–

za X BV M. Chin-Oldenziel, advocaat,

–

za nizozemskou vládu M. K. Bulterman a P. Huurnink, jako zmocněnkyněmi,

–

za Evropskou komisi A. Caeirosem a P. Vanden Heedem, jako zmocněnci,

1

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu podpoložek 85285100 a 85285940 kombinované nomenklatury (dále jen „KN“) uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1987, L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 927/2012 ze dne 9. října 2012 (Úř. věst. 2012, L 304, s. 1).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi společností X BV a Staatssecretaris van Financiën (státní tajemník pro finance, Nizozemsko) ve věci sazebního zařazení pěti velkoformátových prezentačních displejů s LCD obrazovkou (dále jen „sporné obrazovky“).

3

KN, zavedená nařízením č. 2658/87, je založena na harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“), který byl vypracován Radou pro celní spolupráci, nyní Světovou celní organizací (dále jen „WCO“), a zaveden Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží, která byla uzavřena v Bruselu dne 14. června 1983. Tato úmluva byla spolu s protokolem o její změně ze dne 24. června 1986 schválena jménem Evropského hospodářského společenství rozhodnutím Rady 87/369/EHS ze dne 7. dubna 1987 (Úř. věst. 1987, L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 388). KN přebírá čísla a šesticiferné položky HS a až sedmá a osmá číslice utváří podpoložky, které jsou vlastní pouze jí.

4

Zněním KN použitelné ve věci v původním řízení je znění, které vyplývá z prováděcího nařízení č. 927/2012.

5

První část KN, týkající se úvodních ustanovení, obsahuje hlavu I, upravující „Všeobecná pravidla“, jejíž část A., nadepsaná „Všeobecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury“, stanoví:

„Zařazení zboží do kombinované nomenklatury se řídí těmito zásadami:

1. Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.

[…]

6. Zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnávány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není-li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole.“

6

Druhá část KN, nadepsaná „Celní sazebník“, obsahuje třídu XVI, v níž se nachází kapitola 85, nadepsaná „Elektrické stroje, přístroje a zařízení a jejich části a součásti; přístroje pro záznam a reprodukci zvuku, přístroje pro záznam a reprodukci televizního obrazu a zvuku a části, součásti a příslušenství těchto přístrojů“.

7

Kapitola 85 KN obsahuje mimo jiné následující číslo, položky a podpoložky:

8

Vysvětlivky k HS byly vypracovány WCO v souladu s ustanoveními Úmluvy o zřízení Rady pro celní spolupráci.

9

Vysvětlivky k HS, ve znění přijatém v roce 2012, týkající se položky 8528 mimo jiné uvádějí:

„[…]

Monitory, projektory a televizní přijímací přístroje využívají k reprodukování obrazu různé technologie, jako jsou katodové trubice (CRT), tekuté krystaly (LCD), mikrozrcadlová digitální zařízení (DMD), organické elektroluminiscenční diody (OLED) nebo plazma.

Monitory a projektory mohou být schopny přijímat různé signály z různých zdrojů. Pokud však mají vestavěný televizní tuner, jsou považovány za televizory.

A. Monitory typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 84.71

Tato skupina zahrnuje monitory s obrazovkou (CRT) nebo bez této obrazovky (např. plochý panelový displej), které graficky prezentují zpracovávaná data. Tyto monitory se liší od jiných typů monitorů (viz část B níže) a od televizních přijímacích přístrojů. Zahrnují zejména:

1) Monitory schopné přijímat pouze signál z centrální zpracovatelské jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat a nejsou proto schopny reprodukovat barevný obraz z kompozitního videosignálu, jehož vlny mají tvar odpovídající některé z vysílacích norem (NTSC, SECAM, PAL, D-MAC nebo jiné). Za tímto účelem jsou vybaveny připojeními typickými pro systémy zpracování dat (například rozhraním RS-232C, konektory DIN nebo D-SUB) a nejsou vybaveny zvukovým okruhem. Jsou ovládány speciálními adaptéry (například monochromatickými nebo grafickými adaptéry) integrovanými v centrální jednotce zařízení pro automatizované zpracování dat.

