Žaloba podaná dne 30. března 2007 – Komise Evropských společenství v. Polská republika

(Věc C-170/07)

(2007/C 183/26)

Jednací jazyk: polština

Účastnice řízení

Žalobkyně: Komise Evropských společenství (zástupci: J. Hottiaux a K. Herrmann, zmocněnci)

Žalovaná: Polská republika

Návrhová žádání žalobkyně

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Článek 28 ES zakazuje mezi členskými státy množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá omezení s rovnocenným účinkem. Podle judikatury Soudního dvora je v případě neexistence harmonizace nutné „veškerou právní úpravu členských států, která by mohla, ať přímo, nebo nepřímo, skutečně, nebo potenciálně, narušit obchod ve Společenství, […] považovat za opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu“.

Opatření s účinkem rovnocenným množstevnímu omezení dovozu je v rozporu s článkem 28 ES, pokud není odůvodněno na základě článku 30 ES nebo podle judikatury Soudního dvora naléhavými důvody obecného zájmu.

Komise uplatňuje, že polský zákon o silničním provozu (Prawo o ruchu drogowym) stanoví pro motorová vozidla před jejich první registrací v Polsku povinnost technické prohlídky. Vzhledem k tomu, že nová vozidla jsou od této povinnosti osvobozena, v praxi tedy podléhají jen ojetá vozidla dovezená z jiných členských států povinné technické prohlídce před svou registrací v Polsku. Dotyčná povinnost proto představuje opatření, které diskriminuje motorová vozidla dovezená z jiných členských států vůči tuzemským vozidlům. Kromě toho vybírají polské orgány za technickou prohlídku ne nezanedbatelný poplatek, který je téměř dvakrát vyšší než poplatek za pravidelnou prohlídku tuzemského motorového vozidla stejné kategorie. Komise má za to, že polské orgány neuvedly žádné uspokojující odůvodnění tohoto rozdílu. Podle ustálené judikatury jsou vnitrostátní předpisy, které by zatěžovaly dovážené zboží ve srovnání s odpovídajícím tuzemským zbožím dodatečnými náklady, omezeními obchodu uvnitř Společenství ve smyslu článku 28 ES.

Pro odůvodnění takovéhoto opatření by dotyčný členský stát musel prokázat, že je toto opatření nezbytné a přiměřené vzhledem ke sledovanému cíli. Podle článku 30 ES nesmí být opatření prostředkem svévolné diskriminace nebo zastřeného omezování obchodu mezi členskými státy.

Vzhledem k tomu nemůže okolnost, že motorové vozidlo bylo od poslední technické prohlídky provozováno na veřejných silnicích, odůvodňovat za účelem ochrany zdraví a života lidí prohlídku, která je prováděna při registraci vozidla a která konstatuje, že vozidlo nebylo účastníkem nehody a že se nachází v dobrém technickém stavu. Členské státy mohou z tohoto důvodu uložit technickou prohlídku pro motorová vozidla před registrací, to však platí jen za podmínky, že se u této povinnosti nejedná o svévolnou diskriminaci, to znamená, že se vztahuje jak na vozidla dovezená z jiných členských států, tak i na tuzemská vozidla, která se nachází ve stejné situaci. Nestanoví-li však vnitrostátní právní předpisy za stejných okolností technickou prohlídku pro tuzemská, k registraci přihlášená motorová vozidla, jakož i pro vozidla, která jsou dovážena z jiných států, je nutno tyto předpisy považovat za svévolně diskriminační.

Kromě toho polská ustanovení, která omezují obchod uvnitř Společenství, nemohou být odůvodněna ochranou zdraví a života lidí, protože nesplňují podmínky nezbytnosti a proporcionality.

Komise zaprvé uvádí, že bylo-li motorové vozidlo podrobeno v jednom členském státě technické prohlídce, zásada rovnocennosti a vzájemného uznávání vyplývající z čl. 3 odst. 2 směrnice Rady 96/96/ES zavazuje všechny členské státy uznat o tom vydaný doklad, jako by tento doklad vydaly samy. Polské orgány se nemohou dovolávat toho, že by pravidelná technická prohlídka provedená v jiném členském státě byla neplatná. Záznam v dokumentech, které osvědčují registraci, že vozidlo bylo odhlášeno, nemá učinit veškeré technické prohlídky a jiné doklady o jeho technickém stavu neplatnými, naopak odhlášení vozidla nemá s jeho technickým stavem vůbec nic společného. Zadruhé selektivní prohlídka by byla spíše přiměřená ochraně bezpečnosti silničního provozu, pokud by se týkala jen těch motorových vozidel, dovezených z jiných členských států, u kterých existuje důvod pro předpoklad, že představují nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu nebo pro životní prostředí. Komise zatřetí nesdílí názor zastávaný polskou vládou, podle kterého je technická prohlídka nezbytná pro identifikaci motorových vozidel a pro boj proti trestné činnosti. Pro určení kategorie, druhu, označení nebo typu vozidla není nutná žádná speciální technická prohlídka, jejíž náklady jsou téměř dvakrát vyšší než náklady na pravidelnou prohlídku. Tyto údaje jsou obvykle již obsaženy v dokladech vozidla, které se předkládají polským registračním orgánům. Začtvrté Komise odmítá argument polských orgánů týkající se Vídeňské úmluvy. Neexistence příslušné úpravy na mezinárodní úrovni nemá žádný vliv na závazky Polské republiky vůči Společenství.