—

na svém zasedání v Praze (Česká republika) ve dnech 6. až 9. dubna 2009,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na Úmluvu UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků z roku 1970,

—

s ohledem na Americkou úmluvu o lidských právech z roku 1978,

—

s ohledem na Chartu Organizace spojených národů podepsanou dne 26. června 1945 a na zřízení Mezinárodního soudního dvora,

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, kterou Valné shromáždění OSN přijalo dne 10. prosince 1948,

—

s ohledem na Africkou (banjulskou) listinu lidských práv a práv národů z roku 1985 a na zřízení Afrického soudu pro lidská práva a práva národů v roce 2004,

—

s ohledem na deklaraci OSN o právech osob příslušejících k národnostním či etnickým, náboženským a jazykovým menšinám, kterou přijalo Valné shromáždění dne 18. prosince 1992,

—

s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin ze dne 1. února 1995,

—

s ohledem na kapitolu IV deklarace XII. summitu Hnutí nezúčastněných, který se konal v Durbanu v roce 1998,

—

s ohledem na článek 30 Zakládací listiny Africké unie z roku 2000,

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (2),

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci o kulturní rozmanitosti, kterou přijala generální konference UNESCO dne 2. listopadu 2001,

—

s ohledem na světovou konferenci proti rasismu, která se konala v roce 2001, a na světový summit o udržitelném rozvoji, který se konal v roce 2002,

—

s ohledem na Úmluvu o ochraně nehmotného kulturního dědictví z roku 2003,

—

s ohledem na protokol Afrického soudního dvora z roku 2003,

—

s ohledem na usnesení o rasismu, rasové diskriminaci, xenofobiii a související nesnášenlivosti, které přijalo Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU dne 3. dubna 2003 v Brazzaville,

—

s ohledem na své usnesení o Mezinárodním trestním soudu, které bylo přijato dne 3. dubna 2003 v Brazzaville (3),

—

s ohledem na deklaraci z Dakaru o prosazování kultur a kulturních odvětví zemí AKT, kterou na své první schůzi přijali dne 20. června 2003 ministři kultury zemí AKT,

—

s ohledem na rezoluci Rady Evropy č. 1334 o kladných zkušenostech s autonomními oblastmi jako zdroji inspirace pro řešení konfliktů v Evropě, která byla přijata dne 24. června 2003,

—

s ohledem na zprávu Rozvojového programu OSN o lidském rozvoji z roku 2004 o „Kulturní svobodě v dnešním rozmanitém světě“,

—

s ohledem na Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. června 2005 o ochraně menšin a politikách proti diskriminaci v rozšířené Evropě (4),

—

s ohledem na Dohodu z Cotonou, která byla podepsána v červnu 2000 v Cotonou (5) a revidována v Lucemburku (6) v červnu 2005, zvláště na článek 33 Rozvoj institucí a budování kapacit, který požaduje „plné respektování rozmanitosti uvnitř společností a mezi nimi“,

—

s ohledem na Africkou chartu o demokracii, volbách a správě věcí veřejných, kterou přijala Organizace africké jednotyv Addis Abebě dne 30. ledna 2007,

—

s ohledem na deklaraci o právech původních obyvatel, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 13. září 2007,

—

s ohledem na úmluvy Mezinárodní organizace práce,

—

s ohledem na rozhodnutí summitu Africké unie, který se konal v Maputu v roce 2003, o začlenění Africké diaspory jako 6. oblasti Africké unie,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro politické záležitosti (AKT-EU 100.460/09/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že téměř 200 zemí světa je domovem pro zhruba 5 000 etnických skupin a dvě třetiny zemí mají alespoň jednu významnou etnickou nebo náboženskou menšinu,

B.

vzhledem k tomu, že z toho důvodu musí všechny demokratické státy navrhovat politiky, které výslovně uznávají kulturní rozdíly a současně zajišťují začlenění a posilování společných vazeb a smysl pro solidaritu, nezbytných pro fungování demokratické společnosti,

C.

vzhledem k tomu, že k prosazování demokratické správy věcí veřejných, přípravě multikulturních politik a podpoře rozvoje lidstva je nezbytný právní rámec, který uznává rovná práva etnických, náboženských a jazykových skupin,

D.

vzhledem k tomu, že kulturní rozmanitost je trvalým rysem většiny zemí AKT a EU a že v posledních desetiletích v důsledku sil globalizace narůstala; vzhledem k tomu, že respektování dalších kultur, náboženství a jazyků představuje novou výzvu pro mnoho společností, zejména v Evropě a v zemích AKT,

E.

vzhledem k tomu, že v globalizovaném světě se pro předcházení sociálním, etnickým a náboženským konfliktům stává pro státy i pro mezinárodní společenství respektování rozmanitosti ještě nezbytnějším,

1.

zdůrazňuje význam respektování a dodržování regionálních a meziregionálních právních nástrojů a struktur a důležitou úlohu soudů pro lidská práva i Mezinárodního trestního soudu;

2.

uznává klíčovou úlohu Všeobecné deklarace lidských práv při ochraně práv všech národů a odstranění diskriminace všeho druhu;

3.

žádá všechny členské státy EU a AKT, aby ratifikovaly a prováděly mezinárodní a regionální úmluvy v oblasti lidských práv včetně zvláštních právních nástrojů na ochranu práv menšin a aby rozvíjely účinné antidiskriminační právní předpisy sladěné s těmito mezinárodními úmluvami; v této souvislosti upozorňuje na vážnou situaci skupin osob v nouzi, jako jsou osoby nakažené virem HIV/AIDS, albíni, vnitřně vysídlené osoby, uprchlíci a migrující pracovníci;

4.

potvrzuje úlohu Mezinárodní organizace práce při ochraně práv a odstraňování diskriminace všech pracovníků a vyzývá členské státy AKT a EU, aby tato práva hájily,

5.

vyzývá všechny státy EU a AKT, aby neodkladně ratifikovaly úmluvu Mezinárodní organizace práce č. 169 o původních obyvatelích a kmenových národech;

6.

je přesvědčeno, že v případech, kdy rozmanitost měla za následek násilné konflikty nebo kdy takové následky hrozí, by měly být zavedeny stálé mediační mechanismy, které mohou konflikty zvládnout ještě před jejich vystupňováním;

7.

vyzývá vlády států EU a AKT, aby v souladu s článkem 8 Dohody z Cotonou do politického dialogu zapojily organizace občanské společnosti včetně organizací zastupujících marginalizované a menšinové skupiny;

8.

je přesvědčeno, že rozvojová spolupráce mezi regionálními a místními subjekty je zvláště vhodná k výměně osvědčených postupů v oblasti respektování rozmanitosti a k reakci na zvláštní potřeby určitých společenství; proto vyzývá vlády členských států Evropské unie a AKT, aby podpořily společné rozvojové iniciativy na místní a regionální úrovni a poskytly jim nezbytný politický prostor k rozkvětu nezávisle na vládní spolupráci;

9.

je přesvědčeno, že by bylo možné provádět mnohostranné vzájemné hodnocení, podobné procesu afrického mechanismu vzájemného hodnocení, s cílem posoudit podmínky ve státech a stanovit srovnávací standardy pro demokratické respektování rozmanitosti;

10.

upozorňuje na to, že demokratické zastoupení menšinových skupin i jejich schopnost účastnit se politických, společenských a kulturních diskusí jsou naprosto nezbytným prvkem, který umožňuje zajistit provádění zásad řádné správy věcí veřejných;

11.

zdůrazňuje, že k tomu, aby občan získal plná občanská a sociální práva, nemusí být členem náboženské skupiny;

12.

uznává, že v otázce respektování kulturní rozmanitosti existují různé politiky a ústavní řešení; je však přesvědčeno, že příprava multikulturních politik vyžaduje především právní rámec, který uznává rovná práva etnických, náboženských a jazykových skupin a ochranu občanů před jakoukoli formou diskriminace;

13.

zvláště zdůrazňuje, že všechny členské státy AKT a EU musí dodržovat svobodu náboženského vyznání, která je zakotvena v článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv, v článcích 1 a 2 deklarace OSN o právech osob příslušejících k národnostním či etnickým, náboženským a jazykovým menšinám (deklarace o menšinách) a v dalších mezinárodních úmluvách o lidských právech;

14.

upozorňuje na to, že samotné kulturní a náboženské praktiky musejí dodržovat mezinárodní standardy lidských práv, včetně práv menšin, práv žen a práv dětí, jak je hájí například článek 5 a čl. 16 odst. 2 Všeobecné deklarace lidských práv a čl. 4 odst. 2 deklarace o menšinách, a že příslušníkům náboženských či kulturních společenství musí být zajištěna svoboda volby;

15.

zdůrazňuje, že tradiční, kulturní či náboženská práva skupiny nemohou narušovat mezinárodně dohodnuté standardy lidských práv platné pro všechny osoby;

16.

připomíná, že náboženské vyznání je osobní volbou, která přísluší do soukromé sféry, a je přesvědčeno, že v rozmanitých společnostech by měly zůstat náboženské organizace a státní instituce jasně odděleny;

17.

vyzývá všechny země AKT a EU, aby zajistily dodržování práva všech menšinových jazykových skupin užívat své mateřské jazyky v souladu s článkem 2 Všeobecné deklarace lidských práv; připomíná povinnost států přijmout podle čl. 4 odst. 3 deklarace o menšinách vhodná opatření, aby příslušníci menšinových skupin měli vždy, kdy to bude možné, přiměřené příležitosti učit se svůj mateřský jazyk nebo být ve svém mateřském jazyce vyučováni, a zajistit, aby ve vzdělávacích systémech nedocházelo k oddělování žáků na základě etnické, náboženské či jazykové příslušnosti; zdůrazňuje, že je také nezbytné prosazovat a zajišťovat výuku ostatních jazyků;

18.

vybízí země AKT a EU, aby investovaly do svých vzdělávacích systémů, protože vzdělání je základním lidským právem (článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv) a představuje jeden z nejúčinnějších nástrojů k prosazování tolerance a začlenění (čl. 4 odst. 4 deklarace o menšinách); v této souvislosti žádá Evropskou komisi, aby dodržela svůj závazek a vyčlenila nejméně 20 % finančních prostředků v rámci zeměpisných programů nástroje rozvojové spolupráce pro zdravotní péči a vzdělávání, a vyzývá ji, aby tento závazek rozšířila na Evropský rozvojový fond;

19.

vyzývá vlády všech členských států AKT a EU, aby zajistily, že všichni občané budou mít v souladu s článkem 19 Všeobecné deklarace lidských práv přístup ke sdělovacím prostředkům, aby mohli plně vyjádřit svou etnickou, náboženskou či jazykovou identitu, včetně cílené podpory pro sdělovací prostředky užívající menšinové jazyky a pro spravedlivé a vyvážené zastoupení všech skupin ve společnosti; jakožto výhodu života v demokratickém státě by měly mít rozmanité subjekty možnost tato práva uplatňovat prostřednictvím přiměřeného zastoupení ve sdělovacích prostředcích a přístupu do sdělovacích prostředků; zdůrazňuje význam širokého přístupu k celostátním sdělovacím prostředkům pro zajištění určité míry informací;

20.

je přesvědčeno, že tam, kde zásadní problém představuje vyloučení a předsudky, by spolupráce AKT-EU měla podporovat konkrétní programy v odvětví sdělovacích prostředků a vzdělávání, které by prosazovaly toleranci a porozumění;

21.

vyzývá země AKT a EU, aby přijaly aktivní politiky k prosazování spravedlivého zastoupení různých etnických, kulturních a jazykových skupin ve veřejných úřadech, volebních systémech, státní správě, v oblasti policie a bezpečnosti pomocí boje proti jakékoli formě diskriminace a vypracováním cílených náborových politik, v případě potřeby i pozitivní diskriminací;

