–

za italskou vládu G. Palmieri, jako zmocněnkyní, ve spolupráci s A. Pelusem a S. Fiorentinem, avvocati dello Stato,

–

za Evropskou komisi D. Bianchim a I. Naglisem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká článků 3, 26, 32, 40 a 41 SFEU, jakož i článků 1, 3 až 5 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. 2012, L 343, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společnostmi Caseificio Cirigliana Srl, Mail Srl a Sorì Italia Srl (společně dále jen „společnosti Caseificio Cirigliana a další“) na jedné straně a Ministero delle Politiche agricole, alimentari e forestali (ministerstvo zemědělství, potravinářství a lesnictví, Itálie), Presidenza del Consiglio dei Ministri (úřad předsedy vlády, Itálie) a Ministero della Salute (ministerstvo zdravotnictví, Itálie) na straně druhé ohledně změny rozsudku Tribunale amministrativo regionale Lazio, sede di Roma (správní soud pro region Lazio, sídlo v Římě, Itálie) ze dne 19. listopadu 2015 týkajícího se decreto ministeriale n. 76262 – Modalità per l’attuazione delle disposizioni di cui all’articolo 4 del decreto-legge 24 giugno 2014, n. 91, recante: „Misure per la sicurezza alimentare e la produzione della Mozzarella di bufala Campana DOP“ (nařízení ministerstva č. 76262 o prováděcích pravidlech k ustanovení článku 4 nařízení s mocí zákona č. 91 ze dne 24. června 2014: „Opatření týkající se potravinové bezpečnosti a výroby sýru ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘ “) ze dne 9. září 2014 (GURI č. 219 ze dne 20. září 2014, s. 8) (dále jen „nařízení ministerstva č. 76262/2014“).

3

V bodě 47 odůvodnění nařízení č. 1151/2012 je uvedeno:

„Aby bylo možné spotřebiteli zaručit specifické vlastnosti spojené se zeměpisnými označeními a zaručenými tradičními specialitami, měly by hospodářské subjekty podléhat systému, který ověří soulad se specifikací produktu.“

4

Článek 1 tohoto nařízení zní takto:

„Cílem tohoto nařízení je pomoci producentům zemědělských produktů a potravin informovat kupující a spotřebitele o vlastnostech svých produktů a potravin a charakteristikách své produkce, čímž se zajistí:

[…]“

5

V článku 4 zmíněného nařízení je uvedeno:

„Režim chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení je zřízen s cílem pomoci producentům produktů spojených s určitou zeměpisnou oblastí prostřednictvím:

6

Článek 7 nařízení č. 1151/2012, nadepsaný „Specifikace produktu“, stanoví:

„1.   Chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení musí být v souladu se specifikací, která obsahuje alespoň:

2.   Aby bylo možné zajistit, že specifikace produktu poskytují relevantní a stručné informace, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 56, kterými stanoví pravidla omezující informace obsažené ve specifikaci uvedené v odstavci 1 tohoto článku, pokud je toto omezení nezbytné s cílem zamezit příliš objemným žádostem o zápis.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se podoby specifikace. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 57 odst. 2.“

7

Dne 25. dubna 2007 byla zveřejněna žádost o změnu specifikace produktu „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ (Úř. věst. 2007, C 90, s. 5). Uvedená změna byla schválena nařízením Komise (ES) č. 103/2008 ze dne 4. února 2008, kterým se schvalují změny, které nejsou menšího rozsahu, specifikace názvu zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení – Mozzarella di Bufala Campana (CHOP) (Úř. věst. 2008, L 31, s. 31) (dále jen „specifikace produktu ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘ “).

8

Body 4.4. a 4.5. specifikace produktu „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ zní:

„4.4. Důkaz původu: Každou fázi výrobního procesu je třeba sledovat a kontrolovat výchozí i cílový výrobek. Tímto způsobem a zápisem do příslušných rejstříků, které spravuje subjekt určený ke kontrole zemědělců, výrobců a balíren, je zaručena zpětná sledovatelnost výrobku (od začátku do konce výroby a naopak). Také surovina podléhá neustálé kontrole subjektem k tomu určeným. Všechny fyzické i právnické osoby, které byly zapsány do příslušných rejstříků, budou podrobeny kontrole ze strany kontrolního subjektu v souladu s normativem výroby [se specifikací] a příslušným plánem kontroly. Pokud kontrolní subjekt zjistí nepatřičnost, byť v jediné fázi výroby, produkt nemůže být uveden na trh pod chráněným označením původu ‚Mozzarella di Bufala Campana‘.

