1.

Je přezkumné řízení před spolkovým správním soudem, které probíhá v rámci provedení směrnice 89/665/EHS (1) ve znění směrnice 2014/23/EU (2), sporem v občanské a obchodní věci podle čl. 1 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (3)? Je podle výše uvedené otázky takové přezkumné řízení přinejmenším občanskou věcí podle čl. 81 odst. 1 SFEU?

2.

Musí být zásada rovnocennosti s přihlédnutím k ostatním předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že jednotlivci propůjčuje subjektivní práva vůči členskému státu a brání použití takových rakouských vnitrostátních ustanovení, podle nichž soud před zpracováním návrhu na přezkum, jehož předmětem musí být určení neplatnosti příslušného samostatně napadnutelného rozhodnutí zadavatele, musí zjistit druh zadávacího řízení a (odhadovanou) hodnotu zakázky, jakož i součet samostatně napadnutelných rozhodnutí napadených z určitého zadávacího řízení resp. popřípadě rovněž položky z určitého zadávacího řízení, aby poté případně prostřednictvím soudce předsedajícího příslušnému senátu soudu vydal výzvu k doplnění za účelem úhrady poplatku a aby v případě neuhrazení poplatku před nebo nejpozději současně se zamítnutím návrhu na přezkum z důvodu nedoplacení poplatku senát soudu příslušný pro návrh na přezkum stanovil soudní poplatek pod sankcí ztráty nároku, jestliže u občanských věcí v Rakousku, jako např. u žalob na náhradu škody nebo na zdržení se z důvodu porušení hospodářské soutěže, nezaplacení poplatků nebrání vyřízení žaloby bez ohledu na otázku poplatků za právní ochranu dlužených v jakémkoliv rozsahu, a dále pro srovnání v Rakousku nemá neuhrazení poplatků za stížnosti proti správním rozhodnutím nebo poplatků za stížnosti nebo opravné prostředky podané proti rozhodnutím správních soudů k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud) nebo Verwaltungsgerichtshof (správní soudní dvůr) za následek zamítnutí opravného prostředku z důvodu neuhrazení poplatku.

2.1.

Musí být zásada rovnocennosti s přihlédnutím k ostatním předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že brání použití takových rakouských vnitrostátních ustanovení, podle nichž před vyřízením návrhu na nařízení předběžného opatření, jak stanoví čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU, musí předseda senátu jako samosoudce z důvodu nedostatečně uhrazeného paušálního poplatků vydat výzvu k doplnění za účelem úhrady poplatku a tento samosoudce musí návrh na nařízení předběžného opatření v důsledku neuhrazení poplatku odmítnout, jestliže jinak podle Gerichtsgebührengesetz (zákon o soudních poplatcích) u občanskoprávních žalob v Rakousku zásadně nemusí být za návrh na nařízení předběžného opatření podaný společně se žalobou zaplacen kromě poplatku za žalobu v prvním stupni žádný další paušální poplatek a rovněž ani v případě návrhů na přiznání odkladného účinku, které jsou podány společně se stížností proti rozhodnutí k Verwaltungsgericht (správní soud), opravným prostředkem k Verwaltungsgerichtshof (správní soudní dvůr) nebo stížností k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud) a funkčně mají stejný nebo podobný cíl právní ochrany jako je návrh na předběžné opatření, nemusí být uhrazeny žádné samostatné poplatky za tyto akcesorické návrhy na přiznání odkladného účinku?

3.

Musí být povinnost stanovená v čl. 1 odst. 1 směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS) (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/03, s. 48), ve znění směrnice 2014/24/EU, aby se postupy přezkoumání týkající se veřejných zakázek prováděly především co nejrychleji, s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že tento požadavek rychlosti propůjčuje subjektivní právo na rychlý postup přezkumu a brání použití rakouských vnitrostátních ustanovení, podle nichž soud rovněž u netransparentně provedených zadávacích řízení před vyřízením návrhu na přezkum, jehož předmětem musí být určení neplatnosti příslušného samostatně napadnutelného rozhodnutí zadavatele, každopádně musí pro příslušné rozhodnutí zjistit druh zadávacího řízení a (odhadovanou) hodnotu zakázky, jakož i součet rozhodnutí samostatně napadnutelných z určitého zadávacího řízení, které byly napadeny, resp. případně i položky určitého zadávacího řízení, aby podle toho případně soudce předsedající příslušnému senátu soudu vydal výzvu k doplnění za účelem úhrady poplatku a v případě neuhrazení poplatku před nebo nejpozději současně s odmítnutím návrhu na přezkum z důvodu nedoplacení poplatku senát soudu příslušný pro rozhodnutí o návrhu na přezkum vyměřil soudní poplatek pod sankcí ztráty nároku?

