—

rozhodl, že nařízení Komise (EU) č. 2021/468 porušuje článek 6 nařízení (ES) č. 178/2002 a článek 8 nařízení (ES) č. 1925/2006; že je tedy postižen vadou spočívající v nesprávném právním posouzení;

—

rozhodl, že nařízení (EU) č. 2021/468 je postižen vadou spočívající ve zneužití pravomoci;

—

rozhodl, že nařízení (EU) č. 2021/468 a jeho právní základ, nařízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 22. listopadu 2017 jsou postižena vadou spočívající ve zjevně nesprávném posouzení;

—

rozhodl, že nařízení (EU) č. 2021/468 porušuje zásadu právní jistoty;

—

rozhodl, že nařízení (EU) č. 2021/468 porušuje zásadu proporcionality;

—

zrušil nařízení Komise (EU) č. 2021/468 ze dne 18. března 2021, kterým se mění příloha III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, pokud jde o botanické druhy obsahující deriváty hydroxyanthracenu;

—

uložil Evropské komisi náhradu veškerých nákladů řízení.

1.

První žalobní důvod vycházející z právních vad. Žalobkyně v tomto ohledu uplatňuje skutečnost, že napadené nařízení porušuje článek 8 nařízení (ES) č. 1925/2006 (1), který vyžaduje určení rizika, tím, že zařazuje do části A přílohy III tohoto nařízení výše uvedené látky a přípravky, přestože existují vědecké nejasnosti a tím, že do části C přílohy III zařazuje jiné výrobky než látky, porušuje článek 6 nařízení (ES) č. 178/2002 (2) z důvodu, že vychází z částečného hodnocení rizik, které není v souladu s právními předpisy.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející ze zneužití pravomoci z důvodu, že řada přesných, možných a shodujících se indicií prokazuje, že cíl ochrany zdraví spotřebitelů, jehož se dovolává Komise, neodpovídá realitě. Žalobkyně tvrdí, že účinkem napadeného nařízení je zejména vyhradit právo používat přípravky a látky obsahující deriváty hydroxyanthracenu (dále jen „HAD“) uvedené v části A přílohy III nařízení (ES) č. 1925/2006 pouze pro léčivé přípravky, přestože to není sledovaným cílem.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z vad spočívajících ve zjevně nesprávném posouzení. Podle žalobkyně stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 22. listopadu 2017, z něhož vychází napadené nařízení, je postiženo několika vadami spočívajícími ve zjevně nesprávném posouzení, jelikož EFSA ohodnotil genotoxické a karcinogenní riziko HAD bez dodržení vlastních metod pro posuzování rizik, ani metod pro posuzování rizik OECD a vyvodil z nich závěry, které odporují závěrům Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Napadené nařízení je tedy postiženo vadami spočívajícími ve zjevně nesprávném posouzení, neboť Komise umístila do části A přílohy III nařízení (ES) č. 1925/2006 látky a přípravky, zatímco ze stanoviska EFSA ze dne 22. listopadu 2017 vyplývá vědecká nejistota a dále neuplatnila zásadu ALARA na opatření pro správu rizik a konečně nevzala v potaz vývoj vědeckých znalostí, k němuž došlo po vydání stanoviska EFSA ze dne 22. listopadu 2017.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z porušení zásady právní jistoty z důvodu, že znění napadeného nařízení je nesoudržné vzhledem k tomu, že jednak odkazuje na výraz „přípravky“, přestože tento výraz není nikde definován, a jednak se některé HAD látky zdají být současně zakázány a povoleny s kontrolou, a konečně Standing Committee on Plants, Animals, Food and Feed (Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva) měl text upřesnit.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z porušení zásady proporcionality, podle něhož napadené nařízení zařazuje do části A přílohy III nařízení (ES) č. 1925/2006 látky, aniž stanoví jakýkoli práh, což vede k tomu, že je zakazuje, přestože tento zákaz nění nezbytný k dosažení sledovaného cíle ochrany veřejného zdraví.