4.5. Metoda produkce: Normativ výroby [specifikace] mimo jiné ukládá, aby se ‚Mozzarella di Bufala Campana‘ vyráběla pouze z čerstvého plnotučného buvolího mléka. Ke zpracování se používá mléko syrové, případně termizované nebo pasterované, které poch[á]zí od buvolích krav z oblasti specifikované v článku 2 normativy [specifikace].

[…]“

9

Článek 4 odst. 1 a 3 nařízení s mocí zákona č. 91 ze dne 24. června 2014 (GURI č. 144 ze dne 24. června 2014) změněného na zákon č. 116 ze dne 11. srpna 2014 (běžný dodatek GURI č. 192 ze dne 20. srpna 2014) (dále jen „nařízení s mocí zákona č. 91/2014“) zní takto:

„1.   Výroba sýru ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘ zapsaného jako chráněné označení původu (CHOP) podle [nařízení Komise (ES) č. 1107/96 ze dne 12. června 1996 o zápisu zeměpisných označení a označení původu podle postupu stanoveného v článku 17 nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 (Úř. věst. 1996, L 148, s. 1; Zvl. vyd. 03/19, s. 176)] musí probíhat v prostorách, kde se zpracovává pouze mléko pocházející z chovů, které spadají do systému kontroly CHOP ‚Mozzarella di bufala Campana‘. V těchto prostorách se mohou zhotovovat i polotovary a další produkty, pokud se vyrábějí výlučně z mléka pocházejícího z chovů, které spadají do systému kontroly CHOP ‚Mozzarella di bufala Campana‘. Výroba, při které se používá i jiné mléko než mléko pocházející z chovů, které spadají do systému kontroly CHOP ‚Mozzarella di bufala Campana‘, nebo při které se používá výlučně toto jiné mléko, musí probíhat na základě ustanovení nařízení uvedených v odstavci 3 v jiných prostorách.

[…]

3.   V nařízení, které přijme ministerstvo zemědělství, potravinářství a lesnictví spolu s ministerstvem zdravotnictví do 30 dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost, budou vymezena prováděcí pravidla k ustanovení odstavce 1 třetího pododstavce a odstavce 2, v nichž je uvedeno, že oddělení v prostorách výroby podle odstavce 1 posledního pododstavce brání tomu, aby v průběhu všech fází výroby a balení došlo k byť jen náhodnému kontaktu mezi mlékem pocházejícím z chovů, které spadají do systému kontroly ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘, a ostatními druhy mléka, a mezi produktem ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘ a produkty z jiných druhů mléka.“

10

Článek 1 odst. 1 nařízení ministerstva č. 76262/2014 stanoví:

„V souvislosti s prováděním čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce nařízení s mocí zákona č. 91/2014 […] musí výroba, při které se používá i jiné mléko než mléko pocházející z chovů, které spadají do systému kontroly CHOP ‚Mozzarella di bufala Campana‘, nebo při které se používá výlučně toto jiné mléko, probíhat v jiných prostorách, které jsou fyzicky odděleny od prostor, ve kterých se vyrábí ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘ a produkty, které se vyrábí výlučně z mléka pocházejícího z chovů, které spadají do systému kontroly CHOP ‚Mozzarella di bufala Campana‘. Fyzické oddělení musí zabránit jakémukoliv byť jen náhodnému kontaktu mezi mlékem pocházejícím z chovů, které spadají do systému kontroly ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘, a ostatními druhy mléka, a mezi produktem ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘ a produkty z jiných druhů mléka, a týká se tudíž zařízení ke skladování, manipulaci, zpracování mléka a balení výrobků. Zařízení a přístroje, které nepřichází do kontaktu s mlékem nebo s produkty jeho zpracování, lze používat na výrobních linkách v jiných prostorách.“

11

Dne 18. listopadu 2014 podaly společnosti Caseificio Cirigliana a další, které vyrábějí a prodávají mozzarellu z buvolího mléka a mozzarellu z buvolího mléka CHOP, která nespadá do režimu CHOP (dále jen „režim CHOP“), u Tribunale amministrativo regionale Lazio, sede di Roma (správní soud pro region Lazio, sídlo v Římě, Itálie) žalobu proti nařízení ministerstva č. 76262/2014.