4.

Musí být právo na spravedlivý proces před soudem podle článku 47 Listiny základních práv (4) s přihlédnutím k požadavku transparentnosti podle článku 18 odst. 1 směrnice 2014/24/EU (5) a dalším předpisům unijního práva vykládáno v tom smyslu, že brání použití rakouských vnitrostátních předpisů, podle nichž soud v každém případě i při netransparentně uskutečněných zadávacích řízeních před rozhodnutím o návrhu na přezkum, jehož předmětem musí být určení neplatnosti příslušného samostatně napadnutelného rozhodnutí zadavatele, musí zjistit druh zadávacího řízení a (odhadovanou) hodnotu zakázky, jakož i součet napadených samostatně napadnutelných rozhodnutí z určitého zadávacího řízení, resp. případně i položky určitého zadávacího řízení, aby podle toho případně soudce předsedající příslušnému senátu soudu vydal výzvu k doplnění za účelem úhrady poplatku a v případě nezaplacení poplatku před nebo nejpozději současně s odmítnutím návrhu na přezkum z důvodu nedoplacení poplatku senát soudu příslušný pro rozhodnutí o návrhu na přezkum vyměřil navrhovatelce soudní poplatek pod sankcí ztráty nároku?

5.

Musí být zásada rovnocennosti s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že propůjčuje subjektivní práva jednotlivci vůči členskému státu a brání použití rakouských vnitrostátních předpisů, podle nichž při nezaplacení paušálního poplatku za podání soudního opravného prostředku k přezkoumání rozhodnutí zadavatele ve smyslu směrnice 89/665/EHS v platném znění (resp. případně i soudního opravného prostředku, jehož předmětem je určení protiprávnosti v souvislosti se zadáním zakázky za účelem získání náhrady škody) musí nezaplacené, ale splatné paušální poplatky vyměřit senát Verwaltungsgericht (správní soud) jako soudní orgán (jedině on) (s omezenými možnosti dlužníka poplatku na právní ochranu, které z toho plynou), jestliže jinak jsou poplatky za žalobu a opravné prostředky v občanskoprávním řízení v případě neuhrazení stanoveny správním výměrem podle Gerichtliches Einbringungsgesetz (zákon o výběru soudních poplatků) a také poplatky za opravné prostředky ve správním právu za stížnosti k Verwaltungsgericht (správní soud) resp. k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud) resp. poplatky za opravné prostředky k Verwaltungsgerichtshof (správní soudní dvůr) jsou při jejich neuhrazení zpravidla stanoveny výměrem daňového orgánu (označovaným jako výměr soudního poplatku), proti němuž lze zpravidla vždy podat opravný prostředek k Verwaltungsgericht (správní soud) a poté opět opravný prostředek k Verwaltungsgerichtshof (správní soudní dvůr) nebo stížnost k Verfassungsgerichtshof (Ústavní soud)?

6.

Musí být čl. 1 odst. 1 směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládán v tom smyslu, že uzavření rámcové dohody pouze s jedním hospodářským subjektem podle čl. 33 odst. 3 směrnice 2014/24/EU je uzavřením smlouvy podle čl. 2a odst. 2 směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU a že proto rozhodnutí veřejného zadavatele, kterým musí každý hospodářský subjekt uzavřít rámcovou dohodu podle čl. 33 odst. 3 směrnice 2014/24/EU, je tudíž rozhodnutím o udělení zakázky podle čl. 2a odst. 1 směrnice 89/665/EHS ve znění směrnice 2014/23/EU?

6.1.

Musí být formulace v čl. 33 odst. 3 směrnice 2014/24/EU: „veřejné zakázky založené na této rámcové dohodě“ vykládána v tom smyslu, že se jedná o zakázku založenou na rámcové dohodě, jestliže zadavatel zadá jednotlivou veřejnou zakázku s výslovným odvoláním na uzavřenou rámcovou dohodu? Nebo musí být citovaná pasáž „veřejné zakázky založené na této rámcové dohodě“ vykládána v tom smyslu, že v případě, že je celková hodnota rámcové dohody ve smyslu rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-216/17 (6), bod 64, již vyčerpána, nejedná se již o veřejnou zakázku zakládající se na původně uzavřené rámcové dohodě?

6.2.

