Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62021CJ0658

    Rozsudek Soudního dvora (osmého senátu) ze dne 24. listopadu 2022.
    VZW Belgisch-Luxemburgse vereniging van de industrie van plantenbescherming (Belplant), dříve VZW Belgische Vereniging van de Industrie van Plantenbeschermingsmiddelen (PHYTOFAR) v. Vlaams Gewest.
    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Raad van State.
    Řízení o předběžné otázce – Postup při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti – Směrnice (EU) 2015/1535 – Pojem ‚technický předpis‘ – Článek 1 odst. 1 – Vnitrostátní právní úprava zakazující používání pesticidů obsahujících glyfosát jednotlivci na pozemcích určených k soukromému užívání – Článek 5 odst. 1 – Povinnost členských států sdělit Evropské komisi každý návrh technického předpisu.
    Věc C-658/21.

    Court reports – general – 'Information on unpublished decisions' section

    ECLI identifier: ECLI:EU:C:2022:925

     ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (osmého senátu)

    24. listopadu 2022 ( *1 )

    „Řízení o předběžné otázce – Postup při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti – Směrnice (EU) 2015/1535 – Pojem ‚technický předpis‘ – Článek 1 odst. 1 – Vnitrostátní právní úprava zakazující používání pesticidů obsahujících glyfosát jednotlivci na pozemcích určených k soukromému užívání – Článek 5 odst. 1 – Povinnost členských států sdělit Evropské komisi každý návrh technického předpisu“

    Ve věci C‑658/21,

    jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Raad van State (Státní rada, Belgie) ze dne 21. října 2021, došlým Soudnímu dvoru dne 29. října 2021, v řízení

    Belgisch-Luxemburgse vereniging van de industrie van plantenbescherming VZW (Belplant), dříve Belgische Vereniging van de Industrie van Plantenbeschermingsmiddelen VZW (Phytofar),

    proti

    Vlaams Gewest,

    SOUDNÍ DVŮR (osmý senát),

    ve složení N. Piçarra, vykonávající funkci předsedy senátu, N. Jääskinen a M. Gavalec (zpravodaj), soudci,

    generální advokát: A. M. Collins,

    vedoucí soudní kanceláře: A. Calot Escobar,

    s přihlédnutím k písemné části řízení,

    s ohledem na vyjádření předložená:

    za Belgisch-Luxemburgse vereniging van de industrie van plantenbescherming VZW (Belplant), dříve Belgische Vereniging van de Industrie van Plantenbeschermingsmiddelen VZW (Phytofar), B. Deltourem, advocaat,

    za Vlaams Gewest E. Clootsem, T. Roesem a J. Roetsem, advocaten,

    za Evropskou komisi F. Castilla Contreras, M. Escobar Gómez a M. ter Haarem, jako zmocněnci,

    s přihlédnutím k rozhodnutí, přijatému po vyslechnutí generálního advokáta, rozhodnout věc bez stanoviska,

    vydává tento

    Rozsudek

    1

    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu čl. 1 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. 2015, L 241, s. 1).

    2

    Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Belgisch-Luxemburgse vereniging van de industrie van plantenbescherming VZW (Belplant) (belgicko-lucemburský spolek průmyslu výrobků na ochranu rostlin ASBL), dříve Belgische Vereniging van de Industrie van Plantenbeschergsmiddelen VZW (Phytofar) (belgický spolek průmyslu výrobků na ochranu rostlin ASBL) (dále jen „Belplant“), a Vlaams Gewest (Vlámský region, Belgie) týkajícího se platnosti výnosu vlámské vlády zakazujícího používání pesticidů obsahujících glyfosát jednotlivci na pozemcích určených k soukromému užívání nacházejících se na území Vlámského regionu.

    Právní rámec

    Unijní právo

    3

    Body 2, 3, 7 a 11 odůvodnění směrnice 2015/1535 uvádějí:

    „(2)

    Vnitřní trh představuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Zákaz množstevních omezení pohybu zboží a zákaz opatření s rovnocenným účinkem je proto jednou ze základních zásad Unie.

