„Je v souladu s právem vykládat článek 34 směrnice 93/38/ES (1) (nebo analogicky článek 36 směrnice 92/50/ES (2)) jako pružné normy v tom smyslu, že umožňují zadavateli v případě přidělování zakázek metodou hospodářsky nejvýhodnější nabídky stanovit ve vyhlášení veřejné soutěže nebo v zadávací dokumentaci kritéria obecným způsobem a následně povolit Komisi udělující zakázky případně specifikovat nebo doplnit tato kritéria, pokud je to nezbytné, přičemž tuto specifikaci nebo doplnění provede před otevřením obálek obsahujících nabídky a přičemž tato specifikace nebo doplnění neobsahuje nová kritéria ve vztahu ke kritériím předem určeným ve vyhlášení veřejné soutěže nebo musí být naopak uvedená právní norma vykládána jako rigidní, která ukládá zadavateli analyticky stanovit kritéria pro přidělení zakázky ve vyhlášení veřejné soutěže nebo v zadávací dokumentaci, a to v každém případě před sestavením užšího seznamu uchazečů nebo před výzvou a která vylučuje, že Komise udělující zakázky může jakýmkoliv způsobem zasáhnout tím, že specifikuje nebo doplní předem stanovená kritéria nebo vytvoří podkritéria nebo podbody, neboť každé určení kritérií pro přidělení zakázky z důvodu transparence musí být obsaženo ve vyhlášení veřejné soutěže nebo v zadávací dokumentaci?

Je třeba považovat tradiční způsob výkladu, ke kterému dospěla judikatura Consiglio di Stato, která připouští zásah doplněním kritérií ze strany Komise udělující zakázky před otevřením obálek obsahujících nabídky, za slučitelný s právem Společenství?

Může v rámci pružného výkladu normy, odůvodněného výrazem ‚pokud možné‘ zadavatel vydat Podmínky účasti, které ve vztahu ke kritériu pro přidělení zakázky (v projednávaném případě organizační a podpůrné podmínky) stanoví přidělení bodů na základě neodvolatelného uvážení zadavatele s odkazem na komplexní řadu kritérií, která nejsou ve vyhlášení veřejné soutěže odstupňována, což vede v tomto smyslu zčásti k tomu, že je blíže neurčené nebo v každém případě právní norma ukládá maximální přesnost ve vyjádření kritérií, která je neslučitelná s nedostatkem odstupňování těchto kritérií ve vyhlášení veřejné soutěže a v případě oprávněnosti tohoto předpokladu v důsledku uznání pružnosti normy a nepovinnosti odstupňování všech prvků, a tedy v případě nedostatku výslovného svěření oprávnění Komisi ve vyhlášení veřejné soutěže, může být připuštěn doplňující - specifikující zásah Komise (který se jednoduše vyřeší tím, že se přidělí samostatný význam a relativní vážnost každému jednotlivému prvku, který se ve vyhlášení veřejné soutěže zamýšlel hodnotit, prostřednictvím celkového přidělení nejvýše 25 bodů) nebo se naopak musí použít Podmínky účasti doslovně a přidělit body na základě jednotného hodnocení různých a komplexních prvků, které bere v úvahu zvláštní zákon?

Je v každém případě ve světle uvedených ustanovení v souladu s právem obecně přiznat Komisi udělující zakázky, která musí hodnotit nabídky nezávisle na způsobu vyjádření ve vyhlášení veřejné soutěže v nabídkovém řízení metodou hospodářsky nejvýhodnější nabídky, avšak pouze ve vztahu k souboru prvků, které musejí být hodnoceny, oprávnění sama omezit obecným způsobem samotné řízení tím, že specifikuje prováděcí parametry kritérií předem stanovených ve vyhlášení veřejné soutěže a může být takové oprávnění Komise vykonáváno tím způsobem, že vytvoří podkritéria, podbody nebo jednoduše stanoví specifičtější kritéria, která provádějí kritéria stanovená obecným způsobem ve vyhlášení veřejné soutěže nebo v zadávací dokumentaci, samozřejmě vždy před přistoupením k otevření obálek?