EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document C2004/217/02

Rozsudek Soudního dvora (druhého senátu) ze dne 8. července 2004 ve spojených věcech C-502/01 a C-31/02 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Sozialgericht Hannover a Sozialgericht Aachen): Silke Gaumain-Cerri proti Kaufmännische Krankenkasse-Pflegekasse a Maria Barth proti Landesversicherungsanstalt Rheinprovinz (Sociální zabezpečení — Volný pohyb pracovníků — Smlouva o ES — Nařízení (EHS) č. 1408/71 — Dávky určené k pokrytí rizika odkázanosti na péči třetího — Platba příspěvků na starobní pojištění třetí osoby poskytující péči osobě odkázané na její péči v rámci pojištění pro případ odkázanosti)

Úř. věst. C 217, 28.8.2004, p. 1–2 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)

28.8.2004   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 217/1


ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA

(druhého senátu)

ze dne 8. července 2004

ve spojených věcech C-502/01 a C-31/02 (žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce Sozialgericht Hannover a Sozialgericht Aachen): Silke Gaumain-Cerri proti Kaufmännische Krankenkasse-Pflegekasse a Maria Barth proti Landesversicherungsanstalt Rheinprovinz (1)

(Sociální zabezpečení - Volný pohyb pracovníků - Smlouva o ES - Nařízení (EHS) č. 1408/71 - Dávky určené k pokrytí rizika odkázanosti na péči třetího - Platba příspěvků na starobní pojištění třetí osoby poskytující péči osobě odkázané na její péči v rámci pojištění pro případ odkázanosti)

(2004/C 217/02)

Jednací jazyk: němčina

Ve spojených věcech C-502/01 a C-31/02, jejichž předmětem je žádost Sozialgericht Hannover (Německo) (C-502/01) a Sozialgericht Aachen (Německo) (C-31/02) zaslaná Soudnímu dvoru na základě článku 234 ES směřující k získání ve sporech probíhajících před těmito soudy mezi Silkou Gaumain-Cerri a Kaufmännische Krankenkasse-Pflegekasse a mezi Marií Barth a Landesversicherungsanstalt Rheinprovinz, rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu ustanovení Smlouvy o ES a sekundárního práva týkajících se volného pohybu občanů Unie, a zejména nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996 (Úř. věst. 1997, L 28, s. 1), Soudní dvůr (druhý senát), ve složení C. W. A. Timmermans, předseda senátu, J.-P. Puissochet (zpravodaj) a R. Schintgen, F. Macken a N. Colneric, soudci, generální advokát: A. Tizzano, tajemník: R. Grass, vydal dne 8. července 2004 rozsudek, jehož výrok je následující:

1.

Plnění, jako je platba subjektem poskytujícím pojištění pro případ odkázanosti příspěvků na starobní pojištění třetí osoby poskytující domácí péči osobě odkázané na její péči za podmínek věcí v hlavních řízeních, je dávkou v nemoci ve prospěch osoby odkázané na péči třetího podléhající nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství, ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením Rady (ES) č. 118/97 ze dne 2. prosince 1996.

2.

Pokud jde o dávky, jako jsou dávky německého pojištění pro případ odkázanosti vyplácené za podmínek věcí v hlavních řízeních pojištěnci, který má bydliště na území příslušného státu, nebo osobě, která má bydliště na území jiného členského státu a na kterou se vztahuje toto pojištění jakožto na rodinného příslušníka pracovníka, brání Smlouva, a zejména článek 17 ES, jakož i nařízení č. 1408/71 ve znění pozměněném a aktualizovaném nařízením č. 118/97, tomu, aby platba příspěvků na starobní pojištění příslušníka jednoho členského státu, který má úlohu třetí osoby poskytující péči příjemci těchto dávek, byla odmítnuta příslušnou institucí z důvodu, že tato třetí osoba nebo zmíněný příjemce má bydliště v jiném členském státě, než je příslušný stát.


(1)  Úř. věst. C 84, 6.4.2002,

Úř. věst. C 109, 4.5.2002.


Top