—

s ohledem na shromáždění ve Wiesbadenu (Německo) ve dnech 25. až 28. června 2007,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy africké, karibské a tichomořské skupiny států na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé podepsanou v Cotonou (Benin) dne 23. června 2000 ve znění dohody podepsané v Lucemburku dne 25. června 2005, kterou se mění tato dohoda o partnerství („Dohoda z Cotonou“), a zejména na články 9, 68, 96 a 97 této dohody,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů proti korupci ze dne 31. října 2003,

—

s ohledem na ustavení Mezinárodního trestního soudu (ICC) dne 17. července 1998 v Římě,

—

s ohledem na deklaraci Organizace spojených národů proti korupci a úplatkářství v mezinárodních obchodních transakcích ze dne 16. prosince 1996,

—

s ohledem na meziamerickou úmluvu proti korupci přijatou v Caracasu dne 29. března 1996,

—

s ohledem na Úmluvu Africké unie o prevenci a boji proti korupci přijatou na druhém řádném shromáždění Rady Africké unie v Maputu dne 11. července 2003,

—

s ohledem na Úmluvu OECD o boji proti korupci zahraničních státních zaměstnanců v mezinárodních obchodních transakcích ze dne 21. listopadu 1997,

—

s ohledem na vnitrostátní předpisy o praní špinavých peněz platné v zemích AKT-EU,

—

s ohledem na Pařížskou deklaraci o účinnosti rozvojové pomoci ze dne 2. března 2005,

—

s ohledem na deklaraci přijatou dne 2. června 2003 na summitu skupiny G8 v Evianu nazvanou Boj proti korupci a zlepšení transparentnosti a s ohledem na deklaraci Růst a odpovědnost v Africe přijatou dne 8. června 2007 na summitu skupiny G8 v Heiligendammu (Německo),

—

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 2/2005 ohledně rozpočtové pomoci Evropského rozvojového fondu zemím AKT (2),

—

s ohledem na průvodce transparentností příjmů z přírodních zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF), který byl přijat v červnu 2005,

—

s ohledem na zprávu Světové banky o těžebních průmyslech z roku 2004,

—

s ohledem na čtyřicet doporučení, která má Finanční akční výbor (FATF) pro boj proti praní špinavých peněz,

—

s ohledem na výsledky plenárního zasedání Finančního akčního výboru, které se konalo ve dnech 9. až 13. října 2006 ve Vancouveru,

—

s ohledem na iniciativy Publish What You Pay (PWYP) a Publish What You Earn (PWYE),

—

s ohledem na zásady a kritéria iniciativy pro transparentnost v těžebních průmyslech (EITI),

—

s ohledem na to, že Evropská unie podporuje Kimberleyský certifikační proces pro dovoz a vývoz diamantů, a s ohledem na účast zemí AKT na Kimberleyském procesu,

—

s ohledem na akční plán na vymahatelnost práva, správu a obchod v odvětví lesnictví (FLEGT) a nařízení ES 2173/2005,

—

s ohledem na program pro vymahatelnost práva a správu v odvětví lesnictví v Africe přijatý v roce 2003,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. března 2004 o správě věcí veřejných v oblasti rozvojové politiky Evropské unie (3) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. dubna 2006 o účinnosti pomoci a o korupci v rozvojových zemích (4),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2005 o úloze vnitrostátních parlamentů při uplatňování Dohody z Cotonou a o základních zemědělských výrobcích a výrobcích těžebního průmyslu (5),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 12. října 2005 s názvem Strategie EU pro Afriku: K Evropsko-africkému paktu zaměřenému na urychlení rozvoje Afriky,

—

s ohledem na Příručku poslanců pro boj proti korupci, kterou vypracovala Světová organizace poslanců proti korupci (GOPAC),

—

s ohledem na index vnímání korupce (CPI) 2006, který dne 6. listopadu 2006 zveřejnila v Berlíně organizace Transparency International,

—

s ohledem na posudek informační a studijní mise předsednictva Smíšeného parlamentního shromáždění v Mauritánii ve dnech 23. až 27. února 2006,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro politické věci (AKT-EU/3937/07v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že souhlasí se zásadou odpovědnosti vlád vzhledem ke svým zemím a všem občanům v souvislosti s řízením veřejných příjmů a výdajů,

B.

vzhledem k tomu, že hospodářský a finanční přínos z využívání přírodního bohatství se musí projevit v podobě podstatného zlepšení lidského rozvoje,

C.

vzhledem k tomu, že vlády zemí bohatých na přírodní zdroje jsou povinné využívat tyto příjmy přednostně k uspokojení základních potřeb svých obyvatel, zvláště v oblasti zdraví a vzdělávání, a zároveň na boj proti chudobě a nesou odpovědnost za takové využívání,

D.

vzhledem k tomu, že při řádné správě věcí veřejných by měla být zohledněna skutečnost, že takový příjem má mnohem vyšší přidanou hodnotu, pokud jsou přírodní zdroje v dané zemi zpracovány a zušlechtěny, než když jsou vyvezeny jako suroviny,

E.

vzhledem k tomu, že je současně úkolem svrchovaných vlád a příslušných orgánů veřejné moci využívat příjmy z využívání přírodních zdrojů odpovědným způsobem pro přímý prospěch současných i budoucích obyvatel své země,

F.

vzhledem k tomu, že využívání přírodních zdrojů se může stát nástrojem pro udržitelný rozvoj pouze tehdy, pokud je minimalizován jeho negativní sociální a environmentální dopad a pokud jsou jeho přínosy i náklady spravedlivě sdíleny,

G.

vzhledem k tomu, že obyvatelé zemí bohatých na přírodní zdroje mají nezpochybnitelné právo na využívání bohatství a potenciálu hospodářského růstu, které z těchto zdrojů plynou, co nejspravedlivějším způsobem,

H.

vzhledem k tomu, že dotčené společnosti nesou rovněž odpovědnost za zabezpečení toho, aby jejich investice přispívaly k trvale udržitelnému rozvoji zemí, jejichž bohaté přírodní zdroje využívají,

I.

vzhledem k tomu, že nedostatečná transparentnost při – zákonných – platbách odváděných vládám představuje značné podnikatelské riziko, neboť mohou být dotčené společnosti obviněny z korupce a mohla by být zpochybněna zákonnost jejich činnosti,

J.

vzhledem k tomu, že evropské vlády mají povinnost bojovat proti takovým praktikám,

K.

vzhledem k tomu, že špatná správa věcí veřejných a nedostatečná transparentnost ve spravování státních příjmů z přírodního bohatství může způsobit nárůst politické korupce a rizik zneužívání veřejných prostředků,

L.

vzhledem k nárůstu světových cen ropy během posledních 36 měsíců a nárůstu příjmů, které z rostoucích cen vyplývají,

M.

vzhledem k tomu, že značné příjmy plynoucí z využívání přírodních zdrojů, zejména z těžby ropy v rozvojových zemích, mohou způsobit velkou hospodářskou a sociální nerovnováhu, zhoršit sociální nespravedlivost, a dokonce podporovat atmosféru násilí, pokud není prospěch řádně využíván všemi vrstvami obyvatelstva a v zájmu vnitrostátního rozvoje, a vzhledem k tomu, že pokud jde o těžbu ropy, existuje riziko uměle vysokých indikátorů růstu v neprospěch indikátorů lidského rozvoje,

N.

vzhledem k tomu, že Evropský parlament přijal v březnu 2004 změnu směrnice o požadavcích na transparentnost, která vyzývá členské státy EU, aby podporovaly zveřejňování plateb odváděných vládám společnostmi kótovanými na evropských kapitálových trzích,

O.

vzhledem k tomu, že zlepšení správy věcí veřejných a zvýšení odpovědnosti při správě veřejných financí směřuje ke snižování rizika vzniku konfliktů v souvislosti s využíváním přírodních zdrojů,

P.

vzhledem k tomu, že významné zlepšení daňové transparentnosti a odstranění korupce ve veřejném životě by zmírnily politické riziko a umožnily by vytvořit stabilnější prostředí příznivé pro domácí a zahraniční investice, zvláště v oblasti těžebního průmyslu, jak ostatně uznali institucionální investoři spravující prostředky v celkové výši 12,3 miliard EUR,

Q.

vzhledem k tomu, že daňová transparentnost a bezpečnost zásobování energií jsou vzájemně propojené a že korupce a špatná správa věcí veřejných v zemích dodávajících energii by mohly ještě posílit pocity rozhořčení místních obyvatel, co se týče energetického odvětví, a být hrozbou pro energetická zařízení, což by vedlo k omezení zásobování světových trhů energií,

R.

vzhledem k tomu, že špatná správa věcí veřejných a neexistující odpovědnost, při využívání přírodních zdrojů mohou mít vážné důsledky i pro životní prostředí, včetně nadměrné těžby dřeva, která by mohla vést k rozšiřování pouští a jiným změnám klimatu a ke škodám na životním prostředí, jež postihnou lidské bytosti, živočichy a rostlinstvo,

S.

vzhledem k tomu, že obyvatelstvo oblastí využívaných pro přírodní zdroje nezískává dostatečný prospěch z příjmů plynoucích z takového využívání a vedle toho je uvedené obyvatelstvo často postiženo vážnými dopady takových činností na životní prostředí, například znečištěním vzduchu, vody a půdy,

T.

vzhledem k tomu, že přírodní zdroje nezahrnují pouze nerostné zdroje, ale rovněž živočichy a rostlinstvo, čistou vodu a vzduch, jež by měly být chráněny, případně by jejich kvalita měla být zlepšena,

U.

vzhledem k tomu, že při řízení ropných zdrojů a hlavních přírodních zdrojů zemí AKT je zapotřebí uplatňovat osvědčené postupy ohleduplné k životnímu prostředí,

V.

vzhledem k tomu, že mezi úředníky veřejné správy je důležité podporovat hodnoty a přednosti, jako jsou nezúčastněnost, bezúhonnost, odpovědnost, transparentnost a čestnost, s úmyslem učinit korupční praktiky nemyslitelné a vyloučené,

W.

vzhledem k tomu, že usilování o bezúhonnost a dodržování etických norem je mimo jiné cestou k tomu, že obyvatelstvu budou poskytovány služby, které od státu v souvislosti s využíváním přírodních zdrojů oprávněně očekává,

X.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí posílit možnosti parlamentů a demokratických institucí v rozvojových zemích, aby mohly účinně vykonávat své pravomoci kontrolních a rozpočtových činitelů,

Y.