22.

vyzývá země AKT a EU, aby zvážily přepracování svých volebních systémů do takové podoby, aby podporovaly spravedlivé zastoupení zájmů menšin a současně předcházely tomu, aby se etnická příslušnost stala hlavním bodem rozporů;

23.

vyzývá země AKT a EU, aby v souvislosti s výměnou a převody kulturních statků či zdrojů kulturního a přírodního dědictví prosazovaly přiměřené právní předpisy v oblasti duševního vlastnictví, jak je předepisují uznávané mezinárodní orgány, například Světová organizace duševního vlastnictví;

24.

vyzývá země AKT a EU, aby vzhledem k tomu, že sociálně-ekonomické činitele mohou vyvolávat či prohlubovat etnické a kulturní napětí, uznaly důležitost hospodářské diversifikace a prováděly politiky na ni zaměřené a také aby v zájmu rozvoje prosazovaly regionální integraci;

25.

vyzývá země AKT a EU, aby prosazovaly sociální začlenění menšin a přijaly aktivní politiky pro zajištění rovného přístupu k zaměstnání, vzdělávání a sociálním službám;

26.

vyzývá členské státy EU, aby plnily své závazky pomoci zemím AKT v jejich úkolu spočívajícím v dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

27.

uznává, že činitelé jako globalizace, konflikt ohledně přírodních zdrojů nebo změna klimatu pravděpodobně vyvolají další migrační toky, a domnívá se, že na migraci v rámci skupiny AKT a mezi zeměmi AKT a EU by se nemělo nahlížet pouze z ekonomického hlediska, ale že by měla zohledňovat i politickou, sociální a kulturní výměnu; je pevně přesvědčeno, že je naprosto nezbytné plně dodržovat práva a důstojnost všech migrantů;

28.

trvá na tom, že výnosy z přírodních zdrojů zemí AKT a EU by měly být užívány ve prospěch rozvoje všech oblastí společnosti těchto zemí; vyzývá vlády, aby zajistily konzultace se všemi společenstvími, aby tato společenství mohla mít prospěch z veškerých komerčních výnosů a aby bylo zohledněny otázky ochrany životního prostředí a kultury; uznává, že je nutné vytvořit mechanismy, které by zajistily rozdělování těchto přínosů;

29.

vyzývá vlády členských států EU a AKT, aby při přípravě a přezkumu strategických dokumentů zemí a regionů analyzovaly problémy týkající se začlenění a rovnosti etnických, kulturních, náboženských a nových menšin a aby zástupce dotčených skupin zapojovaly do procesu konzultací; zdůrazňuje, že by měly být připraveny a financovány zvláštní programy, jež prosazují rovný přístup k sociálním službám a politické účasti;

30.

vyzývá členské státy EU a Komisi, aby zajistily, že jsou do všech programů a projektů, zvláště v oblasti lidských práv, demokracie a správy věcí veřejných, začleněna práva menšin včetně původních obyvatel a nových menšin;

31.

připomíná kladné zkušenosti Evropské unie ve věci ochrany práv menšin a mírového řešení pohraničních konfliktů;

32.

vyzývá země AKT a EU, aby uznaly kladný dopad Zakládací listiny Africké unie, která stanoví, že vládám, které se dostaly k moci pomocí neústavních prostředků, nebude dovoleno účastnit se činnosti Africké unie;

33.

je přesvědčeno, že africký mechanismus vzájemného hodnocení účinně posiluje demokratické instituce, které podporují rozmanitost a odpovědnou správu věcí veřejných; naléhavě žádá regionální a subregionální organizace v zemích AKT, aby v takových rámcích věnovaly větší pozornost otázkám menšin;

34.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Komisi Africké unie, Panafrickému parlamentu a národním a regionálním parlamentům, Evropské komisi, OSN a regionálním organizacím a předsednictvím Evropské unie a Africké unie.

—

na svém zasedání v Praze (Česká republika) ve dnech 6. až 9. dubna 2009,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na článek 178 Smlouvy o založení Evropského společenství,

—

s ohledem na Dohodu o partnerství mezi členy skupiny afrických, karibských a tichomořských států na jedné straně a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 (Dohoda z Cotonou) (8),

—

s ohledem na rozhodnutí (9) jedenáctého řádného zasedání hlav států a předsedů vlád Africké unie, které se konalo v Šarm al-Šajchu (Egypt) od 30. června do 1. července 2008, o zprávě o dohodách o hospodářském partnerství,

—

s ohledem na prohlášení desátého řádného zasedání hlav států a předsedů vlád Africké unie, které se konalo v Addis Abebě od 31. ledna do 2. února 2008, o dohodách o hospodářském partnerství,

—

s ohledem na prohlášení z Akkry přijaté na 6. summitu hlav států a předsedů vlád AKT dne 3. října 2008 (10),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 12. dubna 2005 nazvané Soudržnost politik v zájmu rozvoje – jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí (11),

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady EU ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, které se konalo v květnu 2005, o rozvojových cílích tisíciletí (12),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (13),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1528/2007 ze dne 20. prosince 2007 o uplatňování režimu stanoveného v dohodách zakládajících hospodářské partnerství nebo vedoucích k jeho založení na produkty pocházející z některých států, které jsou součástí skupiny afrických, karibských a tichomořských států (AKT) (14),

—

s ohledem na závěry z 2870. zasedání Rady EU ve složení pro obecné záležitosti a vnější vztahy, které se konalo ve dnech 26. a 27. května 2008, o dohodách o hospodářském partnerství,

—

s ohledem na usnesení Rady ministrů AKT-EU přijaté v Addis Abebě dne 13. června 2008,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 27. června s názvem „Od Káhiry k Lisabonu – Strategické partnerství EU–Afrika“ (KOM(2007) 357),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 23. října 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (KOM(2007) 635),

—

s ohledem na Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (GATT), zejména na článek XXIV této dohody,

—

s ohledem na Deklaraci tisíciletí OSN ze dne 8. září 2000, která stanoví rozvojové cíle tisíciletí (MDG) jako kritéria, jež společně vytvořila mezinárodní komunita s cílem vymýtit chudobu,

—

s ohledem na prohlášení druhé konference afrických ministrů integrace přijaté v Kigali (Rwanda) ve dnech 26. a 27. července 2007,

—

s ohledem na prohlášení čtvrté a páté konference ministrů obchodu zemí Africké unie, které se konalo v Addis Abebě ve dnech 3. dubna 2008 a 2. března 2009, o dohodách o hospodářském partnerství,

—

s ohledem na zprávu, kterou dne 16. června 2008 předložila paní Christiane Taubiraová, poslankyně francouzského Národního shromáždění, nazvanou: „Dohody o hospodářském partnerství mezi Evropskou unií a zeměmi AKT. Co kdyby se politika začala konečně plést do světového dění?“ (Les Accords de Partenariat Economique entre l'Union européenne et les pays ACP. Et si la Politique se mêlait enfin des affaires du monde?),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. září 2002 o doporučeních Evropského parlamentu Komisi ohledně sjednávání dohod o hospodářském partnerství se zeměmi a regiony AKT (15),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. března 2006 o dopadu dohod o hospodářském partnerství (EPA) na rozvoj (16),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (17),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. května 2007 o pomoci EU v oblasti obchodu (18),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2007 o dohodách o hospodářském partnerství (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2004 nazvané Dohody o hospodářském partnerství (EPA), problémy a vyhlídky (20),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. listopadu 2006 o zhodnocení jednání o dohodách o hospodářském partnerství (EPA) (21),

—

s ohledem na své prohlášení z Kigali o dohodách o hospodářském partnerství (EPA) na podporu rozvoje přijaté dne 20. listopadu 2007 (22),

—

s ohledem na zprávu Výboru pro hospodářský rozvoj, finance a obchod (AKT-EU 100.463/09/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že čl. 36 odst. 1 Dohody z Cotonou obsahuje dohodu Evropské unie a států AKT o tom, že uzavřou „obchodní dohody slučitelné s pravidly Světové obchodní organizace, které budou postupně odstraňovat překážky obchodu mezi stranami a zlepšovat spolupráci ve všech oblastech významných pro obchod“,

B.

vzhledem k tomu, že však čl. 37 odst. 3 uvedené dohody stanoví, že „přípravné období bude využito i k budování kapacit ve veřejném a soukromém sektoru zemí AKT“,

C.

vzhledem k tomu, že v roce 2002 byla zahájena jednání mezi Evropskou unií a skupinou států AKT o otázkách obecného zájmu, na něž navázala samostatná jednání mezi Evropskou unií a šesti regiony EPA (karibské země, západní Afrika, střední Afrika, východní a jižní Afrika, „SADC minus“, tichomořské země),

D.

vzhledem k tomu, že 15 členských států Karibského fóra afrických, karibských a tichomořských států (CARIFORUM) podepsalo dne 16. prosince 2007 dohodu o hospodářském partnerství s Evropskou unií a jejími členskými státy,

E.

vzhledem k tomu, že 18 afrických zemí, z nichž osm patří mezi nejméně rozvinuté, parafovalo v listopadu a prosinci 2007 tzv. „předstupně“ k dohodám o hospodářském partnerství, zatímco dalších 29 afrických zemí AKT, z nichž tři nepatří mezi nejméně rozvinuté, neparafovalo žádnou dohodu o hospodářském partnerství, a vzhledem k tomu, že se Jižní Afrika již připojila k Dohodě o obchodu, rozvoji a spolupráci (DORS), jejíž obchodní režim s EU je slučitelný s pravidly WTO,

F.

vzhledem k tomu, že Papua Nová Guinea a Fidži, dvě země AKT, které nepatří mezi nejméně rozvinuté, parafovaly dne 23. listopadu 2007 prozatímní dohodu o hospodářském partnerství, zatímco zbývající tichomořské země AKT (z nichž šest patří mezi nejméně rozvinuté a sedm nikoli) neparafovaly žádnou dohodu o hospodářském partnerství,

G.

vzhledem k tomu, že v roce 2008 byla podepsána pouze dohoda mezi státy skupiny CARIFORUM a Evropskou unií a prozatímní dohoda mezi Evropskou unií a Pobřežím slonoviny a Evropskou unií a Kamerunem,

H.

vzhledem k tomu, že EU v souladu s těmito dohodami uplatňuje od 1. ledna 2008 ustanovení o dovozu na výrobky pocházející ze zemí AKT, které parafovaly dohody o hospodářském partnerství nebo tzv. „předstupně“ k těmto dohodám (23),

I.

vzhledem k tomu, že africké a tichomořské země i nadále jednají s Evropskou unií s cílem uzavřít úplné dohody o hospodářském partnerství a vzhledem k tomu, že polovina států AKT takové dohody dosud neparafovala či nepodepsala,

J.

vzhledem k tomu, že země AKT vyjádřily obavy ohledně „sporných ustanovení“ v prvotních dohodách o hospodářském partnerství a požádaly o jejich vyřešení před podpisem dohod,

K.

vzhledem k tomu, že všechny strany opakovaně trvaly na tom, že dohody o hospodářském partnerství musí být nástroji rozvoje, které podpoří udržitelný rozvoj, regionální integraci a snižování chudoby v zemích AKT,

L.

vzhledem k tomu, že náklady na přizpůsobení vyplývající z dohod o hospodářském partnerství budou mít na rozvoj zemí AKT významný dopad, který, přestože jej lze obtížně předpovědět, bude znamenat přímý dopad v podobě ztráty celních poplatků a nepřímý dopad v podobě nákladů vyvolaných přizpůsobením a sociální podporou v oblastech zaměstnanosti, zvyšování kvalifikace, výroby, diverzifikace vývozu a reformy řízení veřejných financí,

M.

