EUR-Lex Ingång till EU-rätten

Tillbaka till EUR-Lex förstasida

Det här dokumentet är ett utdrag från EUR-Lex webbplats

Dokument C:2009:321:FULL

Úřední věstník Evropské unie, C 321, 29. prosinec 2009


Visa alla dokument publicerade i detta EUT-nummer
 

ISSN 1725-5163

doi:10.3000/17255163.C_2009.321.ces

Úřední věstník

Evropské unie

C 321

European flag  

České vydání

Informace a oznámení

Svazek 52
29. prosince 2009


Oznámeníč.

Obsah

Strana

 

I   Usnesení, doporučení a stanoviska

 

USNESENÍ

 

Rada

2009/C 321/01

Usnesení Rady ze dne 18. prosince 2009 o společném evropském přístupu k bezpečnosti sítí a informací

1

 

II   Sdělení

 

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2009/C 321/02

Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES – Případy, k nimž Komise nevznáší námitku ( 1 )

5

2009/C 321/03

Bez námitek k navrhovanému spojení (Případ COMP/M.5719 – Oaktree/SGD) ( 1 )

9

 

IV   Informace

 

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

 

Komise

2009/C 321/04

Směnné kurzy vůči euru

10

2009/C 321/05

Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní dohody a dominantní postavení přijaté na jeho 432. zasedání dne 14. září 2007 k návrhu rozhodnutí ve věci COMP/38710 – Bitumen Španělsko

11

2009/C 321/06

Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení přijaté na jeho zasedání dne 28. září 2007 ohledně návrhu rozhodnutí ve věci COMP/38710 – Bitumen Španělsko (2)

12

2009/C 321/07

Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci COMP/38710 – Bitumen Španělsko (v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

13

2009/C 321/08

Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise ze dne 3. října 2007 vztahující se k řízení podle článku 81 Smlouvy o ES (věc COMP/38710 – Bitumen Španělsko) (oznámeno pod číslem K(2007) 4441 v konečném znění)

15

2009/C 321/09

Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění)(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)  ( 1 )

18

 

V   Oznámení

 

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

 

Rada

2009/C 321/10

Prodloužení doby platnosti seznamů úspěšných uchazečů

19

 

ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

 

Komise

2009/C 321/11

Státní podpora – Rumunsko – Státní podpora C 28/09 (ex N 433/09) – Podpůrná opatření ve prospěch Oltchim SA Râmnicu Vâlcea – Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ( 1 )

21

2009/C 321/12

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.5734 – LGE/Unitymedia) ( 1 )

36

2009/C 321/13

Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc COMP/M.5726 – Deutsche Bank/SAL.Oppenheim) ( 1 )

37

 

JINÉ AKTY

 

Komise

2009/C 321/14

Zveřejnění žádosti o uznání tradičního výrazu podle článku 33 nařízení Komise (ES) č. 607/2009

38

2009/C 321/15

Zveřejnění žádosti o uznání tradičního výrazu podle článku 33 nařízení Komise (ES) č. 607/2009

40

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

 


I Usnesení, doporučení a stanoviska

USNESENÍ

Rada

29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/1


USNESENÍ RADY

ze dne 18. prosince 2009

o společném evropském přístupu k bezpečnosti sítí a informací

2009/C 321/01

RADA EVROPSKÉ UNIE,

I.   S OHLEDEM NA:

1.

sdělení Komise ze dne 31. května 2006 nazvané „Strategie pro bezpečnou informační společnost“, jež navrhuje proces dialogu, partnerství a posílení účasti se zapojením členských států a zúčastněných stran ze soukromého sektoru;

2.

sdělení Komise ze dne 12. prosince 2006 o „Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury“, jehož cílem je zlepšit ochranu kritických infrastruktur v EU a vytvořit rámec EU týkající se ochrany kritických infrastruktur;

3.

směrnici Rady ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu;

4.

usnesení Rady ze dne 22. března 2007 o strategii pro bezpečnou informační společnost v Evropě;

5.

závěry Rady ze zasedání ve dnech 19. a 20. dubna 2007 o Evropském programu na ochranu kritické infrastruktury;

6.

sdělení Komise ze dne 30. března 2009 o ochraně kritické informační infrastruktury;

7.

probíhající debatu, zahrnující příslušnou veřejnou konzultaci, o budoucnosti Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a o její úloze při ochraně kritických informačních infrastruktur;

8.

závěry předsednictví o ochraně kritických informačních infrastruktur, které jsou výsledkem ministerské konference v Tallinu konané ve dnech 27. a 28. dubna 2009;

9.

lisabonské cíle v oblasti konkurenceschopnosti a růstu a probíhající práci na přezkumu Lisabonské strategie;

10.

bezpečnostní opatření navržená při přezkumu předpisového rámce pro elektronické komunikace, sítě a služby;

11.

s cílem zajistit účinnou budoucí politiku v oblasti bezpečnosti sítí a informací toto usnesení vychází z předpokladu, že dosud nebylo dosaženo žádných závěrů ohledně změn, které je třeba provést v nařízení o agentuře ENISA. Vzhledem k tomu, že Komise v současnosti provádí přezkum budoucí politiky v oblasti bezpečnosti sítí a informací, by tímto usnesením neměl být před zveřejněním výsledků Komise dotčen jakýkoliv výsledek tohoto přezkumu v souvislosti se změnami nařízení o agentuře ENISA.

II.   BEROUC NA VĚDOMÍ, ŽE:

1.

vzhledem k významu elektronických komunikací, infrastruktur a služeb jakožto základu hospodářských a společenských činností přispívá bezpečnost sítí a informací k důležitým hodnotám a cílům společnosti, jako je demokracie, soukromí, hospodářský růst, svobodný pohyb myšlenek a hospodářská a politická stabilita;

2.

systémy, infrastruktury a služby informačních a komunikačních technologií, včetně internetu, mají pro společnost zásadní význam a jejich narušení může způsobit nesmírnou hospodářskou škodu, z čehož jasně vyplývá důležitost opatření na zvýšení ochrany a odolnosti zaměřených na zajištění nepřetržitosti kritických služeb;

3.

riziko bezpečnostních událostí podlamuje důvěru uživatelů. Vážná narušení sítí a informačních systémů by mohla mít závažný hospodářský a společenský dopad, avšak i každodenní problémy a obtíže mohou narušit důvěru veřejnosti v technologie, sítě a služby;

4.

oblast hrozeb se vyvíjí a roste, čímž se zvyšuje potřeba poskytnout koncovým uživatelům, podnikům a vládám takové infrastruktury elektronických komunikací, jež budou ze své podstaty robustní a odolné, a určit správné pobídky pro poskytovatele za účelem včasného dosažení tohoto cíle;

5.

je třeba posílit bezpečnost sítí a informací a začlenit ji do všech oblastí politik i složek společnosti a zabývat se problémem zajištění dostatečných dovedností, a to prostřednictvím opatření na vnitrostátní i evropské úrovni a zvyšováním povědomí o informačních a komunikačních technologiích mezi uživateli;

6.

dokončení vnitřního trhu a jeho fungování bude vyžadovat, aby se vlastníci sítí a poskytovatelé služeb zapojili do přeshraniční spolupráce, neboť možná narušení v jednom členském státě mohou rovněž zasáhnout další členské státy a EU jako celek;

7.

nové způsoby využívání, jako je „cloud computing“ a software jako služba, ještě více zdůrazňují význam bezpečnosti sítí a informací;

8.

bezpečnost sítí a informací má vést k tomu, aby všechny strany ve všech složkách společnosti mohly důvěřovat informačním systémům, a proto je nutný meziodvětvový a přeshraniční přístup;

9.

vzhledem k narůstajícímu používání informačních a komunikačních technologií ve společnosti je bezpečnost sítí a informací nezbytným předpokladem pro spolehlivé, bezpečné a zajištěné poskytování veřejných služeb, jako je e-Government;

10.

ENISA může stavět na důležité úloze, kterou již v oblasti bezpečnosti sítí a informací zastává.

III.   ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

1.

je nutná vysoká úroveň bezpečnosti sítí a informací v EU za účelem podpory:

a)

svobod a práv občanů, včetně práva na soukromí;

b)

účinné společnosti, pokud jde o kvalitu zpracování informací;

c)

výnosnosti a růstu obchodu a průmyslu;

d)

důvěry občanů a organizací ve zpracování informací a v systémy informačních a komunikačních technologií;

2.

odvětví informačních a komunikačních technologií má pro většinu složek společnosti zásadní význam, a z tohoto důvodu je bezpečnost sítí a informací oblastí, za niž nesou společnou odpovědnost všechny zúčastněné strany, včetně provozovatelů, poskytovatelů služeb, poskytovatelů hardwaru a softwaru, konečných uživatelů, veřejných subjektů a vlád jednotlivých zemí.

IV.   UZNÁVÁ:

1.

význam aktivního a znalého evropského společenství pro bezpečnost sítí a informací, jež přispívá k posílené spolupráci mezi členskými státy a soukromým sektorem;

2.

výhody případného harmonizovaného používání mezinárodních bezpečnostních norem v celé EU pro účely bezpečnosti sítí a informací;

3.

potřebu společného evropského přístupu k bezpečnosti sítí a informací na mezinárodní scéně, neboť jde o celosvětový problém;

4.

význam, který má pro členské státy a orgány EU dostupnost spolehlivých statistických údajů o stavu bezpečnosti sítí a informací v Evropě;

5.

potřebu lepší informovanosti všech zúčastněných strana a potřebu poskytnout jim nástroje pro řízení rizika;

6.

význam, který má zintenzivnění snah členských států o zvýšení informovanosti, výměnu osvědčených postupů a vytvoření pokynů pro členské státy;

7.

význam modelů za účasti více stran, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, založených na dlouhodobém modelu postupu zdola nahoru pro účely zmírnění zjištěných rizik, pokud tento přístup přináší přidanou hodnotou a napomáhá k zajištění vysoké míry odolnosti sítí;

8.

zásadní úlohu, kterou zastávají poskytovatelé při poskytování robustních a odolných infrastruktur elektronických komunikací společnosti;

9.

užitečnost cvičení pořádaných v Evropě v oblasti bezpečnosti sítí a informací, která mohou přinést cenné poznatky provozovatelům sítí a poskytovatelům služeb, jakož i vládám;

10.

skutečnost, že skupiny pro reakci na počítačové hrozby (CERT) na vnitrostátní či vládní úrovni nebo jiné mechanismy odezvy, jež reagují na hrozby a řeší zranitelná místa, mohou přispět k vysoké míře odolnosti a schopnosti sítí a informačních systémů odolávat narušením a napravovat je;

11.

význam prozkoumání strategických účinků, rizik a perspektiv, pokud jde o zřízení skupin CERT pro účely orgánů EU, a zvážení případné budoucí role, kterou má mít ENISA v této záležitosti;

12.

práci, kterou ENISA dosud v oblasti bezpečnosti sítí a informací vykonala, a potřebu tuto agenturu dále rozvíjet, aby se stala účinným orgánem, jež pro evropskou bezpečnost sítí a informací znamená jasný přínos.

V.   ZDŮRAZŇUJE, ŽE:

1.

pro řešení stávajících i budoucích problémů má zásadní význam posílená a celostní evropská strategie pro bezpečnost sítí a informací, v níž bude jasně vymezena úloha Evropské komise, členských států a agentury ENISA;

2.

po odpovídající konzultaci a analýze by se v rámci legislativního procesu měla zvážit modernizace a posílení agentury ENISA, a to prostřednictvím mandátu zajišťujícího pružnost a dohled ze strany členských států a Komise, jakož i účinnou roli stran zastupujících soukromý sektor. Její mandát by měl zohlednit předpisový rámec pro elektronické komunikace, sítě a služby, měl by být v souladu s cíli uvedenými v lisabonské agendě a měl by zahrnovat cíle týkající se výzkumu, inovací, konkurenceschopnosti, hospodářského růstu a zajištění důvěry;

3.

ENISA by mohla podpořit rozvoj politiky i prováděcí úlohy Komise a členských států, zejména pokud jde o překonání rozdílů mezi technologií a politikou, a měla by úzce spolupracovat s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby její činnosti byly v souladu s prioritami EU;

4.

ENISA by v rámci revidovaného mandátu měla sloužit jako odborné středisko EU v záležitostech spojených s bezpečností sítí a informací v EU. Orgány EU by proto při vypracovávání a provádění politik, které mohou mít na tuto oblast dopad, měly žádat o její stanovisko a v co největší míře je zohlednit;

5.

ENISA by rovněž mohla být na základě žádosti nápomocna členským státům při zlepšování jejich vlastních schopností v oblasti bezpečnosti sítí a informací, jakož i schopnosti zvládat bezpečnostní události.

VI.   VYZÝVÁ ČLENSKÉ STÁTY, ABY:

1.

nadále usilovaly o zvýšení důvěry koncových uživatelů informačních a komunikačních technologií prostřednictvím informačních kampaní;

2.

pořádaly vnitrostátní cvičení a/nebo se účastnily pravidelných evropských cvičení v oblasti bezpečnosti sítí a informací a vzaly přitom na vědomí, že vzhledem ke složitosti této oblasti a zapojení soukromého sektoru je nutné rozsáhlé plánování. ENISA by mohla být v tomto ohledu členským státům na žádost nápomocna. Rozsah a zeměpisný rozměr cvičení by se měly postupně přirozeně vyvíjet a měly by být založeny na zjištěných rizicích;

3.

zřídily skupiny pro reakci na počítačové hrozby, pokud tyto kapacity dosud nevytvořily, a posílily spolupráci mezi vnitrostátními skupinami CERT na evropské úrovni. ENISA by mohla být v tomto ohledu členským státům nápomocna;

4.

zvýšily úsilí, pokud jde o programy vzdělávání, odborné přípravy a programy výzkumu v oblasti bezpečnosti sítí a informací s cílem zajistit dostupnost potřebných technických dovedností a odborníků v EU a zvýšit odbornost těch, kteří jsou do této oblasti zapojeni;

5.

postupovaly společně v případě přeshraničních událostí a zvýšily tak svou schopnost reagovat náležitým způsobem, což vyžaduje zintenzivnění dialogu mezi zúčastněnými aktéry s rozhodovací pravomocí, zejména v otázkách důvěrnosti.

VII.   VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

1.

podle potřeby podpořila členské státy při provádění tohoto usnesení;

2.

pravidelně informovala Evropský parlament a Radu o iniciativách v oblasti bezpečnosti sítí a informací prováděných na úrovni EU;

3.

ve spolupráci s agenturou ENISA zahájila kampaň na zvýšení informovanosti veřejnosti a soukromého sektoru v Evropě o významu náležitého řízení rizik v oblasti bezpečnosti sítí a informací;

4.

ve spolupráci s členskými státy pokračovala v určování pobídek pro poskytovatele infrastruktur elektronických komunikací, aby tito poskytovatelé mohli koncovým uživatelům, podnikům a vládám dodávat standardní robustní a odolné infrastruktury;

5.

ve spolupráci s členskými státy vyvíjela metody, jež umožní provádět na úrovni EU srovnatelné vyhodnocování socioekonomických dopadů bezpečnostních událostí a účinnosti preventivních opatření;

6.

podpořila a zlepšila modely za účasti více stran, jež musí prokázat jasnou přidanou hodnotu, která bude přínosem pro koncové uživatele a průmysl;

7.

předložila celostní strategii v oblasti bezpečnosti sítí a informací, (1) včetně návrhů týkajících se posíleného a pružného mandátu agentury ENISA, jakož i posíleného dohledu členských států a Komise;

8.

ve spolupráci s členskými státy provedla analýzu skupin pro reakci na počítačové hrozby s cílem určit, v kterých oblastech je zapotřebí další spolupráce;

9.

i nadále zkoumala možnosti společného nebo interoperabilního přístupu orgánů EU při pořizování bezpečných systémů a služeb informačních a komunikačních technologií.

VIII.   VYZÝVÁ AGENTURU ENISA, ABY:

1.

nadále aktivně podporovala členské státy, Evropskou komisi a další zúčastněné strany při provádění evropských politik bezpečnosti sítí a informací a akčního plánu v oblasti ochrany kritické informační infrastruktury;

2.

společně s členskými státy, Komisí a statistickými orgány pracovala na vytvoření rámce statistických údajů o stavu bezpečnosti sítí a informací v Evropě.

IX.   VYZÝVÁ ZÚČASTNĚNÉ STRANY, ABY:

1.

zintenzívnily úsilí o zvýšení úrovně bezpečnosti sítí a informací, zejména pokud jde o dodávání spolehlivých a důvěryhodných produktů a služeb vyznačujících se jednoduchým používáním;

2.

uživatele řádně informovaly o bezpečnostních rizicích spojených s produkty a službami a o tom, jak se před nimi mohou chránit;

3.

přijaly všechna odpovídající technická a organizační opatření pro zajištění nepřetržitosti, integrity a důvěrnosti sítí a služeb elektronických komunikací;

4.

nadále pracovaly na standardizaci bezpečnosti sítí a informací s cílem nalézt harmonizovaná a interoperabilní řešení;

5.

se společně s členskými státy účastnily cvičení, jež jim umožní náležitě reagovat na mimořádné události.


