1)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 [prvním a druhým odstavcem] Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že:

2)

Musí být čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec Smlouvy o Evropské unii ve spojení s článkem 47 [prvním a druhý odstavcem] Listiny základních práv Evropské unie vykládán v tom smyslu, že soudce, který je členem soudního kolegia, které má rozhodnout o splnění požadavků nezávislosti a nestrannosti jiného soudce (přiděleného soudnímu kolegiu, který má rozhodovat o povolení trestního stíhání soudce Nejvyššího soudu), může zaprvé navrhnout vyloučení z tohoto kolegia jakéhokoli jiného soudce (soudců) vylosovaného ze všech soudců Nejvyššího soudu, pokud byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu ve vadném řízení (přičemž jde o vadnost zásadní povahy), což znemožňuje, aby soud, ke kterému náleží, byl považován za nezávislý a nestranný soud, zřízený zákonem, a zadruhé může navrhnout, aby o takovém návrhu nerozhodoval soudce, který byl v takto vadném postupu rovněž jmenován soudcem Nejvyššího soudu?

3)

V případě, že návrh uvedený v bodě II nebude projednán (z důvodu rozhodnutí vnitrostátního soudu), může soudce, který takový návrh podal, odmítnout účast v řízení o ověření souladu s požadavky nezávislosti a nestrannosti jiného soudce Nejvyššího soudu, nebo se musí na vydání rozhodnutí podílet a nechat na účastníkovi, zda jej chce napadnout z důvodu porušení práva účastníka na rozhodnutí soudem, který splňuje požadavky stanovené v článku 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a čl. 47 [prvním a druhém odstavci] Listiny základních práv Evropské unie?

4)

Má vliv na vadnost složení soudního kolegia – v řízení o ověřování dodržování požadavků nezávislosti a nestrannosti soudcem Nejvyššího soudu – v kontextu čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o Evropské unii a čl. 47 [prvního a druhého odstavce] Listiny základních práv Evropské unie, pokud z pěti soudců, kteří jsou členy soudního kolegia, byli pouze dva jmenováni soudcem Nejvyššího soudu v rámci vadného řízení (přičemž jde o vadnost zásadní povahy), to znamená lze v tomto případě dále pokračovat v řízení a vydat rozhodnutí, protože většina členů určeného kolegia byla jmenována soudci Nejvyššího soudu řádným postupem?