    (3)

    V zájmu plynulého fungování vnitřního trhu by měla být zajištěna co možná největší transparentnost iniciativ členských států při zavádění technických předpisů.

    […]

    (7)

    Cílem vnitřního trhu je vytvořit prostředí vedoucí ke konkurenceschopnosti podniků. Zvyšování informovanosti je jedním ze způsobů, jak pomoci podnikům lépe využívat výhod vlastních tomuto trhu. Je tedy nezbytné umožnit hospodářským subjektům posoudit dopad vnitrostátních technických předpisů navrhovaných jinými členskými státy pravidelným zveřejňováním názvů oznámených návrhů a opatřeními týkajícími se důvěrnosti těchto návrhů.

    […]

    (11)

    Požadavky na spotřební cyklus výrobku po jeho uvedení na trh jiné než technické specifikace mají vliv na volný pohyb tohoto výrobku nebo brání řádnému fungování vnitřního trhu.“

    4

    Článek 1 odst. 1 písm. b) až f) této směrnice stanoví:

    „Pro účely této směrnice se rozumí:

    […]

    b)

    ‚službou‘ jakákoli služba informační společnosti, tj. každá služba poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb.

    […]

    c)

    ‚technickou specifikací‘ specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví požadované charakteristiky výrobku, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení a označování výrobků a postupy posuzování shody.

    Výraz ‚technická specifikace‘ zahrnuje rovněž výrobní metody a postupy používané v souvislosti se zemědělskými produkty podle čl. 38 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie […], s výrobky určenými pro lidskou spotřebu a pro spotřebu zvířat a s léčivými přípravky ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES [ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. 2001, L 311, s. 67; Zvl. vyd. 13/27, s. 69)], jakož i výrobní metody a postupy týkající se jiných výrobků, mají-li vliv na jejich charakteristiky;

    d)

    ‚jinými požadavky‘ požadavek jiný než technická specifikace kladený na výrobek zejména z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí, který má vliv na jeho spotřební cyklus po jeho uvedení na trh, jako jsou podmínky použití, recyklace, opětovného používání nebo zneškodňování, pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvádění na trh;

    e)

    ‚předpisem pro služby‘ obecný požadavek týkající se přístupu ke službám a jejich poskytování ve smyslu písmene b), zejména ustanovení týkající se poskytovatele služeb, služeb samotných a příjemce služeb, s výjimkou předpisů, které se nezaměřují specificky na služby definované v uvedeném písmenu.

    […]

    f)

    ‚technickým předpisem‘ technické specifikace a jiné požadavky nebo předpisy pro služby včetně příslušných správních předpisů, jejichž dodržování je při uvedení na trh, při poskytování služby, při usazování poskytovatele služeb nebo při používání v členském státě nebo na jeho větší části závazné de iure nebo de facto, jakož i právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku nebo zakazující poskytování nebo využívání určité služby nebo usazování poskytovatele služeb, s výjimkou předpisů stanovených v článku 7.

    […]“

    5

    Článek 5 odst. 1 uvedené směrnice stanoví:

    „S výhradou článku 7 sdělí členské státy neprodleně Komisi každý návrh technického předpisu s výjimkou případu, kdy se jedná pouze o úplné převzetí mezinárodní nebo evropské normy, a kdy postačí informace o dotyčné normě; členské státy současně Komisi sdělí důvody, pro které je nezbytné takový technický předpis přijmout, pokud již nebyly uvedeny v samotném návrhu.

    Je-li to vhodné a nebylo-li tak již učiněno předchozím sdělením, oznámí členské státy současně Komisi znění základních právních předpisů, které jsou zásadně a přímo dotčeny, pokud je znalost těchto znění nezbytná pro posouzení účinků navrhovaného technického předpisu.