vzhledem k tomu, že 21 zemí AKT, z nichž některé dohodu o hospodářském partnerství dosud nepodepsaly, vyčlenilo ve svých národních orientačních programech pro 10. Evropský rozvojový fond konkrétní částky na doprovodná opatření k dohodám o hospodářském partnerství,

N.

vzhledem k tomu, že dopad dohod o hospodářském partnerství na rozvoj států AKT by mohl v některých případech mít dočasně tyto důsledky:

O.

vzhledem k tomu, že obchod v rámci regionů AKT a obchod mezi regiony a mezi zeměmi AKT a ostatními rozvojovými zeměmi (obchodní spolupráce Jih – Jih), může mít důležitý kladný dopad na rozvoj zemí AKT,

P.

vzhledem k tomu, že jedním z cílů, které stanoví Dohoda z Cotonou, je učinit z dohod o hospodářském partnerství nástroje rozvoje, které budou prosazovat udržitelný rozvoj, snižovat chudobu, postupně začleňovat ekonomiky zemí AKT do světového hospodářství a posilovat regionální integraci,

Q.

vzhledem k tomu, že předseda Evropské komise José Manuel Barroso na summitu EU a afrických států, který se konal v Lisabonu v prosinci 2007, uvedl, že nastane „příležitost revidovat ustanovení dohod o hospodářském partnerství, které obě strany podepsaly v posledních několika měsících“,

R.

vzhledem k tomu, že obyvatelé zemí AKT jsou nejvíce postiženi světovou finanční a potravinovou krizí a že je nyní více než kdy jindy naprosto nezbytné vynaložit veškeré úsilí na dosažení rozvojových cílů tisíciletí,

1.

naléhavě vyzývá členské státy Evropské unie, aby dodržely své závazky a zvýšily oficiální rozvojovou pomoc a pomohly splnit požadavky na budování kapacit v oblasti obchodu, což umožní vytvořit doprovodná opatření k provádění dohod o hospodářském partnerství v podobě regionálních balíčků pomoci v oblasti obchodu, s ohledem na jejich kladný dopad na rozvoj; zdůrazňuje, že uzavření dohody o hospodářském partnerství není podmínkou pro obdržení finančních prostředků pomoci v oblasti obchodu;

2.

trvá na tom, že dohody o hospodářském partnerství jsou nástrojem rozvoje, který by měl odrážet jak vnitrostátní, tak regionální zájmy a potřeby zemí AKT s cílem snížit chudobu, splnit rozvojové cíle tisíciletí a dodržovat základní lidská práva, jako je právo na potraviny nebo právo na přístup k základním veřejným službám; naléhavě vyzývá Radu, Komisi a vlády členských států EU a zemí AKT, aby udělaly všechno pro to, aby byla obnovena atmosféra důvěry, vzájemného respektu a bezpečnosti, která byla během jednání narušena;

3.

4.

zdůrazňuje, že slučitelnost s pravidly WTO definovaná článkem XXIV dohody GATT se týká pouze obchodu zbožím a službami a vyžaduje, aby byla „podstatná část obchodu“ liberalizována „v přiměřené lhůtě“, a naléhavě žádá Radu a Komisi, aby přijaly veškeré návrhy zemí AKT slučitelné s pravidly WTO týkající se pouze zboží;

5.

naléhavě vyzývá země AKT a Evropskou komisi, aby co nejlépe využily finančních prostředků určených na pomoc v oblasti obchodu, a podpořily tak reformní proces v oblastech, které jsou pro hospodářský rozvoj klíčové; aby zlepšily infrastrukturu tam, kde je to nutné pro účinnější využití výhod, které nabízejí dohody o hospodářském partnerství; aby kompenzovaly čistou ztrátu příjmů z cel a podpořily daňovou reformu, aby nedošlo ke snížení veřejných investic do sociální oblasti; aby investovaly do výrobního řetězce s cílem diverzifikovat výrobu vyváženého zboží a aby na vývoz vyráběly více produktů s vyšší přidanou hodnotou;

6.

znovu opakuje svůj názor, že dohody o hospodářském partnerství musí být financovány nikoli z Evropského rozvojového fondu, ale z dodatečné pomoci obchodu, ke které se Evropská unie zavázala v roce 2005, v konkrétní výši 2 miliardy EUR ročně od roku 2010, z níž by 50 % mělo směřovat do zemí AKT; je proti jakémukoli stanovování podmínek v souvislosti s dohodami o hospodářském partnerství, pokud jde o poskytování evropské pomoci, a vyzývá Komisi, aby zaručila, že přístup k finančním prostředkům v rámci 10 Evropského rozvojového fondu nebude závislý na výsledku a rychlosti jednání;

7.

zdůrazňuje, že navýšení oficiální rozvojové pomoci, které členské státy přislíbily, by mělo přednostně sloužit ke zdvojnásobení úsilí při plnění rozvojových cílů tisíciletí v těch zemích AKT, které byly nejvíce zasaženy dopady světové finanční a potravinové krize, jež ohrozila a stále vážně ohrožuje výsledky dosažené při plnění těchto cílů;

8.

rovněž zdůrazňuje, že všechny dohody musí dodržovat asymetrii ve prospěch zemí AKT, ať již jde o škálu dotčených výrobků, nebo o přechodná období, a že dohody o hospodářském partnerství musejí poskytovat pevné záruky na ochranu těch odvětví, která byla zeměmi AKT označena jako citlivá;

9.

se znepokojením konstatuje, že ES uzavírá obchod o dodávkách banánů s dodavateli v Latinské Americe s doložkou nejvyšších výhod, což ohrozí životaschopnost odvětví produkce banánů v zemích AKT, a zejména trvalý hospodářský a sociální rozvoj malých zranitelných ekonomik; vyzývá Evropskou komisi, aby zajistila, že budou přijata opatření pro ochranu živobytí drobných pěstitelů banánů, kteří patří k nejzranitelnějším;

10.

zdůrazňuje, že podpůrná opatření související s dohodami o hospodářském partnerství by měla zohlednit význam regionální integrace a hospodářských vztahů s ostatními rozvojovými zeměmi pro rozvoj zemí AKT;

11.

12.

zdůrazňuje, že dohody EPA by měly obsahovat ustanovení o revizi dohod pět let po jejich podpisu, za formální účasti vnitrostátních parlamentů, Evropského parlamentu a nestátních subjektů, i silnější ustanovení o sledování a hodnocení, která umožní určit dopad dohody EPA na zemi a na cíle v oblasti regionálního rozvoje a snižování chudoby (nikoli pouze míru dodržování dohody EPA), a měly by stanovit nápravný mechanismus, který umožní změnit či zrušit kterýkoli aspekt dohody, který bude narušovat proces regionální integrace či poškozovat vyhlídky na snížení chudoby či dosažení rozvojových cílů tisíciletí;

13.

14.

zdůrazňuje, že je zapotřebí zvýšit transparentnost vyjednávání a jejich výsledků, aby byla umožněna veřejná kontrola ze strany politických činitelů, poslanců parlamentů a zástupců občanské společnosti;

15.

naléhavě vyzývá orgány a vlády členských států EU, aby udělaly všechno pro obnovení atmosféry důvěry a jistoty, která byla během jednání narušena;

16.

zdůrazňuje, že provádění dohod EPA by měl sledovat parlamentní orgán, který musí být uveden v textu dohod EPA, a že tento parlamentní orgán by měl v každém případě vzniknout na základě Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a jeho orgánů a měl by s ním být nadále úzce provázán nebo by měl být jeho součástí, aby bylo možné náležitě zohlednit dopad dohod EPA na ekonomiky zemí AKT, jak stanoví Dohoda o partnerství z Cotonou;

17.

zdůrazňuje především klíčovou úlohu vnitrostátních parlamentů a nestátních subjektů při sledování a kontrole dohod o hospodářském partnerství a žádá, aby byly tyto subjekty zapojeny do probíhajících jednání; je zapotřebí vypracovat jasný pracovní program dalších jednání, na kterém se shodnou země AKT a EU a který bude vycházet z participačního přístupu;

18.

doporučuje, aby vždy, když to bude možné, Evropský parlament před vydáním svého souhlasu počkal na stanoviska parlamentů zemí AKT k výsledkům jednání o dohodě o hospodářském partnerství;

19.

20.

zdůrazňuje, že podpis prozatímních dohod ze strany států AKT nesmí omezit možnost regionů AKT uzavřít s EU úplné dohody EPA, které budou zohledňovat rozvojový aspekt a opatření pro integraci regionálních ekonomik a které posílí spolupráci států AKT a členských států EU;

21.

znovu zdůrazňuje, že je nutné určit citlivé druhy zboží, které by neměly být předmětem liberalizace obchodu;

22.

upozorňuje, že v duchu partnerství, které tyto země váže, je nutné obnovit mezi zeměmi AKT a zeměmi EU důvěru, jež byla při jednáních o dohodách EPA otřesena;

23.

pověřuje své spolupředsedy, aby předložili toto usnesení Radě ministrů AKT-EU, Evropskému parlamentu, Evropské komisi, předsednictví Rady Evropské unie, Africké unii, Panafrickému parlamentu, vnitrostátním a regionálním parlamentům a regionálním organizacím AKT.

—

na svém zasedání v Praze (Česká republika) ve dnech 6. až 9. dubna 2009,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na Dohodu o partnerství AKT-EU, která byla podepsána dne 23. června 2000 v Cotonou a revidována v Lucemburku dne 25. června 2005 (Dohoda z Cotonou), a zejména na článek 32 uvedené dohody,

—

s ohledem na články 177–181 Smlouvy o založení Evropského společenství,

—

s ohledem na společné prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 20. prosince 2005 o rozvojové politice Evropské unie nazvané „Evropský konsenzus“, a zejména na články 12, 22, 38, 75, 76, 101, 105 uvedeného prohlášení (25),

—

s ohledem na Agendu 21, Deklaraci z Ria o životním prostředí a rozvoji a Prohlášení o zásadách udržitelného lesního hospodářství, které přijalo více než 178 vlád na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED) v brazilském Riu de Janeiro ve dnech 3. až 14. června 1992 a jejichž zásady byly důrazně potvrzeny na světovém summitu o udržitelném rozvoji (WSSD), který se konal v jihoafrickém Johannesburgu ve dnech od 26. srpna do 4. září 2002,

—

s ohledem na rámcovou úmluvu Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a na Kjótský protokol,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o boji proti rozšiřování pouští, která byla přijata v Paříži dne 17. června 1994 a vstoupila v platnost dne 26. prosince 1996,

—

s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze dne 8. září 2000, která stanoví rozvojové cíle tisíciletí (MDG) jako kritéria, jež společně vytvořila mezinárodní komunita s cílem vymýtit chudobu,

—

s ohledem na iniciativu Nového partnerství pro rozvoj Afriky (NEPAD) v oblasti životního prostředí,

—

s ohledem na rámec činnosti pro období let 2005–2015 z Hjógo: pod názvem „Budování odolnosti národů a společenství vůči katastrofám“ přijatý Světovou konferencí o zmírňování katastrof, která se konala v lednu 2005 v japonském Kóbe v prefektuře Hjógo,

—

s ohledem na prohlášení o začlenění otázky přizpůsobení se změně klimatu do rozvojové spolupráce, které přijali ministři pro rozvoj a životní prostředí členských zemí OECD dne 4. dubna 2006,

—

s ohledem na prohlášení ze summitu G8 vydané dne 7. června 2007 v Heiligendammu s názvem „Změna klimatu, energetická účinnost a zabezpečení energie – výzva a příležitost pro růst světového hospodářství“,

—

s ohledem na partnerství Afrika-EU v oblasti změny klimatu jakožto součást prvního akčního plánu (2008–2010) pro provádění společné strategie Afrika-EU,

—

s ohledem na plán z Bali přijatý na konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu, která se konala na indonéském ostrově Bali v prosinci 2007,