12

Společnosti Caseificio Cirigliana a další se domnívaly, že nařízení ministerstva č. 76262/2014 se zabývá pouze postavením podniků, které používají výlučně buvolí mléko pocházející z oblastí CHOP (dále jen „oblasti CHOP“), a poskytuje jim ochranu, zatímco problematiku, která se objevila v důsledku dřívějších právních předpisů vztahujících se na podniky, které používají jiné suroviny, než buvolí mléko z oblastí CHOP, ponechává beze změny.

13

Nařízení ministerstva č. 76262/2014 podle společností Caseificio Cirigliana a dalších odporuje zásadě diversifikace stanovené v nařízení č. 1151/2012. Žalobkyně se domnívaly, že podle nařízení ministerstva č. 76262/2014 se kritérium pro vymezení subjektů, na které se vztahují omezující ustanovení, tj. producentů sýru „Mozzarella di bufala Campana CHOP“, napříště vztahuje na ty, kteří zpracovávají jiné mléko než mléko pocházející z chovů, které spadají do režimu CHOP. Uvedený postup však odporuje hlavnímu cíli nařízení č. 1151/2012, kterým je zvýšit hodnotu „chráněného“ produktu a doplňovat politiku rozvoje venkova a zemědělskou politiku, zejména pokud jde o znevýhodněné oblasti.

14

Společnosti Caseificio Cirigliana a další měly za to, že nařízení ministerstva č. 76262/2014 je protiprávní, jelikož stanoví, že se závody, které zpracovávají buvolí mléko pocházející z oblastí CHOP, musí zaměřovat výlučně na tuto výrobu, a v důsledku toho jim ukládá zákaz uchovávat nebo skladovat ve svých prostorách jiné suroviny a sýřeninu než buvolí mléko a sýřeninu získanou výlučně zpracováním mléka pocházejícího z oblastí CHOP, jakož i vedlejší produkty nebo produkty odvozené od téže suroviny.

15

Dne 19. listopadu 2015 Tribunale amministrativo regionale Lazio, sede., di Roma (správní soud pro region Lazio, sídlo v Římě) žalobu zamítl, a to na základě posouzení odůvodněnosti vnitrostátní právní úpravy, která sleduje cíle spočívající v bezpečnosti potravin a ochraně konečného spotřebitele. K žalobnímu důvodu týkajícímu se slučitelnosti nařízení ministerstva č. 76262/2014 s nařízením č. 1151/2012 se tento soud nevyjádřil.

16

V rámci odvolacího řízení před Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie), která je v posuzované věci předkládajícím soudem, společnosti Caseificio Cirigliana a další zaprvé namítly porušení článků 3, 26, 32, 40 a 41 SFEU, jelikož byly v důsledku nařízení ministerstva č. 76262/2014 znevýhodněny oproti konkurenčním společnostem, které vyrábějí produkty s CHOP a na které se nevztahují ani dodatečné kontroly, ani povinnost používat výrobní linky výlučně k výrobě jednoho typu produktů. Tyto účastnice řízení zadruhé namítly porušení zásady zákazu diskriminace s odůvodněním, že toto nařízení diskriminuje společnosti, které používají mléko, jež nepochází z oblastí CHOP, oproti společnostem, které používají výlučně mléko, které z takových oblastí pochází. Žalobkyně zatřetí namítly porušení článku 1 nařízení č. 1151/2012, jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2014 ze dne 16. dubna 2014 o právní úpravě obchodování s některým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů a zrušení nařízení Rady (ES) č. 1216/2009 a (ES) č. 614/2009 (Úř. věst. 2014, L 150, s. 1).