    […]

    Pokud návrh technického předpisu směřuje k omezení uvádění chemické látky, přípravku nebo výrobku na trh nebo jejich používání z důvodu ochrany veřejného zdraví, spotřebitelů nebo životního prostředí, předají členské státy rovněž buď přehled všech příslušných údajů o příslušné látce, přípravku nebo výrobku a o známých a dostupných náhražkách, nebo odkazy na ně, jsou-li takové údaje dostupné, a sdělí předpokládané účinky opatření na veřejné zdraví a ochranu spotřebitele a životního prostředí společně s analýzou rizik provedenou odpovídajícím způsobem v souladu se zásadami stanovenými v příslušné části oddílu II.3 přílohy XV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 [ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. 2006, L 396, s. 1)].

    […]“

    Belgické právo

    Nařízení ze dne 8. února 2013

    6

    Článek 6 decreet houdende duurzaam gebruik van pesticiden in het Vlaamse Gewest (nařízení o udržitelném používání pesticidů ve Vlámském regionu) ze dne 8. února 2013 (Belgisch Staatsblad, 22. března 2013, s. 11685), ve znění použitelném v době rozhodné z hlediska skutečností sporu v původním řízení, stanoví:

    „Používání pesticidů může být upraveno zákazem nebo omezením používání. Za tímto účelem lze rozlišovat podle druhu účinné látky, pozemků ve zvláštních oblastech, činnosti nebo cílové skupiny.

    Vlámská vláda za tímto účelem stanoví podrobnější pravidla.“

    Výnos ze dne 15. března 2013

    7

    Vlámská vláda provedla nařízení ze dne 8. února 2013 o udržitelném používání pesticidů ve Vlámském regionu prostřednictvím besluit houdende nadere regels inzake duurzaam gebruik van pesticiden in het Vlaamse Gewest voor niet-land- en tuinbouwactiviteiten en de opmaak van het Vlaams Actieplan Duurzaam Pesticidengebruik (výnos o stanovení podrobnějších pravidel pro udržitelné používání pesticidů v rámci nezemědělských činností a nikoli v zahradnictví ve Vlámském regionu a o vytvoření vlámského akčního plánu pro udržitelné používání pesticidů) ze dne 15. března 2013 (Belgisch Staatsblad, 18. dubna 2013, s. 23751, dále jen „výnos ze dne 15. března 2013“).

    Výnos ze dne 14. července 2017

    8

    Preambule besluit van de Vlaamse Regering tot wijziging van het besluit van de Vlaamse Regering van 15 maart 2013 houdende nadere regels inzake duurzaam gebruik van pesticiden in het Vlaamse Gewest voor niet-land- en tuinbouwactiviteiten en de opmaak van het Vlaams Actieplan Duurzaam Pesticidengebruik (výnos vlámské vlády o změně výnosu ze dne 15. března 2013 o stanovení podrobnějších pravidel pro udržitelné používání pesticidů v rámci nezemědělských činností a nikoli v zahradnictví ve Vlámském regionu a o vytvoření vlámského akčního plánu pro udržitelné používání pesticidů) ze dne 14. července 2017 (Belgisch Staatsblad, 18. července 2017, s. 73320, dále jen „výnos ze dne 14. července 2017“) uvádí:

    „[…]

    Vzhledem k tomu, že vědecký výzkum neposkytuje konečnou odpověď na škodlivé účinky, či nikoli používání pesticidů obsahujících glyfosát jak na veřejné zdraví, tak na životní prostředí; že se jeví, že výzkum týkající se karcinogenních nebo toxických účinků používání pesticidů obsahujících glyfosát je ovlivněn zainteresovanými podniky; že je tedy třeba na základě zásady předběžné opatrnosti okamžitě zakázat používání pesticidů obsahujících glyfosát na pozemcích určených k soukromému užívaní uživateli, kteří nemají fytolicenci; že bylo konstatováno, že pro takový zákaz neexistuje právní základ; že Vlaams Parlement (Vlámský parlament) schválil dne 28. června 2017 v naléhavém řízení návrh nařízení obsahujícího různá ustanovení v oblasti životního prostředí, přírody a zemědělství za účelem výslovného stanovení právního základu pro tento zákaz; že vlámská vláda schválila a vyhlásila dne 30. června 2017 [decreet houdende diverse bepalingen inzake omgeving, natuur en landbouw (nařízení o přijetí různých ustanovení v oblasti životního prostředí, přírody a zemědělství)]; že pokud nedojde k naléhavé úpravě, hrozí, že takový zákaz nabude účinnosti až poté, co dotčení uživatelé již na dotčených pozemcích pesticidy obsahující glyfosát použili;

