EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62022TN0086

Věc T-86/22: Žaloba podaná dne 15. února 2022 – Associazione „Terra Mia Amici No Tap“ v. EIB

Úř. věst. C 165, 19.4.2022, p. 36–38 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Úř. věst. C 165, 19.4.2022, p. 31–32 (GA)

19.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 165/36


Žaloba podaná dne 15. února 2022 – Associazione „Terra Mia Amici No Tap“ v. EIB

(Věc T-86/22)

(2022/C 165/45)

Jednací jazyk: italština

Účastníci řízení

Žalobce: Associazione „Terra Mia Amici No Tap“ (Melendugno, Itálie) (zástupce: A. Calò, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

rozhodl, že Evropská investiční banka úmyslně prohlásila žádost o přezkum podanou sdružením, které je žalobcem, za nepřípustnou a podanou po uplynutí lhůty;

uložil Evropské investiční bance povinnost vydat rozhodnutí o zrušení financování poskytnutého společnosti TAP AG;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce čtyři žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod týkající se údajné nepřípustnosti žádosti o přezkum.

V této souvislosti žalobce tvrdí, že byla porušena Aarhuská úmluva a nařízení (ES) č. 1367/2006 (1) ze dne 6. září 2006 a nařízení (EU) č. 2021/1767 (2), body 1, 6 a 9 preambule prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách. Konkrétně EIB měla zrušit poskytnuté financování vzhledem k tomu, že se žádost o přezkum týkala správního aktu ve smyslu práva životního prostředí.

2.

Druhý žalobní důvod týkající se neplatnosti žádosti o přezkum v důsledku jejího údajného podání po uplynutí lhůty.

V této souvislosti žalobce tvrdí, že byla porušena Aarhuská úmluva a nařízení (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 a nařízení (EU) č. 2021/1767, body 1, 6 a 9 preambule prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách. Konkrétně EIB nezrušila poskytnuté financování a nepřijala nový, samostatný a odlišný akt od aktu, kterým předtím financování poskytla. V každém případě šestitýdenní lhůta pro podání žádosti o přezkum musí být počítána od zprovoznění díla vzhledem k tomu, že podle smlouvy musel příjemce financí vyhovět normám EIB k tomuto datu.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z porušení bodu 36 prohlášení EIB o environmentálních a sociálních zásadách a normách vydaného roku 2009.

V této souvislosti žalobce tvrdí, že článek 36 výslovně stanoví, že EIB požaduje, aby všechny projekty, které financuje, respektovaly alespoň:

použitelné vnitrostátní právní předpisy v oblasti životního prostředí;

použitelné právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména směrnici o posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice o ochraně přírody, jakož i odvětvové směrnice a „průřezové“ směrnice;

zásady a normy relevantních mezinárodních úmluv v oblasti životního prostředí začleněných do unijního práva.

Podle názoru žalobce nebyl v daném případě respektován žádný z uvedených bodů.

Byla totiž prokázána následující porušení:

a.

právní předpisy Unie v oblasti životního prostředí, a zejména:

a.I

bod 36 odůvodnění ve spojení s články 4 a 14 nařízení (EU) 347/2013 (neexistence analýzy nákladů a přínosů);

a.II

bod 31 odůvodnění nařízení č. 347/2013 ve spojení s čl. 5 odst. 1 a přílohou IV bodem 1 směrnice 2011/92/EU (externí kumulativní vlivy);

a.III

bod 31 odůvodnění nařízení č. 347/2013 ve spojení s čl. 5 odst. 1 a přílohou IV bodem 1 směrnice 2011/92/EU (interní kumulativní vlivy) – zákaz „fragmentační taktiky“;

a.IV

článek 2 odst. 1 směrnice 2011/92/EU, čl. 6 odst. 3 a 4 směrnice o ochraně přírodních stanovišť;

a.V

článek 4 odst. 4 směrnice 2009/147 směrnice o ochraně ptáků;

a.VI

bod 30 odůvodnění a článek 9 nařízení 1367/2006 ve spojení s článkem 6 směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí (transparentnost a účast);

a.VII

bod 28 odůvodnění ve spojení s článkem 7 nařízení (EU) 347/2013 (právní předpis o ochraně přírodních stanovišť);

a.VIII

porušení čl. 191 odst. 1 SFEU společně s porušením prohlášení Evropské investiční banky o environmentálních a sociálních zásadách a normách, schváleného správní radou dne 3. února 2009.

b.

italské právní předpisy, a zejména:

b.I

legislativní nařízení 42/2004, kterým se provádí Evropská úmluva o krajině, článek 26;

b.II

legislativní nařízení 42/2004, kterým se provádí Evropská úmluva o krajině, článek 146;

b.III

článek 14b zákona č. 241 ze dne 7. srpna 1990 týkající se mezirezortní konference;

b.IV

ustanovení A57 ministerského nařízení 223/14 o slučitelnosti s životním prostředím;

b.V

legislativní nařízení 152/06 (neexistence sankcí);

b.VI

článek 452c trestního zákoníku (ekologická katastrofa).

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013.

V této souvislosti žalobce tvrdí, že nikdy nebyla provedena příslušná analýza nákladů a přínosů.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1767 ze dne 6. října 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1367/2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 356, 8.10.2021, s. 1).


Top