17

Mezitímním rozsudkem ze dne 21. srpna 2018 Consiglio di Stato (Státní rada) zamítla všechny námitky týkající se protiústavnosti nařízení ministerstva s mocí zákona č. 91/2014 a konstatovala, že je toto nařízení přiměřené a odůvodněné. Tento soud se nicméně rozhodl, že posoudí námitku týkající se slučitelnosti uvedeného nařízení s unijním právem.

18

Zmíněný soud v tomto ohledu uvádí, že nařízení s mocí zákona č. 91/2014 a nařízení ministerstva č. 76262/2014 – na rozdíl od toho, co tvrdí žalobkyně – nestanoví, že by výroba mozzarelly s CHOP a bez CHOP musela probíhat v oddělených závodech; je v nich uvedeno pouze to, že musí probíhat v oddělených „prostorách“. Takový nesprávný výklad vnitrostátní právní úpravy ze strany žalobkyň ovšem podle tohoto soudu nemá vliv na relevanci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, protože již samotná produkce mozzarelly z buvolího mléka bez CHOP v jiných prostorách, které jsou odděleny od prostor používaných k výrobě sýru „Mozzarella di bufala Campana CHOP“, je v každém případě spojena s investicemi, a tedy jistou ekonomickou obětí, která může mít vliv na volnou hospodářskou soutěž mezi hospodářskými subjekty na trhu s mozzarellou.

19

Předkládající soud má s odkazem na judikaturu Soudního dvora týkající se společné zemědělské politiky za to, že CHOP požívá zvláštní ochrany, u níž ovšem nelze seznat, že by nepřiměřeně ohrožovala svobodu podnikání a volnou hospodářskou soutěž.

20

Tento soud tvrdí, že z judikatury Soudního dvora vyplývá, že právní úprava týkající se CHOP chrání jejich uživatele proti zneužívání uvedených označení třetími osobami, pokud se mohou u spotřebitelů těšit velmi dobré pověsti a pro producenty, kteří splňují podmínky pro jejich užívání, mohou představovat základní prostředek, jak si získat klientelu. Dobrá pověst CHOP se podle uvedeného soudu utváří na základě představy, kterou tato CHOP vyvolávají u spotřebitelů, a závisí především na specifických vlastnostech a v obecné rovině na jakosti produktu. Z pohledu spotřebitele tedy souvislost mezi dobrou pověstí producentů a jakostí produktů závisí mimo jiné na jeho přesvědčení, že produkty prodávané pod CHOP jsou pravé.

21

Předkládající soud dále připomněl, že se žalobkyně domnívají, že vnitrostátní právní úprava překračuje meze toho, co je nezbytné k ochraně CHOP „Mozzarella di bufala Campana“, jelikož stanoví, že výroba, při které se používá i jiné mléko než mléko pocházející z chovů, které spadají do systému kontroly tohoto CHOP, nebo při které se používá výlučně toto jiné mléko, musí probíhat v oddělených prostorách, a to i v rámci téhož závodu, aby se zabránilo jakémukoliv kontaktu mezi mlékem pocházejícím z chovů, které spadají do systému kontroly uvedeného CHOP, a ostatními druhy mléka, a a fortiori jakémukoliv falšování.

22

Za těchto podmínek se Consiglio di Stato (Státní rada) rozhodla přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být články 3, 26, 32, 40 a 41 SFEU a články 1, 3 až 5 a 7 nařízení č. 1151/2012, které členským státům ukládají povinnost zajistit jak volnou hospodářskou soutěž produktů v rámci Evropské unie, tak ochranu režimů jakosti na podporu znevýhodněných zemědělských oblastí, vykládány v tom smyslu, že brání tomu, aby bylo ve vnitrostátním právu (článek 4 nařízení s mocí zákona č. 91/2014) stanoveno omezení výroby sýru ‚Mozzarella di bufala Campana CHOP‘ spočívající v tom, že výroba musí probíhat v závodech, které jsou výlučně určeny k takovéto výrobě a ve kterých je zakázáno uchovávat a skladovat mléko pocházející z chovů, které nespadají do systému kontroly CHOP ‚Mozzarella di bufala Campana‘?“

23

Italská vláda namítá, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je nepřípustná, přičemž tvrdí, že se věc v původním řízení týká čistě vnitrostátní situace, která nespadá do působnosti unijního práva. Tato vláda má dále za to, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podle všeho nesplňuje požadavky přípustnosti uvedené v článku 94 jednacího řádu Soudního dvora, jelikož žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení – jedná se o ryze hypotetický problém.

