—

zrušil rozhodnutí Rady (SZBP) 2022/307 ze dne 24. února 2022, kterým se mění rozhodnutí 2012/642/SZBP o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku, (1) v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobkyni;

—

zrušil prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/300 ze dne 24. února 2022, kterým se provádí článek 8a nařízení (ES) č. 765/2006 o omezujících opatřeních vzhledem k situaci v Bělorusku (2) v rozsahu, v němž se vztahuje na žalobkyni;

—

uložil Radě náhradu veškerých nákladů řízení včetně nákladů řízení vynaložených žalobkyní.

1.

První žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, kterého se žalovaná dopustila tím, že měla za to, že žalobkyně přispívá k činnostem režimu Lukašenka umožňujícím protiprávní překračování vnějších hranic Unie, přestože je toto tvrzení zjevně neopodstatněné.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z porušení obecné zásady proporcionality v rozsahu, v němž jsou ekonomické důsledky omezujících opatření přijatých vůči žalobkyni nepříjemné a nepřiměřené vzhledem k cílům, kterých mají napadené akty dosáhnout, což neučinily.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení povinnosti uvést odůvodnění stanovené v čl. 296 druhém pododstavci SFEU, jelikož odůvodnění napadených aktů je čistě formální.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení práva na obhajobu a práva na spravedlivý proces, jelikož žalobkyně nemohla být nikdy vyslechnuta před uložením napadených omezujících opatření a nemohla řádně vykonat své právo na obhajobu, včetně práva na spravedlivý proces, zejména na základě čl. 6 odst. 3 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 48 odst. 2 Listiny základních práv. Pokud by se takové předchozí slyšení konalo včas, žalobkyně by mohla informovat Radu o jejím sdělení Evropské komisi ze dne 13. listopadu 2021 a o ukončení její činnosti v Minsku.