EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.2.2017

COM(2017) 97 final

2017/0043(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí víceletý plán pro populace malých pelagických druhů v Jaderském moři a rybolov využívající tyto populace

{SWD(2017) 63 final}
{SWD(2017) 64 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Jaderské moře (zeměpisné podoblasti 17 a 18 Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) 1 je důležitou podoblastí ve Středozemním moři a podílí se přibližně jednou třetinou na celkové hodnotě vykládky 2 . Malé pelagické druhy (které plavou u hladiny) jsou důležitou součástí rybolovu v Jaderském moři a představují pro odvětví rybolovu v této mořské oblasti vysoký hospodářský přínos. Nejcennějšími a nejvyhledávanějšími malými pelagickými druhy v Jaderském moři jsou sardel obecná a sardinka obecná.

Sardel obecná a sardinka obecná tvoří v rámci rybolovu malých pelagických druhů 3 téměř veškeré úlovky, přičemž sardel obecná je z uvedených dvou druhů cennější a je pro rybolov větším motivem. Většina z nich se uloví v Itálii a Chorvatsku v severní části Jaderského moře. Jedinými dalšími členskými státy zapojenými do rybolovu je Slovinsko, jehož podíl činí méně než 1 % celkových úlovků, a Albánie a Černá hora se stejně malým zlomkem úlovků.3

V současnosti se rybolov malých pelagických druhů v Jaderském moři řídí několika právními rámci na vnitrostátní úrovni, na úrovni EU a na mezinárodní úrovni. Chorvatsko, Itálie i Slovinsko přijaly vnitrostátní plány řízení podle nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (nařízení o Středomoří), 4 a to pro plavidla lovící pomocí košelkových nevodů a plavidla lovící pelagické druhy pomocí vlečných sítí, což jsou lovná zařízení používaná při rybolovu malých pelagických druhů. Na úrovni EU je na základě tříletého plánu výmětů povoleno omezené množství výmětů 5 . Na mezinárodní úrovni přijala Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM) plán řízení 6 a následná nouzová opatření 7 .

I přes tato opatření v oblasti řízení většina aktuálních vědeckých poznatků udává, že sardel obecná a sardinka obecná jsou v Jaderském moři stále loveny nadměrně a že se jejich populace pravděpodobně dále sníží. Situace se zhoršuje, neboť se stále více vzdalujeme od udržitelných úrovní rybolovu a jsme daleko od stanoveného cíle dosáhnout pro lov těchto populací maximálního udržitelného výnosu (MSY) nejpozději do roku 2020, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES 8 („základní nařízení“). Podle posledního vědeckého poradenství je potřeba odlovy u obou druhů výrazně snížit, aby bylo možné dosáhnout udržitelných úrovní rybolovu 9 .

Stávající řídicí rámec se opírá primárně o omezení intenzity a kapacity rybolovu společně s několika dalšími opatřeními, jako jsou časoprostorové uzavírky a minimální velikosti při vykládce. Konkrétní opatření se však liší geograficky (mezi třemi členskými státy a v mezinárodních vodách) a byla v posledních letech také několikrát změněna. Například období hájení (kdy rybolov není povolen) jsou ve třech jaderských členských státech odlišná a v posledních pěti letech se rovněž každý rok měnila. V důsledku tohoto neustále se měnícího a složitého řídicího rámce je pro rybářský průmysl obtížnější znát platná pravidla, a tudíž je i provádět. Spravovat jednu rybí populaci na základě různých pravidel v různých místech jejího výskytu je také méně efektivní. Jestliže například v souladu s vnitrostátními pravidly jednoho členského státu dojde k uzavření jedné oblasti, může se rybolov jednoduše přesunout do jiné části Jaderského moře a na rybí populace, u nichž je v daném období rybolov povolen.

Při posuzování stávajícího řídicího rámce se dospělo k závěru, že je neúčinný a že nepostačuje k tomu, aby byly populace do roku 2020 loveny udržitelným způsobem. Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství Evropské unie (VTHVR) 10 doporučil, aby řídicí subjekty zvážily použití omezení odlovů (nebo vykládky) jako účinnějšího nástroje řízení malých pelagických druhů 11 12 . U malých pelagických populací, které vytvářejí hejna (vyskytují se v hustých shlucích), se řízení na základě intenzity rybolovu považuje za rizikovější. Pokud se například intenzita rybolovu sníží o 20 %, nemusí to nutně znamenat, že dojde k 20% snížení odlovů nebo úmrtnosti způsobené rybolovem. Jestliže plavidlo narazí na hejno malých pelagických ryb, může za krátkou dobu ulovit velké množství ryb. Omezení odlovů se na druhé straně obdobně promítne přímo do snížení úmrtnosti způsobené rybolovem.

Víceletý plán by obsahoval cílovou míru úmrtnosti způsobenou rybolovem, popřípadě vyjádřenou v rozmezích pro každou populaci, která by se stala základem pro stanovení omezení ročního odlovu pro dané populace. Do víceletého plánu by dále byla zapracována ochranná opatření poskytující rámec pro obnovu populací v případě, že jejich stav klesne pod bezpečné biologické limity.

Víceletý plán se bude vztahovat na všechna rybářská plavidla EU bez ohledu na jejich celkovou účast na rybolovu v Jaderském moři (ve vodách EU a v mezinárodních vodách). Je to v souladu s pravidly společné rybářské politiky (SRP) a ve shodě s účinkem plavidel na dotčené rybí populace.

V souvislosti s víceletým plánem jsou relevantní následující ustanovení nařízení (EU) č. 1380/2013 („základní nařízení“):

Články 9 a 10 základního nařízení obsahují ustanovení o cílech a obsahu víceletých plánů. Podle článku 10 základního nařízení by víceleté plány měly obsahovat vyčíslitelné cíle. Tyto cíle by měly být doplněny o ochranná ustanovení spojená s aktivací referenčního bodu pro zachování zdrojů.

Podle článku 15 základního nařízení platí od 1. ledna 2015 pro rybolov malých pelagických druhů (tj. rybolov makrely obecné, sledě obecného, kranase obecného, tresky modravé, drsnatce obecného, sardele obecné, stříbrnice evropské, sardinky obecné, šprota obecného) kdekoliv ve vodách EU povinnost vykládky. Podle čl. 15 odst. 5 základního nařízení musí být podrobnosti pro provádění povinnosti vykládky uvedené ve víceletých plánech, včetně:

a)zvláštních ustanovení ohledně rybolovu nebo druhů, na které se vztahuje povinnost vykládky;

b)specifikace výjimek z povinnosti vykládky;

c)ustanovení o výjimkách de minimis až do 5 % celkových ročních odlovů všech druhů podléhajících povinnosti vykládky s cílem zamezit nepřiměřeným nákladům na zacházení s nežádoucími úlovky.

V souladu s článkem 18 základního nařízení mohou členské státy, s přímým zájmem na řízení, předkládat společná doporučení, která se týkají určitých opatření, jež by měla být přijata, přičemž je Komisi svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty nebo akty v přenesené pravomoci za účelem dosažení cílů stanovených ve víceletém plánu.

Víceletý plán rovněž obsahuje konkrétní kontrolní opatření, která se mají přizpůsobit konkrétním podmínkám rybolovu malých pelagických druhů v Jaderském moři a obecným kontrolním opatřením stanoveným v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006, 13 které upravuje legislativní rámec kontroly, inspekce a vynucování s cílem zajistit dodržování pravidel společné rybářské politiky. Relevantní jsou následující ustanovení nařízení (ES) č. 1224/2009:

Podle článku 9 musí mít každé rybářské plavidlo o celkové délce dvanáct metrů nebo větší instalováno plně funkční zařízení, které umožňuje jeho automatickou lokalizaci a identifikaci systémem sledování plavidel pomocí přenosu údajů o poloze prováděného v pravidelných intervalech. Toto zařízení musí rovněž umožňovat středisku pro sledování rybolovu členského státu vlajky komunikaci s rybářským plavidlem.

