—

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0012) (1),

—

s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0057/2007),

—

s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0038/2007),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2007)0048) (1),

—

s ohledem na článek 37 Smlouvy o ES, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0076/2007),

—

s ohledem na článek 51 a čl. 43 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A6-0051/2007),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Radě (KOM(2006)0448) (1),

—

s ohledem na články 37, 279 a 308 Smlouvy o ES, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C6-0277/2006),

—

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A6-0056/2007),

1.

schvaluje návrh Komise;

2.

vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.

vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

4.

pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (KOM(2006)0507) (1),

—

s ohledem na čl. 251 odst. 2 a články 47 odst. 2 a 55 Smlouvy o ES, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C6-0298/2006),

—

s ohledem na článek 51 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A6-0027/2007),

1.

schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.

vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.

pověřuje svého předsedu aby předal postoj Radě a Komisi.

—

s ohledem na sdělení Komise o provádění partnerství pro růst a zaměstnanost: učinit z Evropy centrum excelence v oblasti sociální odpovědnosti podniků (KOM(2006)0136) (sdělení Komise o SOP),

—

s ohledem na dva nejsměrodatnější zdroje mezinárodně schválených norem pro chování podniků, a to na Tripartitní deklaraci Mezinárodní organizace práce (MOP) o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku naposledy revidovanou v roce 2001 a na Směrnici OECD pro nadnárodní společnosti naposledy revidovanou v roce 2000, a s ohledem na kodexy chování schválené pod záštitou mezinárodních organizací, jakými jsou Světová organizace OSN pro výživu, Světová zdravotnická organizace (WHO) a Světová banka, a na úsilí pod záštitou Konference OSN o obchodu a rozvoji vynaložené na aktivity podniků v rozvojových zemích,

—

s ohledem na Deklarace MOP o základních zásadách a právech při práci (1998) a na všeobecné základní pracovní normy schválené MOP, kterými jsou odstranění nucené práce (Úmluvy 29 (1930) a 105 (1957)), svoboda sdružování a právo kolektivně vyjednávat (Úmluvy 87 (1948) a 98 (1949)), odstranění dětské práce (Úmluva 138 (1973) a Úmluva 182 (1999)) a nediskriminace v zaměstnání (Úmluvy 100 (1951) a 111 (1958)),

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv OSN z roku 1948, a zejména na výzvu, aby se všichni jednotlivci a všechny společenské orgány podíleli na zajišťování všeobecného dodržování lidských práv, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966, Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen z roku 1979, Návrhu deklarace OSN o právech původního obyvatelstva z roku 1994 a Úmluvy OSN o právech dítěte z roku 1989,

—

s ohledem na Úmluvu OECD o boji proti podplácení z roku 1997,

—

s ohledem na aktualizované pokyny G3 pro podávání zpráv o udržitelnosti vydané globální iniciativou pro podávání zpráv (Global Reporting Initiative — GRI) v roce 2006,

—

s ohledem na iniciativu OSN nazvanou Global Compact, která byla zahájena v červenci roku 2000,

—

s ohledem na oznámení ze dne 6. října 2006 o strategickém spojenectví iniciativy Global Compact a GRI,

—

s ohledem na normy OSN týkajících se povinnosti nadnárodních společností a jiných obchodních podniků s ohledem na lidská práva z roku 2003,

—

s ohledem na výsledky Světového summitu OSN o udržitelném rozvoji, který se konal v roce 2002 v Johannesburgu, zejména na výzvu uskutečňovat mezivládní iniciativy týkající se odpovědnosti podniků, a na závěry Rady ze dne 3. prosince 2002 navazující na výsledky summitu,

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN nazvanou „Vstříc globálnímu partnerství - posílená spolupráce mezi Organizací spojených národů a všemi příslušnými partnery, zejména v soukromém sektoru“ ze dne 10 srpna 2005,

—

s ohledem na jmenování zvláštního zmocněnce generálního tajemníka OSN pro obchod a lidská práva, na jeho průběžnou zprávu ze dne 22. února 2006 o lidských právech a nadnárodních společnostech a jiných podnicích a na regionální konzultace, které prováděl v Johannesburgu ve dnech 27.-28. března 2006 a v Bangkoku ve dnech 26.-27. června 2006,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 1999 o normách EU pro evropské podniky působící v rozvojových zemích: k evropskému kodexu chování (1), v němž Parlament doporučuje vytvořit evropský model kodexu chování podporovaného evropskou monitorovací platformou,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (2), které nahradilo bruselskou úmluvu z roku 1968, pokud jde o vztahy mezi Dánskem a ostatními členskými státy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 761/2001 ze dne 19. března 2001 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí (EMAS) (3),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 3. prosince 2001 (4) o navázání na Zelenou knihu o podpoře evropského rámce pro sociální odpovědnost podniků,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2002 o Zelené knize Komise o podpoře evropského rámce sociální odpovědnosti podniků (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. května 2003 o sdělení Komise o sociální odpovědnosti podniků: příspěvek podnikání k udržitelnému rozvoji (6),

—

s ohledem na doporučení Komise 2001/453/ES ze dne 30. května 2001 o účtování, oceňování a zveřejňování environmentálních aspektů v ročních účetních závěrkách a výročních zprávách podniků (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2002 o sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru s názvem „Podpora základních pracovních norem a zlepšení sociálních aspektů správy věcí veřejných v kontextu globalizace“ (8),

—

s ohledem na usnesení Rady ze dne 6. února 2003 o sociální odpovědnosti podniků (9),

—

s ohledem na sdělení Komise „Správa věcí veřejných a rozvoj“ (KOM(2003)0615),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (10),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (11),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu evropského fóra mnoha zúčastněných stran (FMZ) o SOP ze dne 29. června 2004, zejména doporučení 7 podporující vytvoření právního rámce pro SOP,

—

s ohledem na sdělení Komise „Sociální rozměr globalizace: jak politika EU přispívá k rozšíření výhod pro všechny“ (KOM(2004)0383),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlmentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS o klamavé reklamě, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (12),

—

s ohledem na zasedání Evropské rady ve dnech 22. a 23. března 2005, které opětovně vyhlásilo Lisabonskou strategii a toto partnerství mezi orgány EU, členskými státy a občanskou společností soustředilo na téma „Společně k růstu a zaměstnanosti“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2005 o vykořisťování dětí v rozvojových zemích se zvláštním důrazem na práci dětí (13),

—

s ohledem na sdělení Komise „Hodnocení strategie udržitelného rozvoje - akční platforma“ (KOM(2005)0658) a na obnovenou strategii udržitelného rozvoje EU, kterou přijala Evropská rada dne 15.-16. července 2006,

—

s ohledem na společné prohlášení Rady, zástupců vlád členských států zúčastněných v Radě, Evropského parlamentu a Komise ze dne 20. prosince 2005 o evropské rozvojové politice „Evropský konsensus“ (14),

—

s ohledem na nový všeobecný systém preferencí (GSP+) v platnosti od 1. ledna 2006, poprvé provedený nařízením Rady (ES) č. 980/2005 ze dne 27. června 2005 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí (15), který poskytuje osvobození od cla nebo snížení celních sazeb zvýšenému počtu výrobků a který rovněž zahrnuje nové pobídky pro ohrožené země se specifickými obchodními, finančními nebo rozvojovými potřebami,

—

s ohledem na sdělení Komise „Podpora slušné práce pro všechny - příspěvek Unie k provádění agendy slušné práce ve světě“ (KOM(2006)0249),

—

s ohledem na Zelenou knihu Komise o evropské iniciativě pro průhlednost (KOM(2006)0194),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o spravedlivém obchodu a rozvoji (16),

—

s ohledem na sdělení Komise „Modernizace práva společností a efektivnější řízení podniků - plán postupu“ (KOM(2003)0284),

—

s ohledem na slyšení „Sociální odpovědnost podniků - existuje evropský přístup?“ uspořádané Výborem pro zaměstnanost a sociální věci dne 5. října 2006,

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A6-0471/2006),

A.

vzhledem k tomu, že podniky by neměly nahrazovat orgány veřejné správy, pokud tyto selžou při výkonu kontroly nad dodržováním sociálních a environmentálních norem,

1.

je přesvědčen, že zvyšování sociální a environmentální odpovědnosti v podnikání spojené se zásadou odpovědnosti podniků je základním prvkem evropského sociálního modelu a evropské strategie pro udržitelný rozvoj a hraje významnou roli při nalézání odpovědí na sociální výzvy ekonomické globalizace;

2.

vítá, že sdělení Komise poskytne nový podnět diskuzi EU o SOP; upozorňuje však na obavy některých zúčastněných stran z nedostatku průhlednosti a vyváženosti při konzultacích, které proběhly před jeho přijetím;

3.

je si vědom toho, že mezi skupinami jednotlivých zúčastněných stran nadále probíhá otevřená diskuze o vhodné definici SOP a že pojem „nad rámec dodržování“ by mohl některým podnikům umožňovat, aby hovořily o sociální odpovědnosti a zároveň porušovaly místní nebo mezinárodní právní předpisy; domnívá se, že pomoc EU vládám třetích zemí při provádění sociálních a environmentálních předpisů, která je poskytovaná v souladu s mezinárodními úmluvami, spolu s účinnými režimy kontrol, jsou nezbytným doplňkem posílení SOP evropských podniků na celém světě;

4.

souhlasí s definicí Komise, že SOP je dobrovolným začleněním environmentálních a sociálních hledisek do činnosti podniků, nad rámec právních předpisů a smluvních závazků; je přesvědčen o tom, že politiky SOP by měly být podporovány na základě svých předností, a nikoli jako náhražky vhodných právních předpisů v příslušných oblastech ani jako skryté pokusy o zavedení těchto právních předpisů;

5.

