1.1

Může být za soutěžitele podniků, které jsou adresáty rozhodnutí vydaného vnitrostátním regulačním orgánem ve smyslu čl. 4 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (1) ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice), považován podnik, který je registrován v jiném členském státě, v němž rovněž působí, a který sám o sobě neposkytuje služby elektronických komunikací na trhu, jehož se dané rozhodnutí týká, za předpokladu, že na referenčním trhu je přítomen jeden z podniků, který je prvně jmenovaným podnikem přímo ovládán a který na tomto trhu působí jako poskytovatel služeb a soutěží na něm s podniky, které jsou adresáty zmíněného rozhodnutí?

1.2

Je k zodpovězení otázky 1.1 nezbytné posoudit, zda mateřská společnost, která má v úmyslu podat opravný prostředek, tvoří hospodářskou jednotku s podnikem, jejž ovládá a který soutěží na referenčním trhu?

2.1

Představuje dražba, kterou uskutečňuje vnitrostátní regulační orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 rámcové směrnice a článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES (2) dne 7. března 2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací (autorizační směrnice) a jejímž předmětem jsou práva na užívání frekvencí na podporu zavádění 5G související s doplňkovými službami bezdrátových širokopásmových komunikací, postup, jehož cílem je ochrana hospodářské soutěže? Je třeba mít rovněž za to, že rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu, kterým se prohlašuje výsledek zmíněné dražby, má za cíl ochranu hospodářské soutěže v tomto smyslu?

2.2

Pokud Soudní dvůr zodpoví otázku 2.1 kladně, je cíl spočívající v ochraně hospodářské soutěže, který je sledován zmíněným rozhodnutím, narušen skutečností, že vnitrostátní regulační orgán prostřednictvím konečného rozhodnutí obsaženého v samostatném usnesení odepřel podniku, který podává opravný prostředek k soudu, možnost registrace jeho nabídky, což mělo za následek, že se posledně jmenovaný podnik nemohl zúčastnit dražby a tudíž není adresátem rozhodnutí, kterým byl určen výsledek této dražby?

3.1

Musí být čl. 4 odst. 1 rámcové směrnice vykládán ve světle článku 47 Listiny základních práv v tom smyslu, že právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu přiznává pouze podniku:

3.2

Je dotčení, které je uvedeno v otázce 3.1, samo o sobě prokázáno skutečností, že podnik podal nabídku v dražbě, to znamená, že měl v úmyslu se dražby zúčastnit, avšak nebylo mu to umožněno vzhledem k nesplnění požadavků, nebo od něj může soud oprávněně požadovat, aby toto dotčení prokázal rovněž předložením důkazů?

—

nevykonává na referenčním trhu žádnou hospodářskou činnost spočívající v poskytování služeb, avšak na témže trhu poskytuje služby elektronických komunikací podnik, jejž prvně jmenovaný podnik přímo ovládá, a

—

jemuž byl odepřen zápis do dražby pravomocným a konečným rozhodnutím vnitrostátního regulačního orgánu dříve, než bylo přijato rozhodnutí, kterým byl prohlášen napadený výsledek dražby, což tento podnik vyloučilo z následné účasti v dražbě?