vzhledem k tomu, že hojnost přírodních zdrojů nebyla v minulosti často požehnáním, ale spíše představovala kletbu pro obyvatelstvo v zemích, kde existuje nedostatečná demokratická kontrola, odpovědnost a právní stát a kde boj o přírodní zdroje posílil korupci a násilné konflikty, v jejichž důsledku obyvatelstvo uvedených zemí nejednou trpělo,

Z.

vzhledem k tomu, že narůstající poptávka po přírodních zdrojích ze strany rychle se rozvíjejících hospodářství, jako například Číny, urychlila mezinárodní bitvu o tyto zdroje a v mnoha případech prodloužila období nedemokratických režimů, násilných konfliktů a zneužívání lidských práv,

AA.

vzhledem k tomu, že některé společnosti selhaly při naplňování dohodnutých základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce (MOP) a nesou odpovědnost za smrtelná neštěstí a za využívání dětské práce; vzhledem k tomu, že jsou rovněž hybnou silou na pozadí pokračujícího odlesnění v Africe i rozšíření nezákonného obchodu se slonovinou v Africe, přičemž některé tyto společnosti byly opakovaně přistiženy při nezákonném rybolovu v afrických vodách,

1.

vyzývá státy AKT, aby věnovaly veškeré příjmy plynoucí z využívání přírodních zdrojů přednostně uspokojení základních potřeb svých obyvatel, zvláště v oblasti zdravotní péče, vzdělávání, ochrany přírodních zdrojů a životního prostředí, a přispěly tak ke splnění rozvojových cílů tisíciletí;

2.

vyzývá státy AKT a evropské státy, aby respektovaly a plně uplatňovaly definice a doporoučení Dohody z Cotonou, pokud jde o řádnou správu věcí veřejných (čl. 9 odst. 3);

3.

vyzývá členské státy a Komisi, aby při prosazování řádné správy věcí veřejných věnovaly zvýšenou pozornost vytvoření zpracovatelských odvětví v zemích AKT, které by mělo být upřednostněno před poskytováním přístupu evropským společnostem k přírodním zdrojům v uvedených zemích;

4.

vyzývá africké země AKT, aby ratifikovaly úmluvu Africké unie o předcházení a boji proti korupci; vyzývá karibské země, aby ratifikovaly meziamerickou úmluvu proti korupci; vyzývá všechny země AKT a země Evropské unie, aby ratifikovaly Úmluvu Organizace Spojených národů proti korupci a také Deklaraci Organizace spojených národů proti korupci v mezinárodních obchodních transakcích a aby zavedly zvláštní mechanismy pro účinné monitorování a realizaci ustanovení výše uvedeného bodu 3;

5.

žádá vlády členských států Evropské unie a zemí AKT, aby přijaly zásady soukromých iniciativ ve prospěch lepší správy věcí veřejných při hospodaření s příjmy plynoucími z přírodních zdrojů, jako jsou EITI (Iniciativa pro transparentnost v těžebním průmyslu) a kampaně Publish What You Pay a Publish What You Earn, a aby napomohly uplatnění těchto zásad v praxi;

6.

žádá Evropskou komisi a vlády členských států EU, aby podpořily zdokonalení a úplnou realizaci Iniciativy pro transparentnost v těžebním průmyslu (EITI), zejména tím, že učiní ustanovení o transparentnosti závazná, nařídí účinné kontrolní mechanismy a uplatní páté kritérium této iniciativy které se týká aktivní účasti občanské společnosti v EITI, a rovněž tím, že finančně přispějí do svěřeneckého fondu EITI;

7.

vyzývá země AKT, aby zajistily využití příjmů rovněž k diverzifikaci svých hospodářství a rozvoji hospodářských činností na pokročilejším stupni výrobního procesu, než aby byly tyto země odkázány pouze na vlastní těžbu přírodních zdrojů;

8.

žádá Evropskou komisi, aby vyslala mise do rozvojových zemí, které jsou dodavateli energie, aby pomohly při realizaci EITI;

9.

žádá všechny země AKT, které vyjádřily formální souhlas s iniciativou EITI, aby pokračovaly v uplatnění minimálních kritérií uvedené iniciativy v praxi, zejména pátého kritéria, a aby dbaly na to, aby občanská společnost mohla bez omezení a beze strachu vykonávat svou kontrolní úlohu;

10.

vyzývá všechny země bohaté na přírodní zdroje, které podepsaly Dohodu z Cotonou a jež se dosud formálně nepřipojily k EITI, aby tak učinily, a vyzývá vlády členských států EU a zemí AKT, aby realizovaly ustanovení článku 7 Dohody z Cotonou o budování kapacit občanské společnosti a doporoučení dvou fór občanské společnosti zemí AKT, která se konala v roce 2002 a v dubnu 2006;

11.

žádá všechny vlády zemí AKT a EU, aby naléhaly na investory, aby se připojili k EITI a naplňovali další iniciativy a úmluvy, které přispívají k řádné správě věcí veřejných, transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o využívání přírodních zdrojů;

12.

žádá vlády všech zemí AKT a EU, aby vyzvaly rovněž vlády s rychle se rozvíjejícím hospodářstvím, aby splnily své závazky, jako např. dodržování mezinárodních základních pracovních norem, nezneužívání dětské práce, boj proti hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní, zejména v oblastech zasažených konfliktem, a zákaz nezákonných dovozů surovin a dřeva;

13.

žádá Evropskou komisi a členské státy EU, aby podmínily svou rozvojovou pomoc zemím bohatým na přírodní zdroje dosahováním pokroku v oblasti řádné správy věcí veřejných, transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o řízení přírodních zdrojů, mimo jiné tím, že se konkrétní země připojí k iniciativám, jako jsou PWYP, PWYE a EITI, a tyto iniciativy budou aktivně uplatňovat;

14.

žádá vlády členských států Evropské unie a Evropskou komisi, aby v souladu s podporou, kterou Evropský parlament v březnu 2004 vyjádřil změněné směrnici o povinnosti transparentnosti, a v souladu se sdělením Komise ze dne 12. října 2005 o strategii pro Afriku podpořily úsilí členských států o prosazování transparentnosti v těžebním průmyslu prostřednictvím účetních norem a ustanovení o právu společností;

15.

žádá všechny zúčastněné strany, aby uplatňovaly předpisy vyžadující transparentnost a odpovědnost při používání systémů řízení veřejných výdajů, zejména:

16.

žádá veškeré zúčastněné strany, aby dbaly na to, aby vlády zemí dodávajících energii, které měly vážné problémy se správou věcí veřejných a s korupcí, nedostávaly rozsáhlou pomoc a nebyly jim poskytovány výhodné obchodní podmínky nebo jiné výhody do té doby, než poskytnou důkaz o uplatňování větší transparentnosti, zejména pokud se jedná o státní rozpočet;

17.

vyzývá veškeré dvoustranné a vícestranné dárce a agentury poskytující vývozní úvěry, aby stanovili podmínky, jež nebudou pouze abstraktní, ale budou založeny na správcovské odpovědnosti vlád vzhledem ke svým občanům a systém partnerství podmiňující nehumanitární pomoc dodržováním řady dohodnutých konkrétních kritérií, zejména transparentnosti veřejných toků příjmů plynoucích z využívání přírodních zdrojů v souladu se zásadami stanovenými v Příručce MMF o transparentnosti výnosů z přírodních zdrojů;

18.

vyzývá státy AKT a EU, aby zajistily, že podpora řádné správy věcí veřejných, transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o využívání přírodních zdrojů, bude podléhat jednotným opatřením a společně schváleným kritériím v rámci politického dialogu podle článku 8 Dohody z Cotonou;

19.

žádá vlády evropských členských států, aby dbaly na to, aby podpora transparentnosti a demokratické kontroly využívání příjmů v zemích, které dodávají energii do Evropské unie, byla prioritou společné evropské energetické strategie;

20.

doporučuje, aby problematika řádné správy věcí veřejných, transparentnosti a odpovědnosti, pokud jde o využívání přírodních zdrojů, zaujímala ústřední místo v budoucí společné strategii EU–Afrika;

21.

podporuje uplatňování osvědčených postupů v oblasti řízení ropných zdrojů, které jsou stanovené v příručce MMF o transparentnosti výnosů z přírodních zdrojů;

22.

žádá vlády a parlamenty zemí AKT a EU, aby dbaly na to, aby využívání přírodních zdrojů nezapříčinilo základní ekologickou nerovnováhu; v této souvislosti se znepokojením konstatuje, že nadměrné kácení stromů může způsobit rozšiřování pouští a jiné klimatické změny, proti nimž je třeba bojovat prostřednictvím opatření zaměřených zejména na odpovědné nakládání s lesními porosty a vhodné způsoby zalesňování, a vyzývá společnosti, které využívají přírodní zdroje, aby dodržovaly normy životního prostředí;

23.

vyzývá vnitrostátní a regionální vlády, parlamenty a instituce, aby zajistily, že zákonné využívání přírodních zdrojů bude tvořit součást plánu ochrany životního prostředí zaměřeného na opatření týkající se ochrany kvality vzduchu, vody a půdy a zachování biologické rozmanitosti;

24.

žádá veškeré vlády, aby stanovily právní předpisy, které zakážou dovoz nezákonně těženého dřeva, a aby se do té doby ujistily, že postupy zadávání veřejných zakázek se týkají pouze dřeva z udržitelných a zákonných zdrojů;

25.

vyzývá veškeré země těžící dřevo, aby dbaly na udržitelnou těžbu veškerého domácího dřeva a respektovaly přitom práva místního obyvatelstva a braly ohled na dopad těžby na životní prostředí;

26.

žádá EU, aby uskutečnila komplexní a důkladný průzkum lesního hospodářství, posílila držení ploch místním společenstvím i jeho právo na přístup a aby zajistila odpovídající účast veřejnosti;

27.

naléhavě žádá všechny země obchodující s diamanty, aby se zcela připojily ke Kimberleyskému certifikačnímu systému mezinárodního obchodu s neopracovanými diamanty; zdůrazňuje, že je zapotřebí provádět nezávislou kontrolu toho, zda zúčastněné země a diamantový průmysl splňují pokyny týkající se obchodu s diamanty, a dbát na to, aby strany účastnící se Kimberleyského procesu mohly dohlížet na dodržování tohoto procesu ze strany diamantového průmyslu;

28.

vyzývá členské státy Rady bezpečnosti OSN, aby přijaly definici „konfliktních zdrojů“ a aby doplnily oblast řízení přírodních zdrojů do mandátu Komise OSN pro budování míru;

29.

podporuje zavedení a vhodné používání informačních systémů, například databáze údajů o těžbě;

30.

zdůrazňuje, že společnosti využívající přírodní zdroje nesou odpovědnost za podporu transparentního hospodářského prostředí, které respektuje udržitelný rozvoj, a že takové prostředí je v jejich zájmu; pobízí je, aby za tímto účelem přijaly společné iniciativy, jako je např. certifikace „čistých“ společností;

31.

podotýká, že v souladu s články 96 a 97 Dohody z Cotonou lze závažné případy korupce prozkoumat;

32.

vyzývá země AKT, aby zahájily veřejnou diskusi na vnitrostátní úrovni o používání příjmů plynoucích z přírodních zdrojů a o sociální spravedlnosti;

33.

