranice států a k řešení celounijních problémů.

Co se týče konvergenčního nástroje, ten se zaměřuje na zvyšování odolnosti ekonomik mimo eurozónu prostřednictvím podpory skutečné konvergence. Ta je důležitá nejen pro tyto členské státy, ale i pro prosperitu celé Unie a zejména pro hladký přechod do eurozóny a pro její hladké fungování. Kromě toho přináší tento nástroj cílenou technickou podporu pro správní kapacitu s ohledem na přípravu na členství v eurozóně. K dosažení tohoto cíle jsou tedy nezbytné činnosti na úrovni Unie.

Těchto cílů – konkrétně řešení problémů strukturální povahy týkajících se reforem na úrovni Unie a eurozóny, které přispěje k posílení odolnosti dotčených ekonomik, a zvyšování správní kapacity členských států – nelze v uspokojivé míře dosáhnout pouze na úrovni členských států, zatímco zásah Unie může přinést dodatečnou hodnotu prostřednictvím zavedení programu, který může finančně podněcovat a technicky podporovat navrhování a provádění strukturálních reforem v Unii.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože se omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení uvedeného cíle na evropské úrovni a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné. Podpora poskytovaná v rámci zmíněných tří nástrojů, které tvoří program na období 2021–2027, bude založena na dobrovolných žádostech podaných členskými státy. Dobrovolný charakter programu a konsenzuální povaha spolupráce v průběhu celého procesu představují dodatečnou záruku dodržování zásady proporcionality a záruku rozvoje vzájemné důvěry a spolupráce členských států s Komisí.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti stávajících právních předpisů

Nástroj pro provádění reforem a konvergenční nástroj představují nové návrhy, a nebyly tedy dosud podrobeny hodnocení ex post / kontrolám účelnosti.

Nástroj pro technickou podporu je pokračováním stávajícího programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 na základě nařízení (EU) 2017/825, 7 které vstoupilo v platnost 20. května 2017. Provádění programu na podporu strukturálních reforem začalo v září 2017 přijetím pracovního programu Komise na rok 2017 8 a pokračovalo přijetím pracovního programu Komise na rok 2018 9 v březnu 2018. V souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2017/825 poskytne Komise do poloviny roku 2019 Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o sledování provádění programu a také nezávislou hodnoticí zprávu.

I když je z hlediska předpisů na vypracování formálního hodnocení příliš brzy, existují důkazy z předchozího poskytování technické podpory strukturálním reformám, a to především v Řecku v rámci pracovní skupiny pro Řecko.

Pracovní skupina pro Řecko

Technická podpora strukturálních reforem poskytovaná útvary Komise Řecku a koordinovaná pracovní skupinou pro Řecko byla podrobena internímu i externímu hodnocení, které přineslo užitečné poznatky pro navrhování tohoto programu. Komise v současné době také provádí externí hodnocení ex post technické podpory poskytnuté Řecku.

Technická podpora poskytovaná pod vedením pracovní skupiny pro Řecko byla podrobena hodnocení provedenému nezávislou konzultační společností v červenci 2014. 10 Obecně toto hodnocení dospělo k závěru, že technická pomoc přispěla k provádění reformního programu v Řecku v oblastech daňové správy a ústřední správy během období 2011–2013. Tento závěr vycházel z posouzení účinnosti, efektivnosti, relevantnosti a udržitelnosti poskytnuté pomoci a byl do značné míry potvrzen odpověďmi většiny zúčastněných stran, které uvedly, že bez technické pomoci poskytnuté pracovní skupinou pro Řecko by k uskutečnění reforem nedošlo.

Kromě toho proběhl v roce 2015 audit Evropského účetního dvora s cílem posoudit, jak účinně pracovní skupina pro Řecko řídila poskytování pomoci Řecku a zda pozitivně přispěla k provádění reforem v Řecku (s omezením na ekonomický ozdravný program). Účetní dvůr dospěl k závěru, že celkově pracovní skupina pro Řecko úspěšně splnila svůj mandát – poskytla příslušnou technickou pomoc v oblastech pokrývajících téměř celé spektrum veřejné politiky, což bylo do značné míry v souladu s podmínkami ekonomického ozdravného programu.

Evropský účetní dvůr zjistil i několik nedostatků, a to zejména neexistenci specializovaného rozpočtu, komplexní strategie a systematického monitorování výsledků. Tyto nedostatky byly následně řešeny v rámci Útvaru na podporu strukturální reformy a při navrhování programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020.

•Hodnocení ex ante a první zkušenosti z programu na podporu strukturálních reforem

Před návrhem programu na podporu strukturálních reforem v listopadu 2015, který vyústil v nařízení (EU) 2017/825, provedla Komise hodnocení ex ante za účelem posouzení problémů vztahujících se k navrhování a provádění reforem v Unii a jejich možných řešení a tedy i cílů programu na podporu strukturálních reforem a možných mechanismů realizace. Hodnocení ex ante dospělo k závěru, že nedostatečné provádění reforem v členských státech omezuje schopnost Unie reagovat na otřesy a zejména omezuje odolnost hospodářské a měnové unie, což je nezbytný prvek pro zajištění konvergence mezi členskými státy a v rámci jejich společností. Podle hodnocení ex ante jsou hlavními hybnými silami těchto problémů omezené správní a institucionální kapacity a nedostatečné uplatňování a provádění právních předpisů Unie.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

Očekává se, že program přinese výhody v podobě snížení administrativní zátěže. Finanční příspěvky čerpané z nástroje pro provádění reforem budou uvolňovány formou financování nesouvisejícího s náklady, čímž dojde k minimalizaci správních a transakčních nákladů Komise i členských států. Aby bylo dosaženo snížení administrativní zátěže nástroje pro provádění reforem a také zjednodušení, bude v rámci procesu evropského semestru probíhat monitorování ání provádění milníků a cílů.

Správní postupy související s uvedenými třemi nástroji pro technickou podporu budou nadále velmi jednoduché, např. co se týče nástroje pro technickou podporu, zůstane podávání žádostí jednoduché a požadované informace budou omezeny na minimum.

Výbor pro kontrolu regulace přezkoumal návrh posouzení dopadů a dne 22. května 2018 vydal souhlasné stanovisko s výhradami. 12 Problémy, na něž Výbor pro kontrolu regulace poukázal, se zabýval revidovaný pracovní dokument útvarů Komise – posouzení dopadů. Odůvodnění a přiměřenost klíče pro přidělování příspěvků nástroje pro provádění reforem byly vysvětleny (i s uvedením příkladu). Dále byla objasněna oblast působnosti nástroje pro provádění reforem. Posouzení dopadů bylo také dále rozvinuto, tak aby hodnotilo spolufinancování a částečné předfinancování jakožto alternativní mechanismus realizace. Objasněna byla rovněž potenciální rizika spojená s tímto mechanismem (co se týče morálního hazardu, objemu a také postupů pozastavení, zrušení a vymáhání). Další podrobnosti o změnách provedených po vydání stanoviska Výboru pro kontrolu regulace obsahuje příslušná příloha pracovního dokumentu útvarů Komise – posouzení dopadů.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh není spojen s účelností právních předpisů a s procesem zjednodušování a nenese s sebou žádné náklady na dodržování povinností, které by mohly vzniknout malým a středním podnikům či jiným zúčastněným stranám. Program bude prováděn prostřednictvím elektronické platformy, která bude k dispozici útvarům Komise a členským státům.

•Základní práva

Návrh má pozitivní účinek na zachování a rozvoj základních práv EU za předpokladu, že členské státy budou žádat o podporu a dostávat podporu v souvisejících oblastech. Například podpora v oblastech, jako jsou migrace, trhy práce a sociální pojištění, zdravotnictví, vzdělávání, životní prostředí, vlastnictví, veřejná správa a soudní systém, může podpořit základní práva EU, jako jsou důstojnost, svoboda, rovnoprávnost, solidarita, občanská práva a spravedlnost.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Za účelem monitorování výkonnosti programu v oblasti realizace specifických cílů uvedených v článku 6 nařízení bylo určeno několik klíčových ukazatelů výkonnosti, které budou pravidelně shromažďovány. Soubor ukazatelů byl definován na úrovni jednotlivých akcí podpory za účelem sběru mikrodat, která budou shromažďována na úrovni programu; tato data bude Komise shromažďovat na základě specializovaného nástroje pro monitorování a budou rozdělena podle členských států a podle oblastí politiky.

Co se týče finančních příspěvků (přidělovaných v rámci nástroje pro provádění reforem a v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje), budou v každém závazném plánu reformy dohodnutém s členskými státy určeny konkrétní ukazatele dopadu, výsledku a výstupu, a dosažení milníků a cílů bude tedy určeno jako podmínka pro obdržení finančního příspěvku. Za tímto účelem zahrnou členské státy do svých výročních zpráv o pokroku důkazy o pokroku směrem k milníkům a cílům a poskytnou Komisi přístup k základním údajů a v příslušných případech i k administrativním údajům.

Co se týče nástroje pro technickou podporu, budou konkrétní ukazatele výsledků a dopadu určeny v souvislosti s konkrétními projekty včetně základních linií a cílů a poslouží k monitorování pokroku v dosahování konečných cílů a k hodnocení dopadu prováděných reforem. Tyto ukazatele budou rovněž zavedeny do složky technické podpory konvergenčního nástroje.

Pro každý nástroj bude provedeno hodnocení v polovině období a hodnocení ex post s cílem posouzení účinnosti, efektivnosti, důležitosti, soudržnosti a unijní přidané hodnoty těchto tří nástrojů, přičemž výsledky budou zahrnuty do průřezového hodnocení celého programu. Hodnocení budou prováděna v souladu s body 22 a 23 Interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 13 , v nichž uvedené tři orgány potvrdily, že hodnocení stávajících právních předpisů a politik by mělo poskytovat základ pro posouzení dopadů možností dalších opatření. Hodnocení budou zahrnovat získané zkušenosti pro účely zjištění jakýchkoliv nedostatků anebo problémů nebo jakéhokoliv potenciálu pro další zdokonalení daných opatření nebo jejich výsledků a pro maximalizaci jejich využití a dopadů.

Hodnocení budou prováděna včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

Hodnocení programu v polovině období se provede, jakmile bude k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.

Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení doby použití nařízení, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nepoužije se.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Program na podporu reforem se skládá ze tří samostatných vzájemně se doplňujících nástrojů: a) nástroje pro provádění reforem, který bude poskytovat pobídky členským státům za účelem provádění strukturálních reforem uvedených v procesu evropského semestru (kapitola II); b) nástroje pro technickou podporu, který bude prostřednictvím technických opatření podporovat členské státy v provádění institucionálních a správních strukturálních reforem a strukturálních reforem podporujících růst (kapitola III) a c) konvergenčního nástroje pro podporu členství v eurozóně, který bude poskytovat dodatečnou technickou i finanční podporu členským státům, jejichž měnou není euro a které podnikly prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci (kapitola IV) (článek 3).

Obecným cílem programu je zvyšování soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, růstu a zaměstnanosti. Za tímto účelem by měl program poskytovat finanční pobídky pro účely řešení problémů strukturální povahy a napomáhat posilování správní kapacity členských států, co se týče jejich institucí a hospodářských a sociálních odvětví (článek 4).

Specifické cíle programu jsou stanoveny pro každý nástroj programu (článek 5). Co se týče nástroje pro provádění reforem, měly by se tyto cíle skládat z dosahování konkrétních milníků a cílů určených v souvislosti s plněním reformních závazků, čímž by bylo zahájeno uvolňování finančních pobídek. Co se týče nástroje pro technickou podporu, měly by se tyto cíle skládat z podpory úsilí vnitrostátních orgánů v oblasti zvyšování jejich správní kapacity pro navrhování, rozvoj a provádění reforem, mimo jiné prostřednictvím výměny osvědčených postupů, vhodných procesů a metodik a prostřednictvím účinnějšího a efektivnějšího řízení lidských zdrojů. Tyto cíle by měly být plněny ve všech členských státech včetně (v souvislosti s konvergenčním nástrojem) těch, jejichž měnou není euro a které vyjádřily jasný závazek a podnikly prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci.

V případě těchto tří nástrojů je oblast působnosti širokou řadou domén politiky, k nimž patří oblasti související se správou veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, podnikatelským prostředím, trhy s výrobky a službami a trhy práce, vzděláváním a odbornou přípravou, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím a finančním sektorem (článek 6).

Celkové finanční krytí na provádění programu na období 2021–2027 bude činit 25 miliard EUR – tato částka bude následujícím způsobem orientačně rozdělena mezi uvedené tři nástroje: 22 miliard EUR bude přiděleno nástroji pro provádění reforem, 840 milionů EUR nástroji pro technickou podporu a 2,16 miliardy EUR konvergenčnímu nástroji. V souladu s ustanoveními nařízení (EU) [nahrazujícího nařízení o společných ustanoveních] 14 mohou členské státy požádat o převedení až 5 % programových finančních přídělů z EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti nebo ENRF 15 do tohoto programu. Převedené zdroje budou čerpány v souladu s pravidly tohoto programu a ve prospěch dotčeného členského státu (článek 7).

Návrhy Komise pro víceletý finanční rámec na období 2021–2027 stanovily ambicioznější cíl pro začleňování oblasti klimatu do všech programů EU s celkovým cílem poskytnout 25 % výdajů EU na plnění cílů v oblasti klimatu. Přispění tohoto programu k dosažení tohoto celkového cíle bude sledováno prostřednictvím systému ukazatelů pro oblast klimatu na příslušné úrovni členění včetně využití přesnějších metod, jsou-li k dispozici. Komise bude nadále každoročně předkládat informace týkající se prostředků na závazky v souvislosti s návrhem ročního rozpočtu.

Za účelem podpory úplného využití potenciálu, kterým tento program může přispět k plnění cílů v oblasti klimatu, se bude Komise snažit o určení příslušných opatření v celém průběhu přípravy, přezkumu a hodnoticích procesů programu.

Nástroj pro provádění reforem

Typ strukturálních reforem způsobilých pro poskytnutí finanční podpory v rámci nástroje pro provádění reforem bude zahrnovat reformy zaměřené na řešení problémů zjištěných v souvislosti s evropským semestrem a souvisejících s koordinací hospodářské politiky včetně problémů uvedených ve specifických doporučeních pro jednotlivé země (článek 8).

Budou stanoveny maximální částky pro jednotlivé členské státy. Tyto částky budou vypočteny na základě počtu obyvatel každého členského státu (článek 9). Přidělování finančních prostředků členským státům v rámci nástroje pro provádění reforem bude probíhat ve dvou fázích. V první fázi, která bude trvat dvacet měsíců, bude členským státům dána k dispozici polovina (11 miliard EUR) celkového finančního krytí nástroje pro provádění reforem a v průběhu této fáze budou členské státy po podání návrhů reformních závazků moci obdržet částky dosahující až maximální výše jejich přídělu. V následující fázi, jež bude trvat až do konce programu (druhá fáze), stanoví Komise systém pravidelných výzev k podávání návrhů za účelem přidělení zbylé poloviny (11 miliard EUR) celkového finančního krytí na tento nástroj a nevyužitých částek z předchozího období. V rámci každé výzvy ve druhé fázi budou všechny členské státy vyzvány, aby souběžně předložily návrhy reforem, a na základě těchto návrhů bude možné jim přidělit jejich maximální finanční příspěvek.

