–

za Natumi GmbH C. Konnertz-Häußler, Rechtsanwältin,

–

za Land Nordrhein-Westfalen A. Schinkem a J. Leyem, Rechtsanwälte,

–

za řeckou vládu E. Tsaousi a A. Vasilopoulou, jako zmocněnkyněmi,

–

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s E. Damiani, avvocato dello Stato,

–

za Evropskou komisi B. Hofstötterem a A. Dawesem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu (Úř. věst. 2008, L 250, s. 1), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1584 ze dne 22. října 2018 (Úř. věst. 2018, L 264, s. 1) (dále jen „nařízení č. 889/2008“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností Natumi GmbH a Land Nordrhein-Westfalen (spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, Německo) ve věci používání složky nezískané z ekologického zemědělství při zpracování ekologické potraviny a používání výrazů odkazujících na ekologický způsob produkce při označování této potraviny.

3

Článek 14 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. 2007, L 189, s. 1), nadepsaný „Pravidla živočišné produkce“, v odst. 1 písm. d) bodu iv) stanoví:

„Kromě obecných pravidel zemědělské produkce stanovených v článku 11 se na živočišnou produkci vztahují tato pravidla:

[…]

[…]

4

Článek 16 tohoto nařízení, nadepsaný „Produkty a látky používané v zemědělství a kritéria pro jejich schválení“, stanoví:

„1.   Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 schválí pro použití v ekologické produkci a zařadí na omezený seznam produkty a látky, jež mohou být v ekologickém zemědělství použity pro tyto účely:

[…]

[…]“

5

Článek 19 uvedeného nařízení, nadepsaný „Obecná pravidla produkce zpracovaných potravin“, stanoví:

„1.   Příprava zpracovaných ekologických potravin je časově nebo prostorově oddělena od jiných než ekologických potravin.

2.   Na složení zpracovaných ekologických potravin se vztahují tyto podmínky:

[…]“

6

Článek 21 nařízení č. 834/2007, nadepsaný „Kritéria použití některých produktů a látek při zpracování“, uvádí:

„1.   Schválení produktů a látek pro použití v ekologické produkci a jejich zařazení na omezený seznam produktů a látek uvedených v čl. 19 odst. 2 písm. b) a c) podléhá cílům a zásadám stanoveným v hlavě II a následujícím kritériím, jež se hodnotí jako celek:

[…]

2.   Komise postupem podle čl. 37 odst. 2 rozhoduje o schválení produktů a látek a jejich zařazení na omezený seznam podle odstavce 1 tohoto článku a stanoví konkrétní podmínky a omezení pro jejich použití a v případě potřeby rozhoduje o vyřazení produktů.

[…]“

7

Článek 23 tohoto nařízení, nadepsaný „Používání výrazů odkazujících na ekologickou produkci“, stanoví:

„1.   Pro účely tohoto nařízení se má za to, že produkt [je] označen výrazy odkazujícími na ekologickou produkci, pokud se v jeho označení, propagačním materiálu nebo obchodních dokumentech on sám, jeho složky nebo krmné suroviny popisují výrazy, které naznačují kupujícímu, že produkt, jeho složky nebo krmné suroviny byly získány v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení. Zejména výrazy uvedené na seznamu v příloze a jejich odvozeniny nebo zdrobněliny jako ‚bio‘ a ‚eko‘ mohou být samostatně nebo v kombinaci používány kdekoli ve Společenství a v kterémkoli jazyce Společenství při označování a propagaci produktu, který splňuje požadavky tohoto nařízení nebo požadavky z něj plynoucí.

Při označování a propagaci živých nebo nezpracovaných zemědělských produktů se mohou používat výrazy odkazující na ekologickou produkci, pouze pokud byly navíc všechny složky daného produktu rovněž získány v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení.

2.   Výrazy uvedené v odstavci 1 se nesmí používat nikde ve Společenství a v žádném jazyce Společenství při označování, propagaci či v obchodních dokladech produktu, který nesplňuje požadavky tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy se nevztahují na zemědělské produkty určené ke spotřebě jako potraviny nebo krmivo nebo kdy zjevně nesouvisejí s ekologickou produkcí.