(1)  Komise navrhuje doplnit slovo „případně“.


II Sdělení

SDĚLENÍ ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/5


Povolení státních podpor v rámci ustanovení článků 87 a 88 Smlouvy o ES

Případy, k nimž Komise nevznáší námitku

(Text s významem pro EHP)

2009/C 321/02

Datum přijetí rozhodnutí

30.10.2009

Odkaz na číslo státní pomoci

N 370/09

Členský stát

Finsko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

St1 Oy: lle myönnetty biopolttoainetta koskeva verovapautus/Befrielse från accis på biobränsle som beviljats St1 Ab

Právní základ

Valtiovarainministeriön päätös N:o 27/502/2008 valmisteverotuslain 50 pykälän nojalla tehtyyn huojennushakemukseen/Finansministeriets beslut Nr 27/502/2008 om ansökan om undantag från skatteplikt enligt avdelning 50 i lagen on accis

Název opatření

Individuální podpora

Cíl

Ochrana životního prostředí

Forma podpory

Sleva na dani

Rozpočet

Celková částka plánované podpory 2,69 mil. EUR

Míra podpory

Délka trvání programu

1.4.2009–31.3.2011

Hospodářská odvětví

Energetika

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Valtiovarainministeriö

PL 28

FI-00023 Valtioneuvosto

SUOMI/FINLAND

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

26.10.2009

Odkaz na číslo státní pomoci

N 522/09

Členský stát

Rakousko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Verlängerung von N 75/07 — „Haftungsregelung für die Umstrukturierung von KMU in Österreich“

Právní základ

Übernahme von Haftungen für die Tourismus- und Freizeitwirtschaft

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Restrukturalizace podniků v obtížích

Forma podpory

Záruka

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 4 mil. EUR; Celková částka plánované podpory 12 mil. EUR

Míra podpory

Opatření nepředstavuje podporu

Délka trvání programu

10.10.2009–9.10.2012

Hospodářská odvětví

Hoteliérství a provoz restaurací (cestovní ruch), Všechny služby

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Österreichische Hotel- und Tourismusbank Gesellschaft m.b.H. Parkring 12 a

1011 Wien

ÖSTERREICH

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

13.11.2009

Odkaz na číslo státní pomoci

N 523/09

Členský stát

Litva

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Amendment to Temporary Framework measure ‘Limited amounts of compatible aid’ (N 272/09)

Právní základ

Rural Development Programme for Lithuania 2007-2013

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Podpora na nápravu vážných poruch ve fungování hospodářství

Forma podpory

Přímá dotace

Rozpočet

Celková částka plánované podpory: 345 808 974 LTL

Míra podpory

Délka trvání programu

do 31.12.2010

Hospodářská odvětví

Všechna odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Ministry of Agriculture of the Republic of Lithuania

Gedimino av. 19

LT-01103 Vilnius

LIETUVA/LITHUANIA

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

17.11.2009

Odkaz na číslo státní pomoci

N 534/09

Členský stát

Rakousko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Förderung von Maßnahmen der Umstrukturierung bei kleinen und mittleren Unternehmungen

Právní základ

Spezielle Richtlinien für die Förderung von Umstrukturierung von Unternehmen in Schwierigkeiten

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Restrukturalizace podniků v obtížích

Forma podpory

Snížení úrokové sazby, Záruka, Půjčka za zvýhodněných podmínek

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 1,2 mil. EUR; Celková částka plánované podpory 3,6 mil. EUR

Míra podpory

Délka trvání programu

10.10.2009–9.10.2012

Hospodářská odvětví

Všechna odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Niederösterreich

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm

Datum přijetí rozhodnutí

17.11.2009

Odkaz na číslo státní pomoci

N 548/09

Členský stát

Rakousko

Region

Název (a/nebo jméno příjemce)

Richtlinie für Rettungs- und Umstrukturierungsbeihilfen für KMU in Burgenland

Právní základ

Richtlinien des Landes Burgenlandes über die Gewährung von Rettungs- und Umstrukturierungsbeihilfen an kleine und mittlere Unternehmen

Název opatření

Režim podpory

Cíl

Záchrana podniků v obtížích, Restrukturalizace podniků v obtížích

Forma podpory

Záruka, Půjčka za zvýhodněných podmínek, Přímá dotace

Rozpočet

Předpokládané roční výdaje 1 mil. EUR; Celková částka plánované podpory 3 mil. EUR

Míra podpory

Délka trvání programu

10.10.2009–9.10.2012

Hospodářská odvětví

Všechna odvětví

Název a adresa orgánu poskytujícího podporu

Wirtschaftsservice Burgenland AG

Technologiezentrum

7000 Eisenstadt

ÖSTERREICH

Další informace

Rozhodnutí v autentickém znění po odstranění všech informací, jež jsou předmětem obchodního tajemství, najdete na adrese:

http://ec.europa.eu/community_law/state_aids/state_aids_texts_cs.htm


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/9


Bez námitek k navrhovanému spojení

(Případ COMP/M.5719 – Oaktree/SGD)

(Text s významem pro EHP)

2009/C 321/03

Dne 17. prosince 2009 se Komise rozhodla nevznášet proti výše uvedenému oznámenému spojení námitky a prohlásit jej za slučitelné se společným trhem. Základem tohoto rozhodnutí je ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004. Úplné znění rozhodnutí je k dispozici pouze v angličtině a bude zveřejněno poté, co z něj budou odstraněny případné skutečnosti, jež mají povahu obchodního tajemství. Znění tohoto rozhodnutí bude k dispozici:

v oddílu týkajícím se spojení podniků na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži (http://ec.europa.eu/competition/mergers/cases/). Tato internetová stránka umožňuje vyhledávat jednotlivá rozhodnutí o spojení podniků, a to podle společnosti, čísla případu, data a indexu hospodářského odvětví,

v elektronické podobě na internetových stránkách EUR-Lex (http://eur-lex.europa.eu/en/index.htm) pod číslem 32009M5719. Stránky EUR-Lex umožňují přístup k evropskému právu po internetu.


IV Informace

INFORMACE ORGÁNŮ A INSTITUCÍ EVROPSKÉ UNIE

Komise

29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/10


Směnné kurzy vůči euru (1)

28. prosince 2009

2009/C 321/04

1 euro =


 

měna

směnný kurz

USD

americký dolar

1,4405

JPY

japonský jen

131,86

DKK

dánská koruna

7,4429

GBP

britská libra

0,90143

SEK

švédská koruna

10,3965

CHF

švýcarský frank

1,4888

ISK

islandská koruna

 

NOK

norská koruna

8,3440

BGN

bulharský lev

1,9558

CZK

česká koruna

26,418

EEK

estonská koruna

15,6466

HUF

maďarský forint

273,30

LTL

litevský litas

3,4528

LVL

lotyšský latas

0,7085

PLN

polský zlotý

4,1610

RON

rumunský lei

4,2020

TRY

turecká lira

2,1777

AUD

australský dolar

1,6222

CAD

kanadský dolar

1,5069

HKD

hongkongský dolar

11,1713

NZD

novozélandský dolar

2,0312

SGD

singapurský dolar

2,0256

KRW

jihokorejský won

1 682,66

ZAR

jihoafrický rand

10,8203

CNY

čínský juan

9,8386

HRK

chorvatská kuna

7,3140

IDR

indonéská rupie

13 615,30

MYR

malajsijský ringgit

4,9409

PHP

filipínské peso

66,735

RUB

ruský rubl

42,7550

THB

thajský baht

48,103

BRL

brazilský real

2,4994

MXN

mexické peso

18,4989

INR

indická rupie

67,0850


(1)  Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/11


Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní dohody a dominantní postavení přijaté na jeho 432. zasedání dne 14. září 2007 k návrhu rozhodnutí ve věci COMP/38710 – Bitumen Španělsko

2009/C 321/05

(1)

Členové poradního výboru souhlasí s hodnocením Evropské komise ohledně skutkového stavu jako dohody a/nebo jednání ve vzájemné shodě ve smyslu článku 81 Smlouvy o ES.

(2)

Členové poradního výboru souhlasí s hodnocením Evropské komise ohledně výrobku a zeměpisné oblasti ovlivněné kartelem.

(3)

Členové poradního výboru souhlasí s hodnocením Evropské komise, podle nějž tento kartel představuje jediné a trvající protiprávní jednání.

(4)

Členové poradního výboru souhlasí s hodnocením Evropské komise, podle nějž dohoda a/nebo jednání ve vzájemné shodě mezi dodavateli bitumenu ve Španělsku mohly mít významný vliv na obchod mezi členskými státy.

(5)

Členové poradního výboru souhlasí s hodnocením Evropské komise, že Repsol a Cepsa hrály v kartelu vedoucí úlohu.

(6)

Členové poradního výboru souhlasí s hodnocením Evropské komise, že se Nynäs a Petrogal v menší míře účastnily určitých činností kartelu.

(7)

Členové poradního výboru souhlasí s hodnocením Evropské komise ohledně žádostí předložených podle oznámení o shovívavosti z roku 2002.

(8)

Členové poradního výboru souhlasí s hodnocením Evropské komise ohledně adresátů návrhu rozhodnutí, zejména pokud jde o přisouzení odpovědnosti mateřským společnostem dotčených skupin.

(9)

Členové poradního výboru doporučují, aby bylo jeho stanovisko zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/12


Stanovisko Poradního výboru pro restriktivní praktiky a dominantní postavení přijaté na jeho zasedání dne 28. září 2007 ohledně návrhu rozhodnutí ve věci COMP/38710 – Bitumen Španělsko (2)

Zpravodaj: Lotyšsko

2009/C 321/06

1.

Členové Poradního výboru souhlasí s Komisí ohledně základní výše pokut.

2.

Členové Poradního výboru souhlasí s Komisí ohledně navýšení základní částky s cílem zajistit dostatečně odrazující účinek.

3.

Členové Poradního výboru souhlasí s Komisí ohledně navýšení základní částky vzhledem k přitěžujícím okolnostem.

4.

Členové Poradního výboru souhlasí s Komisí ohledně snížení základní částky vzhledem k polehčujícím okolnostem.

5.

Členové Poradního výboru souhlasí s Komisí ohledně snížení pokut na základě oznámení o shovívavosti z roku 2002.

6.

Členové Poradního výboru souhlasí s Komisí ohledně konečné výše pokut.

7.

Členové poradního výboru doporučují zveřejnit jeho stanovisko v Úředním věstníku Evropské unie.


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/13


Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení ve věci COMP/38710 – Bitumen Španělsko

(v souladu s články 15 a 16 rozhodnutí Komise 2001/462/ES, ESUO ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21)

2009/C 321/07

Z návrhu rozhodnutí v uvedené věci vyplývají tyto připomínky.

Vyšetřování bylo zahájeno poté, co podnik BP podal dne 20. června 2002 žádost o ochranu před pokutami v souladu s oznámením Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (oznámení o shovívavosti) (1). Tato žádost se týkala údajného jednání v rozporu s hospodářskou soutěží v odvětví bitumenu v Nizozemsku, Belgii a Španělsku (2). Dne 19. července 2002 Komise poskytla podniku BP podmínečnou ochranu před pokutami.

Ve dnech 1. a 2. října 2002 byly vykonány neohlášené kontroly v prostorách BP España S.A., Composán Construcción S.A., Nynäs Petróleo S.A., Petrogal Española S.A., Petrogal S.A., Galp Energía, SGPS S.A., Productos Asfálticos S.A., Probisa Tecnología y Construcción S.A. a Repsol YFP Lubricantes y Especialidades S.A..

Podniky Repsol a Proas následně požádaly o shovívavost podle oznámení o shovívavosti a příslušné útvary Komise je dopisy ze dne […] (3) informovaly o záměru Komise snížit pokuty v rámci rozpětí uvedených v bodě 23 oznámení o shovívavosti.

Dne 22. srpna 2006 přijala Komise prohlášení o námitkách, které bylo adresováno 13 právním subjektům náležejícím pěti různým podnikům (Repsol, Proas, BP, Nynäs a Petrogal). V prohlášení o námitkách vyjádřila Komise předběžné stanovisko, že se dotčené podniky minimálně v období od 1. března 1991 do 1. října 2002 podílely na jediném, komplexním a trvajícím protiprávním jednání, jež je v rozporu s čl. 81 odst. 1 Smlouvy o ES, a oznámila svůj úmysl přijmout rozhodnutí o protiprávním jednání a uložit pokuty. Podle Komise se strany dohodly na tržních kvótách, objemech a rozdělení zákazníků, vyměňovaly si citlivé informace o trhu, vytvořily kompenzační mechanismus a dohodly se na cenách. Kartel zahrnoval území Španělska vyjma Kanárské ostrovy. Komise navíc zaujala v prohlášení o námitkách předběžné stanovisko, že podnik BP nesplnil své povinnosti podle oznámení o shovívavosti a že konečné rozhodnutí o tom, zda Komise poskytne, či neposkytne podniku BP ochranu před pokutami, bude učiněno až v konečném rozhodnutí.

Podniky Proas, Petrogal a Nynäs požádaly o prodloužení termínu pro odpověď na prohlášení o námitkách. Zatímco žádostem podniku Proas a Nynäs jsem částečně vyhověl, žádost podniku Petrogal jsem zamítl, protože nebyla řádně odůvodněna. Všechny strany odpověděly ve stanovené lhůtě.

Adresátům prohlášení o námitkách byl poskytnut přístup ke spisu prostřednictvím CD-ROMu. V prostorách Komise jim byly zpřístupněny ústní prohlášení a dokumenty předložené Komisi v rámci oznámení o shovívavosti.

Petrogal a Nynäs požádaly o další přístup k nepřístupným dokumentům ve spise týkajícím se podobných/sousedních produktů a/nebo jiných zeměpisných trhů, které nebyly součástí námitek vznesených v prohlášení o námitkách.

Podle mého názoru je přístup ke spisu nástrojem, který má zajistit, aby bylo zcela dodrženo právo stran na obhajobu, a může se proto vztahovat jen na informace, které se týkají věcných a právních skutečností obsažených v prohlášení o námitkách, z nichž Komise při svých námitkách vychází. Po posouzení žádostí podniků Petrogal a Nynäs jsem dospěl k závěru, že požadované dokumenty objektivně nesouvisí s věcnými a právními tvrzeními, jež jsou obsažena v prohlášení o námitkách, a že proto přístup k těmto dokumentům nebyl požadován z důvodu řádného výkonu práva na obhajobu.

Kromě toho si podnik Nynäs stěžoval na praktická opatření v souvislosti s udělením přístupu ke spisu v prostorách Komise a tvrdil, že jim bránila v řádném výkonu práva na obhajobu. Nynäs zejména tvrdil, že přepis rozhovorů byl nepřesný, některé části byly vynechány, a nelze ho tudíž považovat za spolehlivý.

V dopise ze dne 31. října 2006 jsem informoval Nynäs, že podle mého názoru byl přístup ke spisu v případě zvláště citlivých dokumentů, které předložili žadatelé o shovívavost, zorganizován v prostorách Komise tak, aby chránil oprávněný zájem žadatelů o shovívavost a současně zajistil podniku Nynäs právo na slyšení. Pokud jde o údajně nepřesný přepis rozhovorů, zdůraznil jsem zejména, že podniku Nynäs byl následně poskytnut přístup k originálním nahrávkám, a že byla tato věc tudíž vyřešena řádným postupem. Dospěl jsem proto k závěru, že opatření týkající se přístupu ke spisu nebránila řádnému výkonu práv podniku Nynäs na obhajobu.

Na žádost stran se dne 12. prosince 2006 konalo slyšení v souladu s článkem 12 nařízení Komise č. 773/2004. Slyšení se zúčastnili všichni adresáti prohlášení o námitkách, kromě Cepsa, Repsol YFP S.A. a Repsol Petróleo S.A.

Vzhledem k písemným odpovědím na prohlášení o námitkách a výpovědím při slyšení byla Petrogalu snížena doba trvání jeho účasti na protiprávním jednání, jak byla popsána v prohlášení o námitkách. Kromě toho po dalších podáních ze strany BP v rámci odpovědí na prohlášení o námitkách Komise shledala, že podnik BP splnil všechny podmínky podle oznámení o shovívavosti, a že je proto způsobilý k ochraně před pokutami, které by mu byly jinak uděleny.

Podle mého názoru se návrh rozhodnutí vztahuje pouze na ty námitky, k nimž měly strany příležitost se vyjádřit.