—

s ohledem na 14. konferenci smluvních stran rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) (COP 14) a na čtvrtou konferenci smluvních stran Kjótského protokolu (COP/MOP 4), které se konaly v polské Poznani od 1. do 12. prosince 2008,

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Změna klimatu v kontextu rozvojové spolupráce“ (26) ze dne 11. března 2003,

—

s ohledem na závěry Rady a na akční plán 2004–2008 týkající se změny klimatu v kontextu rozvojové spolupráce ze dne 24. listopadu 2004,

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru nazvané „Soudržnost politik v zájmu rozvoje – jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ (27) konečné znění ze dne 12. dubna 2005,

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Omezení celosvětové změny klimatu na dva stupně Celsia – Postup do roku 2020 a na další období“ (28) ze dne 10. ledna 2007,

—

s ohledem na závěry předsednictví Evropské rady přijaté ve dnech 8.–9. března 2007, které zdůraznily význam dosažení strategického cíle omezení globální průměrné teploty na nejvýše 2° C nad teplotní úroveň v předprůmyslovém období,

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané „Založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy“ (29),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. října 2008 o založení globální aliance pro změnu klimatu mezi Evropskou unií a chudými rozvojovými zeměmi, které jsou změnou klimatu nejvíce ohroženy (2008/2131(INI)) (30),

—

s ohledem na zprávu vysokého představitele a Evropské komise Evropské radě ze dne 14. března 2008 (31) nazvanou „Změna klimatu a mezinárodní bezpečnost“,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Řešení problémů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů jako součást boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti“ (32),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Cesta ke komplexní dohodě o změně klimatu v Kodani“ (33) (v konečném znění) ze dne 21. ledna 2009,

—

s ohledem na prohlášení CARIFORUM-EU o změně klimatu a energii ze dne 17. května 2008,

—

s ohledem na prohlášení států Fóra tichomořských ostrovů a Evropské unie o změně klimatu ze dne 7. listopadu 2008,

—

s ohledem na prohlášení Afrika-EU o změně klimatu ze dne 1. prosince 2008,

—

s ohledem na zprávu Nicholase Sterna nazvanou „Ekonomické aspekty změny klimatu: Sternova studie“ (Sternova zpráva) z roku 2006,

—

s ohledem na zprávu OECD z roku 2007 nazvanou „Bilance pokroku při začleňování otázky přizpůsobení se změně klimatu do činnosti v oblasti rozvojové spolupráce“,

—

s ohledem na zprávy mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), a zejména na čtvrtou hodnotící zprávu pracovní skupiny II IPCC nazvanou „Dopady, přizpůsobení se a zranitelnost“,

—

s ohledem na zprávu o lidském rozvoji 2007–2008 nazvanou „Boj proti změně klimatu: lidská solidarita v rozděleném světě“, která byla vydána v rámci rozvojového programu OSN,

—

s ohledem na zprávu Světové banky a Mezinárodního měnového fondu nazvanou „Celosvětová kontrolní zpráva 2008: rozvojové cíle tisíciletí a životní prostředí – postup pro celkový a udržitelný rozvoj“,

—

s ohledem na výhledovou environmentální studii na období do roku 2030, kterou vypracovala organizace OECD v březnu 2008,

—

s ohledem na své dřívější usnesení o změně klimatu a malých ostrovních rozvojových státech v kontextu spolupráce AKT-EU, které bylo přijato dne 1. dubna 1999 ve Štrasburku,

—

s ohledem na své dřívější usnesení o přírodních katastrofách ve státech AKT: finanční prostředky EU na připravenost (finanční prostředky z ERF) a pomoc (finanční prostředky v rámci GŘ ECHO), které bylo přijato dne 22. listopadu 2007 ve rwandském Kigali,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální věci a životní prostředí (AKT-EU 100.383/09/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že rozvojové země se na změně klimatu podílejí nejméně a přitom jsou nejvíce zasaženy jejími sociálními a ekologickými dopady, neboť jsou sociálně, hospodářsky a geograficky zranitelné, jsou do značné míry závislé na primárním sektoru, zejména na zemědělství, rybolovu a dalších přírodních zdrojích a mají jen omezené prostředky k tomu, aby se s dopady změny klimatu úspěšně vypořádaly,

B.

vzhledem k tomu, že rychle stoupající hladina moří způsobí záplavy, povodně, pobřežní erozi, pronikání slané vody do vnitrozemských sladkovodních zdrojů a dokonce zatopení některých níže položených ostrovů v Tichém moři a v Karibské oblasti; vzhledem k tomu, že pouze v Africe se v roce 2080 množství lidí ohrožených pobřežními záplavami zvýší z 1 milionu (údaj z roku 1990) na více než 70 milionů,

C.

vzhledem k tomu, že nárůst teplot a proměnlivost srážek povede k obdobím drastického sucha a že se v jeho důsledku prudce sníží dostupnost vody v zemích AKT; vzhledem k tomu, že při globálním zvýšení teploty o 1 °C se bude muset se zvýšeným nedostatkem vody a omezením jejích dodávek potýkat 75 až 250 milionů Afričanů (přičemž v případě nárůstu teploty o 2 °C by se jednalo o 350 až 600 milionů a v případě 3 °C nárůstu až o 1,8 miliardy Afričanů),

D.

vzhledem k tomu, že oteplování moří vyvolá vyšší výskyt extrémních klimatických jevů, jako jsou tropické bouře a cyklóny, které silně zasáhnou níže položené pobřežní oblasti, povodí řek, v nichž se nachází velkoměsta a velký počet obyvatel, hospodářsky významné infrastruktury jako přístavy, pobřežní infrastruktury, pobřežní městské zóny a infrastruktury využívané pro cestovní ruch,

E.

vzhledem k tomu, že změna klimatu ještě rozšíří problém desertifikace a znehodnocování půdy, což ještě více zhorší stav zemědělské výroby a dodávek potravin a prohloubí problém hladu a podvýživy v oblastech AKT,

F.

vzhledem k tomu, že stoupající hladina moří a rostoucí teplota bude mít tíživý dopad na pobřežní a mořské ekosystémy a že se v jejich důsledku sníží objem odlovu prováděného na tichomořských a karibských ostrovech a na africkém pobřeží, což negativně ovlivní zajištění dodávek potravin pro tamní obyvatele,

G.

vzhledem k tomu, že v důsledku změny klimatu dojde k ještě většímu úbytku biologické rozmanitosti a že mnoha druhům rostlin a živočichů bude vážně hrozit vyhynutí a některé ekosystémy jako třeba korálové útesy, mangrovové porosty nebo deštné pralesy, jež jsou zvlášť citlivé na narušení klimatu, budou nenapravitelně poškozeny; vzhledem k tomu, že problémy související se ztrátou biologické rozmanitosti v zemích AKT budou mít zásadní dopad na potravinový řetězec a na živobytí lidí, kteří jsou závislí na přímých produktech těchto ekosystémů a souvisejících službách,

H.

vzhledem k tomu, že kvůli změně klimatu, jejíž dopad ještě zhoršuje chatrnost veřejných systémů zdravotnictví a omezený přístup ke zdravotní péči, stejně jako špatné hospodaření s vodou a špatná péče o vodní zdroje, dojde k nárůstu výskytu nemocí přenášených vektory a vodou, jako je malárie, horečka dengue a cholera, zvýší se riziko stresu z horka a častěji se budou objevovat onemocnění dýchacích cest,

I.

vzhledem k tomu, že ekologické následky změny klimatu odstartují rozsáhlou vlnu migrace, a to jak uvnitř jednotlivých zemí, tak mezi nimi (IPCC odhaduje, že do roku 2050 se bude jednat o 150 milionů migrantů); vzhledem k tomu, že většina ekologických migrantů zemí AKT se bude v rámci svých či sousedních zemích přesunovat a usazovat, což povede k eskalaci humanitárních krizí, rychlé urbanizaci a souvisejícímu rozšiřování slumů a zastavení rozvoje těchto zemí; vzhledem k tomu, že tento proces vzniku aglomerací povede k opouštění venkovských oblastí, čímž se zhorší znehodnocování půdy,

J.

vzhledem k tomu, že podle Světové zdravotnické organizace a Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí vyvolá změna klimatu rozšíření nemocí šířených hmyzem, mezi něž se řadí malárie, Chikungunya a lymská choroba, což vyžaduje přijetí opatření pro přizpůsobení se této situaci,

K.

vzhledem k tomu, že mnoha zdravotním problémům vyplývajícím ze změny klimatu, jež uvádí např. WHO, lze úspěšně čelit vhodnou přípravou zdravotnických systémů a jejich posilováním a přijetím vhodných preventivních opatření, která budou věnovat zvláštní pozornost problematice šíření tropických nemocí, a to i prostřednictvím veřejných informačních kampaní zaměřených zejména na zranitelné skupiny, jako jsou těhotné ženy, novorozenci, děti a starší lidé,

L.

vzhledem k tomu, že změna klimatu narušuje národní, regionální a globální bezpečnost, způsobuje konflikty kvůli přístupu k vzácným přírodním zdrojům nebo kvůli jejich ovládnutí a využívání nebo v souvislosti s vysídleným obyvatelstvem,

M.

vzhledem k tomu, že změna klimatu ohrožuje 40 % mezinárodních investic zaměřených na snížení chudoby (odhad Světové banky), což vážně ohrožuje snižování chudoby, hospodářský a sociální rozvoj a plnění rozvojových cílů tisíciletí v mnoha zemích AKT,

N.

vzhledem k tomu, že má-li se zabránit nevratným důsledkům změny klimatu, nesmí se teplota zvýšit o více než 2 °C a globální koncentrace skleníkových plynů musí zůstat pod hranicí 450 ppm; vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za radikální snížení svých emisí by měli nést největší emitenti CO2, tj. průmyslové země a rostoucí ekonomiky,

O.

vzhledem k tomu, že mají-li se zvládnout dopady změny klimatu, je nutné v zemích AKT přijmout nejen opatření na jejich zmírnění, ale i opatření, která umožní se této změně přizpůsobit; vzhledem k tomu, že průmyslové země nesou historickou odpovědnost za změnu klimatu a že je jejich morální povinností pomáhat zemím AKT v úsilí přizpůsobit se důsledkům této změny podle zásady „znečišťovatel platí“,

P.

vzhledem k tomu, že v současnosti existuje obrovský schodek, pokud jde o financování přizpůsobení se rozvojových zemí změně klimatu; vzhledem k tomu, že výše nákladů na přizpůsobení se změně klimatu je odhadována na 10 až 80 miliard USD ročně, avšak finanční prostředky, které průmyslové země v současnosti poskytují prostřednictvím multilaterálních mechanismů financování dosahují pouze výše 150–300 milionů ročně,

Q.

vzhledem k tomu, že včasná opatření zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu a snížení rizik katastrof jsou z hlediska nákladů nezpochybnitelně účinným řešením; vzhledem k tomu, že jeden dolar vynaložený na snížení rizika katastrof může podle odhadů uspořit až sedm dolarů vynaložených v reakci na katastrofu, což je také silným argumentem pro financování předběžné pomoci;

R.

vzhledem k tomu, že postupy pro používání a rozdělování prostředků v rámci různých mechanismů na financování opatření v souvislosti se změnou klimatu, jako je např. mechanismus čistého rozvoje (CDM), jsou poměrně komplikované a nejsou do nich zapojeny země, kterým jsou tyto prostředky určeny,

S.

vzhledem k tomu, že se CDM dosud neprojevil jako vhodný nástroj k uspokojování potřeb nejchudších zemí, pokud jde o investice do čistých technologií (v Africe se realizovaly pouze 2 % všech projektů CDM); vzhledem k tomu, že kritéria udržitelnosti a doplňkovosti se u projektů CDM často nedodržují,