Kromě toho se při označování a propagaci nesmí použít žádné výrazy, včetně výrazů použitých v ochranných známkách, ani postupy, které by mohly uvést spotřebitele nebo uživatele v omyl tím, že by naznačovaly, že produkt nebo jeho složky splňují požadavky tohoto nařízení.

[…]

4.   Pokud jde o zpracované potraviny, mohou být výrazy uvedené v odstavci 1 použity

[…]“

8

Článek 1 odst. 1 nařízení č. 889/2008, nadepsaný „Předmět a oblast působnosti“, stanoví:

„Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla ekologické produkce, označování a kontroly, pokud jde o produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007.“

9

Článek 22 nařízení č. 889/2008, nadepsaný „Použití určitých produktů a látek v krmivech“, stanoví:

„Pro účely čl. 14 odst. 1 písm. d) bodu iv) nařízení (ES) č. 834/2007 lze při zpracování ekologických krmiv a krmení ekologicky chovaných zvířat používat pouze tyto látky:

[…]

[…]“

10

Článek 27 nařízení č. 889/2008, nadepsaný „Použití některých produktů a látek při zpracování potravin“, v odstavci 1 stanoví:

„Pro účely čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 834/2007 lze při zpracování ekologických potravin s výjimkou produktů odvětví vína, na které se vztahují ustanovení kapitoly 3a, používat pouze tyto látky:

[…]

11

Článek 28 nařízení č. 889/2008, nadepsaný „Používání některých složek zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství při zpracování potravin“, stanoví:

„Pro účely čl. 19 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 834/2007 lze při zpracování ekologických potravin používat zemědělské složky nezískané z ekologického zemědělství, které jsou uvedeny v příloze IX tohoto nařízení.“

12

Příloha V nařízení č. 889/2008, nadepsaná „Krmné suroviny podle čl. 22 písm. d), čl. 24 odst. 2 a čl. 25 m odst. 1“, uvádí v bodě 1 krmné suroviny minerálního původu, mezi kterými je uvedena zejména „Maërl“ a „Lithothamnium [lithothamn]“.

13

Příloha VIII tohoto nařízení, nadepsaná „Určité produkty a látky používané při výrobě zpracovaných ekologických potravin, kvasinek a kvasničných produktů uvedené v čl. 27 odst. 1 písm. a) a čl. 27a písm. a)“, v oddíle A nadepsaném „Potravinářské přídatné látky včetně nosičů“, stanoví, že „uhličitan vápenatý nesmí být použit k barvení nebo k obohacování výrobků vápníkem“.

14

Příloha IX uvedeného nařízení, nadepsaná „Složky zemědělského původu, které nebyly vyprodukovány ekologicky a které jsou uvedeny v čl. 28“, stanoví:

„Nezpracované rostlinné produkty, jakož i produkty, které z nich byly získány zpracováním

1.1 Jedlé plody, ořechy a semena:

[…]

1.2 Jedlé koření a byliny:

[…]

1.3 Různé:

řasy, včetně mořských, povolené v potravinářských přípravcích z konvenční produkce

[…]“

15

Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (Úř. věst. 2006, L 404, s. 26), nadepsaná „Vitamíny a minerální látky, které mohou být přidávány do potravin“, uvádí mezi „minerálními látkami“„vápník“.

16

Společnost Natumi je výrobcem sójových a rýžových nápojů, které uvádí na trh jako balené výrobky. Do svých výrobků přidává Lithothamnium calcareum, červenou korálovou řasu v podobě prášku získaného z vyčištěných, rozemletých a vysušených usazenin této odumřelé řasy. Tato mořská řasa obsahuje především uhličitan vápenatý a uhličitan hořečnatý.

17

Společnost Natumi uvádí na trh mimo jiné nápoj s názvem „Soja-Drink-Calcium“, který je označen jako „bio“ a jeho označení obsahuje následující údaje: „vápník“, „s mořskou řasou bohatou na vápník“ a „s kvalitním vápníkem z mořské řasy Lithothamnium“.