Podle článku 15 musí velitelé rybářských plavidel EU o celkové délce dvanáct metrů nebo větší používat elektronické lodní deníky a jsou povinni je elektronicky zasílat příslušnému orgánu členského státu vlajky alespoň jednou denně.

Podle článku 17 musí velitelé plavidel EU o celkové délce dvanáct metrů nebo větší, kteří provozují lov populací, na něž se vztahuje víceletý plán, a kteří jsou povinni elektronicky zaznamenávat údaje z lodního deníku rybolovu, oznámit příslušným orgánům svého členského státu vlajky nejméně čtyři hodiny před odhadovaným časem vplutí do přístavu soubor informací o plavidlu a úlovcích.

Tato ustanovení může být vhodné prostřednictvím víceletého plánu upravit s ohledem na konkrétní povahu daného rybolovu.

V souladu s článkem 43 mohou víceleté plány stanovit limity, při jejichž překročení musí být úlovky vyloženy v určených přístavech.

Přehled konkrétních opatření víceletého plánu je uveden v oddíle 5.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 vymezuje obecný rámec společné rybářské politiky a určuje situace, kdy musí Rada a Evropský parlament přijmout víceleté plány.

Ke stanovení cílů, cílových hodnot a ochranných opatření obsažených ve víceletém plánu a k zavedení povinnosti vykládky dodržuje tento návrh týkající se víceletého plánu pro malé pelagické druhy v Jaderském moři stejný přístup jako nedávno přijaté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 14 .

Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů 15 stanoví technická opatření pro zachování zdrojů, tj. pravidla pro složení úlovků, minimální velikost ok, minimální velikosti při vykládce, uzavřené oblasti a období zákazu některých druhů rybolovu. V současnosti probíhá jeho přezkum a v případě přijetí návrhu Komise týkajícího se nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření 16 bude nahrazeno. Tento návrh by členským státům umožnil upravit technická opatření prostřednictvím procesu regionalizace.

Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh a jeho cíle jsou v souladu s politikami Evropské unie, zejména politikou v oblasti životního prostředí, jako je rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí (MSFD) 17 , a jejími cíli v podobě dosažení dobrého stavu mořských vod EU do roku 2020.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právním základem pro tento návrh je čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Zásada subsidiarity

Ustanovení návrhu se týkají zachování mořských biologických zdrojů; jedná se o opatření, jež spadají do výlučné pravomoci Evropské unie. Tento návrh respektuje zásadu subsidiarity a splňuje její požadavky. Populace sardele obecné a sardinky obecné i dotčená rybářská plavidla se volně pohybují přes mezinárodní hranice, takže je nepravděpodobné, že by opatření na úrovni členských států samo o sobě mohlo účinně dosáhnout stanovených cílů. Mají-li být opatření účinná, měla by být přijata koordinovaně a vztahovat se na celou oblast rozšíření rybí populace a na všechna dotčená rybářská loďstva.

Zásada proporcionality

Navrhovaná opatření jsou v souladu se zásadou proporcionality, neboť jsou přiměřená a nezbytná a neexistují žádná méně omezující opatření, kterými by mohlo být dosaženo požadovaných cílů politiky. Mezi konzultovanými zúčastněnými stranami panuje obecná shoda, že stávající legislativní rámec tvořený vnitrostátními právními předpisy, plánem výmětů Evropské unie a opatřeními přijatými Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři k dosažení cílů společné rybářské politiky v oblasti udržitelnosti nestačí.

Volba nástroje

Navrhovaným nástrojem je nařízení Evropského parlamentu a Rady.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ ZÚČASTNĚNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADŮ

Při přípravě tohoto návrhu a souvisejícího posouzení dopadů proběhly konzultace na různých úrovních včetně: zúčastněných stran, vědeckých odborníků, jednotlivých občanů, veřejných správ a příslušných útvarů Komise.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Zúčastněné strany byly konzultovány cíleně a zejména prostřednictvím konzultace s poradním sborem pro Středozemní moře (MEDAC), 18 jenž je nejreprezentativnější organizací zúčastněných stran z odvětví rybolovu v oblasti Středomoří. MEDAC zastupuje všechny strany dotčené tímto návrhem. Mezi ně patří odvětví rybolovu, včetně drobného rybolovu, zpracovatelské odvětví, odbory a další zájmové skupiny, jako jsou organizace zabývající se ochranou životního prostředí, skupiny spotřebitelů a spolky sportovního/rekreačního rybolovu působící v oblasti Středozemního moře spadající pod společnou rybářskou politiku.

Od roku 2014 má MEDAC pracovní skupinu zabývající se specificky vypracováním víceletého plánu pro malé pelagické druhy v Jaderském moři. Pracovní skupina uspořádala šest zasedání, kterých se zúčastnili zástupci Generálního ředitelství Komise pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE), Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, vědecká výzkumná obec, zástupci dotčených odvětví a správ rybolovu z členských států 19 . V březnu 2016 přijal poradní sbor MEDAC doporučení k víceletému plánu pro malé pelagické druhy v severním Jaderském moři 20 . Některá opatření doporučená poradním sborem MEDAC byla do tohoto návrhu zahrnuta, a to zejména: rozšíření používání elektronických lodních deníků a elektronických systémů sloužících ke sledování polohy plavidla a zahrnutí opatření nezbytných k provádění povinnosti vykládky.

Komise rovněž uspořádala vědeckotechnický seminář o rybolovu malých pelagických druhů v Jaderském moři, který se konal 18. září 2015 a na němž se setkali vědci, MEDAC a správy rybolovu z členských států. Panovala obecná shoda, že sardel obecná a sardinka obecná jsou loveny nadměrně a že je čas jednat.

Poté ve dnech 21. až 25. září 2015 následoval seminář k provádění maximálního udržitelného výnosu (MSY) v různých případových studiích, včetně malých pelagických populací v Jaderském moři. Tento seminář se konal v souvislosti s projektem financovaným Komisí, který se zabýval scénáři řízení při přípravě víceletých plánů řízení pro Středozemní a Černé moře. Tato schůzka umožnila různým aktérům (Komisi, MEDAC, nezávislým odborníkům, poradcům realizujícím uvedený projekt) projednat různé možnosti řízení, kritéria a plánované scénáře zaměřující se na dosažení FMSY v rámci tohoto projektu a na těchto otázkách se dohodnout.

Proběhly rovněž konzultace se zúčastněnými stranami podílejícími se na rybolovu ve Středozemním moři (včetně orgánů osmi členských států, výzkumných ústavů z osmi členských států, pěti nevládních organizací, zástupců dotčených odvětví z osmi členských států, MEDAC a VTHVR) v souvislosti s retrospektivní hodnotící studií nařízení o Středozemním moři, 21 která obsahuje zvláštní případovou studii malých pelagických druhů v Jaderském moři. Tímto způsobem byly získány příslušné vstupní údaje ohledně definice problému a účinnosti současného rámce. Zúčastněné strany se v drtivé většině shodly, že rybí populace ve Středozemním moři jsou výrazně nadměrně využívány, a většina respondentů ze všech kategorií zúčastněných stran uvedla, že dosud nedošlo k žádnému zaznamenanému zlepšení stavu rybolovných zdrojů. Další zjištěný kritický problém se týkal obav o budoucí socioekonomickou udržitelnost rybolovu ve Středozemním moři.

Kromě toho v období od 22. května 2015 do 11. září 2015 proběhla rozsáhlá internetová veřejná konzultace k rybolovu malých pelagických druhů v severním Jaderském moři 22 . Členské státy, MEDAC, zástupci dotčených odvětví, nevládní organizace a soukromé osoby zaslali celkem 15 podrobných příspěvků. Hlavní závěry byly následující:

Většina přispěvatelů se shodla na potřebě víceletého plánu EU, protože stávající právní rámec nezohledňuje specifika rybolovu v tomto regionu a neprovádí společnou rybářskou politiku v plném rozsahu, zejména pak zásadu regionalizace.