Je důležité hned zpočátku zdůraznit, že první výzva Komise k předkládání návrhů během druhé fáze se bude týkat částky ve výši zbývající poloviny celkového finančního krytí na tento nástroj (tj. 11 miliard EUR) a veškerých nevyužitých částek z první fáze přidělování finančních prostředků. Další výzvy k předkládání návrhů vyhlásí Komise pouze v případě, že celkové finanční krytí nebude plně využito. V tomto ohledu by Komise přijala a zveřejnila orientační harmonogram dalších výzev k podávání nabídek, jež budou vyhlášeny, a u každé výzvy by měla uvést zbývající částku celkového finančního krytí, která bude v rámci této výzvy k dispozici (článek 10). Tento přístup naplňuje potřebu transparentnosti vůči okolnímu světu, co se týče částky a časového rozvržení těchto výzev.

Členský stát předloží reformní závazky společně se svým národním programem reforem ve formě samostatné přílohy. Tato samostatná příloha by mohla být předložena společně s národním programem reforem nebo v jiném termínu.

Členské státy by měly samy identifikovat reformy týkající se problémů uvedených v souvislosti s evropským semestrem a navrhnout podrobný soubor opatření pro jejich provádění, který by měl obsahovat příslušné milníky a cíle a časový rozvrh provádění na období v délce nejvýše tří let (článek 11). Návrh reformních závazků by mohl být změněn jednou v během doby trvání programu, přičemž změny by byly povoleny, pokud by byly odůvodněny objektivními okolnostmi (článek 13). Komise posoudí povahu a význam reformních závazků navržených členskými státy a určí částku, která bude přidělena na základě transparentních kritérií. Komise by měla vzít v potaz skutkové prvky uvedené členskými státy a posoudit: i) zda lze předpokládat, že reformní závazky navrhované členskými státy budou účinně řešit výzvy identifikované v evropském semestru, ii) zda tyto závazky představují ucelený balík reforem, iii) zda lze očekávat, že posílí výkonnost a odolnost národního hospodářství, iv) a zda lze očekávat, že jejich provádění bude mít v daném členském státě trvalý účinek. Kromě toho by také Komise měla posoudit, zda v) lze očekávat, že interní postupy navržené členskými státy včetně navrhovaných milníků a cílů společně se souvisejícími ukazateli zajistí účinné provádění reformních závazků během období maximálně tří let (článek 11).

Výbor pro hospodářskou politiku, který se zabývá evropským semestrem, může k návrhům reformních závazků podaným členskými státy vydat stanovisko (článek 11). Reformní závazky, jež mají být členským státem prováděny, budou určeny prostřednictvím prováděcího aktu (rozhodnutí Komise) (článek 12). Příslušné pokyny jsou uvedeny v příloze nařízení a slouží Komisi jako základ pro transparentní a nestranné posouzení návrhů reformních závazků předložených členskými státy a pro určení finančního příspěvku v souladu se stanovenými cíli a veškerými dalšími příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení. Za tímto účelem je ustanoven systém hodnocení pro posuzování návrhů reformních závazků (článek 11 ve spojení s přílohou II).

Dotčený členský stát bude v rámci evropského semestru pravidelně podávat zprávy o pokroku v plnění reformních závazků. Jako nástroj pro podávání zpráv o pokroku směrem k uskutečnění reformy budou využívány národní programy reforem (článek 14).

Rovněž jsou stanovena ustanovení o trvání reforem (minimálně pět let od vyplacení finančního příspěvku), o rozpočtových závazcích a platbách i o pozastavení, zrušení a vymáhání neoprávněně vyplacených finančních prostředků (články 15 a 16).

Nástroj pro technickou podporu

Nástroj pro technickou podporu v rámci tohoto programu by měl nadále podporovat provádění reforem, které se děje z podnětu členských států, reforem v souvislosti s postupy správy ekonomických záležitostí nebo akce související s prováděním práva Unie a priorit unijní politiky a reformy související s prováděním ekonomických ozdravných programů. Nástroj by měl také poskytovat technickou podporu pro přípravu a provádění reforem, které proběhnou v rámci ostatních nástrojů programu. Komise bude žádosti o podporu analyzovat na základě naléhavosti, šíře a hloubky zjištěných problémů, potřeb podpory s ohledem na dotčenou oblast politiky, analýzy socioekonomických ukazatelů a celkové správní kapacity daného členského státu.

Na základě této analýzy a s přihlédnutím ke stávajícím opatřením a akcím financovaným z jiných fondů Unie nebo programů Unie by se Komise měla dohodnout s dotčeným členským státem na prioritních oblastech podpory, cílech, orientačním harmonogramu, rozsahu podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a odhadovaném celkovém finančním příspěvku, který bude stanoven v plánu spolupráce a podpory.

Typy akcí způsobilých k financování v rámci nástroje pro technickou podporu budou zahrnovat mimo jiné odborné znalosti související s politickým poradenstvím anebo změnami politiky, formulacemi strategií a plány reforem a také s legislativními, institucionálními, strukturálními a správními reformami, dále poskytování odborníků včetně místních odborníků, budování kapacit a související podpůrná opatření na všech správních úrovních, což také přispěje k posilování postavení občanské společnosti (článek 18).

Členské státy by měly mít možnost dobrovolně přispívat převodem zdrojů do rozpočtu nástroje pro technickou podporu v rámci tohoto programu. Tyto dodatečné dobrovolné převody se mohou skládat z příspěvků z programových zdrojů v rámci unijních fondů, které jsou převedeny v souladu s ustanoveními nařízení (EU) [nahrazujícího nařízení o společných ustanoveních] (článek 21).

Komise přijme pracovní programy za účelem provádění nástroje pro technickou podporu v rámci tohoto programu, a to prostřednictvím prováděcích aktů, přičemž budou stanoveny opatření pro poskytování technické podpory a veškeré prvky dle finančního nařízení 16 (článek 23).

Konvergenční nástroj

Členský stát způsobilý dle konvergenčního nástroje by měl být členským státem, který podnikl prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci. Prokazatelné kroky budou pro tento účel představovat formální dopis vlády dotčeného členského státu Komisi, v němž tento stát vyjádří jasný závazek vstoupit do eurozóny v přiměřeném a vymezeném časovém rámci, a po konzultaci s Komisí předloží důvěryhodný časový harmonogram provádění konkrétních opatření pro přípravu na úspěšnou účast v eurozóně, včetně kroků k zajištění plného souladu jeho vnitrostátních právních předpisů s požadavky práva Unie (včetně bankovní unie).

Mezi typy akcí podporované v rámci konvergenčního nástroje na podporu členství v eurozóně budou patřit technická i finanční podpůrná opatření (vedle těch, která jsou už k dispozici v rámci ostatních dvou nástrojů programu) relevantní pro přípravu na vstup do eurozóny (články 25 a 30). Složky finanční a technické podpory vykonávané v rámci konvergenčního nástroje by se měly řídit stejnými pravidly a procesem provádění jako ostatní nástroje v rámci programu.

S ohledem na ostatní dva nástroje bylo přidáno několik dodatečných pravidel týkajících se způsobilosti reforem a akcí. Tato dodatečná pravidla se vztahují ke stanovení maximálních orientačních přídělů a k návrhům reformních závazků, žádostem o technickou podporu a k souvisejícímu posuzovacímu procesu. Kromě toho bude Komise také posuzovat relevantnost navrhovaných reformních závazků a požadované technické podpory, co se týče přípravy na vstup do eurozóny (články 27 a 31).

Další ustanovení

Byla stanovena ustanovení o komunikačních činnostech vůči Evropskému parlamentu a Radě a vůči široké veřejnosti pro různé nástroje (články 17 a 20) a také ustanovení o doplňkovosti (článek 33), monitorování (článek 34), výročních zprávách (článek 35) a hodnocení (článek 36).

2018/0213 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zřízení programu na podporu reforem

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 197 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 17 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 18 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie mají členské státy směrovat své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Koordinace hospodářských politik členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(2)Článek 175 Smlouvy mimo jiné stanoví, že členské státy by měly své hospodářské politiky koordinovat tak, aby dosahovaly cílů týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174.

(3)Na úrovni Unie představuje rámec pro určování priorit jednotlivých států a sledování jejich provádění evropský semestr. Členské státy vypracovávají na podporu těchto priorit reforem své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní projekty pro investice, jež mají být podpořeny vnitrostátními finančními prostředky a prostředky Unie. Měly by rovněž sloužit k využívání finančních prostředků Unie soudržným způsobem a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, která bude poskytnuta zejména z programů podporovaných Unií v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu, Evropského námořního a rybářského fondu a případně z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, evropské funkce investiční stabilizace a fondu InvestEU.

(4)Hospodářská a finanční krize ukázala, že budování silných a odolných ekonomik a finančních systémů postavených na pevných ekonomických a sociálních strukturách členským státům pomáhá účinněji reagovat na otřesy a rychleji překonávat jejich účinky. Provádění strukturálních reforem je jednou z politických priorit Unie, neboť tyto reformy usilují o dosažení udržitelného oživení, nastartování hospodářského růstu, posílení schopnosti přizpůsobení a podporu procesu sbližování. Provádění strukturálních reforem může rovněž přispět k posílení hospodářské a sociální soudržnosti, produktivity a investic a k vytvoření příznivých podmínek pro udržitelný růst a zaměstnanost v Unii.

(5)Strukturální reformy mohou přispět k dosažení vysokého stupně odolnosti domácích ekonomik a udržitelné konvergence mezi členskými státy, která je klíčovým předpokladem pro úspěšnou a bezproblémovou účast v hospodářské a měnové unii. Tento vysoký stupeň udržitelné konvergence je obzvláště důležitý pro členské státy, jejichž měnou není euro, v rámci jejich procesu přípravy na vstup do eurozóny.

(6)Míra provádění strukturálních reforem v členských státech je v rámci Unie nadále nedostatečná. Ze zkušeností s prováděním koordinačního mechanismu hospodářské politiky v rámci evropského semestru vyplývá, že provádění strukturálních reforem probíhá obecně pomalu a nerovnoměrně a že reformní úsilí jednotlivých členských států by se mělo posílit a stimulovat.

(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 19 zavedlo program na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 s rozpočtem ve výši 142 800 000 EUR. Tento program byl zaveden s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Technickou podporu v rámci uvedeného programu poskytuje Komise na žádost členského státu a může pokrývat širokou škálu oblastí politik. Počáteční zkušenosti s programem na podporu strukturálních reforem ukázaly, že objem požadované technické podpory dosáhl přibližně čtyřnásobku (v roce 2017) a pětinásobku (v roce 2018) jeho dostupného ročního rozpočtu.

(8)Ke zlepšení podmínek podporujících některé investice v členských státech významně přispívají i další nástroje a programy Unie, které mohou takovéto reformy usnadňovat nebo být jejich součástí. Obzvláště fondy Unie, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. YYY/XX [nařízení o společných ustanoveních] propojují investice se základními podmínkami (dříve známými jako předběžné podmínky), stanovují mechanismus makroekonomické správy a umožňují, aby se z nich financovaly náklady na strukturální reformy spojené s investicemi v oblastech politiky, které jsou relevantní pro politiku soudržnosti. V současné době však žádný nástroj nestanoví přímou finanční podporu, která by členské státy motivovala k provádění reforem ve všech oblastech politiky v návaznosti na problémy vymezené v evropském semestru. Kromě toho momentálně neexistuje žádný nástroj, který by členským státům, jejichž měnou není euro, nabízel specifickou a cílenou finanční a technickou podporu při jejich úsilí o provedení reforem relevantních pro vstup do eurozóny.

(9)Ve sdělení Komise ze dne 6. prosince 2017 20 , které je součástí balíčku iniciativ pro prohloubení hospodářské a měnové unie, bylo navrženo vytvoření nástroje pro provádění reforem a konvergenčního nástroje jako nových rozpočtových nástrojů. Cílem těchto nástrojů bylo posílit odolnost domácích ekonomik a mít pozitivní vedlejší účinky na jiné členské státy pomocí poskytnutí pobídek pro provádění strukturálních reforem, které k těmto cílům přispívají a které jsou nezbytné pro stabilitu hospodářské a měnové unie.

(10)Vzhledem k výše uvedenému je třeba posílit stávající rámec poskytování podpory členským státům prostřednictvím nabídky přímé finanční podpory spolu s podporou technickou. Za tímto účelem by měl být zřízen nový program na podporu reforem (dále jen „program“), který by poskytoval účinné stimuly pro intenzivnější provádění strukturálních reforem v členských státech. Program by měl být komplexní a měl by vycházet ze zkušeností, které Komise a členské státy získaly při používání jiných nástrojů a programů. Program by měl rovněž pokračovat v akcích a způsobu fungování programu na podporu strukturálních reforem, které se osvědčily jako velice užitečné a členské státy je oceňují, pokud jde o posilování správní kapacity vnitrostátních orgánů v různých oblastech politiky. Program by měl rovněž zahrnovat cílenou podporu reforem v členských státech, jejichž měnou není euro, a které učinily prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci.

(11)Aby bylo možné poskytovat různé druhy potřebné podpory a aby se zohlednila specifická povaha každé složky, měly by být v rámci programu zřízeny tři samostatné, avšak vzájemně se doplňující nástroje, a to konkrétně nástroj pro provádění reforem, nástroj pro technickou podporu a specializovaný konvergenční nástroj, který by poskytoval pomoc při přípravě na členství v eurozóně.

(12)Druhy financování a způsoby provádění v rámci tohoto nařízení by se měly zvolit na základě jejich schopnosti splnit specifické cíle akcí a dosáhnout výsledků při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a předpokládaného rizika nesplnění povinností. To by mělo zahrnovat posouzení využití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisející s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(13)Obecným cílem programu je zvyšování soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, růstu a zaměstnanosti. Za tímto účelem by měl program poskytovat finanční pobídky pro účely řešení problémů strukturální povahy a napomáhat posilování správní kapacity členských států, co se týče jejich institucí a hospodářských a sociálních odvětví.

(14)Pro každý nástroj programu by měly být stanoveny specifické cíle. Co se týče nástroje pro provádění reforem, měly by se tyto cíle skládat z dosahování konkrétních milníků a cílů určených v souvislosti s plněním reformních závazků, čímž by bylo zahájeno uvolňování finančních pobídek. Pokud jde o nástroj pro technickou podporu, měly by tyto cíle napomáhat vnitrostátním orgánům v jejich úsilí o navrhování a provádění reforem s pomocí osvědčených postupů a závěrů vyvozených v jiných členských státech. Tyto cíle by měly být plněny ve všech členských státech v rámci uvedených dvou nástrojů a v těch členských státech, jejichž měnou není euro a které podnikly prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci.