18

Od roku 2005 spolková země Severní Porýní-Vestfálsko upozorňovala společnost Natumi, že používání uhličitanu vápenatého jako minerálu pro obohacování vápníkem je u ekologických produktů zakázáno, a to i v případě, kdy je obohacování prováděno přidáním řas, a dále, že je zakázáno na takovýchto produktech uvádět upozornění týkající se vápníku.

19

Vzhledem k tomu, že spolková země Severní Porýní-Vestfálsko zahájila řízení o uložení peněžité sankce proti společnosti Natumi, tato společnost tento postup napadla žalobou podanou dne 14. července 2005 k Verwaltungsgericht Düsseldorf (správní soud v Düsseldorfu, Německo), která byla zamítnuta.

20

Společnost Natumi podala proti rozhodnutí uvedeného soudu odvolání k Oberverwaltungsgericht für das Land Nordrhein-Westfalen (Vrchní správní soud spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Německo). Na základě návrhu účastníků původního řízení bylo řízení přerušeno do přijetí nařízení č. 834/2007, kterým bylo zrušeno nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 1991, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 15/02, s. 39).

21

Rozhodnutím ze dne 19. května 2016 uvedený soud zamítl odvolání podané společností Natumi s odůvodněním, že podle nařízení č. 889/2008 není přidávání řasy Lithothamnium calcareum do ekologických potravin přípustné. Podle uvedeného soudu se bod 1.3 přílohy IX tohoto nařízení vztahuje pouze na jedlé potravinové řasy a pouze tyto řasy se tedy podle článku 28 tohoto nařízení mohou používat při zpracování ekologických potravin. Ačkoli se v těchto ustanoveních výslovně neuvádí, že řasy musí být jedlé, je takovýto výklad potvrzen skutečností, že ostatní látky uvedené v bodech 1.1 a 1.2 této přílohy IX musí být jedlé, stejně jako řasy uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. a) nařízení č. 834/2007. Řasa Lithothamnium calcareum přitom jedlá není, a to z důvodu charakteristického ukládání vápníku do jejích buněčných stěn. Uvedený soud měl za to, že usazeniny řasy Lithothamnium calcareum v každém případě nepředstavují složky zemědělského původu, které by spadaly pod bod 1.3 přílohy IX nařízení č. 889/2008, nýbrž minerální látky, jejichž přidávání do ekologických produktů není v zásadě povoleno.

22

Společnost Natumi podala proti rozhodnutí odvolacího soudu opravný prostředek „Revision“ k Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud, Německo).

23

Předkládající soud má za to, že výsledek sporu v původním řízení závisí zaprvé na tom, zda nařízení č. 889/2008 umožňuje používání řasy Lithothamnium calcareum jako složky při přípravě ekologických potravin.

24

V této souvislosti uvádí, že čl. 19 odst. 2 nařízení č. 834/2007 rozlišuje zejména mezi používáním minerálů a používáním jiných než ekologických zemědělských složek, a že nařízení č. 889/2008, kterým se provádí nařízení č. 834/2007, stanoví ve svých článcích 27 a 28 odlišné povolovací režimy pro tyto dvě kategorie.

25

Podle čl. 27 odst. 1 písm. f) nařízení č. 889/2008 lze totiž minerály v zásadě používat pouze v případě, že jejich použití v potravinách určených k běžné spotřebě je výslovně právně požadováno. Složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství lze podle článku 28 tohoto nařízení používat v ekologických potravinách pouze tehdy, pokud jsou uvedeny v užším seznamu, který je uveden v příloze IX uvedeného nařízení. Bod 1.3 této přílohy přitom uvádí: „řasy, včetně mořských, povolené v potravinářských přípravcích z konvenční produkce“.