žádá státy AKT těžící ropu, aby respektovaly, podporovaly a podněcovaly činnosti aktivistů proti korupci a činnosti zastánců transparentnosti;

34.

zdůrazňuje úlohu vnitrostátních parlamentů zemí AKT v podpoře řádné správy věcí veřejných a doporučuje, aby uvedená úloha byla uznána a oficiálně ustanovena v budoucí společné strategii EU–Afrika;

35.

vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty států AKT a EU i zástupce občanské společnosti, aby spolupracovali při vypracování systému pravomocí a kontroly, včetně trestních postupů, s cílem odstranit korupci ve vládách a ve správních orgánech;

36.

naléhavě žádá vlády, instituce a politické představitele, aby věnovali část příjmů plynoucích z odpovědného využívání přírodních zdrojů na zvýšení výdělků úředníků ve veřejné správě, pracovníků policie a zaměstnanců ve významných hospodářských odvětvích s ohledem na to, aby se korupce stala méně lákavou;

37.

vyzývá vlády zemí AKT a Evropskou komisi, aby prostřednictvím dialogu, výměny informací a budování kapacit podpořily vnitrostátní a regionální parlamenty v zemích AKT v jejich činnosti jako rozpočtového orgánu;

38.

žádá Komisi, aby vypracovala sdělení, které vymezí strategii Evropské unie pro posílení parlamentní demokracie a právního státu v rozvojových zemích;

39.

podporuje vnitrostátní parlamenty zemí AKT, aby vyvinuly tlak na své vlády, pokud jde o boj proti vnitřní korupci, a dosáhly tak lepší správy věcí veřejných ohledně státních výdajů, prostřednictvím zapracování protikorupčních právních předpisů a nezávislých mechanismů kontroly, jejichž cílem je větší transparentnost nebo lepší přístup k informacím o využívání a přidělování příjmů plynoucích z přírodních zdrojů;

40.

zdůrazňuje, že je rovněž zapotřebí posílit systém soudnictví, nezávislé soudnictví a nejvyšší účetní dvory v zemích AKT;

41.

vyzývá dále parlamenty zemí AKT, aby přijaly kodexy chování týkající se řádné správy věcí veřejných a aby tak předešly všem rizikům vnitřní korupce; je přesvědčen, že k větší transparentnosti může přispět rovněž zveřejnění příjmů poslanců;

42.

vyzývá vnitrostátní a regionální parlamenty, aby podpořily a usnadnily činnost zástupců občanské společnosti v boji proti špatnému řízení a korupci a umožnily jim vykonávat jejich práci za nejlepších podmínek a s optimální svobodou činností a aby jim zaručily kapacity, prostředky a nezbytné zdroje k vykonávání této činnosti;

43.

žádá, aby představitelé občanské společnosti a vnitrostátních parlamentů mohli účinněji kontrolovat rozpočet prostřednictvím kontroly veřejných výdajů (PETS), která jednoznačně ukáže poměr „vstupů“ a „výstupů“ podle kritérií používaných Výborem pro rozvojovou pomoc (DAC) OECD;

44.

domnívá se, že je zapotřebí vypracovat specifické sociální indikátory s cílem získat podrobnější údaje o kvalitě správy věcí veřejných v zemích, které podepsaly Dohodu z Cotonou, a žádá výraznější transparentnost na straně organizací občanské společnosti v tomto procesu, pokud jde o nakládání s finančními prostředky, které obdržely;

45.

vyzývá vlády, instituce a politické představitele, aby zajistili, aby úředníkům byla poskytnuta zvláštní odborná příprava a aby byli informováni o významu odpovědného užívání a nezbytnosti takového využívání přírodních zdrojů, jež je ohleduplné vůči životnímu prostředí;

46.

zdůrazňuje, že boj proti korupci může účinně přispět k podpoře bezpečnějšího investičního prostředí; vyzývá Evropskou unii jako spolupředsedající organizaci Programu veřejných výdajů a hodnocení finanční odpovědnosti (PEFA), který poskytuje jednotný rámec pro spolehlivé hodnocení svěřeneckých rizik v přijímacích zemích, aby do něho začlenila specifické ukazatele určené k měření úrovně korupce;

47.

žádá Komisi, aby využila zjištění o úrovni korupce k podpoře řádné správy věcí veřejných a pro zahájení konzultací podle článků 96 a 97 Dohody z Cotonou, týkajících se přiměřených opatření proti zkorumpovaným vládám; zdůrazňuje však, že podpora řádné správy věcí veřejných by neměla sloužit jako záminka pro jednostranné stanovení podmínek pro rozvojovou pomoc;

48.

poukazuje na význam regionálních iniciativ při potlačování korupce a podpoře řádné správy věcí veřejných, jako je africký Mechanismus vzájemného hodnocení (APRM); naléhá, aby africké země uvedené iniciativy realizovaly a aby jim Komise a členské státy k tomuto účelu poskytly technickou a finanční pomoc;

49.

žádá členské státy Evropské unie, ve kterých jsou finanční centra, aby přijaly veškerá právní a správní opatření s cílem zabezpečit, aby se nezákonně získané prostředky vrátily zpět do země původu;

50.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU, Evropské komisi, Komisi Africké unie, Panafrickému parlamentu a vnitrostátním a regionálním parlamentům a Světové organizaci poslanců proti korupci (GOPAC).

—

s ohledem na shromáždění ve Wiesbadenu (Německo) ve dnech 25. až 28. června 2007,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 jednacího řádu,

—

s ohledem na cíle dohody o partnerství AKT-EU podepsané v Cotonou dne 23. června 2000 týkající se obchodu a zmírnění chudoby,

—

s ohledem na zprávu OSN o zabezpečení potravin v rozvojových zemích, kterou předložil zvláštní zpravodaj OSN Komisi OSN pro lidská práva v březnu 2002 (2),

—

s ohledem na Deklaraci z Kapského města o budoucích jednáních mezi zeměmi AKT a EU o nových obchodních dohodách,

—

s ohledem na závazek Světového potravinového summitu z roku 1996 snížit do roku 2015 počet hladovějících lidí o polovinu, který zdaleka není naplněn (3),

—

s ohledem na Deklaraci OSN o rozvojových cílech tisíciletí a její závazek odstranit chudobu (4),

—

s ohledem na následné zprávy o lidském rozvoji vytvořené Rozvojovým programem OSN,

—

s ohledem na střednědobý přezkum dohod o hospodářském partnerství provedený regionálními sítěmi organizací zemědělců zemí AKT zveřejněný dne 10. prosince 2006 (5) a probíhajících jednáních o dohodách o hospodářském partnerství,

A.

vzhledem k tomu, že podle zprávy UNCTAD o nejméně rozvinutých zemích z roku 2006 se za posledních třicet let více než zdvojnásobil počet lidí žijících v extrémní chudobě, a to ze 138 milionů v šedesátých letech na 334 milionů v roce 2000, a pokud bude tento trend pokračovat, zvýší se počet osob žijících za méně než 1 dolar na den do roku 2010 z 334 na 471 milionů,

B.

vzhledem k tomu, že hlad, podvýživa a skutečnost, že miliony lidí nemají přístup k potravinám, jsou mimo jiné důsledkem státních hospodářských, zemědělských a obchodních politik v rozvojových i rozvinutých zemích,

C.

vzhledem k tomu, že pro většinu obyvatel v zemích AKT je hlavním hospodářským odvětvím zemědělství; vzhledem k tomu, že jejich obživa závisí na zemědělské výrobě a s ní spojených činnostech, přičemž podle odhadů je ve všech zemích AKT zaměstnáno v tomto odvětví 60 % pracujících obyvatel; vzhledem k tomu, že 73 % venkovského obyvatelstva v Africe tvoří drobní samozásobitelští zemědělci, pro něž je zásobování potravinami nejvyšší prioritou,

D.

vzhledem k tomu, že biologická rozmanitost, udržitelné zemědělství a zásobování potravinami závisí výhradně na uznání soběstačnosti v zásobování potravinami v zemích AKT a politickém prostoru nezbytném pro ochranu křehkých hospodářských odvětví zemí AKT a individuálních a kolektivních práv zemědělců na skladování, směnu, distribuci a zlepšení osiva s cílem posílit výrobu potravin,

E.

vzhledem k tomu, že většinu zemědělských výrobních a vývozních činností v zemích AKT v zásadě uskutečňují malé rodinné zemědělské podniky, které jsou velmi vnímavé k výkyvům cen,

F.

vzhledem k tomu, že většina zemědělského vývozu v zemích AKT závisí na jednom či dvou nezpracovaných produktech, které přinášejí hospodářstvím těchto zemí nízkou přidanou hodnotu a jsou kvůli této skutečnosti ještě zranitelnější,

G.

vzhledem k tomu, že růst vývozu tradičních zemědělských položek, jako například kávy, kakaa, kůže a kožešin, na trh EU byl v posledních patnácti letech spíše pomalý, na rozdíl od obrovského (šestinásobného) nárůstu v případě nových produktů, jako jsou květiny, a vzhledem k rozšíření úzce specializovaných trhů, pokud jde o produkty v rámci spravedlivého obchodu a organické produkty, jež představují významný potenciál,

H.

vzhledem k tomu, že programy strukturálních změn zaváděné od osmdesátých let vedly ke snížení státní podpory pro drobné zemědělce a výrobu potravin a přispěly k oslabení místního zemědělství,

I.

vzhledem k tomu, že výrazné politické změny v zemědělském systému v zemích AKT zahrnovaly odstranění cenové kontroly zemědělských vstupů a výstupů, drastické snížení dovozních cel, omezení státní podpory pro zemědělské a veterinární služby, zánik polovládních zemědělských nákupních organizací a otevření vnitřního trhu vnější konkurenci,

J.

vzhledem k tomu, že pozice místních zemědělců v zemích AKT je podrývána dovozem základních produktů pro domácí spotřebu, jako například obilovin, mléka, masa, zeleniny, a rovněž zpracovaných výrobků,

K.

vzhledem k tomu, že ekonomika tržních plodin, která je nevyhnutelně daná přírodními a klimatickými podmínkami, staví obyvatele zemí AKT do značně paradoxní situace, kdy vyrábějí potraviny pro mezinárodní trhy a zároveň dovážejí dotované základní potraviny z bohatších zemí, aby pokryli svou místní potřebu,