T.

vzhledem k tomu, že jakýkoli odklad v přijetí pevného rozhodnutí o mechanismech a finančních prostředcích nezbytných pro omezení příčin a dopadů změny klimatu povede k mnohem větším nákladům,

1.

vyzývá Komisi a dárcovské země, aby přehodnotily a restrukturalizovaly svou spolupráci v oblasti rozvoje tak, aby bylo možné v jejím rámci flexibilně reagovat na změnu klimatu a využívat postupy spojené s nízkými emisemi CO2;

2.

vyzývá Komisi, aby zjednodušila své stávající postupy pro řešení změny klimatu a rozvojové problematiky;

3.

vyzývá Komisi a členské státy EU, aby v rámci rozvojových cílů tisíciletí lépe zohlednily změnu klimatu tím, že do projektů a programů zaměřených na dosažení těchto cílů jakož i do souboru širších strategií zaměřených na zmírnění chudoby a do rozvojových politik začlení otázky dopadu změny klimatu a přizpůsobení se jí;

4.

vítá skutečnost, že při vyjednávání nového rámce navazujícího na Kjótský protokol bylo dosaženo mírného pokroku v úsilí o to, aby přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírnění byla věnována stejná pozornost; zdůrazňuje však, že vyjednávání o přizpůsobení se změně klimatu a jejím zmírnění je třeba úžeji propojit, aby se klíčová rozhodnutí v těchto záležitostech nepřijímala samostatně;

5.

vyzývá mezinárodní společenství a soukromý sektor, aby v zájmu usnadnění přechodu k hospodářství produkujícímu méně uhlíku v zemích AKT poskytly investice nutné pro výzkum, rozvoj a rychlý a kompletní převod technologií pro zmírnění změny klimatu (např. nízkouhlíkových energetických technologií či technologií pro zachycování a ukládání uhlíku) a přizpůsobení se změně klimatu v zemích AKT; vyzývá rovněž mezinárodní společenství, aby odstranilo bariéry obchodu s technologiemi pro přizpůsobení se změně klimatu a aby zmírnilo předpisy týkající se práv duševního vlastnictví (s výjimkou povinných licencí);

6.

vyzývá Komisi a členské státy EU, aby podporovaly činnost organizace UNESCO, která přispívá k provádění barbadoského akčního programu pro udržitelný rozvoj malých ostrovních rozvojových států a navazující mauritijské strategie;

7.

zdůrazňuje, že celosvětového konsensu ohledně ambiciózního a závazného cíle týkajícího se zmírnění změny klimatu je nutné dosáhnout během konference OSN o změně klimatu, která se bude konat roku 2009 v Kodani, a to na základě zásady společné, ale diferencované odpovědnosti uvedené v Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu; vyzývá proto průmyslové země a rychle se rozvíjející země, aby přijaly závazný cíl v oblasti emisí skleníkových plynů; navrhuje, aby se vzhledem k přizpůsobivosti a kapacitě každé země pro zmírnění změny klimatu a historické odpovědnosti průmyslových zemí za globální oteplování přijal flexibilnější a diferencovaný přístup vůči rostoucím ekonomikám, který by je k účasti na nové dohodě podněcoval (a na jehož základě by se např. cíle stanovily pouze pro konkrétní odvětví);

8.

upozorňuje na to, že postupy pro využívání a rozdělování zdrojů v rámci mechanismu čistého rozvoje (CDM) je třeba revidovat a zjednodušit tak, aby byly tyto prostředky snadněji přístupné zemím AKT a aby se jejich rozdělování na projekty CDM provádělo rovnoměrněji; vyzývá k tomu, aby se více projektů realizovalo především v subsaharské Africe; zdůrazňuje, že by měl být zaveden systém, který zajistí, aby se projekty CDM řídily zásadou doplňkovosti a aby vedly k udržitelnému rozvoji zemí AKT; vyzývá dárcovské země, aby v zemích AKT pomohly vytvořit kapacity nutné pro posílení účasti těchto zemí na CDM a aby se nesoustředily výhradně na CDM jakožto základní politický nástroj, ale aby rovněž vypracovaly nové mechanismy pro zmírnění změny klimatu v zemích AKT;

9.

vyzývá vlády průmyslových zemí a zemí s rostoucími ekonomikami, aby stanovily jasné a konsistentní dlouhodobé politické rámce, které by podpořily ekologické inovace a investice (např. v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, vozidel s nízkou spotřebou paliva a hybridních vozidel či v oblasti nových paliv); zdůrazňuje, že také soukromý sektor hraje v řízení ekologických inovací ústřední roli; domnívá se rovněž, že mají-li se snížit emise, je třeba zavést střednědobé až dlouhodobé postupy, které by umožnily změnit obecné chování spotřebitelů v rozvinutých zemích;

10.

zdůrazňuje, že Komise a vlády dárcovských zemí by měly posílit spolupráci s vládami zemí AKT s cílem vypracovat ambiciózní politická opatření a plány, které umožní omezit odlesňování a znehodnocování lesů a poskytnout technologie a významné množství finančních prostředků na udržitelnou správu lesů v zemích AKT;

11.

vyzývá vlády zemí AKT, aby začlenily cíle a opatření týkající se přizpůsobení se změně klimatu přímo do svých vnitrostátních plánů rozvoje, strategií zaměřených na snížení chudoby a do odvětvových politik a strategií, jakož i do všech fází a úrovní rozhodovacího procesu;

12.

vyzdvihuje skutečnost, že příspěvky na přizpůsobení se změně klimatu by měly mít právní závaznost, která by měla být zachycena jak v mezinárodní dohodě, která má být přijata v Kodani v roce 2009, tak v domácích právních předpisech v rámci EU–27;

13.

vyzývá průmyslové země, aby výraznou měrou zvýšily svou finanční podporu poskytovanou na přizpůsobení se změně klimatu v zemích AKT a aby prozkoumaly inovační mechanismy financování určené pro tento účel, jako jsou mj. mezinárodní daně na obchodování, vnitrostátní daně na emise, zdanění letenek v rámci osobní přepravy či dražby jednotek přiděleného množství; vyzývá Komisi, aby výrazným způsobem navýšila rozpočet globální aliance pro změnu klimatu (GCCA), aby mnohem více zohlednila změnu klimatu v novém rozpočtu ERF a aby bezodkladně realizovala záměr týkající se globálního mechanismu financování změny klimatu coby inovačního nástroje financování pro poskytování předběžné podpory pro investice v oblasti klimatu v nejchudších a nejohroženějších zemích;

14.

zdůrazňuje, že finanční prostředky na přizpůsobení se změně klimatu musí fungovat jako doplněk stávajících závazků v rámci oficiální rozvojové pomoci a jiných stávajících závazků týkajících se poskytování pomoci;

15.

vyzývá mezinárodní finanční instituce, aby rozšířily své politiky, programy a finanční nástroje v oblasti přizpůsobení se změně klimatu;

16.

naléhavě vyzývá soukromý sektor, aby prohloubil své závazky a poskytl finanční prostředky chybějící na přizpůsobení se změně klimatu; vyzývá Komisi a vlády členských zemí EU a zemí AKT, aby investovaly do rozvoje partnerství soukromého a veřejného sektoru s cílem získat další finanční prostředky ze soukromého sektoru na financování adaptačních projektů zejména v nejméně rozvinutých zemích;

17.

domnívá se, že je třeba zajistit lepší koordinaci dárců, mnohem intenzivnější dialog mezi severem a jihem a širší spolupráci mezi dárcovskými a rozvojovými zeměmi v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jakož i mechanismy a finanční prostředky pro přizpůsobení se změně klimatu v souladu s pařížskými zásadami a akčním programem z Akkry 2008;

18.

vyzdvihuje nutnost další podpory regionální spolupráce, výměny osvědčených postupů a vytvoření diskusních fór mezi zeměmi AKT, které se v souvislosti se změnou klimatu potýkají s podobnými problémy;

19.

vyzývá vlády zemí AKT, aby do přípravy a provádění strategií zaměřených na přizpůsobení se změnám klimatu ve větší míře zapojovaly občanskou společnost a místní společenství, především kvůli jejich bohatým zkušenostem z terénu a jejich přímým vazbám na lidi a oblasti, které jsou nepříznivými účinky narušení klimatu ohrožené nejvíce;

20.

vyzývá dárcovské země a mezinárodní organizace, aby investovaly do posílení infrastruktury v oblasti monitorování klimatu, správy klimatických údajů a adaptačních schopností orgánů, místních komunit a jednotlivců v zemích AKT;

21.

vybízí instituce členských států EU v oblasti výzkumu a vývoje, aby podporovaly a usnadňovaly výměnu osvědčených postupů a informací, sdílely odborné znalosti a poznatky a budovaly sítě a partnerství s obdobnými institucemi v zemích AKT v odvětvích, která jsou změnou klimatu zásadně ovlivněna (např. v zemědělství nebo v oblasti správy vodních zdrojů);

22.

vyzývá partnery v oblasti rozvojové pomoci, aby podporovali vlády a občanské organizace zemí AKT při vytváření kampaní zaměřených na vzdělávání a informování veřejnosti o dopadech změny klimatu;

23.

vítá záměr Komise navrhnout strategii EU pro snížení rizika katastrof; vyzývá Komisi a členské státy EU, aby do snížení rizika katastrof, jakožto nástroje umožňujícího přizpůsobení se změně klimatu, investovaly více prostředků a aby z dlouhodobého poskytování finančních prostředků na snížení rizika katastrof vytvořily součást pravidelné rozvojové pomoci; domnívá se, že je třeba v zemích AKT podporovat na úrovni veřejného sektoru rozvoj pojistných trhů, jež nabízejí pojištění v souvislosti se změnou klimatu, a posílit tak schopnost rychle se vyrovnávat s drastickými klimatickými jevy;

24.

vyzývá Komisi a vlády členských států EU, aby poskytly více prostředků na posílení kapacity zdravotnických systémů v zemích AKT, a pomohly jim tak zvládat nepříznivé účinky změny klimatu na zdraví;

25.

domnívá se, že přiměřené plánování a řízení ekologické migrace bude zásadní pro bezpečnost dotčených osob; vyzývá proto mezinárodní společenství, aby zjistilo, jaké nedostatky existují ve stávajících právních předpisech, pokud jde o ochranu v případě vysídlení z důvodu změny klimatu, a aby tyto nedostatky odstranilo; navrhuje, aby byla v azylových předpisech a dohodách na regionální a mezinárodní úrovni zohledňována vysoce nebezpečná situace, v níž se nacházejí ostrovní státy, kterým hrozí zatopení; připomíná rovněž, že by se měly vytvořit a používat nástroje na ochranu identity, kultury a tradic ekologických uprchlíků;

26.

pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předali Radě AKT-EU, Evropské komisi, Africké unii, smluvním stranám rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Světové bance.

