Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2006/249/39

    Věc F-99/06: Žaloba podaná dne 25. srpna 2006 – Lopez Teruel v. OHIM

    Úř. věst. C 249, 14.10.2006, p. 18–18 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    14.10.2006   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 249/18


    Žaloba podaná dne 25. srpna 2006 – Lopez Teruel v. OHIM

    (Věc F-99/06)

    (2006/C 249/39)

    Jednací jazyk: francouzština

    Účastníci řízení

    Žalobkyně: Adelaida Lopez Teruel (El Casar, Španělsko) (zástupci: G. Vandersanden, L. Levi a C. Ronzi, advokáti)

    Žalovaný: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM)

    Návrhové žádání žalobkyně

    zrušit rozhodnutí Orgánu oprávněného ke jmenování (OOJ) ze dne 20. října 2005, které bylo přijato na základě závěrů učiněných revizním lékařem uvedeným v čl. 59 odst. 1 služebního řádu;

    zrušit v případě potřeby rozhodnutí OOJ ze dne 17. května 2006, kterým se zamítá stížnost podaná žalobkyní ze dne 20. ledna 2006;

    uložit žalované náhradu nákladů řízení.

    Žalobní důvody a hlavní argumenty

    Žalobkyně, která je úředníkem OHIM, předložila lékařská potvrzení odůvodňující její pracovní nepřítomnost ve dnech 7. dubna až 7. srpna 2005. Platnost těchto potvrzení byla zpochybněna ze strany OHIM, který uložil žalobkyni lékařská vyšetření. OHIM na základě těchto vyšetření nařídil žalobkyni, aby nastoupila od 2. srpna 2005 na své pracovní místo. Řízení o revizním vyšetření zahájené na návrh žalobkyně v souladu s čl. 59 odst. 1 služebního řádu potvrdilo neoprávněnost nepřítomnosti žalobkyně.

    Žalobkyně uplatňuje na podporu své žaloby tři žalobní důvody, z nichž první vychází z porušení pátého a šestého pododstavce zmíněného ustanovení. Co se týče pátého pododstavce, žalobkyně kritizuje výpočet dní nepřítomnosti, které označil OHIM na základě lékařského vyšetření za neoprávněné. Pokud jde o šestý pododstavec, žalobkyně má jednak za to, že OOJ postupoval protiprávně, když stanovil jednostranně revizního lékaře, ačkoli nedošlo k neshodě mezi lékařem orgánu a lékařem navrhovaným žalobkyní ohledně určení třetího lékaře. Krom toho lhůta pěti dnů uvedená v dotyčném pododstavci začala plynout až od okamžiku, kdy lékař orgánu kontaktoval lékaře určeného úředníkem. Tato lhůta nemá podpůrně povahu lhůty veřejného pořádku.

    Žalobkyně se ve svém druhém žalobním důvodu dovolává nesprávného odůvodnění a nesprávného stanoviska revizního lékaře, neboť závěry vyplývající z tohoto stanoviska nejsou v souladu s lékařskými nálezy obsaženými v tomto stanovisku.

    Žalobkyně se ve svém třetím žalobním důvodu dovolává porušení povinnosti řádné péče, zásady řádné správy, zásady transparentnosti a práv obhajoby.


    Top