Domnívám se, že v této věci bylo právo na slyšení všech zúčastněných stran dodrženo.

V Bruselu dne 20. září 2007.

Serge DURANDE


(1)  Úř. věst. C 45, 19.2.2002, s. 3.

(2)  Původně byly tyto údajné protisoutěžní činnosti předmětem společného vyšetřování. V průběhu vyšetřování však vyšlo najevo, že jednání v těchto třech různých členských státech není objektivně provázané, a vyšetřování bylo rozděleno do tří různých případů.

(3)  Dne 2. srpna 2006 (oprava ze dne 9. června 2009).


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/15


Souhrnná zpráva o rozhodnutí Komise

ze dne 3. října 2007

vztahující se k řízení podle článku 81 Smlouvy o ES

(věc COMP/38710 – Bitumen Španělsko)

(oznámeno pod číslem K(2007) 4441 v konečném znění)

(Pouze anglické a španělské znění je závazné)

2009/C 321/08

Komise dne 3. října 2007 přijala rozhodnutí vztahující se k řízení podle článku 81 Smlouvy o ES. Komise v souladu s článkem 30 nařízení Rady (ES) č. 1/2003  (1) zveřejňuje jména stran a hlavní obsah rozhodnutí, včetně všech uložených sankcí, a bere přitom v úvahu oprávněný zájem podniků na ochraně jejich obchodního tajemství. Celé znění rozhodnutí bez důvěrných údajů bude zpřístupněno v závazných jazycích případu na internetových stránkách generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž na adrese:

http://ec.europa.eu/comm/competition/index_en.html

1.   ÚVOD

(1)

Rozhodnutí ukládá pokutu pěti podnikům za jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy. Od roku 1991 do roku 2002 se tyto podniky účastnily dohody o rozdělení trhu a koordinaci cen penetračního bitumenu na španělském trhu.

2.   POPIS PŘÍPADU

2.1   Shrnutí protiprávního jednání

(2)

Rozhodnutí se týká jediného a pokračujícího protiprávního jednání v rozporu s článkem 81 Smlouvy spočívajícím v rozdělení trhu a koordinaci cen na trhu penetračního bitumenu. Svojí povahou toto jednání představuje jeden z nejzávažnějších způsobů porušení článku 81 Smlouvy.

(3)

Uvedené jednání začalo nejpozději již v březnu 1991 a trvalo nejméně do října 2002. Zahrnovalo území Španělska (vyjma Kanárské ostrovy).

(4)

Hodnota španělského trhu penetračního bitumenu v roce 2001, posledním celém roce, kdy docházelo k uvedenému jednání, byla přibližně 286 milionů EUR.

(5)

Rozhodnutí je určeno podnikům Repsol, Proas-Cepsa, British Petroleum („BP“), Nynäs a Petrogal-Galp (pět podniků, 13 právnických osob). V průběhu uvedeného jednání tyto podniky společně kontrolovaly přes 90 % španělského trhu s penetračním bitumenem.

(6)

Bitumen vzniká jako vedlejší produkt při destilaci ropy. Zhruba 85 % bitumenu vyrobeného v EU se použije na stavbu silnic jako pojivo při výrobě asfaltu, kde je bitumen použit ke spojování kamenů. Zbývajících 15 % je použito v jiných stavebních odvětvích, kupříkladu v průmyslovém využití, jako jsou pokrývačské práce. Zhruba 80 % bitumenu použitého na stavbu silnic není dále zpracováváno: ten se nazývá penetrační bitumen. Zbývajících 20 % bitumenu použitého na stavbu silnic sestává z dále zpracovaného bitumenu, jako je asfaltová emulze a modifikovaný bitumen. Výrobkem, na který se vztahuje rozhodnutí, je penetrační bitumen, tedy bitumen používaný na stavbu silnic bez dalšího zpracování.

(7)

Adresáti tohoto rozhodnutí se účastnili v různém rozsahu kartelu, přičemž:

stanovili tržní kvóty,

na základě tržních kvót přidělili objemy a zákazníky každému účastníkovi,

sledovali provádění dohod o rozdělení trhu a zákazníků a za tímto účelem si vyměňovali citlivé obchodní informace,

stanovili kompenzační mechanismy k nápravě odchylek od dohod o rozdělení trhu a zákazníků,

dohodli se na rozdílech v ceně bitumenu a na okamžiku, kdy budou uplatněny nové ceny.

(8)

Ceny byly koordinovány s cílem podpořit ujednání o rozdělení trhu, neboť tak bylo zajištěno, že rozdíly v cenách mezi jednotlivými dodavateli nenaruší dohodnuté přidělení objemů a zákazníků.

(9)

Diskuze o rozdělení trhu a cenových rozdílech byly vedeny u takzvaného „asfaltového stolu“, kde se členové kartelu zúčastňovali dvoustranných i mnohostranných jednání.

(10)

V diskuzích o rozdělení trhu, vedených jednou za rok, se hodnotil a rozděloval trh pro příští rok. Dokument, ve kterém se na závěr každoročních jednání kolem „asfaltového stolu“ odrážela dohoda o rozdělení trhu s přidělením objemů a zákazníků každému účastníku, se nazýval „PTT“ nebo „Petete“.

(11)

Co se týče cenových rozdílů a okamžiku jejich uplatnění, na těch se zpravidla dohodly Repsol a Proas, které o dosažené dohodě následně informovaly ostatní účastníky kartelu.

2.2   Adresáti a doba trvání protiprávního jednání

(12)

Adresáti tohoto rozhodnutí a doba trvání jejich účasti v kartelu:

Repsol YPF Lubricantes y Especialidades S.A. (Rylesa):

1. březen 1991 – 1. říjen 2002

Repsol Petróleo S.A.:

1. březen 1991 – 1. říjen 2002

Repsol YPF S.A.:

1. březen 1991 – 1. říjen 2002

Productos Asfálticos S.A. (Proas):

1. březen 1991 – 1. říjen 2002

Compañía Española de Petróleos S.A. (CEPSA):

1. březen 1991 – 1. říjen 2002

BP Oil España S.A.:

1. srpen 1991 – 20. červen 2002

BP España S.A.:

1. srpen 1991 – 20. červen 2002

BP plc:

1. srpen 1991 – 20. červen 2002

Nynäs Petróleo S.A.:

1. březen 1991 – 1. říjen 2002

AB Nynäs Petroleum:

22. květen 1991 – 1. říjen 2002

Galp Energia España S.A.:

31. leden 1995 – 1. říjen 2002

Petróleos de Portugal S.A.:

31. leden 1995 – 1. říjen 2002

Galp Energia, SGPS, S.A.:

22. duben 1999 – 1. říjen 2002

2.3   Opravné prostředky

2.3.1   Základní výše pokut

2.3.1.1   Závažnost

(13)

Uvedené protiprávní jednání se omezilo na jeden členský stát, který nicméně představuje podstatnou část vnitřního trhu. Přestože jeho skutečný dopad na trh nelze měřit, je toto jednání kvůli své povaze kvalifikováno jako velmi závažné.

2.3.1.2   Rozdílné zacházení

(14)

Jelikož je mezi obraty jednotlivých účastníků kartelu na španělském trhu s bitumenem značný nepoměr, bylo pro zohlednění skutečné schopnosti každého účastníka poškodit hospodářskou soutěž uplatněno rozdílné zacházení ve formě rozdělení do skupin.

(15)

Za tímto účelem byly podniky rozděleny do tří kategorií podle velikosti svých podílů na trhu (na základě hodnoty prodejů) s dotyčným výrobkem ve Španělsku v roce 2001, posledním celém roce, kdy docházelo k uvedenému protiprávnímu jednání.

2.3.1.3   Dostatečný odrazující účinek

(16)

Za účelem určení takové výše pokuty, která zajistí dostatečný odrazující účinek, byl použit násobicí koeficient na pokuty uložené podnikům BP (1,8) a Repsol (1,2) s ohledem na jejich celkovou velikost.

2.3.1.4   Doba platnosti

(17)

Jednotlivá procentuální zvýšení jsou uplatněna podle doby trvání účasti na protiprávním jednání každé právnické osoby, jak byla popsána výše.

2.3.2   Přitěžující okolnosti: vedoucí úloha

(18)

Repsol a Proas byly významnou hnací silou kartelu a jednaly jako spoluvůdci. Tomu odpovídá 30 % zvýšení základní částky pokuty, která má být uložena každému z těchto podniků z důvodu jeho vedoucí úlohy.

2.3.3   Polehčující okolnosti: v určitých ohledech omezená účast na protiprávním jednání

(19)

Nynäs a Petrogal uplatňují polehčující okolnost na základě toho, že v protiprávním jednání hrály pasivní či „následovnickou“ úlohu. V rozhodnutí se toto tvrzení zamítá, neboť tyto společnosti se ve skutečnosti každoročně účastnily diskuzí o rozdělení trhu na další rok. Přiznává se však 10 % snížení pokuty vzhledem k tomu, že účast podniků Nynäs a Petrogal na protiprávním jednání byla v určitých ohledech, zvláště při sledování a kompenzačních mechanismech, jakož i při koordinování cen, méně pravidelná a aktivní než u ostatních účastníků.

2.3.4   Použití horní hranice 10 % obratu

(20)

Při výpočtu uvedených pokut byla použita horní hranice 10 % světového obratu, kterou stanovuje čl. 23 odst. 2 nařízení č. 1/2003.

2.3.5   Uplatnění oznámení o shovívavosti z roku 2002

2.3.5.1   Ochrana před pokutami

(21)

Případ byl zahájen na základě žádosti o ochranu před pokutami, kterou podal BP podle oznámení o shovívavosti (2). Komise navíc v prohlášení o námitkách adresovaných podniku BP předběžně shledala, že podnik BP nesplnil své povinnosti spolupráce podle oznámení o shovívavosti a že konečné rozhodnutí o tom, zda Komise poskytne, či neposkytne podniku BP ochranu před pokutami, bude učiněno až v konečném rozhodnutí.

(22)

S ohledem na okolnosti případu bylo v rozhodnutí nakonec uvedeno, že BP spolupracoval skutečně, plně, průběžně a pohotově po celou dobu správního řízení a poskytl Komisi veškeré důkazy, jakmile je získal do držení nebo k nim měl přístup, čímž splnil podmínky vymezené bodem 11 písm. a) oznámení o shovívavosti. BP rovněž splnil povinnosti podle bodu 11 písm. b) a c) oznámení o shovívavosti, neboť bezprostředně po podání své žádosti podle bodu 8 písm. a) oznámení o shovívavosti ukončil svou účast na protiprávním jednání a nepodnikl žádné kroky, které by nutily jiné podniky k účasti na tomto protiprávním jednání.

(23)

Rozhodnutí proto obsahuje závěr, že BP splnil všechny podmínky bodu 11 oznámení o shovívavosti, a má tak nárok na ochranu před pokutami, které by mu jinak byly uloženy.

2.3.5.2   Snížení pokut

(24)

Repsol a Proas podaly žádost o snížení pokut podle oznámení o shovívavosti. Komise souhlasila se snížením pokuty prvnímu podniku o 40 % a druhému o 25 %. Tato procentuální snížení zohlednila, že tyto podniky: i) poskytly významnou přidanou hodnotu, ale ii) vyšly vstříc v pozdním stadiu řízení a až poté, co Komise zaslala podrobnou žádost o informace.

3.   ROZHODNUTÍ

(25)

Níže uvedené podniky jednaly v rozporu s článkem 81 Smlouvy, neboť se účastnily v průběhu uvedených období souboru dohod a jednání ve vzájemné shodě v oblasti obchodu s penetračním bitumenem, které pokrývaly španělské území (vyjma Kanárské ostrovy) a které spočívaly v ujednáních o rozdělení trhu a koordinaci cen.

Repsol YPF Lubricantes y Especialidades S.A., Repsol Petróleo S.A. a Repsol YPF S.A. od 1. března 1991 do 1. října 2002;

Productos Asfálticos S.A. a Compañía Española de Petróleos S.A. od 1. března 1991 do 1. října 2002;

BP Oil España S.A., BP España S.A. a BP plc od 1. srpna 1991 do 20. června 2002;

Nynäs Petróleo S.A. od 1. března 1991 do 1. října 2002; AB Nynäs Petróleo od 22. května 1991 do 1. října 2002;

Galp Energia España S.A. a Petróleos de Portugal S.A. od 31. ledna 1995 do 1. října 2002; Galp Energia, SGPS, S.A. od 22. dubna 1999 do 1. října 2002.

(26)

Za popsané protiprávní jednání se ukládají tyto pokuty:

Repsol YPF Lubricantes y Especialidades S.A., Repsol Petróleo S.A. a Repsol YPF S.A. jsou společně a nerozdílně odpovědné za zaplacení 80 496 000 EUR;

Productos Asfálticos S.A. a Compañía Española de Petróleos S.A. jsou společně a nerozdílně odpovědné za zaplacení 83 850 000 EUR;

BP Oil España S.A., BP España S.A. a BP plc jsou společně a nerozdílně odpovědné za zaplacení 0 EUR;

Nynäs Petróleo S.A.: 10 642 500 EUR; z čehož AB Nynäs Petroleum je společně a nerozdílně odpovědný za zaplacení 10 395 000 EUR, a

Galp Energia España S.A. a Petróleos de Portugal S.A. jsou společně a nerozdílně odpovědné za zaplacení 8 662 500 EUR; z čehož Galp Energia, SGPS, S.A., je společně a nerozdílně odpovědný za zaplacení 6 435 000 EUR.

(27)

Výše uvedeným podnikům se nařizuje, aby, pokud tak již neučinily, okamžitě ukončily protiprávní jednání a aby se zdržely opakování veškerého jednání popsaného v rozhodnutí a veškerého jednání se stejným nebo podobným cílem či účinkem.


(1)  Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 45, 19.2.2002, s. 3.


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/18


Sdělení Komise v rámci provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

(Zveřejnění názvů a odkazů harmonizovaných norem v rámci směrnice)

2009/C 321/09

ESO (2)

Odkaz a název harmonizované normy

(a referenční dokument)

První zveřejněnív Úředním věstníku

Odkaz na nahrazovanou normu

Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy

Poznámka 1

CEN

EN 1501-1:1998 + A2:2009

Vozidla pro odvoz odpadu a k nim příslušející vyklápěcí zařízení – Všeobecné požadavky na bezpečnost – Část 1: Automobily pro odvoz odpadu s vyklápěcím zařízením vzadu

Toto je první zveřejnění

 

 

CEN

EN 1501-2:2005 + A1:2009

Vozidla pro odvoz odpadu a příslušející vyklápěcí zařízení – Všeobecné požadavky na bezpečnost – Část 2: Automobily pro odvoz odpadu s vyklápěcím zařízením na boku

Toto je první zveřejnění

 

 

CEN

EN ISO 13849-1:2008

Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečnostní části ovládacích systémů – Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci (ISO 13849-1:2006)

8.9.2009

EN ISO 13849-1:2006

EN 954-1:1996

31.12.2011 (1)

 

EN ISO 13849-1:2008/AC:2009

 

 

 

Pozn. 1:

Datum ukončení presumpce shody je obvykle datum ukončení platnosti (dup) stanovené Evropskou organizací pro normalizaci. Uživatelé těchto norem se však upozorňují na to, že v některých výjimečných případech tomu může být i jinak.

Poznámka:

Veškeré informace o dostupnosti norem lze obdržet buď od Evropských organizací pro normalizaci nebo od národních orgánů pro normalizaci. Jejich seznam je v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES , ve znění směrnice 98/48/ES.

Zveřejnění odkazů v Úředním věstníku Evropské unie neznamená, že uvedené normy jsou k dispozici ve všech jazycích Společenství.

Více informací o harmonizovaných normách je k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/harmonised-standards


(1)  Datum ukončení presumpce shody nahrazované normy, určené původně na 28.12.2009 bylo odloženo o dva roky.

(2)  ESO: Evropské organizace pro normalizaci:

CEN: Avenue Marnix 17, 1000 Brussels, BELGIUM, tel. +32 25500811; fax +32 25500819 (http://www.cen.eu)

Cenelec: Avenue Marnix 17, 1000 Brussels, BELGIUM, tel. +32 25196871; fax +32 25196919 (http://www.cenelec.eu)

ETSI: 650 route des Lucioles, 06921 Sophia Antipolis, FRANCE, tel. +33 492944200; fax +33 49654716 (http://www.etsi.eu).