L.

konstatuje, že příjmy zemí AKT z vývozu se v minulých desetiletích snížily, navzdory jednoznačné výhodě uvedených zemí, pokud jde o tropické produkty, neboť výkyvy cen zboží způsobily pád cen tropických produktů, jako například kávy, kakaa, palmového oleje a bavlny, až o neuvěřitelných 60 %, což mělo zničující sociální a hospodářský dopad na obyvatele zemí AKT,

M.

vzhledem k tomu, že stávající proces jednání o dohodě o hospodářském partnerství je nevhodný, zejména pokud jde o odvětví zemědělství, kvůli obrovským rozdílům v produktivitě a konkurenceschopnosti mezi šesti oblastmi AKT a Evropskou unií,

N.

připomíná, že obchodní vztahy AKT-EU mají kořeny v dohodách z Yaoundé mezi někdejšími koloniálními mocnostmi a jejich bývalými koloniemi, přičemž uvedené dohody měly za cíl zabezpečit Evropě přístup k některým surovinám a zároveň zemím AKT zajistit spolehlivé odbytiště a hodnotný stálý a předvídatelný příjem z vývozu, zejména v rámci komoditních protokolů,

O.

vzhledem k tomu, že podle druhé zprávy OSN o světovém vývoji v hospodaření s vodou z roku 2006 žije v suchých či polosuchých oblastech 75 % obyvatel Afriky a přibližně 20 % jejích obyvatel žije v oblastech s výraznými klimatickými výkyvy během roku,

P.

vzhledem k tomu, že ze zprávy o posouzení ekosystému na konci tisíciletí vyplývá, že přibližně 60 % světového ekosystému, včetně sladké vody a populace ryb, je znehodnocováno nebo využíváno neudržitelně; vzhledem k tomu, že nejzranitelnějšími oblastmi jsou voda, zemědělství, lidské zdraví, biologická rozmanitost a zvyšování hladiny moře, přičemž v důsledku změn v těchto oblastech nejvíce trpí nejchudší lidé světa,

Q.

vzhledem k tomu, že se očekává častější výskyt povodní a sucha, které povedou k hladomoru a široce rozšířenému narušení kvality socioekonomických životních podmínek, zejména v Africe, přičemž zvyšování hladiny moře ohrožuje život na některých ostrovech v Tichomoří,

R.

vzhledem k tomu, že podle čtvrté zprávy o hodnocení IPCC z roku 2007 by změny klimatu v průběhu příštích padesáti let mohly zabránit dosažení rozvojových cílů tisíciletí, kdy by zemědělské výnosy v některých zemích mohly do roku 2020 klesnout až o polovinu a na některých menších ostrovech v Karibiku, Africe a Tichomoří by mohl nastat nedostatek pitné vody,

S.

vzhledem k tomu, že podle odhadů organizace FAO zemřelo od roku 1985 sedm milionů pracovníků v zemědělství v důsledku onemocnění HIV/AIDS a dalších šestnáct milionů jich pravděpodobně v příštích dvou desetiletích zemře v 25 nejvíce postižených afrických zemích,

T.

vzhledem k tomu, že v nejvíce postižených afrických zemích se očekává pokles pracovní síly o 10–26 %, což představuje závažnou hrozbu pro veřejné zdraví a sociální a hospodářský rozvoj v Africe, kde zemědělství hraje hlavní úlohu,

U.

vzhledem k tomu, že onemocnění HIV/AIDS zasahuje především produktivní pracovní sílu a připravuje postižené regiony o své výrobce potravin a zemědělce a rovněž ničí odvětví zemědělství pro další generace,

V.

vzhledem k tomu, že témata drobného zemědělství a HIV/AIDS jsou skutečně propojená, neboť udržitelné odvětví drobného zemědělství je významné nejen tím, že zajišťuje prostředky na úhradu léků proti retrovirům, ale i tím, že poskytuje vyváženou a hodnotnou stravu, která je nezbytná k tomu, aby takové léky byly účinné,

W.

vzhledem k tomu, že by měly být vytvořeny strategie pro přežití (přístup k půdě, úvěrům a léčivům) a nové nástroje pro řešení specifických potřeb venkovského obyvatelstva postiženého pandemií, zejména starších osob, žen a dospělých oslabených nemocí,

X.

vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že většina chudých lidí v zemích AKT-EU žije ve venkovských oblastech, nepovažují vnitrostátní vlády ani politika rozvojové spolupráce EU rozvoj zemědělství ani rozvoj venkova za prioritu,

Y.

vzhledem k tomu, že pouze 4 ze 78 zemí AKT učinily zemědělství svým prioritním odvětvím v rámci devátého evropského rozvojového fondu,

Z.

vzhledem k tomu, že v rámci devátého evropského rozvojového fondu bylo vyčleněno 30,7 % na programy strukturálních změn, 21,4 % na dopravu, pouze 7 % na rozvoj venkova a 1,1 % na odvětví specificky související se zemědělstvím,

AA.

vzhledem k tomu, že ačkoli jsou výrobci většinou ženy, nedostává se jejich práci žádného uznání a jejich specifickým potřebám je věnována velmi malá pozornost,

AB.

vzhledem k tomu, že v rámci 10. evropského rozvojového fondu jsou v každé zemi vybrána pouze dvě hlavní odvětví,

AC.

vzhledem k tomu, že přístup k úvěru je pro drobné zemědělce značným problémem, který jim brání v rozvoji,

AD.

vzhledem k tomu, že by měli být upřednostněni drobní zemědělci ze znevýhodněných oblastí, kterým se podpora do zemědělství vždy vyhýbala; vzhledem k tomu, že zásada pomoci a investic do vzdálených a zanedbaných oblastí je dobře zavedenou zásadou politiky soudržnosti EU,

AE.

vzhledem k tomu, že v současné době vzniká v EU strategie Pomoc obchodu, která by mohla znamenat zvýšenou podporu pro drobné zemědělce,

1.

domnívá se, že politika rozvojové spolupráce AKT-EU by měla být založena na uznání práva zemí AKT na ochranu svého zemědělství s cílem zajistit slušné výdělky drobným zemědělcům, zvýšit místní výrobu a zaručit zabezpečení potravinami, přičemž bude umožněno selektivní otevření trhu, jak tomu bylo v Evropě;

2.

domnívá se, že boj proti chudobě a nedostatečnému zabezpečení potravinami se musí zabývat strukturálními příčinami chudoby v rozvojových zemích, a požaduje v tomto smyslu zejména taková opatření, která by podporovala přístup k půdě, vodě a zdrojům biologické rozmanitosti a jež by podnítila politiku místní podpory udržitelného drobného zemědělství;

3.

podporuje Deklaraci z Maputa (6) uzavřenou nejvyššími africkými státními představiteli, jež uznává klíčovou úlohu zemědělství v boji proti chudobě a potřebu desetiprocentního navýšení rozpočtové podpory pro uvedené odvětví;

4.

domnívá se, že organizace zemědělců musí být uznány jako významní činitelé v iniciativách týkajících se venkovských a zemědělských odvětví a musí být součástí nevládní skupiny, kterou ES pravidelně konzultuje; domnívá se zejména, že by měly být patřičně zastoupeny zájmy drobných samozásobitelských zemědělců;

5.

žádá EU i země AKT, aby změnily cíle svých politik a umístily zemědělství do středu svých programů Evropského rozvojového fondu; zohlední tak skutečnost, že většina chudých lidí v zemích AKT žije na venkově;

6.

vyzývá Evropskou unii, aby podpořila strukturální změnu výroby v chudých zemích z hospodářství s převládajícím vývozem na vnitroregionální udržitelnou rozvojovou strategii, která zohlední skutečné potřeby obyvatel a bude usilovat o snížení závislosti na rozvinutých zemích a vybudování domácích a regionálních trhů;

7.

znovu zdůrazňuje význam zpřístupnění dostatečných prostředků, které umožní dodržovat příslušné předpisy, jako například pravidla týkající se označování výrobků, balení a požadavků veřejného zdraví, pro výrobky pocházející od drobných zemědělců vyvážené na regionální trhy a trhy EU a zemědělcům zajistí vhodnou odbornou přípravu;

8.

znovu zdůrazňuje význam zpřístupnění vhodných prostředků na investice drobným zemědělcům, zejména ženám, které jim umožní investovat do rozvoje místních výrobních procesů;

9.

doporučuje zvýšit prostředky, které budou přístupné organizacím poskytujícím služby venkovským společenstvím a výrobcům, a to s využitím Evropského rozvojového fondu podle Dohody z Cotonou;

10.

požaduje pomoc Evropského rozvojového fondu pro přechod k organickému zemědělství tam, kde je to možné, či případně zemědělství v rámci spravedlivého obchodu s cílem podporovat dlouhodobě udržitelnou výrobu a rovněž zvýšit příjmy zemědělců na jeden kilogram produktu;

11.

požaduje pomoc Evropského rozvojového fondu, na jejímž základě bude umožněno moderním způsobem odsolovat moře a použít technologie pro zlepšení kvality vody v oblastech, kde je voda vzácná;

12.

požaduje pomoc Evropského rozvojového fondu při omezení používání hlavních intenzivních pesticidů a umělých hnojiv a jejich nahrazení udržitelnějšími alternativními zdroji živin a prostředky na ochranu rostlin přizpůsobenými místním podmínkám;

13.

vyzývá k tomu, aby v politikách rozvojové strategie zemí AKT a EU byly upřednostněny potřeby drobných zemědělců vzhledem k tomu, že tvoří vysoký podíl ze všech zemědělců v zemích AKT a jsou zvláště zranitelní;

14.

domnívá se, že některé smlouvy o volném obchodu uzavřené mezi nerovnými partnery zhoršily chudobu a mají nepříznivé důsledky na zabezpečení potravinami a rovněž přispívají ke zhoršení situace v některých zemích AKT zcela dovážejících potraviny; vyzývá Evropskou unii a její členské státy, aby měly tuto skutečnost na paměti, až budou rozhodovat o přidělení zdrojů v rámci oficiální rozvojové pomoci (ODA) související s obchodem;

15.

konstatuje, že balíček politiky volného obchodu navržený dárci, který zahrnuje drastické snížení dovozních cel, způsobil v některých afrických zemích zvýšení dovozu potravin: dovoz rýže do Burkiny Faso se od roku 1996 do roku 2000 zvýšil z 99 000 t na 137 808 t, zatímco místní produkce rýže paddy klesla od roku 1997 do roku 2001 ze 111 700 t na 66 300 t, přičemž rýže dovážená do Kamerunu dnes pokrývá na úkor místních výrobců 87 % potřeby jeho obyvatel;

