29.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 286/1

(1)

Rozhodnutím 2013/532/EU (2) rozhodla Rada o poskytnutí vzájemné pomoci Rumunsku.

(2)

Preventivní střednědobá finanční pomoc poskytnutá Rumunsku v rámci systému pomoci platebním bilancím členských států je za stávající situace vhodná, neboť nestabilní kapitálové toky nepříznivě ovlivňují zejména rozvíjející se trhy, makroekonomický scénář je ohrožen riziky a bankovní sektor nadále vykazuje slabá místa. Ačkoliv za stávajících tržních podmínek nemá Rumunsko v úmyslu žádat o vyplacení žádné splátky, lze očekávat, že preventivní pomoc pomůže posílit jeho makroekonomickou, rozpočtovou a finanční stabilitu a – prostřednictvím strukturálních reforem – zvýšit odolnost a růstový potenciál jeho ekonomiky.

(3)

Naplní-li se negativní rizika, nemusí být Rumunsko s to krýt své potřeby v oblasti vnějšího financování z dostupných finančních zdrojů. Tato rizika jsou spojena mj. se značným objemem rolování vnějšího dluhu a dluhů ve finančním sektoru, dále se zápornou čistou investiční pozicí ve významné výši a s dopady nepříznivého vývoje v eurozóně. Podle tohoto zátěžového scénáře je možné, že by zbývající potřeby v oblasti financování musely být pokryty aktivací preventivní střednědobé finanční pomoci.

(4)

Je vhodné, aby byla Rumunsku v rámci systému poskytování střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států, který byl zaveden nařízením (ES) č. 332/2002, poskytnuta preventivní podpora Unie do výše 2 000 milionů EUR. Tato pomoc by měla být poskytnuta ve spojení s podporou Mezinárodního měnového fondu (MMF) ve formě pohotovostního úvěru v hodnotě 1 751,34 milionu ZPČ (přibližně 2 000 milionů EUR, 170 % podílu Rumunska v MMF), který byl schválen dne 27. září 2013 a který budou orgány pokládat rovněž za preventivní střednědobou finanční pomoc. Světová banka uvolnila v rámci půjčky na rozvojovou politiku (Development Policy Loan, DPL) 1 000 milionů EUR s odloženou možností čerpání (Deferred Drawdown Option, DDO) platnou do června 2015. Světová banka bude též nadále poskytovat již dříve přislíbenou podporu ve výši 891 milionů EUR, z nichž zbývá vyplatit 514 milionů EUR.

(5)

Preventivní střednědobou finanční pomoc by měla spravovat Komise, která po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem sjedná s rumunskými orgány specifické podmínky hospodářské politiky, na něž bude poskytnutí této pomoci vázáno. Tyto podmínky by měly být zakotveny v memorandu o porozumění.

(6)

Vzhledem k preventivní povaze střednědobé finanční pomoci nebude Rumunsko žádat o vyplacení splátek úvěru Unie, pokud nevyvstanou potíže ohledně jeho běžného účtu platební bilance nebo pohybu kapitálu. Pokud Rumunsko Komisi o financování požádá, Komise po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem rozhodne o aktivaci programu a o výši a časovém rozvrhu splátek. Podrobné finanční podmínky případného vyplacení prostředků budou upraveny v dohodě o preventivní úvěrové facilitě.

(7)

Preventivní střednědobá finanční pomoc by měla být poskytnuta s cílem přispět k úspěšnému provedení vládního programu v oblasti hospodářské politiky, a měla by tak přispět k udržitelnosti rumunské platební bilance,

a)

schválení rozpočtů a provádění politik v souladu s kursem fiskální konsolidace, jenž je odvozen ze závazků Rumunska v rámci Paktu o stabilitě a růstu, s cílem dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle této země do roku 2015 a tento cíl následně zachovat;

b)

zachování opatření, jež byla sjednána v rámci obou předchozích programů, v plném rozsahu a realizace případných dosud nesplněných podmínek;

c)

další posilování rámce fiskálního řízení, mj. prováděním Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě, tak aby byl zajištěn pevný základ fiskální konsolidace. Zvláštní pozornost je třeba věnovat posilování víceletého rozpočtového plánování, uplatňování účinného systému kontroly závazků, zlepšení výběru daní a zkvalitnění investičního rozhodování;

d)

včasné provedení akčních plánů, jež byly přijaty v reakci na zjištění přezkumů funkčnosti provedených Světovou bankou v letech 2010–2011, a zřízení centrálního realizačního útvaru, který by měl zlepšit určování politických priorit vlády;

e)