V Oznámení

SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Rada

29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/19


Prodloužení doby platnosti seznamů úspěšných uchazečů

2009/C 321/10

Z rozhodnutí zástupce generálního tajemníka Rady Evropské unie je platnost seznamů vhodných kandidátů sestavených na základě níže uvedených otevřených výběrových řízení prodloužena:

Článek 1: do 31.prosince 2010:

Rada/A/393

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici řecky hovořících administrativní pracovníků; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 98 ze dne 6. dubna 2000;

Rada/A/394

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici portugalsky hovořících administrativních pracovníků; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 99 ze dne 7. dubna 2000;

Rada/A/397

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici administrativních pracovníků v oblasti řízení bezpečnosti a v oblasti bezpečnostního šetření a prověrek; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 169 A ze dne 13. června 2001;

Rada/A/400

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici administrativních pracovníků v bezpečnostním oddělení – útvaru fyzické bezpečnosti; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 300 A ze dne 26. října 2001;

Rada/A/401

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici administrativních pracovníků v bezpečnostním oddělení – útvaru auditu bezpečnosti údajů a akreditace systémů; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v  Úředním věstníku Evropských společenství C 300 A ze dne 26. října 2001;

Rada/A/406

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici hlavních administrátorů v úřadu pro bezpečnost informačních systémů (Infosec) - asistenta vedoucího úřadu Infosec; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 300 A ze dne 26. října 2001;

Rada/A/408

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici hlavních administrativních pracovníků v oddělení pro politiku nemovitostí a projekty (útvar nemovitostí); oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v  Úředním věstníku Evropských společenství C 315 A ze dne 9. listopadu 2001;

Rada/A/415

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici vedoucího oddělení preventivní zdravotní péče a bezpečnosti při práci; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 170 A ze dne 16. července 2002;

Rada/LA/398

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici anglicky hovořících překladatelů; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 198 ze dne 13. července 2001;

Rada/C/413

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici finsky hovořících asistentů; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 49 ze dne 2. února 2002;

Rada/C/407

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici administrativních asistentů v úřadu pro bezpečnost informačních systémů (Infosec); oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 300 A ze dne 26. října 2001.

RADA/420/AD5

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici pomocných administrátorů v oblasti bezpečnosti (Kabinet/Bezpečnost: oddělení vnější bezpečnosti/ochrany misí); oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 316 A ze dne 13. prosince 2005.

RADA/421/AD5

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici pomocných administrátorů v oblasti bezpečnosti (Kabinet/Bezpečnost: oddělení vnitřní ochrany); oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 316 A ze dne 13. prosince 2005.

RADA/422/AST3

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici asistentů v oblasti bezpečnosti (Kabinet/Bezpečnost: oddělení vnitřní ochrany); oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 316 A ze dne 13. prosince 2005.

Rada/425/AD9

pro sestavení seznamu kandidátů pro přijetí na pozici hlavních administrátorů v oblasti informačních technologií (Ředitelství komunikačních a informačních systémů (CIS): útvar „Produkční řešení“); oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 316 A ze dne 13. prosince 2005.

RADA/427/AD8

pro obsazení volného místa administrátora v oblasti evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP); oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 108 A ze dne 12. května 2007.

Rada/428/AD12

pro obsazení volného místa vedoucího odboru v oblasti bezpečnosti; oznámení o tomto výběrovém řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství C 150 A ze dne 4. července 2007.


ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

Komise

29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/21


STÁTNÍ PODPORA – RUMUNSKO

Státní podpora C 28/09 (ex N 433/09) – Podpůrná opatření ve prospěch Oltchim SA Râmnicu Vâlcea

Výzva k podání připomínek podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES

(Text s významem pro EHP)

2009/C 321/11

Dopisem ze dne 15. září 2009 uvedeným v závazném znění na stránkách, jež následují po tomto shrnutí, oznámila Komise Rumunsku své rozhodnutí zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES ohledně výše uvedeného opatření.

Zúčastněné strany mohou zaslat své připomínky k opatření, kvůli němuž Komise řízení zahajuje, do jednoho měsíce ode dne zveřejnění tohoto shrnutí a připojeného dopisu na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

State aid Greffe

Rue de la Loi 200

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË

Fax +32 22961242

Rumunsko bude s těmito připomínkami seznámeno. O důvěrné zpracování totožnosti zúčastněné strany, která podává připomínky, lze požádat písemně s uvedením důvodů této žádosti.

SHRNUTÍ

I.   POSTUP

1.

Elektronickým oznámením ze dne 17. července 2009 informovaly rumunské orgány Komisi o svém záměru přijmout dvě podpůrná opatření ve prospěch petrochemické společnosti Oltchim SA Râmnicu Vâlcea („Oltchim“), v níž vlastní rumunský stát většinový podíl 54,8 %.

II.   POPIS

2.

Oltchim je jednou z největších petrochemických společností v Rumunsku a jihovýchodní Evropě. Na konci roku 2007 dosahoval celkový dluh Oltchim vůči rumunskému státu výše 538 milionů RON (přibližně 135 milionů EUR).

3.

Dvěma oznámenými opatřeními jsou i) výměna dluhu za kmenové akcie v hodnotě 135 milionů EUR; a ii) státní záruka pokrývající 80 % komerční půjčky v celkové výši 424 milionů EUR, která je určena na investice potřebné k provedení plánu rozvoje společnosti.

4.

Z hlediska rumunských orgánů nepředstavuje ani jedno z obou opatření státní podporu vzhledem k tomu, že stát jedná jako investor v tržním prostředí.

III.   HODNOCENÍ

5.

Komise pochybuje, že by tato dvě opatření nepředstavovala státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.

6.

Komise musí přezkoumat, zda obě plánovaná opatření splňují kritéria jednání investora v tržním prostředí, jak tvrdí Rumunsko. Komise musí zvláště určit, zda podpora společnosti Oltchim ze strany státu jakožto hlavního akcionáře a současně hlavního věřitele odpovídá tomu, co by se rozhodl udělat za podobných okolností investor v tržním prostředí.

7.

Pokud jde o slučitelnost, Komise se v tomto stadiu domnívá, že dotčená tři opatření nelze považovat za slučitelná ani s pokyny k regionální podpoře (1), ani s pokyny k záchraně a restrukturalizaci (2), ani s dočasným rámcem (3).

IV.   ZÁVĚR

8.

Na základě těchto úvah se Komise rozhodla zahájit v souvislosti s popsanými opatřeními formální vyšetřovací řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.

ZNĚNÍ DOPISU

„Comisia dorește să informeze România că, după examinarea informațiilor furnizate de autoritățile statului român cu privire la măsurile susmenționate, a decis să inițieze procedura de investigație prevăzută de articolul 88 alineatul (2) din Tratatul CE.

I.   PROCEDURA

(1)

La 17 iulie 2009, România a notificat două măsuri de sprijin în favoarea Oltchim SA Râmnicu Vâlcea (denumită în continuare «Oltchim» sau «societatea»). Prima măsură implică o conversie a datoriei publice în valoare de aproximativ 135 de milioane EUR în acțiuni. Cea de a doua măsură este o garanție de stat care acoperă 80 % dintr-un împrumut comercial în valoare de 424 de milioane EUR, care va fi utilizat pentru modernizarea societății și pentru investiții ulterioare. România a notificat aceste măsuri de sprijin din partea statului susținând că acestea nu constituie ajutor de stat în sensul articolului 87 alineatul (1) din Tratatul CE.

(2)

În anul 2006, în cadrul mecanismului intermediar de consultare instituit înainte de aderarea României la Uniunea Europeană, Consiliul Concurenței din România a consultat Comisia cu privire la intenția autorităților române de a efectua conversia creanței în acțiuni în cazul Oltchim. În același an, Consiliul Concurenței din România a inițiat o procedură oficială de investigare în legătură cu conversia planificată, însă nu a adoptat o decizie înainte de data aderării. După aderare, Comisia a inițiat un caz ex officio cu privire la situația societății Oltchim.

(3)

La data de 10 aprilie 2008, PCC SE (denumită în continuare «PCC»), o societate germană cu sediul la Duisburg, care deține un pachet minoritar de acțiuni în cadrul societății Oltchim reprezentând aproximativ 12,15 %, a depus o plângere oficială, afirmând că conversia planificată a creanței în acțiuni implică un ajutor de stat incompatibil.

(4)

În urma înregistrării plângerii, Comisia a efectuat un schimb de scrisori și informații cu autoritățile române, cu Oltchim și cu reclamantul și s-a întâlnit de mai multe ori cu autoritățile române și cu reprezentanții Oltchim, pe de o parte, și cu reprezentanții reclamantului, de cealaltă parte.

II.   CONTEXTUL CAZULUI

II.1.   Societatea

(5)

Oltchim este una dintre cele mai mari societăți petrochimice din România și din sud-estul Europei, producând 78 de sortimente pentru 40 de produse chimice de bază. Societatea exportă aproximativ 80 % din producția sa atât în Europa, cât și în afara acesteia.

(6)

Producția de PVC (un material cu multiple aplicații în domeniul construcțiilor și în cel al producției de mașini grele) reprezintă aproximativ 32 % din activitatea societății. Potrivit declarațiilor Oltchim, cota sa de piață la nivelul Uniunii Europene pentru producția de PVC este de 2,1 %. O parte importantă a producției de PVC realizate în cadrul Oltchim este exportată în afara Uniunii Europene. Printre celelalte produse principale ale societății se numără: soda caustică, DOF și poliolii polieteri.

(7)

În 2008, societatea avea aproximativ 4 200 de angajați (4). Oltchim este principalul angajator industrial din Râmnicu Vâlcea [un oraș cu o populație de aproximativ 110 000 de locuitori, centru administrativ al unei zone din sud-vestul României cu statut de regiune asistată în temeiul articolului 87 alineatul (3) litera (a) din Tratatul CE].

(8)

Societatea și-a început activitatea în 1966, a fost reorganizată în 1990 și cotată la Bursa de Valori din București în 1997. Statul român (în prezent prin Ministerul Economiei) deține un pachet de control de 54,8 % în cadrul societății. Principalul acționar minoritar este PCC, o societate holding germană (care deține și societatea Rokita SA, un concurent polonez al Oltchim), cu un pachet de aproximativ 12,15 %. Celelalte acțiuni ale societății sunt deținute de SIF Oltenia (6,5 %), de Sorin Apostol (2,5 %), de Leo Overseas Ltd (1,7 %) și de un mare număr de mici acționari.

II.2.   Originea datoriei publice

(9)

În perioada 1992-2008, Oltchim a investit în total aproximativ 371 de milioane EUR în modernizarea liniei sale de producție (din care 118,8 milioane EUR în perioada 2007-2008). Pentru unele dintre aceste investiții, Oltchim a contractat, în perioada 1995-2000, o serie de 12 împrumuturi comerciale în valoare totală de aproximativ 87 de milioane EUR. Împrumuturile au fost garantate prin garanții de stat (5), în legătură cu care Ministerul Finanțelor din România și Oltchim au încheiat, de asemenea 5 așa-numite «convenții de garantare» în care erau stipulate obligațiile societății Oltchim față de Ministerul Finanțelor în eventualitatea activării garanțiilor.

(10)

Convențiile de garantare stipulau un comision de risc (variind de la 0,50 % la 4 % din suma garantată) și condițiile de plată a acestuia (spre exemplu, 15 % din comisionul de risc urma să fie plătit în avans, iar restul de 85 % în 6 rate de două ori pe an etc.). Convențiile nu stipulau însă nicio condiție privind rambursarea de către Oltchim a sumelor plătite de către Ministerul Finanțelor ca urmare a activării garanțiilor. Cu toate acestea, convențiile de garantare menționau explicit că aceste sume și dobânda aferentă deveneau scadente din momentul în către Ministerul Finanțelor efectua plățile.

(11)

În plus, cele două convenții de garantare încheiate în 1995 stipulau că: (i) Ministerul Finanțelor se angaja să blocheze și să încaseze din contul curent al Oltchim în momentul execuției garanțiilor, pentru a recupera, în primul rând, plățile efectuate în numele societății; (ii) Ministerul Finanțelor avea drepturi de prioritate cu privire la toate activele societății; (iii) societatea se angaja să constituie o ipotecă în favoarea Ministerului Finanțelor asupra activelor achiziționate prin împrumutul garantat. Primele două prevederi se aplică și în cazul convenției de garantare din 2000. În mod similar, cele două convenții de garantare încheiate în 1998 stipulau că Oltchim trebuie să constituie un gaj general în favoarea Ministerului Finanțelor asupra activelor achiziționate prin împrumuturi.

(12)

Având în vedere că Oltchim nu a putut rambursa împrumuturile, în noiembrie 1999 băncile au executat scrisorile de garanție emise de stat.

(13)

În anul 2000, Ministerul Finanțelor și Oltchim au semnat convenții de reeșalonare pentru sumele plătite aferente celor 5 împrumuturi contractate în 1998 de la băncile BHF și KfW, inclusiv dobânzile și penalitățile de întârziere. Conform convențiilor de reeșalonare, Oltchim trebuia să efectueze plăți trimestriale între 2001 și 2005. Oltchim nu și-a îndeplinit aceste obligații.

(14)

Până în iunie 2002, datoria Oltchim provenită din garanțiile de stat față de Ministerul Finanțelor se ridica la 303 milioane RON (aproximativ 80 de milioane EUR la rata de schimb aplicabilă la momentul respectiv). La acea dată, această sumă a fost transferată de la Ministerul Finanțelor la agenția română de privatizare (denumită în continuare «AVAS» (6). Începând de la această dată, nu s-au mai perceput dobânzi sau penalități pentru această sumă (7). În ceea ce privește plățile ulterioare efectuate de către Ministerul Finanțelor în perioada noiembrie 2003-septembrie 2006 în legătură cu garanțiile activate, în 2007 s-a perceput o dobândă unică și penalități în valoare de 29,9 milioane RON (8).

II.3.   Conversia din 2003

(15)

O primă tentativă de privatizare a Oltchim a avut loc în octombrie 2003, când agenția română de privatizare a publicat un anunț privind vânzarea participațiilor statului. Potențialii investitori au fost informați că datoria publică va fi convertită în acțiuni în contextul contractului de privatizare – o măsură care, potrivit autorităților române, era o măsură standard pentru toate societățile aflate în portofoliul agenției de privatizare la momentul respectiv, în vederea sporirii atractivității acestora pentru potențialii investitori.

(16)

Cu toate acestea, deoarece un potențial investitor (Rompetrol) și acționarii minoritari au contestat conversia, oferta de privatizare a fost anulată la începutul lunii noiembrie 2003. În ciuda acestei situații, în noiembrie 2003, datoria publică de 303 milioane RON a fost convertită în acțiuni prin decizia Adunării generale a Oltchim (în care reprezentanții statului dețineau majoritatea voturilor). Pachetul de acțiuni deținut de către stat în cadrul societății Oltchim s-a majorat astfel de la 53,26 % la 95,73 %.

(17)

În noiembrie 2005, un tribunal comercial din Vâlcea a anulat decizia Adunării generale a Oltchim cu privire la conversie, pe motiv că operațiunea conducea la diluarea pachetelor deținute de acționarii minoritari, fără a respecta drepturile de preferință ale acestora.

(18)

În februarie 2006, principalul acționar minoritar de la acea dată (Lindsell Entreprises Ltd.) a depus, de asemenea, o plângere la Consiliul Concurenței din România, afirmând că această conversie constituie ajutor de stat incompatibil. Consiliul Concurenței din România a inițiat o procedură de investigare a cazului, însă nu a ajuns la o concluzie până la data aderării (1 ianuarie 2007).

(19)

În iunie 2006, guvernul României a emis o ordonanță de urgență (OUG nr. 45/2006) prin care autoriza reprezentanții statului participanți la Adunarea generală a Oltchim să voteze în favoarea renunțării la calea de atac împotriva hotărârii judecătorești care anula prima conversie și să ia măsurile necesare pentru revocarea conversiei (9). Hotărârea judecătorească de anulare a conversiei a devenit definitivă în august 2006. Diminuarea efectivă a capitalului social a avut loc în noiembrie 2007.

II.4.   Datoria acumulată

(20)

În perioada iunie 2002-decembrie 2006, Ministerul Finanțelor a continuat să efectueze plăți în contul garanțiilor de stat activate în noiembrie 1999, pentru suma suplimentară totală de 205 milioane RON, după cum reiese din tabelul de mai jos.

Tabelul 1

Istoricul datoriilor Oltchim față de AVAS

000 RON

Debit datorat la începutul anului către AVAS

Plăți efectuate de către MF rezultate din executarea garanțiilor de stat

Dobânda sau penalitățile acumulate

Debit rambursat

Debit datorat la sfârșitul anului

28.6.2002-31.12.2002

303 232

40 494

 

 

343 726

1.1.2003-30.6.2003

343 726

31 462

 

0,43

375 188

30.6.2003-31.12.2003

375 188

29 193

 

 

404 381

Anul

2004

404 380

44 435

 

 

448 815

Anul

2005

448 815

32 507

 

 

481 322

Anul

2006

481 322

27 345

 

182

508 485

Anul

2007

508 485

29 851 (10)

 

538 336

Anul

2008

538 336

 

 

538 336

(21)

Ministerul Finanțelor a transferat către AVAS toate creanțele rezultate din plățile ulterioare efectuate în baza garanțiilor activate. La sfârșitul anului 2007, datoria totală a Oltchim către AVAS se ridica la 538 de milioane RON (aproximativ 135 de milioane EUR) (11). Această datorie nu a generat nicio dobândă și nici un fel de penalități, în afara sumei unice de 29,9 milioane RON menționate la punctul (14). Potrivit autorităților române, această sumă reprezenta, la sfârșitul anului 2008, 47 % din valoarea activelor nete ale Oltchim.