16.

vyzývá země AKT, aby dosáhly spolehlivé, fungující, udržitelné a komplementární regionální integrace dříve, než začnou uvažovat o dohodě o volném obchodu s EU a/nebo jinými zeměmi, a domnívá se, že samotná regionální integrace zemí AKT by měla být podmínkou pro uzavření rozvojově zaměřených dohod o hospodářském partnerství;

17.

konstatuje s údivem, že regionální uspořádání pro vedení jednání o dohodě o hospodářském partnerství ne vždy zcela odpovídá regionálním strukturám, v jejichž rámci země AKT v současné době působí;

18.

vyzývá strany zapojené do probíhajících jednání o dohodách o hospodářském partnerství, aby dbaly na to, aby povinnost zajistit příjmy zárukami obsažená v platné obchodní dohodě byla založena na snaze, aby na tom v budoucí dohodě o hospodářském partnerství nebyla žádná země AKT hůře, a aby s uvedenou snahou byly dohody v souladu;

19.

domnívá se, že by současná jednání o volném trhu v rámci dohod o hospodářském partnerství v případě, že by vedla k hospodářské soutěži mezi dvěma systémy zemědělství, jež se výrazně liší svou produktivitou, politikou a podporou ze strany EU, mohla představovat vážnou hrozbu pro místní výrobu v zemích AKT, a naléhavě žádá Evropskou unii, aby zohlednila představy místních vlád;

20.

poukazuje na to, že spravedlivý obchod mezi severem a jihem znamená platbu spravedlivé ceny za přírodní zdroje a zemědělské produkty pocházející z rozvojových zemí, tj. ceny, do nichž se promítají vnitřní i vnější náklady, a zároveň dodržování minimálních kritérií týkajících se pracovních podmínek, vyplácených mezd a ochrany životního prostředí; naléhavě žádá EU a AKT, aby zvýšily svou podporu spravedlivému obchodu v souladu se závazky podle čl. 23 písm. g) Dohody z Cotonou;

21.

zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat veřejné a regionální rozvojové procesy v zemích AKT; požaduje, aby byly posíleny místní struktury a regionální sítě pro zemědělskou výrobu a distribuci;

22.

naléhavě žádá, aby byly rozvinuty a využity obecně dostupné nástroje financování pro finančně slabé výrobce; zdůrazňuje význam programů malých a středních půjček na podporu rozvoje venkova a místních výrobců nebo jejich družstev a zakládání podniků, zejména ženami;

23.

poukazuje na ničivé důsledky změn klimatu pro zranitelné země; rozsah stavů potravinové nouze, k nimž v Africe dochází každým rokem, se od poloviny osmdesátých let ztrojnásobil a jen v roce 2006 bylo potravinové krizi vystaveno více než 25 milionů Afričanů;

24.

konstatuje, že ve studii Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2005 jsou globální změny klimatu dávány do přímé souvislosti s vyšším výskytem případů malárie, podvýživy a průjmových onemocnění a předpovídá se, že onemocnění a další hrozby pro lidstvo nejvíce vzrostou v Africe, která je na vypořádání se s nimi špatně vybavená;

25.

vyzývá země AKT a EU, aby učinily změny klimatu prioritou svých politik strategického rozvoje a zabývaly se hrozbou, kterou globální oteplování představuje pro produkci potravin, jež by se podle odhadů uvedených ve zprávě OSN mohla do roku 2080 snížit o 5 %, přičemž by rovněž zmizelo 25–40 % přírodních stanovišť v Africe a bylo zničeno 30 % její pobřežní infrastruktury;

26.

vyzývá Evropskou unii, aby splnila svůj cíl zajistit zvýšení teploty nejvýše o 2 stupně, přičemž by nezbytné investiční výdaje měly být hrazeny rozvinutými zeměmi;

27.

požaduje, aby byly dohody o volném obchodu posouzeny z hlediska svého dopadu na životní prostředí s cílem určit jejich ekologické náklady a dopady na zabezpečení potravinami, energetické zdroje a globální oteplování;

28.

vyjadřuje vážné obavy z možného zničujícího dopadu HIV/AIDS na udržitelný rozvoj v zemích AKT, a zejména na samozásobitelské i komerční zemědělství, vzhledem k úbytku pracovní síly na venkově, včetně ztráty pracovníků se zkušenostmi a kvalifikací v zemědělství, což by vedlo ke snížení produktivity, zhoršení možnosti zaměstnání a nižšímu zásobování potravinami;

29.

domnívá se, že boj proti HIV/AIDS by měl být ústředním bodem rozvojových politik vlád zemí AKT i takových politik EU s cílem řešit ničivé dopady HIV/AIDS na zabezpečení potravinami a socioekonomický rozvoj a že opatření v boji proti HIV/AIDS by měla být odpovídajícím způsobem propojena s programy rozvoje zemědělství a venkova;

30.

domnívá se, že vysoká cena léků proti HIV/AIDS a dalším nemocem představuje vážnou hrozbu pro zemědělskou výrobu a rozvoj venkovských odvětví v zemích AKT;

31.

zdůrazňuje, že politiky strukturálních změn prováděné mezinárodními finančními institucemi (MFI) a od osmdesátých let podporované Evropskou unií založené výhradně na hospodářské deflaci prostřednictvím měnových opatření, uplatňování zásad tržní ekonomiky a menšího zapojení státu, neodpovídají stanoveným cílům zmírnění chudoby;

32.

vyzývá Evropskou unii, aby zrušila veškeré vývozní dotace, jelikož vážně podrývají místní výrobu potravin;

33.

vítá v této souvislosti rozhodnutí, jímž Evropská unie na konferenci Světové obchodní organizace (WTO) v Hongkongu v roce 2005 odsouhlasila zrušení svých zemědělských vývozních dotací do roku 2013, a naléhavě žádá o provádění přijatých rozhodnutí;

34.

vyzývá členské státy EU a Evropskou komisi, aby se angažovaly v řešení strukturálních příčin silné migrace prostřednictvím změny svých stávajících politik, včetně dumpingu produktů pocházejících z Evropské unie na trzích třetího světa, s cílem umožnit africkým zemím, aby chránily a budovaly svá hospodářství, zajistily svým obyvatelům slušný výdělek a tím jim nabídly lepší vyhlídky do budoucnosti;

35.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU a Evropské komisi.

—

s ohledem na shromáždění ve Wiesbadenu (Německo) ve dnech 25. až 28. června 2007,

—

s ohledem na články 177, 178, 179, 180, 181 a 181a Smlouvy o založení Evropského společenství,

—

s ohledem na dohodu o partnerství mezi členy africké, karibské a tichomořské skupiny států na straně jedné a Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně druhé, která byla podepsána dne 23. června 2000 v Cotonou („Dohoda z Cotonou“) (2) a která byla pozměněna v Lucemburku dne 25. června 2005 (3), a zejména na článek 13 uvedené dohody, který se týká migrace,

—

s ohledem na sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Vzájemné souvislosti migrace a rozvoje: některé konkrétní pokyny (4),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané Strategie EU k opatřením týkajícím se nedostatku lidských zdrojů v odvětví zdravotnictví v rozvojových zemích (5),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě nazvané Příspěvek k postoji EU na téma dialogu na nejvyšší úrovni Organizace spojených národů o otázkách migrace a rozvoje (6),

—

s ohledem na sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu nazvané Globální přístup k migraci rok poté: směrem ke komplexní evropské politice migrace (7),

—

s ohledem na plán politiky Evropské komise v oblasti legální migrace (8),

—

s ohledem na summit vrcholných představitelů států a vlád Africké unie (AU), který se konal v Chartúmu ve dnech 23. až 24. ledna 2006 a na němž byly znovu potvrzeny důsledky a dopad migrace na rozvoj,

—

s ohledem na zprávu o migraci přijatou v březnu 2006 na plenárním zasedání Setkání expertů ze zemí EU, Latinské Ameriky a Karibiku,

—

s ohledem na Bruselskou deklaraci a akční plán o azylu, migraci a mobilitě přijaté na prvním setkání ministrů zemí AKT odpovědných za azyl, migraci a mobilitu dne 13. dubna 2006 v Bruselu,

—

s ohledem na společné prohlášení Afriky a EU o migraci a rozvoji, které bylo přijato na ministerské konferenci zemí EU a Afriky ve dnech 22. až 23. listopadu 2006 v Tripolisu,

—

s ohledem na závěry ministerské konference zemí EU a Afriky o migraci a rozvoji, která se konala ve dnech 10. až 11. července 2006 v Rabatu,

—

s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN Mezinárodní migrace a rozvoj (9),

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady z prosince 2005, března 2006 a prosince 2006,

—

s ohledem na závěry dialogu na vysoké úrovni o migraci a rozvoji, který Valné shromáždění OSN uspořádalo v New Yorku ve dnech 14. až 15. září 2006,

—

s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN Mezinárodní migrace a rozvoj (10),

—

s ohledem na zprávu Světové komise pro mezinárodní migraci z října 2005 nazvanou Migrace v propojeném světě: nový směr činností (11),

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z června 2006 nazvanou Důsledky migrace pro vysílající země: dosavadní poznatky,

—

s ohledem na zprávu OECD z roku 2002 nazvanou Mezinárodní mobilita vysoce kvalifikovaných pracovníků,

—

s ohledem na zprávu Světové banky nazvanou Světové hospodářské vyhlídky na rok 2006: hospodářské důsledky převodů pracovních příjmů a migrace (12),

—

s ohledem na zprávu Rozvojového programu OSN (UNDP) nazvanou Zpráva o lidském rozvoji za rok 2001,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2006 o rozvoji a migraci (13),

—

s ohledem na čl. 17 odst. 1 svého jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro sociální věci a životní prostředí (AKT-EU/100.012/07/v konečném znění),

A.

vzhledem k tomu, že právo jednotlivců na odchod do zahraničí je nezcizitelným lidským právem,

B.

vzhledem k tomu, že se mezinárodní migrace stala v mezinárodním programu prioritním tématem, kterým se nedávno zabývali tvůrci politik na světové a evropské úrovni, v rámci evropsko-afrických vztahů a v rámci vztahů mezi Evropskou unií a státy AKT; vzhledem k tomu, že se jednotlivé strany stále více shodují na tom, že migrace a rozvoj spolu na celosvětové úrovni úzce souvisejí a že se vzájemně ovlivňují,

C.

vzhledem k tomu, že v politických kruzích sílí konsenzus ohledně toho, že z lepšího řízení migrace mohou plynout velmi významné přínosy, a to zřejmě významnější než přínosy získané odstraněním překážek celosvětového obchodu,