(15)Aby se zajistilo, že reformy podporované v rámci programu se budou vztahovat na všechny klíčové hospodářské a sociální oblasti, měla by finanční i technickou podporu v rámci programu poskytovat Komise na žádost členského státu v široké škále domén politiky, k nimž patří oblasti související se správou veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, podnikatelským prostředím, finančním sektorem, trhy s výrobky a službami a trhy práce, vzděláváním a odbornou přípravou, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím a sociálním zabezpečením.

(16)Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 21 pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu. Pro každý ze tří nástrojů programu by měl být z celkové částky rozpočtu stanoven odpovídající orientační příděl, který by měl být stanoven na úrovních přizpůsobených jeho obecnému cíli a specifickým cílům a odpovídajícím potřebám.

(17)Aby bylo možné vyhovět dodatečným potřebám v rámci programu, měly by mít členské státy možnost převést do rozpočtu programu zdroje programované v rámci sdíleného řízení ve fondech Unie v souladu s příslušným postupem. Převedené zdroje by měly být čerpány v souladu s pravidly tohoto programu a měly by být použity ve prospěch dotčeného členského státu.

(18)Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíli udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začleňování opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v souvislosti s příslušnými hodnoceními a postupy přezkumu.

(19)Pokud jde o nástroj pro provádění reforem, je nezbytné určit druhy reformy, které by měly být způsobilé pro finanční podporu. Aby se zajistil jejich příspěvek k cílům programu, způsobilými reformami by měly být reformy zaměřené na řešení výzev vymezených v kontextu evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik, včetně těch, které byly navrženy na plnění doporučení pro jednotlivé země.

(20)S cílem smysluplně motivovat členské státy, aby dokončily strukturální reformy, je vhodné stanovit maximální finanční příspěvek, který je pro ně k dispozici v rámci nástroje v každé fázi přidělování a v rámci každé výzvy. Tento maximální příspěvek by měl být vypočten na základě počtu obyvatel každého členského státu. Aby byly finanční pobídky rozloženy do celého období uplatňování programu, měly by se členským státům finanční prostředky přidělovat ve fázích. V první fázi, která bude trvat dvacet měsíců, by členským státům měla být dána k dispozici polovina (11 000 000 000 EUR) celkového finančního krytí nástroje pro provádění reforem a v průběhu této fáze budou členské státy po podání návrhů reformních závazků moci obdržet částky dosahující až maximální výše jejich přídělu.

(21)V zájmu transparentnosti a účinnosti by v následující fázi, jež bude trvat až do konce programu, Komise měla stanovit systém pravidelných výzev k podávání návrhů za účelem přidělení zbylé poloviny (11 000 000 000 EUR) celkového finanční krytí na tento nástroj a nevyužitých částek z předchozího období. Za tímto účelem by se měly zavést jednoduché postupy. V rámci každé výzvy by všechny členské státy měly být vyzvány, aby souběžně předložily návrhy reforem, a na základě těchto návrhů bude možné jim přidělit jejich maximální finanční příspěvek. V zájmu transparentnosti by se první výzva organizovaná Komisí v rámci druhé fáze měly týkat částky odpovídající zbývající části (11 000 000 000 EUR) celkového finanční krytí na tento nástroj. Další výzvy k předkládání návrhů by Komise měla vyhlásit pouze v případě, že celkové finanční krytí nebude plně využito. Komise by měla přijmout a zveřejnit orientační harmonogram dalších výzev k podávání nabídek, jež budou vyhlášeny, a u každé výzvy by měla uvést zbývající částku celkového finančního krytí, která bude v rámci této výzvy k dispozici.

(22)Je třeba stanovit postup předkládání návrhů reformních závazků členskými státy a jejich obsah. Aby se zajistila prospěšnost postupů, měl by členský stát předložit návrh reformních závazků spolu se svým národním programem reforem, avšak ve formě samostatné přílohy, kterou lze předložit i v jiném termínu. Ačkoliv účast v programu je dobrovolná, měly by být zejména ty členské státy, které se potýkají s přílišnou nerovnováhou, vyzvány, aby v rámci nástroje pro provádění reforem předložily návrhy reforem na řešení problémů, které k této nerovnováze vedly.

(23)S cílem zajistit odpovědnost a zaměření na příslušné reformy by členské státy měly určit reformní závazky týkající se výzev identifikovaných v procesu evropského semestru (včetně problémů uvedených v doporučeních pro jednotlivé země) a navrhnout podrobný soubor opatření pro jejich provádění, jehož součástí by měly být příslušné milníky, cíle a harmonogram provádění po období maximálně tří let. Komise a členské státy by měly v průběhu celého procesu usilovat o úzkou spolupráci.

(24)Komise by měla posoudit povahu a význam reformních závazků navržených členskými státy a určit částku, která bude přidělena na základě transparentních kritérií. Za tímto účelem by měla vzít v potaz podstatné prvky předložené členskými státy a posoudit, zda lze předpokládat, že reformní závazky navrhované členskými státy budou účinně řešit výzvy identifikované v souvislosti s evropským semestrem, zda tyto závazky představují komplexní reformní balíček, zda lze očekávat, že posílí výkonnost a odolnost národního hospodářství a zda lze očekávat, že jejich provádění bude mít v daném členském státě trvalý účinek, případně v podobě posílení institucionální a správní kapacity dotčeného členského státu. Kromě toho by také Komise měla posoudit, zda lze očekávat, že vnitřní opatření navrhovaná členskými státy včetně navrhovaných milníků a cílů společně se souvisejícími ukazateli zajistí účinné provádění reformních závazků v období o délce nejvýše tří let.

(25)Příslušné pokyny by měly být uvedeny v příloze tohoto nařízení a měly by Komisi sloužit jako základ pro transparentní a nestranné posouzení návrhů reformních závazků předložených členskými státy a pro určení finančního příspěvku v souladu se stanovenými cíli a veškerými dalšími příslušnými požadavky stanovenými v tomto nařízení. V zájmu transparentnosti a účinnosti by měl být stanoven systém hodnocení pro posuzování návrhů reformních závazků.

(26)S cílem přispět k vypracování vysoce kvalitních návrhů a pomoci Komisi při posuzování návrhů reformních závazků, které předložily členské státy, jakož i míry jejich plnění, by mělo být zahrnuto ustanovení o vzájemném poradenství a odborném poradenství. Možnost vyjádřit stanovisko k návrhům reformních závazků předložených členskými státy by měl mít i Výbor pro hospodářskou politiku Rady, který se zabývá evropským semestrem, v náležitých případech po konzultaci s příslušnými výbory zřízenými na základě Smlouvy. V zájmu zjednodušení by členské státy měly zprávy o pokroku dosaženém při plnění reformních závazků podávat v rámci evropského semestru.

(27)Pro účely zjednodušení by se měl finanční příspěvek určovat na základě jednoduchých kritérií. Finanční příspěvek by měl odpovídat celkové maximální orientační částce, pokud reformní závazky navržené členským státem v plné míře splňují hodnotící kritéria, a polovině maximální orientační částky, pokud reformní závazky navržené členským státem splňují tato kritéria jen uspokojivě. V případě, že návrh reformních závazků není v uspokojivém souladu s hodnotícími kritérii, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.

(28)Aby se posílila stabilita reformních závazků, měly by mít členské státy možnost změnit během období provádění reformní závazky jen jednou, odůvodňují-li to objektivní okolnosti.

(29)Pro účely transparentnosti by se reformní závazky přijaté Komisí měly oznámit Evropskému parlamentu a Radě a Komise by měla podle potřeby provádět příslušné komunikační činnosti.

(30)Z důvodů účinnosti a zjednodušení finančního řízení nástroje by finanční podpora Unie na reformní závazky měla mít formu finančního příspěvku nesouvisejícího s náklady podle čl. 121 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) YYY/XX 22 (dále jen „finanční nařízení“), v rámci přímého řízení.

(31)Pro účely řádného finančního řízení by se měla stanovit zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení, zrušení a vymáhání finančních prostředků. Platby by měly být založeny na pozitivním hodnocení plnění reformních závazků členských států ze strany Komise. Pokud členský stát uspokojivě neplní reformní závazky, mělo by být možné finanční příspěvek pozastavit a zrušit. Aby se zajistil udržitelný účinek reforem po jejich provedení, mělo by se stanovit přiměřené období určující trvání reforem po vyplacení finančního příspěvku. Za přiměřené minimální období, které by se mělo použít, by se mělo považovat pět let. Měla by se stanovit náležitá námitková řízení, aby rozhodnutí Komise týkající se pozastavení, zrušení a vymáhání vyplacených částek respektovalo právo členských států na předložení připomínek.

(32)Pokud jde o nástroj pro technickou podporu, členské státy stále více využívají technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem, a to ve větší míře, než se původně očekávalo. O podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem již požádaly téměř všechny členské státy a žádosti pokrývají všechny oblasti politiky, na něž se program vztahuje. Hlavní rysy programu na podporu strukturálních reforem by proto měly zůstat zachovány, včetně akcí způsobilých pro financování v rámci nástroje pro technickou podporu.

(33)Nástroj pro technickou podporu v rámci tohoto programu by měl nadále podporovat provádění reforem, které se děje z podnětu členských států, reforem v souvislosti s postupy správy ekonomických záležitostí nebo akcí souvisejících s prováděním práva Unie a reforem souvisejících s prováděním ekonomických ozdravných programů. Nástroj by měl také poskytovat technickou podporu pro přípravu a provádění reforem, které proběhnou v rámci ostatních nástrojů programu.

(34)V souladu s pravidly a praxí v rámci programu na podporu strukturálních reforem by se měl zavést jednoduchý postup předkládání žádostí o technickou podporu. Měla by se stanovit vhodná kritéria pro analýzu žádostí předložených členskými státy, přičemž se musí respektovat všeobecná zásada rovného zacházení, řádného finančního řízení a transparentnosti. Tato kritéria by měla zohledňovat naléhavost, vážnost a rozsah problémů, jakož i potřeby podpory zjištěné v oblastech politiky, v nichž se technická podpora plánuje.

(35)Rovněž by měl být stanoven obsah plánů spolupráce a podpory uvádějící podrobná opatření pro poskytování technické podpory členským státům. Pro tento účel by plánovaná opatření technické podpory a související odhadovaný celkový finanční příspěvek měly zohledňovat akce a činnosti financované z fondů nebo programů Unie.

(36)Pro účely odpovědnosti, transparentnosti a zviditelnění činnosti Unie by se s výhradou určitých podmínek, jejichž cílem je ochrana citlivých informací, měly plány spolupráce a podpory poskytnout Evropskému parlamentu a Radě a Komise by měla provádět příslušné komunikační činnosti.

(37)Měla by se zavést ustanovení týkající se provádění nástroje pro technickou podporu, zejména pokud jde o způsoby řízení, formy financování opatření technické podpory a obsah pracovních programů, jež by se měly přijmout prostřednictvím prováděcích aktů. Vzhledem k důležitosti přikládané zachování úsilí členských států při sledování a provádění reforem je třeba umožnit míru spolufinancování grantů až do 100 % způsobilých nákladů. Aby bylo možné rychlé uvolnění technické podpory v naléhavém případě, mělo by být zahrnuto ustanovení o přijetí zvláštních opatření na omezené období. Za tímto účelem by pro zvláštní opatření měla být vyčleněna omezená část rozpočtu v rámci pracovního programu nástroje pro technickou podporu.

(38)Konvergenční nástroj by měl usilovat o poskytnutí finanční i technické podpory členským státům (navíc k podpoře již dostupné v rámci dalších dvou nástrojů programu), jejichž měnou není euro a které podnikly prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci, aby jim pomohl s přípravou na členství v eurozóně. „Prokazatelné kroky“ by pro tento účel měly spočívat v zaslání formálního dopisu vlády dotčeného členského státu Komisi, v němž tento stát vyjádří jasný závazek vstoupit do eurozóny v přiměřeném a vymezeném časovém rámci a po konzultaci s Komisí předloží důvěryhodný časový harmonogram provádění konkrétních opatření pro přípravu na úspěšnou účast v eurozóně, včetně kroků k zajištění plného souladu jeho vnitrostátních právních předpisů s požadavky práva Unie (včetně bankovní unie).

(39)Nástroj by se měl skládat ze dvou různých složek zaměřených na poskytnutí větších finančních pobídek pro členské státy, které začínají provádět a dokončují relevantní strukturální reformy potřebné pro vstup do eurozóny, které by se rovněž zaměřily na poskytování dodatečné a cílené technické podpory při navrhování a provádění takových reforem.

(40)V zájmu konzistentnosti a zjednodušení by se složky finanční a technické podpory vykonávané v rámci konvergenčního nástroje měly řídit stejnými pravidly a procesem provádění jako ostatní nástroje v rámci programu. Proto by se relevantní ustanovení upravující nástroj pro provádění reforem a nástroj pro technickou podporu v rámci programu měly uplatňovat i na příslušné složky konvergenčního nástroje, přičemž by se doplnily určitými zvláštními pravidly.

(41)Pokud jde o způsobilost reforem a akcí, měla by existovat některá dodatečná pravidla pro stanovení maximálních orientačních přídělů a pro návrhy reformních závazků, žádosti o technickou podporu a související proces hodnocení. Zejména v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje by měl být k dispozici dodatečný finanční příspěvek, který by bylo možné přidělit způsobilým členským státům nad rámec finančního příspěvku přidělovaného v rámci nástroje pro provádění reforem a který by se měl poskytovat na základě dodatečných reforem provedených dotčeným členským státem.

(42)Za účelem zajištění účinného a soudržného přidělování prostředků z rozpočtu Unie a dodržování zásady řádného finančního řízení by opatření v rámci programu měla být konzistentní s probíhajícími programy Unie a měly by je doplňovat, přičemž je třeba zamezit dvojímu financování totožných výdajů. Komise a členský stát by měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zajistit vzájemný soulad, soudržnost, doplňkovost a součinnost zdrojů financování, včetně související technické pomoci.

(43)Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 se program musí hodnotit na základě informací shromážděných pomocí zvláštních požadavků na sledování, přičemž je třeba předcházet nadměrné regulaci a administrativní zátěži, a to zejména pro členské státy. Ve vhodných případech by se do takovýchto požadavků měly zařadit i měřitelné ukazatele, na jejichž základě se budou hodnotit účinky programu v praxi.

(44)Mělo by být provedeno nezávislé hodnocení v polovině období zaměřené na dosahování cílů programu, účinnost využívání jeho zdrojů a přidanou hodnotu programu. Nezávislé hodnocení ex post by dále mělo posoudit dlouhodobý dopad programu.

(45)Je třeba stanovit reformní závazky, které mají členské státy plnit, určení finančního příspěvku z rozpočtu programu, který se členským státům přidělí, a pracovní programy pro provádění technické podpory. Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.