24

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury se na otázky týkající se výkladu unijního práva položené vnitrostátním soudem v právním a skutkovém rámci, který tento soud vymezí v rámci své odpovědnosti a jehož správnost nepřísluší Soudnímu dvoru ověřovat, vztahuje domněnka relevance. Odmítnutí ze strany Soudního dvora rozhodnout o žádosti podané vnitrostátním soudem je možné pouze tehdy, je-li zjevné, že žádaný výklad unijního práva nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také jestliže Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (rozsudek ze dne 8. září 2009, Budějovický Budvar, C‑478/07, EU:C:2009:521, bod 63 a citovaná judikatura).

25

V projednávaném případě ze žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že se týká výkladu ustanovení nařízení č. 1151/2012 v rámci sporu, v němž vyvstala otázka platnosti nařízení ministerstva č. 76262/2014, kterým se stanoví opatření týkající se potravinové bezpečnosti a výroby sýru „Mozzarella di bufala Campana CHOP“, z hlediska těchto ustanovení.

26

Podle čl. 4 písm. b) a c) nařízení č. 1151/2012 je cílem tohoto nařízení zřídit na území Unie režim CHOP a chráněných zeměpisných označení s cílem pomoci producentům produktů spojených s určitou zeměpisnou oblastí prostřednictvím zajištění jednotné ochrany názvů jako práva duševního vlastnictví na území Unie a poskytování jasných informací spotřebitelům, pokud jde o charakteristiky produktu představující přidanou hodnotu.

27

Za těchto podmínek nelze tvrdit, že výklad ustanovení tohoto nařízení nemá žádný vztah k předmětu sporu v původním řízení nebo že se jedná o hypotetickou otázku.

28

Předkládající soud se Soudního dvora dále táže na výklad článků 3, 26, 32, 40 a 41 SFEU. Jak přitom uvedla Komise ve svém vyjádření, tento soud v předkládacím usnesení nevysvětlil, proč se táže na výklad těchto ustanovení, a neuvedl ani souvislost, která podle něj existuje mezi uvedenými ustanoveními a právními předpisy, o které se jedná v původním řízení. Za těchto podmínek je třeba konstatovat, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce nesplňuje požadavky článku 94 jednacího řádu Soudního dvora a v rozsahu, v němž se týká výkladu těchto ustanovení Smlouvy o FEU, je nepřípustná.

29

Je tudíž třeba mít za to, že žádost o rozhodnutí o předběžné otázce je přípustná pouze v rozsahu, v němž se týká výkladu ustanovení nařízení č. 1151/2012.

30

Předně je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že tento soud může vzít v potaz normy unijního práva, na které vnitrostátní soud ve znění své otázky neodkázal (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 1. února 2017, Município de Palmela, C‑144/16, EU:C:2017:76, bod 20, jakož i citovaná judikatura).

31

Podstatou otázky předkládajícího soudu je, zda musí být čl. 4 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1151/2012, jakož i specifikace produktu „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ vykládány v tom smyslu, že brání takové vnitrostátní právní úpravě, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, která stanoví, že výroba sýru „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ musí probíhat v prostorách, které jsou určeny výlučně k této výrobě, a to i v rámci jednoho závodu, a ve kterých je zakázáno uchovávat a skladovat mléko pocházející z chovů, které nespadají do systému kontroly CHOP „Mozzarella di bufala Campana“.

32

Nejprve je třeba uvést, že – jak bylo připomenuto v bodě 26 tohoto rozsudku – čl. 4 písm. c) nařízení č. 1151/2012 stanoví, že režim CHOP a režim chráněných zeměpisných označení je zřízen s cílem pomoci producentům produktů spojených s určitou zeměpisnou oblastí prostřednictvím poskytování jasných informací spotřebitelům, pokud jde o charakteristiky produktu představující přidanou hodnotu.