D.

vzhledem k tomu, že Evropa jak na úrovni Společenství, tak na úrovni členských států dosud nepřijala integrovanou migrační politiku a že politiky v oblasti migrace, rozvoje, obchodu a bezpečnosti jsou spravovány různými subjekty, které nejsou vzájemně koordinované,

E.

vzhledem k tomu, že v otázce skutečného dopadu migrace (vysoce) kvalifikovaných pracovníků na země původu nebylo dosaženo mezinárodní shody a že diskuse o „odlivu mozků“ je stále charakterizována značnými zmatky a frustrací, zejména kvůli absenci spolehlivých statistických údajů a studií hodnocení dopadu týkajících se případných doporučení pro politiky, jak přistupovat k fenoménu „odlivu mozků“,

F.

vzhledem k tomu, že se země EU-AKT v rámci vzájemného dialogu nezabývaly odlivem mozků v dostatečném rozsahu,

G.

vzhledem k tomu, že z většiny zemí AKT emigrovalo přes 10 % vysokoškolsky vzdělaných osob do EU, Severní Ameriky a jiných rozvinutých zemí a že subsaharská Afrika představuje region, který je nejvíce postižen migrací kvalifikovaných pracovníků, neboť téměř celá oblast se musí vyrovnat s tím, že více než 20 % vysokoškolsky vzdělaných osob žije v zemích OECD (14), přičemž v některých malých zemích jejich počet dosáhl dramatických 80 % (15),

H.

vzhledem k tomu, že většina vysoce kvalifikovaných přistěhovalců žijících v Evropě pochází z Afriky, ačkoliv hlavními středisky migrace jsou Asie a Latinská Amerika (13,5 % vysoce kvalifikovaných osob pobývajících v EU se narodilo v zemích, které nejsou členy OECD, přesto však žijí v EU) (16),

I.

vzhledem k tomu, že statistické údaje o tocích migrace z některých zemí v Africe jsou často neúplné a neaktuální, což ztěžuje práci tvůrcům politik, pro něž jsou takové údaje významným podkladem pro rozhodování,

J.

vzhledem k tomu, že se v Rozvojovém programu OSN uvádí, že rozvojové země utrpěly v důsledku odlivu mozků ztrátu ve výši několika miliard dolarů (17), vezmeme-li v úvahu význam znalostí jakožto rozhodujícího faktoru růstu v globalizovaném světě,

K.

vzhledem k tomu, že odliv mozků může vést v subsaharské Africe k nedostatku pracovních sil v zásadních odvětvích, zejména ve zdravotnictví a ve školství, a může mít velmi nepříznivé dopady na poskytování a kvalitu těchto základních služeb,

L.

vzhledem k tomu, že odchod kvalifikovaných pracovníků představuje pro danou zemi ztrátu plynoucí z příjmů z daní a vůbec nejhorší ztrátu, v nejlepším případě žádnou přímou návratnost, investice do předchozího vzdělání a odborné přípravy kvalifikovaných pracovníků a rovněž ztrátu odbornosti a zkušeností, které by jinak mohly přispět k rozvoji země,

M.

vzhledem k tomu, odliv mozků zpomaluje inovační proces v zemi, odkud kvalifikovaní pracovníci odcházejí, a rovněž snižuje potenciál pro hospodářský růst,

N.

vzhledem k tomu, že odliv mozků může mít sociální důsledky pro složení rodin, rovnost pohlaví, vzdělávání dětí a jejich zdraví,

O.

vzhledem k tomu, že migrace ovlivňuje rozvoj, zdraví a vzdělání dětí migrantů, ať už se jedná o její pozitiva (převody pracovních příjmů mohou děti osvobodit od dětské práce a zvýšit výdaje domácnosti na vzdělávání a zdraví) nebo negativa (narušení rodiny a stres, menší dohled ze strany rodičů může vést ke zhoršení školní docházky i školních výsledků),

P.

vzhledem k tomu, že mnohé evropské země přijaly právní předpisy, které usnadňují příchod kvalifikovaných pracovníků zvláště tím, že pod hlavičkou „žádoucí migrace“ zavádějí politiky selektivního přijímání migrantů, aby mohly konkurovat Severní Americe při získávání nejschopnějších občanů z rozvojových zemí, čímž zostřily odliv kvalifikovaných pracovníků z řady zemí Jihu, zvláště drastickým způsobem ze zemí subsaharské Afriky,

Q.

vzhledem k tomu, že se Evropa a země AKT zavázaly, že budou usilovat o dosažení rozvojových cílů tisíciletí, mezi něž patří cíl č. 2 (všeobecné základní vzdělání pro všechny), cíl č. 4 (snížení dětské úmrtnosti), cíl č. 5 (zlepšení zdraví matek) a cíl č. 6 (boj proti HIV/AIDS, malárii a dalším chorobám), avšak splnění uvedených cílů může být ohroženo rozsáhlým exodem vysokoškolských pedagogů, lékařů a zdravotních sester ze zemí AKT do zemí OECD a může být ještě více zkomplikováno absencí mezinárodních rámců právních předpisů navržených tak, aby bylo zajištěno dosažení cílů,

R.

vzhledem k tomu, že migrace kvalifikovaných pracovníků z rozvojových zemí do Evropy je podporována hospodářskými faktory (chudoba, zaostalost, nízké platy, nevyhovující systémy školství a nedostatek pracovních sil v důsledku stárnutí a úbytku populace v zemích OECD), politickými faktory (násilí, konflikty, politický útlak, zejména intelektuálů, který se zhoršuje jejich odchodem do exilu) a zejména v případě afrických zemí pak geografickou blízkostí, společným jazykem a koloniálními nebo historickými vazbami,

S.

vzhledem k tomu, že potřeba pracovní síly v evropských zemích měla nepříznivé dopady, neboť došlo k odlivu kvalifikované pracovní síly ze zemí AKT, což přispělo ke snížení kvality života a veřejných sociálních služeb v zemích AKT,

T.

vzhledem k tomu, že problematika nezákonné nebo nucené migrace se řeší spíše s ohledem na bezpečnost než v širších rozvojových souvislostech a zohledněním problémů migrace v rozvojových strategiích,

U.

vzhledem k tomu, že migrace může jednotlivým kvalifikovaným migrantům přinášet pozitiva, lepší hospodářské vyhlídky a vyšší platy pro rodinu, která zůstala v zemi původu, i zemi samotnou, zejména prostřednictvím převodů pracovních příjmů,

V.

vzhledem k tomu, že je zapotřebí připomenout nesporný pozitivní důsledek, který může mít migrace pro podporu lepšího vzájemného pochopení mezi civilizacemi a kulturami a k překonání postkoloniálního a územního rozdělení prostřednictvím vytvoření vazeb a vztahů mezi státy a jednotlivci,

W.

vzhledem k tomu, že obtížné začlenění, s nímž se migranti setkávají v přijímajících zemích, i jejich obtížné opětovné začlenění v zemi původu, diskriminace a plýtvání pracovními silami, tzv. brain waste (kdy je migrant najat na práci, pro niž je překvalifikován), mohou brzdit rozvoj kariéry migrantů,

X.

vzhledem k tomu, že převody pracovních příjmů představují pro rozvojové země druhý nejvýznamnější zdroj vnějších finančních prostředků, mají pozitivní dopad v zemích původu (zejména na zvýšení příjmů rodin migrantů a zvýšení spotřeby a investování – jež jsou motorem hospodářského růstu) a mají opačný cyklický účinek v případě hospodářské krize, války nebo přírodní katastrofy, přičemž však 20 % hodnoty těchto příjmů připadne na manipulační poplatky,

Y.

vzhledem k tomu, že odborníci a subjekty v praxi zpochybňují účinnost dobrovolných kodexů chování pro etické přijímání nových pracovníků (které v některých případech není v souladu s normami stanovenými Mezinárodní organizací práce (MOP)), zejména pokud se uplatňují pouze ve veřejném sektoru,

Z.

vzhledem k tomu, že kruhová migrace (umožňuje oboustranný pohyb mezi zeměmi původu a cílovými zeměmi) usnadňuje mezinárodní mobilitu, posiluje vzájemné povědomí a nabízí významné příležitosti pro rozvoj hostitelských zemí i zemí původu, a proto by měla být podporována a usnadněna,

AA.

vzhledem k tomu, že zpětná migrace má vyšší šance na vyřešení problému odlivu mozků a posílení rozvoje, pokud je založena na dobrovolném návratu migrantů do zemí původu, zejména je-li náležitě podpořena,

AB.

vzhledem k tomu, že zpětné migranty může být paradoxně obtížné znovu začlenit do zemí původu a tito migranti mohou být rovněž ohroženi nezaměstnaností v zemích původu více než osoby, které nikdy předtím neemigrovaly,

AC.

vzhledem k tomu, že je zřejmé, že sdružování skupin migrantů, jako jsou diaspory, ve vnitrostátních a nadnárodních sdruženích migrantů a zaměření jejich činnosti na rozvoj (jev známý pod označením společný rozvoj, co-development) může přinést velmi pozitivní výsledky pro přijímající i vysílající země,

AD.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se stárnutím evropského obyvatelstva vznikne ještě větší tlak na kvalifikovaný pracovní trh a tím se zhorší problémy, které jsou zřejmé již dnes, a proto bude zapotřebí migraci kvalifikované pracovní síly v zemích EU a AKT lépe řídit,

AE.

vzhledem k tomu, že řešení na míru nevyhovují všem případům; vzhledem k tomu, že s ohledem na to bude nezbytné provést lepší průzkum vnitrostátních pracovních trhů v zemích AKT s cílem odstranit informační rozdíly a vhodnějším způsobem řešit záporné stránky migrace kvalifikované pracovní síly,

1.

vyzývá členské státy EU a země AKT, aby zvýšily své úsilí v plnění svých závazků, na nichž závisí dosažení rozvojových cílů tisíciletí, zejména snížit do roku 2015 extrémní chudobu ve světě na polovinu;

2.

zdůrazňuje skutečnost, že potenciální výhody dobře řízené mezinárodní migrace mohou být větší než potenciální přínos volnějšího mezinárodního obchodu;

3.

zdůrazňuje, že špatná a nesoudržná migrační politika má velmi významné důsledky, pokud jde o utrpení osob a trvalý nedostatečný rozvoj;

4.

naléhá na EU a země AKT, aby se v duchu skutečného rozvojového partnerství a na základě Dohody z Cotonou, zvláště článku 13 této dohody, zabývaly výzvami spojenými s migrací, včetně odlivu pracovních sil, a aby vypracovaly specifické migrační politiky a režimy pro rozvojové země, z nichž kvalifikovaní pracovníci migrují ve velkém rozsahu – se zvláštním ohledem na země subsaharské Afriky – s cílem zmírnit nepříznivé hospodářské a sociální důsledky migrace kvalifikovaných pracovníků;