domnívá se, že různorodost dobrovolných iniciativ v oblasti SOP by mohla být vnímána jako překážka pro přijetí politik SOP i jako prvek odrazující společnosti od toho, aby uskutečňovaly důvěryhodnější aktivity v této oblasti nebo ambicióznější politiky v oblasti SOP, i když by bylo možné namítnout, že taková různorodost poskytuje podnikům další inspiraci; vyzývá Komisi, aby podporovala šíření osvědčených postupů plynoucích z dobrovolných iniciativ SOP; domnívá se, že Komise by měla rovněž zvážit vytvoření seznamu kritérií pro podniky, která musejí dodržovat, chtějí-li se označovat za odpovědné;

6.

domnívá se, že důvěryhodnost dobrovolných iniciativ v oblasti SOP dále závisí na závazku začlenit stávající mezinárodně schválené normy a zásady a na přístupu mnoha zúčastněných stran doporučeném FMZ, jakož i na provádění nezávislé kontroly a ověřování;

7.

domnívá se, že diskuse v EU o SOP dosáhla bodu, kdy by se měl důraz přenést z „postupů“ na „výsledky“, jež by představovaly měřitelný a průhledný přínos podniků v boji proti sociálnímu vyloučení a zhoršování životního prostředí v Evropě a na celém světě;

8.

uznává, že mnohé podniky již v současnosti vyvíjejí značnou a stále rostoucí snahu o dodržení své sociální odpovědnosti;

9.

bere na vědomí, že se trhy a podniky v Evropě nacházejí v rozdílné fázi vývoje; domnívá se proto, že univerzální metoda, která se snaží zavést jednotný model pro chování podniků, není vhodná a nepovede ke smysluplnému přejímání SOP ze strany podniků; domnívá se dále, že by měl být v zájmu podpory dlouhodobé a pro daný vnitrostátní či regionální kontext významné společenské odpovědnosti kladen důraz na rozvoj občanské společnosti, zejména na povědomí spotřebitelů o odpovědné výrobě;

10.

upozorňuje, že SOP by se měla zabývat novými oblastmi, jako je celoživotní vzdělávání, organizace práce, rovné příležitosti, sociální začlenění, udržitelný rozvoj a etika, tak, aby se stala dalším nástrojem k řízení průmyslové změny a restrukturalizace;

11.

bere na vědomí rozhodnutí Komise zřídit na základě partnerství s několika obchodními sítěmi Evropskou alianci pro sociální odpovědnost podniků (aliance); doporučuje, aby sama Komise zajistila jediný koordinační bod pro udržení povědomí o členech aliance a o její činnosti a dojednala jasné cíle, harmonogramy a strategickou vizi práce aliance; vybízí malé i velké evropské podniky a podniky působící v Evropě k přijetí této iniciativy, a další účastníky, aby prostřednictvím své účasti zlepšily postavení této aliance;

12.

domnívá se, že sociální dialog představuje účinný nástroj podpory iniciativ v oblasti SOP a že konstruktivní roli při vytváření osvědčených postupů v oblasti SOP sehrávají rovněž evropské odborové rady;

13.

upozorňuje, že výrazný nárůst v přejímání postupů spojených s SOP u podniků EU, vývoj nových modelů osvědčených postupů v různých oblastech SOP skutečnými čelnými představiteli z řad podniků a odborových organizací, určení a podněcování konkrétních činnosti a regulace ze strany EU na podporu SOP i hodnocení dopadů těchto iniciativ na životní prostředí a lidská a sociální práva by mohly být klíčovými měřítky úspěchu aliance; dálen navrhuje, aby byla stanovena lhůta dvou let pro dokončení práce „laboratoří“ zřízených v jejím rámci, jak navrhuje organizace SOP Europe;

14.

bere na vědomí, že opětovné svolání FMZ EU bylo do sdělení doplněno až v pozdní fázi a že je třeba přijmout opatření, která vzbudí důvěru jednotlivých zúčastněných stran v to, že bude navázán opravdový dialog vedoucí ke skutečným výsledkům politik a programů EU v podobě zatraktivnění konceptu SOP a jeho uplatňování v podnicích EU; domnívá se, že je třeba poučit se ze dvou let předchozího působení FMZ EU, jež bylo pozitivní v tom smyslu, že se drželo pravidla „ani sláva, ani hanba“ a zejména využívalo nezávislých zpravodajů; podotýká však, že jsou nutná zlepšení, pokud jde o dosahování konsenzu; kromě toho důrazně vybízí, aby se zástupci Komise aktivně zapojili do iniciativy ve vedení diskuse;

15.

žádá Komisi, aby vyzvala zástupce z řady vnitrostátních, regionálních a místních vlád, které zadávají veřejné zakázky a využívají jiné nástroje veřejné politiky s ohledem na propagaci SOP, aby vytvořili v rámci aliance vlastní „laboratoř“ a aby začlenili své poznatky do její budoucí činnosti;

16.

podporuje snahy Komise rozšířit členství ve FMZ EU tak, aby zahrnovalo i investory, odvětví školství a veřejné orgány, přičemž trvá na tom, že musí existovat možnost udržitelného dialogu v zájmu dosažení společných cílů;

17.

vyzývá Komisi, aby v rámci sledování rozvoje sociální odpovědnosti podniků podpořila větší zapojení žen do mnohostranného fóra a rovněž výměnu informací a osvědčených postupů v oblasti rovného postavení mužů a žen.

18.

podporuje výzvy k povinnému zveřejňování jmen podnikových i jiných lobbyistů a k vyrovnané účasti podnikatelských uskupení a dalších skupin zúčastněných stran na vytváření politik EU;

19.

vítá cíl sdělení Komise spojit SOP se sociálními a environmentálními cíli lisabonské agendy, jelikož se domnívá, že odpovědný přístup k SOP ze strany podniků může přispět jak ke zvýšení počtu pracovních míst, tak ke zlepšení pracovních podmínek, dodržování práv pracovníků i k podpoře výzkumu v souvislosti s rozvojem technologických inovací; podporuje zásadu „odpovědné konkurenceschopnosti“ jakožto nedílné součásti programu Komise pro konkurenceschopnost a inovace; vybízí evropské podniky, aby do svých zpráv zahrnuly informace o tom, jak přispívají k naplnění lisabonských cílů;

20.

je si vědom toho, že účinná pravidla hospodářské soutěže jak v Evropě, tak mimo ni jsou nezbytnou součástí zajištění odpovědné podnikové praxe, zejména umožněním spravedlivého zacházení a přístupu pro místní malé a střední podniky;

21.

připomíná, že odpovědná a nediskriminační praxe při přijímání do zaměstnání, která podporuje zaměstnávání žen a znevýhodněných osob v rámci SOP, přispívá k dosažení lisabonských cílů;

22.

bere na vědomí rozpor mezi na jedné straně konkurenceschopnými strategiemi pro získávání zdrojů ze strany podniků, které usilují o neustálé zlepšování v oblasti pružnosti a nákladů, a na druhé straně dobrovolnými závazky ve sféře SOP, jejichž cílem je předcházet vykořisťovatelským praktikám zaměstnavatelů a podporovat dlouhodobé vztahy s dodavateli; vítá další dialog na toto téma;

23.

navrhuje v této souvislosti, aby posouzení a sledování evropských podniků, které budou uznány za odpovědné, bylo rozšířeno tak, aby zahrnovalo jak jejich činnosti, tak činnosti jejich subdodavatelů mimo Evropskou unii, s cílem zajistit, že SOP rovněž prospívá třetím zemím a zejména zemím rozvojovým, v souladu s úmluvami MOP týkajícími se především svobody zakládat odbory, zákazu dětské práce a nucené práce, a konkrétněji nucené práce žen, migrantů, domorodého obyvatelstva a příslušníků menšin;

24.

uznává, že SOP je významnou hnací silou v oblasti obchodu, a vyzývá k integraci sociálních politik, jako jsou respektování práv pracovníků, spravedlivá platová politika, zabraňování diskriminaci a celoživotní vzdělávání, a environmentálních otázek zaměřujících se zejména na dynamickou podporu udržitelného rozvoje, a to jak s cílem podpořit nové výrobky a postupy prostřednictvím inovačních a obchodních politik EU, tak vypracovat strategie konkurenceschopnosti pro jednotlivá odvětví, regiony a města;

25.

zdůrazňuje, že podniky, které prokazují sociální odpovědnost, významně přispívají k odstranění nerovného postavení zejména žen a znevýhodněných osob, včetně zdravotně postižených osob, na trhu práce, především v oblasti přístupu k pracovním příležitostem, vzdělávání, kariérního postupu a platů; zdůrazňuje, že podniky by měly svou politiku získávání zaměstnanců upravovat podle směrnice Rady 76/207/EHS ze dne 9. února 1976 o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky (17);

26.

vítá trend z posledních let u větších společností dobrovolně zveřejňovat zprávy o sociálních otázkách a životním prostředí; konstatuje, že počet těchto zpráv od roku 1993 nepřetržitě rostl, ale nyní se v podstatně ustálil, a že pouze menšina společností používá mezinárodně uznávané normy a zásady a do zpráv zahrnuje celý zásobovací řetězec podniku nebo využívá nezávislé sledování nebo ověřování;

27.

připomíná Komisi výzvu Parlamentu, aby předložila návrh na změnu čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978 na základě čl. 4 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách některých forem společností (čtvrtá směrnice o právu obchodních společností) (18) tak, aby byly do ročních účetních závěrek kromě požadavků na finanční výkazy zahrnuty i sociální a environmentální výkazy; považuje to za důležité s ohledem na zvýšení povědomí o ustanoveních týkajících se podávání sociálních a environmentálních zpráv v rámci doporučení Komise 2001/453/ES o zveřejňování environmentálních informací, směrnice 2003/51/ES o modernizaci účetních závěrek a směrnice 2003/71/ES (19) o prospektu, podporuje jejich včasné provedení v právních předpisech všech členských států a požaduje, aby v zájmu prohloubení tohoto povědomí byly provedeny analýzy jejich účinného provádění;