33

Z článku 7 odst. 1 písm. e) tohoto nařízení v tomto ohledu vyplývá, že CHOP nebo chráněné zeměpisné označení musí být v souladu se specifikací, která obsahuje mimo jiné i popis metody získání produktu. Z bodu 47 odůvodnění uvedeného nařízení vyplývá, že cílem povinnosti producentů postupovat v souladu s touto specifikací je zaručit spotřebiteli specifické vlastnosti spojené se zeměpisnými označeními a zaručenými tradičními specialitami.

34

V bodě 4.4. specifikace produktu „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ je v této souvislosti stanoveno, že každá fáze procesu výroby dotčeného produktu, jakož i surovin používaných k jeho výrobě se přísně kontroluje, aby se zaručila zpětná sledovatelnost výrobku od začátku do konce výroby a naopak, a že zjištění nepatřičnosti byť v jedné fázi výroby vede k pozbytí CHOP. Bod 4.5. této specifikace kromě toho stanoví, že „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ se vyrábí pouze z čerstvého plnotučného buvolího mléka.

35

Dále je třeba připomenout, že podle judikatury Soudního dvora se v unijních právních předpisech v rámci společné zemědělské politiky projevuje obecná tendence stavět do popředí jakost produktů, aby byla podporována dobrá pověst uvedených produktů, zejména díky užívání označení původu, která jsou předmětem zvláštní ochrany. Jejich cílem je také uspokojit očekávání spotřebitelů v oblasti jakostních produktů a rozpoznatelného zeměpisného původu, jakož i usnadnit možnost, aby si producenti za rovných podmínek hospodářské soutěže zajistili vyšší příjmy díky skutečnému úsilí o zlepšení jakosti (rozsudek ze dne 19. prosince 2018, S, C‑367/17, EU:C:2018:1025, bod 24 a citovaná judikatura).

36

Označení původu konečně spadají pod práva průmyslového a obchodního vlastnictví. Použitelná právní úprava chrání jejich uživatele proti zneužívání uvedených označení třetími osobami, které by chtěly těžit z dobré pověsti, kterou tato označení získala. Jejich cílem je zaručit, že produkt, který je jimi označen, pochází z určité zeměpisné oblasti a má určité zvláštní vlastnosti. U spotřebitelů se mohou těšit velmi dobré pověsti a pro producenty, kteří splňují podmínky pro jejich užívání, mohou představovat základní prostředek, jak si získat klientelu. Dobrá pověst označení původu závisí na představě, kterou vyvolávají u spotřebitelů. Samotná tato představa závisí především na specifických vlastnostech a v obecné rovině na jakosti produktu. Jakost v konečném výsledku zakládá dobrou pověst produktu. Z pohledu spotřebitele souvislost mezi dobrou pověstí producentů a jakostí produktů závisí mimo jiné na jeho přesvědčení, že produkty prodávané pod označením původu jsou pravé (rozsudek ze dne 20. května 2003, Consorzio del Prosciutto di Parma a Salumificio S. Rita, C‑108/01, EU:C:2003:296, bod 64).

37

Ve specifikaci produktu „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ jsou v této souvislosti v bodě 4.4. stanoveny konkrétní požadavky na prokázání původu tohoto produktu a je v ní mimo jiné uvedeno, že surovina podléhá neustálé kontrole subjektem k tomu určeným. Jsou-li zjištěny nepatřičnosti, byť v jediné fázi výroby, produkt podle uvedených požadavků nemůže být uveden na trh pod CHOP „Mozzarella di bufala Campana“.

38

Cílem těchto požadavků je zaručit, aby byla možná zpětná sledovatelnost produktu od začátku do konce výroby a naopak, aby měl produkt specifické vlastnosti tohoto CHOP, a zejména aby se v souladu s bodem 4.5. této specifikace vyráběl pouze z čerstvého plnotučného buvolího mléka.

39

Unijní právo tudíž takové podmínce, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, i přes její omezující účinky na obchod, nebrání, pokud je prokázáno, že je nezbytným a přiměřeným prostředkem, který může chránit jakost předmětného produktu, zaručit jeho původ nebo zajistit kontrolu specifikace tohoto CHOP (obdobně viz rozsudek ze dne 19. prosince 2018, S, C‑367/17, EU:C:2018:1025, bod 26 a citovaná judikatura).