Tabelul 2

Defalcarea datoriei curente a Oltchim către AVAS

Valoarea conversiei revocate din 2003

303 232

Plăți suplimentare efectuate de către Ministerul Finanțelor în perioada 2002-2006

205 436

Dobândă unică calculată în 2007 în legătură cu plățile suplimentare efectuate de Ministerul Finanțelor

29 851

Debit recuperat în perioada 2002-2008

(182,43)

Suma totală datorată în 2009

538 336

(22)

În perioada 1999-2009, Oltchim a rambursat statului român doar următoarele sume:

Tabelul 3

Sume rambursate de Oltchim statului român

31 octombrie 2001

17 351 USD (echivalentul a aproximativ 30 000 RON)

26 aprilie 2002

430 RON – aproximativ 120 EUR

(rectificarea unei sume pentru o plată efectuată de către Ministerul Finanțelor în numele Oltchim)

12 decembrie 2006

182 000 RON (aproximativ 60 000 EUR la valoarea curentă)

II.5.   A doua tentativă de realizare a conversiei

(23)

În ianuarie 2007, Parlamentul României a validat, prin Legea nr. 30/2007, Ordonanța de urgență a Guvernului nr. 45/2006, care autoriza AVAS să revoce prima conversie și să pregătească o a doua, de data aceasta cu respectarea dreptului de preferință al acționarilor minoritari. Proiectul Legii nr. 30/2007, astfel cum a fost înaintat Parlamentului spre aprobare, introducea un articol suplimentar (nr. 4), potrivit căruia: «Măsurile de natura ajutorului de stat prevăzute de prezenta ordonanță de urgență vor fi notificate Consiliului Concurenței (din România) de către inițiator/furnizor, conform reglementărilor în vigoare în domeniul ajutorului de stat, iar ajutorul de stat va fi efectiv acordat numai după autorizarea acestuia de către Consiliul Concurenței (din România)» (12).

(24)

Această a doua tentativă de conversie a creanței în acțiuni a fost totuși contestată de către noul principal acționar minoritar, PCC, care a refuzat să participe la operațiune. În aprilie 2008, PCC a depus o plângere la Comisie, afirmând că respectiva conversie ar implica ajutor de stat incompatibil.

(25)

Tabelul 4 rezumă legislația/actele normative privind conversia planificată a creanțelor în acțiuni.

Tabelul 4

Rezumat al actelor normative referitoare la conversie

Act normativ

Data publicării

Dispoziții principale

În prezent în vigoare

OUG nr. 51/1998 privind valorificarea unor active bancare

Republicată în M.O. 948 din 24 decembrie 2002

Cadru general pentru valorificarea creanțelor AVAS; se prevăd diferite modalități de valorificare.

Da

OUG nr. 45/2006 din 21 iunie 2006 privind unele măsuri pentru privatizarea Societății Comerciale Oltchim SA – Râmnicu Vâlcea

M.O. 565 din 29 iunie 2006

AVAS renunță la calea de atac împotriva deciziei judecătorești de anulare a conversiei.

AVAS își reia poziția de creditor al Oltchim.

Scopul este recuperarea creanței, inclusiv dobânzile, și privatizarea.

Nu

Legea nr. 30/2007 din 18 ianuarie 2007 de aprobare a OUG nr. 45/2006

M.O. 35 din 18 ianuarie 2007

Majorarea capitalului social în termen de 6 luni prin intermediul unei conversii cu respectarea dreptului de preferință al acționarilor minoritari.

Menține obiectivul de privatizare.

Notificarea Consiliului Concurenței.

Nu

Legea nr. 96/2008 din 14 aprilie 2008 de modificare a OUG nr. 45/2006

M.O. 304 din 18 aprilie 2008

Autorizează AVAS să efectueze conversia creanțelor în acțiuni.

AVAS va analiza aspectul ajutorului de stat.

Nu

OUG nr. 163/2008 din 19 noiembrie de abrogare a OUG nr. 45/2006

M.O. 815 din 4 decembrie 2008

Abrogă OUG nr. 45/2006 și stipulează recuperarea prin metode de drept comun (OUG 51/1998);

Datoria include dobânzile aferente perioadei 28 noiembrie 2003-28 septembrie 2006.

Da

II.6.   Încercările eșuate de privatizare și tentativele de executare a creanței

(26)

Autoritățile române susțin că au existat patru încercări de privatizare a Oltchim de la activarea garanțiilor de stat (originea datoriei publice), respectiv în 2001, 2003, 2006 și 2008. Autoritățile române susțin, de asemenea, că orice tentativă de executare a creanței a fost suspendată în timpul procedurilor de privatizare – presupusă măsură standard pentru toate societățile aflate în portofoliul agenției române de privatizare la momentul respectiv.

(27)

Prima încercare de a privatiza societatea a avut loc în 2001, când AVAS a negociat și a semnat cu societatea Exall Resources un contract de vânzare-cumpărare a pachetului de acțiuni deținut de stat. Contractul de vânzare-cumpărare a fost reziliat din cauza incapacității cumpărătorului de a-și îndeplini obligațiile de plată și de garantare a investițiilor tehnologice/de mediu din cadrul societății.

(28)

După aceea, în 2003, autoritățile române au optat pentru conversia datoriei către AVAS în acțiuni și privatizarea ulterioară. Vânzarea pachetului deținut de stat în cadrul societății a fost anunțată public la 28 octombrie 2003, însă oferta a fost revocată la 22 noiembrie 2003, din cauza opoziției unui potențial investitor și a acționarilor minoritari (astfel cum s-a explicat mai sus).

(29)

După revocarea primei conversii, autoritățile române au arătat că au încercat din nou să privatizeze societatea împreună cu datoria, în 2006 și 2008. Potrivit autorităților române, între timp, situația generală a societății se înrăutățise și nu a fost găsit niciun investitor.

III.   SITUAȚIA ACTUALĂ A OLTCHIM ȘI PLANUL SĂU DE AFACERI

(30)

Potrivit autorităților române, provocările cu care se confruntă în prezent societatea sunt: (i) oprirea furnizării principalelor materii prime de la principalul furnizor, Arpechim; (ii) impactul negativ asupra valorii nete a activelor societății, determinat de reintroducerea unei datorii semnificative în urma revocării, în 2007, a conversiei creanței în acțiuni din 2003; (iii) subcapitalizarea societății datorată, de asemenea, revocării conversiei; și, în fine, (iv) efectele crizei financiare globale.

(31)

Situația generală a Oltchim s-a deteriorat în ultimul an. La sfârșitul anului 2008, Oltchim înregistrase o pierdere netă de 226 de milioane RON, pierderile acumulate ajungând la 1,367 miliarde RON. După închiderea principalului furnizor, Arpechim, în noiembrie 2008, societatea a funcționat la 45 % din capacitate și aproximativ o treime din personal a fost trimis în șomaj tehnic.

(32)

La sfârșitul anului 2008, acțiunile Oltchim au fost transferate în portofoliul Ministerului Economiei, care a decis să amâne procesul de privatizare până când societatea va depăși dificultățile cu care se confruntă în prezent și va deveni atractivă pentru potențialii investitori. În acest sens, statul român intenționează să pună în aplicare un pachet de măsuri de stat pentru sprijinirea unui plan propus de societate în vederea restabilirii viabilității acesteia pe termen lung – denumit în continuare «planul de afaceri».

(33)

Planul de afaceri presupune un așa-numit scenariu complet de dezvoltare (denumit în continuare: «SCD»), constând în principal în conversie și în efectuarea unor investiții suplimentare estimate la 486 de milioane EUR, pentru modernizarea/extinderea instalațiilor și adaptarea acestora la standardele de mediu. Aceste investiții vizează în special:

(a)

achiziționarea de la Petrom a activelor petrochimice ale furnizorului Arpechim-Pitești (denumit în continuare «Arpechim»), pentru soluționarea problemei legate de încetarea furnizării de etilenă și propilenă, materii prime esențiale pentru derularea activității societății;

(b)

modernizarea și extinderea capacității instalației de piroliză din Arpechim;

(c)

eliminarea secțiunilor înguste din fluxul de producție PVC;

(d)

modernizarea instalației de electroliză cu mercur;

(e)

alte măsuri pentru protecția mediului.

(34)

Planul de afaceri și investițiile aferente au fost evaluate de mai mulți consultanți externi, după cum urmează:

«Business Review Of Oltchim SA» (Analiza activității economice a societății Oltchim SA), studiu elaborat de Tecnon OrbiChem;

«Oltchim Integration Strategy Project» (Proiectul strategiei de integrare a Oltchim), studiu elaborat de Nexant;

«Acquiring Arpechim, modernisation and integration with Oltchim — Business Plan Study» (Achiziționarea Arpechim, modernizarea și integrarea cu Oltchim – studiu privind planul de afaceri), elaborat de Baran Engineering & Projects LTD;

«Technical Audit for Arpechim, Petrochemicals Plants in Pitesti» (Audit tehnic pentru Arpechim, uzinele petrochimice din Pitești), studiu elaborat de Linde;

«Raport de evaluare», elaborat de ROMCONTROL SA București;

«(raport de evaluare a proprietății, a instalațiilor și a echipamentelor cu privire la Arpechim)» elaborat de (consultant extern);

«Opinie» elaborată de Raiffeisen Capital&Investment SA.

(35)

Autoritățile române susțin că, pe baza studiilor efectuate de consilierii externi (enumerate mai sus), combinarea unei conversii a creanței în acțiuni cu garanțiile de stat pentru un împrumut comercial care să permită societății să efectueze investițiile menționate mai sus reprezintă cea mai bună modalitate prin care statul să își recupereze creanța, permițându-i chiar să realizeze profit în urma privatizării. După punerea în aplicare a acestor măsuri, cel mai potrivit moment în care statul ar putea să își vândă pachetul de acțiuni deținute la Oltchim ar fi acela în care proiectele de investiții vor fi pe punctul de a deveni operaționale, respectiv în perioada 2012-2013.

(36)

Viitoarea valoare a societății a fost calculată de către autoritățile române după cum urmează.

(37)

Autoritățile române pornesc de la premiza că, în urma conversiei creanței în acțiuni, va exista o rată de participare de 11 % a acționarilor minoritari la majorarea de capital, valoarea capitalului nou fiind de 11 milioane EUR. Datorită majorării capitalului și împrumuturilor comerciale în valoare de 486 de milioane EUR, care urmează să fie acoperite prin garanții de stat (13), Oltchim va putea să își urmeze planul de dezvoltare în următorii patru ani, inclusiv investițiile prezentate la punctul (33) de mai sus.

(38)

Previziunile financiare ale scenariului SCD, bazate pe raportul Raiffeisen din martie 2009, sunt prezentate în tabelul de mai jos.

Tabelul 5

Previziunile financiare ale Oltchim  (14) în conformitate cu planul de dezvoltare  (15)

Milioane EUR

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Vânzări

339

398

491

524

529

[600-700]

[700-800]

[700-800]

[750-850]

[900-1 000]

[900-1 000]

[1 000-1 100]

[1 000-1 100]

[1 050-1 150]

[1 100-1 200]

[1 150-1 250]

[1 250-1 350]

Creșterea vânzărilor

 

17 %

23 %

7 %

1 %

[10-20] %

[10-20] %

[1-10] %

[1-10] %

[20-30] %

[1-10] %

[1-10] %

[1-10] %

[1-10] %

[1-10] %

[5-15] %

[5-15] %

EBIT (17)

21

14

5

2

–20

[30-45]

[50-65]

[65-80]

[85-100]

[150-165]

[140-155]

[160-175]

[180-195]

[170-185]

[170-185]

[190-205]

[220-235]

Creșterea EBIT

 

–33 %

–64 %

–60 %

–1 100 %

NA (16)

[40-50] %

[20-30] %

[40-50] %

[60-70] %

– [0-5] %

[5-15] %

[10-20] %

– [-5-10] %

[1-10] %

[5-15] %

[10-20] %

Marja EBIT

6 %

4 %

1 %

0,4 %

–4 %

[5-15] %

[5-15] %

[5-15] %

[10-20] %

[10-20] %

[10-20] %

[10-20] %

[10-20] %

[10-20] %

[10-20] %

[10-20] %

[10-20] %

EBITDA (18)

33

34

29

24

9

[60-70]

[70-80]

[90-100]

[110-120]

[190-200]

[190-200]

[200-210]

[220-230]

[220-230]

[220-230]

[230-240]

[270-280]

Creștere EBITDA

 

3 %

–15 %

–17 %

–63 %

[600-610] %

[20-25] %

[10-20] %

[20-25] %

[70-80] %

– [0-5] %

[5-10] %

[10-15] %

– [0-5] %

[0-5] %

[5-10] %

[10-15] %

Marja EBITDA

10 %

9 %

6 %

5 %

2 %

[10-15] %

[10-15] %

[10-15] %

[10-15] %

[20-25] %

[20-25] %

[20-25] %

[20-25] %

[20-25] %

[20-25] %

[20-25] %

[20-25] %

EBT (19)

21

6

2

–29

–61

[0-10]

[10-20]

[10-20]

[20-30]

[90-100]

[90-100]

[110-120]

[130-140]

[130-140]

[130-140]

[150-160]

[180-190]

Creșterea EBT

 

–71 %

–67 %

–1 550 %

– 110 %

NA (16)

[230-240] %

– [0-5] %

[35-40] %

[260-270] %

[0-5] %

[20-25] %

[20-25] %

– [5-10]

[5-10] %

[10-15] %

[20-25] %

Marja EBT

6 %

2 %

0 %

–6 %

–12 %

[0-5] %

[0-5] %

[0-5] %

[0-5] %

[5-10] %

[5-10] %

[10-15] %

[10-15] %

[10-15] %

[10-15] %

[10-15] %

[10-15] %

IV.   DESCRIEREA MĂSURILOR

IV.1.   Măsurile notificate

(39)

Cele două măsuri de sprijin în favoarea Oltchim notificate de România în iulie 2009 ca neimplicând ajutor de stat în sensul articolului 87 alineatul (1) din Tratatul CE sunt următoarele:

măsura 1: o conversie a creanței în acțiuni, pentru o valoare totală de 538 de milioane RON (aproximativ 135 de milioane EUR); și

măsura 2: o garanție de stat care acoperă 80 % dintr-un împrumut comercial de 424 de milioane EUR (respectiv 339,2 milioane EUR), prima de risc inițială având prețul de 6,5 % pe an (20) și fiind garantată colateral cu o parte a activelor care vor fi achiziționate cu ajutorul împrumutului.

(40)

Comisia remarcă faptul că statul nu a perceput nicio dobândă și/sau niciun fel de penalități de întârziere a plății datoriei publice a Oltchim după 1 ianuarie 2007, data aderării României la Uniunea Europeană. Prin urmare, în opinia Comisiei, este necesară evaluarea acestei circumstanțe ca «măsura 3».

V.   PLÂNGEREA

(41)

În aprilie 2008, astfel cum s-a menționat mai sus, PCC, principalul acționar minoritar al Oltchim, a depus o plângere cu privire la conversia planificată a creanței în acțiuni. PCC susține, în esență, că respectiva conversie planificată a creanței în acțiuni ar implica existența unui ajutor de stat incompatibil.

(42)

PCC consideră că, deoarece Oltchim este o societate aflată în dificultate, măsurile autorizate prin Legea nr. 96/2008 (respectiv conversia creanței în acțiuni) conțin elemente de ajutor de stat și, prin urmare, trebuie notificate Comisiei înainte de a fi puse în aplicare. Potrivit PCC, în lipsa unui plan detaliat de restructurare, niciun investitor privat nu ar furniza fonduri echivalente celor implicate în conversia creanței în acțiuni.

(43)

De asemenea, PCC s-a opus în mod clar preluării Arpechim de către Oltchim (21) și și-a exprimat îndoiala cu privire la viabilitatea economică a acestei soluții.

(44)

În iulie 2009, PCC a înaintat, de asemenea, Comisiei, o copie a scrisorii de intenție privind privatizarea trimisă guvernului României, în care societatea își exprima interesul de a deveni acționar majoritar al Oltchim și de a realiza investițiile necesare în cazul în care autoritățile române ar fi decis să vândă societatea.