28.

uznává stávající omezení „průmyslu“ v oblasti SOP, pokud jde o měřítka chování podniků, sociální audity a udílení osvědčení, zejména ve vztahu k nákladům, srovnatelnosti a nezávislosti, a domnívá se, že v této oblasti bude potřebné vytvořit profesionální rámec včetně stanovení konkrétních kvalifikací;

29.

doporučuje Komisi, aby rozšířila povinnosti ředitelů podniků s více než 1 000 zaměstnanci tak, aby zahrnovaly požadavek na minimalizaci škodlivých sociálních a environmentálních dopadů činnosti podniků;

30.

opětovně vyjadřuje svou podporu systému EU pro řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí, zejména požadavku na vnější ověřování a povinnosti členských států podporovat tento systém, a domnívá se, že existuje prostor k rozvoji podobných systémů v oblasti ochrany pracovních, sociálních a lidských práv;

31.

podporuje kodex správných postupů Mezinárodní aliance pro sociální a ekologickou akreditaci a značení (ISEAL), jakožto jeden z hlavních příkladů podpory spolupráce mezi stávajícími iniciativami v oblasti označování, přičemž dává přednost vytváření nového sociálního označení na vnitrostátní a evropské úrovni;

32.

vyzývá Komisi, aby zavedla mechanismy, v jejichž rámci by mohly oběti, včetně občanů třetích států, požadovat náhradu po evropských podnicích u vnitrostátních soudů členských států;

33.

bere na vědomí, že ve sdělení o SOP byla opomenuta otázka sociálně odpovědných investic; podporuje plnou účast investorů a zúčastněných stran v diskusi o SOP na úrovni EU, a to včetně FMZ; podporuje hlasy průmyslového sektoru požadující průhlednost spíše než předepisování povinností prostřednictvím celounijních „prohlášení o investičních zásadách“ pro investiční fondy, které již uplatňuje pět členských států;

34.

zdůrazňuje, že spotřebitelé sehrávají významnou roli v oblasti tvorby pobídek k odpovědné výrobě a odpovědné obchodní praxe; domnívá se však, že v současnosti spotřebitelé tuto možnost nemají vzhledem ke zmatení, které vládne mezi jednotlivými vnitrostátními normami pro výrobky a jednotlivými systémy označování výrobků, což napomáhá podrývání stávajícího sociálního označování produktů; upozorňuje na skutečnost, že přechody mezi jednotlivými vnitrostátními požadavky a normami přitom představují pro podniky významné náklady; rovněž zdůrazňuje, že tvorba sledovacích mechanismů ke kontrole sociálního označování produktů je drahá, zejména pro malé podniky;

35.

podporuje snahu Eurostatu vyvinout ukazatele pro měření úspěšnosti v oblasti sociální odpovědnosti podniků v kontextu strategie udržitelného rozvoje EU, jakož i záměr Komise vytvořit nové ukazatele pro měření informovanosti o výrobcích, opatřených ekoznačkami, a jejich spotřebě v EU a podílu výroby podniků registrovaných v programu EMAS;

36.

připomíná předchozí úvahy o jmenování veřejného ochránce práv EU v oblasti SOP, který by na žádost podniků nebo kterékoli skupiny zúčastněných stran prováděl nezávislá šetření otázek souvisejících s touto problematikou; v budoucnosti vyzývá k dalším úvahám o tomto tématu a k předkládání podobných návrhů;

37.

věří, že je možné podpořit politiky SOP prostřednictvím lepší informovanosti a uplatňováním stávajících právních nástrojů; vyzývá Komisi, aby v souladu s Bruselskou úmluvou přímo uplatňovala přímou zahraniční odpovědnost, organizovala o ní informační kampaně a provedla zvláštní výzkum o jejím uplatňování, stejně jako o provádění směrnic 84/450/EHS (20) o klamavé reklamě a 2005/29/ES nekalých obchodních praktikách v souvislosti s dodržováním dobrovolných kodexů chování společností v oblasti SOP;

38.

znovu opakuje potřebu používání jednoduchého, snadno srozumitelného jazyka s cílem povzbudit podniky k podpoře SOP;

39.

opakuje, že Komise a vlády členských států musí vynaložit značné úsilí na vnitrostátní, regionální i místní úrovni, aby využily možností, které v roce 2004 poskytla revize směrnic o zadávání veřejných zakázek, a podpořily SOP prosazováním sociálních a environmentálních kritérií u potenciálních dodavatelů a současně si uvědomily nutnost zabránit další administrativní zátěži malých podniků, která by je mohla odrazovat od podávání nabídek, a aby byly v nutných případech, včetně případů korupce, některé společnosti diskvalifikovány; vyzývá Komisi, Evropskou investiční banku a Evropskou banku pro obnovu a rozvoj, aby na všechny granty a půjčky poskytnuté společnostem v soukromém sektoru uplatňovaly přísná kritéria týkající se sociálních otázek a životního prostředí podpořená jednoduchými systémy pro podávání stížností, přičemž se inspirují nizozemským vzorem, který spojuje přidělování veřejných zakázek se souladem se stěžejními úmluvami MOP a směrnicemi OECD pro nadnárodní podniky a normou SA8000 SOP uplatňovanou v řadě italských provincií; připomíná, že členské státy by měly podniknout kroky zajišťující, že veškeré vývozní úvěrové záruky vyhovují nejpřísnějším environmentálním a sociálním kritériím a nejsou používány pro projekty, které odporují schváleným cílům politiky EU například v oblasti energie nebo zbrojení;

40.

vítá, že se Komise ve svém sdělení o provádění partnerství pro růst a zaměstnanost znovu zavázala podporovat a prosazovat SOP ve všech oblastech svých činností a vybízí k intenzivní snaze s cílem uplatňovat tyto závazky u konkrétních činností ve všech oblastech;

41.

domnívá se, že diskuse o SOP nesmí být vedena odděleně od otázek spojených s odpovědností podniků a že hledisko sociálního a environmentálního dopadu činností podniků, vztahy se zúčastněnými stranami, ochrana práv menšinových akcionářů a s nimi související povinnosti podnikových ředitelů musejí být v plném rozsahu začleněny do akčního plánu Komise pro řízení podniků; zdůrazňuje, že tyto otázky by měly být součástí diskuse o SOP; žádá Komisi, aby se těmito body důkladně zabývala a přijala konkrétní návrhy na jejich řešení;

42.

je potěšen tím, že Komise poskytuje iniciativám v rámci SOP přímou finanční podporu, jejímž účelem je zvláště stimulovat inovaci, umožnit zapojení zúčastněných stran a pomoci případným skupinám obětí údajných nezákonných praktik, včetně firemní vraždy; vybízí Komisi především k vytvoření mechanismů, které zajistí, že komunity postižené evropskými podniky budou mít nárok na spravedlivý a dostupný soudní proces; zdůrazňuje význam rozpočtové linie EU B3-4000 (položka 04 03 03 01) určené na pilotní projekty, jako jsou např. projekty Společenství počítající se zapojením zaměstnanců, význam hypotečních fondů na podporu SOP v rámci programu Komise pro konkurenceschopnost a inovace a 3 % výzkumu v oblasti sociálních a humanitních věd v rámci 7. rámcového programu pro vědu a výzkum; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím svých programů vnější pomoci vyvinula daleko větší úsilí na podporu SOP u společností EU, které působí ve třetích zemích;

43.

vítá závazek, učinit vzdělání jednou z osmi prioritních oblastí činnosti; vyzývá k hlubšímu začlenění SOP do programu Socrates, poskytování široké škály materiálů o SOP v budoucím Evropském středisku učebních pramenů a k vytvoření Evropského internetového seznamu obchodních a vysokých škol poskytujících vzdělání v oblastech SOP a udržitelného rozvoje;

44.

povzbuzuje iniciativy na úrovni EU a členských států na zkvalitnění přípravy odpovědných vedoucích pracovníků a práce v evropských obchodních školách;

45.

zdůrazňuje, že sociální a environmentální odpovědnost se vztahuje na vládní i nevládní organizace stejně jako podniky, a vyzývá Komisi, aby splnila své závazky zveřejnit výroční zprávu o sociálních a environmentálních dopadech vlastních přímých činností, jakož i závazek vytvoření politik, které povzbudí zaměstnance institucí EU, aby přijímali dobrovolné komunitní závazky;

46.

je toho názoru, že by podniky mohly v rámci sociální odpovědnosti podniků převzít záštitu nad kulturními a vzdělávacími aktivitami, které budou přínosné pro evropskou politiku v oblasti kultury a celoživotního vzdělávání;

47.

vyzývá Komisi, aby lépe zapracovala SOP do svých obchodních politik, tím, že do závazných článků všech dvoustranných, regionálních nebo mnohostranných dohod začlení ustanovení v souladu s mezinárodně dojednanými normami v oblasti SOP, jako je směrnice OECD pro nadnárodní podniky,Tripartitní deklarace MOP a zásady z Ria, a vyhradí si regulační pravomoci v oblasti lidských práv a sociální a environmentální odpovědnosti, přičemž bude dodržovat pravidla WTO a nebude vytvářet neopodstatněné překážky pro obchod; vítá podporu, které se těmto cílům dostalo ve sdělení o slušné práci; znovu opakuje svou výzvu delegacím Komise ve třetích zemích jednajícím v rámci svých kompetencí, aby podporovaly směrnici OECD a aby ve vztahu k této směrnici působily jako kontaktní místa; žádá Komisi a členské státy, aby zlepšili činnost vnitrostátních kontaktních míst, zejména s ohledem na konkrétní případy domnělého porušování práv a zásad udržitelného rozvoje ze strany evropských podniků prostřednictvím svých provozů a dodavatelských řetězců na celém světě;

48.

bere na vědomí příspěvek mezinárodního hnutí za spravedlivý obchod, které je již šedesát let průkopníkem odpovědné obchodní praxe a dokládá, že tyto postupy jsou životaschopné a udržitelné v celém zásobovacím řetězci; vyzývá Komisi, aby zohlednila zkušenosti hnutí spravedlivého obchodu a systematicky zkoumala možnosti využití těchto zkušeností v rámci SOP;

49.