Stávající rámec je považován za příliš složitý.

Zásah EU by se měl omezovat na orientaci a stanovení cílů.

Mělo by se přihlédnout k vzájemnému vztahu rybolovu a environmentálních faktorů.

Opatření by se měla týkat pouze cílových druhů.

Technická opatření a další opatření související s povinností vykládky by měla být přijata prostřednictvím regionalizace, a nikoliv stanovena ve víceletém plánu.

Technická opatření by se měla spíše zaměřit na časoprostorové uzavírky, než na zvýšení selektivity na základě velikosti ok.

Víceletý plán by měl použít adaptivní přístup a měl by být úměrný podílu úlovků jednotlivých dotčených rybářských loďstev.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Kromě výše popsané činnosti související s veřejnými konzultacemi a retrospektivní hodnotící studie popsané v následujícím oddílu se tento návrh opírá o několik klíčových studií.

V roce 2014 zadala Komise vypracování studie nazvané „Lepší znalost hlavních socioekonomických aspektů týkajících se nejdůležitějších rybolovných činností v Jaderském moři“. Cílem studie je identifikovat hlavní rybolovné činnosti v Jaderském moři, popsat hodnocení stavu populací ryb a vědecká poradenství týkající se příslušných populací a poskytnout socioekonomické informace vztahující se k různým rybolovným činnostem vykonávaným pobřežními zeměmi v Jaderském moři. Studie byla dokončena v roce 2015 23 .

Další studii zahájilo Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE) v roce 2014 ve snaze posoudit v souvislosti s víceletými plány konkrétní scénáře řízení v souladu s cíli společné rybářské politiky 24 . Studie plánovala čtyři případové studie, přičemž jedna z nich se týkala rybolovu malých pelagických druhů v Jaderském moři. Studie následně používala bio-ekonomické modelování k posouzení environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů různých scénářů na jednotlivé segmenty loďstva.

Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti stávajících právních předpisů

Studie retrospektivního hodnocení nařízení o Středomoří21 zjistila, že i přesto, že se řada opatření vyplývajících z uvedeného nařízení provádí, neplní oblast severního Jaderského moře většinu cílů nařízení o Středomoří nebo jsou výsledky z hlediska účinnosti neprůkazné kvůli omezenému množství podpůrných důkazů. Všechny vnitrostátní orgány, které byly v souvislosti s touto studií konzultovány, například zaznamenaly jen minimální nebo žádný dopad, pokud jde o snížení intenzity rybolovu v oblasti severního Jaderského moře, a nařízení o Středomoří mělo jen omezený dopad na počet lodí a zaměstnanost v Itálii a Chorvatsku.

Vnitrostátní plány řízení přijaté členskými státy podle nařízení o Středomoří byly analyzovány Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR) 25  na základě zvláštní studie 26 . VTHVR dospěl k závěru, že v rámci stávajících vnitrostátních plánů řízení nepostačuje snížení odlovů k dosažení udržitelných úrovní rybolovu do roku 2020. VTHVR se tudíž domnívá, že pokud nedojde ke změně vnitrostátních plánů řízení, je velice nepravděpodobné, že cíle společné rybářské politiky budou dosaženy.

Pokud jde o mezinárodní opatření prováděná v rámci Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM), provedla komise GFCM v roce 2015 bio-ekonomické posouzení opatření v oblasti řízení rybolovu sardele obecné a sardinky obecné v Jaderském moři 27 . Simulace ukazují, že současná úmrtnost způsobená rybolovem 28 je příliš vysoká, a to i přes nouzová opatření přijatá Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři. Pokud nedojde ke změně, zůstanou populace sardele obecné a sardinky obecné i nadále mimo bezpečné biologické limity nebo se v letech 2020 a 2030 dokonce vyčerpají.

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů víceletého plánu pro malé pelagické druhy v Jaderském moři se uskutečnilo v souvislosti s novou společnou rybářskou politikou a přepracováním nařízení o technických opatřeních. Pro tento návrh jsou tudíž relevantní následující posouzení dopadů:

reforma společné rybářské politiky 29 ,

dopady zavedení povinnosti vykládky 30 , 31 ,

sociální a hospodářský rozměr společné rybářské politiky 32 ,

vypracování nového nařízení o technických opatřeních 33 .

Kromě toho bylo provedeno posouzení dopadů tohoto právního návrhu o vytvoření víceletého plánu pro populace malých pelagických druhů a jejich rybolovu v Jaderském moři.

Možnosti politiky zvažované v tomto posouzení dopadů byly následující:

Možnost 0: použití nelegislativních nástrojů či právně nevynutitelných nástrojů (zavrženo hned zpočátku);

Možnost 1: zachování současného stavu (základní scénář, se kterým byly všechny ostatní možnosti srovnávány);

Možnost 2: vypracování nařízení EU upravujícího řízení rybolovu malých pelagických druhů s cílem dosáhnout udržitelného rybolovu do roku 2018 nebo 2020 (dvě dílčí možnosti). Podle možnosti 2 je navržen nový řídicí mechanismus zaměřující se na objem produkce odvětví rybolovu nastavením omezení odlovu. Tento přístup byl úspěšně vyzkoušen v jiných vodách EU, kde následně došlo ke zlepšení stavu populací ryb;

Možnost 3: pokus o úpravu stávajícího řídicího rámce (vnitrostátních a mezinárodních právních předpisů), což by mohlo vyústit v nejlepší možný nebo nejhorší možný scénář v závislosti na tom, zda by snaha byla úspěšná.

Upřednostňovanou možností byla možnost 2, tedy nařízení EU upravující řízení rybolovu malých pelagických druhů, neboť se podle zjištění jednalo o jedinou možnost, kterou by bylo možné dosáhnout všech cílů. Obecně řečeno bude očekávaným výsledkem možnosti 2 zlepšený stav ochrany sardele obecné a sardinky obecné, což by nakonec mohlo přinést zdravější a udržitelnější odvětví rybolovu závislé na tomto zdroji, s lepšími mzdami pro jednotlivé rybáře a celkově vyšší ziskovostí v porovnání se současným stavem.

Přechod k tomuto udržitelnějšímu stavu rybolovu pravděpodobně vyžaduje omezení odvětví rybolovu, včetně počtu zaměstnanců a celkových příjmů tohoto odvětví. S poklesem odlovů se ceny při prvním prodeji pravděpodobně zvýší, což do určité míry vynahradí snížené příjmy odvětví rybolovu v důsledku nižšího objemu úlovků. Zpracovatelské odvětví (zejména v Chorvatsku a Itálii) zřejmě bude muset zvýšit dovozy z jiných zemí. K dispozici jsou zvláštní finanční nástroje a opatření zajišťující pomoc odvětvím dotčeným během tohoto přechodu.

V rámci možnosti 2 je v porovnání s rokem 2018 rok 2020 upřednostňovaným termínem pro dosažení udržitelného rybolovu z hlediska přijatelnosti pro zúčastněné strany, které v naprosté většině uvedly, že dávají přednost roku 2020. Tento rok je rovněž reálnější vzhledem k pravděpodobnému časovému rámci, ve kterém víceletý plán EU vstoupí v platnost.

Žádná z konzultovaných zúčastněných stran nezmínila jako proveditelnou možnost právně nevynutitelné nástroje (možnost 0). Během veřejné konzultace pouze jedna zúčastněná strana odpověděla, že stávající rámec (možnost 1) je dostatečný. Všichni respondenti s výjimkou jednoho usoudili, že by úprava stávajícího rámce nepostačovala (možnost 3). Poradní sbor pro Středozemní moře (složený ze zástupů dotčených odvětví a občanské společnosti), nevládní organizace, orgány veřejné správy, vědecké instituce a Chorvatsko, Itálie a Slovinsko podpořily vypracování víceletého plánu (možnost 2), přičemž výrazně upřednostňovaly dílčí možnost „2020“.

Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Tento návrh není iniciativou v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů. Přispěl by však ke zjednodušení platných předpisů Evropské unie. Víceletý plán by poskytl jeden nástroj obsahující všechna opatření vztahující se k řízení daného rybolovu na úrovni EU, zatímco stávající systém je kromě plánu výmětů Evropské unie tvořen opatřeními ustanovenými ve třech existujících vnitrostátních plánech řízení, které byly přijaty ve formě tří samostatných vnitrostátních nařízení.

Stávající rámec řízení je složitý a také se neustále mění. Zjednodušení, větší stabilita a transparentnost by tudíž současnou situaci výrazně zlepšily.

Víceletý plán by oproti stávajícímu systému rovněž zajistil jednodušší a transparentnější řídicí systém v souvislosti s promítnutím vědeckého poradenství do opatření v oblasti řízení. Vědci by poskytovali vědecké poradenství jednou ročně, a to včetně toho, jaká by měla být omezení odlovů jednotlivých populací tak, aby se zajistily udržitelné úrovně rybolovu. Prostřednictvím systému kontroly objemu produkce se požadované snížení úmrtnosti způsobené rybolovem přímo promítne do snížení odlovů, což v případě kontroly vstupů (např. na základě řízení intenzity rybolovu nebo kapacity) neplatí. Tento víceletý plán by rovněž zvýšil stabilitu a předvídatelnost dostupnosti zdrojů v případě odvětví rybolovu malých pelagických druhů.

Společná rybářská politika je politika specificky zaměřená na řešení problematiky malých a středních podniků, které jsou v odvětví rybolovu spíše normou, než výjimkou. V rámci rybolovu malých pelagických druhů v Jaderském moři jsou téměř všechny rybářské podniky a většina společností ve zpracovatelském odvětví mikropodniky nebo malé a střední podniky. Není tudíž důvod je vyjmout z působnosti tohoto návrhu na základě jejich velikosti, neboť by v tomto případě došlo k vynětí značné většiny tohoto odvětví a návrh by se stal zbytečným. Víceletý plán EU by se tudíž vztahoval na všechny podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků. Všechny dopady popsané výše se tudíž pravděpodobně budou vztahovat na všechny podniky, i když v různé míře v závislosti na tom, jak se členské státy rozhodnou rozdělit nezbytná snížení rybolovu mezi jednotlivé části loďstva.

Základní práva

Tento návrh je plně v souladu s Listinou základní práv EU 34 , a zejména s článkem 37 Listiny, který stanoví, že vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality musí být začleněny do politik Evropské unie a zajištěny v souladu se zásadou udržitelného rozvoje.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nejsou žádné rozpočtové důsledky.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a ustanovení o monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Monitorování některých z účinků opatření v oblasti řízení je prováděno v rámci rutinní činnosti související s prováděním společné rybářské politiky. Údaje potřebné ke sledování socioekonomických a environmentálních dopadů víceletého plánu jsou již členskými státy shromažďovány podle právních předpisů EU o sběru údajů 35 . Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) rovněž provádí pravidelné hodnocení stavu sardele obecné a sardinky obecné a socioekonomické výkonnosti odvětví rybolovu i zpracovatelského odvětví. Dopady víceletého plánu na trhy budou monitorovány každé dva roky prostřednictvím Evropského střediska pro sledování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA) 36 . Základní referenční údaje jsou tudíž k dispozici a existuje proces umožňující monitorovat výše zmíněné provozní cíle i socioekonomické dopady víceletého plánu.

Víceletý plán stanovuje, že na základě vědeckého poradenství bude prováděno pravidelné hodnocení dopadu víceletého plánu na dotčené rybí populace. Klíčové je stanovit pro tato hodnocení vhodnou lhůtu: lhůtu, která umožní přijmout a provést regionalizovaná opatření a během níž se stihne projevit dopad těchto opatření na populace a rybolov. Časový harmonogram hodnocení by měl rovněž přihlédnout k prodlevě mezi shromážděním biologických a socioekonomických údajů a pracovním postupem vědeckých subjektů, které budou tyto údaje vyhodnocovat. VTHVR doporučil, aby se k hodnocení víceletých plánů použily údaje o dopadech za tři roky. VTHVR rovněž uvedl, že k získání dostupných údajů za tři roky je zapotřebí pěti let od zavedení plánu 37 . Víceletý plán by se měl tudíž vyhodnocovat každých pět let.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

V souladu s celkovou snahou společné rybářské politiky o zachování rybolovných zdrojů a s ohledem na články 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013, které stanoví zásady, cíle a obsah víceletých plánů, jsou hlavní prvky plánu následující:

Oblast působnosti víceletého plánu se zaměřuje na malé pelagické populace. Konkrétněji na sardel obecnou, sardinku obecnou, makrelu obecnou a kranase obecného a rybolov využívající tyto populace v Jaderském moři.

Cílem víceletého plánu je přispět k naplňování cílů společné rybářské politiky a zejména k dosažení a udržení maximálního udržitelného výnosu (MSY) u dotčených populací, dosažení udržitelného odvětví rybolovu a poskytnutí účinného řídicího rámce. Víceletý plán rovněž přispívá k zajištění provádění povinnosti vykládky.

Navrhované cílové hodnoty jsou vyjádřeny jako rozmezí úmrtnosti způsobené rybolovem kolem FMSY podle doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství s termínem nejpozději do roku 2020. Tato rozmezí FMSY umožňují dotčené populace řídit na základě maximálního udržitelného výnosu a zajistit tomuto odvětví vysokou míru předvídatelnosti. Byly doplněny cílové hodnoty pro sardel obecnou a sardinku obecnou a byla doporučena rozmezí Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství9. Tato rozmezí umožní u příslušných populací řízení na základě maximálního udržitelného výnosu a zdá se, že v případě změn ve vědeckém poradenství umožní úpravy se zachováním vysoké míry předvídatelnosti. Pokud jsou údaje pro populace ryb k dispozici, vyjádří se tyto referenční body jako biomasa reprodukující se populace.

Referenční body pro zachování zdrojů vyjádřené v tunách biomasy reprodukující se populace nebo jako hojnost populace a zahrnuté do víceletého plánu určuje VTHVR.

Ochranná opaření a zvláštní opatření pro zachování zdrojů jsou spojena s referenčními body pro zachování zdrojů. Jestliže vědecké poradenství stanoví, že se některá z dotčených populací nachází pod uvedeným bodem, měly by se přípustné odlovy této populace snížit. Toto opatření může být v případě potřeby doplněno opatřeními, jako jsou technická opatření nebo nouzová opatření Komise či členských států. Některá z těchto opatření mohou být přijata prostřednictvím regionalizace.

Ustanovení související s povinností vykládky, jež mají být přijata v rámci regionalizace, jsou nutná k tomu, aby bylo možné prodloužit (nebo upravit) výjimky z povinnosti vykládky pro druhy, u nichž vědecké důkazy prokážou vysokou míru přežití, a výjimky de minimis v souladu s vývojem vědeckého poradenství. V současnosti se takové výjimky přijaté na základě plánu výmětů pro Středozemní moře5 stanovují na tři roky.

Víceletý plán ustavuje regionální spolupráci mezi členskými státy, která se týká přijímání ustanovení ohledně povinnosti vykládky a zvláštních opatření pro zachování zdrojů, včetně technických opatření, pro určité populace.