26

Podle předkládajícího soudu příloha IX bod 1.3 nařízení č. 889/2008 neobsahuje žádné omezení, které by se týkalo jedlé povahy řas. Jedlá proto nemusí být samotná řasa, nýbrž složka, která se používá při výrobě potravin, jako například prášek z řas. Tento výklad potvrzuje dopis Komise ze dne 30. března 2015, který předložila společnost Natumi, v němž tento orgán potvrdil, že řasa Lithothamnium calcareum spadá pod bod 1.3 přílohy IX.

27

Předkládající soud dodává, že je pravda, že skutečnost, že „Lithothamnium [lithothamn]“ je uveden jako surovina minerálního původu v příloze V nařízení č. 889/2008, která se týká krmných surovin, a že neexistence kategorie odpovídající „Lithothamnium [lithothamn]“ v příloze IX tohoto nařízení svědčí ve prospěch klasifikace této řasy, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, jako minerálu. Pokud se však řasa, jejíž sběr probíhá v době, kdy je živá, považuje za složku zemědělského původu, bez ohledu na její obsah vápníku, v zásadě by to mělo platit i pro odumřelou řasu, protože není prokázáno, že k vápenatění dochází až po odumření řasy. Kromě toho klasifikace „Lithothamnium [lithothamn]“ v příloze V nařízení č. 889/2008 jako suroviny minerálního původu není relevantní pro režim schvalování potravin, protože článek 19 nařízení č. 834/2007, který se použije na klasifikaci těchto potravin, v zásadě nepovoluje minerály.

28

Předkládající soud kromě toho uvádí, že ačkoli si unijní normotvůrce byl vědom vysokého obsahu vápníku v řase Lithothamnium calcareum, jak vyplývá z pravidel týkajících se krmiv stanovených nařízením č. 889/2008, bod 1.3 přílohy IX nařízení č. 889/2008 uvádí řasy, aniž by tato řasa byla zvlášť vyloučena.

29

V důsledku toho je používání řasy Lithothamnium calcareum a zejména prášku získaného z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin této odumřelé řasy podle čl. 19 odst. 2 písm. c) nařízení č. 834/2007 ve spojení s článkem 28 a bodem 1.3 přílohy IX nařízení č. 889/2008 povoleno.

30

Předkládající soud si však klade otázku, zda a v jakém rozsahu řasy a zejména řasa Lithothamnium calcareum splňují podmínky uvedené v čl. 21 odst. 1 písm. ii) nařízení č. 834/2007 pro to, aby jejich používání mohlo být schváleno podle čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení. Není totiž zřejmé, že bez použití této řasy by nebylo možné potraviny produkovat či skladovat či splnit stravovací požadavky stanovené na základě unijního práva.

31

Předkládající soud si zadruhé klade otázku, zda označení produktu obsahujícího takovou složku, jako je řasa, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, může zahrnovat odkaz na vápník, který je minerálem.

32

Předkládající soud má za to, že podle článku 23 nařízení č. 834/2007 je zakázáno odkazovat na vápník na obalu nebo v názvu ekologického nápoje a že by v zásadě jakýkoli odkaz na minerál, jako je vápník, mohl být s ohledem na čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení č. 834/2007 ve spojení s čl. 27 odst. 1 písm. f) nařízení č. 889/2008, který podmiňuje používání minerálů přísným podmínkám, považován za klamavý. Předkládající soud má nicméně za to, že tomu tak není tehdy, pokud tento vápník pochází ze složky, která má, je-li její používání povoleno, přirozeně vysoký obsah vápníku.

33

Za těchto podmínek se Bundesverwaltungsgericht (Spolkový správní soud) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

34

Podstatou první a druhé otázky předkládajícího soudu, které je třeba zkoumat společně, je, zda nařízení č. 889/2008 musí být vykládáno v tom smyslu, že používání prášku získaného z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum jako složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství ve smyslu článku 28 tohoto nařízení je povoleno při zpracování takových ekologických potravin, jako jsou ekologické nápoje na bázi rýže a sóji, za účelem jejich obohacení o vápník.

