This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62022TN0110
Case T-110/22: Action brought on 28 February 2022 — Kremer v Commission
Věc T-110/22: Žaloba podaná dne 28. února 2022 – Kremer v. Komise
Věc T-110/22: Žaloba podaná dne 28. února 2022 – Kremer v. Komise
Úř. věst. C 158, 11.4.2022, p. 14–15
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 158, 11.4.2022, p. 11–12
(GA)
11.4.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 158/14 |
Žaloba podaná dne 28. února 2022 – Kremer v. Komise
(Věc T-110/22)
(2022/C 158/17)
Jednací jazyk: francouzština
Účastnice řízení
Žalobkyně: Christiane Kremer (Brusel, Belgie) (zástupci: D. Grisay a A. Ansay, advokáti)
Žalovaná: Evropská komise
Návrhová žádání
Žalobkyně navrhuje, aby Tribunál:
— |
vyhověl této žalobě na zrušení/určení mimosmluvní odpovědnosti, |
— |
prohlásil žalobu za přípustnou a v důsledku toho:
|
— |
podpůrně:
|
— |
uložil Komisi náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Na podporu žaloby předkládá žalobkyně čtyři žalobní důvody.
1. |
První žalobní důvod vycházející z protiprávnosti čl. 77 odst. 1 služebního řádu úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a čl. 11 odst. 2 přílohy VIII služebního řádu. Žalobkyně tvrdí, že výše uvedená ustanovení stanoví, že úředník musí rozhodnout o převodu svých nároků na důchod získaných ve vnitrostátním systému do důchodového systému Evropské unie ve lhůtě deseti roků od zahájení své činnosti ve službě institucí Evropské unie. Úředník, který převod provedl, však může správně vypočíst rozsah svého případného převodu teprve v okamžiku svého odchodu do důchodu, a to zejména z důvodu pravidla omezujícího výši důchodů na 70 %. Žalobkyně z toho vyvozuje, že toto pravidlo zakládá rozdílné zacházení ve vztahu k úředníkovi, který strávil celý svůj služební postup v evropském systému, čímž porušuje zásadu zákazu diskriminace. |
2. |
Druhý žalobní důvod vycházející z nesplnění povinnosti pomoci a povinnost péče uvedených v článku 24 služebního řádu. Žalobkyně tvrdí, že úředníci při převodu svých nároků na důchod z vnitrostátního systému do důchodového systému Evropské unie obvykle dostávají od Komise tabulku, v níž se uvádí, zda mají nárok na náhradu nezohledněného pojistně-matematického ekvivalentu částek příspěvků do jejich původního vnitrostátního systému, které nejsou započítány do důchodového systému Unie. Krom toho se náhrada obecně provádí bez jakýchkoli omezení nebo zvláštních postupů. Žalobkyně však tvrdí, že neobdržela takovou tabulku, ani žádnou náhradu. |
3. |
Třetí žalobní důvod vycházející z porušení zásady rovnosti zacházení a zákazu diskriminace. Žalobkyně se domnívá, že existuje diskriminace mezi některými úředníky, kterým se při převodu jejich nároků na důchod poskytuje náhrada a dalšími úředníky, v jejichž případě tomu tak není, přičemž tato diskriminace není odůvodněna objektivním kritériem. |
4. |
Čtvrtý žalobní důvod vycházející ze zpochybnění mimosmluvní odpovědnosti za bezdůvodné obohacení v neprospěch žalobkyně. |