Kontrolní opatření jsou zajišťována u systému sledování plavidel, povinnosti předchozího oznámení, elektronických lodních deníků a určených přístavů. V případě předchozího oznámení je nezbytné přizpůsobit obecná pravidla nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 zvláštním podmínkám Jaderského moře a tamního rybolovu malých pelagických druhů. Pokud jde o elektronické lodní deníky a systém sledování plavidel, rozšiřují se ustanovení obsažená v nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 na všechna plavidla delší než osm metrů s cílem zlepšit kontrolu rybolovu, na který se víceletý plán vztahuje. Pokud jde o určené přístavy, ve výše uvedeném návrhu je uvedena prahová hodnota, při jejímž překročení by se sardel obecná a sardinka obecná měly vykládat pouze v přístavech s posílenou kontrolou.

Pravidelné hodnocení víceletého plánu na základě vědeckého poradenství: plán by měl být hodnocen každých pět let. Tato lhůta zpočátku poskytne čas na plné provedení povinnosti vykládky a přijetí a provedení regionalizovaných opatření a umožní, aby se projevil jejich dopad na populace a rybolov. Jedná se rovněž o minimální lhůtu, kterou potřebují vědecké subjekty37.

2017/0043 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí víceletý plán pro populace malých pelagických druhů v Jaderském moři a rybolov využívající tyto populace

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 38 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 39 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Společná rybářská politika (SRP) by měla přispívat k ochraně mořského prostředí, k udržitelnému řízení všech komerčně využívaných druhů, a zejména k dosažení dobrého stavu mořského prostředí nejpozději do roku 2020 v souladu s čl. 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES 40 .

(2)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 41 stanoví pravidla společné rybářské politiky v souladu s mezinárodními povinnostmi Unie. Cíle společné rybářské politiky mají mimo jiné zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě udržitelné z hlediska životního prostředí, uplatňovat v řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu.

(3)Vědecké poradenství Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) a Vědeckého poradního výboru Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM — SAC) ukázalo, že využívání populací sardele obecné a sardinky obecné v Jaderském moři přesahuje úrovně potřebné k dosažení maximálního udržitelného výnosu (MSY).

(4)I přes to, že jsou populace sardele obecné a sardinky obecné v Jaderském moři řízeny mezinárodním plánem řízení v rámci GFCM i vnitrostátními plány řízení přijatými podle nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, 42 jsou i nadále využívány nadměrně a stávající řídicí opatření jsou považovaná za nedostatečná k dosažení maximálního udržitelného výnosu do roku 2020. Členské státy a zúčastněné strany vyjádřily podporu rozvoji a provádění plánů řízení pro tyto dvě rybí populace na úrovni EU.

(5)Stávající opatření pro řízení malých pelagických druhů v Jaderském moři se týkají přístupu k vodám, kontroly intenzity rybolovu a technických opatření regulujících používání lovného zařízení. Vědecké poradenství ukázalo, že nejvhodnějším prostředkem k úpravě úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem je kontrola odlovů, která by byla nejúčinnějším řídicím nástrojem pro malé pelagické druhy 43 .

(6)K dosažení cílů společné rybářské politiky je třeba přijmout řadu opatření pro zachování zdrojů, jako jsou víceleté plány, technická opatření, stanovení a přidělení rybolovných práv, popřípadě jejich kombinace.

(7)Podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být víceleté plány založeny na vědeckém, technickém a hospodářském poradenství a obsahovat cíle, vyčíslitelné cíle s jasnými časovými rámci, referenční body pro zachování zdrojů a ochranná opatření.

(8)Cílem víceletého plánu by mělo být přispět k naplňování cílů společné rybářské politiky, a zejména k dosažení a udržení maximálního udržitelného výnosu u dotčených populací, dosažení udržitelného odvětví rybolovu a poskytnutí účinného řídicího rámce.

(9)Kromě toho článek 15 nařízení (ES) č. 1380/2013 zavedl povinnost vykládky, a to i pro veškeré odlovy druhů, pro které platí minimální velikosti vymezené v příloze III nařízení (ES) č. 1967/2006. Odchylně od čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 44 zavedlo tříletý plán výmětů poskytující výjimku de minimis z povinnosti vykládky pro sardel obecnou, sardinku obecnou, makrelu obecnou a kranase obecného v Jaderském moři. Za účelem provádění povinnosti vykládky je vhodné rozšířit platnost opatření stanovených v nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 zahrnutím jeho příslušných ustanovení do víceletého plánu.

(10)V souladu s ekosystémovým přístupem a společně s deskriptorem pro rybolov směrnice 2008/56/ES je nutné v rámci řízení rybolovu zvažovat kvalitativní deskriptory 1, 4 a 6 obsažené v příloze I uvedené směrnice.

(11)Ustanovení čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyžaduje, aby se stanovila rybolovná práva v souladu s cíli stanovenými ve víceletých plánech.

(12)Je třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), jež odpovídá cíli dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu, a to jakožto rozmezí hodnot, jež jsou v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (FMSY). Tato rozmezí vycházející z vědeckého poradenství jsou nutná k tomu, aby bylo možné zajistit flexibilitu, jež by umožnila reagovat na vývoj vědeckého poradenství, přispět k provádění povinnosti vykládky a zohlednit charakteristiku smíšeného rybolovu. Rozmezí hodnot FMSY vypočítal Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) a jsou stanovena tak, aby docházelo k maximálně 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem 45 . Kromě toho je horní mez rozmezí omezena, takže pravděpodobnost, že populace poklesne pod úroveň mezního referenčního bodu Blim, není vyšší než 5 %.

(13)Za účelem stanovení rybolovných práv by měla existovat prahová hodnota pro rozmezí FMSY pro běžné použití, a pokud se má za to, že je dotčená populace v dobrém stavu, pak pro určité případy i vyšší horní mez. Rybolovná práva by mělo být možné stanovit na vyšší mez pouze tehdy, je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení v rámci smíšeného rybolovu nebo je-li to zapotřebí k tomu, aby se předešlo újmě populace v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky, nebo aby se omezily rozdíly v rybolovných právech z roku na rok.

(14)Pokud nejsou k dispozici cíle vztahující se k maximálnímu udržitelnému výnosu, měl by se uplatnit přístup předběžné opatrnosti.

(15)U populací, u nichž jsou k dispozici referenční body, a za účelem uplatnění ochranných opatření je pro populace sardele obecné a sardinky obecné důležité stanovit referenční body pro zachování zdrojů, které jsou vyjádřeny jako MSY Btrigger a Blim. Jestliže stav populace klesne pod úroveň MSY Btrigger, měla by se úmrtnost způsobená rybolovem snížit pod FMSY.

(16)Pokud se velikost populace sníží pod referenční bod Blim, měla by se zavést další ochranná opatření. Ochranná opatření by měla zahrnovat omezení rybolovných práv a zvláštní opatření pro zachování zdrojů, jakmile vědecké poradenství naznačí, že je populace v ohrožení. Tato opatření by se měla případně doplnit o další vhodná opatření, jako jsou například opatření Komise podle článku 12 nařízení (EU) č. 1380/2013 nebo opatření členských států podle článku 13 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(17)U populací, pro které nejsou k dispozici referenční body, je třeba uplatnit zásadu předběžné opatrnosti. Ve zvláštním případě populací lovených jako vedlejší úlovky, pokud pro ně neexistuje vědecké poradenství pro minimální úroveň biomasy reprodukující se populace, by se měla přijmout zvláštní opatření pro zachování zdrojů, jakmile vědecké poradenství určí, že jsou nápravná opatření potřebná.

(18)Aby bylo možné provádět povinnost vykládky stanovenou v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, měl by plán stanovit přijetí dalších řídicích opatření. Tato opatření by měla být stanovena prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

(19)Jak vyžaduje nařízení (EU) č. 1380/2013, měla by se stanovit lhůta pro předkládání společných doporučení členských států, které mají přímý zájem na řízení.

(20)Plán by měl pomocí aktů v přenesené pravomoci rovněž zajistit přijetí určitých doprovodných technických opatření s cílem přispět k dosažení cílů plánu, zejména pokud jde o ochranu nedospělých ryb, či zlepšit selektivitu.