(46)Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména způsob sestavování a plnění rozpočtu za pomoci grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků EU.

(47)V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 23 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 24 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 25 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 26 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 27 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru rovnocenná práva.

(48)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo pouze na úrovni členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(49)Tímto nařízením by nemělo být dotčeno pokračování ani změny opatření podpory schválené Komisí na základě nařízení (EU) 2017/825 nebo jiného aktu Unie, který se na takovou pomoc vztahuje ke dni 31. prosince 2020. Opatření schválená podle nařízení (EU) 2017/825 by proto měla zůstat v platnosti. Za tímto účelem by rovněž mělo být stanoveno přechodné ustanovení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
Obecná ustanovení

Článek 1
Předmět

Tímto nařízením se zavádí program na podporu reforem (dále jen „program“).

Stanoví se v něm cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1.„technickou podporou“ se rozumí opatření, která členským státům napomáhají v provádění institucionálních, správních a prorůstových strukturálních reforem, včetně reforem, které pomáhají těm členským státům, jejichž měnou není euro, při přípravě na účast v eurozóně;

2.„finanční podporou“ se rozumí finanční příspěvek členskému státu pro účely provádění strukturálních reforem vymezených v rámci procesu evropského semestru v souladu s článkem 2-a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 28 a pro účely provádění reforem, které jsou relevantní při přípravě na účast v eurozóně;

3.„vnitrostátním orgánem“ se rozumí jeden či více veřejných orgánů členských států na vládní úrovni, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, jakož i organizace členského státu podle [čl. 2 odst. 42] finančního nařízení, které spolupracují v duchu partnerství v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států;

4.„fondy Unie“ se rozumí fondy, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) YYY/XX [nahrazující nařízení o společných ustanoveních] 29 ;

5.„mezinárodní organizací“ se rozumí organizace ve smyslu článku 156 finančního nařízení a organizace považované za mezinárodní organizace podle uvedeného článku a

6.„způsobilým členským státem“ v rámci konvergenčního nástroje se rozumí členský stát, jehož měnou není euro, a který učinil prokazatelné kroky na cestě k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci při přípravě na vstup do eurozóny. Prokazatelné kroky spočívají v zaslání formálního dopisu vlády dotčeného členského státu Komisi, v němž tento stát vyjádří jasný závazek vstoupit do eurozóny v přiměřeném a vymezeném časovém rámci a po konzultaci s Komisí předloží důvěryhodný časový harmonogram provádění konkrétních opatření pro přípravu na úspěšnou účast v eurozóně, včetně kroků k zajištění plného souladu jeho vnitrostátních právních předpisů s požadavky práva Unie (včetně bankovní unie).

Článek 3
Struktura programu

Program se skládá z těchto nástrojů:

(a)nástroje pro provádění reforem,

(b)nástroje pro technickou podporu a

(c)konvergenčního nástroje pro přípravu na členství v eurozóně.

Článek 4
Obecné cíle

Program bude ve všech členských státech podporovat následující obecné cíle:

(a)přispívat k řešení problémů strukturální povahy spojených s vnitrostátními reformami usilujícími o zlepšení výkonnosti národního hospodářství a o podporu odolných ekonomických a sociálních struktur v členských státech, čímž se přispěje k soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivitě, růstu a zaměstnanosti, a

(b)přispívat k posílení správní kapacity členských států v souvislosti s problémy, kterým čelí instituce, řídicí struktury, veřejná správa a hospodářské a sociální odvětví.

Článek 5
Konkrétní cíle

1.K dosažení obecných cílů uvedených v článku 4 stanoví program specifické cíle, které je třeba sledovat v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy.

2.Program má tyto specifické cíle:

(a)pokud jde o nástroj pro provádění reforem, program poskytne členským státům finanční pobídky s cílem dosažení mezníků a cílů strukturálních reforem, jak je stanoveno v reformních závazcích uzavřených mezi členskými státy a Komisí;

(b)pokud jde o nástroj pro technickou podporu, program bude podporovat úsilí vnitrostátních orgánů o zlepšení jejich administrativní schopnosti formulovat, vyvíjet a provádět reformy, a to i s využitím osvědčených postupů, vhodných postupů a metodik, a o účinnější a účelnější řízení lidských zdrojů;

(c)pokud jde o konvergenční nástroj pro přípravu na členství v eurozóně, program:

i) poskytne způsobilým členským státům finanční pobídky, aby jim pomohl dosáhnout milníků a cílů reforem, které jsou relevantní pro přípravu na účast v eurozóně, jak je stanoveno v reformních závazcích uzavřených mezi členskými státy a Komisí, a

ii) podpoří úsilí vnitrostátních orgánů způsobilých členských států o zlepšení jejich administrativní schopnosti formulovat, vyvíjet a provádět reformy, které jsou relevantní pro přípravu na účast v eurozóně, a to i s využitím osvědčených postupů, vhodných postupů a metodik, a o účinnější a účelnější řízení lidských zdrojů.

Článek 6
Oblast působnosti

Obecné a specifické cíle uvedené v článcích 4 a 5 se vztahují na oblasti politiky týkající se soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, výzkumu a inovací, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, zaměstnanosti a investic, a zejména na jednu nebo více z následujících oblastí:

(a)správa veřejných financí a aktiv, rozpočtový proces, řízení dluhu, správa příjmů a politiky zaměřené na boj proti daňovým únikům;

(b)institucionální reforma a účinná a funkční veřejná správa a elektronická veřejná správa orientovaná na služby, a to případně i prostřednictvím zjednodušení pravidel, účinný právní stát, reforma soudního systému a posílení boje proti podvodům, korupci a praní špinavých peněz;

(c)podnikatelské prostředí, včetně malých a středních podniků, reindustrializace, rozvoj soukromého sektoru, trhy produktů a služeb, investice, veřejná účast v podnicích, procesy privatizace, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářská soutěž a zadávání veřejných zakázek, udržitelný rozvoj odvětví a podpora výzkumu, inovací a digitalizace;

(d)vzdělávání a odborná příprava, politiky v oblasti zaměstnanosti, včetně sociálního dialogu v zájmu vytváření pracovních míst, digitální dovednosti, boj proti chudobě, podpora sociálního začleňování, systémy sociálního zabezpečení a sociální pomoci, systémy veřejného zdraví a zdravotní péče a politiky v oblasti soudržnosti, azylu, migrace a hranic;

(e)politiky pro provádění opatření v oblasti klimatu, mobilita, podpora energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů, obnovitelné zdroje energie, dosažení energetické diverzifikace a zajištění energetické bezpečnosti a politiky pro odvětví zemědělství, rybolovu a udržitelného rozvoje venkovských oblastí a

(f)politiky týkající se finančního sektoru včetně: podpory finanční gramotnosti, finanční stability, přístupu k finančním prostředkům a úvěrování reálné ekonomiky a tvorby, poskytování, sledování kvality a sdělování údajů a statistik.

Článek 7
Rozpočet

1.Finanční krytí na provádění programu na období 2021–2027 činí 25 000 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

(a)až 22 000 000 000 EUR na nástroj pro provádění reforem;

(b)až 840 000 000 EUR na nástroj pro technickou podporu;

(c)až do 2 160 000 000 EUR na konvergenční nástroj, z čehož:

i) až 2 000 000 000 EUR na složku finanční podpory a

ii) až 160 000 000 EUR na složku technické podpory.

V případě, že členský stát mimo eurozónu v rámci konvergenčního nástroje do 31. prosince 2023 neprovede prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci, převede se maximální disponibilní částka pro tento členský stát v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje podle článku 26 do nástroje pro provádění reforem uvedeného v písmeni a) prvního pododstavce tohoto odstavce. Komise za tímto účelem přijme rozhodnutí poté, co dá dotčenému členskému státu možnost ve lhůtě dvou měsíců od sdělení jejích závěrů předložit připomínky.

3.Z finančních prostředků určených pro program lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků a informační a komunikační kampaně, včetně sdělování politických priorit Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu. Výdaje v rámci každého ze tří nástrojů uvedených v článku 3 mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů technické podpory na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posouzení a provádění strukturálních reforem.

4.Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení mohou být na jejich žádost převedeny do programu. Komise tyto zdroje použije přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Je-li to možné, použijí se tyto zdroje ku prospěchu dotčeného členského státu.

KAPITOLA II
Nástroj pro provádění reforem

Článek 8
Způsobilé reformy 

V souladu s cíli stanovenými v čl. 4 písm. a) a čl. 5 odst. 2 písm. a) jsou strukturální reformy způsobilé pro financování v rámci programu ty reformy, které jsou zaměřené na řešení výzev vymezených v kontextu evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik.

Článek 9
Maximální finanční příspěvek

V příloze I se stanoví maximální finanční příspěvek dostupný pro každý členský stát z celkového finančního krytí na nástroj pro provádění reforem uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. a). Tento maximální finanční příspěvek se pro každý členský stát vypočítá s použitím kritérií a metodiky stanovených v příloze na základě počtu obyvatel každého členského státu. Tento maximální finanční příspěvek bude k dispozici pro přidělení každému členskému státu, a to částečně nebo v plné výši, v každé fázi postupu přidělování stanoveného v článku 10 a u každé výzvy v rámci tohoto postupu.

Článek 10
Postup přidělování a výzvy

1.Postup přidělování maximálního finančního příspěvku dostupného pro každý členský stát, který je uveden v článku 9, se provádí v rámci fází a výzev. V každé fázi a v rámci každé výzvy mohou členské státy navrhnout, aby jim byla přidělena celá částka maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 9 na účely plnění reformních závazků navržených v souladu s článkem 11.

2.Komise dá na období dvaceti měsíců od data použitelnosti tohoto nařízení k dispozici pro přidělení částku 11 000 000 000 EUR, která představuje 50 % celkového finančního krytí uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. a). Každý členský stát může navrhnout, aby mu byla přidělena celá částka maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 9 na účely plnění reformního závazku navrženého v souladu s článkem 11.

3.Na období počínající po skončení období uvedeného v odstavci 2 dá Komise k dispozici pro přidělení částku 11 000 000 000 EUR, která představuje zbývajících 50 % celkového finančního krytí na nástroj pro provádění reforem uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. a), spolu s částkou, jež nebyla přidělena podle odstavce 2, na základě výzev organizovaných a zveřejněných v rámci nástroje pro provádění reforem. V rámci první výzvy se přidělí částka 11 000 000 000 EUR.

4.V případě, že po první výzvě uvedené v odstavci 3 nebyla dostupná částka celkového finančního krytí uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. a) v celé výši přidělena podle odstavců 2 a 3, zorganizuje Komise další výzvy. Za tímto účelem přijme a zveřejní orientační harmonogram dalších výzev, které se mají v daném období vyhlásit, a u každé výzvy uvede zbývající částku celkového finančního krytí uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. a).

5.V případě, že by zbývající částka uvedená v odstavci 4 nedostačovala k pokrytí finančních příspěvků členským státům, které předložily návrhy v rámci výzvy, jak je stanoveno v článku 12, příspěvky pro dotčené členské státy se poměrně upraví podle metody stanovené v příloze I.

Článek 11
Návrh reformních závazků

1.Členský stát, který si přeje obdržet podporu v rámci nástroje pro provádění reforem, předloží Komisi návrh reformních závazků. V tomto návrhu se stanoví podrobný soubor opatření pro provádění strukturálních reforem v návaznosti na výzvy identifikované v procesu evropského semestru a uvedou se milníky, cíle a harmonogram provádění reforem po období maximálně tří let.

2.Dotčený členský stát předloží návrh reformních závazků spolu se svým národním programem reforem ve formě samostatné přílohy. Tato samostatná příloha může být předložena spolu s národním programem reforem nebo v jiném termínu.

3.Návrh reformních závazků musí být řádně odůvodněný a opodstatněný. Uvádějí se v něm zejména tyto prvky:

a) povaha a význam strukturální reformy navržené v souvislosti s výzvami identifikovanými v evropském semestru;

b) očekávané hospodářské a sociální dopady reformy v dotčeném členském státě a pokud možno i vedlejší účinky v ostatních členských státech;

c) doprovodná opatření, jež mohou být zapotřebí;

d) možné investiční náklady spojené s reformami, včetně informací o stávajícím nebo plánovaném financování těchto nákladů Unií;

e) interní postupy pro účinné provádění reformních závazků dotčeným členským státem včetně navrhovaných milníků a cílů a s tím souvisejících ukazatelů a

f) veškeré další relevantní informace.

4.Při přípravě vysoce kvalitních návrhů reformních závazků může Komise zorganizovat vzájemné poradenství, aby žádajícím členským státům umožnila využívat zkušeností ostatních členských států.

5.Komise při posuzování návrhu na reformní závazky postupuje v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát tyto požadované doplňující informace poskytne a v případě potřeby může návrh před jeho oficiálním předložením revidovat.

6.Komise při posuzování návrhu reformního závazku a při určování částky, jež má být dotčenému členskému státu přidělena, vezme v úvahu odůvodnění a prvky poskytnuté dotčeným členským státem, jak je uvedeno v odstavci 3, a jakékoli další relevantní informace.

7.Komise posoudí povahu a význam návrhu reformních závazků a za tímto účelem zohlední tato kritéria:

a) zda reformní závazky:

i)    budou podle očekávání účinně řešit výzvy identifikované v evropském semestru, konkrétně

–    v doporučeních pro jednotlivé země a v jiných relevantních dokumentech evropského semestru oficiálně přijatých Komisí nebo

–        případně v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 30 ;

ii)    představují ucelený balík reforem;

iii)    podle očekávání posílí výkonnost a odolnost hospodářství dotčeného členského státu;

iv)    podle očekávání povede jejich provádění k dosažení trvalého účinku, případně v podobě posílení institucionální a správní kapacity dotčeného členského státu, a

b) zda interní postupy navržené dotčeným členským státem podle očekávání zajistí účinné provádění reformních závazků během období maximálně tří let včetně navrhovaných milníků a cílů a s tím souvisejících ukazatelů.

Hodnotící kritéria uvedená v tomto odstavci se použijí v souladu s pokyny stanovenými v příloze II.

8.Komisi budou za účelem posouzení návrhů reformních závazků předložených členskými státy nápomocni odborníci.

9.K návrhům reformních závazků, které předložily členské státy, může vydat své stanovisko Výbor pro hospodářskou politiku zřízený rozhodnutím Rady 2000/604/ES o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku 31 .

Článek 12
Rozhodnutí Komise

1.Komise přijme do čtyř měsíců od oficiálního předložení návrhu členským státem prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí. Vydá-li Komise kladné posouzení návrhu reformních závazků, které předložil členský stát, stanoví se v uvedeném rozhodnutí reformní závazky, které má členský stát splnit, včetně milníků, cílů a finančních příspěvků přidělených podle článku 10.

Finanční příspěvek doplní další opatření nebo operace podporované z fondů Unie podle článku 33.