V případě kladné odpovědi na otázku 6.1.:

Mají být články 4 a 5 směrnice 2014/24/EU s ohledem na ostatní ustanovení unijního práva vykládány v tom smyslu, že odhadovaná hodnota jednotlivé zakázky založené na rámcové dohodě je vždy odhadovanou hodnotou zakázky podle čl. 5 odst. 5 směrnice 2014/24/EU? Nebo je odhadovaná hodnota zakázky podle článku 4 této směrnice v případě jednotlivé zakázky založené na rámcové dohodě tou hodnotou zakázky, která se stanoví na základě článku 5 této směrnice pro určení odhadované hodnoty jednotlivé zakázky založené na rámcové dohodě?

7.

Musí být právo na spravedlivý soudní proces podle článku 47 Listiny základních práv s přihlédnutím k ostatním předpisům unijního práva vykládáno v tom smyslu, že brání použití ustanovení, podle nějž zadavatel jmenovaný ve sporu týkajícím se práva veřejných zakázek musí poskytnout veškeré nezbytné informace a předložit veškeré nezbytné podklady – přičemž v opačném případě platí možnost rozsudku pro zmeškání k jeho tíži –, jestliže statutární zástupce nebo zaměstnanec tohoto zadavatele, kteří musí tyto informace za zadavatele poskytnout, se poskytnutím informací nebo předložením podkladů dokonce sami vystavují riziku trestního stíhání?

8.

Musí být povinnost stanovená v čl. 1 odst. 1 směrnice Rady ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (89/665/EHS) (Úř. věst. 1989, L 395, s. 33; Zvl. vyd. 06/03, s. 48), ve znění směrnice 2014/24/EU, že přezkum zadávacího řízení musí být proveden především účinně, s ohledem na právo na účinnou právní ochranu podle článku 47 Listiny s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že tato ustanovení propůjčují subjektivní práva a brání použití vnitrostátních předpisů, podle nichž přísluší navrhovateli návrhu na přezkum domáhajícímu se právní ochrany, aby ve svém návrhu na přezkum vždy uvedl konkrétní zadávací řízení a konkrétní samostatně napadnutelné rozhodnutí zadavatele, ačkoliv tento navrhovatel u zadávacího řízení bez uveřejnění zpravidla nebude vědět, zda zadavatel uskutečnil přímé zadávací řízení podle vnitrostátního práva, které jsou pro navrhovatele netransparentní, nebo vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění, která jsou pro navrhovatele netransparentní, resp. zda se uskutečnil jedno nebo více netransparentních zadávacích řízení, ve kterém nebo ve kterých bylo vydáno jedno nebo více napadnutelných rozhodnutí?

9.

Musí být zásada spravedlivého procesu před soudem podle článku 47 Listiny s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že toto ustanovení propůjčuje subjektivní práva a brání použití vnitrostátních předpisů, podle nichž navrhovateli přezkumu domáhajícímu se právní ochrany přísluší, aby ve svém návrhu na přezkum uvedl konkrétní zadávací řízení a konkrétní samostatně napadnutelná a i napadená rozhodnutí zadavatele, ačkoliv tento navrhovatel nemůže v zadávacím řízení bez uveřejnění zpravidla vědět, zda zadavatel uskutečnil přímé zadávací řízení podle vnitrostátního práva, které jsou pro navrhovatele netransparentní, nebo vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění, která jsou pro navrhovatele netransparentní, resp. zda se uskutečnil jedno nebo více netransparentních zadávacích řízení, ve kterém nebo ve kterých bylo vydáno jedno nebo více napadnutelných rozhodnutí?

10.

Musí být zásada spravedlivého procesu před soudem podle článku 47 Listiny s přihlédnutím k dalším předpisům unijního práva vykládána v tom smyslu, že toto ustanovení propůjčuje subjektivní práva a brání použití vnitrostátních přepisů, podle nichž navrhovateli návrhu na přezkum domáhajícímu se právní ochrany přísluší, aby zaplatil paušální poplatek ve výši, kterou v okamžiku podání návrhu nemůže předvídat, protože tento navrhovatel nemůže u zadávacího řízení bez uveřejnění, které je pro něj netransparentní, zpravidla vědět, zda zadavatel uskutečnil přímé zadávací řízení podle vnitrostátního práva nebo vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění, která jsou pro navrhovatele netransparentní, a jak vysoká je předpokládaná hodnota zakázky v případě eventuálně provedeného vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění, resp. kolik samostatně napadnutelných rozhodnutí již bylo vydáno?