35

V této souvislosti je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora je pro výklad ustanovení unijního práva třeba zohlednit nejen jeho znění, ale i jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (rozsudek ze dne 19. září 2018, González Castro, C‑41/17, EU:C:2018:736, bod 39 a citovaná judikatura).

36

Pokud jde o znění ustanovení, o které se jedná ve věci v původním řízení, z článku 28 nařízení č. 889/2008 vyplývá, že pro účely čl. 19 odst. 2 písm. c) nařízení č. 834/2007 lze při zpracování ekologických potravin používat zemědělské složky nezískané z ekologického zemědělství, které jsou uvedeny v příloze IX nařízení č. 889/2008.

37

Příloha IX nařízení č. 889/2008 stanoví v bodě 1 seznam „Nezpracovaných rostlinných produktů, jakož i produktů, které z nich byly získány zpracováním“, mezi nimiž jsou v bodě 1.1 uvedeny „Jedlé plody, ořechy a semena“, v bodě 1.2 „Jedlé koření a byliny“ a v bodě 1.3, který je nadepsán „Různé“, „řasy, včetně mořských, povolené v potravinářských přípravcích z konvenční produkce“.

38

Je třeba přitakat předkládajícímu soudu v tom, že vzhledem k tomu, že unijní normotvůrce výslovně uvedl, pokud jde o body 1.1 a 1.2 této přílohy IX, že produkty, které jsou v nich uvedeny, musí být jedlé, aniž by toto upřesnění uvedl v bodě 1.3 uvedené přílohy, potvrzuje neexistence takového upřesnění, že rozsah působnosti tohoto ustanovení není omezen pouze na jedlé řasy jako takové.

39

Bod 1.3 přílohy IX nařízení č. 889/2008 tedy musí být chápán tak, že se vztahuje na všechny řasy, včetně mořských, přičemž jediná stanovená podmínka spočívá v tom, aby jejich používání při přípravě potravinářských přípravků z konvenční produkce bylo povoleno.

40

V projednávaném případě je nesporné, že řasa Lithothamnium calcareum je mořskou řasou a že její používání je při přípravě potravinářských přípravků z konvenční produkce povoleno.

41

V důsledku toho musí být tato řasa považována za nezpracovaný rostlinný produkt ve smyslu bodu 1.3 přílohy IX nařízení č. 889/2008.

42

Z toho vyplývá, že prášek získaný z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum představuje produkt získaný z rostlinného produktu zpracováním, který spadá pod bod 1.3 přílohy IX nařízení č. 889/2008 a musí být považován za složku zemědělského původu nezískanou z ekologického zemědělství ve smyslu článku 28 tohoto nařízení.

43

Toto konstatování nemůže být zpochybněno okolností, které se dovolává spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, podle níž bod 1 přílohy V nařízení č. 889/2008, který v souladu s článkem 22 tohoto nařízení stanoví užší seznam jiných než ekologických krmných surovin rostlinného, živočišného nebo minerálního původu, které mohou být použity v rámci ekologické produkce podle čl. 14 odst. 1 písm. d) bodu iv) a článku 16 nařízení č. 834/2007, výslovně zařazuje „Lithothamnium [lithothamn]“ a „Maërl“, jinými slovy řasu Lithothamnium calcareum, mezi „krmné suroviny minerálního původu“.

44

Tato klasifikace je totiž specifická pro krmiva a liší se od klasifikace platné pro potraviny, na které se vztahují tato nařízení. Jak uvedl generální advokát v bodech 78 a 79 svého stanoviska, tuto klasifikaci krmiv je možné vysvětlit tím, že v rámci právní úpravy týkající se krmiv stanovené unijním právem je řasa Lithothamnium calcareum posuzována z hlediska své nutriční hodnoty.