2.Finanční příspěvek uvedený v odstavci 1 se stanoví s ohledem na povahu a význam reforem navržených dotčeným členským státem, jak byly posouzeny podle kritérií stanovených v čl. 11 odst. 7, a to na základě pokynů uvedených v příloze II a v souladu s těmito kritérii:

(a)v případě, že je návrh reformních závazků předložený dotčeným členským státem v plném souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7, považují se tyto reformní závazky za „podstatné“ a dotčenému členskému státu se přidělí celá částka maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 9;

(b)v případě, že je návrh reformních závazků předložený dotčeným členským státem v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7, považují se tyto reformní závazky za „významné“ a dotčenému členskému státu se přidělí polovina částky maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 9 a

(c)v případě, že návrh reformních závazků předložený dotčeným členským státem není v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.

3.Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 stanoví, že finanční příspěvek bude vyplacen v jedné splátce, jakmile členský stát uspokojivě provede všechny milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním každého reformního závazku.

Rozhodnutí stanoví období provádění reformních závazků, které nebude delší než tři roky po přijetí rozhodnutí. Stanoví rovněž podrobná opatření a harmonogram pro provádění reformních závazků a jejich vykazování dotčeným členským státem v rámci procesu evropského semestru, relevantní ukazatele vztahující se k plnění milníků a cílů a způsob poskytnutí přístupu k relevantním podkladovým údajům Komisí.

4.Vydá-li Komise negativní posouzení návrhu reformních závazků, které předložil členský stát, oznámí toto posouzení do čtyř měsíců od oficiálního předložení návrhu reformních závazků členským státem.

Článek 13
Změna reformních závazků

1.V případě, že reformní závazky včetně relevantních milníků a cílů nejsou již nadále dotčenými členskými státy vzhledem k objektivním okolnostem zčásti nebo zcela dosažitelné, mohou tyto státy předložit Komisi odůvodněnou žádost o změnu nebo nahrazení rozhodnutí uvedeného v čl. 12 odst. 1. Členský stát může za tímto účelem navrhnout upravený nebo nový soubor reformních závazků.

2.Je-li Komise toho názoru, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu reformních závazků ospravedlňují, posoudí nový návrh v souladu s ustanoveními článku 11 a do čtyř měsíců od oficiálního předložení žádosti vydá nové rozhodnutí podle článku 12.

3.Je-li Komise toho názoru, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu reformních závazků neospravedlňují, do čtyř měsíců od oficiálního předložení žádosti tuto žádost zamítne poté, co dala dotčenému členskému státu možnost ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení závěrů Komise předložit své připomínky.

4.Změnu reformních závazků lze provést pouze jednou v období provádění stanoveném v rozhodnutí podle čl. 12 odst. 1.

Článek 14
Podávání zpráv členským státem v rámci evropského semestru

Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 12 odst. 3 druhého pododstavce, dotčený členský stát pravidelně podává v rámci evropského semestru zprávy o pokroku při plnění reformních závazků. Členské státy mohou za tímto účelem používat obsah národních programů reforem jako nástroj pro podávání zpráv o pokroku k dokončení reforem. Podrobná opatření a harmonogram pro podávání zpráv, včetně způsobu poskytnutí přístupu k relevantním podkladovým údajům Komisí, se stanoví v rozhodnutí uvedeném v čl. 12 odst. 1.

Článek 15
Pravidla týkající se vyplácení, pozastavení a zrušení finančních příspěvků

1.Finanční příspěvek poskytnutý členskému státu v rámci nástroje pro provádění reforem má formu financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, je řízen v souladu s pravidly pro přímé řízení stanovenými v uvedeném nařízení a nevyžaduje vnitrostátní spolufinancování.

2.Rozhodnutí uvedené v čl. 12 odst. 1 představuje individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení, jenž může být založen na globálních závazcích. Rozpočtové závazky mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let. 

3.Platba finančních příspěvků dotčenému členskému státu podle tohoto článku se uskuteční v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích.

4.Po dokončení reformních závazků předloží dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost o vyplacení finančního příspěvku. Komise do dvou měsíců od předložení žádosti posoudí, zda byly relevantní milníky a cíle stanovené v rozhodnutí podle čl. 12 odst. 1 uspokojivě provedeny. Za tímto účelem jí mohou být nápomocni příslušní odborníci, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 8.

V případě, že posouzení má kladný výsledek, vyplatí se v souladu s finančním nařízením finanční příspěvek.

5.V případě, že Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 4 usoudí, že milníky a cíle stanovené v rozhodnutí podle čl. 12 odst. 1 nebyly uspokojivě provedeny, bude vyplacení celé výše finančního příspěvku nebo jeho části pozastaveno. Dotčený členský stát může ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení posouzení Komise předložit své připomínky.

Přijme-li členský stát opatření nezbytná k zajištění uspokojivého provedení milníků a cílů uvedených v čl. 12 odst. 1, pozastavení se zruší.

6.Odchylně od čl. 116 odst. 2 finančního nařízení počíná platební lhůta běžet dnem oznámení kladného výsledku členskému státu podle odst. 4 druhého pododstavce nebo ode dne oznámení zrušení pozastavení podle odst. 5 druhého pododstavce.

7.Nepřijme-li dotčený členský stát nezbytná opatření ve lhůtě šesti měsíců od pozastavení, Komise zruší částku finančního příspěvku podle čl. 14 odst. 1 finančního nařízení poté, co dala dotčenému členskému státu možnost předložit své připomínky ve lhůtě dvou měsíců od oznámení jejích závěrů.

8.V případě, kdy do osmnácti měsíců ode dne přijetí reformních závazků stanovených v rozhodnutí podle čl. 12 odst. 1 nedosáhne dotčený členský stát hmatatelného pokroku ohledně jakýchkoli milníků nebo cílů, částka finančního příspěvku se podle čl. 14 odst. 1 finančního nařízení zruší. Žádný hmatatelný pokrok znamená, že členský stát nerespektoval harmonogram uvedený v čl. 12 odst. 3.

Komise přijme rozhodnutí o zrušení poté, co dá dotčenému členskému státu možnost ve lhůtě dvou měsíců od sdělení jejích závěrů předložit připomínky. 

Článek 16
Trvání reforem

1.Členský stát splatí Komisi jakýkoli finanční příspěvek, který mu byl na reformní závazek vyplacen podle článku 15, pokud v dotčeném členském státě do pěti let od platby dojde k výrazné změně podmínek, které takovou platbu umožnily.

2.Výraznou změnu podmínek, které platbu umožnily, reprezentují tyto případy:

(a)prvky, které vedly k dosažení reformních závazků, byly odvolány, nebo

(b)prvky, které vedly k dosažení reformních závazků, byly výrazně změněny pomocí jiných opatření.

3.Komise přijme rozhodnutí o splacení poté, co dá dotčenému členskému státu možnost ve lhůtě dvou měsíců od sdělení jejích závěrů předložit připomínky. 

Článek 17
Informování Evropského parlamentu a Rady a komunikace o reformních závazcích 

1.Komise předá bez zbytečného odkladu reformní závazky uvedené v článku 12 Evropskému parlamentu a Radě.

2.V případě, kdy k tomu dal dotčený členský stát svolení, může Komise provádět komunikační činnosti k zajištění zviditelnění financování Unie pro finanční podporu plánovanou v balíčku reformních závazků.

KAPITOLA III
Nástroj pro technickou podporu

Článek 18
Akce způsobilé pro technickou podporu

Podle cílů stanovených v čl. 4 písm. b) a čl. 5 odst. 2 písm. b) má nástroj pro technickou podporu financovat zejména tyto druhy akcí:

(a)odborné znalosti týkající se politického poradenství, změny politik, vypracovávání strategií a plánů reforem, jakož i legislativních, institucionálních, strukturálních a správních reforem;

(b)poskytování odborníků, včetně místních odborníků, na více či méně dlouhou dobu za účelem plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádění operačních činností, v případě potřeby s podporou při tlumočení, překladech a spolupráci, administrativní pomoci i infrastruktury a vybavení;

(c)budování institucionálních, správních nebo odvětvových kapacit a související podpůrná opatření na všech úrovních správy, která mohou rovněž napomáhat posilování postavení občanské společnosti, zejména:

i)semináře, konference a workshopy;

ii)pracovní návštěvy organizované zúčastněnými zeměmi nebo třetími zeměmi, které umožní úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v příslušných záležitostech, a

iii)vzdělávací činnosti a rozvíjení internetových a dalších vzdělávacích modulů, jejichž cílem je podpora nezbytných odborných dovedností a znalostí vztahujících se k příslušným reformám;

(d)shromažďování údajů a statistic, vytváření společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek;

(e)organizace místní operativní podpory v oblastech jako je azyl, migrace a kontrola hranic;

(f)budování kapacit v oblasti informačních technologií, včetně odborných znalostí týkajících se vývoje, údržby, provozu a kontroly kvality infrastruktury informačních technologií a aplikací potřebných k zavádění příslušných reforem a odborných znalostí týkajících se programů zaměřených na digitalizaci veřejných služeb;

(g)studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení a posouzení dopadů; a příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů;

(h)komunikační projekty pro učení, spolupráci, zvyšování povědomí, šíření informací a výměnu osvědčených postupů, organizace osvětových a informačních kampaní, mediálních kampaní a akcí, včetně komunikace mezi podniky a případně komunikace prostřednictvím sociálních sítí, a

(i)kompilace a publikace materiálů pro šíření informací i výsledků tohoto programu, a to i prostřednictvím rozvíjení, provozování a údržby systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie.

Článek 19
Žádost o technickou podporu

1.Členský stát, který si přeje získat technickou podporu v rámci tohoto nástroje, předloží Komisi žádost o podporu, v níž uvede oblasti politiky a priority pro podporu v rozsahu působnosti programu podle článku 6. Komise zorganizuje v rámci nástroje pro technickou podporu výzvy, v nichž se stanoví odpovídající lhůty pro předkládání žádostí. Komise může poskytnout pokyny týkající se hlavních prvků, které mají být v žádosti o podporu uvedeny.

2.Členské státy mohou předložit žádost o technickou podporu za následujících okolností souvisejících s:

(a)prováděním reforem, které členské státy uskutečňují z vlastního podnětu, zejména za účelem dosažení udržitelného hospodářského růstu a vytváření pracovních míst;

(b)prováděním ekonomických ozdravných programů pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci Unie v rámci stávajících nástrojů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 32 , pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, a nařízením Rady (ES) č. 332/2002 33 , pokud jde o členské státy, jejichž měnou euro není;

(c)prováděním reforem na podporu růstu v rámci postupů správy hospodářských záležitostí, zejména příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru nebo akcí týkajících se provádění práva Unie;

(d)přípravou návrhu reformních závazků a provádění reformních závazků, k nimž se členské státy zavázaly;

(e)prováděním reforem relevantních pro přípravu na členství v eurozóně v případě členských států, jehož měnou není euro, a které učinily prokazatelné kroky na cestě k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci.

3.Na základě dialogu s členským státem, mimo jiné v souvislosti s evropským semestrem, podrobí Komise žádost o podporu uvedenou v odstavci 1 analýze na základě naléhavosti, rozsahu a hloubky zjištěných problémů, potřeby podpory v souvislosti s příslušnými oblastmi politik, analýzy socioekonomických ukazatelů a obecné správní kapacity členského státu, přičemž zohlední zásady transparentnosti, rovného zacházení a řádného finančního řízení.

Na základě uvedené analýzy a s přihlédnutím ke stávajícím akcím a opatřením financovaným z fondů Unie nebo jiných programů Unie se Komise dohodne s dotčeným členským státem na prioritních oblastech pro podporu, cílech, orientačním harmonogramu, rozsahu podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a odhadovaném celkovém finančním příspěvku pro tuto technickou podporu, který bude stanoven v plánu spolupráce a podpory.

4.V plánu spolupráce a podpory uvedeném v odstavci 3 se odděleně od jiné technické podpory určí opatření související s přípravou na členství v eurozóně podle článku 32. V plánu se rovněž zvlášť uvedou opatření související s reformními závazky, které členské státy přijaly podle článků 13 a 29.

Článek 20
Informování Evropského parlamentu a Rady a komunikace o plánech spolupráce a podpory 

1.Komise předá se souhlasem dotčeného členského státu bez zbytečného odkladu plán spolupráce a podpory Evropskému parlamentu a Radě. Dotčený členský stát může odmítnout udělit svůj souhlas, jedná-li se o citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejný zájem.

2.Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 nicméně Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě plán spolupráce a podpory za následujících podmínek:

(a)jakmile dotčený členský stát upraví všechny citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejný zájem;

(b)po uplynutí přiměřené doby, kdy by již zveřejnění příslušných informací nemělo negativní dopady na provádění podpůrných opatření v rámci programu, nejpozději však dva měsíce po realizaci takových opatření na základě plánu spolupráce a podpory.

3.Komise může provádět komunikační činnosti k zajištění zviditelnění financování Unie pro podpůrná opatření uvedená v plánech spolupráce a podpory.

Článek 21
Jiné finanční příspěvky pro nástroj pro technickou podporu

1.Kromě finančního krytí uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. b) a čl. 7 odst. 2 písm. c) bodu ii) může být rozpočet pro technickou podporu v rámci programu financován prostřednictvím doplňkových dobrovolných příspěvků členských států.

2.Doplňkové dobrovolné příspěvky uvedené v odstavci 1 mohou tvořit příspěvky poskytnuté v souladu s článkem 100 nařízení [nahrazujícím nařízení o společných ustanoveních] a podle postupu stanoveného v uvedeném článku, jak uvádí čl. 7 odst. 4.

Článek 22
Doplňkové financování

Akce financované podle nástroje pro technickou podporu mohou obdržet podporu v rámci rozpočtu Unie z jiných programů, nástrojů nebo fondů Unie za předpokladu, že se tato podpora netýká stejných nákladů.

Článek 23
Provádění nástroje pro technickou podporu

1.Komise provádí nástroj pro technickou podporu v rámci programu v souladu s finančním nařízením.

2.Opatření nástroje pro technickou podporu v rámci programu mohou být prováděna buď přímo Komisí, nebo nepřímo subjekty a osobami jinými než členskými státy v souladu s článkem XX finančního nařízení. Podpora Unie pro akce uvedené v článku 19 se zejména poskytuje formou:

(a)grantů;

(b)veřejných zakázek;

(c)náhrad nákladů, které vznikly externím odborníkům, včetně odborníků z celostátních, regionálních či místních orgánů členských států, které poskytují nebo získávají podporu;

(d)příspěvků do svěřenských fondů zřízených mezinárodními organizacemi a

(e)akcí prováděných prostřednictvím nepřímého řízení.

3.Granty mohou být uděleny vnitrostátním orgánům členských států, skupině Evropské investiční banky, mezinárodním organizacím, veřejným nebo soukromým orgánům a subjektům, které jsou legálně usazeny v:

(a)členských státech;

(b)zemích Evropského sdružení volného obchodu, které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené dohodě.