žádá Komisi, aby zajistila, že nadnárodní podniky se sídlem v EU, které mají výrobní zařízení umístěná ve třetích zemích, zejména v zemích zapojených do režimu GSP+, dodržují základní normy MOP, sociální a environmentální úmluvy a mezinárodní dohody s cílem dosáhnout celosvětové rovnováhy mezi hospodářským růstem a vysokými sociálními a environmentálními standardy;

50.

vítá závazek Evropského konsensu o rozvoji podporovat SOP jako téma přednostního zájmu; požaduje praktické kroky vedoucí k tomu, že GŘ Komise pro rozvoj bude v diskusi o SOP hrát aktivní úlohu, zkoumat pracovní podmínky v rozvojových zemích a podmínky, za nichž jsou využívány jejich přírodní zdroje, bude spolupracovat s domácími podniky i s podniky EU činnými v zámoří, jejich dodavateli i podílníky, bojovat proti nezákonným praktikám v dodavatelských řetězcích a proti chudobě a za dosažení spravedlivého růstu;

51.

navrhuje, aby se Komise v oblasti SOP zaměřila na účast malých a středních podniků pomocí spolupráce se zprostředkovatelskými orgány tak, že nabídne zvláštní podporu účasti družstev a podniků se sociálním posláním prostřednictvím jejich odborných sdružení, používala k přímé podpoře iniciativ v oblasti SOP síť evropských informačních středisek a aby zvážila ustavení zmocněnce pro SOP podobně, jak tomu bylo v případě zmocněnce pro malé a střední podniky v rámci generálního ředitelství Komise pro podnikání a průmysl;

52.

doporučuje, aby Komise provedla hloubkovou celoevropskou studii způsobů, jimiž se malé a střední podniky mohou podílet na SOP, a pobídek pro ně, aby přijaly zásady SOP dobrovolně a jednotlivě, a aby se poučila ze zkušeností, které nabyla, a z osvědčených praxí v této oblasti;

53.

oceňuje závazek přijatý ve sdělení o SOP, který spočívá v podpoře účasti zaměstnanců a jejich odborových organizací v oblasti SOP, a znovu vyzývá Komisi a sociální partnery, aby zvláště v případě základních pracovních norem pro jednotlivé podniky nebo odvětví navázali na úspěšná jednání současných 50 mezinárodních rámcových dohod a 30 evropských rámcových dohod, které představují jeden ze způsobů zvyšování odpovědnosti podniků v Evropě i ve světě; odkazuje na evropské závodní výbory, které jsou zvláště uzpůsobeny k podpoře SOP, a zejména k prosazování základních práv pracovníků v nadnárodních podnicích;

54.

zdůrazňuje význam úlohy sociálních partnerů při podpoře zaměstnanosti a při boji proti diskriminaci; povzbuzuje sociální partnery, aby v rámci sociální odpovědnosti podniků uskutečňovaly iniciativy ve prospěch většího zapojení žen do podnikových výborů a do jednotlivých subjektů sociálního dialogu;

55.

doporučuje, aby se další výzkum v oblasti SOP neomezoval jen na „obchodní stránku“ SOP, ale aby se soustředil na souvislost mezi konkurenceschopností a udržitelným rozvojem na makro úrovni (EU a členské státy), střední úrovni (průmyslová odvětví a dodavatelské řetězce) a mikroúrovni (malé a střední podniky) a na jejich vzájemný vztah, a na dopad současných iniciativ SOP a případné porušování principů SOP; podporuje vůdčí úlohu, kterou v tomto ohledu sehrává Evropská akademie podnikání ve společnosti; vyzývá Komisi, aby zveřejnila směrodatnou „výroční zprávu o SOP“, vypracovanou ve spolupráci s nezávislými odborníky a výzkumnými pracovníky, kteří shromáždí dostupné informace, popíší nové trendy a udělí doporučení pro budoucí akce;

56.

domnívá se, že největší potenciální dopad politik v oblasti SOP je na celosvětové dodavatelské řetězce podniků, neboť jim umožní odpovědné investování za účelem pomoci v boji proti chudobě v rozvojových zemích, podpoří slušné pracovní podmínky, podpoří zásady spravedlivého obchodu a řádné správy věcí veřejných a omezí případy porušení mezinárodních norem, včetně norem pracovních, ze strany podniků bez ohledu na to, kde k těmto problémům dojde;

57.

vyzývá Komisi, aby zahájila konkrétní zkoumání dopadu politiky SOP a předložila návrhy na zvýšení odpovídajících investic ze strany podniků a jejich odpovědnosti;

58.

je si vědom, že řada mezinárodních iniciativ SOP má hlubší kořeny a získala novou zralost, včetně nedávného zveřejnění pokynů G3 Globální iniciativy pro podávání zpráv, odstranění 200 podniků ze strany Global Compact OSN a jmenování zvláštního zmocněnce generálního tajemníka OSN pro podnikání a lidská práva;

59.

vyjadřuje politování nad tím, že Komise ve svém sdělení o provádění partnerství pro růst a zaměstnanost nepřisoudila větší význam podpoře světových iniciativ, a vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami vypracovala strategickou vizi a přispěla k rozvoji iniciativ v oblasti SOP na světové úrovni a aby vyvinula značné úsilí na to, aby byla významně posílena účast podniků EU na těchto iniciativách;

60.

vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly a prosazovaly dodržování základních norem MOP, jako faktoru SOP v oblastech, kde podniky vykonávají svou činnost;

61.

domnívá se, že mezinárodní rozměr SOP by měl být podnětem pro vypracování pokynů podporujících rozvoj těchto politik tohoto druhu po celém světě;

62.

vyzývá Komisi, aby v roce 2007 zorganizovala společně s dalšími příslušnými partnery rozsáhlou mezinárodní iniciativu u příležitosti pátého výročí Světového summitu o udržitelném rozvoji, během něhož byl přijat závazek zahájit mezivládní iniciativy v oblasti odpovědnosti podniků;

63.

vyzývá Komisi, aby navázala na úspěch dosažený při transatlantickém obchodním dialogu o SOP v devadesátých letech tím, že zorganizuje podobné rozhovory mezi EU a Japonskem;

64.

vybízí k dalšímu rozvoji mezinárodních iniciativ pro úplnou průhlednost příjmů evropských podniků plynoucích z jejich činností ve třetích zemích s cílem prosazovat plné dodržování lidských práv v provozech v konfliktních zónách a odmítnout lobování včetně „dohod s hostitelskými zeměmi“, vytvořených podniky k podkopání nebo obcházení regulačních požadavků v těchto zemích;

65.

vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly k podpoře a posílení směrnic OECD pro nadnárodní podniky zejména přezkoumáním funkčnosti evropských vnitrostátních kontaktních míst a jejich úlohy účinně zprostředkovávat řešení konfliktů mezi jednotlivými zúčastněnými stranami; vyzývá k vytvoření modelu vnitrostátních kontaktních míst s využitím osvědčených postupů při jejich uspořádání, viditelnosti, dostupnosti pro všechny zúčastněné strany a vyřizování stížností; vyzývá k širokému výkladu definice investice při uplatňování směrnic OECD, aby se zajistilo, že prováděcí postupy budou zahrnovat i problematiku zásobovacích řetězců;

66.

vyzývá k tomu, aby byla podpořena Globální iniciativa pro podávání zpráv tím, že přední evropské podniky budou vyzvány k účasti na novém odvětvovém přístupu zahrnujícím oblasti jako stavebnictví, chemický průmysl a zemědělství, k podpoře výzkumu účasti malých a středních podniků, k umožnění práce s cílovými skupinami zejména v zemích střední a východní Evropy a k vytvoření indexů udržitelnosti spolu s burzami na vznikajících trzích;

67.

vyzývá Komisi, aby do budoucích smluv o spolupráci s rozvojovými zeměmi zahrnula kapitoly o výzkumu, sledování a pomoci s nápravou sociálních, lidských a environmentálních problémů v provozech a zásobovacích řetězcích a podnicích se sídlem v EU ve třetích zemích;

68.

vítá v zásadě diskuze probíhající v rámci Mezinárodní organizace pro normalizaci zaměřené na vytvoření norem sociální odpovědnosti a vyzývá evropské zástupce, aby zajistili, že jakýkoli výsledek bude v souladu s mezinárodními normami a dohodami, přičemž bude možné zaručit souběžné metody vnějšího hodnocení a certifikace;

69.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a všem institucím a organizacím v něm uvedeným.