45

Kromě toho je třeba připomenout, že pokud jde o zpracované biologické potraviny, nařízení č. 834/2007 ve svém čl. 19 odst. 2 písm. b) a c), jakož i v článku 21 stanoví odlišné schvalovací režimy podle toho, zda se v případě použitých produktů nebo látek jedná o jiné než ekologické zemědělské složky, které jsou uvedeny v omezeném seznamu vytvořeném Komisí, který je uveden v článku 28 nařízení č. 889/2008, jakož i v příloze IX tohoto nařízení, nebo o potravinářské přídatné látky, činidla, látky určené k aromatizaci, vodu, sůl, látky pro přípravu mikroorganismů a enzymů, minerály, stopové prvky, vitamíny, aminokyseliny a další mikroživiny uvedené na omezeném seznamu rovněž vytvořeném Komisí, který je uveden v čl. 27 odst. 1, jakož i v příloze VIII nařízení č. 889/2008.

46

V důsledku toho klasifikace produktu jako složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství ve smyslu článku 28 a přílohy IX nařízení č. 889/2008 nebo jako minerálu ve smyslu čl. 27 odst. 1 a přílohy VIII tohoto nařízení není podmíněna nutričním přínosem tohoto produktu nýbrž zařazením do omezeného seznamu, který je uveden v těchto ustanoveních.

47

V projednávaném případě ani znění čl. 27 odst. 1 nařízení č. 889/2008, ani znění jeho přílohy VIII řasu Lithothamnium calcareum neuvádí, tuto řasu proto nelze prima facie považovat za minerál ve smyslu těchto ustanovení.

48

Pokud jde o kontext, do něhož je toto ustanovení zasazeno, je třeba připomenout, že článek 28 nařízení č. 889/2008 a jeho příloha IX provádí čl. 19 odst. 2 písm. c) nařízení č. 834/2007.

49

Článek 19 nařízení č. 834/2007, který stanoví pravidla pro produkci zpracovaných potravin, totiž ve svém odstavci 2 písm. c) umožňuje přidávání jiných než ekologických zemědělských složek pouze tehdy, pokud byly předem schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 21 tohoto nařízení.

50

Článek 21 nařízení č. 834/2007 v této souvislosti stanoví kritéria pro schvalování použití těchto produktů a látek a pověřuje Komisi, aby v rámci těchto kritérií vypracovala omezený seznam, v němž budou tyto produkty a látky uvedeny.

51

Na základě tohoto článku 21 Komise v článku 28 a v příloze IX nařízení č. 889/2008 stanovila omezený seznam složek zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství, které mohou být používány při zpracování ekologických potravin pro účely čl. 19 odst. 2 písm. c) nařízení č. 834/2007.

52

Z judikatury Soudního dvora přitom vyplývá, že prováděcí nařízení musí být vykládáno pokud možno tak, aby bylo slučitelné s ustanoveními základního nařízení (rozsudek ze dne 19. července 2012, Pie Optiek, C‑376/11, EU:C:2012:502, bod 34 a citovaná judikatura).

53

V důsledku toho musí být článek 28 nařízení č. 889/2008 a jeho příloha IX vykládán v souladu s článkem 21 nařízení č. 834/2007.

54

Z toho vyplývá, jak zdůraznil generální advokát v bodě 67 svého stanoviska, že složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství zařazené do omezeného seznamu, který je uveden v příloze IX nařízení č. 889/2008, mohou být používány v ekologické potravině pouze tehdy, pokud splňují kritéria stanovená v článku 21 nařízení č. 834/2007.

55

Podle těchto kritérií, která jsou uvedena v čl. 21 odst. 1 prvním pododstavci bodech i) a ii) nařízení č. 834/2007, je použití produktu nebo látky podmíněno jednak tím, že není dostupná vhodná alternativa schválená podle kapitoly 4 hlavy III tohoto nařízení, jejíž součástí je toto ustanovení, a jednak podmínkou, že bez použití tohoto produktu nebo této látky není možné potraviny produkovat či skladovat či splnit stravovací požadavky stanovené na základě unijních právních předpisů.

56

V důsledku toho je třeba ověřit, zda používání prášku získaného z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum v takových ekologických potravinách, jako jsou ekologické nápoje na bázi rýže a sóji, o které se jedná ve věci v původním řízení, jako složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství ve smyslu článku 28 nařízení č. 889/2008, za účelem jejich obohacení o vápník, splňuje tato kritéria.