Míra spolufinancování u grantů činí až 100 % způsobilých nákladů.

4.Technická podpora může být rovněž poskytnuta jednotlivými odborníky, kteří mohou být vyzváni, aby přispěli k vybraným činnostem organizovaným v rámci programu tam, kde je to nezbytné pro dosažení specifických cílů uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. b) a písm. c) bodě ii).

5.Za účelem provádění nástroje pro technickou podporu v rámci programu přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy, které sdělí Evropskému parlamentu a Radě.

Pracovní programy stanoví příděl pro nástroj pro technickou podporu. Dále stanoví opatření nezbytná pro svá provedení v souladu s obecným cílem a specifickými cíli uvedenými v čl. 4 písm. b) a čl. 5 odst. 2 písm. b) a čl. 5 odst. 2 písm. c) bodu ii) a kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny prvky požadované finančním nařízením.

6.K zajištění včasné dostupnosti zdrojů bude omezená část pracovního programu vyhrazena na zvláštní opatření pro případ neočekávaných a řádně odůvodněných naléhavých důvodů vyžadujících okamžitou reakci, včetně vážných hospodářských výkyvů nebo významných okolností majících závažný dopad na hospodářské a sociální podmínky v členském státě, které členský stát nemůže ovlivnit.

Komise může na žádost členského státu, který má zájem o technickou podporu, přijmout zvláštní opatření, která jsou v souladu s cíli a akcemi vymezenými v tomto nástroji za účelem poskytnutí technické podpory vnitrostátním orgánům při řešení naléhavých potřeb. Tato zvláštní opatření jsou dočasné povahy a vztahují se na ně pouze podmínky uvedené v čl. 19 odst. 2. Zvláštní opatření přestanou platit do šesti měsíců a lze je nahradit opatřeními technické podpory v souladu s podmínkami stanovenými v článku 19.

KAPITOLA IV
Konvergenční nástroj

Článek 24
Obecná ustanovení

1.Konvergenční nástroj pro členství v eurozóně je k dispozici každému způsobilému členskému státu podle čl. 2 odst. 6. Podpora má tyto dvě složky:

(a)složku finanční podpory a

(b)složku technické podpory.

2.Pro složku finanční podpory se použijí ustanovení kapitoly II doplněná o ustanovení článků 25 až 29.

3.Pro složku technické podpory se použijí ustanovení kapitoly III doplněná o ustanovení článků 30 až 32.

Oddíl 1
Finanční podpora

Článek 25
Způsobilé reformy

Strukturální reformy způsobilé pro financování v rámci konvergenčního nástroje jsou reformy, které způsobilým členským státům napomáhají v přípravě na vstup do eurozóny. Tyto reformy jsou zaměřené na řešení výzev vymezených v kontextu evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik. 

Článek 26
Maximální finanční příspěvek dostupný pro každý členský stát

V příloze X se stanoví maximální finanční příspěvek dostupný pro každý členský stát z celkového finančního krytí uvedeného v čl. 7 odst. 2 písm. c) bodu i). Tento maximální finanční příspěvek pro každý způsobilý členský stát se vypočítá s použitím kritérií a metodiky stanovených v uvedené příloze na základě počtu obyvatel každého členského státu a použije se pro každou z fází a výzev v rámci přidělování stanovených v článku 10.

Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2 druhý pododstavec, tento maximální finanční příspěvek je zčásti nebo v plné výši k dispozici pro přidělení v každé fázi postupu přidělování v souladu s postupem uvedeným v článku 10 a představuje doplňkový příspěvek nad rámec finančního příspěvku uvedeného v článku 9, který se přidělí na základě dodatečných reforem, které dotčený členský stát provede v souladu s článkem 25.

Článek 27
Návrh reformních závazků

1.Způsobilý členský stát předloží návrh reformních závazků v rámci složky finanční podpory tohoto konvergenčního nástroje v souladu s článkem 11.

2.V návrhu reformních závazků uvedeném v odstavci 1 se stanoví reformy, které se považují za důležité pro přípravu na účast způsobilého členského státu v eurozóně, a odkazuje se na formální dopis vlády dotčeného členského státu Komisi, v němž tento stát vyjádří jasný závazek vstoupit do eurozóny v přiměřeném a vymezeném časovém rámci a po konzultaci s Komisí předloží důvěryhodný časový harmonogram provádění konkrétních opatření pro přípravu na úspěšnou účast v eurozóně, včetně kroků k zajištění plného souladu jeho vnitrostátních právních předpisů s požadavky práva Unie (včetně bankovní unie).

Tento návrh se netýká reforem, které již jsou navrženy nebo financovány v rámci nástroje pro provádění reforem uvedeného v kapitole II.

3.Komise posoudí všechny návrhy reformních závazků předložené v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje v souladu s článkem 11. Komise kromě toho posoudí i relevanci navržených reformních závazků pro přípravu na účast v eurozóně.

Článek 28
Rozhodnutí Komise

1.Komise přijme rozhodnutí podle čl. 12 odst. 1, které stanoví stejné prvky, jako se stanoví v uvedeném článku, pokud jde o reformní závazky důležité pro přípravu na členství v eurozóně, které má způsobilý členský stát provést. V tomto rozhodnutí se rovněž odkazuje na dopis vlády dotčeného členského státu Komisi, v němž tento členský stát vyjádří jasný závazek vstoupit do eurozóny v přiměřeném a vymezeném časovém rámci a po konzultaci s Komisí předloží důvěryhodný časový harmonogram provádění konkrétních opatření pro přípravu na úspěšnou účast v eurozóně, včetně kroků k zajištění plného souladu jeho vnitrostátních právních předpisů s požadavky práva Unie (včetně bankovní unie).

2.Finanční příspěvek stanovený v rozhodnutí uvedeném v čl. 12 odst. 1 se určí v souladu se stejnými kritérii uvedenými ve zmíněném článku a v souladu s doplňkovým kritériem stanoveným v čl. 27 odst. 3. Ve vztahu k finančnímu příspěvku poskytnutému v rámci nástroje pro provádění reforem jde o samostatný příspěvek, který se přiděluje na základě reforem, které jsou důležité pro přípravu na účast v eurozóně a které provádí dotčený členský stát.

Článek 29
Doplňkové financování

Reformy financované z nástroje pro provádění reforem podle kapitoly II se nesmí financovat ze složky finanční podpory konvergenčního nástroje.

Oddíl 2
Technická podpora

Článek 30
Způsobilé akce

Konvergenční nástroj může na základě cílů stanovených v čl. 4 písm. b) a čl. 5 odst. 2 písm. c) bodu ii) financovat akce a činnosti podle článku 18, jež podporují reformy, které způsobilým členským státům napomáhají v přípravě na vstup do eurozóny.

Článek 31
Žádost o technickou podporu

1.Způsobilý členský stát předloží žádost o technickou podporu v rámci konvergenčního nástroje v souladu s článkem 19. V této žádosti se rovněž odkazuje na dopis vlády dotčeného členského státu Komisi, v němž tento členský stát vyjádří jasný závazek vstoupit do eurozóny v přiměřeném a vymezeném časovém rámci a po konzultaci s Komisí předloží důvěryhodný časový harmonogram provádění konkrétních opatření pro přípravu na úspěšnou účast v eurozóně, včetně kroků k zajištění plného souladu jeho vnitrostátních právních předpisů s požadavky práva Unie (včetně bankovní unie).

2.V žádostech o technickou podporu se uvede, zda jsou relevantní pro přípravu na členství v eurozóně podle článku 30, spolu s příslušným odůvodněním.

3.Komise žádosti o technickou podporu v rámci konvergenčního nástroje posoudí odděleně od ostatních žádostí o technickou podporu. Komise při provádění své analýzy v souladu s článkem 19 rovněž zváží, zda je žádost relevantní pro přípravu na členství v eurozóně.

4.V plánu spolupráce a podpory uvedeném v čl. 19 odst. 3 se odděleně od jiné technické podpory určí opatření související s přípravou na členství v eurozóně.

Článek 32
Provádění technické podpory

Pracovní programy uvedené v čl. 23 odst. 5 stanoví rovněž přidělení technické podpory způsobilým členským státům v souvislosti s reformami, které jim napomáhají v přípravě na vstup do eurozóny. Pracovní programy dále stanoví opatření nezbytná pro svá provedení v souladu s obecnými cíli a specifickými cíli uvedenými v čl. 4 písm. b) a čl. 5 odst. 2 písm. c) bodu ii) a kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny prvky požadované finančním nařízením.

KAPITOLA V
Doplňkovost, sledování a hodnocení

Článek 33
Koordinace a doplňkovost

1.Komise a dotčené členské státy v rozsahu přizpůsobeném jejich příslušným pravomocem posílí součinnost a zajistí účinnou koordinaci mezi programem a ostatními programy a nástroji Unie, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Za tímto účelem:

(a)zajistí doplňkovost, součinnost, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a případně i regionální úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak provádění;

(b)optimalizují mechanismy pro koordinaci za účelem zabránění zdvojování úsilí a

(c)zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění na unijní, celostátní a případně i regionální úrovni, aby podpůrné akce v rámci každého nástroje zřízeného podle tohoto nařízení byly jednotné a účinné.

2.Komise se zasadí o zajištění doplňkovosti a součinnosti s podporou poskytovanou jinými příslušnými mezinárodními organizacemi.

Článek 34
Sledování provádění

1.Komise sleduje provádění programu a měří plnění obecných cílů stanovených v článku 4 a specifických cílů stanovených v článku 5. Ukazatele, které se použijí pro podávání zpráv o pokroku a za účelem sledování a hodnocení programu, pokud jde o plnění obecných a specifických cílů, jsou pro každý nástroj programu stanoveny v příloze III. Sledování provádění je cílené a přiměřené aktivitám prováděným v rámci různých nástrojů programu.

2.Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro sledování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 35
Výroční zpráva

1.Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění programu.

2.Pokud jde o činnosti finanční podpory, obsahuje výroční zpráva informace o pokroku, kterého dotčené členské státy dosáhly při plnění reformních závazků v rámci nástroje pro provádění reforem. Výroční zpráva zahrnuje také odpovídající údaje o provádění složky finanční podpory konvergenčního nástroje.

Komise může za účelem vykazování činností finanční podpory uvedené v pododstavci 1 podle potřeby použít obsah relevantních dokumentů, které oficiálně přijala v rámci evropského semestru.

3.Pokud jde o činnosti technické podpory, uvádějí se ve výroční zprávě informace o:

(a)žádostech o podporu předložených členskými státy podle čl. 19 odst. 1;

(b)analýzách uplatňování kritérií uvedených v čl. 19 odst. 2 používaných k posuzování žádostí o podporu předložených členskými státy;

(c)plánech spolupráce a podpory uvedených v čl. 19 odst. 3 a

(d)zvláštních opatřeních přijatých podle čl. 23 odst. 6.

4.Pokud jde o činnosti technické podpory, ve výroční zprávě se stejné prvky, které jsou uvedeny v odstavci 3, uvádějí i v souvislosti s prováděním složky technické podpory konvergenčního nástroje.

Článek 36
Hodnocení programu

1.Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu nezávislou hodnotící zprávu o programu v polovině období a nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 nezávislou ex post hodnotící zprávu o programu.

2.Hodnocení zahrnuje nástroj pro provádění reforem, nástroj pro technickou podporu a konvergenční nástroj.

3.Hodnotící zpráva v polovině období zahrnuje informace o pokroku dosaženém při plnění cílů programu, účinnosti využívaných zdrojů a evropské přidané hodnotě programu. Zabývá se i tím, zda jsou všechny cíle a akce nadále relevantní.

4.Hodnotící zpráva ex post se skládá z celkového posouzení programu a obsahuje informace o jeho dopadu v dlouhodobém horizontu.

KAPITOLA VI
Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 37
Informace, komunikace a publicita

1.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.Komise provádí k programu, jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článcích 4 a 5.

Článek 38

Přechodné ustanovení

1.Akce a činnosti technické podpory zahájené dne 31. prosince 2020 nebo před tímto datem podle nařízení (EU) 2017/825 se nadále řídí uvedeným nařízením až do svého ukončení.

2.Finanční krytí programu uvedené v čl. 7 odst. 2 písm. b) a čl. 7 odst. 2 písm. c) bodu ii) může zahrnovat i výdaje na technickou a administrativní pomoc, včetně sledování, komunikace a hodnocení, které se vyžadují podle nařízení (EU) 2017/825 a které nebudou dokončeny do 31. prosince 2020.

3.V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2020 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 7 odst. 3 v souvislosti s řízením akcí, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2020.

Článek 39

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

1.6.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.3.2.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení programu na podporu reforem na období 2021 až 2027

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

Hospodářské a finanční záležitosti

1.3.Návrh / podnět se týká:

✓ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 34  

✓ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Strukturální reformy jsou změny, které trvale upravují strukturu hospodářství nebo institucionálního a právního rámce, v němž působí podniky i lidé. Pokud jsou strukturální reformy dobře zvoleny a prováděny, mohou urychlit proces sociální a hospodářské konvergence mezi členskými státy uvnitř eurozóny i mimo ni a posílit odolnost jejich ekonomik. Předpokládá se, že to povede k větší prosperitě a k hladkému a stabilnímu fungování hospodářské a měnové unie (HMU) jako celku.

Strukturální reformy jsou navrhovány tak, aby posilovaly konkurenceschopnost ekonomiky, potenciální růst a ekonomickou a sociální odolnost, ale jejich výhody se často projeví až po delší době, zatímco jejich hospodářské, sociální a politické náklady vznikají v krátkodobém horizontu. Národní vlády tedy mohou od provádění některých reforem ustoupit. Ze zkušeností s prováděním koordinačního mechanismu hospodářské politiky v rámci evropského semestru vyplývá, že provádění reforem probíhá ve všech členských státech stále ještě pomalu a nerovnoměrně, což vede k negativním dopadům na konvergenci a odolnost ekonomik členských států EU a tím i Unie jako celku.

Proto Komise navrhuje nový program na podporu reforem (dale jen „program“), který obsahuje tři samostatné vzájemně se doplňující nástroje: i) nástroj pro provádění reforem; ii) program navazující na program na podporu strukturálních reforem ve formě nástroje pro provádění reforem a iii) konvergenční nástroj poskytující konkrétní a cílenou podporu členským státům mimo eurozónu, které podnikly prokazatelné kroky ke vstupu do eurozóny v daném časovém rámci. Program se tak zaměřuje na podporu vlád a orgánů členských států – na základě jejich žádosti nebo jejich návrhů reforem – v jejich úsilí v oblasti navrhování a provádění strukturálních reforem podporujících růst. Účelem programu je přispět k celkovému cíli zvyšování soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, růstu a zaměstnanosti. Pro tento účel by měl program poskytovat finanční pobídky pro uskutečnění reforem strukturální povahy a technickou podporu pro posílení správní kapacity členských států za účelem řešení problémů, s nimiž se potýkají instituce, řízení, veřejná správa a hospodářská a sociální odvětví.