2) Monitory s obrazovkou (CRT), jejichž rozteč pixelů začíná na 0,41 mm u středního rozlišení a snižuje se se současným zvyšováním rozlišení.

3) Monitory s obrazovkou (CRT), které, aby bylo možné zobrazovat obraz malých rozměrů, ale s vysokým rozlišením, jsou v zobrazovacích jednotkách této položky obrazové body (pixely) menší a konvergence silnější než v monitorech pospaných v části B níže) a v televizních přijímacích přístrojích. (Konvergence je schopnost elektronické trysky nebo trysk působit na jediný bod povrchu katodové obrazovky, aniž by působily na okolní body.)

4) Monitory s obrazovkou (CRT), jejichž videofrekvence (šířka pásma), což je veličina určující, kolik bodů tvořících obraz může být přeneseno za sekundu, dosahuje obecně 15 nebo více MHz, zatímco v monitorech pospaných v části B níže, nepřekračuje obecně šířka pásma 6 MHz. Horizontální obnovovací frekvence těchto monitorů se mění v závislosti na normách použitých pro jednotlivé druhy zobrazení a obecně se pohybuje mezi 15 kHz a více než 155 kHz. Mnoho typů monitorů může fungovat na různých horizontálních obnovovacích frekvencích. Horizontální obnovovací frekvence monitorů popsaných v části B) níže je pevná, obecně okolo 15,6 nebo 15,7 kHz, v závislosti na použité televizní normě. Kromě toho zobrazovací jednotky monitorů pro automatizované zpracování dat nefungují podle mezinárodních nebo národních frekvenčních norem přijatých v oblasti veřejného vysílání nebo podle frekvenčních norem přijatých pro uzavřené televizní okruhy.

Monitory této skupiny se vyznačují slabým magnetickým zářením a často obsahují mechanismy umožňující nastavení náklonu a natočení, antireflexní a neblikající obrazovky, jakož i další ergonomické konstrukční vlastnosti umožňující dlouhodobou nevyčerpávající práci v jejich blízkosti.

B. Ostatní monitory, typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 84.71

Tato skupina zahrnuje monitory, které jsou přijímači připojenými přímo, prostřednictvím koaxiálních kabelů, k videokameře nebo videorekordéru, které neobsahují žádné radiofrekvenční obvody. Představují profesionální přístroje používané v kontrolních režiích televizních stanic nebo v uzavřených televizních okruzích (letiště, nádraží, hutnictví, chirurgie atd.). Tyto přístroje jsou tvořené především zařízeními vytvářejícími a vychylujícími světelný bod na obrazovce podle zdrojových signálů a jedním nebo několika obrazovými zesilovači, umožňujícími regulovat intenzitu světelného bodu. Mohou mít červený (R), zelený (G) a modrý (B) vstup, oddělené nebo kódované podle kterékoliv normy (NTSC, SECAM, PAL, D-MAC a další). Pro příjem kódovaných signálů musí být monitor vybaven dekodérem (děličem) signálů R, G a B. Běžně používaným prostředkem pro skládání obrazu je katodová trubice s přímým zobrazením nebo projektor vybavený třemi katodovými trubicemi, ale existují i monitory využívající k dosažení stejného cíle jiných prostředků (například obrazovka na bázi tekutých krystalů nebo světelné paprsky vychylované na olejový film). Tyto monitory mohou být typu CRT nebo s plochou obrazovkou na bázi tekutých krystalů, světlo emitujících diod (LED), plasmy atd.

[…]“

10

Spor v původním řízení se týká sazebního zařazení sporných obrazovek. Podle předkládajícího soudu mají tyto obrazovky úhlopříčky od 46 do 70 palců a hmotnost od 19,3 do 81,7 kg. Jsou vybaveny různými vstupy, které umožňují zejména připojení zařízení pro automatizované zpracování dat, přístrojů pro záznam a reprodukci zvuku nebo obrazu nebo DVD přehrávače, ale nezahrnují vestavěný televizní přijímací přístroj. Prodávají se s dálkovým ovládáním a různými kabely.