5.

je znepokojen současnými migračními politikami Evropské komise a členských států EU, které se zaměřují spíše na priority bezpečnosti než na priority rozvojové;

6.

je znepokojen tím, že může dojít k přijetí diskriminačních postupů Evropskou unií, pokud jde o různé kategorie migrantů, a vyzývá Evropskou komisi, aby tomu zabránila; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby rozšířila na veškeré migranty výhodné pracovní a životní podmínky, které se používají na vysoce kvalifikované migranty, jak to navrhuje Plán politiky v oblasti legální migrace (18), jenž by se měl brzy promítnout do příslušné směrnice, jako např. pracovní povolení EU (zelená karta EU) vydané jedním členským státem, avšak platné v celé Evropě;

7.

zdůrazňuje, že rozvojová pomoc EU by se měla zaměřit na odstranění chudoby a tak se vyřeší některé základní příčiny migrace;

8.

zdůrazňuje, že je třeba vytvořit integrované migrační politiky na mezinárodní, regionální (včetně úrovně EU a AKT) a vnitrostátní úrovni tak, aby zajistily zahrnutí problémů spojených s migrací do strategií na snížení chudoby a soulad mezi politikami ve všech oblastech, které mohou migraci ovlivňovat, jako např. zemědělství, rybolov, obchod, rozvoj, bezpečnost, spravedlnost a vnitřní věci a zahraniční věci;

9.

naléhá na Evropskou komisi, členské státy EU a země AKT, aby se společně věnovaly migračním a rozvojovým politikám a aby přezkoumaly jejich součinnost s cílem posílit stejnou měrou účinnost obou politik;

10.

naléhavě žádá členské státy EU, mezinárodní mezivládní instituce a další příslušné instituce, aby navrhly a provedly preventivní opatření a strategie zaměřené na odstranění rasové diskriminace, xenofobie, etnocentrismu a s nimi související nesnášenlivosti vůči migrantům ze zemí AKT;

11.

domnívá se, že společná migrační politika na úrovni EU vyžaduje rozšíření postupu spolurozhodování s Parlamentem a hlasování kvalifikované většiny v Radě, a vyzývá Radu, aby podle toho jednala;

12.

vítá závěry zasedání Rady EU z dubna 2006, které se zabývají nedostatkem pracovních sil ve zdravotnictví v rozvojových zemích;

13.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy EU, aby vypracovaly a uplatňovaly kodex chování EU pro etické přijímání zdravých pracovníků, jak je to uvedeno v závěrech Rady z dubna 2006 (v souladu s ustanoveními Mezinárodní organizace práce (MOP)), a vyjadřuje uznání těm členským státům EU, které tak již učinily, například Spojenému království;

14.

doporučuje, aby byla působnost kodexu chování EU rozšířena na další významné oblasti, jako je vzdělání, a aby byl zdokonalený kodex založen na cíli, aby veřejné i soukromé subjekty, které přijímají pracovníky, zvolily etický přístup k najímání kvalifikovaných migrantů pracujících v jakékoliv oblasti, v níž existuje v zemi jejich původu kritický nedostatek pracovní síly, nebo aby spíše od takového najímání upustily;

15.

podporuje dvoustranné a vícestranné dohody mezi zeměmi původu a přijímajícími zeměmi s cílem:

16.

zdůrazňuje, že dobrovolný kodex chování pro etické přijímání pracovníků, zejména pokud je uplatňován pouze ve veřejném sektoru, je dobrým opatřením, avšak v žádném případě nepostačuje pro vyřešení důsledků rozsáhlé migrace kvalifikovaných pracovníků – jsou nezbytná stimulující opatření v zemích původu i přijímajících zemích;

17.

vyzývá Evropskou unii a země AKT, aby v rozvojových zemích významně zvýšily investice do odborné přípravy a vzdělávání a soustředily se přitom na odvětví trpící nedostatkem pracovních sil, tj. zdravotnictví a školství;

18.

vyzývá země EU a AKT, aby zřídily vnitrostátní a regionální centra excelence, zejména v podobě univerzit a výzkumných institucí, především v oblasti zdraví a vzdělávání; vyzývá dále země EU a AKT, aby uvedená multidisciplinární centra excelence vytvořily případně s využitím Evropského rozvojového fondu (ERF), a to ve všech odvětvích, která jsou významná pro hospodářský růst a udržitelný rozvoj;

19.

domnívá se, že členské státy EU a rozvojové země by měly přijmout iniciativy zaměřené na proaktivní zvyšování kvalifikace pomocí významných investic do vzdělávání; opakovaně vyjadřuje svou podporu cíli „20/20“, tj. že na základní sociální služby (zdravotnictví a školství) bude vyčleněno 20 % z veřejné pomoci severu a 20 % ze státních rozpočtů jihu;

20.

vyzývá rozvojové země, aby využily přínosy z ropné konjunktury v dlouhodobých strategiích a programech pro vzdělávání a odbornou přípravu a aby tyto příjmy využily transparentním způsobem;

21.

naléhavě žádá země AKT, aby rozvinuly své potenciální zdroje hospodářského bohatství a aby věnovaly zvláštní pozornost rozvoji lidských zdrojů a vytvoření zaměstnanosti ve všech příslušných odvětvích s cílem motivovat kvalifikované pracovníky, aby setrvali v zemi svého původu;

22.

naléhavě žádá Evropskou komisi, aby spolupracovala se sekretariátem AKT s cílem definovat hospodářské podpůrné iniciativy v rámci Dohody z Cotonou, které by zemím původu umožnily zlepšit svůj hospodářský profil a snížit podíl nelegální migrace, a tím snížit napětí mezi partnerskými státy v rámci Smíšeného parlamentního shromáždění (JPA);

23.

vyzývá členské státy EU, aby konaly v souladu se zásadami lisabonských cílů, jako například zlepšení kvality vzdělávání a zvýšení podílu zastoupení ženské pracovní síly, s cílem zlepšit nabídku kvalifikované pracovní síly v rámci EU;

24.

zdůrazňuje, že všechny zúčastněné strany pociťují negativní důsledky plýtvání kvalifikovanými pracovními silami, neboť hostitelské země nemohou profitovat z kvalifikace migrantů, země původu čelí ztrátě investic a migranti vykonávají práce, pro něž mají příliš vysokou kvalifikaci;

25.

naléhavé žádá Evropskou komisi, členské státy EU a země AKT, aby učinily rozhodná opatření, jimiž se vypořádají s plýtváním pracovními silami, jako je například mezinárodní nebo dvoustranné uznávání diplomů a kvalifikací či otevřený boj proti diskriminaci při přijímání nových pracovníků;

26.

vyzývá Evropskou komisi, aby předložila návrhy na vytvoření evropského systému uznávání rovnocennosti zahraničních diplomů;

27.

připomíná, že převody pracovních příjmů jsou a měly by zůstat soukromými finančními prostředky, že občanům nelze uložit jejich povinné užití ke stanoveným účelům a že tyto prostředky v žádném případě nenahrazují oficiální rozvojovou pomoc (ODA);

28.

vyzývá členské státy EU a země AKT, aby vypracovaly a uplatňovaly politiky, jež budou maximalizovat pozitivní účinky převodů pracovních příjmů pomocí větších, rychlejších, levnějších a lépe směřovaných převodů, zejména bojem s byrokracií a prostřednictvím lepších bankovních služeb pro malé transakce, aniž by byl trh nadměrně regulován;

29.

vyzývá Evropskou komisi, členské státy EU a země AKT, aby uplatňovaly zejména politiky, jejichž cílem je:

30.

varuje však před rizikem, které vyplývá z nadměrné regulace finančních toků, jež může bránit tokům pracovních příjmů či je znesnadňovat, a vyzývá členské státy EU a Evropský parlament, aby při přezkumu návrhu směrnice o platebních službách na vnitřním trhu vypracovaného Komisí vzaly tyto obavy v úvahu (21);

31.

vyzývá členské státy EU a země AKT, aby podpořily kruhovou migraci pomocí konkrétních opatření zaměřených na zvýšení pružnosti požadavků a postupů pro vstup a zpětné přebírání migrantů jak v cílových zemích, tak v zemích původu, a dále aby podpořily delší a pružnější smlouvy a možnost opětovného vstupu pro kruhové migranty;

32.

vyzývá členské státy EU a země AKT, aby podpořily kruhovou migraci tím, že v jižních zemích vytvoří pro zaměstnance veřejného sektoru (učitele, výzkumné pracovníky a lékaře) systém „dvojího pracovního místa“; opakovaně vyzývá Evropskou komisi, aby vypracovala studii o zkušenostech členských států s těmito „dvojími pracovními místy“;

33.

domnívá se, že by Evropská komise měla v rámci právě připravované směrnice o vysoce kvalifikovaných pracovnících věnovat náležitou pozornost statusu kvalifikovaných migrantů, aby byla podpořena jejich kruhová migrace a/nebo dočasný návrat;

34.

vyzývá členské státy EU a země AKT, aby podnikly nezbytné kroky, s jejichž pomocí zajistí migrantům, kteří se vracejí do země původu, přenositelnost důchodů, přenositelnost zdravotnické péče nebo případně možnost návratu pro účely ošetření do země, kde se tyto služby poskytují;

35.

vyzývá členské státy EU a země AKT, aby v zájmu podpoření kruhové migrace a dočasného návratu přezkoumaly dohody o dvojím občanství;

36.

vyzývá EU, aby možným navrátilcům nabídla během určité lhůty navazující na jejich první návrat možnost opětovného vstupu do EU;

37.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy EU, aby v rámci tematického programu spolupráce se třetími zeměmi v oblasti migrace a azylu navrhly konkrétní iniciativy nebo dokonce zvláštní rozpočtovou položku, které budou určeny na podporu dobrovolného návratu migrantů a budou obsahovat následující prvky:

38.

uznává význam diaspor a sdružení migrantů při upevňování vztahů mezi EU a zeměmi původu, zejména v oblasti migrace; vyzývá k užší spolupráci orgánů v rozvojových zemích a v členských státech EU a k realizaci projektů společného rozvoje;

39.

domnívá se, že společný rozvoj, který spočívá v pochopení a podpoře úlohy, kterou plní diaspory při podněcování rozvoje ve svých zemích původu, by měl být na evropské úrovni plně uznán;

40.

vyzývá hostitelské země a země původu, aby logisticky a finančně podporovaly diaspory a sdružení migrantů v iniciativách zaměřených na začlenění migrantů, kolektivní převod pracovních příjmů a investiční projekty v jejich zemích původu a rozšíření informací týkajících se nabytých práv;