    […]

    Vzhledem k tomu, že neexistuje vědecký konsensus o účincích glyfosátu a herbicidů na bázi glyfosátu na lidské zdraví, životní prostředí a přírodu, musí být dodržena zásada předběžné opatrnosti;

    […]“

    9

    Článek 2 výnosu ze dne 14. července 2017 vložil do výnosu ze dne 15. března 2013 článek 3/1, který zní následovně:

    „Kapitola 4/1 se vztahuje na oblasti používané jednotlivci.“

    10

    Tato kapitola 4/1, nadepsaná „Užívání pesticidů obsahujících glyfosát“, byla doplněna do výnosu ze dne 15. března 2013 článkem 5 výnosu ze dne 14. července 2017. Uvedenou kapitolu tvoří jediný článek 8/1, který zní takto:

    „Pesticidy na bázi glyfosátu jsou oprávněni používat pouze profesionální uživatelé, kteří jsou držiteli fytolicencí P1, P2 nebo P3.

    Ve smyslu prvního pododstavce se profesionálním uživatelem rozumí jakákoliv osoba, která v zemědělském nebo jiném odvětví používá výrobky v rámci své profesní činnosti, včetně osob manipulujících s aplikačními přístroji, techniků, zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných.

    […]“

    Spor v původním řízení a předběžná otázka

    11

    Spolek Belplant podal k předkládajícímu soudu, Raad van State (Státní rada, Belgie), žalobu znějící na zrušení výnosu ze dne 14. července 2017.

    12

    Tento soud uvádí, že spolek Belplant na podporu své žaloby uplatnil zejména žalobní důvod vycházející z porušení čl. 5 odst. 1 směrnice 2015/1535, vykládaného ve spojení se zásadou loajality stanovenou v čl. 4 odst. 3 SFEU.

    13

    Uvedený soud uvádí, že spolek Belplant prostřednictvím tohoto důvodu tvrdí, že výnos ze dne 14. července 2017 měl být Komisi oznámen v souladu s čl. 5 odst. 1 této směrnice, jelikož stanoví zákaz, aby uživatelé, kteří nejsou držiteli povolení vydaného příslušným regionálním orgánem, nazvaného „fytolicence“, používali pesticidy obsahující glyfosát na pozemcích určených k soukromému užívání.

    14

    Podle spolku Belplant totiž tento zákaz představuje technický předpis, a konkrétně „jiný požadavek“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) a f) směrnice 2015/1535. Takový předpis podléhá povinnosti předchozího sdělení Komisi stanovené v čl. 5 odst. 1 této směrnice, takže vzhledem k tomu, že vlámská vláda tuto povinnost nesplnila, je ustanovení výnosu ze dne 14. července 2017 obsahujícího dotyčný technický předpis neplatné, a tudíž nepoužitelné.

    15

    Předkládající soud v tomto ohledu zdůrazňuje, že pesticid obsahující glyfosát se neliší podle toho, zda je aplikován běžným uživatelem nebo profesionálním uživatelem, který je držitelem fytolicence. Má tedy za to, že opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 spočívá v tom, že je na pozemcích určených k soukromému užívání uložen zákaz užívání pesticidů obsahujících glyfosát uživateli, kteří nejsou držiteli fytolicence.

    16

    Tento soud si tedy klade otázku, zda toto opatření musí být jakožto technický předpis skutečně sděleno Komisi, jak tvrdí spolek Belplant.