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Nový program na podporu reforem nabídne všem členským státům EU jedinečnou kombinaci nástrojů, čímž dojde k maximalizaci dopadu na úrovni EU. Jeho hlavní přidaná hodnota spočívá v jeho dobrovolném charakteru a v prosazování odpovědnosti členských států za reformy.

Nástroj pro provádění reforem představuje přímou reakci na slabé provádění strukturálních reforem na národní úrovni a také na nedostatek zjištěný v současném systému správy ekonomických záležitostí. Zatímco provádění strukturálních reforem v členských státech nadále zůstává v pravomoci členských států, akce na úrovni EU poskytnou podnět, který pomůže překonat politickou váhavost v provádění reforem (která by mohla částečně souviset s finančními a krátkodobými politickými náklady). Program se také zaměřuje na poskytování konkrétní finanční podpory provádění reforem určených v procesu evropského semestru, přičemž dodržuje zásady subsidiarity.

Nástroj pro technickou podporu (a složka technické podpory konvergenčního nástroje) bude nadále posilovat správní kapacitu členských států prostřednictvím celounijní sítě odborných znalostí ve prospěch všech členských států, které o podporu požádají, a bude prosazovat vzájemnou důvěru a další spolupráci mezi členskými státy a Komisí.

Složka finanční podpory konvergenčního nástroje cílená na členské státy, které podnikly prokazatelné kroky k přijetí jednotné měny v daném časovém rámci, se zaměří na zvyšování odolnosti těchto členských států na jejich cestě ke vstupu do eurozóny a na zvyšování odolnosti eurozóny jako celku, čímž budou umožněny pozitivní přeshraniční dopady anebo pozitivní přesahy v rámci eurozóny i celé Unie.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota na úrovni Unie (ex post)

Zatímco provádění strukturálních reforem v členských státech nadále zůstává v pravomoci členských států, krizové roky ukázaly, že kvůli silnému propojení ekonomik členských států nemůže být reformní úsilí ryze národní záležitostí. Koordinace hospodářské politiky byla v souvislosti s evropským semestrem posílena, ale provádění doporučení pro jednotlivé země probíhá zatím v různých členských státech nerovnoměrně. Program poskytne další podporu provádění reforem v rámci evropského semestru. Tím také přispěje k makroekonomické stabilitě a hospodářské a sociální odolnosti členských států. Jeho dopad bude tedy znát nejen na národní úrovni, ale jeho přesahy budou mít také pozitivní účinky na celou Unii.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Nástroj pro technickou podporu je pokračováním stávajícího programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020, který vstoupil v platnost 20. května 2017. Provádění programu na podporu strukturálních reforem začalo v září 2017 přijetím pracovního programu Komise na rok 2017 a pokračuje přijetím pracovního programu Komise na rok 2018 v březnu 2018. I když je z hlediska předpisů na vypracování formálního hodnocení programu na podporu strukturálních reforem příliš brzy, určité zkušenosti lze načerpat z poskytování technické podpory Řecku (prostřednictvím pracovní skupiny pro Řecko – TFGR) a Kypru (prostřednictvím podpůrné skupiny pro Kypr – SGCY) v souvislosti s ozdravnými programy a také z přípravné akce pro strukturální reformy vykonávané v roce 2016 (3 000 000 EUR). Zejména v případě pracovní skupiny pro Řecko hodnocení provedené v roce 2014 potvrdilo, že podpora poskytnutá ve formě technické pomoci výrazně přispěla k provádění reformního programu. Podobně také Evropský účetní dvůr dospěl ve své zvláštní zprávě k závěru, že celkově pracovní skupina pro Řecko úspěšně splnila svůj mandát – poskytla příslušnou technickou pomoc v oblastech pokrývajících téměř celé spektrum veřejné politiky, což bylo do značné míry v souladu s podmínkami ekonomického ozdravného programu.

Ačkoliv – jak už bylo uvedeno – kvůli nedávnému provádění přípravné akce (práce přímo na místě byly dokončeny před nedávnem) a nedávnému přijetí programu na podporu strukturálních reforem je obtížné poskytnout analýzu výkonnosti a dopadu programu, lze učinit několik předběžných závěrů:

•    program vyplňuje mezeru v provádění strukturálních reforem tím, že podporuje členské státy v různých fázích reformního procesu;

•    účast v programu s sebou nese poměrně nízkou administrativní zátěž ve srovnání s jinými unijními programy a podporu lze poskytnout relativně rychle;

•    program na podporu strukturálních reforem výrazně přispívá k důslednému provádění strategických priorit Unie;

•    opatření programu na podporu strukturálních reforem často přispívají k rozvoji a provádění řešení problémů přesahujících hranice států a k řešení celounijních problémů;

•    podpora také v některých případech umožnila, aby byly použity finanční prostředky z jiných unijních programů, např. lepší přípravou nebo integrací projektů v rámci unijních fondů;

•    členské státy zřejmě oceňují zejména sdílení odborných poznatků s ostatními členskými státy a odborníky a

•    dobrovolný charakter účasti v programu a konsenzuální povaha spolupráce v průběhu celého procesu podpory napomáhají rozvoji vzájemné důvěry a prosazování spolupráce ..…]

1.4.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Program bude v souladu s koordinací politik vykonávanou v rámci evropského semestru a bude tuto koordinaci posilovat. Zároveň je v souladu s investičním nástrojem evropských strukturálních a investičních fondů (fondy Unie), který je spojený s prováděním projektů, i s dalšími programy Unie a poskytne podporu ostatním fondům Unie. Kromě toho vychází ze současných zkušeností programu na podporu strukturálních reforem.

Komise bude nadále zajišťovat, aby akce navrhované na provádění dle tohoto programu doplňovaly ostatní programy a nepřekrývaly se jinými unijními programy a fondy (včetně fondů Unie). Koordinace bude nadále zajišťována v rámci interního pracovního uspořádání (prostřednictvím koordinačního mechanismu podobného stávajícímu koordinačnímu mechanismu pro technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem, na kterém se budou podílet zástupci nejvíce dotčených útvarů) a ve spolupráci s členskými státy (rozhodnutí o poskytnutí podpory členskému státu by mimo jiné bralo v potaz stávající akce a opatření financované unijními fondy a programy).

Podmínka, že reformy, jimž mohou být poskytnuty finanční příspěvky z programu, je třeba identifikovat v souvislosti se stávajícím procesem evropského semestru, bude důležitá pro zajištění adicionality a pro zabránění poskytování podpory reformám, které by byly provedeny v každém případě. Další ochranná opatření v tomto ohledu poskytne sledování provádění těchto reforem v rámci evropského semestru.

1.5.Doba trvání akce a finanční dopad

✓ Časově omezená doba trvání

–✓    s platností od roku 2021 do roku 2027

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby

◻  Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 35

✓ Přímé řízení Komisí

–✓ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

✓ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–✓ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–✓ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–✓ veřejnoprávní subjekty;

–✓ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky

Návrh obsahuje povinnosti týkající se monitorování a hodnocení. Dosahování specifických cílů bude monitorováno na základě ukazatelů uvedených v návrhu – Komise bude každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění programu.

Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě průběžnou hodnoticí zprávu a zprávu o hodnocení ex post.

Zpráva o hodnocení v polovině období bude obsahovat informace o dosažených cílech programu, účinnosti, efektivnosti, relevantnosti, soudržnosti a unijní přidané hodnotě programu. Rovněž se bude zabývat tím, zda jsou všechny cíle a opatření nadále relevantní. Zpráva o hodnocení ex post se bude skládat z celkového posouzení programu a bude obsahovat informace o jeho dopadu v dlouhodobém horizontu.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Program může být prováděn buď přímo Komisí, nebo nepřímo subjekty a osobami, jimiž nejsou členské státy, v souladu s článkem 58 písm. c) finančního nařízení (budoucí čl. 62 odst. 1 písm. c)).

Co se týče poskytování technické podpory, vychází program ze zkušeností programu na podporu strukturálních reforem, který je spravován v režimu přímého a nepřímého řízení, jehož atraktivním rysem se stala jeho administrativní jednoduchost. Pro zajištění kontinuity a zachování soudržnosti jednotného rámce všech tří nástrojů je nejvhodnější možností přímé řízení. S ohledem na cíle politiky a také na cíle kontroly bude v příslušných případech rovněž uplatněno nepřímé řízení mezinárodními organizacemi.

Přímé řízení je také vhodným prostředkem k poskytování finančních příspěvků v rámci nástroje pro provádění reforem (i konvergenčního nástroje), který je považován za „pobídkový mechanismus“ spočívající v převodu finančních prostředků do rozpočtů členských států bez jakékoliv souvislosti s náklady. Přímé řízení umožní potřebnou aktivní interakci mezi Komisí a členskými státy při přípravě a provádění reformních závazků. Přímé řízení také umožní transparentnější, jednodušší a rychlejší postupy. To, že finanční příspěvky nebudou souviset s náklady, bude mít také za následek vyšší efektivnost a zjednodušení finančního řízení.

Kontrolní strategie (podrobnosti v bodě 2.2.2) je považována za vhodnou a vyváženou pro řešení obvyklého rizika spojeného s přímým a nepřímým řízením akcí ze strany Komise (zadávání zakázek a granty, jak je podrobně uvedeno v bodě 2.2.2) a také k řešení finančních příspěvků nesouvisejících s náklady (pro finanční nástroj), kde jsou transakční rizika nižší.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Hlavní zjištěná rizika jsou tato:

1) V případě nástroje pro provádění reforem (i v rámci konvergenčního nástroje):

–riziko, že reformní závazky nebudou zavedeny uspokojivě;

–riziko spojené s nejasnou formulací milníku a ukazatelů prováděcího aktu;

–riziko nesprávného posouzení nebo zpoždění posouzení toho, zda reformy byly uskutečněny uspokojivě a

–riziko související s případným zrušením částky finančních příspěvků.

Za účelem zmírnění rizik budou zavedena tato opatření:

–kontrolní systém bude založen na důkladném posouzení úrovně plnění reformních závazků. Jelikož poskytování finančních prostředků bude založeno na finančních příspěvcích nesouvisejících s náklady, předpokládá se, že riziko spojené s transakcemi bude velmi malé.

2) V případě nástroje pro technickou podporu (i v rámci konvergenčního nástroje):

Rizika se týkají výběru partnerů (mezinárodních finančních institucí a konečných příjemců), fáze uzavírání smluv (provedení požadavků Komise do smluvní dokumentace), monitorování a finančních transakcí (nedodržování postupů předepsaných Komisí) a měření výkonnosti (nedosažení stanovených cílů).

Za účelem zmírnění těchto rizik budou zavedena následující opatření:

–dodržování stanoveného hodnoticího procesu před rozhodnutím o přidělení příspěvku;

–ověřování ex ante provedené útvarem řízení programu a finanční ověřování provedené finančním útvarem;

–hierarchická validace operací prostřednictvím příslušných postupů schvalování;

–předběžné hodnocení pověřeného subjektu (posouzení pilířů) a

–kontroly ex post zaměřené na systémová slabá místa kontrol ex ante a podílející se na korekcích neoprávněně vyplacených částek;

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

Na základě informací z plánu řízení a výroční zprávy o činnosti Útvaru na podporu strukturální reformy za rok 2017 se odhad nákladové efektivnosti pohybuje pod 5 %.

Náklady na zaměstnance jsou odhadnuty pomocí přibližných odhadů založených na analýze organigramu a popisů práce a externí náklady kontrol jsou založeny na hodnotách příslušných smluv a souvisejících plateb.

S ohledem na navrhovaný režim řízení, posuzování rizik a navrhované zmírňování rizik, je předpokládaná míra chybovosti nízká.

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

K zamezení podvodům a nesrovnalostem v souvislosti s programem budou zavedena různá opatření.

V souladu se strategií Komise proti podvodům vztahující se na celý výdajový cyklus vypracuje Útvar na podporu strukturální reformy ve vztahu k uvedeným výdajům zvláštní akční plán proti podvodům a zohlední přitom u opatření, jež mají být provedena, jejich proporcionalitu i přínos z hlediska nákladů. Ten bude do značné míry založen na zkušenostech získaných při uplatňování současné strategie Útvaru na podporu strukturální reformy proti podvodům.

Příslušné interní kontrolní procesy budou platit na všech úrovních a budou navrženy tak,aby poskytovaly přiměřenou záruku dosažení těchto cílů: účinnosti, efektivnosti a hospodárnosti operací; spolehlivosti výkazů; ochrany majetku a informací; adekvátního řízení rizik souvisejících s legalitou a správností základních transakcí; a předcházení podvodům a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravy a následných opatření reagujících na tyto podvody a nesrovnalosti.

Plán proti podvodům popíše systém kontrol ex ante a ex post na základě výstražných ukazatelů a upřesní postupy, jimiž se musí zaměstnanci řídit, jsou-li zjištěny podvody či nesrovnalosti. Uvede rovněž informace o pracovních ujednáních s úřadem OLAF.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nově navržené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud se návrh / podnět týká více než jednoho okruhu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na prostředky správní povahy

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–✓    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–✓    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.3.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět

–◻    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran

–✓    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–✓    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    dopado na vlastní zdroje

–◻    dopado na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě a Evropské centrální bance – Nové rozpočtové nástroje pro stabilní eurozónu v rámci EU, COM(2017) 822 final.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020, COM(2018) 98 final.

(3)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání, SWD(2018) 171 final.

(4)    Úř. věst. C , , s. .

(5)    Diskusní dokument o prohloubení hospodářské a měnové unie, COM(2017) 291, ze dne 31. května 2017.

(6)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě a Evropské centrální bance – Nové rozpočtové nástroje pro stabilní eurozónu v rámci EU, COM(2017) 822 final.

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) 1303/2013 a (EU) 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).

(8)    Příloha k prováděcímu rozhodnutí Komise o přijetí pracovního programu pro rok 2017, o financování programu na podporu strukturálních reforem a o zrušení rozhodnutí C(2017)3093, 2017, C(2017)5780 final.

(9)    Příloha k prováděcímu rozhodnutí Komise o přijetí pracovního programu pro rok 2017 a o financování programu na podporu strukturálních reforem, 2018, C(2018) 1358 final.

(10)    Alvarez & Marsal Taxand, Adam Smith International, "VC/2014/0002 "Preliminary Evaluation of the Technical Assistance provided to Greece in 2011-2013 in the areas of Tax Administration and Central Administration Reform", 2014.

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, pokud jde o podporu strukturálních reforem v členských státech, COM/2017/0826 final - 2017/0336 (COD).

(12)

    http://ec.europa.eu/transparency/regdoc/?fuseaction=ia

(13)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(14)    Úř. věst. C , , s. .

(15)    Úř. věst. C , , s. .

(16)    Úř. věst. C , , s. .

(17)    Úř. věst. C , , s. .

(18)    Úř. věst. C , , s. .

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).