—

na zasedání v Praze (Česká republika) ve dnech 6. až 9. dubna 2009,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na cíle Dohody o partnerství AKT–EU podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 a revidované v roce 2005 (35),

—

s ohledem na deklaraci skupiny G20 ze dne 15. listopadu 2008 k finanční krizi (36) a prohlášení vedoucích představitelů zemí skupiny G20 na londýnském summitu ze dne 2. dubna 2009,

—

s ohledem na svou deklaraci z Port Moresby o globální potravinové a finanční krizi, která byla přijata dne 28. listopadu 2008 (37),

—

s ohledem na rozvojové síle tisíciletí Organizace spojených národů a na závazek snížit o polovinu počet lidí trpících hladem a žijících z méně než jednoho amerického dolaru na den,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 9. dubna 2008 nazvané „EU jako globální partner pro rozvoj: jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“ (KOM(2008) 177),

—

s ohledem na sdělení Komise přijaté dne 8. dubna 2009 o podpoře rozvojových zemí při zvládání krize,

—

s ohledem na Monterreyský konsensus přijatý na Mezinárodní konferenci OSN o financování rozvoje ve dnech 21. a 22. března 2002 a na Deklaraci z Dohá o financování rozvoje ze dne 2. prosince 2008, která byla přijata na následné mezinárodní konferenci o financování rozvoje ve věci přezkumu provádění Monterreyského konsensu (38),

—

s ohledem na Pařížskou deklaraci (39) a akční program z Akkry (40),

—

s ohledem na nedávno vydanou zprávu MMF nazvanou Důsledky globální finanční krize pro země z nízkými příjmy,

—

s ohledem na závěry hodnotící zprávy tisíciletí o ekosystému z roku 2007 (41),

—

s ohledem na závěry Světového potravinového summitu z roku 1996 (42) a na jeho cíl snížit počet hladovějících lidí na Zemi do roku 2015 na polovinu,

—

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o právu na potraviny, která byla Valnému shromáždění OSN předložena dne 25. října 2007 (43),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1337/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se zřizuje nástroj rychlé reakce na rostoucí ceny potravin v rozvojových zemích (44),

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o problematice zabezpečení dodávek potravin a úloze spolupráce zemí AKT a EU,

A.

vzhledem k tomu, že rozvojové cíle tisíciletí, zejména vymýcení extrémní chudoby a hladu, jakož i rozvojové cíle a zásady dohodnuté na konferencích Organizace spojených národů, předkládají jasnou vizi a musí podporovat spolupráci zemí AKT a ES v rámci Dohody o partnerství z Cotonou,

B.

vzhledem k tomu, že v důsledku finanční krize některé dárcovské země omezily své finanční příspěvky pro oficiální rozvojovou pomoc (Official Development Assistance, ODA) rozvojovým zemím, jejichž ekonomiky jsou již nyní křehké,

C.

vzhledem k tomu, že cíl prosadit integraci zemí AKT do globální ekonomiky, který stanoví dohody z Lomé a Cotonou, ještě nebyl dosažen a že podíl těchto zemí na dovozu do Evropské unie nadále klesá,

D.

vzhledem k tomu, že země AKT jsou závislé na vývozu zboží, jež tvoří více než 50 % jejich příjmů v cizích měnách, a že finanční krize vede k poklesu vývozu a toku úhrad do mnoha rozvojových zemí, k omezenému přístupu k úvěrům, k omezení zahraničních přímých investic a ke klesajícím cenám zboží,

E.

vzhledem k tomu, že nové odhady Světové banky na rok 2009 naznačují, že nižší hospodářský růst bude oproti odhadům před krizí znamenat past pro dalších 46 milionů lidí s příjmy nižšími než 1,25 USD, k nimž se přidá 130 až 155 milionů lidí uvržených do chudoby v roce 2008 v důsledku rostoucích cen potravin a paliv; vzhledem k tomu, že každé procento poklesu růstu by mohlo do chudoby uvrhnout dalších 20 milionů lidí,

F.

vzhledem k tomu, že podle nedávné zprávy organizace celosvětové finanční integrity (GFI) dosáhly splátky dluhové služby rozvojových zemí v roce 2006 částky 540 miliard USD a v nezákonných finančních únicích tyto země ztratily téměř 1 bilion USD; vzhledem k tomu, že výpůjční náklady pro rozvojové země prudce vzrostly a měny významně oslabily; vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční integrace nikdy nebyla větší a pohledávky zahraničních bank vůči rozvojovým zemím se za posledních pět let téměř ztrojnásobily na 3,1 bilionu USD; vzhledem k tomu, že podle některých odhadů se celosvětové finanční toky do rozvojových zemí v letošním roce propadnou z 1 bilionu USD na 165 miliard USD,

G.

vzhledem k tomu, že i přes prokázaný význam odvětví zemědělství pro země AKT ani vnitrostátní vlády ani politiky rozvojové spolupráce Evropské unie nepřikládají tomuto klíčovému odvětví přiměřenou důležitost, což uvádí stovky milionů lidí do nebezpečí extrémní chudoby, hladu a podvýživy,

H.

vzhledem k tomu, že závažnou překážkou pro zvýšení zemědělské produkce v rozvojových zemích, které je zásadní pro snížení nejistoty dodávek potravin, je skutečnost, že drobní zemědělci, zvláště ženy, často nemají přístup k půdě, půjčkám či mikroúvěrům pro investice do osiva, hnojiv a zavlažovacích mechanismů a nezbytné soustavy nástrojů pro ochranu rostlin,

I.

vzhledem k tomu, že zrušení zemědělských dotací v zemích AKT a vývozních dotací v rozvinutých zemích přispělo k poklesu výnosů a zemědělské produkce, což vedlo ke zvýšení dovozu potravinářských produktů,

J.

vzhledem k tomu, že odvětví zemědělství stále častěji zasahují přírodní katastrofy, a vzhledem k tomu, že současně klesají zdroje vyčleněné pro potravinovou pomoc před takovými katastrofami a po nich,

1.

potvrzuje výsledky a závazky, které vzešly ze zasedání skupiny G20 v Londýně, které se konalo dne 2. dubna 2009, přičemž odkazuje zejména na obnovení růstu a zaměstnanosti; posílení finančního dozoru a regulace; posílení globálních finančních institucí; odmítnutí protekcionismu; prosazování globálního obchodu a investic; zajištění spravedlivé a udržitelné obnovy pro všechny a dodržení závazků v oblasti pomoci;

2.

proto vítá schválenou částku ve výši 1,1 miliardy USD a věří, že téměř čtvrtina této částky bude věnována rozvojovým zemím; vyzývá země skupiny G20, aby jim tuto částku poskytly urychlenými výplatami ze skutečně nových a dodatečných fondů;

3.

vyzývá země skupiny G20, EU a AKT, aby učinily vše proto, aby se šířící se globální krize nestala závažnou krizí celého lidstva, a upozorňuje na význam sociální ochrany a investic do zabezpečení dodávek potravin pro řešení bezprostředních potřeb chudých;

4.

žádá, aby byla částka 50 miliard USD určená pro země s nízkými příjmy vyplacena spíše formou přímých grantů, a nikoli půjček, aby se podpořila sociální ochrana, stimuloval obchod a zajistil rozvoj v zemích s nízkými příjmy;

5.

podporuje záměr skupiny G20 efektivně a pružně využívat zdroje na podporu růstu; vítá pokrok, který učinil MMF se svým novým programem pružného poskytování úvěrů (Flexible Credit Line), díky němuž opouští svůj dřívější preskriptivní a neměnný rámec pro úvěry a podmínky, jak dokládá jeho nedávná zpráva nazvaná „Důsledky globální finanční krize pro země s nízkým příjmem, v níž uvádí“, že „při tvorbě výdajových politik je třeba upřednostnit ochranu či rozšiřování sociálních programů nebo urychlení schválených investic a obecně vytrvání v rychlosti, jakou se dosahují rozvojové cíle tisíciletí“;

6.

plně podporuje snahu skupiny G20 o reformu mezinárodních finančních institucí, domnívá se však, že s poskytnutím většího prostoru a zastoupení rozvojovým zemím na úrovni mezinárodních financí není možné čekat až do roku 2011, zvláště s ohledem na nové povinnosti MMF, a v této souvislosti žádá zlepšení transparentnosti a individuální odpovědnosti a nový přístup k rozvojové politice; tyto reformy správy věcí veřejných je třeba schválit na příštích zasedáních výboru Světové banky a MMF ve dnech 25. a 26. dubna 2009;

7.

vyzývá státy EU a AKT, aby přijaly opatření k zabránění daňových úniků a nezákonného úniku kapitálu z rozvojových zemí, které tyto země stojí zhruba 800 miliard eur ročně, jinými slovy osmkrát víc, než získávají v podobě pomoci;

8.

vyjadřuje politování nad tím, že sliby skupiny G20 v oblasti podpory obchodu a oficiální rozvojové pomoci byly nedostatečné; zdůrazňuje, že ačkoli komuniké uvádí řadu finančních opatření k navýšení zdrojů pro rozvojový svět prostřednictvím Světové banky a MMF, neobsahuje žádný konkrétní závazek, který by zajistil, aby podpora obchodu znamenala dodatečné financování;

9.

je přesvědčeno, že výzvě změny klimatu je nutno čelit pomocí strukturálních reforem a požadavků na systematické hodnocení rizika změny klimatu ve všech aspektech plánování politik a souvisejících rozhodnutí včetně obchodu, zemědělství, zabezpečení dodávek potravin atd.; požaduje, aby byly výsledky tohoto hodnocení využity při formulování jasných pokynů pro politiku spolupráce v oblasti udržitelného rozvoje;

10.

vyzývá všechny členské státy EU, aby dostály svým závazkům v oblasti oficiální rozvojové pomoci, tzn. 0,56 % hrubého národního důchodu do roku 2010 a 0,7 % do roku 2015, a aby nezneužívaly finanční krize k odůvodňování škrtů ve výdajích určených k pomoci;

11.

zastává názor, že situace vyžaduje iniciativy a mechanismy pro řešení současných problémů zadlužení rozvojových zemí, a vyzývá členské státy EU, aby do svých údajů o oficiální rozvojové pomoci nezačleňovaly zdroje poskytované na oddlužení;

12.

je toho názoru, že je nutné zvýšit úsilí o zapojení většího počtu vnitrostátních i mezinárodních zdrojů pro udržitelný rozvoj, což znamená zajistit všeobecný přístup k základní ekonomické a sociální infrastruktuře včetně sociálních služeb a také budování kapacit;

13.

připomíná, že udržitelné a spravedlivé příjmy a rozdělování bohatství vyžadují moderní a efektivní fiskální systém; žádá spolupráci zemí AKT a EU při prosazování fiskální reformy, která umožní zvýšení daňových výnosů pomocí účinnějšího výběru daní, širšího základu daně a efektivnějšího boje proti daňovým únikům;

14.

vyzývá mezinárodní společenství, a zvláště členské státy Evropské unie, aby v mezinárodní rozvojové politice kladly větší důraz na otázky zaměstnanosti a trhu práce, a zmírnily tak dopad globálního zpomalení ekonomiky na růst a obchod rozvojových zemí a toky zahraničních přímých investic do těchto zemí, a sice tím, že jim pomohou posílit jejich obchodní kapacitu a zlepšit jejich infrastrukturu a že usnadní finanční převody;

15.

zdůrazňuje, že pro hospodářský růst, zaměstnanost a snižování chudoby mají zásadní význam volný a spravedlivý obchod, tržní principy podporující investice, podnikání a inovace a efektivně regulované finanční trhy;

16.

je přesvědčeno, že nediskriminační a spravedlivý mezinárodní obchod může být silným motorem pro rozvoj a udržitelný hospodářský růst, potvrzuje však, že by se tento obchod měl řídit transparentními a všemi stranami schválenými pravidly; připomíná členským státům AKT a EU, že je nezbytné dosáhnout souladu mezi obchodními politikami a rozvojovými cíli, a to i během vyjednávání o dohodách EPA;

17.

upozorňuje, že je nutné vyhnout se nadměrné regulaci, která by narušila hospodářský růst, a zdůrazňuje potřebu intenzivnějšího dialogu mezi státem a podnikatelskými kruhy, aby byly nalezeny inovační způsoby, jak stanovit jasná pravidla, vymáhat dodržování majetkových práv a vybudovat finanční infrastrukturu podporující mikropodniky a malé a střední podniky;

18.

vyzývá země AKT a EU, aby s ohledem na dopad současné finanční krize na země AKT usilovaly o otevřená, transparentní a všem přístupná jednání o dohodách EPA;

19.