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané: „Plán pro dosažení rovného postavení žen a mužů 2006-2010“ (KOM(2006)0092) (dále jen „plán“),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2001/51/ES ze dne 20. prosince 2000 o akčním programu Společenství týkajícím se strategie Společenství pro dosažení rovného postavení žen a mužů (2001-2005) (1) a na postoj Parlamentu ze dne 15. listopadu 2000 týkající se této problematiky (2),

—

s ohledem na právní nástroje OSN v oblasti lidských práv a zvláště práv žen, zejména na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen a další nástroje OSN týkající se násilí na ženách, jako jsou např. Vídeňská deklarace a Akční program, jež byly přijaty Světovou konferencí o lidských právech konanou ve dnech 14.-25. června 1993 ve Vídni, rezoluce o odstranění násilí na ženách ze dne 20. prosince 1993 (3), rezoluce o odstranění domácího násilí na ženách ze dne 19. února 2004 (4), rezoluce o opatřeních, která by měla být učiněna, aby se zabránilo trestným činům páchaným na ženách ve jménu cti ze dne 20. prosince 2004 (5) a rezoluce o opatřeních týkajících se prevence trestných činů a trestního soudnictví s cílem vymýtit násilí na ženách ze dne 2. února 1998 (6),

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijatý 4. světovou konferencí o ženách dne 15. září 1995 a na svá usnesení ze dne 18. května 2000 o opatřeních navazujících na Pekingskou akční platformu (7) a ze dne 10. března 2005 o opatřeních navazujících na akční platformu programu přijatou na 4. světové konferenci o ženách (Peking + 10) (8),

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 6. července 2006 nazvanou „Podrobná studie o veškerých formách násilí na ženách“ (9),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu 49. zasedání Komise OSN pro postavení žen OSN z března 2005,

—

s ohledem na protokol Africké charty lidských práv a práv národů o právech žen v Africe, který je známý také jako „Maputský protokol“ který vstoupil v platnost dne 25. listopadu 2005 a který mimo jiné zakazuje všechny formy mrzačení pohlavních orgánů,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN 1325 ze dne 31. října 2000 o ženách, míru a bezpečnosti (10), vyzývající k většímu zapojení žen do prevence ozbrojených konfliktů a do budování míru,

—

s ohledem na zprávu poradního výboru Komise pro rovné příležitosti žen a mužů týkající se začleňování hlediska pohlaví do rozpočtového procesu z května 2003,

—

s ohledem na závěry předsednictví ze zvláštního zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 a ze zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001, v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, v Bruselu ve dnech 20. a 21. března 2003 a v Bruselu ve dnech 25. a 26. března 2004,

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/600/ES ze dne 12. července 2005 o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2006 o budoucnosti Lisabonské strategie z hlediska rovnosti žen a mužů (12),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2004 o sladění pracovního, rodinného a soukromého života (13),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2004 o úpravách pracovní doby (změna směrnice 93/104/ES) (14),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2006 o současném stavu boje proti násilí na ženách a případných budoucích krocích (15),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2006 o strategiích prevence obchodování s ženami a dětmi a jejich sexuálního vykořisťování (16),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2006 o přistěhovalectví žen: úloha a místo žen z řad přistěhovalců v Evropské unii (17),

—

s ohledem na prohlášení ministrů přijaté dne 4. února 2005 v Lucemburku na konferenci ministrů odpovědných za politiku rovnosti mužů a žen,

—

s ohledem na Evropský pakt pro rovnost mužů a žen schválený na zasedání Evropské rady Bruselu ve dnech 23.-24. března 2006,

—

s ohledem na akční plán týkající se rovnosti pohlaví přijatý Britským společenstvím národů (Commonwealth) na období 2005-2015,

—

s ohledem na článek 45 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A6-0033/2007),

A.

vzhledem k tomu, že Vídeňská deklarace přijatá Světovou konferencí OSN o lidských právech dne 25. června 1993 uvádí, že „lidská práva žen a dětí ženského pohlaví jsou nezcizitelnou, nedílnou a nedělitelnou součástí všeobecných lidských práv“, a že rovné postavení žen a mužů patří mezi základní práva a zásady EU, jak to potvrzuje Smlouva o založení Evropského společenství a Listina základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že navzdory významnému pokroku dosaženému v této oblasti přetrvává řada nerovností mezi ženami a muži,

B.

vzhledem k tomu, že násilí na ženách je nejrozšířenějším porušováním lidských práv, které není omezeno zeměpisnou polohou nebo hospodářskými a sociálními faktory, a že přes úsilí vyvíjené na úrovni jednotlivých států, Společenství a na mezinárodní úrovni je počet žen, které se stávají oběťmi násilí, znepokojující (18),

C.

vzhledem k tomu, že výrazem „násilí na ženách“ se rozumí jakýkoli násilný čin motivovaný pohlavím, jehož výsledkem je nebo pravděpodobně je fyzická, sexuální nebo psychologická újma či utrpení žen, včetně hrozeb takových činů, nátlaku nebo tyranského odepření svobody, ať už ve veřejném, nebo soukromém životě,

D.

vzhledem k tomu, že riziko chudoby se dotýká ve větší míře žen, a to i těch, které jsou zaměstnané (19), a zejména starších žen, žen samoživitelek, mladistvých matek a žen pracujících v rodinných podnicích, v důsledku přetrvávající diskriminace na základě pohlaví a nerovných podmínek v odborné přípravě, v poskytovaných službách, přístupu k zaměstnání, v plnění rodinných povinností, v nároku na důchod a rovněž v právní ochraně v případě odluky manželů nebo rozvodu, a to zejména pokud jde o ženy ekonomicky závislé na manželovi,

E.

vzhledem k tomu, že soubor kulturních a sociálních zásad a hodnot, na nichž jsou založeny EU a členské státy, jako např. respektování lidských práv, lidská důstojnost, rovnost, na dialog, solidarita a podíl na účasti, je odkaz sdílený všemi občany a osobami, které pobývají v Evropské unii, jejichž asimilace je z hlediska EU prioritou a faktorem přispívajícím k emancipaci a integraci, a to zejména v případě žen a dívek, které žijí izolovaně od ostatních v důsledku jazykových, kulturních nebo náboženských bariér;

F.

vzhledem k tomu, že by měla být v národních rozpočtech více brána v úvahu dimenze pohlaví s ohledem na účinné řízení politik zaměřených na rovné příležitosti, a že příslušné znalosti a zkušenosti na evropské úrovni, na úrovni členských států nebo na regionální úrovni by umožnily, bez zbytečného prodlení, uplatňování tohoto nástroje ve vztahu k rozpočtu a k programům Společenství ve fázi jejich vypracovávání, provádění i hodnocení (20),

G.

vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 2 a články 13 a 152 Smlouvy o ES popisují roli Společenství při uplatňování principu rovného zacházení pro muže a ženy v politikách zaměřených na ochranu lidského zdraví,

H.

vzhledem k tomu, že k dosažení lisabonských cílů v oblasti zaměstnanosti žen je zapotřebí učinit další opatření v rámci efektivní otevřené metody koordinace a vycházet přitom ze stávajících osvědčených postupů na vnitrostátní či regionální úrovni, jež by zohlednily zejména vzájemnou závislost mezi politikami zaměřenými na problematiku odborného vzdělávání a přístup k zaměstnání a politikami zaměřenými na sladění pracovního a rodinného života, služby a podporu účasti žen na rozhodovacích procesech; vzhledem k tomu, že z tohoto pohledu by mělo být vynaloženo zvláštní úsilí s cílem zajistit sociálně-ekonomickou soudržnost, zamezit rozdílům ve znalostech digitálních technologií z hlediska pohlaví a podpořit úlohu žen ve vědě,

I.

vzhledem k tomu, že navzdory právním předpisům Společenství a vnitrostátním ustanovením o stejné odměně za práci přetrvává široká propast mezi platy obou pohlaví, kdy ženy v EU vydělávají v průměru o 15% méně než muži, a tato propast se zužuje mnohem pomaleji, než je rozdíl v míře zaměstnanosti mezi oběma pohlavími,

J.

vzhledem k tomu, že ženy mají často nárok na menší důchod než muži, a to buď z důvodu nižšího platu nebo proto, že jejich profesní postup je kratší a byl přerušen z důvodu jejich větších rodinných povinností,

K.

vzhledem k tomu, že politiky zaměřené na sladění rodinného a pracovního života se musí obracet jak k ženám, tak i k mužům, a že je z tohoto důvodu zapotřebí vycházet z komplexního přístupu, který by zohlednil diskriminaci žen a pohlížel by na výchovu nových generací jako na přínos pro celou společnost,

L.

vzhledem k tomu, že ženy představují 52 % obyvatel Evropy, ale tento poměr se nijak neprojevuje na místech, kde se přijímají rozhodnutí, a to jak z hlediska přístupu k rozhodování, tak z hlediska účasti na rozhodování; vzhledem k tomu, že spravedlivé zastoupení všech složek společnosti je prvkem, který posiluje řízení a hodnost politik, pokud jde o očekávání obyvatelstva; vzhledem k tomu, že krom toho existuje celá řada řešení na úrovni jednotlivých států (právní předpisy, dohody, politické iniciativy), aby mohlo být konkrétně vyřešeno zastoupení žen v orgánech, které přijímají rozhodnutí,

M.

vzhledem k tomu, že strategický rámec „i2010“ (Evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost 2010) navržený ve sdělení Komise (KOM (2005)0229) usiluje mj. i o zlepšení kvality života tím, že se všichni budou podílet na činnostech informační společnosti,

1.

bere na vědomí odhodlání Komise i nadále provádět strategii zaměřenou na rovné příležitosti ve víceletém výhledu, která umožňuje pokračovat v provádění dlouhodobé strategie na podporu rovného postavení žen a mužů na úrovni EU, ale poukazuje na to, že plán nestanoví odpovědnost Komise a členských států, pokud jde o provádění a informování občanů nebo o finanční prostředky, které budou přiděleny k provádění doporučení Komise;

2.

uznává dvojí přístup k činnostem zaměřeným na podporu rovného postavení mužů a žen, který musí být uplatňován ve všech politických oblastech současně s prováděním zvláštních akcí určených k dosažení téhož cíle;

3.