57

Pokud jde o první z těchto kritérií, nezdá se, s výhradou ověření předkládajícím soudem, že by podle článků 19 a 21 tohoto nařízení byla povolena jiná řešení. Toto kritérium tedy musí být považováno za splněné.

58

Pokud jde o druhé z uvedených kritérií, nezdá se, rovněž s výhradou ověření předkládajícím soudem, že by přidávání prášku získaného z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum za účelem obohacení takových ekologických potravin, jako jsou ekologické nápoje na bázi rýže a sóji, o které se jedná ve věci v původním řízení, bylo nezbytné pro produkci nebo skladování těchto potravin nebo pro splnění stravovacích požadavků stanovených na základě unijních právních předpisů. V důsledku toho je třeba mít za to, že toto kritérium není v projednávaném případě splněno.

59

Z toho vyplývá, že článek 28 a příloha IX nařízení č. 889/2008 ve spojení s článkem 21 nařízení č. 834/2007, musí být vykládány v tom smyslu, že brání používání prášku získaného z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum jako složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství při zpracování takových ekologických potravin, jako jsou biologické nápoje na bázi rýže a sóji, o které se jedná ve věci v původním řízení, za účelem jejich obohacení o vápník.

60

Tento výklad potvrzují cíle sledované právní úpravou dotčenou ve věci v původním řízení.

61

Podle čl. 1 odst. 1 nařízení č. 889/2008 je cílem tohoto nařízení stanovit prováděcí pravidla k nařízení č. 834/2007.

62

Nařízení č. 834/2007 stanoví striktní pravidla, pokud jde o přidávání minerálů při produkci ekologických potravin, a jeho čl. 19 odst. 2 písm. b) stanoví, že minerály mohou být v potravinách použity pouze tehdy, pokud byly předem schváleny pro použití v ekologické produkci podle článku 21 tohoto nařízení.

63

Podle přílohy I nařízení č. 1925/2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin je přitom vápník minerálem.

64

Na základě článku 21 nařízení č. 834/2007 Komise v článku 27 a v části A přílohy VIII nařízení č. 889/2008 stanovila omezený seznam látek, které mohou být používány jako přídatné látky při zpracování ekologických potravin pro účely čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení č. 834/2007. I když tato část přílohy VIII zařazuje v tomto seznamu uhličitan vápenatý mezi potravinářské přídatné látky, upřesňuje, že nesmí být použit k obohacení výrobků vápníkem.

65

Kromě toho čl. 27 odst. 1 písm. f) nařízení č. 889/2008 stanoví, že používání minerálů je povoleno v potravinách určených k běžné spotřebě v případě splnění následujících alternativních podmínek. Zaprvé musí být „výslovně právně požadováno“, čímž se rozumí výslovně požadováno v ustanoveních unijního práva nebo ustanoveních vnitrostátních právních předpisů slučitelných s unijním právem, na základě kterých nesmějí být dané potraviny v žádném případě uváděny na trh jako potraviny určené k běžné spotřebě, jestliže neobsahují jako přídatné látky dané minerály. Zadruhé, pokud jde o potraviny uváděné na trh jako potraviny se zvláštními charakteristickými rysy nebo účinky v souvislosti se zdravím či výživou nebo v souvislosti s potřebami zvláštních skupin spotřebitelů, použití minerálů musí být stanoveno unijní právní úpravou týkající se potravin určených pro kojence a malé děti, potravin pro zvláštní lékařské účely a náhradu celodenní stravy pro regulaci hmotnosti, obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti, nebo počáteční a pokračovací kojenecké výživy.

66

V projednávané věci žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, spis, který má Soudní dvůr k dispozici, a analýza věci Soudním dvorem neobsahují žádnou skutečnost, ze které by vyplývala existence takovéhoto pravidla vnitrostátního nebo unijního práva, které by ukládalo přidávání vápníku do ekologických potravin, o které se jedná ve věci v původním řízení, tedy do nápojů na bázi rýže a sóji, aby mohly být uváděny na trh.