vyzývá všechny zúčastněné strany, aby spolupracovaly na zajištění úspěšného, udržitelného a včasného závěru rozvojového jednacího kola v Dohá;

20.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy Evropské unie, aby zlepšily soulad politik pro rozvoj v oblasti zemědělství a obchodu;

21.

znovu opakuje zásadu práva na potraviny; připomíná vedoucím představitelům EU a AKT, že se zavázali snížit do roku 2015 počet lidí trpících hladem na polovinu, a naléhavě žádá Komisi, Radu EU a země AKT, aby přijaly (a řádně financovaly) veškerá opatření nutná ke splnění uvedeného závazku;

22.

vyzývá vlády států AKT a EU, aby reagovaly na naléhavé potřeby nejzranitelnějších skupin, zvláště žen a dětí, zdokonalením udržitelných potravinových intervencí a záchranných sítí a rozšířením systémů sociální ochrany;

23.

vyzývá vlády států AKT, aby do přípravy svých politik v oblasti zemědělství a využití půdy zapojily zemědělce a pastevce, z nichž by velkou část tvořily ženy, a aby zajistily jejich přístup k půdě, úvěrům a novým technologiím, které zvýší produkci;

24.

v rámci probíhajícího přezkumu Dohody o partnerství z Cotonou požaduje revizi článku 54, která by zohlednila rozvojový cíl tisíciletí č. 1, kterým je snížit do roku 2015 počet lidí trpících hladem o polovinu;

25.

vyzývá vlády států AKT a EU, aby společně zajistily směrování dostatečné pomoci a veřejných výdajů ve prospěch potravinové bezpečnosti, jak uvádí deklarace z Maputa, kterou vydaly hlavy států a vlád Africké unie v červnu 2004 (45);

26.

vyzývá bohaté národy včetně členských států Evropské unie i nové administrativy Spojených států amerických, aby snížily zemědělské dotace a odstranily dotace zemědělských vývozů, protože to většina bohatých zemí přislíbila na počátku rozvojového jednacího kola v Dohá, od té doby však nebylo dosaženo velkého pokroku;

27.

důrazně odsuzuje činnost spekulantů na globálních trzích s komoditami, zemědělskými surovinami a energií, která přispívá ke zhoršování nestálosti cen potravin a k prohlubování globální potravinové krize; zdůrazňuje, že je nepřijatelné, aby hlad některých lidí znamenal pro jiné lidi zisk, a požaduje přiměřenou regulaci a efektivní dohled na vnitrostátní a mezinárodní úrovni, aby se zabránilo porušování práva na potraviny prostřednictvím spekulací; vyzývá země a společnosti ze zemí EU a AKT, aby v plném rozsahu uskutečňovaly iniciativu pro transparentnost těžebního průmyslu;

28.

se znepokojením konstatuje, že ES uzavírá obchod o dodávkách banánů s dodavateli v Latinské Americe s doložkou nejvyšších výhod, což ohrozí produkci banánů v zemích AKT, a zejména trvalý hospodářský a sociální rozvoj malých zranitelných ekonomik; vyzývá Evropskou komisi, aby přijala opatření pro ochranu živobytí drobných pěstitelů banánů, kteří patří k nejzranitelnějším;

29.

vyzývá orgány Evropské unie, aby urychleně provedly nedávno schválený návrh potravinového nástroje ve výši 1 miliardy EUR bez odpovídajících škrtů v rozpočtech dvoustranné pomoci, a aby prosazovaly produkci potravin v mezinárodních programech v souladu s čl. 23 písm. d) Dohody o partnerství z Cotonou;

30.

vyzývá země AKT a EU, aby vypracovaly mechanismy a politiky pro zmírnění dopadu nestálosti cen zboží a ve prospěch diversifikace místních a podpůrných průmyslových odvětví v hospodářství zemí AKT vždy, kdy to bude možné; uznává, že přenos technologií a podnikatelských dovedností může mít na rozvoj kladný dopad; vyzývá země AKT a EU, aby vyvinuly úsilí o maximalizaci vazeb na vnitrostátní výrobní činnost, o posílení přenosu technologií a vytvoření příležitosti k odborné přípravě pro místní pracovní síly;

31.

zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby EU a skupina AKT vypracovaly komplexní a efektivní strategie pro řešení mimořádných situací vzniklých z přírodních katastrof v odvětví zemědělství;

32.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-ES, Komisi a vládám a sekretariátu skupiny G20.

—

na zasedání v Praze (Česká republika) ve dnech 6. až 9. dubna 2009,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na Úmluvu OSN z 10. března 1988 o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby,

—

s ohledem na prohlášení předsednictví Rady EU jménem Evropské unie o Somálsku ze dne 3. února 2009,

—

s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1814(2008), 1816(2008) a 1844(2008) o Somálsku,

—

s ohledem na prohlášení vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a generálního tajemníka Rady Evropské unie Javiera Solany ze dne 23. února a 4. dubna 2009 a člena Evropské komise Louise Michela ze dne 26. února 2008,

—

s ohledem na rozhodnutí a prohlášení, která přijala výkonná rada Africké unie dne 30. ledna 2009 v Addis Abebě (Etiopie),

—

s ohledem na komuniké, které vydal summit hlav států a vlád Africké unie dne 4. února 2009 v Addis Abebě (Etiopie),

—

s ohledem na prohlášení přijaté na 13. mimořádném zasedání hlav států a vlád Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) dne 29. října 2008 v Nairobi (Keňa),

—

s ohledem na komuniké přijaté na 32. mimořádném zasedání Rady ministrů Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) dne 27. ledna 2009 v Addis Abebě (Etiopie),

—

s ohledem na zprávu Výboru velvyslanců AKT o budoucnosti skupiny AKT, kterou přijala Rada ministrů AKT na svém 86. zasedání, které se konalo ve dnech 10. až 14. prosince 2007 v Bruselu (Belgie),

—

s ohledem na projekt sekretariátu AKT na vypracování ukazatelů pro měření a sledování procesů regionální integrace v šesti regionech AKT,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2008 a 20. listopadu 2008 o situaci v Somálsku (47) a na předcházející usnesení Evropského parlamentu o Somálsku,

—

s ohledem na usnesení Africké unie o situaci v Somálsku přijaté dne 30. listopadu 2008,

—

s ohledem na deklaraci Africké unie ze dne 10. prosince 2008 a její komuniké ze dne 22. prosince 2008,

—

s ohledem na podpis dokumentu o způsobech realizace ukončení ozbrojeného konfliktu a společné deklarace o společných politických cílech přechodné federální vlády a Aliance pro znovuosvobození Somálska dne26. října 2008,

—

s ohledem na závěry 14. zasedání Mezinárodní kontaktní skupiny pro Somálsko, kterému předsedal zvláštní zástupce OSN pro Somálsko Ahmedou Ould-Abdallah ve dnech 26. až 27. února 2009,

A.

potvrzujíc důležitost respektování územní celistvosti, svrchovanosti, politické nezávislosti a jednoty Somálska,

B.

vzhledem k tomu, že Somálsko je v posledních 17 letech nespolehlivý stát a situace v něm se zhoršila natolik, že vyústila v jednu z nejhorších humanitárních a bezpečnostních krizí světa,

C.

vzhledem k tomu, že přechodná federální vláda a Aliance pro znovuosvobození Somálska podepsaly dne 9. června 2008 v Džibutsku dohodu o rozdělení moci; vzhledem k tomu, že prvotním cílem džibutského mírového procesu bylo iniciovat široké národní usmíření a vytvořit silné a všem otevřené politické spojenectví schopné zabezpečit mír, usmířit zemi a znovu nastolit ústřední státní moc,

D.

vzhledem k tomu, že mírový proces je dále znesnadněn štěpením uvnitř přechodné federální vlády i Aliance pro znovuosvobození Somálska a také postupem radikálních milicí, jako je Al-Šabab, které se dosud neúčastní mírového procesu a v současnosti ovládají některé oblasti Somálska včetně města Baidoa, bývalého sídla parlamentu,

E.

vzhledem k tomu, že v Somálsku nadále dochází k rozsáhlému porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva všemi účastníky somálského konfliktu, konkrétně k mučení a dalšímu špatnému zacházení, znásilňování, popravám bez soudu, svévolnému zadržování a útokům na civilisty, novináře a obhájce lidských práv a na civilní infrastrukturu,

F.

vzhledem k tomu, že se v uplynulém roce zvýšil počet závažných porušení lidských práv vůči dětem v Somálsku, od vražd a znásilňování až po nábor dětských vojáků a odepírání přístupu humanitární pomoci k osobám v nouzi,

G.

vzhledem k tomu, že od února 2007 uprchlo před boji v Mogadišu okolo 340 000 Somálců, přičemž 2,6 milionu Somálců (zhruba 35 % obyvatelstva) potřebuje humanitární pomoc a 1,3 milionu osob bylo vysídleno; vzhledem k tomu, že mnoho uprchlíků na útěku ze Somálska oloupily, znásilnily nebo zbily nezávislé milice,

H.

vyjadřujíc své uznání za to, že Keňa nyní v uprchlických táborech Daadab hostí 250 000 uprchlíků; vzhledem k tomu, že stovky Somálců utonuly při pokusech překonat Adenský záliv do Jemenu a mnohé z nich obchodníci s lidmi na moři opustili,

I.

vzhledem k tomu, že Etiopie stáhla své jednotky ze Somálska v rámci mírové dohody podporované Organizací spojených národů mezi křehkou přechodnou vládou a umírněným křídlem hlavní opozice; vzhledem k tomu, že stažení etiopských jednotek (přestože vyvolává obavy z proměnlivého bezvládí) a zvolení nového prezidenta poskytuje příležitost pro somálské národní usmíření; vzhledem k tomu, že mise Africké unie do Somálska (AMISOM), která se od března 2007 omezovala především na město Mogadišu, bude nyní osamocena,

J.

vzhledem k tomu, že projevy násilí na civilistech a humanitárních pracovnících, které porušují mezinárodní humanitární právo, i útoky na pracovníky a pozice mise AMISOM a všechny projevy násilí a vyhrožování násilím těch, kdo chtějí narušit politický proces, ztěžují činnost mise AMISOM a narušují regionální mír a stabilitu,

K.

vzhledem k tomu, že podle odhadů od začátku roku dospělo do pohraničního města Dolo Ado v somálské oblasti Etiopie zhruba 10 000 uprchlíků a očekává se, že tento počet v příštích několika týdnech vzroste na 25 000; vzhledem k tomu, že se jedná zejména o ženy a děti prchající po stažení etiopských jednotek,

L.

vzhledem k tomu, že v posledních třech letech došlo ke značnému zvýšení počtu úspěšných pirátských útoků (10 v roce 2006, 35 v roce 2007, 43 v roce 2008 a v roce 2009 dosud 9) a následného braní rukojmí a zabavování plavidel,

M.

vzhledem k tomu, že pirátství na volném moři stále více ohrožuje lidské životy, bezpečnost a dodávky humanitární pomoci, zejména v mořích v okolí Somálska a ostatních zemí Afrického rohu; vzhledem k tomu, že tyto pirátské činy a ozbrojené loupeže jsou vyvolané trvajícím konfliktem a politickou nestabilitou v Somálsku,

N.

vzhledem k tomu, že rozsah nezákonného rybolovu v somálských vodách rovněž přispívá k pirátství a ničí základní zdroj potravy pro somálské obyvatele a zároveň zdroj příjmů místních rybářů,

O.

vzhledem k tomu, že podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP) bylo podél pobřeží Somálska bez jakéhokoli ohledu na zdraví místních obyvatel a ochranu životního prostředí uloženo obrovské množství nezákonných zásilek toxického odpadu, jejichž obsah uniká,

P.

