Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2005/006/22

    Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 28. října 2004 ve věci C-148/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht München): Nürnberger Allgemeine Versicherungs AG proti Portbridge Transport International BV (Bruselská úmluva — Články 20 a 57 odst. 2 — Nedostavení se žalovaného k soudu — Žalovaný, který má trvalé bydliště na území jiného smluvního státu — Ženevská úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě — Rozpor úmluv)

    Úř. věst. C 6, 8.1.2005, p. 13–13 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

    8.1.2005   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 6/13


    ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

    (třetího senátu)

    ze dne 28. října 2004

    ve věci C-148/03 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Oberlandesgericht München): Nürnberger Allgemeine Versicherungs AG proti Portbridge Transport International BV (1)

    (Bruselská úmluva - Články 20 a 57 odst. 2 - Nedostavení se žalovaného k soudu - Žalovaný, který má trvalé bydliště na území jiného smluvního státu - Ženevská úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě - Rozpor úmluv)

    (2005/C 6/22)

    Jednací jazyk: němčina

    Ve věci C-148/03, jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle protokolu ze dne 3. června 1971 o výkladu úmluvy ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Soudním dvorem, podaná rozhodnutím Oberlandesgericht München (Německo) ze dne 27. března 2003, došlým Soudnímu dvoru dne 31. března 2003, v řízení Nürnberger Allgemeine Versicherungs AG proti Portbridge Transport International BV, Soudní dvůr (třetí senát), ve složení A. Rosas, předseda senátu, R. Schintgen (zpravodaj) a N. Colneric, soudci, generální advokát: A. Tizzano, vedoucí soudní kanceláře: R. Grass, vydal dne 28. října 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

    Článek 57 odst. 2 písm. a) úmluvy ze dne 27. září 1968 o soudní příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ve znění úmluvy ze dne 9. října 1978 o přistoupení Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, úmluvy ze dne 25. října 1982 o přistoupení Helénské republiky, úmluvy ze dne 26. května 1989 o přistoupení Španělského království a Portugalské republiky a úmluvy ze dne 29. listopadu 1996 o přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, musí být vykládán v tom smyslu, že soud smluvního státu, u kterého je žalován žalovaný, který má trvalé bydliště na území jiného smluvního státu, může založit svou příslušnost na zvláštní úmluvě, jejíž smluvní stranou je rovněž prvně jmenovaný stát a která obsahuje zvláštní pravidla o soudní příslušnosti, i když se žalovaný v rámci dotčeného řízení nevyjádří k věci samé.


    (1)  Úř. věst. C 146, 21.6.2003.


    Top