    17

    Za těchto podmínek se Raad van State (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

    „Musí být čl. 5 odst. 1 směrnice [2015/1535] vykládán v tom smyslu, že je třeba zákaz používání pesticidů obsahujících glyfosát uživateli, kteří nejsou držiteli fytolicence, na pozemcích určených k soukromému užívání považovat za technický předpis, který musí být podle tohoto článku sdělen Komisi?“

    K předběžné otázce

    18

    Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda čl. 1 odst. 1 směrnice 2015/1535, vykládaný ve spojení s jejím článkem 5, musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava, která zakazuje osobám, které nejsou držiteli vnitrostátního povolení určeného profesionálům, aby používaly na pozemcích určených k soukromému užívání pesticidy obsahující glyfosát, představuje „technický předpis“ ve smyslu prvního z těchto ustanovení, který musí být sdělen Komisi na základě druhého ustanovení.

    19

    Úvodem, pokud jde o argument uvedený Vlámským regionem v jeho písemném vyjádření, podle kterého opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 nespadá do působnosti směrnice 2015/1535, jelikož tento výnos upravuje činnosti hospodářských subjektů, a nikoli charakteristiky výrobku, je třeba připomenout, že je zajisté pravda, že taková vnitrostátní ustanovení, která se omezují na to, aby stanovila podmínky pro založení podniků nebo pro poskytování služeb těmito podniky, jako jsou ustanovení, která podřizují výkon určité profesní činnosti předchozímu souhlasu, nejsou „technickými předpisy“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 směrnice 2015/1535 (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 13. října 2016, M. a S., C‑303/15EU:C:2016:771, bod 30 a citovaná judikatura).

    20

    Opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 však musí být přezkoumáno nikoli s ohledem na povinnost, aby profesionální uživatelé byli držiteli fytolicence, ale s ohledem na zákaz, který toto opatření ukládá uživatelům, kteří nejsou držiteli takové licence, užívat pesticidy obsahující glyfosát na pozemcích určených k soukromému užívání.

    21

    Takový zákaz stanovený vnitrostátní právní úpravou přitom může spadat do působnosti směrnice 2015/1535.

    22

    Článek 1 odst. 1 písm. f) směrnice 2015/1535 rozlišuje čtyři kategorie opatření, která mohou být považována za „technické předpisy“ ve smyslu této směrnice, a sice zaprvé „technické specifikace“, zadruhé „jiné požadavky“, zatřetí „předpisy pro služby“ a začtvrté „právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku“. První tři kategorie opatření jsou definovány v písmenech c) až e) tohoto čl. 1 odst. 1.

    23

    Za účelem odpovědi na položenou otázku je třeba přezkoumat, zda zákaz stanovený takovou vnitrostátní právní úpravou, jakou je výnos ze dne 14. července 2017, aby osoby, které nejsou držiteli vnitrostátního povolení určeného pro profesionály, v daném případě fytolicence, používaly pesticidy obsahující glyfosát na pozemcích určených k soukromému užívání, spadá do některé z těchto čtyř kategorií technických předpisů.

    24

    Zaprvé je nutno upřesnit, že k tomu, aby vnitrostátní opatření spadalo do první kategorie technických předpisů uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. c) směrnice 2015/1535, to znamená pod pojem „technické specifikace“, se musí toto opatření nutně vztahovat na výrobek nebo jeho obal jako takové, a stanovit tudíž jednu z požadovaných charakteristik výrobku (rozsudek ze dne 8. října 2020, Admiral Sportwetten a další, C‑711/19EU:C:2020:812, bod 26, jakož i citovaná judikatura).

    25

    V projednávaném případě je přitom nesporné, že se opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 nevztahuje na pesticidy obsahující glyfosát nebo jejich obal jako takové, takže toto opatření neurčuje jednu z požadovaných charakteristik těchto výrobků.

    26

    Uvedené opatření tudíž není technickým předpisem ve formě „technické specifikace“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. c) směrnice 2015/1535.