žádá Komisi, aby vypracovala komplexní rámec k hodnocení politik a programů zaměřených na podporu rovného postavení žen a mužů, včetně z toho vyplývajících národních politik; zejména žádá, aby bylo provedeno podrobné hodnocení rámcové strategie Společenství pro dosažení rovného postavení žen a mužů na období 2000-2005 (21) a také analýza o provádění směrnic o rovných příležitostech, zejména směrnic 86/613/EHS (22), 89/391/EHS (23), 92/85/EHS (24) a 2003/41/ES (25) s cílem vymezit prostřednictvím spolehlivých údajů a statistik pro současný plán souvislé časové období, pokud je o jeho programování, provádění, monitorování a hodnocení; domnívá se v tomto ohledu, že je nezbytné v co nejkratší době zřídit Evropský institut pro rovné postavení žen a mužů, který bude neustále monitorovat postup provádění tohoto plánu;

4.

žádá Komisi, aby přistupovala k politice rovného postavení žen a mužů nejen jako k prioritě EU, ale rovněž a především jako k nezbytnému požadavku na dodržování práv jednotlivce; vyústěním takového přístupu by mělo být úsilí o koordinaci a posílení evropských a vnitrostátních opatření na právní ochranu žen a dětí, a to zejména:

a žádá Komisi, aby:

a vyzývá členské státy, aby:

5.

žádá členské státy, které tak dosud neučinily, aby neprodleně ratifikovaly Dodatkový protokol o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, zvláště se ženami a dětmi, který doplňuje Úmluvu OSN o boji s mezinárodním organizovaným zločinem (jeden z „Palermských protokolů“), a Úmluvu Rady Evropy o postupu proti obchodu s lidmi a aby provedly směrnici Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány (26);

6.

domnívá se, že v rámci jednání o přistoupení s žadatelskými zeměmi je otázka dodržování práv žen jedním ze základních požadavků, jenž je stejně důležitý, jako požadavek dodržovat ostatní lidská práva; žádá proto Komisi, aby monitorovala údaje o diskriminačním jednání a násilí, jehož oběťmi jsou v těchto zemích ženy, a podala o tom Evropskému parlamentu a Radě zprávu, a aby aktivně napomáhala zapojení přistupujících zemí do programů PROGRESS a DAPHNE;

7.

zdůrazňuje, že respektování práv žen musí být zásadní podmínkou pro politiku sousedství EU, její zahraniční a rozvojovou politiku; v této souvislosti:

8.

žádá Komisi, aby přijala opatření pro zajištění práv žen na zdraví, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví; opakuje, že je nezbytné, zejména v rámci boje proti HIV/AIDS rozšířit přístup k informacím týkajícím se sexuálního a reprodukčního zdraví a ke zdravotním službám;

9.

uznává, že dívky jsou zvláště ohroženy násilím a diskriminací, a žádá, aby se vyvíjelo výraznější úsilí pro ochranu dívek před jakoukoli formou násilí, včetně znásilnění, pohlavního zneužívání a nuceného náboru do ozbrojených sil, a aby se podporovaly politiky a programy, jejichž cílem je podporovat ochranu práv dívek v průběhu konfliktů a po nich;

10.

žádá Komisi, aby splnila svůj závazek předložit sdělení o „Evropské vizi pro rovné postavení žen a mužů v oblasti rozvojové spolupráce“;

11.

vyzývá Komisi, aby zajistila koordinaci mezi EU a OSN, co se týče politik rovných příležitostí a práv dívek; znovu zdůrazňuje, že je důležité podporovat úzkou spolupráci s evropskými, mezinárodními, regionálními nebo bilaterálními institucemi, včetně orgánů OSN, s cílem sladit přístup v otázkách rovnosti pohlaví v oblastech rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, zejména tím, že bude posílen vztah mezi Pekingskou akční platformou a akčním programem z Káhiry, Úmluvou o odstranění všech forem diskriminace žen a jejím fakultativním protokolem a rozvojovými cíli tisíciletí;

12.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že politiky o Africe a národní strategie rozvoje afrických zemí podporovaly ratifikaci a provádění Maputského protokolu ve všech afrických zemích se zvláštní pozorností věnovanou článku 5, který odsuzuje a zakazuje všechny formy mrzačení pohlavních orgánů;

13.

vítá závazek Komise podporovat provádění již zmiňované rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 a vypracovat v roce 2006 pokyny pro systematické zahrnutí rovnosti pohlaví do školících činností v oblasti krizového řízení;

14.

žádá členské státy a Komisi, aby učinily konkrétní kroky k posílení postavení žen z řad přistěhovalců a k jejich ekonomické a sociální integraci do společnosti, včetně, zejména v rámci společného rámcového programu pro integraci občanů ze třetích zemí, opatřeních na pomoc osvojování si jazyka, získávání informací o právech a povinnostech, jež vyplývají z acquis Společenství, mezinárodních dohod, zásad a právních předpisů platných v hostitelské zemi (které mj. zakazují mnohoženství pod rouškou slučování rodin), a o základních hodnotách EU tím, že vypracuje specifické vzdělávací politiky o rovných příležitostech, zákazu diskriminace z důvodu pohlaví a zásazích z pohledu rovného postavení žen a mužů, že vytvoří programy pro boj proti diskriminaci při přístupu k pracovním místům a v práci, že bude podporovat podnikatelské projekty žen z řad přistěhovalců, které podporují zachování a šíření kulturního bohatství jejich zemí původů, a že pro ženy z řad přistěhovalců zřídí a bude podporovat veřejná fóra, v nichž budou aktivně zastoupeny;

15.

doporučuje, aby členské státy a Komise připravily financování programů zaměřených na informování zemí původu o požadavcích, které musí v EU splňovat přistěhovalci při příjezdu a pobytu, a o nebezpečích, která souvisejí s nelegálním přistěhovalectvím;

16.

žádá, aby Komise zahájila první pilotní projekty zaměřené na začlenění hlediska pohlaví do souhrnného rozpočtu EU a do programů Společenství, zejména do strukturálních fondů, 7. rámcového programu pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007-2013), akčního programu Společenství v oblasti zdraví a ochrany spotřebitele (2007-2013) a akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003-2008); je toho názoru, že pilotní projekty by měly sledovat dopad souhrnného rozpočtu na rovné postavení žen a mužů (horizontální přístup) a účinnost specifických rezerv pro ženy nebo projektů navržených ženami, jakož i analýzu potíží, s nimiž se setkaly ženy, aby se mohly podílet na těchto programech (specifický přístup);

17.

žádá členské státy, aby začlenily do svých akčních plánů pro zaměstnanost a sociální začlenění opatření zaměřená na podporu přístupu žen na pracovní trh za rovných důstojných podmínek a za stejnou odměnu za stejnou práci a na podporu podnikatelské aktivity žen, nebo aby tato opatření posílily, a aby identifikovaly a podpořily nové pracovní příležitosti v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví, v oblasti pečovatelských služeb a výpomoci v domácnosti tam, kde se pracovní síly skládají převážně z žen, aby zdůraznily hospodářskou a sociální hodnotu této práce a aby stanovily takový právní rámec, který by dokázal zajistit kvalitu služeb a uznání sociálních práv a důstojného postavení osob pracujících v těchto službách a zároveň pomáhal při snižování chudoby; domnívá se, že v důsledku nepříznivého postavení žen v sociální a ekonomické oblasti, charakterizovaného vysokou nezaměstnanosti a nižší mzdou ve srovnání s muži, jsou ženy vystaveny většímu riziku vykořisťování;

18.

vyzývá členské státy, aby prováděly konkrétní strategie na posílení podnikání žen, například používáním nabídek ICT, aby přijaly opatření pro snadnější přístup žen podnikatelek k bankovním půjčkám a službám, zejména s ohledem na mikrofinancování a opatření na podporu ženských podnikatelských sítí;

19.

upozorňuje na to, že problémy, před nimiž členské státy a EU v oblasti rovnosti pohlaví stojí, narůstají v důsledku zostřené globální hospodářské soutěže a z toho plynoucí poptávky po ještě flexibilnější a mobilnější pracovní síle; zdůrazňuje, že ženy budou i nadále postiženy větší sociální, pracovní a jinou diskriminací a že tyto požadavky budou mít pravděpodobně větší dopad na ženy než na muže; domnívá se, že nelze dopustit, aby tato situace ohrožovala rovnost pohlaví a reprodukční práva žen;

20.

žádá členské státy, aby v rámci zavádění Lisabonské strategie jmenovaly národního koordinátora pro rovné postavení žen a mužů, jehož úkolem bude podílet se na vypracování přezkumu příslušných národních plánů a na monitorování jejich zavádění s cílem podporovat začleňování hlediska pohlaví do všech politik a do rozpočtového procesu s ohledem na politiky a cíle stanovené v těchto plánech;

21.

lituje skutečnosti, že propast mezi platy žen a mužů stále činí 15 %; žádá Komisi, aby přednostně provedla přezkum směrnice 75/117/EHS (27), zejména prvků týkajících se inspekcí práce a právní pomoci v případech, kdy dochází k diskriminaci; zároveň vyzývá Komisi, aby zajistila, že tato směrnice bude uplatňována takovým způsobem, aby ženy netrpěly diskriminací v důsledku kratší zkušenosti získané v pracovním životě dané tím, že se věnovaly péči o děti;

22.

žádá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery prosazovala vypracování politik sladění rodinného a pracovního života tím, že:

23.

žádá Komisi, aby zajistila, že při revizi a tvorbě legislativy ES, např. směrnice 93/104/ES, bude náležitě zohledněn dopad na jednotlivá pohlaví a že Komise přiměřeně zasáhne v případě pravděpodobnosti negativního dopadu na rovnost pohlaví, např. v této směrnici; vyzývá Radu, aby ukončila výjimky z uvedené směrnice, protože představují větší zátěž pro ženy než pro muže a ztěžují sladění pracovního a rodinného života;

24.

vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu výsledek Konference o rovnosti mezi muži a ženami, kterou zorganizovalo finské předsednictví Unie, a úlohu mužů při dosahování rovného postavení žen a mužů;

25.