VI.   POZIȚIA AUTORITĂȚILOR ROMÂNE

(45)

Autoritățile române susțin că măsurile de sprijin nu conțin elemente de ajutor de stat. Acestea invocă principiul investitorului privat în economia de piață și principiul creditorului în economia de piață ca temei aplicabil pentru evaluare.

(46)

Existența ajutorului de stat în conformitate cu articolul 87 alineatul (1) din Tratatul CE poate fi exclusă atunci când, în mod direct sau indirect, statul pune capital la dispoziția unei întreprinderi în circumstanțe care corespund condițiilor normale de piață (22). În acest sens, jurisprudența confirmă că măsurile de stat nu constituie ajutor de stat decât dacă destinatarul obține un avantaj din punct de vedere al concurenței pe care nu l-ar fi obținut în condiții normale de piață (23).

(47)

Autoritățile române consideră că evaluarea comportamentului unui investitor privat față de întreprindere ar trebui să țină seama de cele trei posibile poziții: de acționar, creditor și/sau investitor. În cazul în care comportamentul statului este comparabil cu cel al investitorului privat ipotetic (acționar, creditor și/sau investitor), nu este implicat niciun ajutor de stat.

(48)

Pe baza jurisprudenței CEJ, autoritățile române consideră că următoarele aspecte sunt relevante pentru cazul analizat:

(i)

este necesară o evaluare a tuturor factorilor relevanți;

(ii)

faptul că un investitor privat s-ar orienta în funcție de posibilitatea obținerii unui profit acceptabil într-o perioadă rezonabilă de timp (24);

(iii)

statul nu trebuie să fie comparat cu un investitor care urmărește doar un profit pe termen scurt (25);

(iv)

un investitor privat se va orienta în funcție de viabilitatea pe termen lung a unei întreprinderi (26).

(49)

Autoritățile române susțin că punerea în aplicare a măsurilor propuse de stat corespunde comportamentului unui actor privat în condiții normale de piață.

(50)

Autoritățile române precizează că întregul pachet de măsuri are ca scop sprijinirea planului de afaceri al societății Oltchim. Pe de o parte, conversia creanței în acțiuni este necesară pentru rezolvarea subcapitalizării societății. Pe de altă parte, garanțiile de stat sunt necesare pentru asigurarea finanțării măsurilor de punere în aplicare a planului de afaceri, în special a SCD.

(51)

Costul total al tuturor proiectelor de investiții care urmează a fi puse în aplicare în baza planului de afaceri se ridică la 486 de milioane EUR. Autoritățile române susțin că, având în vedere datoriile actuale ale societății, subcapitalizarea și actuala criză economică, Oltchim nu va putea să obțină finanțarea necesară pentru realizarea programului de investiții de la băncile comerciale fără sprijinul statului.

(52)

Autoritățile române afirmă, de asemenea, că, în urma punerii în aplicare a măsurilor menționate mai sus, intenția lor pe termen mediu este de a privatiza societatea. Autoritățile române consideră că vânzarea pachetului deținut de stat la Oltchim în urma punerii în aplicare a acestor măsuri este considerată soluția optimă pentru stat din punct de vedere al valorificării investiției sale la Oltchim.

(53)

Autoritățile române subliniază că statul este atât acționarul majoritar al Oltchim, cât și creditorul său principal, deoarece are o creanță față de Oltchim în valoare de 135 de milioane EUR. De asemenea, statul nu propune realizarea de investiții în societatea Oltchim în vederea obținerii unui profit pe termen scurt, ci instituie măsurile necesare pentru a privatiza societatea în mod profitabil pe termen mediu.

(54)

Statul român a evaluat opțiunile disponibile în vederea obținerii unui randament cât mai mare al pachetului său de acțiuni deținut în Oltchim. Autoritățile române au ajuns la concluzia că niciuna dintre celelalte opțiuni (executarea creanței, reeșalonarea datoriei, vânzarea creanței sau conversia parțială a creanței în acțiuni) nu ar asigura același profit pentru stat ca SCD.

(55)

În special, autoritățile române susțin că profitul statului în urma punerii în aplicare a conversiei și a majorării capitalului ar reprezenta în prezent (o sumă mai mare de 200 de milioane EUR). În schimb, în cazul în care statul ar executa creanța, suma maximă pe care ar obține-o ar fi (mai mică de 25 de milioane EUR), iar valoarea pachetului acționarului ar fi zero, deoarece executarea datoriei ar determina insolvabilitatea societății. Reeșalonarea datoriei se exclude ca opțiune, având în vedere că, potrivit legislației române, aceasta ar fi posibilă doar după recapitalizarea societății. Potrivit calculelor efectuate de autoritățile române, vânzarea întregii creanțe ar aduce statului un profit (mai mic de 35 de milioane EUR). Nici vânzarea parțială a creanței nu ar rezolva situația.

(56)

În plus, nici scenariul «statu-quo» (fără alte investiții) nu reprezintă o opțiune viabilă, deoarece pierderile ar crește, iar valoarea netă a societății ar scădea. Autoritățile române adaugă, de asemenea, că privatizarea nu este o opțiune realistă în condițiile economice actuale.

(57)

Prin urmare, autoritățile române susțin în continuare că, din punctul lor de vedere, conversia propusă a creanței în acțiuni și garanțiile de stat fac parte din același pachet destinat asigurării viabilității pe termen lung a societății Oltchim și permit statului să recupereze cea mai mare parte a investiției făcute în societatea Oltchim. Statul român este de părere că respectiva propunere de conversie a creanței în acțiuni și garanțiile de stat nu intră sub incidența articolului 87 alineatul (1) din Tratatul CE, deoarece nu implică un avantaj pentru beneficiar și respectă atât principiul investitorului în economia de piață, cât și pe cel al creditorului în economia de piață.

(58)

În ceea ce privește aspectul neexecutării datoriei publice și al neimpunerii dobânzii, autoritățile române susțin că, potrivit legislației românești, AVAS nu este autorizată să perceapă dobândă la suma datorată și că statul a încercat să încaseze creanța prin diverse mijloace în cadrul de reglementare existent. Statul român a încercat, de asemenea, să își recupereze creanța prin intermediul conversiei. În cele din urmă, autoritățile române susțin, de asemenea, că deoarece această datorie publică a fost rezervată pentru conversie, nu era executabilă și nu purta dobândă.

VII.   EVALUAREA MĂSURILOR DE SPRIJIN LUATE DE STAT ÎN FAVOAREA OLTCHIM

(59)

Comisia a decis să deschidă procedura oficială de investigare prevăzută la articolul 88 alineatul (2) din Tratatul CE în legătură cu cele trei măsuri de sprijin identificate în favoarea Oltchim, din motivele prezentate mai jos.

(60)

Comisia are îndoieli cu privire la faptul că cele două măsuri de sprijin luate de stat în favoarea Oltchim notificate în iulie 2009, respectiv conversia creanței în acțiuni (Măsura 1) și garanția de stat pentru un împrumut comercial de 424 de milioane EUR (Măsura 2), nu implică ajutor de stat în sensul articolului 87 alineatul (1) din Tratatul CE, așa cum susține România. Comisia are, de asemenea, îndoieli în ceea ce privește posibilitatea ca aceste măsuri să fie declarate compatibile cu tratatul în temeiul dispozițiilor articolului 87 alineatul (3) din Tratatul CE, dacă se constată că implică ajutor de stat în sensul articolului 87 alineatul (1) din Tratatul CE.

(61)

În cele din urmă, Comisia consideră că un element suplimentar de ajutor de stat ar putea proveni din faptul că, aparent, statul nu a perceput nicio dobândă și/sau niciun fel de penalități de întârziere cu privire la datoria publică restantă a Oltchim după aderarea României la Uniunea Europeană (Măsura 3). În măsura în care această sumă suplimentară nu a fost, se pare, luată în considerare la calcularea sumei totale a datoriei publice care urmează să fie convertită în acțiuni, iar autoritățile române nu au intenția de a lua vreo măsură pentru a o recupera de la beneficiar, suma menționată ar putea fi calificată drept ajutor de operare și, prin urmare, incompatibilă cu tratatul.

(62)

În concluzie, Comisia consideră că pachetul de măsuri de sprijin luate de stat în favoarea Oltchim și descrise în secțiunea IV ar trebui evaluat în întregime pentru a stabili dacă fiecare dintre măsurile respective include ajutor de stat în sensul articolului 87 alineatul (1) din Tratatul CE și, respectiv, dacă sunt compatibile cu tratatul. În cele ce urmează, Comisia va examina pe rând fiecare dintre cele trei măsuri.

VIII.   EVALUAREA EXISTENȚEI AJUTORULUI DE STAT

(63)

În conformitate cu articolul 87 alineatul (1) din Tratatul CE, sunt incompatibile cu piața comună ajutoarele acordate de un stat membru sau prin intermediul resurselor de stat, sub orice formă, care denaturează sau amenință să denatureze concurența prin favorizarea anumitor întreprinderi sau sectoare de producție, în măsura în care acestea afectează schimburile comerciale între statele membre.

VIII.1.   Resurse de stat

(64)

Datoria restantă către AVAS este rezultatul transferului creanțelor asupra Oltchim de la Ministerul Finanțelor Publice. Întrucât AVAS este o autoritate publică română, aflată în subordinea guvernului, neexecutarea datoriei și neacumularea dobânzii pentru datoria către AVAS (echivalente cu o renunțare la câștigul de capital) afectează bugetul de stat și implică resurse de stat. În plus, în cazul în care s-ar efectua conversia creanței în acțiuni, statul și-ar pierde rolul de creditor și, astfel, nu ar avea niciun drept în cazul unei lichidări.

(65)

Garanția de stat urmează să fie acordată de către Ministerul Finanțelor. Aceasta implică resurse de stat deoarece, în cazul în care autoritățile române ar fi nevoite să plătească sume de bani în baza garanției, fondurile necesare ar fi luate din bugetul de stat, care este astfel grevat de riscul financiar aferent garanțiilor.

(66)

Prin urmare, măsurile 1, 2 și 3 implică resurse de stat.

VIII.2.   Avantajul

VIII.2.1.   Măsurile 1 și 2

(67)

În ceea ce privește măsurile 1 și 2, autoritățile române susțin, în esență, că unul dintre elementele componente ale definiției ajutorului de stat, respectiv avantajul oferit de măsurile de stat beneficiarului, nu este respectat (27).

(68)

Pentru început, în ceea ce privește garanția de stat, în conformitate cu Comunicarea Comisiei cu privire la aplicarea articolelor 87 și 88 din Tratatul CE privind ajutoarele de stat sub formă de garanții (denumită în continuare «comunicarea privind garanțiile») (28), o măsură privind o garanție care îndeplinește toate cele patru criterii de mai jos (29) exclude prezența ajutorului de stat:

(a)

persoana creditată nu se află în dificultate financiară;

(b)

gradul de acoperire oferită de garanție poate fi determinat în mod corespunzător în momentul acordării garanției. Aceasta înseamnă că garanția trebuie să fie legată de o tranzacție financiară specifică, de o sumă maximă fixată și o durată limitată;

(c)

garanția nu acoperă mai mult de 80 % din creditul neachitat sau din altă obligație financiară;

(d)

pentru garanție se achită prețul corespunzător prețului pieței.

(69)

Comisa este de părere că, în cazul garanției aflate în discuție, la prima vedere, mai multe dintre aceste criterii nu sunt îndeplinite.

(70)

În primul rând, există indicii clare că Oltchim este în realitate o societate aflată în dificultate. În special, la sfârșitul anului 2008, societatea a înregistrat un capital negativ total de aproximativ 250 de milioane RON, cu pierderi acumulate în valoare de 1,367 miliarde RON. Contul de profit și pierderi pentru 2008 arată pierderi operaționale de 71 de milioane RON și pierderi nete de 226 de milioane RON. În plus, contul de numerar al societății avea un sold negativ de 79 de milioane RON și un capital circulant negativ de 715 milioane RON. Astfel cum s-a menționat mai sus, după închiderea principalului furnizor de etilenă, Arpechim, în noiembrie 2008, societatea a funcționat la 45 % din capacitate.

(71)

În plus, în ceea ce privește prețul garanției, comunicarea privind garanțiile prevede că prețul plătit pentru garanție ar trebui să fie cel puțin la fel de mare ca și prima de referință corespunzătoare garanției oferite pe piețele financiare. Autoritățile române intenționează să perceapă un comision anual de 6,5 % pentru garanție. Cu toate acestea, se pune problema dacă acest comision, în contextul situației actuale a societății, poate fi considerat preț al pieței și dacă ratingul CCC acordat de autoritățile române reprezintă categoria de risc reală a societății. Societății Oltchim nu i s-a acordat un rating de către o agenție specializată de rating; cu toate acestea, (o bancă românească a clasificat societatea în cea mai înaltă categorie de risc disponibilă).

(72)

De asemenea, există îndoieli cu privire la existența unor garanții suficiente din partea societății. Deși vor fi oferite drept gaj terenuri, clădiri, instalații, și echipamente achiziționate în cadrul SCD, acest lucru nu pare a fi adecvat. Întra-adevăr, în cazul de față, activele constituind obiectul gajului ar aparține unei societăți aflate deja sub controlul garantului.

(73)

Prin urmare, Comisia are îndoieli cu privire la îndeplinirea criteriilor din comunicarea privind garanțiile în cazul acestei garanții.

(74)

Cu toate acestea, trebuie subliniat faptul că autoritățile române nu intenționează să acorde garanția în temeiul comunicării privind garanțiile. Mai degrabă, autoritățile române susțin că măsurile 1 și 2, ca pachet, nu conferă un avantaj beneficiarului, deoarece sprijinul acordat de către stat societății Oltchim în calitatea sa de investitor (acționar principal), respectiv de principal creditor al societății, este comparabil cu ceea ce un investitor privat, care este, în același timp, creditor privat, ar alege să facă în circumstanțe similare.

(75)

Comisia are îndoieli că măsurile 1 și 2 ar trece testul investitorului în economia de piață și pe cel al creditorului în economia de piață.

(76)

În ceea ce privește testul investitorului în economia de piață, așa cum au arătat autoritățile române, comportamentul statului în calitate de principal acționar al societății Oltchim nu ar trebui comparat cu comportamentul unui investitor privat motivat de considerente ce țin de profitul pe termen scurt, ci mai degrabă cu cel al unui holding sau al unui grup privat de întreprinderi care urmărește o politică structurală și se orientează în funcție de considerente care țin de profitabilitatea pe termen mai lung (30).

(77)

În ceea ce privește testul creditorului în economia de piață, alegerile făcute de stat în calitatea sa de creditor ar trebui evaluate prin comparație cu situația unui creditor privat ipotetic care cântărește toate opțiunile disponibile, de exemplu reeșalonarea datoriei sau lichidarea, în vederea recuperării datoriei.

(78)

Autoritățile române susțin că măsurile 1 și 2 trebuie evaluate împreună, deoarece este improbabil ca garanția de stat pentru împrumutul comercial de 424 de milioane EUR sau conversia creanței în acțiuni să restabilească per se viabilitatea societății, în lipsa celeilalte măsuri de sprijin, complementare.

(79)

Indiferent de criteriile de referință relevante prezentate mai sus, aspectul esențial care trebuie luat în considerare îl reprezintă perspectivele economice ale societății – cu alte cuvinte, credibilitatea planului de afaceri propus de societate – și performanțele anterioare ale societății în momentul în care s-a luat o decizie cu privire la măsurile de sprijin. Comisia are îndoieli cu privire la ambele aspecte.

(80)

În ceea ce privește planul de afaceri propus, Comisia are îndoieli referitoare la probabilitatea ca, având în vedere antecedentele societății privind realizarea de investiții importante și nerambursarea datoriei publice restante, un plan care se bazează în mod esențial pe alte investiții substanțiale, fără a fi însoțite de măsurile necesare de restructurare, să poată restabili viabilitatea pe termen lung a societății.

(81)

În această etapă, Comisia se întreabă dacă planul de afaceri depus va permite restabilirea viabilității și va fi considerat credibil de un investitor privat sau de un creditor privat atunci când trebuie să decidă cu privire la realizarea unor investiții suplimentare în societate. În plus, există riscul ca planul de afaceri să implice ajutoare de stat suplimentare, întrucât un nou împrumut semnificativ este garantat de stat. Acest lucru poate conferi un avantaj beneficiarului, în măsura în care beneficiarul nu ar fi putut să obțină împrumutul pe piață fără sprijinul statului.

(82)

În legătură cu testul creditorului în economia de piață, Comisia are îndoieli în ceea ce privește faptul că respectiva propunere de conversie a creanței în acțiuni este comparabilă cu ceea ce ar fi ales un creditor privat în circumstanțe similare.