(20)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě a Evropské centrální bance Nové rozpočtové nástroje pro stabilní eurozónu v rámci EU, COM(2017) 822 final.

(21)    Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

(22)    Úř. věst. C , , s. .

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(24)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(25)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(26)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(27)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(28)    Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(29)    Úř. věst. C , , s. .

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(31)    Rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2000 o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku (2000/604/ES) (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 28).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(33)    Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členským státům (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).

(34)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(35)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(36)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(37)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(38)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(39)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum. V rámci každého ze tří nástrojů uvedených v článku 3 mohou výdaje pokrývat také náklady na další podpůrné činnosti, jako jsou kontrola kvality a monitorování projektů technické podpory přímo na místě, a náklady na vzájemné poradenství a na odborníky a skupiny odborníků pro posuzování a provádění strukturálních reforem (čl.7 odst. 3). Tyto výdaje představují 50 milionů EUR,tj. 0,2 % programu na podporu reforem (20 milionů EUR v rámci rozpočtové položky 06.02.02 a 30 milionů EUR v rámci rozpočtové položky 06.02.03.02).

(40)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(41)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(42)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(43)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne31.5.2018

COM(2018) 391 final

PŘÍLOHY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady

o zřízení programu na podporu reforem

{SEC(2018) 280 final}
{SWD(2018) 310 final}
{SWD(2018) 311 final}

PŘÍLOHA I

Výpočet maximálního finančního příspěvku pro jednotlivé členské státy

Tato příloha stanoví metodiku pro výpočet maximálního finančního příspěvku, který je pro každý členský stát k dispozici z nástroje finanční podpory podle článku 9, a maximálního finančního příspěvku, který je pro každý členský stát k dispozici ze složky finanční podpory nástroje na podporu konvergence podle článku 26.

Nástroj pro provádění reforem

Maximální finanční příspěvek členskému státu z nástroje pro provádění reforem je definován takto:

kde:

FS (finanční podpora) je dostupné finanční krytí z nástroje pro provádění reforem podle čl. 7 odst. 2 písm. a) a

klíč pro příspěvky αi členskému státu i je definován jako:

je celkový počet obyvatel státu i,

je celkový počet obyvatel všech členských států EU-27.

Z tohoto vzorce vyplývají následující podíly a částky maximálního finančního příspěvku z nástroje pro provádění reforem, které by byly k dispozici jednotlivým členským státům v rámci každé fáze a výzvy v postupu přidělování popsaného v článku 10:

Složka finanční podpory konvergenčního nástroje

Maximální finanční příspěvek ze složky finanční podpory konvergenčního nástroje podle článku 26 je určen poměrem klíče pro příspěvky každému potenciálnímu členskému státu eurozóny z nástroje pro provádění reforem a součtu klíčů pro příspěvky všem potenciálním členským státům eurozóny z nástroje pro provádění reforem, konkrétně:

Maximální finanční příspěvek ze složky finanční podpory konvergenčního nástroje pro členský stát i je:

kde CF (složka finanční podpory konvergenčního nástroje) je dostupné finanční krytí ze složky finanční podpory konvergenčního nástroje podle čl. 7 odst. 2 písm. c) bodu i)

a

Výsledkem jsou následující podíly a částky maximálního finančního příspěvku ze složky finanční podpory konvergenčního nástroje:

Dodatek: poměrná úprava finančního příspěvku (čl. 10 odst. 5)

Tento dodatek stanoví metodu pro stanovení finančního příspěvku přiděleného členským státům v případě, že zbývající částka celkového finančního krytí, která je k dispozici v rámci výzvy k předkládání návrhů pořádané na konci prvních dvaceti měsíců, nedostačuje k pokrytí finančních příspěvků členským státům, které v rámci výzvy předložily návrh (buď v rámci nástroje pro provádění reforem, nebo v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje).

V takovém případě se finanční příspěvek přidělený členskému státu i vypočítá takto:

kde FCi je finanční příděl členskému státu i stanovený na základě kritérií uvedených v čl. 12 odst. 2 a je definován jako:

a γ je korekční faktor definovaný takto:

kde i se vztahuje na každý členský stát, který v rámci výzvy předložil návrh.

Finanční příspěvek FCi bude odpovídat:

· v případě, že návrh reforem členského státu v rámci nástroje pro provádění reforem je podle posouzení v plném souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7, a může tedy využít maximální finanční příspěvek,

· v případě, že návrh reforem členského státu v rámci nástroje pro provádění reforem je podle posouzení v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7, a může tedy využít polovinu maximálního finančního příspěvku,

· v případě, že návrh reforem členského státu v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje je podle posouzení v plném souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7 a čl. 27 odst. 3, a může tedy využít maximální finanční příspěvek, nebo

· v případě, že návrh reforem členského státu v rámci složky finanční podpory konvergenčního nástroje je podle posouzení v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7 a čl. 27 odst. 3, a může tedy využít polovinu maximálního finančního příspěvku.

PŘÍLOHA II

Pokyny pro posuzování

1. Oblast působnosti

Tyto pokyny pro posuzování mají spolu s tímto nařízením sloužit jako základ, podle nějž bude Komise při provádění nástroje pro provádění reforem a složky finanční podpory konvergenčního nástroje transparentně a spravedlivě posuzovat návrhy reformních závazků předkládané členskými státy a stanovovat finanční příspěvek, a to v souladu s cíli a veškerými dalšími relevantními požadavky stanovenými tímto nařízením. Tyto pokyny zejména představují základ pro použití hodnotících kritérií podle čl. 11 odst. 7 a čl. 12 odst. 2 a pro stanovení finančního příspěvku podle článku 28.

Tyto pokyny tedy nejsou použitelné na nástroj pro technickou podporu ani na složku technické podpory konvergenčního nástroje. Nepoužijí se tedy proto na posuzování žádostí o technickou podporu podle článků 19 a 31.

Pokyny pro posuzování mají:

a) poskytnout další návod ohledně postupu posuzování návrhů reformních závazků předložených členskými státy;

b) poskytnout další podrobnosti o hodnotících kritériích a stanovit systém hodnocení, který má být zaveden za účelem zajištění spravedlivého a transparentního procesu, a

c) definovat vazbu mezi posouzením, které provede Komise podle hodnotících kritérií, a stanovením finančního příspěvku, který se stanoví v rozhodnutí Komise o vybraných reformních závazcích.

Pokyny jsou nástrojem, který má Komisi usnadnit posuzování návrhů reformních závazků předkládaných členskými státy a zajistit, že nástroj pro provádění reforem a složka finanční podpory konvergenčního nástroje poskytují finanční pobídky k provádění reforem, které jsou relevantní a poskytují vysokou přidanou hodnotu, přičemž současně zaručují rovné zacházení s členskými státy.

2. Postup

V souladu s článkem 11 členský stát, který si přeje obdržet podporu v rámci nástroje pro provádění reforem, předloží Komisi návrh reformních závazků. Návrh musí být řádně odůvodněný a opodstatněný a musí obsahovat všechny prvky uvedené v čl. 11 odst. 3. Za účelem přípravy vysoce kvalitních návrhů reformních závazků může Komise zorganizovat vzájemné poradenství, aby dotčený členský stát mohl před předložením návrhu využít zkušenosti ostatních členských států.

Proces posouzení provádí Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát tyto požadované doplňující informace poskytne a v případě potřeby může návrh před oficiálním podáním revidovat. Komise zohlední odůvodnění a prvky poskytnuté dotčeným členským státem a jakékoli další relevantní informace.

V souladu s čl. 12 odst. 1 Komise provede posouzení a prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí do čtyř měsíců od oficiálního předložení návrhu reformních závazků dotčeným členským státem.

Pro účely posouzení návrhů reformních závazků předložených členskými státy mohou být Komisi nápomocni odborníci.

Nezávisle na posouzení ze strany Komise může k reformním závazkům předloženým členskými státy rovněž předložit stanovisko Výbor pro hospodářskou politiku zřízený rozhodnutím Rady 2000/604/ES 1 .

Rozhodnutí Komise stanoví reformní závazky, které má členský stát splnit, včetně milníků a cílů. Stanoví období provádění reformních závazků, které nebude delší než tři roky od data přijetí uvedeného rozhodnutí. Rovněž stanoví podrobná opatření a harmonogram pro vykazování dotčeným členským státem v rámci procesu evropského semestru, jakož i relevantní ukazatele vztahující se k plnění milníků a cílů a způsob, jakým je Komisi poskytnut přístup k relevantním podkladovým údajům. A konečně v souladu s čl. 12 odst. 2 rozhodnutí Komise stanoví výši finančního příspěvku, který má být přidělen na plnění vybraných reformních závazků.

3. Hodnotící kritéria

V souladu s čl. 11 odst. 7 Komise posoudí povahu a význam návrhu reformních závazků a za tímto účelem zohlední tato kritéria:

a)zda reformní závazky:

1)budou podle očekávání účinně řešit výzvy identifikované v evropském semestru, konkrétně:

–v doporučeních pro jednotlivé země a v jiných relevantních dokumentech Evropského semestru oficiálně přijatých Komisí, nebo

–případně v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze;

2)představují ucelený balík reforem;

3)podle očekávání posílí výkonnost a odolnost hospodářství dotčeného členského státu;

4)podle očekávání povede jejich provádění k dosažení trvalého účinku, případně v podobě posílení institucionální a administrativní kapacity dotčeného členského státu,

   a

b)zda interní postupy navržené dotčeným členským státem podle očekávání zajistí účinné provádění reformních závazků během období maximálně tří let, včetně navrhovaných milníků a cílů, a s tím souvisejících ukazatelů.

Jako výsledek postupu posouzení Komise ohodnotí návrhy reformních závazků předložené členskými státy podle jednotlivých hodnotících kritérií uvedených v čl. 11 odst. 7 za účelem posouzení povahy a významu návrhů v rámci nástroje finanční podpory a s cílem stanovit příděl finančních prostředků v souladu s čl. 12 odst. 2.

V zájmu zjednodušení a efektivnosti se každé kritérium hodnotí známkou A až C, jak je stanoveno dále:

3.1 Reformní závazky budou podle očekávání účinně řešit výzvy identifikované v evropském semestru

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

Hodnocení

3.2 Reformní závazky představují ucelený balík reforem

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

Hodnocení

3.3 Reformní závazky podle očekávání posílí výkonnost a odolnost hospodářství dotčeného členského státu

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

Hodnocení

3.4 Provádění reforem podle očekávání povede k dosažení trvalého účinku, případně v podobě posílení institucionální a administrativní kapacity

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

Hodnocení

3.5 Interní postupy navržené dotčeným členským státem podle očekávání zajistí účinné provádění reformních závazků během období maximálně tří let, včetně navrhovaných milníků a cílů, a s tím souvisejících ukazatelů

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

Hodnocení

4. Stanovení finančního příspěvku z nástroje pro provádění reforem

Komise v souladu s čl. 12 odst. 2 stanoví finanční příspěvek s ohledem na povahu a význam reforem navržených dotčeným členským státem, jak byly posouzeny na základě kritérií stanovených v čl. 11 odst. 7. Za tímto účelem použije tato kritéria:

(a)v případě, že je návrh reformních závazků předložený dotčeným členským státem v plném souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7, považují se tyto reformní závazky za „podstatné“ a dotčenému členskému státu se přidělí celá částka maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 9;

(b)v případě, že je návrh reformních závazků předložený dotčeným členským státem v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7, považují se tyto reformní závazky za „významné“ a dotčenému členskému státu se přidělí polovina částky maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 9;

(c)v případě, že návrh reformních závazků předložený dotčeným členským státem není v uspokojivém souladu s kritérii stanovenými v čl. 11 odst. 7, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.

Na základě procesu posouzení a s přihlédnutím k hodnocením přidělí Komise finanční příspěvek členským státům takto:

5. Dodatečné kritérium v rámci konvergenčního nástroje

V souladu s čl. 27 odst. 3 v souvislosti s konvergenčním nástrojem Komise kromě kritérií stanovených v čl. 11 odst. 7, z nichž má velký význam pro přípravu na členství v eurozóně posouzení očekávaného dopadu na odolnost, rovněž posoudí relevanci navržených reformních závazků pro přípravu dotčeného členského státu na účast v eurozóně.

5.1 Relevance reformních závazků pro účast v eurozóně

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

Hodnocení

5.2 Stanovení finančního příspěvku z konvergenčního nástroje

Finanční příspěvek ze složky finanční podpory konvergenčního nástroje se v souladu s články 26 a 28 určí podle týchž kritérií, jaká jsou uvedena v čl. 12 odst. 2, a představuje samostatný a dodatečný příspěvek, který se přidělí náhradou za další reformy, které jsou důležité pro přípravu na členství v eurozóně a které dotčený členský stát uskutečňuje.

Komise na základě procesu posouzení a s přihlédnutím k hodnocením přidělí finanční příspěvek členským státům takto:

PŘÍLOHA III

Ukazatele

Dosažení cílů uvedených v článcích 4 a 5 se posuzuje na základě následujících ukazatelů, které jsou rozděleny podle členských států a podle oblastí intervence.

Ukazatele se použijí v souladu s dostupnými údaji a informacemi, včetně kvantitativních a/nebo kvalitativních údajů.

Nástroj pro provádění reforem

·Ukazatele výstupů:

a)počet uzavřených reformních závazků;

b)celkový finanční příspěvek přidělený na reformní závazky.

·Ukazatele výsledků:

c)počet splněných reformních závazků.

Nástroj pro technickou podporu

·Ukazatele výstupů:

d)počet uzavřených plánů spolupráce a podpory;

e)počet provedených činností technické podpory;

f)výstupy z činností technické podpory, jako jsou akční plány, harmonogramy, pokyny, příručky a doporučení.

·Ukazatele výsledků:

g)výsledky poskytnutých činností technické podpory, jako je přijetí strategie, přijetí nového právního či správního předpisu nebo změna stávajícího předpisu, přijetí (nových) postupů a opatření k posílení provádění reforem.

Konvergenční nástroj

·pro složku finanční podpory stejné ukazatele, jako jsou uvedeny v písmenech a) až c),

·pro složku technické podpory stejné ukazatele, jako jsou uvedeny v písmenech d) až g).

Ukazatele účinku programu

·Cíle stanovené v reformních závazcích, kterých bylo dosaženo mimo jiné díky finanční podpoře obdržené z nástrojů tohoto programu,

·cíle stanovené v plánech spolupráce a podpory, kterých bylo dosaženo mimo jiné díky technické podpoře obdržené v rámci nástrojů tohoto programu.

Hodnocení ex-post podle článku 36 provede Komise rovněž za účelem vytvoření vazeb mezi (finanční a technickou) podporou z programu a prováděním strukturálních reforem v dotčeném členském státě s cílem posílit konkurenceschopnost, produktivitu, růst, zaměstnanost a soudržnost.

(1)    Rozhodnutí Rady 2000/604/ES ze dne 29. září 2000 o složení a stanovách Výboru pro hospodářskou politiku (Úř. věst. L 257, 11.10.2000, s. 28).