41.

doporučuje vládám zemí původu, aby vytvořily rovněž užší vazby s migranty ustavením zvláštních institucionálních platforem, kde různé zúčastněné veřejné subjekty pracují společně;

42.

uznává a podporuje velký podíl diaspor na podpoře obchodu a hospodářské spolupráce mezi hostitelskými zeměmi a zeměmi původu, především při odstraňování informačních bariér;

43.

vyzývá diaspory, aby se podílely na předávání dovedností a znalostí a usnadňovaly jej, zejména posílením vazeb mezi kvalifikovanými pracovníky žijícími v zemích OECD a pracovníky, kteří zůstali v zemích původu, prostřednictvím vytvoření nadnárodních sítí sdružujících vědecké a výzkumné pracovníky a sítí digitálních univerzit a podporou výuky přes internet; vítá programy řízené v této oblasti Mezinárodní organizací pro migraci (Migranti pro rozvoj v Africe (MIDA)) a Rozvojovým programem OSN (Přenos znalostí osobami usazenými v emigraci (TOKTEN));

44.

vítá vytvoření výzkumných středisek pro migraci v Africe v rámci střediska pro migraci v zemích AKT, která poskytnou spolehlivá data a doplňkové nástroje pro lepší tvorbu politiky a řízení migrace, především vládami zemí AKT;

45.

vítá oznámené zřízení informačních a řídicích středisek pro migraci (22) financovaných v rámci programu EU pro migraci a rozvoj v Africe s cílem poskytnout informace a podporu potenciálním a vracejícím se migrantům a vyzývá členské státy EU, aby uvedená střediska finančně a logisticky podporovaly;

46.

uznává, že nevládní organizace významně přispěly ke zlepšení řízení migračních toků, zejména ke zvýšení podílu migrantů na rozvoji jejich vlastních zemí, a vyzývá k tomu, aby byly nevládní organizace činné v oblasti migrace náležitě podporovány;

47.

zdůrazňuje, že působení diaspor, sdružení migrantů a nevládních organizací musí být provázeno komplexní a účinnou migrační a rozvojovou politikou v přijímajících zemích a v zemích původu;

48.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU, Evropské komisi a Africké unii.

—

které se sešlo ve Wiesbadenu (Německo) ve dnech 25. až 28. června 2007,

—

s ohledem na závěrečnou zprávu skupiny expertů pro Súdán, která byla jmenována na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1591, ze dne 11. října 2006,

—

s ohledem na rozhodnutí Africké unie (AU) z dubna 2004 zřídit misi Africké unie v Súdánu (AMIS),

—

s ohledem na mírovou dohodu o Dárfúru (DPA) uzavřenou v Abuji (Nigérie) dne 5. května 2006 mezi vládou Súdánu a hlavní povstaleckou skupinou Súdánskou osvobozeneckou armádou/hnutím (SLA/M),

—

s ohledem na tripoliskou dohodu o politickém procesu týkajícím se Dárfúru, která byla přijata v Tripolisu ve dnech 28. a 29. dubna 2007,

—

s ohledem na třístrannou dohodu uzavřenou dne 9. dubna 2007 v Addis Abebě mezi vládou Súdánu, Organizací spojených národů a Africkou unií o balíčku nemateriální pomoci a balíčku materiální pomoci,

—

s ohledem na čl. 17 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že myšlenka OSN odpovědnosti za ochranu stanoví, že pokud vnitrostátní orgány v ochraně obyvatelstva v dané zemi zjevně selžou, odpovědnost za zajištění nezbytné ochrany převezmou jiné subjekty,

B.

vzhledem k tomu, že Čína je stálým členem Rady bezpečnosti OSN a privilegovaným obchodním partnerem Súdánu; vzhledem k tomu, že dne 10. května 2007 Čína jmenovala Liu Guijina zvláštním vyslancem pro Dárfúr,

C.

vzhledem k tomu, že Súdán podepsal v roce 2002 tzv. Římský statut ustavující Mezinárodní trestní soud (ICC), avšak neratifikoval jej,

D.

vzhledem k tomu, že nasazení sil Africké unie v Dárfúru lze jednoznačně schválit; vzhledem k tomu, že uvedené síly je však zapotřebí posílit a poskytnout jim odpovídající logistickou a finanční podporu, kterou potřebují k tomu, aby účinně splnily svůj mandát,

1.

vítá přijetí smíšených jednotek AU/OSN vládou Súdánu dne 12. června 2007; připomíná, že vláda Súdánu předběžně přislíbila, že smíšeným jednotkám umožní vstup do Súdánu; zdůrazňuje v této souvislosti význam zajištění co nejrychlejšího rozmístění jednotek a pokračující spolupráce súdánských orgánů a očekává, že vláda Súdánu odzbrojí veškeré milice, včetně jednotek Janjaweed, a zastaví bombardování v oblasti Dárfúru;

2.

odsuzuje veškeré porušování dohod o příměří kteroukoliv ze stran, a zejména veškeré porušení zaměřené přímo na civilní obyvatelstvo nebo mající za cíl humanitární pomoc;

3.

vyzývá vládu Súdánu, aby řádně spolupracovala s Organizací spojených národů a uplatňovala příslušné rezoluce OSN;

4.

vyzývá Organizaci spojených národů, aby jednala v souladu s myšlenkou odpovědnosti za ochranu a zajistila, aby budoucí smíšené jednotky měly neomezený mandát k ochraně civilistů podle Charty OSN;

5.

vyzývá Evropskou unii a další mezinárodní organizace, aby použily příslušná opatření zaměřená na jakékoliv porušování dohod o příměří nebo útočení na civilisty, osoby zasazující se o mír a humanitární pracovníky a aby přijaly veškerá nezbytná opatření, která napomohou skoncovat s beztrestností;

6.

vyzývá Evropskou unii a Africkou unii, aby se spojily v úsilí o vyřešení konfliktu v Dárfúru a upřednostnily komplexní mírový proces, který by zahrnoval konzultace s místními obyvateli v Dárfúru, společenstvími vysídlenců (IDP), ženskými organizacemi a dalšími skupinami občanské společnosti, včetně zastoupení uvedených subjektů; vyzývá mezinárodní společenství, aby dbalo na to, aby prostřednictví Africké unie a Organizace spojených národů bylo pouze východiskem, na jehož základě se bude moci uskutečnit mírové řešení v Dárfúru, a aby podpořily politický dialog v Čadu a Středoafrické republice (SAR), jenž umožní jednání skupin v opozici;

7.

vyzývá mezinárodní společenství, aby dosáhlo dohody ohledně budoucích strategických kroků v oblasti Dárfúru, zahrnulo do veškerých kroků klíčové subjekty, jako např. Čínu a USA, zřídilo kontaktní skupinu schopnou soustavně udržovat a aktualizovat takovou dohodu a vytvořilo tlak na povstalecká hnutí a vládu Súdánu, aby zastavily palbu a zahájily nová mírová jednání;

8.

vyzývá k trvalé mezinárodní podpoře opatření pro budování důvěry, např. vnitrodárfúrského dialogu a konzultací zahrnujících veškeré bojující strany v konfliktu i občanskou společnost, včetně podpory ze strany EU;

9.

vyzývá Súdánské lidové osvobozenecké hnutí (SPLM), aby pomohlo sjednotit veškeré povstalecké frakce v Dárfúru s cílem umožnit jim účast v mezinárodních jednáních; vyzývá mezinárodní společenství, aby vyvinulo tlak na povstalecké skupiny, aby se sjednotily, a dále vyzývá vládu Súdánu, aby poskytla povstalcům dostatek času na změnu seskupení;

10.

vyzývá mezinárodní společenství, Africkou unii a OSN, aby pokračovaly v politickém procesu, který začíná pomocí zbylým povstaleckým skupinám v jejich sjednocení umožňujícím soudržné vyjednávání s těmito skupinami, jejich větší zapojení a posílení struktury vyjednávání;

11.

vyzývá k nejvyšší možné míře spolupráce mezi Středoafrickou republikou, Čadem a vládou Súdánu pomocí diplomatických a mírových prostředků kvůli regionální bezpečnosti v zájmu všech zúčastněných;

12.

vítá tripoliskou dohodu o politickém procesu týkajícím se Dárfúru (2), která naléhavě vyzývá všechny bojující strany, aby „okamžitě ukončily válečný stav a neprodleně se začaly angažovat v podpoře příměří“, varuje, že „každý, kdo bude bránit mírovému procesu v Dárfúru, bude muset nést důsledky svého jednání“, a zdůrazňuje „potřebu trvalého financování mise Africké unie v Súdánu až do jejího přechodu na smíšenou operaci“;

13.

naléhavě žádá vládu Súdánu, aby ratifikovala statut Mezinárodního trestního soudu a jednala v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1593; vyzývá osoby obžalované Mezinárodním trestním soudem, aby se mu vydaly;

14.

uznává přínos Číny, která se zasadila o posun v otázce rozmístění smíšených jednotek OSN; naléhavě žádá Čínu, aby svůj vliv využila při dalších krocích, které budou stavět na krocích nedávno přijatých, a povzbudila vládu Súdánu k obnovení komplexního jednání s veškerými povstaleckými silami s cílem dosáhnout mírového řešení konfliktu;

15.

vyzývá dále veškeré třetí strany, aby ukončily vývoz zbraní pro všechny bojující strany v oblasti a ve svých vztazích se Súdánem podporovaly dodržování lidských práv a mezinárodního míru a bezpečnosti;

16.

za původní příčinu konfliktu v Dárfúru považuje nedostatečný rozvoj a hospodářskou a politickou marginalizaci místních obyvatel a rovněž závažné ekologické problémy související se změnami klimatu, jako je rychle probíhající rozšiřování pouště, rozsáhlé sucho a zhoršující se nedostatek vody;

17.

vyzývá vládu Súdánu a mezinárodní společenství, aby nešetřily úsilím vynaloženým na řešení nedostatečného rozvoje v oblasti Dárfúru, zejména významného problému nedostatku vody, a poskytnutí materiální humanitární pomoci a rovněž pomoci zaměřené na posilování právního státu a politických a hospodářských práv obyvatelstva;

18.

vyzývá všechny strany účastnící se konfliktu, aby upustily od náboru a využívání dětských vojáků mladších 18 let, a vyzývá súdánské orgány, aby ochraňovaly vysídlené děti, především nezletilé osoby bez doprovodu, jak to stanoví příslušné úmluvy;

19.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení Radě AKT-EU, Komisi, vládě a parlamentu Súdánu, Radě bezpečnosti OSN a orgánům AU.