    27

    Zadruhé, pokud jde o kategorii technických předpisů tvořenou „předpisy pro služby“, stačí konstatovat, že opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 do této kategorie nemůže spadat, jelikož z definic uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) a e) směrnice 2015/1535 vyplývá, že pojem „předpis pro služby“ označuje požadavek týkající se služeb informační společnosti, tedy služeb poskytovaných na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce.

    28

    Toto opatření se přitom týká nikoli takových služeb informační společnosti, ale specifických výrobků a jejich užívání.

    29

    Zatřetí je třeba ověřit, zda opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 může spadat do kategorie technických předpisů, kterou tvoří „právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice 2015/1535.

    30

    V tomto ohledu je nutno uvést, že je nesporné, že opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 nezakazuje výrobu, dovoz ani prodej pesticidů obsahujících glyfosát.

    31

    Pokud jde dále o zákazy používání, je třeba připomenout, že Soudní dvůr již rozhodl, že tyto zákazy zahrnují opatření, jejichž dosah jde jasně nad omezení určitých možných způsobů používání dotčeného výrobku, a tudíž se neomezují na pouhé omezení používání tohoto výrobku (rozsudek ze dne 8. října 2020, Admiral Sportwetten a další, C‑711/19EU:C:2020:812, bod 36, jakož i citovaná judikatura).

    32

    Tato kategorie technických předpisů se totiž vztahuje především na vnitrostátní opatření, která neumožňují žádné jiné používání výrobku, s výjimkou čistě okrajového, které je možno od dotčeného výrobku důvodně očekávat (rozsudek ze dne 28. května 2020, ECO-WIND Construction, C‑727/17EU:C:2020:393, bod 46 a citovaná judikatura).

    33

    Z toho vyplývá, jak zdůrazňuje Vlámský region ve svém písemném vyjádření, že do uvedené kategorie může spadat pouze téměř absolutní zákaz běžného používání výrobku, což vylučuje pouhé uložení podmínek nebo omezení jeho používání, jako je v projednávané věci zákaz uložený soukromým uživatelům spočívající nikoli v tom, aby nakupovali pesticidy obsahující glyfosát, ale aby sami takové výrobky užívali, což tyto uživatele nutí k tomu, aby za tímto účelem využili služeb profesionálů, kteří jsou držiteli fytolicence.

    34

    Opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 proto nemůže spadat do kategorie „právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) směrnice 2015/1535.

    35

    Začtvrté a na posledním místě, pokud jde o kategorii technických předpisů, kterou tvoří „jiné požadavky“, definovanou v čl. 1 odst. 1 písm. d) směrnice 2015/1535, se tato kategorie vztahuje na jiný požadavek, než je technická specifikace, kladený na výrobek zejména z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí, který má vliv na jeho spotřební cyklus po jeho uvedení na trh, jako jsou podmínky použití, recyklace, opětovného používání nebo zneškodňování, pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvádění na trh.

    36

    V projednávaném případě z preambule výnosu ze dne 14. července 2017 předně vyplývá, že zákaz, který stanoví, je uložen za účelem ochrany lidského zdraví a životního prostředí.

    37

    Dále pak je třeba uvést, že se tento zákaz týká spotřebního cyklu pesticidů obsahujících glyfosát po jejich uvedení na trh stanovením podmínky související s používáním těchto výrobků, jelikož na pozemcích určených k soukromému užívání jsou oprávněni je užívat pouze profesionálové, kteří jsou držiteli fytolicence.

    38

    Konečně je nutno konstatovat, že takové opatření spočívající v zákazu může ovlivnit uvádění dotčených výrobků na trh.

    39

    Toto opatření totiž způsobuje zánik kategorie potenciálních kupujících pesticidů obsahujících glyfosát, a sice jednotlivců, kteří takové pesticidy chtějí užívat sami, bez využití služeb profesionálů, kteří jsou držiteli požadované fytolicence. Takové omezení možnosti užívat pesticidy obsahující glyfosát má tedy vliv na jejich uvádění na trh (obdobně viz rozsudek ze dne 13. října 2016, M. a S., C‑303/15EU:C:2016:771, bod 26 a citovaná judikatura).