(83)

Există îndoieli în ceea ce privește faptul că un creditor privat și-ar fi permis în primul rând să ajungă la un asemenea nivel de expunere. În acest sens, trebuie subliniat că, deși evaluarea măsurilor propuse va fi efectuată prin raportarea la acțiuni, măsuri întreprinse și efecte verificate după data aderării României la Uniunea Europeană, Comisia trebuie totuși să țină seama de istoricul datoriei publice care, în prezent, face obiectul propunerii de conversie în acțiuni din momentul originii datoriei. Comisia nu poate să nu ia în considerare originea și evoluția datoriei publice sau comportamentul statului în legătură cu această datorie.

(84)

Pornind de la această premisă, Comisia are îndoieli că statul român a depus toate eforturile pentru recuperarea efectivă a sumelor care îi sunt datorate pe baza garanțiilor de stat. Se pare, de exemplu, că posibilitățile incluse în convențiile de garantare (de exemplu, blocarea conturilor bancare) sau posibilitatea generală a lichidării nu au fost utilizate la momentul în care situația societății ar fi putut să fie mai bună decât în prezent, în special având în vedere faptul că statul a beneficiat de un gaj pe active în schimbul garanției și că acest gaj nu a fost niciodată executat. Același raționament poate fi aplicat în legătură cu neconformarea beneficiarului cu convențiile de reeșalonare a datoriilor. Autoritățile române susțin că, atunci când s-a încercat privatizarea, posibilele măsuri de recuperare a creanței au fost suspendate pentru a nu fi prejudiciate obiectivele de privatizare. Cu toate acestea, trebuie remarcat că, în scenariul privatizării, statul juca rolul investitorului și nu rolul creditorului. Aceste două roluri nu trebuie confundate, deși este dificil să se facă o astfel de separare într-o situație în care statul este în același timp principalul acționar și principalul creditor al societății.

(85)

Chiar dacă acest comportament al statului în calitatea sa de creditor ar fi evaluat doar prin referire la circumstanțele actuale (respectiv ignorând istoricul datoriei publice), este în continuare nesigur că un creditor privat ar fi considerat conversia creanței în acțiuni mai eficace decât lichidarea, în cazul în care perspectivele de restabilire a viabilității societății nu erau sigure. Cu toate acestea, potrivit autorităților române, decizia de a opta pentru conversie este legată de emiterea unei garanții de stat pentru un împrumut comercial în vederea sprijinirii planului de afaceri. Cu alte cuvinte, conversia creanței în acțiuni nu este suficientă în sine pentru restabilirea viabilității societății. Comisia are îndoieli că această conversie ar putea fi calificată ca neimplicând ajutor de stat în măsura în care este legată în mod intrinsec de o altă măsură de sprijin luată de stat. Același argument se aplică în sens invers, respectiv în ceea ce privește garanția de stat despre care se admite, de asemenea, că ar fi insuficientă pentru a conduce la redresarea societății.

(86)

Autoritățile române susțin că, atunci când compară toate opțiunile disponibile, SCD asigură cel mai mare profit pentru stat, care este acționarul/creditorul societății. În special, astfel cum se exemplifică la punctul (55), autoritățile române se așteaptă ca, în urma investiției făcute, să aibă un profit care să se situeze (în valori mai mari de 200 de milioane EUR), în cazul în care sunt efectuate toate investițiile de ordin tehnic și sunt luate măsurile de sprijin. Astfel cum s-a explicat deja, acest profit așteptat se bazează în principal pe previziunile financiare din Tabelul 5.

(87)

În opinia Comisiei, nu au fost luate în considerare, în mod adecvat, toate posibilitățile. De exemplu, autoritățile române susțin în mod constant că, în actualul climat economic, privatizarea nu reprezintă o opțiune. Dimpotrivă, acționarul minoritar PCC și-a exprimat interesul în privatizarea societății.

(88)

În plus, Comisia observă că unele previziuni par optimiste, într-o oarecare măsură, având în vedere climatul economic actual și provocările cu care se confruntă în prezent societatea.

(89)

În primul rând, cifrele din tabelul 5 arată creșteri ale vânzărilor de (10)-(20) % și (10)-(20) % pentru următorii doi ani (2009 și 2010). Având în vedere situația actuală a societății și faptul că investițiile considerate necesare (cu excepția achiziției Arpechim) ar produce efecte doar începând din 2012-2013, creșterea prevăzută a vânzărilor pare puțin probabilă.

(90)

În al doilea rând, în ceea ce privește creșterea vânzărilor, Comisia remarcă faptul că raportul de piață prezentat de autoritățile române arată, pentru perioada 2008-2020, o creștere destul de limitată a piețelor pe care este prezentă societatea Oltchim, împreună cu o stagnare a capacităților la nivel internațional. Aceasta poate afecta direct creșterea vânzărilor, chiar dacă Oltchim a încercat să se poziționeze pe piețele cu rată de creștere destul de mare (precum Turcia).

(91)

În al treilea rând, în ceea ce privește previziunile privind profitabilitatea, acestea arată o îmbunătățire semnificativă deja din 2009, fără a exista argumente suficiente în acest sens (31).

(92)

În al patrulea rând, Comisia ar dori, de asemenea, să sublinieze că în calcule nu se reflectă întregul cost al finanțării propuse de 486 de milioane EUR (32).

(93)

În al cincilea rând, Comisia remarcă, de asemenea, că prețurile (respectiv prețurile la materii prime, la energie, prețurile de vânzare) care stau la baza estimărilor au fost stabilite de către un consultant extern. Cu toate acestea, având în vedere volatilitatea ridicată a acelor piețe, Comisia este de părere că, ținând seama de faptul că nu conține o analiză a sensibilității, planul de afaceri reprezintă «cel mai favorabil scenariu».

(94)

În fine, Comisia dorește să adauge că problema subcapitalizării societății nu ar fi soluționată în mod direct, chiar dacă ar fi efectuată conversia planificată în valoare de 548 de milioane RON: în urma conversiei, capitalul social s-ar ridica la aproximativ 1,564 milioane RON, în timp ce pierderile actuale acumulate sunt de 1,367 milioane RON. Astfel, chiar dacă acționarii minoritari ar participa la operațiune cu aproximativ 40 de milioane RON (potrivit așteptărilor autorităților române), subcapitalizarea ar continua să fie o problemă.

(95)

De asemenea, Comisia ia notă de amploarea investițiilor totale prevăzute (486 de milioane EUR), comparativ cu investițiile totale efectuate până în prezent în societate, care se ridică la 371 de milioane EUR pentru perioada 1992-2008. Astfel, valoarea totală a noilor investiții pentru următorii cinci ani depășește această ultimă cifră cu peste 100 de milioane EUR. Noua expunere a statului pare să fie disproporționat de mare, în special având în vedere valoarea actuală a societății, performanțele acesteia de până acum (33) și faptul că, potrivit autorităților române, niciuna dintre investițiile din trecut nu a respectat previziunile și nu a fost rambursată încă (34). În plus, expunerea statului depășește posibilul profit și, astfel, există îndoieli că un investitor prudent în economia de piață și-ar asuma un asemenea risc, în special având în vedere că, în trecut, Oltchim (i) a utilizat garanții de stat și (ii) nu a rambursat sumele datorate statului.

(96)

Pe baza celor de mai sus, în această etapă, Comisia are îndoieli cu privire la faptul că planul de afaceri al societății Oltchim reprezintă o bază suficientă pentru a stabili dacă scenariul complet de dezvoltare este cea mai avantajoasă opțiune pentru stat și dacă un participant pe piață ar acționa în același mod.

(97)

În fine, Comisia se îndoiește că, în ceea ce privește această conversie, rolul de creditor al statului și rolul acestuia de acționar nu se amestecă cu poziția deținută de stat (în calitate de autoritate publică) atunci când acesta a acordat mai multe garanții de stat în perioada 1995-2000. Această posibilă confuzie de roluri poate fi observată chiar la originea datoriei, care este legată de garanțiile de stat anterioare pe care autoritățile române nu le-au reclamat, acordate pe baza principiilor pieței (în calitate de acționar sau de creditor). Considerațiile care stau la baza riscurilor care urmează a fi asumate în cadrul emiterii garanției de stat sunt așadar diferite de considerațiile unui investitor motivat de profitabilitatea pe termen lung sau de acelea ale unui creditor care urmărește să recupereze o parte cât mai importantă din creanța sa.

(98)

Prin urmare, în această etapă, Comisia este de părere că măsurile 1 și 2 conferă un avantaj societății Oltchim.

VIII.2.2.   Măsura 3

(99)

În ceea ce privește neacumularea dobânzii sau neexecutarea datoriei publice, Comisia este de părere că acestea au conferit un avantaj societății Oltchim, având în vedere că societatea a beneficiat de capital gratuit. Astfel, societatea a fost favorizată față de concurenții care nu au făcut obiectul unei astfel de măsuri. În consecință, măsura 3 implică un avantaj acordat societății.

VIII.3.   Selectivitate, denaturarea concurenței și afectarea schimburilor comerciale

(100)

Toate măsurile vizate sunt selective, deoarece se limitează la această societate. Aceste măsuri selective pot avea ca efect denaturarea concurenței, oferind un avantaj unei întreprinderi, în timp ce alți concurenți nu primesc astfel de beneficii. În fine, între statele membre există schimburi intense cu produse chimice, la care participă și societatea Oltchim, o mare parte din produsele sale fiind exportate în celelalte state membre. Astfel, schimburile intracomunitare sunt afectate.

VIII.4.   Concluzie cu privire la existența ajutorului de stat

(101)

Pe baza argumentelor expuse mai sus, Comisia consideră, în această etapă, că toate măsurile descrise mai sus trebuie considerate ajutor de stat în sensul articolului 87 alineatul (1) din Tratatul CE.

IX.   EVALUAREA COMPATIBILITĂȚII

(102)

Deoarece măsurile în favoarea Oltchim par a constitui ajutor de stat, compatibilitatea acestora trebuie evaluată în lumina excepțiilor prevăzute la articolul 87 alineatele (2) și (3) din Tratatul CE.

(103)

Trebuie notat faptul că autoritățile române consideră că măsurile 1, 2 și 3 nu constituie ajutor de stat; prin urmare, nu au prezentat niciun argument în sprijinul compatibilității acestora.

(104)

În prezent, Comisia consideră că următoarele orientări ar putea fi aplicabile măsurilor de sprijin:

linii directoare privind ajutoarele de stat regionale pentru perioada 2007-2013 (35) (denumite în continuare: «liniile directoare privind ajutoarele de stat regionale»);

liniile directoare privind ajutorul de stat pentru salvarea și restructurarea întreprinderilor aflate în dificultate (36) (denumite în continuare: «liniile directoare privind salvarea și restructurarea»);

cadru comunitar temporar pentru măsurile de ajutor de stat de sprijinire a accesului la finanțare în contextul actualei crize financiare și economice (37) (denumit în continuare: «cadrul temporar»).

IX.1.   Compatibilitatea în temeiul liniilor directoare privind ajutoarele de stat regionale

(105)

Excepția prevăzută la articolul 87 alineatul (3) litera (a) din Tratatul CE prevede autorizarea ajutoarelor destinate să favorizeze dezvoltarea economică a regiunilor în care nivelul de trai este anormal de scăzut sau în care există un grad de ocupare a forței de muncă extrem de scăzut. Deși societatea este situată într-o zonă care este, în principiu, eligibilă pentru ajutoare regionale în temeiul hărții ajutoarelor de stat a României pentru 2007-2013 (38), deoarece beneficiarul este considerat o societate aflată în dificultate, astfel cum s-a arătat la punctul (70), societatea este exclusă din domeniul de aplicare al acestora.

(106)

În orice caz, chiar dacă Oltchim ar fi o societate sănătoasă și viabilă, măsurile nu par să corespundă domeniului de aplicare a ajutoarelor regionale. În ceea ce privește măsura 1, aceasta nu pare a fi legată de investiția inițială, în sensul punctului (34) din liniile directoare privind ajutoarele de stat regionale, având în vedere faptul că unicul obiectiv al conversiei este reducerea datoriei existente a societății. În ceea ce privește măsura 2, garanția de stat aferentă împrumuturilor pentru investiții este, în principiu, eligibilă în temeiul liniilor directoare privind ajutoarele de stat regionale. Cu toate acestea, Comisia are serioase îndoieli în ceea ce privește eligibilitatea investiției aferente în temeiul liniilor directoare privind ajutoarele regionale. România nu a furnizat suficiente informații privind costurile eligibile. Măsura 3 pare să constituie ajutor de operare, întrucât scutește societatea Oltchim de la plata costurilor pe care ar fi trebuit să le suporte în mod normal. În conformitate cu liniile directoare privind ajutoarele de stat regionale, ajutorul de operare este permis numai în anumite condiții, prevăzute în secțiunea 5 din liniile directoare privind ajutoarele de stat regionale, care, în mod evident, nu sunt îndeplinite în cazul de față, având în vedere că societatea Oltchim nu se află nici într-o regiune ultraperiferică, nici într-o regiune cu densitate scăzută a populației.

IX.2.   Compatibilitatea în temeiul liniilor directoare privind salvarea și restructurarea

(107)

Astfel cum s-a arătat la punctul (70), Comisia este de părere că Oltchim ar trebui considerată o societate aflată în dificultate în conformitate cu definiția din liniile directoare privind salvarea și restructurarea.

(108)

Comisia consideră că ajutorul pentru salvare sau restructurare acordat unei societăți este compatibil cu piața comună în temeiul articolului 87 alineatul (3) litera (c) din Tratatul CE, dacă acesta este conform cu criteriile din liniile directoare privind salvarea și restructurarea.

(109)

Ca societate aflată în dificultate, societatea Oltchim ar fi, în principiu, eligibilă pentru ajutor pentru salvare sau restructurare. Măsura 1, conversia datoriei în acțiuni, ar putea fi eligibilă în temeiul ajutoarelor pentru restructurare. În ceea ce privește garanția de stat, măsura 2 ar putea fi, în principiu, eligibilă atât în temeiul ajutoarelor pentru salvare, cât și al ajutoarelor pentru restructurare. Totuși, în ceea ce privește măsurile specifice, se pare că măsura 3 ar depăși complet domeniul de aplicare al liniilor directoare privind salvarea și restructurarea deoarece, pe de o parte, ajutoarele pentru salvare trebuie să constituie un sprijin financiar reversibil, sub forma unor garanții pentru credite sau credite și, pe de altă parte, un ajutor pentru restructurare ar trebui să includă operațiuni de restructurare.

(110)

Cu toate acestea, în această etapă, criteriile pentru ajutorul compatibil pentru salvare sau restructurare, astfel cum sunt prevăzute în liniile directoare privind salvarea și restructurarea, nu par a fi îndeplinite nici în cazul măsurii 1, nici în cazul măsurii 2. În special:

(a)

ajutor pentru salvare: există îndoieli cu privire la faptul că măsurile considerate ajutor pentru salvare ar fi limitate la minimum necesar, ar fi necesare din motive care țin de dificultăți sociale grave și nu ar avea efecte colaterale negative asupra altor state membre. În plus, garanțiile depășesc 6 luni;

(b)

ajutor pentru restructurare: în lipsa unui plan de restructurare notificat (autoritățile române nu susțin eligibilitatea măsurilor ca ajutor pentru restructurare), Comisia nu poate evalua nici componentele planului de afaceri, printre care se numără măsurile de investiții și de modernizare, nici dacă măsurile ar restabili viabilitatea pe termen lung și dacă ar fi menținute la minimum, astfel încât să se evite denaturarea concurenței.

IX.3.   Compatibilitatea în temeiul cadrului temporar

(111)

Cadrul temporar stabilește criteriile pe baza cărora anumite măsuri menite să remedieze o perturbare gravă a economiei unui stat membru pot fi compatibile în temeiul articolului 87 alineatul (3) litera (b) din Tratatul CE.

(112)

Măsurile 1 și 3 nu sunt eligibile în temeiul cadrului temporar. În ceea ce privește măsura 2, garanțiile de stat pot fi în principiu acordate ca măsuri luate în temeiul cadrului temporar, în conformitate cu punctul 4.3.2.

(113)

Punctul 4.3.2 litera (d) din cadrul temporar prevede că, în cazul în care, printre altele, «valoarea maximă a împrumutului nu depășește costul salarial anual total al beneficiarului (inclusiv contribuțiile sociale, precum și costul cu personalul care lucrează în locațiile societății, dar care este oficial pe statul de plată al unor subcontractanți) pentru 2008», Comisia va considera ajutorul sub forma garanțiilor compatibil cu piața comună. Comisia este la curent cu faptul că autoritățile române intenționează să acorde societății Oltchim o garanție de 80 % din partea EximBank pentru un împrumut comercial de bază de 62 de milioane EUR în baza unei scheme existente (39). Având în vedere că această sumă pare să epuizeze costurile salariale ale societății pentru 2008, nu mai poate fi acordată nicio altă garanție în temeiul cadrului temporar și de aceea măsura 2 nu poate fi considerată compatibilă în temeiul cadrului temporar.