žádá Komisi, aby s využitím práce Evropského institutu pro rovné postavení žen a mužů a na základě údajů evidovaných databankou s údaji o rozhodovacích procesech (29) posoudila ty stávající osvědčené postupy na mezinárodní, národní nebo regionální úrovni, které umožňují účast žen na rozhodovacích procesech, a aby podpořila jejich následné rozšíření a přijetí, a to mimo jiné tím, že podpoří sítě žen účastnících se rozhodovacího procesu;

26.

naléhá na členské státy, aby stanovily a plnily jasné cíle a harmonogramy pro zvyšování účasti žen na všech formách rozhodování a pro zajištění toho, že ženy budou výrazněji zastoupeny v politickém životě;

27.

domnívá se, že je důležité podporovat podíl žen na vědeckých a výzkumných profesích; za tímto účelem jsou vyžadovány politiky a nástroje, které společně zajišťují rovnováhu mezi ženami a muži a vynikající výsledky v těchto profesích;

28.

domnívá se, že je důležité podporovat přítomnost žen ve vědeckých profesích, zvláště stanovením nabídek smluvních řešení, jako jsou studijní granty nebo granty na práci na částečný pracovní úvazek, jejichž cílem je sladění rodinného a pracovního života;

29.

domnívá se, že, pokud by sdělovací prostředky měly zveřejňovat kladné příklady obojí role žen ve společnosti a jejich úspěchů ve všech odvětvích, které musí být zdůrazněny za účelem vytvoření pozitivních obrazů a povzbuzení účasti dalších žen a mužů na uskutečňování rovného postavení žen a mužů a na sladění rodinného a pracovního života, toto by výrazně napomohlo v boji proti negativním stereotypům, jimž ženy čelí; žádá proto Komisi, aby připravila iniciativy, například v rámci programu Media 2007, s cílem zvýšení informovanosti sdělovacích prostředků o stereotypech, které šíří, a to prostřednictvím např. stálých konzultačních fór s příslušníky tohoto odvětví, a podpořit rovné příležitosti, zejména s cílem informovat a zvýšit uvědomění mezi mladými muži a ženami;

30.

vybízí členské státy, aby přijaly opatření za účelem odstraňování stereotypů týkajících pohlaví, zejména na trhu práce, a aby podporovaly přítomnost mužů v odvětvích a na pozicích, kde v převážné míře pracují ženy, například na základních školách a v pečovatelských zařízeních;

31.

naléhá na Komisi, aby v souladu s nedávnými rozhodnutími Soudního dvora Evropských společenství do tohoto plánu zahrnula práva a problémy, jimž čelí transsexuálové;

32.

vyzývá Komisi, aby vytvořila školení o začlenění hlediska pohlaví a informovanosti v oblasti rovného postavení žen a mužů pro komisaře, nejvyšší úroveň státních úředníků a v rámci veškerého školení o řízení pro zaměstnance správy na evropské úrovni;

33.

vyzývá Komisi, aby ve všech oficiálních dokumentech a pro překlad do všech oficiálních jazyků EU podporovala používání terminologie, která respektuje rovnost pohlaví a je schopna oslovit všechny dotčené kultury;

34.

vyzývá evropské orgány a agentury, aby podporovaly rovnost pohlaví na administrativní úrovni a usilovaly o rovné zastoupení žen a mužů při přijímání do zaměstnání a jmenování do funkcí, zejména v případě vyšších pozic;

35.

vyzývá Komisi, aby samostatnou kapitolu Výroční zprávy o rovných příležitostech žen a mužů v Evropské unii věnovala plánu a aby v takové kapitole informovala o pokroku dosaženém v souvislosti s plánem;

36.

žádá Komisi, aby pravidelně informovala příslušný výbor nebo příslušné výbory Evropského parlamentu o monitorování pokroků dosažených v rámci plánu, mimo jiné prostřednictvím veřejných zpráv jednotlivých zemí;

37.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, a rovněž výkonným a voleným orgánům příslušným pro problematiku rovných příležitostí na místní, regionální a vnitrostátní úrovni.

—

s ohledem na doporučení Komise ze dne 18. října 2005 o kolektivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby (2005/737/ES) (1) (dále jen „doporučení“),

—

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 95 a 151 této smlouvy,

—

s ohledem na èlánky II-77 a II-82 Listiny základních práv Evropské unie,

—

s ohledem na èlánek III-181 Smlouvy o Ústavì pro Evropu,

—

s ohledem na platné mezinárodní dohody, které se vztahují na práva k hudebním dílům, a to Římskou úmluvu ze dne 26. října 1961 o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a televizních a rozhlasových organizací, Bernskou úmluvu o ochraně literárních a uměleckých děl, Smlouvu WIPO o právu autorském ze dne 20. prosince 1996, Smlouvu WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech ze dne 20. prosince 1996 a Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) ze dne 15. dubna 1994 uzavřenou v rámci Dohody o WTO,

—

s ohledem na právo ES („acquis communautaire“) v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, které se týká práv k hudebním dílům, zejména na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (2), směrnici Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících (4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (5),

—

s ohledem na Zelenou knihu Komise o autorském právu a právech s ním souvisejících v informační společnosti (KOM(1995)0382),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. května 2003 o ochraně výkonných umělců v oblasti audiovizuální tvorby (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2004 o rámci Společenství pro kolektivní správcovské společnosti v oblasti autorského práva a podobných práv (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. dubna 2004 o správě autorského práva a práv s ním souvisejících na vnitřním trhu (KOM(2004)0261),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2006 o provádění Lisabonského programu Společenství: Více výzkumu a inovací - investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. èervence 2006 o svobodì projevu na internetu (9),

—

s ohledem na èlánek 45 jednacího øádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A6-0053/2007),

A.

vzhledem k tomu, že Komise před přijetím doporučení nekonzultovala široce a důkladně zúčastněné strany a Parlament; vzhledem k tomu, že všechny kategorie nositelů práv musí být konzultovány ohledně jakýchkoli budoucích regulačních aktivit v této oblasti, aby se zajistilo spravedlivé a vyvážené zastoupení zájmů,

B.

vzhledem k tomu, že opomenutí Komise formálně zapojit Parlament je nepřijatelné, zejména se zřetelem na výše zmíněné usnesení Parlamentu ze dne 15. ledna 2004 a s ohledem na to, že doporučení jde jasně dále než k pouhému výkladu nebo doplnění stávajících předpisů,

C.

vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby byl zvolen přístup využívající tzv. „soft law“, aniž by byl předem konzultován a bez formálního zapojení Parlamentu a Rady, čímž se obchází demokratický proces, zejména protože přijatá iniciativa již ovlivňuje rozhodnutí na trhu na možný úkor hospodářské soutěže a kulturní rozmanitosti,

D.

vzhledem k tomu, že doporučení usiluje o úplnou regulaci on-line prodeje hudebních nahrávek, ale mohlo by se - vzhledem ke svému nepřesnému znění - použít také na ostatní on-line služby (např. služby vysílání) zahrnující hudební nahrávky; vzhledem k tomu, že výsledná nejasnost, pokud se týká použitelnosti rozdílných systémů licencí - vede k právní nejistotě a představuje znevýhodnění především pro služby on-line vysílání,

E.

vzhledem k tomu, že existuje riziko, že by nositelé práv mohli ohledně svých interaktivních on-line práv zbavit místní kolektivní správce práv (KSP) jiných práv (např. těch, která se vztahují k vysílání), čímž zamezí uživatelům těchto práv v získávání uživatelských práv týkajících se různorodého repertoáru od jednoho a téhož KSP,

F.

vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby Komise měla v úmyslu přijmout doporučení týkající se současného systému přiměřené náhrady za pořízení kopií pro soukromé užití, což stanoví čl. 5 odst. 2 písm. b) směrnice 2001/29/ES, čímž se opět obejde demokratický proces příslušný pro regulaci autorského práva a práv s ním souvisejících,

G.

vzhledem k tomu, že je důležité vyvarovat se možných hrozeb a najít přiměřenou rovnováhu mezi právy a zájmy různých zúčastněných stran,

H.

vzhledem k tomu, že hudba není zboží a že kolektivními správci práv jsou především neziskové organizace, a vzhledem k tomu, že zavedení systému založeného na kontrolované konkurenci slouží zájmům všech nositelů práv a podpory kulturní rozmanitosti a kreativity,

I.

vzhledem k tomu, že národní KSP by měli nadále hrát důležitou roli v poskytování podpory pro propagaci nových a menšinových nositelů práv, kulturní rozmanitosti, kreativity a místního repertoáru, což předpokládá, že by měli národní KSP mít právo účtovat odpočty na kulturu,

J.

vzhledem k tomu, že stávající systém národních KSP hraje důležitou roli poskytováním finanční podpory pro propagaci nového a menšinového evropského repertoáru, a ten by neměl být ztracen,

K.

vzhledem k tomu, že větší, ale kontrolovaná konkurence v kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících v odvětví on-line hudby může být pro všechny strany prospěšná a podpořit kulturní rozmanitost za předpokladu, že je spravedlivá a průhledná a že se týká pouze kvality a nákladů poskytování dané služby, aniž by ovlivnila hodnotu práv,

L.

vzhledem k tomu, že existuje obava z potenciálních negativních účinků některých ustanovení doporučení na místní repertoáry a na kulturní rozmanitost, jelikož by mohla zahrnovat riziko v podobě napomáhání soustředění práv u větších KSP, a vzhledem k tomu, že musí být posouzen dopad jakékoli iniciativy zaměřené na zavádění konkurence mezi správce práv při získávání nejvíce ziskových nositelů práv a porovnán s negativními účinky takového přístupu na menší nositele práv, malé a střední KSP a kulturní rozmanitost,

