1)

Je v řízení o žalobě podané za účelem uplatnění restitučních účinků určení neplatnosti ujednání, podle kterého výdaje související s uzavřením smlouvy nese úvěrovaný, slučitelné s čl. 6 odst. 1 a čl. 7 odst. 1 směrnice 93/13 (1) stanovit k uplatnění nároku promlčecí lhůtu deseti let od okamžiku vyčerpání účinků ujednání vypořádáním poslední platby, kdy má spotřebitel vědomost o skutečnostech zakládajících zneužívající povahu ujednání, nebo je nezbytné, aby měl spotřebitel k dispozici rovněž informace o právním posouzení těchto skutečností?

Pokud je nutná vědomost o právním posouzení skutečností, závisí započetí běhu lhůty na existencí ustálené judikatury k neplatnosti ujednání, nebo může vnitrostátní soud zohlednit různé jiné okolnosti?

2)

Je-li pro možnost uplatnit nárok restituční žalobou stanovena dlouhá, desetiletá promlčecí lhůta, musí spotřebitel mít možnost se dozvědět o zneužívající povaze ujednání a o právech, která mu přiznává směrnice, než promlčecí lhůta začne běžet, nebo než uplyne?