(21)Aby byl zajištěn úplný soulad s opatřeními stanovenými v tomto nařízení, měla by se k doplnění opatření, která stanoví nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 46 , přijmout ještě zvláštní kontrolní opatření.

(22)Vzhledem k tomu, že plavidla zaměřující se v Jaderském moři na lov malých pelagických druhů obvykle provádějí krátké rybářské výjezdy, mělo by se použití předchozího oznámení podle článku 17 nařízení (ES) č. 1224/2009 upravit tak, aby předchozí oznámení bylo předloženo nejméně jednu a půl hodiny před odhadovaným časem vplutí do přístavu. Vezmeme-li však v úvahu omezený dopad rybářských výjezdů, které se týkají velmi malého množství ryb, na dotčené populace, je vhodné pro tato předchozí oznámení stanovit prahovou hodnotu, pokud je na palubě těchto plavidel nejméně 1 tuna sardele obecné nebo sardinky obecné.

(23)Vzhledem k tomu, že elektronické kontrolní nástroje zajišťují lepší a včasnější kontrolu rybolovu, zejména prostorového rozložení rybolovné činnosti a využívání populací, mělo by se používání systému sledování plavidel a elektronického lodního deníku, jak vyžadují články 9 a 15 nařízení (ES) č. 1224/2009, rozšířit na všechna rybářská plavidla o celkové délce osmi metrů.

(24)Měly by být stanoveny prahové hodnoty pro odlovy sardele obecné a sardinky obecné, které musí rybářské plavidlo v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 1224/2009 vyložit v určeném přístavu nebo na určeném místě poblíž pobřeží. Při určování těchto přístavů nebo míst poblíž pobřeží by měly členské státy navíc uplatňovat kritéria stanovená v čl. 43 odst. 5 uvedeného nařízení, a to tak, aby zajistily účinnou kontrolu.

(25)Za účelem včasného a přiměřeného přizpůsobení se technickému a vědeckému pokroku, zajištění flexibility a umožnění rozvoje určitých opatření by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o nápravná opatření k zachování makrely obecné a kranase obecného a provádění povinnosti vykládky a technických opatření. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění spravedlivé účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci se mohou automaticky účastnit setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(26)Podle čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být stanovena opatření, na jejichž základě by Komise pravidelně posuzovala přiměřenost a účinnost uplatňování tohoto nařízení. Toto posuzování by se mělo řídit pravidelným hodnocením plánu, který vychází z vědeckého poradenství. Plán by měl být hodnocen každých pět let. Tato lhůta poskytne čas na plné provedení povinnosti vykládky a přijetí a provedení regionalizovaných opatření a umožní, aby se projevil dopad těchto opatření na populace a rybolov. Jedná se rovněž o minimální lhůtu, kterou potřebují vědecké subjekty.  

(27)V souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013 byl před navržením plánu posouzen jeho pravděpodobný ekonomický a sociální dopad 47 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Tímto nařízením se zavádí víceletý plán pro populace malých pelagických druhů v Jaderském moři.

2.Toto nařízení se vztahuje na populace sardele obecné (Engraulis encrasicolus) a sardinky obecné (Sardina pilchardus) v Jaderském moři („dotčené populace“) a na rybolov využívající tyto populace. Vztahuje se i na vedlejší úlovky makrely obecné (Scomber spp.) a kranase obecného (Trachurus spp.) v Jaderském moři ulovené při rybolovu jedné nebo obou z dotčených populací.

Článek 2

Definice

1.Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013, článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006.

2.Kromě toho se použijí tyto definice:

a)„Jaderským mořem“ se rozumí zeměpisné podoblasti GFCM 17 a 18;

b)„zeměpisnou podoblastí GFCM“ se rozumí zeměpisná podoblast Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři definovaná v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 48 ;

c)„populacemi malých pelagických druhů“ se rozumí populace uvedené v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení a jejich libovolná kombinace;

d)„rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot, kdy veškeré úrovně úmrtnosti způsobené rybolovem v rámci vědecky vymezených limitů tohoto rozmezí vedou v případech smíšeného rybolovu a v souladu s vědeckým poradenstvím za stávajících průměrných environmentálních podmínek dlouhodobě k maximálnímu udržitelnému výnosu, aniž by podstatně ovlivnily proces reprodukce dotčených populací;

e)„hodnotou MSY Btrigger“ se rozumí referenční bod pro biomasu reprodukující se populace, pod nímž je zapotřebí zahájit vhodná specifická řídicí opatření, jež zajistí, aby míra využívání v kombinaci s přirozenou variabilitou vedla k obnově populací nad úroveň, při níž je možné dlouhodobě dosahovat maximálních udržitelných výnosů;

f)„rybolovným právem“ se rozumí kvantifikovaný právní nárok na lov ryb vyjádřený jako odlov a/nebo jako intenzita rybolovu.

Článek 3

Cíle

1.Víceletý plán přispěje k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, především uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a jeho účelem je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo stavy lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.

2.Víceletý plán nabídne účinný, jednoduchý a stabilní řídicí rámec pro využívání populací malých pelagických druhů v Jaderském moři.

3.Víceletý plán přispěje ke snížení výmětů tím, že se v nejvyšší možné míře omezí a sníží nežádoucí úlovky, a k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, na něž se tato povinnost a toto nařízení vztahuje.

4.Víceletý plán provádí ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Je v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES.

5.Cílem víceletého plánu je zejména:

a)zajistit, aby byly splněny podmínky popsané v deskriptoru 3 stanoveném v příloze I směrnice 2008/56/ES a

b)přispět ke splnění podmínek dalších relevantních deskriptorů stanovených v příloze I směrnice 2008/56/ES úměrně k významu rybolovu pro jejich splnění.

KAPITOLA II
CÍLOVÉ HODNOTY, OCHRANNÁ OPATŘENÍ A ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ

Článek 4

Cílové hodnoty pro sardel obecnou a sardinku obecnou

1.Cílových hodnot úmrtnosti způsobené rybolovem musí být dosaženo co nejdříve postupným, přírůstkovým způsobem pro dotčené populace do roku 2020, a poté je třeba tyto hodnoty zachovávat v rozmezí stanoveném v příloze I a v souladu s cíli stanovenými v čl. 3 odst. 1.

2.Rybolovná práva musí být ve shodě s cílovými rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem stanovenými ve sloupci A přílohy I tohoto nařízení.

3.Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, lze rybolovná práva stanovit na úrovních odpovídajících nižším úrovním úmrtnosti způsobené rybolovem, než jsou hodnoty stanovené ve sloupci A přílohy I.

4.Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, lze rybolovná práva pro populaci stanovit ve shodě s rozmezími úmrtnosti způsobené rybolovem stanovenými ve sloupci B přílohy I, pokud se stav dotčené populace nachází nad úrovní minimálního referenčního bodu pro biomasu reprodukující se populace stanoveného ve sloupci A přílohy II:

a)je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 v případě smíšeného rybolovu;

b)je-li to na základě vědeckého poradenství či důkazů nutné k zamezení závažné újmy populaci způsobené dynamikou v rámci druhu či mezi populacemi nebo

c)s cílem omezit rozdíl v rybolovných právech mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.

Článek 5

Ochranná opatření

1.Referenční body pro zachování zdrojů vyjádřené jako minimální a mezní úrovně biomasy reprodukující se populace, které mají být uplatňovány za účelem ochrany plné reprodukční kapacity dotčených populací, jsou stanoveny v příloze II.

2.Naznačuje-li vědecké poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u některé z dotčených populací za určitý rok nižší než minimální referenční bod pro biomasu reprodukující se populace stanovený ve sloupci A přílohy II tohoto nařízení, přijmou se veškerá vhodná nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos. Konkrétně odchylně od čl. 4 odst. 2 a 4 tohoto nařízení se stanoví rybolovná práva pro dotčené populace na úrovni, která je v souladu s úmrtností způsobenou rybolovem, jež je snížena pod rozmezí stanovené ve sloupci A přílohy I tohoto nařízení, s přihlédnutím k poklesu biomasy této populace.