40

Podle italské vlády v projednávaném případě vnitrostátní právní úprava dotčená ve věci v původním řízení – s výhradou ověření, které musí provést předkládající soud – vyžaduje, aby výroba sýru „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ probíhala v prostorách k tomu výhradně určených, v nichž je zakázáno uchovávat a skladovat mléko pocházející z chovů, které nespadají do systému kontroly tohoto CHOP, a jejím cílem je tedy zajistit, aby jakost tohoto produktu odpovídala požadavkům kladeným na jeho výrobu, které jsou uvedeny v jeho specifikaci, a to snížením rizika ať již úmyslného či neúmyslného použití tohoto mléka při výrobě uvedeného CHOP. Tato vnitrostátní právní úprava tak přispívá k účinnému kontrolování fází výroby tohoto produktu, a tudíž i k naplňování cílů spočívajících v ochraně spotřebitele a v boji proti falšování.

41

Je třeba konstatovat, že taková právní úprava odpovídá cíli spočívajícímu v zajištění jakosti a pravosti produktu s CHOP, jakož i cíli spočívajícímu v dohledu nad tím, zda producenti, kteří užívají toto CHOP, dodržují specifikaci, na jejímž základě je toto CHOP zapsáno.

42

Soudní dvůr v tomto ohledu rozhodl, že vnitrostátní opatření, podle kterého musí být zařízení podniků, ve kterých se nevyrábí produkty, které zakládají právo na CHOP, zcela odděleny od zařízení, ve kterých se vyrábí nebo skladují výrobky nesoucí CHOP, je odůvodněno cílem ochrany velmi dobré pověsti produktu s CHOP (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 16. května 2000, Belgie v. Španělsko, C‑388/95, EU:C:2000:244, body 72 a 75).

43

Co se týče nezbytnosti a přiměřenosti uvedené právní úpravy z hlediska cíle, který sleduje, italská vláda ve svém vyjádření v podstatě uvedla, že pokud by se „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ vyráběla ve stejných prostorách jako produkty, které do uvedeného systému nespadají, nebylo by prakticky možné provádět kontrolu surovin pocházejících z jiných systémů, kterou vyžaduje specifikace produktu „Mozzarella di bufala Campana CHOP“.

44

Je na předkládajícím soudu, aby s přihlédnutím ke zvláštnostem odvětví výroby sýru „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ a případným rizikům falšování, k němuž může dojít při této výrobě, zjistil, zda neexistuje žádné méně omezující opatření než oddělení prostor, ve kterých se skladuje mléko a probíhá výroba, které by zajistilo účinnost kontrol, a tudíž i soulad těchto produktů se specifikací tohoto CHOP.

45

Ze všech výše uvedených úvah vyplývá, že čl. 4 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení č. 1151/2012, jakož i specifikace produktu „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, která stanoví, že výroba sýru „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ musí probíhat v prostorách, které jsou určeny výlučně k této výrobě, a to i v rámci jednoho závodu, a ve kterých je zakázáno uchovávat a skladovat mléko pocházející z chovů, které nespadají do systému kontroly CHOP „Mozzarella di bufala Campana“, je-li tato právní úprava nezbytným a přiměřeným prostředkem ochrany jakosti takového produktu či zajištění kontroly specifikace tohoto CHOP, což musí ověřit předkládající soud.

46

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (devátý senát) rozhodl takto:

Článek 4 písm. c) a čl. 7 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, jakož i specifikace produktu „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání takové vnitrostátní právní úpravě, o jakou se jedná ve věci v původním řízení, která stanoví, že výroba sýru „Mozzarella di bufala Campana CHOP“ musí probíhat v prostorách, které jsou určeny výlučně k této výrobě, a to i v rámci jednoho závodu, a ve kterých je zakázáno uchovávat a skladovat mléko pocházející z chovů, které nespadají do systému kontroly chráněného označení původu (CHOP) „Mozzarella di bufala Campana“, je-li tato právní úprava nezbytným a přiměřeným prostředkem ochrany jakosti takového produktu či zajištění kontroly specifikace tohoto CHOP, což musí ověřit předkládající soud.