IX.4.   Concluzie privind compatibilitatea

(114)

Pe baza celor de mai sus și având în vedere informațiile disponibile până în prezent, Comisia are îndoieli că măsurile respective în favoarea Oltchim sunt compatibile cu piața comună ca ajutoare pentru salvare sau pentru restructurare. În plus, Comisia nu consideră că măsurile sunt compatibile în temeiul cadrului temporar sau în temeiul liniilor directoare privind ajutoarele regionale.

(115)

Având în vedere presupunerea Comisiei potrivit căreia destinatarul este o societate aflată în dificultate, nu pare a fi aplicabilă nicio altă derogare în conformitate cu prevederile Tratatului CE.

(116)

În această etapă a procedurii, Comisia concluzionează că măsurile par a fi incompatibile cu piața comună.

(117)

Prin urmare, Comisia decide să inițieze procedura oficială de investigare prevăzută la articolul 88 alineatul (2) din Tratatul CE în legătură cu măsurile descrise.

X.   DECIZIE

(118)

În lumina considerentelor de mai sus, Comisia a decis să inițieze procedura prevăzută la articolul 88 alineatul (2) din Tratatul CE și solicită României să furnizeze, în termen de o lună de la primirea prezentei scrisori, toate documentele, informațiile și datele necesare pentru evaluarea măsurilor.

(119)

Comisia reamintește României că va informa părțile interesate prin publicarea prezentei scrisori și a unui rezumat relevant al acesteia în Jurnalul Oficial al Comunităților Europene. De asemenea, Comisia va informa Autoritatea AELS de Supraveghere, trimițându-i o copie a prezentei scrisori. Toate aceste părți interesate vor fi invitate să își prezinte observațiile în termen de o lună de la data publicării prezentei.“


(1)  Pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013, Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(2)  Pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(3)  Sdělení Komise – Dočasný rámec Společenství pro opatření státní podpory zlepšující přístup k financování za současné finanční a hospodářské krize, Úř. věst. C 83, 7.4.2009, s. 1.

(4)  Potrivit unor articole de presă recente (a se vedea, de exemplu, articolul din 10 august 2009 disponibil la adresa http://www.wall-street.ro/articol/Companii/69414/Oltchim-concediaza-1-200-de-angajati-pana-la-sfarsitul-anului.html), Adunarea generală a acționarilor Oltchim a aprobat, la data de 6 august 2009, un plan de restructurare care prevede, printre altele, disponibilizarea unui număr de 1 206 angajați până la sfârșitul anului 2009. Potrivit aceluiași articol de presă, până la sfârșitul anului 2009 angajaților societății li se vor alătura 600 de noi angajați ca urmare a achiziționării și repunerii în activitate a furnizorului Arpechim.

(5)  Nr. 199-124 din 10 mai 1995, nr. 480 din 9 februarie 1998, nr. 511-514 din 29 septembrie 1998 și nr. 603 din 2000.

(6)  La momentul respectiv, creanța a fost transferată la agenția română «AVAB» (Autoritatea pentru Valorificarea Activelor Bancare), care, în mai 2004, a fuzionat cu agenția de privatizare APAPS (Autoritatea pentru Privatizare și Administrarea Participațiilor Statului) și a fost redenumită AVAS (Autoritatea pentru Valorificarea Activelor Statului).

(7)  Potrivit autorităților române, AVAS nu a fost autorizată prin Ordonanța de urgență a Guvernului (OUG) nr. 51/1998 să calculeze dobândă și penalități la sumele preluate în vederea recuperării.

(8)  În temeiul articolului 2 alineatul (2) din OUG nr. 45/2006.

(9)  Preambulul OUG nr. 45/2006 menționează că unul dintre obiectivele actului este «eliminarea riscului constatării existenței unui ajutor de stat ilegal acordat societății comerciale „Oltchim” – S.A. Râmnicu Vâlcea ca urmare a aprobării conversiei în acțiuni a creanței».

(10)  Potrivit autorităților române, această plată corespunde dobânzii și penalităților percepute pentru plățile suplimentare efectuate de către Ministerul Finanțelor în contul garanțiilor, în perioada noiembrie 2003-septembrie 2006.

(11)  303 milioane RON din conversia revocată, plățile ulterioare în valoare de 205 milioane RON și penalități în valoare de 30 de milioane RON.

(12)  Textul original în limba română, disponibil online la http://www.cdep.ro/pls/legis/legis_pck.htp_act?ida=70059 ca «versiune propusă spre aprobare» are următorul conținut: «Măsurile de natura ajutorului de stat prevăzute de prezenta ordonanță de urgență vor fi notificate Consiliului Concurenței de către inițiator/furnizor, conform reglementărilor în vigoare în domeniul ajutorului de stat, iar ajutorul de stat va fi efectiv acordat numai după autorizarea acestuia de către Consiliul Concurenței.» Legea, împreună cu OUG nr. 45/2006, au fost ulterior anulate prin OUG nr. 163/2008.

(13)  Garanția de stat de 80 % aferentă sumei de 424 de milioane EUR face obiectul prezentei notificări. Garanția de 80 % acoperirea celorlalte 62 de milioane EUR va fi acordată în baza unui cadru temporar.

(14)  Câmpurile gri reprezintă previziuni.

(15)  Cifrele incluse în tabel sunt preluate din raportul Raiffeisen. Din cauza rotunjirilor, pot apărea ușoare diferențe.

(16)  Cifră negativă în anul precedent, procentajul de creștere nu este interpretabil.

(17)  «Earning before interest and taxes» – câștig înainte de plata dobânzilor și a impozitelor (venituri din exploatare – costuri de exploatare + alte venituri decât cele din exploatare).

(18)  «Earning before interest, taxes, depreciation and amortisation» – câștig înainte de plata dobânzilor, a impozitelor, înainte de depreciere și de amortizare.

(19)  Câștig înainte de plata impozitelor (profit net, dobândă EBT).

(20)  Corespunzător ratingului societății, care în prezent este CCC, urmând a fi redus ulterior în cazul în care ratingul societății se îmbunătățește.

(21)  Această operațiune, în valoare de 62 de milioane EUR, ar fi finanțată printr-un împrumut comercial garantat în proporție de 80 % de către EximBank, în baza unui cadru temporar aprobat de autoritățile române. Această garanție de stat nu face obiectul notificării din 17 iulie 2009.

(22)  Cauza C-303/88, Italia/Comisia (Lanerossi), Rec. 1991, p. I-1433, punctul 20; cauza T-358/94, Air France/Comisia, Rec. 1996, p. II-2109, punctul 70 și cauza T-296/97, Alitalia/Comisia, Rec. 2000, p. II-3871, punctul 80.

(23)  Cauzele conexate T-228/99 și T-233/99 Westdeutsche Landesbank Girozentrale și Land Nordrhein-Westfalen/Comisia Rec. 2003, p. II-435, punctul 207.

(24)  Cauzele conexate T-228/99 și T-233/99 Westdeutsche Landesbank Girozentrale și Land Nordrhein-Westfalen/Comisia Rec. 2003 p. II-435, punctul 314.

(25)  Cauza T-152/99, Hamsa, Rec. 2002, p. II-3049, punctul 126. A se vedea și cauza C-305/89, Italia/Comisia, Rec. 1991, p. I-1603, punctul 20, cauzele conexate C-278/92 – C-280/92, Spania/Comisia, Rec. 1994, p. I-4103, punctele 20-25, cauzele conexate T-126/96 și T-127/96, BFM și EFIM/Comisia, Rec. 1998, p. II-3437, punctul 79 și cauza T-296/97 Alitalia/Comisia, Rec. 2000, p. II-3871, punctul 96.

(26)  Cauza T-152/99, Hamsa, Rec. 2002, p. II-3049, punctul 168.

(27)  Trebuie remarcat faptul că autoritățile române nu contestă că celelalte elemente din definiția ajutorului de stat în afară de «avantaj», respectiv utilizarea resurselor de stat, selectivitatea și denaturarea concurenței și a schimburilor intracomunitare, sunt îndeplinite.

(28)  JO C 155, 20.6.2008, p. 10.

(29)  Punctul 3.2 din comunicarea privind garanțiile.

(30)  A se vedea, de exemplu, cauza T-152/99 Hamsa, la care s-a făcut referire mai sus.

(31)  Spre deosebire de tendința negativă care s-a accelerat rapid în ultimii cinci ani, din Tabelul 5 reiese faptul că cifrele EBITDA și EBT s-ar transforma rapid din negative în pozitive. De asemenea, atât EBIT, cât și EBITDA ar fi mai ridicate ca oricând în ultimii 5 ani, respectiv înainte de revocarea conversiei creanței în acțiuni și de declinul economic, într-un moment în care se afirmă că societatea se afla într-o situație bună, iar mediul de afaceri era unul sănătos.

(32)  Potrivit raportului Raiffeisen, costul total al fondurilor împrumutate cu garanții de stat se va situa la aproximativ 12 %, cu condiția ca prețul garanției să fie 3,8 %, ceea ce ar avea ca rezultat o plată efectivă a garanției în valoare de aproximativ 92,2 milioane EUR în perioada 2009-2019. Cu toate acestea, în notificarea transmisă, autoritățile române propun un comision mult mai mare, respectiv un procent inițial de 6,5 % p.a. pentru garanția de stat în valoare de 339,2 milioane EUR. Având în vedre amploarea împrumutului total, diferența dintre procentul presupus de 3,8 % și cel efectiv de 6,5 % ar avea un impact semnificativ asupra dobânzii percepute și asupra profitului net/fluxului de capital net al societății.

(33)  Oltchim a fost cotată la Bursa de Valori București. http://www.bvb.ro/ListedCompanies/SecurityDetail.aspx?s=OLT&t=2

Trebuie remarcat că societatea nu a plătit dividende din 2000, adică nici în anii în care conversia inițială era în vigoare și se presupunea că societatea nu se afla în dificultate.

(34)  De exemplu: investiție în 1994 (modernizarea instalației de electroliză cu membrană cu schimbare de ioni), Petrodesign SA București a previzionat o perioadă de rambursare de 6 ani și 8 luni, doar 77,25 % din sumă s-a rambursat până la 30 iunie 2008; pentru un alt proiect (modernizarea instalației de OXO-alcooli), Petrodesign SA București a previzionat, de asemenea, o perioadă de rambursare de 6 ani și 8 luni, doar 43,32 % s-au rambursat până la 30 iunie 2008; pentru o altă investiție realizată în 2004 (instalația de anhidridă ftalică dioftalat), IPROCHIM București a previzionat o perioadă de rambursare de 4 ani și 11 luni. Doar 45,61 % s-au recuperat până la 30 iunie 2008.

(35)  JO C 54, 4.3.2006, p. 13.

(36)  Liniile directoare privind ajutorul de stat pentru salvarea și restructurarea întreprinderilor aflate în dificultate, JO C 244, 1.10.2004, p. 2.

(37)  Comunicarea Comisiei – Cadru comunitar temporar pentru măsurile de ajutor de stat de sprijinire a accesului la finanțare în contextul actualei crize financiare și economice, JO C 83, 7.4.2009, p. 1.

(38)  JO C 73, 30.3.2007, p. 17.

(39)  Ajutor de stat N 286/09 – România, schemă de ajutor temporar pentru acordarea de ajutor sub forma unor garanții, Decizia Comisiei din 5 iunie 2009, nu este încă disponibilă.


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/36


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.5734 – LGE/Unitymedia)

(Text s významem pro EHP)

2009/C 321/12

1.

Komise dne 10. prosince 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1) (Nařízení ES o spojování), kterým podnik Liberty Global Europe N.V. („LGE“, Nizozemsko) patřící podniku Liberty Global Inc. („LGI“, USA) získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení nákupem akcií kontrolu nad celým podnikem Unitymedia GmbH („Unitymedia“, Německo).

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku LGE: operátor sítě kabelové televize v devíti členských státech EU, který také prostřednictvím své dceřiné společnosti působí v oblasti televizní produkce,

podniku Unitymedia: regionální operátor sítě kabelové televize v německých spolkových zemích Severní Porýní-Vestfálsko a Hesensko.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5734 – LGE/Unitymedia na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/37


Předběžné oznámení o spojení podniků

(Věc COMP/M.5726 – Deutsche Bank/SAL.Oppenheim)

(Text s významem pro EHP)

2009/C 321/13

1.

Komise dne 16. prosince 2009 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Deutsche Bank AG získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení výlučnou kontrolu nad celým podnikem Sal. Oppenheim jr & Cie. S.C.A.

2.

Předmětem podnikání příslušných podniků je:

podniku Deutsche Bank AG: vkladové účty a poskytování úvěrů, úschova a opatrovnictví cenných papírů, provádění plateb, soukromé bankovnictví, správa aktiv a upisování pro soukromé, podnikové a institucionální zákazníky,

podniku Sal. Oppenheim: vkladové účty a poskytování úvěrů, soukromé bankovnictví, správa majetku, investiční bankovnictví, úschova a opatrovnictví cenných papírů, financování vývozu pro soukromé, podnikové a institucionální zákazníky.

3.

Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení (ES) č. 139/2004. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno.

4.

Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí předložily své případné připomínky k navrhované transakci.

Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky lze Komisi zaslat faxem (+32 22964301 nebo 22967244) či poštou s uvedením čísla jednacího COMP/M.5726 – Deutsche Bank/SAL.Oppenheim na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:

European Commission

Directorate-General for Competition

Merger Registry

1049 Bruxelles/Brussel

BELGIQUE/BELGIË


(1)  Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.


JINÉ AKTY

Komise

29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/38


Zveřejnění žádosti o uznání tradičního výrazu podle článku 33 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (1)

2009/C 321/14

Podle článku 33 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 se žádost o uznání tradičního výrazu zveřejní v řadě C Úředního věstníku, aby byly o existenci žádosti informovány třetí strany a aby tyto měly možnost vznést námitku proti uznání a ochraně tradičního výrazu, o které byla žádost podána.

ZVEŘEJNĚNÍ ŽÁDOSTI O UZNÁNÍ TRADIČNÍHO VÝRAZU PODLE ČLÁNKU 33 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 607/2009

Datum přijetí

30.11.2009

Počet stran

1

Jazyk žádosti

anglický

Číslo spisu

TDT/CZ/N0003

Žadatel:

Příslušný orgán členského státu

:

Ministerstvo zemědělství ČR

Simona Hrabětová

odbor rostlinných komodit

oddělení pro víno

Těšnov 17

117 05 Praha 1

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel. +420 221812354

Fax +420 221812367

simona.hrabetova@mze.cz

Označení: CLARET

Tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007

Jazyk:

Ustanovení čl. 31 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 607/2009

Seznam chráněných označení původu nebo zeměpisných označení:

Všechna česká chráněná označení původu uvedená v rejstříku

Druhy výrobků z révy vinné:

Víno (příloha XIb nařízení Rady (ES) č. 1234/2007)

Definice:

Víno vyrobené z modrých odrůd bez nakvášení rmutu.


(1)  Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60.


29.12.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 321/40


Zveřejnění žádosti o uznání tradičního výrazu podle článku 33 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 (1)

2009/C 321/15

Podle článku 33 nařízení Komise (ES) č. 607/2009 se žádost o uznání tradičního výrazu zveřejní v řadě C Úředního věstníku, aby byly o existenci žádosti informovány třetí strany a aby tyto měly možnost vznést námitku proti uznání a ochraně tradičního výrazu, o které byla žádost podána.

ZVEŘEJNĚNÍ ŽÁDOSTI O UZNÁNÍ TRADIČNÍHO VÝRAZU PODLE ČLÁNKU 33 NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 607/2009

Datum přijetí

30.11.2009

Počet stran

1

Jazyk žádosti

anglický

Číslo spisu

TDT/CZ/N0002

Žadatel:

Příslušný orgán členského státu

:

Ministerstvo zemědělství ČR

Simona Hrabětová

odbor rostlinných komodit

oddělení pro víno

Těšnov 17

117 05 Praha 1

ČESKÁ REPUBLIKA

Tel. +420 221812354

Fax +420 221812367

simona.hrabetova@mze.cz

Označení: SUR LIE

Tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007

Jazyk:

Ustanovení čl. 31 odst. 1 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 607/2009

Seznam chráněných označení původu nebo zeměpisných označení:

Všechna česká chráněná označení původu uvedená v rejstříku

Druhy výrobků z révy vinné:

Víno (příloha XIb nařízení Rady (ES) č. 1234/2007)

Definice:

Víno bylo během výroby ponecháno na kalech po dobu nejméně šesti měsíců.


(1)  Úř. věst. L 193, 24.7.2009, s. 60.


Upp