M.

vzhledem k tomu, že možnost nositelů práv a uživatelů vybrat si KSP bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nachází, musí:

N.

vzhledem k tomu, že by měl být zachován stávající systém vzájemných dohod a vzájemného výběru licenčních poplatků, aby ke konkurenci docházelo na základě účinnosti a kvality služeb, které mohou KSP nabízet, a procentuálního podílu představovaného správními náklady a aby mohli být uživatelé, kteří jsou zapojeni do on-line prodeje hudebních nahrávek, licencováni dle tarifu, který KSP uplatní v zemi, kde budou hudbu využívat jednotliví uživatelé; a vzhledem k tomu, že by členské státy měly, v plném souladu s pravidly přeshraničního vysílání stanovenými ve směrnici 93/83/EHS o družicovém vysílání a kabelovém přenosu, vytvořit právní jistotu pro poskytovatele jiných on-line služeb, než je online prodej hudby, a měly by umožnit, aby tito ostatní uživatelé žádali o nezbytná zákonná povolení a řádně platili spravedlivé licenční poplatky všem kategoriím nositelů práv za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek,

O.

vzhledem k tomu, že by měl být zachován systém vzájemných smluv o zastupování, jelikož všem komerčním i individuálním uživatelům bez rozdílu umožňuje rovnocenný přístup ke světovému repertoáru, nositelům práv zajišťuje lepší ochranu, zabezpečuje reálnou kulturní rozmanitost a podněcuje spravedlivou soutěž na vnitřním trhu,

P.

vzhledem k tomu, že KSP by měli mít neomezenou možnost udělovat komerčním uživatelům, kteří sídlí kdekoli na území EU, panevropské a multirepertoárové licence pro přeshraniční a on-line využití a využití pro mobilní telefony a jiné digitální sítě, pokud jsou schopni náležitě spravovat využívání licencovaných práv, a vzhledem k tomu, že tyto licence pro více území by měly být udělovány za spravedlivě sjednaných podmínek a bez rozdílu mezi uživateli, zajišťovat interoperabilitu mezi různými technologickými platformami tak, aby postupy KSP při udělování licencí neskončily narušením konkurence mezi různými uživateli práv a různými technickými prostředky přenosu, jež nebudou interoperabilní,

Q.

vzhledem k tomu, že existence míst „pod jednou střechou“ („one-stop-shops“), kde mohou komerční uživatelé získat licence týkající se světového repertoáru pro území, které potřebují, v kombinaci s vysokým stupněm ochrany nositelů práv zamezením možnosti hledání nejvýhodnější ceny („forumshopping“) (uživatelé hledající KSP, který poskytne nejlevnější licence), by měla být centrem těsné spolupráce mezi KSP; vzhledem k tomu, že pro udržení míst „pod jednou střechou“ („one-stop-shopů“) by měl být zachován stávající systém vzájemného výběru licenčních poplatků, v kombinaci s vysokým stupněm ochrany nositelů práv, aby se zabránilo tlaku na snižování příjmů a také zajistilo, že nebudou uděleny nežádoucí výhradní mandáty, které škodí spravedlivé soutěži,

R.

vzhledem k tomu, že je potřeba, především s ohledem na možné zneužívání monopolního postavení, zlepšit řízení některých KSP prostřednictvím zvýšené solidarity, průhlednosti, nediskriminace, spravedlivého a vyváženého zastoupení všech kategorií nositelů práv a pravidel odpovědnosti v kombinaci s odpovídajícími mechanismy kontroly v členských státech; vzhledem k tomu, že by KSP měli poskytovat své služby na základě tří klíčových zásad - účinnosti, spravedlivosti a průhlednosti,

S.

vzhledem k tomu, že při kolektivní správě práv by měly být v členských státech zavedeny spravedlivé a účinné mechanismy řešení sporů, které zajistí, aby nositelé práv a uživatelé měli přístup k prostředku řešení sporů, aniž je dotčeno právo kohokoliv na soudní přezkum, a vzhledem k tomu, že by v členských státech měl být tudíž zaveden spravedlivý, nestranný a účinný mechanismus řešení sporů pro všechny zúčastněné strany, založený na jasných a příslušných kritériích,

T.

vzhledem k tomu, že by Komise měla na základě přesných a úplných údajů provést důkladné posouzení dopadu vypracování a provádění dohod a ustanovení za účelem zlepšení možných výsledků a posoudit rizika udělování licencí pro více území a více repertoárů na on-line služby při plném zohlednění kulturního, hospodářského a sociálního rozměru,

U.

vzhledem k tomu, že pro zlepšení spolupráce mezi KSP a zohlednění rozvoje informační společnosti jsou potřeba společné nástroje a srovnatelné parametry a koordinace činnosti KSP,

V.

vzhledem k tomu, že je vítáno jakékoliv úsilí o oživení konkurence na vnitřním trhu a také o propagaci mezinárodního rozšiřování evropských hudebních děl bez ohledu na KSP, kteří spravují autorská práva, s tím, že je třeba dbát na to, aby se s každým repertoárem zacházelo stejně, ať už je či není obecně znám,

W.

vzhledem k tomu, že zatímco je doporučení zamýšleno tak, aby pokrývalo pouze on-line prodej hudebních nahrávek, jeho široké znění se vztahuje též na ostatní on-line služby (např. služby vysílání), které obsahují hudbu z takových nahrávek, ale jež by mohly trpět právní nejistotou, kterou doporučení vytváří ohledně toho, jaký režim licencí by se měl na tyto služby uplatňovat, a vzhledem k tomu, že technická řešení, která se mají uplatňovat na vnitřním trhu, musí přispívat k otevřenosti a interoperabilitě tak, že budou sloužit ochraně spotřebitelů i nositelů práv,

X.

vzhledem k tomu, že větší konkurence v kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících v hudebním průmyslu může za správných okolností, pokud bude probíhat regulérně a transparentně, zabezpečit postavení autorů v Evropě (včetně místních autorů a menšinových repertoárů) a podpořit kulturní rozmanitost v Evropě,

Y.

vzhledem k tomu, že by Komise měla posoudit vhodné iniciativy k zajištění nepřetržitého přístupu široké veřejnosti k repertoárům, včetně menších nebo místních, v souladu s Úmluvou o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů UNESCO, a to s ohledem na zvláštní povahu digitálního věku, ale také s ohledem na přímé a nepřímé dopady, které může mít na celkové postavení autorů a kulturní rozmanitost,

1.

vyzývá Komisi, aby objasnila, že se doporučení z roku 2005 vztahuje výlučně na on-line prodej hudebních nahrávek, a aby co nejdříve - po důkladné konzultaci se zúčastněnými stranami - předložila návrh pružné rámcové směrnice pro přijetí Parlamentem a Radou postupem spolurozhodování s cílem regulovat kolektivní správu autorského práva a práv s ním souvisejících, pokud jde o přeshraniční on-line hudební služby, a to s ohledem na zvláštní povahu digitálního věku a zajištění evropské kulturní rozmanitosti, malých zúčastněných stran a místních repertoárů na základě zásady rovného zacházení;

2.

zdůrazňuje, že by Komise měla provádět své konzultace se zúčastněnými stranami na co nejširším možném základě a měla by do svých diskusí zahrnout všechny další možnosti, nejen ty, které jsou stanoveny tímto doporučením a pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Studie o iniciativě Společenství týkající se kolektivní přeshraniční správy autorského práva“ ze dne 7. července 2005;

3.

chápe a podporuje ustanovení týkající se stávající možnosti nositelů práv vybrat si kolektivního správce práv, určit, která on-line práva svěří do kolektivní správy, a územní rozsah kolektivní správy a právo odebrat práva jednomu KSP nebo je převést na jiného KSP a zdůrazňuje význam zohlednění účinnosti spolupráce mezi KSP, aby mohly být chráněny také zájmy menších a místních nositelů práv, a aby tudíž mohla být zabezpečena kulturní rozmanitost;

4.

také se domnívá, že by zájmům autorů a kulturní rozmanitosti v Evropě nejvíce prospělo zavedení spravedlivého a transparentního konkurenčního systému, který by ukončil tlak na snižování autorských výnosů;

5.

vyzývá členské státy a KSP, aby zajistily spravedlivé zastoupení všech kategorií nositelů práv v KSP, a tím jejich vyváženou účast na vnitřním rozhodovacím procesu;

6.

zdůrazňuje, že navržená směrnice by neměla nijak ohrozit konkurenceschopnost tvůrčích podniků, účinnost služeb poskytovaných KSP nebo konkurenceschopnost podniků zaměřených na uživatele - zejména malé nositele práv a uživatele - a měla by:

7.

domnívá se dále, že k zajištění úplného a kompletního fungování systému vzájemnosti ve prospěch všech nositelů práv je rozhodující zamezit jakékoliv formě výhradních mandátů mezi hlavními nositeli práv a KSP pro přímý výběr licenčních poplatků ve všech členských státech, jelikož by to vedlo k rychlému zániku národních KSP a k podrývání postavení menšinových repertoárů a kulturní rozmanitosti v Evropě;

8.

podporuje myšlenku, že by KSP měli mít neomezenou možnost udělovat komerčním uživatelům, kteří sídlí kdekoli na území Evropské unie, panevropské a multirepertoárové licence pro on-line využití (včetně využití pro mobilní telefony) za spravedlivých a individuálně sjednaných podmínek a bez rozdílu mezi uživateli; vyzývá Komisi, aby provedla hodnocení dopadu globální licence na on-line služby a jejích účinků na hospodářskou a sociální situaci autorů;

9.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.