11.6.2005   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 143/16

1.

zrušil rozsudek Soudu prvního stupně (třetího senátu) ze dne 12. ledna 2005 ve věci T-334/03 (1) a zamítl žalobu;

2.

vrátil věc Soudu prvního stupně.

Soud porušil svými výklady obsaženými v bodech 35 a 36 napadeného rozsudku čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 tím, že sice uznal označení „EURO“ za údaj o zeměpisném původu výrobků nebo služeb, toto označení ale zároveň posoudil tak, že je vyloučeno ze zápisu jako ochranná známka Společenství jen tehdy, když označení zeměpisného původu je „podstatné“ pro cílový okruh odběratelů, kterým je určena ochranná známka. Toto je v rozporu s jednoznačným zněním uvedeného článku, který bez další kvalifikace vylučuje údaje o zeměpisném původu ze zápisu. Zároveň vyplývá z rozsudku Soudního dvora ze dne 12. února 2004 ve věci C-363/99, že jsou ze zápisu vyloučena všechna označení nebo údaje, které popisují vlastnosti přihlašovaných výrobků nebo služeb, aniž by mělo význam, zda jsou tyto vlastnosti „podstatné“.

Soud porušil svými výklady obsaženými v bodech 36 až 43 napadeného rozsudku čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 tím, že sice uznal označení „PREMIUM“ za údaj o jakosti, ale zároveň na toto označení odmítl použít uvedené ustanovení. Článek 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94 bez další kvalifikace vylučuje údaje o hodnotě ze zápisu, protože každý z konkurentů přihlašovatele musí mít právo používat údaje o hodnotě, aniž by byl omezen právy třetích osob k ochranné známce na takové údaje. Argument Soudu (bod 39), podle kterého označení jako „PREMIUM“ musí být posuzována (jen) podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94, je v projednávaném případě nevhodný. Protože označení „PREMIUM“ jako údaj o jakosti spadá již pod čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, není třeba se dále odvolávat na čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení.

Podle zásad stanovených v rozsudcích Soudního dvora, které jsou uvedeny v bodu 44 napadeného rozhodnutí, je ochranná známka, která se skládá z popisných částí, také popisná jako celek, pokud není stanoveno, že celkové označení má jako celek jiný význam než jeho jednotlivé části. V projednávaném případě je zřejmé, že označení „EUROPREMIUM“ – představující z jazykového hlediska běžné spojení obou částí „EURO“ a „PREMIUM“ – také v této spojitosti neoznačuje nic jiného, než že se u přihlašovaného zboží a služeb jedná o zboží a služby evropského původu s obzvláštní kvalitou.

Z výše uvedených důvodů tedy napadené rozhodnutí představuje porušení čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení č. 40/94, a musí být tedy zrušeno.