3.Naznačuje-li vědecké poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u některé z dotčených populací nižší než mezní referenční bod pro biomasu reprodukující se populace (Blim), jak je stanoven ve sloupci B přílohy II tohoto nařízení, přijmou se další nápravná opatření, která zajistí rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, která může vytvářet maximální udržitelný výnos. Konkrétně odchylně od čl. 4 odst. 2 a 4 mohou tato nápravná opatření zahrnovat pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a odpovídající snížení rybolovných práv.

Článek 6

Zvláštní opatření pro zachování zdrojů

Naznačuje-li vědecké poradenství, že je nutné přijmout nápravná opatření k zachování populací malých pelagických druhů uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, nebo v případě sardele obecné a sardinky obecné, pokud je úroveň biomasy reprodukující se populace u kterékoliv z těchto populací za určitý rok nižší než referenční body pro zachování zdrojů stanovené ve sloupci A přílohy II tohoto nařízení, je Komisi svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 týkající se:

a)vlastností lovného zařízení, zejména velikosti ok, konstrukce zařízení, velikosti zařízení nebo používání selektivních zařízení za účelem zajištění či zlepšení selektivity;

b)používání lovného zařízení a hloubky, v níž se zařízení používá, za účelem zajištění či zlepšení selektivity;

c)zákazu nebo omezení rybolovu v určitých oblastech za účelem ochrany ryb ve tření a nedospělých ryb nebo ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb;

d)zákazu nebo omezení rybolovu nebo používání některých druhů lovného zařízení v určitých obdobích za účelem ochrany ryb ve tření nebo ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů;

e)minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů;

f)jiných aspektů souvisejících se selektivitou.

KAPITOLA III
USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE POVINNOSTI VYKLÁDKY

Článek 7

Ustanovení týkající se povinnosti vykládky pro malé pelagické druhy ulovené v Jaderském moři

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, pokud jde o:

a)výjimky z uplatňování povinnosti vykládky pro druhy, u kterých vědecké podklady prokazují vysokou míru přežití, přičemž se zohledňují charakteristiky lovného zařízení, rybolovných postupů a ekosystému, za účelem usnadnění provádění povinnosti vykládky a

b)výjimky de minimis za účelem umožnění provádění povinnosti vykládky; tyto výjimky de minimis jsou uplatňovány v případech uvedených v čl. 15 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013 a v souladu s podmínkami uvedenými tamtéž;

c)zvláštní ustanovení o dokumentaci úlovků, zejména pro účel sledování provádění povinnosti vykládky a

d)stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů.

KAPITOLA IV
REGIONALIZACE

Článek 8

Regionální spolupráce

1.Na opatření uvedená v článcích 6 a 7 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy, které mají přímý zájem na řízení, předkládat společná doporučení podle čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 poprvé nejpozději 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté 12 měsíců po každém předložení hodnocení víceletého plánu v souladu s článkem 14 tohoto nařízení. Tato doporučení mohou také předložit, považují-li to za nezbytné, zejména v případě náhlé změny stavu kterékoliv z populací, na něž se toto nařízení vztahuje. Společná doporučení týkající se opatření pro daný kalendářní rok se předkládají nejpozději 1. června předchozího roku.

3.Zmocněním podle článků 6 a 7 tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi na základě jiných ustanovení právních předpisů Unie, včetně nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA V
KONTROLA A PROSAZOVÁNÍ

Článek 9

Vztah k nařízení (ES) č. 1224/2009

Nestanoví-li tato kapitola jinak, použijí se kromě kontrolních opatření stanovených v nařízení (ES) č. 1224/2009 kontrolní opatření stanovená v této kapitole.

Článek 10

Předchozí oznámení

1.Odchylně od čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009 se předchozí oznámení podle uvedeného článku učiní nejméně jeden a půl hodiny před odhadovaným časem vplutí do přístavu. Příslušné orgány pobřežního členského státu mohou v jednotlivých případech udělit povolení k dřívějšímu vplutí do přístavu.

2.Povinnost předchozího oznámení se vztahuje na velitele rybářských plavidel Unie, která uchovávají na palubě nejméně jednu tunu sardele obecné nebo jednu tunu sardinky obecné.

Článek 11

Systém sledování plavidel

1.Pro účely tohoto nařízení se ustanovení vymezená v čl. 9 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009 rozšiřují na rybářská plavidla o celkové délce osm metrů nebo větší, která provádějí cílený rybolov malých pelagických druhů v Jaderském moři.

2.Bez ohledu na délku plavidla se na plavidla, která provádějí cílený rybolov malých pelagických druhů v Jaderském moři, nevztahuje výjimka stanovená v čl. 9 odst. 5 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 12
Elektronické vyplňování a předávání  lodních deníků rybolovu

1.Pro účely tohoto nařízení se povinnost vést elektronický lodní deník rybolovu a zasílat tento deník elektronicky nejméně jednou denně příslušnému orgánu v členském státě vlajky, stanovená v čl. 15 odst. 1 nařízení (ES) č. 1224/2009, rozšiřuje na velitele rybářských plavidel Unie o celkové délce osm metrů nebo větší, která provádějí cílený rybolov sardele obecné nebo sardinky obecné.

2.Bez ohledu na délku plavidla se na velitele plavidel, která provádějí cílený rybolov sardele obecné nebo sardinky obecné, nevztahuje výjimka stanovená v čl. 15 odst. 4 nařízení (ES) č. 1224/2009.

Článek 13

Určené přístavy

Prahová živá hmotnost druhu z příslušné populace, na kterou se vztahuje víceletý plán, při jejímž překročení je rybářské plavidlo povinno vyložit své úlovky v určeném přístavu nebo na určeném místě poblíž pobřeží, jak je stanoveno v článku 43 nařízení (ES) č. 1224/2009, představuje:

a)2  000 kg sardele obecné;

b)2  000 kg sardinky obecné.

KAPITOLA VI
PŘEZKUM

Článek 14

Hodnocení víceletého plánu

Pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let Komise zajistí hodnocení dopadů víceletého plánu na populace, na něž se toto nařízení vztahuje, a na rybolov využívající tyto populace. Výsledky tohoto hodnocení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě.

KAPITOLA VII
PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 15

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 6 a 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlouží o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 6 a 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončí přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu datu, které je v něm upřesněno. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy podle zásad stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 6 a 7 vstoupí v platnost pouze tehdy, když proti němu Evropský parlament nebo Rada nevznese námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevznese. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) http://www.fao.org/3/a-ax817e.pdf .

(2) GFCM (2016) Stav rybolovu ve Středozemním a Černém moři .

(3) Organizace pro výživu a zemědělství, statistické údaje o objemu úlovků, staženo dne 10. května 2016.

(4) Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6).

(5) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 ze dne 20. října 2014, kterým se stanoví plán výmětů pro některý drobný pelagický rybolov ve Středozemním moři (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 21).

(6) Doporučení GFCM/37/2013/1 k víceletému plánu řízení pro rybolov populací malých pelagických druhů v podoblasti GFCM 17 (severní oblast Jaderského moře) a přechodným opatřením pro zachování zdrojů při rybolovu populací malých pelagických druhů v podoblasti 18 (jižní oblast Jaderského moře).

(7) Doporučení GFCM/38/2014/1 o změně doporučení GFCM/37/2013/1 a o preventivních a nouzových opatřeních pro rok 2015 v souvislosti s malými pelagickými populacemi v podoblasti GFCM 17; doporučení GFCM/39/2015/1 , kterým se zavádí další preventivní a nouzová opatření v roce 2016 pro populace malých pelagických druhů v Jaderském moři (podoblast 17 a 18), a doporučení GFCM/40/2016/3, kterým se zavádí další nouzová opatření v roce 2017 a 2018 pro populace malých pelagických druhů v Jaderském moři (podoblast 17 a 18), která lze nalézt na adrese: http://www.fao.org/gfcm/decisions/en/.