vzhledem k tomu, že podle stejné zprávy pochází odpad uložený na dně moře částečně z Evropské unie a nezvratně poškozuje lidské zdraví a životní prostředí v oblasti, což představuje zjevné porušení lidských práv,

Q.

vzhledem k tomu, že v důsledku pirátství byl Světový potravinový program (World Food Programme, WFP) nucen pozastavit dodávky potravinové pomoci do Somálska, což zhoršilo již svízelnou humanitární situaci,

R.

vzhledem k tomu, že dne 8. prosince 2008 EU zahájila svou námořní operaci EU NAVFOR Somálsko (neboli Operaci Atalanta), aby ochránila námořní konvoje Světového potravinového programu a ostatní obchodní lodě plavící se somálskými vodami,

S.

vzhledem k tomu, že vítězství v boji s pirátstvím nelze dosáhnout jen vojenskými prostředky, ale je třeba také uspět v prosazování míru, rozvoje a budování státních struktur v Somálsku;

1.

důrazně podporuje pokrok dosažený od prosince roku 2008, zvláště zřízení rozšířeného a otevřenějšího parlamentu, prodloužení přechodného období, zvolení šajcha Sharifa Sheikha Ahmeda prezidentem a jmenování předsedy vlády a kabinetu; uznává a podporuje tento nový proces jako proces míru a usmíření, který uskutečňují a řídí Somálci;

2.

zvláště vítá přesídlení vlády a poslanců parlamentu do města Mogadišu a jejich snahu pokračovat v džibutském mírovém procesu; upozorňuje, že je naléhavě nutné zajistit hmatatelnou a koordinovanou podporu pro řešení příslušných dohodnutých priorit v oblasti politiky, bezpečnosti, obnovy, lidských práv a budování institucí; považuje to za důležitý krok k funkční správě v Somálsku;

3.

vítá příměří dosažené v únoru 2009; vyzývá všechny politické činitele a příslušné zúčastněné strany v Somálsku, aby se zapojili do mírového procesu a zdrželi se nových násilných činů;

4.

vyzývá k zapojení organizací občanské společnosti, a zejména organizací žen, do národního dialogu a procesu národního usmíření;

5.

upozorňuje, že v celé zemi je nezbytně nutné obnovit veřejný pořádek včetně dodržování mezinárodně uznávaných lidských práv a mezinárodního humanitárního práva; konstatuje, že prezident Ahmed souhlasil se zavedením práva šaría, zdůrazňuje, že právo šaría by mělo být uzákoněno, aby se předešlo jeho výkladu v rozporu s lidskými právy, a zdůrazňuje, že jakékoli legislativní změny by měly být v souladu s lidskými právy, a zejména s právy žen;

6.

požaduje, aby nové vedení vytvořilo a provádělo plán, jehož cílem bude bezodkladně a ve lhůtě stanovené prodloužením platnosti přechodné federální ústavy do srpna 2011 vybudovat životaschopné instituce;

7.

vyjadřuje vděk Džibutské republice za to, že po celou dobu mírového procesu v Somálsku vystupovala jako prostředník a zprostředkovatel a že usilovala o stabilitu a mír za účelem obnovení klidu v oblasti;

8.

vysoce oceňuje úlohu Keni, která hostila a zprostředkovávala konferenci o smíru v Somálsku pod záštitou úřadu IGAD, jež vedla k vytvoření přechodné federální vlády; společně s Africkou unií oceňuje oběti, které přinesla Etiopie, a její snahu o nalezení trvalého řešení konfliktu v Somálsku;

9.

vyzývá mezinárodní společenství, aby zpřísnilo zbrojní embargo OSN a sledovalo letiště a námořní přístavy, aby se do země nedostaly nezákonné dodávky zbraní ze zahraničí a aby se zlepšila se celková bezpečnostní situace;

10.

vyzývá všechny zúčastněné strany konfliktu, aby zastavily útoky na civilisty, přestaly s vyhrožováním smrtí, znásilňováním, nezákonným zatýkáním, únosy, zastrašováním a olupováním civilistů a aby plně dodržovaly ustanovení společného článku 3 Ženevské konvence; vyzývá Evropskou komisi a Radu, aby podpořily úsilí o zajištění přiměřených trestů pro osoby, které se takovými trestnými činy provinily;

11.

vyzývá Radu bezpečnosti OSN, aby posílila sledování a podávání zpráv o stavu lidských práv, aby poskytovala pomoc a poradenství přechodným federálním orgánům a podporovala obhájce lidských práv v celém Somálsku;

12.

vyzývá Mezinárodní kontaktní skupinu (International Contact Group, ICG) pro Somálsko, Africkou unii a dárcovské státy přispívající na přechodnou federální vládu, včetně Evropské unie, Norska a Spojených států amerických, aby podpořily mechanismy vyšetřování případů porušování mezinárodních lidských práv a humanitárního práva v Somálsku od roku 1991;

13.

vítá snahu přechodné federální vlády zavést efektivní a odpovědnou veřejnou správu na základě návrhů, které byly představeny na zasedání Mezinárodní kontaktní skupiny v New Yorku v prosinci 2008; rovněž vítá, že somálské přechodné orgány vyzvaly všechny somálské zúčastněné strany ze Somálska i mimo ně, aby se připojily k procesu usmíření;

14.

vítá rozhodnutí Mezinárodní kontaktní skupiny o provádění pravidelných aktualizací šestiměsíčních akčních plánů vypracovaných v partnerství s přechodnou federální vládou; důrazně podporuje výzvu Mezinárodní kontaktní skupiny k prosazování iniciativy rychlé obnovy, například tvorby pracovních míst, zajištění sociálních služeb a činností k zabezpečení obživy, které by měly díky dodatečným zdrojům okamžitý dopad na životní úroveň Somálců, bezpečnost prostředí a budoucí stabilitu Somálska, a k ochraně politických a finančních investic, které již mezinárodní společenství uskutečnilo;

15.

vyzývá Radu a Komisi, aby i nadále podporovaly budování institucí v Somálsku; naléhavě žádá posílení mise Africké unie v Somálsku (AMISOM) a včasné rozmístění stabilizačních sil OSN, jakmile to politická a bezpečnostní situace dovolí;

16.

žádá generálního tajemníka OSN, aby neprodleně zřídil zvláštní fond na podporu mise AMISOM, dokud OSN nerozmístí v zemi mírovou misi;

17.

naléhavě žádá, aby zvláště po stažení etiopských jednotek byl misi Africké unie v Somálsku (AMISOM) a jakékoli další mírové misi OSN dán mandát chránit civilisty včetně žen, dětí a vysídlených osob v rámci země, jehož výraznou součástí bude zaměření na dodržování lidských práv a který bude moci sledovat a vyšetřovat porušování lidských práv a podávat o něm zprávy;

18.

vysoce oceňuje africké státy, zvláště Ugandu a Burundi, za opatření, která provedly, a odsuzuje nedávné útoky, při nichž bylo zabito nebo zraněno několik ugandských a burundských vojáků z mise AMISOM i mnoho civilistů; vybízí k pokračování činnosti mise AMISOM a jejích jednotek, které pracují za mimořádně obtížných podmínek, a vyzývá všechny somálské strany, aby podpořily ty, kdo se snaží přinést jejich zemi mír a stabilitu;

19.

naléhavě žádá novou vládu, aby přijala veškerá nutná a vhodná opatření, která by předešla zhoršení současné humanitární krize, a aby zajistila bezpečnost a mír ukončením bojů, které vedly k vysídlení obyvatelstva, k civilním a hmotným ztrátám a k podvýživě a nemocem;

20.

odsuzuje stále častější útoky na humanitární pracovníky, k nimž v posledních měsících dochází a které závažně omezily akce humanitární pomoci a zhoršily humanitární situaci v Somálsku; naléhavě vyzývá nové vedení, aby učinilo veškeré nezbytné kroky k tomu, aby humanitární pracovníci měli přístup k postiženému obyvatelstvu v zemi a mohli mu pomáhat a aby přijalo účinná opatření k zajištění bezpečnosti místních a mezinárodních humanitárních pracovníků;

21.

vyzývá humanitárního koordinátora OSN pro Somálsko, aby nezávisle na džibutském mírovém procesu postupně vyjednal přístup humanitárních pracovníků do jednotlivých zeměpisných oblastí, urychlil dodávky potravin a zmírnil závažnou humanitární situaci; zavazuje všechny příslušné vlády, aby umožnily úplný přístup humanitární pomoci pro somálské uprchlíky v oblasti, a vyzývá mezinárodní společenství, aby posílilo svou podporu;

22.

vyzývá novou vládu, aby se přednostně zabývala problematikou soudnictví, a ukončila tak kulturu beztrestnosti, protože Somálci obecně, a zvláštně ženy, jsou obětí porušování lidských práv včetně zabíjení, znásilňování a mučení;

23.

vyzývá EU, aby poskytla veškerou podporu nezbytnou k tomu, aby byla v Somálsku vytvořena stálá demokratická vláda a aby byla nadále poskytována pomoc současnému vedení Somálska v jeho úsilí získat kontrolu nad celou zemí a zřídit právní stát způsobem slučitelným s jejími mezinárodními závazky v oblasti lidských práv;

24.

důrazně odsuzuje veškeré projevy pirátství či ozbrojených loupeží, zvláště u somálského pobřeží;

25.

vítá rozmístění lodí Evropské unie v rámci operace Atalanta pro boj s pirátstvím, která letos značně snížila počet útoků; žádá efektivní spolupráci s ostatními námořními uskupeními v oblasti, zvláště s těmi, které patří Spojeným státům americkým, Rusku a Číně; a požaduje, aby byly operace Atalanta rozšířeny do západní části Indického oceánu, kde piráti obnovují své síly;

26.

vyzývá přechodný federální parlament a novou přechodnou federální vládu, aby ve spolupráci s OSN a Africkou unií pokládaly pirátství a ozbrojená přepadení, které u somálského pobřeží sužují plavidla s humanitární pomocí, za trestné činy, jejichž pachatelé mají být předvedeni před soud podle stávajícího mezinárodního práva;

27.

vítá, že dne 14. ledna 2009 byla zřízena kontaktní skupina OSN pro pirátství u somálských břehů;

28.

důrazně doporučuje, aby EU podpořila novou somálskou vládu a všechny ostatní příslušné strany v zájmu zlepšení základních infrastruktur pro rybolov, ochrany mořských zdrojů a nakládání s odpady, aby tak povzbudila zaměstnanost, která sníží počet mladých lidí, kteří se začnou věnovat pirátství nebo činnosti milicí;

29.

důrazně odsuzuje nezákonný rybolov v somálských vodách a vyzývá EU, aby v reakci na tento nezákonný rybolov urychleně začala provádět nová pravidla přijatá v roce 2009 v oblasti sledovatelnosti, kontrol a sankcí;

30.

vyzývá Organizaci spojených národů a Evropskou komisi, aby v plném rozsahu vyšetřily ukládání toxického odpadu u somálského pobřeží, aby určily zodpovědné subjekty na všech úrovních, podpořily snahy o předvedení osob odpovědných za tyto trestné činy v oblasti životního prostředí před soud a zajistily, aby bylo znečištění životního prostředí řešeno vyčerpávajícím způsobem;

31.

vyzývá Program OSN pro životní prostředí, aby pokračoval ve vyšetřování a zajistil důkladné posouzení rozsahu tohoto problému, protože je to pro budoucnost Somálska nezbytné;

32.

odsuzuje všechny aktivity obchodování s lidmi, k nimž u somálského pobřeží dochází;

33.

pověřuje své spolupředsedy, aby toto usnesení předložili Radě ministrů AKT-EU a Evropské komisi, parlamentům Evropské unie a států AKT, prezidentovi a parlamentu Somálska, předsednictvu a komisi Africké unie, Panafrickému parlamentu a generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.