    40

    Jak však uvádí Komise ve svém písemném vyjádření, k tomu, aby opatření zavedené výnosem ze dne 14. července 2017 mohlo být kvalifikováno jako „technický předpis“ spadající do kategorie „jiné požadavky“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) a f) směrnice 2015/1535, je nezbytné, aby uvádění pesticidů obsahujících glyfosát na trh bylo tímto opatřením ovlivněno „významně“.

    41

    Předkládajícímu soudu přísluší, aby ověřil, zda tomu tak v projednávaném případě skutečně je.

    42

    Při tomto posouzení bude moci předkládající soud zohlednit zejména celkový objem prodeje pesticidů obsahujících glyfosát na území Vlámského regionu a změnu nákupních zvyklostí každé kategorie kupujících na základě četnosti jejich nákupů a nakoupeného množství výrobku, jakož i změnu, co se týče nákupních míst a distribučních kanálů. V tomto kontextu bude moci tento soud zohlednit míru, v níž poptávka profesionálních uživatelů nahradí poptávku jednotlivců, kteří využívají služeb profesionálních uživatelů, a v níž si uživatelé-jednotlivci napříště obstarají pesticidy bez glyfosátu namísto pesticidů, které tuto látku obsahují.

    43

    Pokud by předkládající soud konstatoval, že účinkem opatření zavedeného výnosem ze dne 14. července 2017 je významně ovlivnit uvádění dotyčných výrobků na trh, vyplývalo by z toho, že vlámská vláda byla před přejetím tohoto výnosu povinna splnit sdělovací povinnost stanovenou v čl. 5 odst. 1 směrnice 2015/1535.

    44

    Je třeba dodat, že čl. 5 odst. 1 čtvrtý pododstavec této směrnice stanoví, že pokud návrh technického předpisu směřuje k omezení uvádění chemické látky, přípravku nebo výrobku na trh nebo jejich používání z důvodu ochrany veřejného zdraví, spotřebitelů nebo životního prostředí, předají členské státy Komisi rovněž buď přehled všech příslušných údajů o příslušné látce, přípravku nebo výrobku a o známých a dostupných náhražkách, nebo odkazy na ně, jsou-li takové údaje dostupné, a sdělí předpokládané účinky opatření na veřejné zdraví a ochranu spotřebitele a životního prostředí společně s analýzou rizik provedenou odpovídajícím způsobem v souladu se zásadami stanovenými v příslušné části oddílu II.3 přílohy XV nařízení č. 1907/2006.

    45

    S ohledem na všechny výše uvedené důvody je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že čl. 1 odst. 1 směrnice 2015/1535, vykládaný ve spojení s jejím článkem 5, musí být vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní právní úprava, která zakazuje osobám, které nejsou držiteli vnitrostátního povolení určeného profesionálům, aby používaly na pozemcích určených k soukromému užívání pesticidy obsahující glyfosát, může představovat „technický předpis“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) a f) této směrnice, který musí být sdělen Komisi na základě článku 5 uvedené směrnice, může-li uplatnění této vnitrostátní právní úpravy významně ovlivnit uvádění dotyčných výrobků na trh, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

    K nákladům řízení

    46

    Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

     

    Z těchto důvodů Soudní dvůr (osmý senát) rozhodl takto:

     

    Článek 1 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti, vykládaný ve spojení s jejím článkem 5,

     

    musí být vykládán v tom smyslu, že

     

    vnitrostátní právní úprava, která zakazuje osobám, které nejsou držiteli vnitrostátního povolení určeného profesionálům, aby používaly na pozemcích určených k soukromému užívání pesticidy obsahující glyfosát, může představovat „technický předpis“ ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. d) a f) této směrnice, který musí být sdělen Evropské komisi na základě článku 5 uvedené směrnice, může-li uplatnění této vnitrostátní právní úpravy významně ovlivnit uvádění dotyčných výrobků na trh, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.

     

    Podpisy.


    ( *1 ) – Jednací jazyk: nizozemština.

    Top