67

Z toho vyplývá, že čl. 19 odst. 2 písm. b) a článek 21 nařízení č. 834/2007 ve spojení s článkem 27 a přílohou VIII nařízení č. 889/2008 zakazují přidávání vápníku při zpracování takových ekologických potravin, jako jsou nápoje na bázi rýže a sóji, o které se jedná ve věci v původním řízení, za účelem jejich obohacení o vápník.

68

V této souvislosti je třeba poznamenat, že společnost Natumi ve svém písemném vyjádření uznává, že vzhledem k tomu, že používání uhličitanu vápenatého za účelem obohacování ekologických produktů o vápník je zakázáno, mnoho výrobců ekologických nápojů na bázi sóji, rýže a obilnin do nich přidává řasu Lithothamnium calcareum, protože se přirozeně vyznačuje vysokým obsahem vápníku. Společnost Natumi dále tvrdí, že tato řasa představuje přírodní alternativu vápníku, jejíž používání za účelem obohacování ekologických potravin musí být povoleno.

69

Je přitom nutno konstatovat, že výklad, podle kterého by používání prášku získaného z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum, která má přirozeně vysoký obsah vápníku, jako složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství ve smyslu článku 28 nařízení č. 889/2008, bylo povoleno při zpracování takových ekologických potravin, jako jsou ekologické nápoje na bázi sóji a rýže, o které se jedná ve věci v původním řízení, za účelem jejich obohacení o vápník, by výrobcům těchto potravin umožnil obejít zákaz stanovený v čl. 19 odst. 2 písm. b) a v článku 21 nařízení č. 834/2007 ve spojení s článkem 27 a přílohou VIII nařízení č. 889/2008.

70

Takovýto výklad by tedy vedl k tomu, že striktní pravidla týkající se přidávání takových produktů a látek, jako jsou minerály, do výroby ekologických potravin stanovená právní úpravou, o kterou se jedná ve věci v původním řízení, by byla neúčinná, a byl by v rozporu s cíli, které tato úprava sleduje.

71

Kromě toho je třeba připomenout, jak uvedl generální advokát v bodech 90 až 93 svého stanoviska, že návrh prováděcího nařízení k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení č. 834/2007 (Úř. věst. 2018, L 150, s. 1) ve svém čl. 7 druhém pododstavci stanoví, že povolení přidávat složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství do zpracovaných ekologických potravin nebude platit v případě, pokud se tyto složky používají jako produkty nebo látky uvedené v příloze II části IV bodě 2.2.2 nařízení 2018/848, mezi které patří mimo jiné minerály. Je sice pravda, že nařízení 2018/848 ani uvedený návrh prováděcího nařízení, včetně jeho příloh, nejsou v projednávané věci použitelné, avšak ukazují vývoj v oblasti ekologických potravin, který směřuje k omezování přidávání prvků nepocházejících z ekologické produkce do ekologických potravin.

72

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na první a druhou otázku odpovědět, že nařízení č. 889/2008 musí být vykládáno v tom smyslu, že brání používání prášku získaného z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum jako složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství ve smyslu článku 28 nařízení č. 889/2008, při zpracování takových ekologických potravin, jako jsou ekologické nápoje na bázi rýže a sóji, za účelem jejich obohacení o vápník.

73

S ohledem na odpověď poskytnutou na první a druhou otázku není namístě odpovídat na třetí otázku.

74

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (třetí senát) rozhodl takto:

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1584 ze dne 22. října 2018, musí být vykládáno v tom smyslu, že brání používání prášku získaného z vyčištěných, vysušených a rozemletých usazenin řasy Lithothamnium calcareum jako složky zemědělského původu nezískané z ekologického zemědělství ve smyslu článku 28 nařízení č. 889/2008, ve znění prováděcího nařízení 2018/1584, při zpracování takových ekologických potravin, jako jsou ekologické nápoje na bázi rýže a sóji, za účelem jejich obohacení o vápník.