(8) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.

(9) VTHVR (2015) – Populace malých pelagických druhů v Jaderském moři. Hodnocení pro oblast Středomoří část 1 (VTHVR-15-14). Úřad pro úřední tisky Evropské unie, Lucemburk, EUR 27492 EN, JRC 97707, 52 stran.

(10) Rozhodnutí Komise ze dne 26. srpna 2005, kterým se zřizuje Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (2005/629/ES).

(11) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). Hodnocení populací ryb v oblast Středomoří - část 2 (VTHVR-11-14) .

(12) Zprávy Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (VTHVR) – zpráva z 51. plenárního zasedání (PLEN-16-01). 2016. Úřad pro úřední tisky Evropské unie, Lucemburk, EUR 27917 EN, JRC 101442, 95 stran.

(13)

    Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1139 ze dne 6. července 2016, kterým se zavádí víceletý plán pro populace tresky obecné, sledě obecného a šprota obecného v Baltském moři a pro rybolov využívající tyto populace a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2187/2005 a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1098/2007 (Úř. věst. L 191, 15.7.2016, s. 1).

(15)

   Nařízení Rady (ES) č. 850/98 ze dne 30. března 1998 o zachování rybolovných zdrojů pomocí technických opatření na ochranu nedospělých mořských živočichů (Úř. věst. L 125, 27.4.1998, s. 1).

(16) COM/2016/0134 final – 2016/074 (COD).

(17) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(18) http://www.med-ac.eu/ .

(19) 8. října 2014, Split (Chorvatko); 20. listopadu 2014, Řím (Itálie); 11. března 2015, Řím (Itálie); 23. dubna 2015, Marseille (Francie); 11. června 2015, Madrid (Španělsko); 17. února 2016, Řím (Itálie).

(20) MEDAC (2016). MEDAC Doporučení k dlouhodobému plánu řízení malých pelagických druhů v podoblasti GSA 17 (severní Jaderské moře) ze dne 11. března 2016 (Prot. 94/2016).

(21) Wakeford a kol. (2016) Retrospektivní hodnotící studie nařízení o Středozemním moři. Závěrečná zpráva (červenec 2016). http://ec.europa.eu/fisheries/documentation/studies/index_en.htm

(22)

    http://ec.europa.eu/dgs/maritimeaffairs_fisheries/consultations/northern-adriatic- multiannual/index_en.htm – Předmětem veřejné konzultace bylo pouze severní Jaderské moře, protože právě tam probíhá velká většina rybolovu malých pelagických druhů a protože Komise zpočátku zvažovala předložení návrhu víceletého plánu pro severní Jaderské moře, než se rozhodla působnost poněkud rozšířit na celé Jaderské moře. O tomto rozšíření působnosti bylo rozhodnuto za účelem pokrytí celé oblasti, kde se dotčené populace ryb vyskytují, vyhnutí se nepřiměřeným nákladům nezbytným na vypracování samostatného víceletého plánu v budoucnu pouze pro jižní Jaderské moře vzhledem k tomu, jak minimální tento rybolov je (6 % sardelí obecných a sardinek obecných ulovených v Jaderském moři (2013) se vykládá v jižním Jaderském moři, přičemž řada z těchto úlovků byla ve skutečnosti ulovena  v severním Jaderském moři). Podíl vykládky v jižním Jaderském moři se od roku 2008 neustále snižuje.

(23) Lembo a kol. (2015) „Lepší znalost hlavních socioekonomických aspektů týkajících se nejdůležitějších rybolovných činností v Jaderském moři (SEDAF)“. Zvláštní zakázka č. 10 podle rámcové smlouvy MAREA. http://ec.europa.eu/fisheries/documentation/studies/index_en.htm .

(24) Spedicato a kol. (2016) „Studie vyhodnocení určitých scénářů řízení pro přípravu víceletých plánů řízení ve Středozemním a Černém moři“ – CALL MARE/2014/27. http://ec.europa.eu/fisheries/documentation/studies/index_en.htm .

(25) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství – zpráva ze 49. plenárního zasedání (PLEN-15-02), 6. – 10. července 2015, Varese.

(26) „Vyhodnocení a doporučení ohledně rybolovných zdrojů ve Středozemním moři“ – zvláštní zakázka č. 9 na základě rámcové smlouvy MAREA, úkol č. 4 – ad hoc vědecké poradenství na podporu provádění společné rybářské politiky, „Vědecké poradenství ohledně souladu plánů řízení s požadavky společné rybářské politiky ve Středozemním moři“ – upravená zpráva z 8. 8. 2014.

(27) Zpráva GFCM (2016) ze semináře o bio-ekonomickém posouzení opatření v oblasti řízení (WKMSE), 1. – 3. února 2016 .

(28) Výpočet s přihlédnutím k průměrné úmrtnosti způsobené rybolovem v letech 2012, 2013 a 2014.

(29) http://ec.europa.eu/fisheries/reform/impact_assessments_en.htm .

(30) Zpráva ze 45. plenárního zasedání Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (PLEN-14-01).

(31) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/540360/IPOL_STU(2015)540360_EN.pdf .

(32) http://ec.europa.eu/fisheries/documentation/studies/socio_economic_dimension/index_en.htm .

(33) Pracovní dokument útvarů Komise – posouzení dopadů přiložené k dokumentu návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zachování rybolovných zdrojů a ochraně mořských ekosystémů pomocí technických opatření , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1224/2009 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 a (EU) č. 1380/2013 a kterým se ruší nařízení Rady (ES) č. 894/97, (ES) č. 850/98, (ES) č. 2549/2000, (ES) č. 254/2002, (ES) č. 812/2004 a (ES) č. 2187/2005 SWD/2016/057 final - 2016/074 (COD).

(34) Listina základních práv Evropské unie (2012/C 326/02) (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).

(35) Nařízení Rady (ES) č. 199/2008 ze dne 25. února 2008 o vytvoření rámce Společenství pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku (Úř. věst. L 60, 5.3.2008, s. 1).

(36) http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/market/market_observatory/index_en.htm .

(37) Zpráva studijní skupiny VTHVR o hodnocení víceletých plánů rybolovu (SGMOS 09-02) .

(38)

   Úř. věst. C […], […], s. […].

(39) Postoj Evropského parlamentu ze dne ... (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne ... (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(40) Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).

(42) Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (nařízení o Středomoří) (Úř. věst. L 36, 8.2.2007, s. 6).

(43) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). Hodnocení populací ryb v oblasti Středomoří – část 2 (VTHVR-11-14) .

(44) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1392/2014 ze dne 20. října 2014, kterým se stanoví plán výmětů pro některý drobný pelagický rybolov ve Středozemním moři (Úř. věst. L 370, 30.12.2014, s. 21).

(45) Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR) – Populace malých pelagických druhů v Jaderském moři. Hodnocení pro oblast Středomoří část 1 (VTHVR-15-14) . 2015. [Úřad pro úřední tisky Evropské unie, Lucemburk, EUR 27492 EN, JRC 97707, 52 stran.] [Druhá část tohoto odkazu se zdá být chybná. OPOCE, prosím zkontrolovat.]

(46) Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Unie k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).

(47) Posouzení dopadů…[po zveřejnění doplnit odkaz].

(48) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.2.2017

COM(2017) 97 final

PŘÍLOHA

EMPTY

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady,

kterým se zavádí víceletý plán pro populace malých pelagických druhů v Jaderském moři a rybolov využívající tyto populace

{SWD(2017) 63 final}
{SWD(2017) 64 final}

PŘÍLOHA I

Cílová hodnota úmrtnosti způsobené rybolovem

(jak je uvedeno v článku 4)

PŘÍLOHA II

Referenční body pro zachování zdrojů

(jak je uvedeno v článku 5)