Kasační opravný prostředek podaný dne 16. srpna 2022 Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska proti rozsudku Tribunálu (druhého rozšířeného senátu) vydanému dne 8. června 2022 ve spojených věcech T-363/19 a T-456/19, Spojené království a ITV v. Komise

(Věc C-555/22 P)

(2022/C 441/11)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek: Spojené království Velké Británie a Severního Irska (zástupci: L. Baxter, zmocněnec, P. Baker QC a T. Johnston, Barrister)

Další účastnice řízení: Evropská komise, ITV plc, LSEGH (Luxembourg) Ltd, London Stock Exchange Group Holdings (Italy) Ltd

Návrhová žádání účastníka řízení podávajícího kasační opravný prostředek

Účastník řízení podávající kasační opravný prostředek (dále jen „navrhovatel“) navrhuje, aby Soudní dvůr:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatel na podporu kasačního opravného prostředku uplatňuje pět důvodů:

Tribunál se zaprvé dopustil nesprávného právního posouzení nebo porušil unijní právo, jelikož zkreslil skutkový stav a nesprávně jej právně kvalifikoval, když dospěl k závěru, že referenčním systémem jsou právní předpisy Spojeného království použitelné na ovládané zahraniční společnosti.

Tribunál se zadruhé dopustil nesprávného právního posouzení, když konstatoval, že právní předpisy Spojeného království použitelné na ovládané zahraniční společnosti poskytují výhodu. Toto nesprávné právní posouzení bylo důsledkem zkreslení skutkového stavu a jeho nesprávné kvalifikace, pokud jde o úlohu významných rozhodovacích funkcí v právních předpisech Spojeného království použitelných na ovládané zahraniční společnosti a vztah mezi kapitolami 5 a 9.

Tribunál se zatřetí dopustil nesprávného právního posouzení při hodnocení cíle a selektivity právních předpisů Spojeného království použitelných na ovládané zahraniční společnosti. V napadeném rozsudku došlo několikrát ke zkreslení skutkového stavu a ke zjevně nesprávnému pochopení, pokud jde o úlohu významných rozhodovacích funkcí v právních předpisech Spojeného království použitelných na ovládané zahraniční společnosti a vzájemný vztah mezi jejich kapitolami 5 a 9. Tribunál rovněž v rozporu s povinností uvést odůvodnění nezaznamenal klíčové námitky obsažené v návrhu Spojeného království nebo se s nimi nevypořádal.

Tribunál se začtvrté nevypořádal s argumentem Spojeného království, že rozlišování mezi významnými rozhodovacími funkcemi Spojeného království a kapitálem spojeným se Spojeným královstvím, které bylo provedeno v rozhodnutí Komise (1), je v rozporu s povinností uvést odůvodnění iracionální. Tribunál dále odmítl odůvodnění administrativní proveditelnosti ze dvou důvodů souvisejících s údajným nedostatkem důkazů, které mu byly předloženy; žádný z nich nebyl udržitelný a oba spočívaly v jasném zkreslení skutkových okolností, které byly Tribunálu předloženy coby důkazní materiál.

Odůvodnění Tribunálu zapáté obsahuje zjevně nesprávné právní posouzení, pokud jde o požadavek svobody usazování a význam rozsudku ze dne 12. září 2006, Cadbury Schweppes a Cadbury Schweppes Overseas, C-196/04, EU:C:2006:544 (dále jen „věc Cadbury Schweppes“), které vedlo k nezohlednění této věci. Závěr Tribunálu týkající se této věci je stižen několika pochybeními. Zaprvé vychází z nepochopení úlohy významných rozhodovacích funkcí v právních předpisech Spojeného království použitelných na ovládané zahraniční společnosti. Zadruhé Tribunál podle všeho předpokládal, že Spojené království přijalo ryze teritoriální systém. Zatřetí v této části napadeného rozsudku nebyly zaznamenány podstatné argumenty Spojeného království týkající se dopadu judikatury ve věci Cadbury Schweppes na koncipování jeho právních předpisů použitelných na ovládané zahraniční společnosti nebo nebyly vypořádány.

(1)  Rozhodnutí Komise (EU) 2019/1352 ze dne 2. dubna 2019 o státní podpoře SA.44896, kterou poskytlo Spojené království v souvislosti s daňovým osvobozením příjmů z financování v rámci skupiny („Group Financing Exemption“) týkajícím se ovládaných zahraničních společností (Úř. věst. 2019, L 216, s. 1).