úhrada zpožděných plateb a posílení rozpočtových kontrolních mechanismů v oblasti zdravotnictví prostřednictvím kvalitnějších rámců výkaznictví a monitoringu;

f)

provedení strategického akčního plánu v oblasti zdravotní péče, racionalizace nemocniční struktury a rozšíření rozsahu primární péče s cílem zlepšit výsledky v oblasti zdraví;

g)

zlepšení správy veřejného dluhu s cílem snížit rizika, jakož i konsolidovat a prodloužit výnosovou křivku státních dluhopisů ve prospěch delších dob splatnosti;

h)

další posílení rámce pro řešení problémů bank, plánování rumunské centrální banky pro nepředvídané události a správy a řízení fondu pojištění vkladů, jakož i provedení opatření, jejichž smyslem je urychlit čištění rozvah vnitrostátních bank, a dále zachování úvěrové disciplíny v bankovním sektoru;

i)

sladění právních předpisů o orgánu finančního dohledu s mezinárodně osvědčenými postupy v zájmu posílení dohledu nad nebankovním finančním trhem;

j)

restrukturalizace státních podniků, včetně prodeje majetkových účastí v nich, a posílení správy a řízení těchto podniků;

k)

pokračování v opatřeních, jejichž smyslem je zlepšit podnikatelské prostředí, zejména snižováním administrativní zátěže pro malé a střední podniky a zjednodušováním přístupu těchto podniků k financování.

29.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 286/4

(1)

Rumunsko od roku 2009 uskutečňuje významný program reforem. V rámci dvou programů na podporu platební bilance Rumunsko do velké míry napravilo svou vnější makroekonomickou nerovnováhu. Kromě toho Rada dne 21. června 2013 rozhodnutím 2013/318/EU (1) zrušila rozhodnutí 2009/590/ES (2) o existenci nadměrného schodku v Rumunsku. V souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu by měla pokračovat fiskální konsolidace, tak aby byl v roce 2015 naplněn střednědobý cíl. Vláda opětovně získala neomezený přístup k tržnímu financování a od poloviny roku 2009 je směnný kurs víceméně stabilní.

(2)

Makroekonomická a finanční stabilita by měla být upevněna pomocí obezřetné politiky. Měly by být realizovány, a popřípadě i posilovány strukturální reformy zahájené v rámci předchozích programů, tak aby byla ošetřena slabá místa a byl posílen základ pro budoucí růst a dohánění vývoje.

(3)

Rada má pravidelně hodnotit hospodářskou politiku Rumunska, zejména v rámci každoročního hodnocení, jemuž podrobuje aktualizaci konvergenčního programu Rumunska a provádění jeho národního programu reforem, a v rámci pravidelného hodnocení pokroku Rumunska, jež probíhá v souvislosti s jeho konvergenční zprávou.

(4)

Přestože jsou podle základního scénáře hospodářského programu celkové finanční potřeby v hrubém vyjádření až do konce roku 2015 pokryty v plném rozsahu a vláda má nadále přístup k tržnímu financování, podalo Rumunsko vzhledem k rizikům, jimž je tento základní scénář vystaven, žádost o preventivní finanční pomoc v návaznosti na pomoc poskytnutou podle rozhodnutí Rady 2009/458/ES (3) a 2011/289/EU (4).

(5)

O finanční pomoc Unie a dalších mezinárodních finančních institucí požádaly rumunské orgány v zájmu udržitelnosti platební bilance a zajištění toho, aby bylo možné udržet mezinárodní měnové rezervy na obezřetné úrovni i v případě nepříznivého hospodářského vývoje.

(6)

Navzdory zlepšení stavu běžného účtu zůstává Rumunsko ohroženo volatilitou směnných kurzů a mezinárodního pohybu kapitálu. Podle nepříznivého scénáře, který počítá s omezením stávajícího značného objemu likvidity, by mohly nastat situace, kdy by Rumunsku – případně i velmi náhle – vzrostly náklady na financování. Nepříznivý vývoj v eurozóně by navíc mohl obnovit tlaky na bankovní sektor. Tato zbývající slabá místa jsou důvodem k poskytnutí vzájemné pomoci ze strany Unie,