11

Předkládající soud dále uvádí, že uvedené obrazovky mohou nezávisle na systému automatizovaného zpracování dat reprodukovat barevný obraz z kompozitního videosignálu. S ohledem na své rozměry, hmotnost a funkce nejsou sporné obrazovky vhodné k používání na psacím nebo jiném stole. Předkládající soud kromě toho uvádí, že tyto obrazovky nejsou prodávány spotřebitelům, ale jsou nabízeny firemním zákazníkům, zejména pro použití v systému automatizovaného zpracování dat ve veřejných prostorách, jako jsou letiště a nádraží, za účelem zobrazování cestovních informací nebo ve velkých kancelářských prostorách pro zobrazování všeobecných informací.

12

Dne 24. a 26. dubna 2013 vydal celní inspektor závazné informace o sazebním zařazení (dále jen „ZISZ“) a zařadil sporné obrazovky do podpoložky 85285940 KN jako „ostatní barevné monitory s obrazovkou používající technologii displeje z tekutých krystalů“.

13

Vzhledem k tomu, že žalobkyně v původním řízení tyto ZISZ zpochybňovala, podala opravný prostředek, v němž tvrdila, že sporné obrazovky mají být zařazeny do podpoložky 85285100 KN z důvodu, že se jedná o monitory typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 8471 KN. Celní inspektor tento opravný prostředek zamítl jako nedůvodný a potvrdil ZISZ.

14

Žalobkyně v původním řízení podala proti rozhodnutí celního inspektora odvolání ke Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu, Nizozemsko), který učinil závěr, že sporné obrazovky mají být zařazeny do podpoložky 85285940 KN. Při formulování tohoto závěru uvedený soud v podstatě konstatoval, že na rozdíl od toho, co Soudní dvůr vyžadoval v bodě 60 rozsudku ze dne 19. února 2009, Kamino International Logistics (C‑376/07, EU:C:2009:105), nejsou sporné obrazovky navrženy pro práci v jejich blízkosti, což je charakteristickým rysem, který ukazuje, že zde není interakce mezi uživatelem monitoru a uživatelem zařízení pro automatizované zpracování dat, což odůvodňuje, že se nejedná o použití výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat.

15

V návaznosti na vydání rozsudku Gerechtshof Amsterdam (odvolací soud v Amsterodamu) podala žalobkyně v původním řízení kasační opravný prostředek k Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska), v němž tvrdila, že sporné obrazovky mají být zařazeny do podpoložky 85285100 KN z důvodu, že se vyznačují charakteristikami a vlastnostmi, které je činí obzvláště vhodné k zobrazování informací ze zařízení pro automatizované zpracování dat ve velkých veřejných prostorách. Toto zařazení podporují závazky vyplývající z Dohody o obchodu s produkty informačních technologií ze dne 13. prosince 1996 (dále jen „ITA“), schválené rozhodnutím Rady 97/359/ES ze dne 24. března 1997 o odstranění cel pro produkty informačních technologií (Úř. věst. 1997, L 155, s. 1; Zvl. vyd. 11/26, s. 3).

16

Předkládající soud upřesňuje, že před změnou HS v roce 2007 byly monitory typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat zařazeny do podpoložky 84716090 KN, nadepsané „výstupní jednotky zařízení pro automatizované zpracování dat“. Z vysvětlivek platných před rokem 2007 a z vysvětlivek platných po změně HS v roce 2007 vyplývá, že účelem této změny bylo zařadit monitory původní podpoložky 84716090 KN do odlišné podpoložky čísla 8528 HS, a i dále odlišovat tyto monitory od ostatních typů (video)monitorů a televizních přijímacích přístrojů. V tomto ohledu má předkládající soud za to, že judikatura Soudního dvora týkající se podpoložky 84716090 KN je i nadále relevantní pro výklad podpoložky 85285100 KN.

17

Předkládající soud má za to, že ze znění podpoložky 85285100 KN vyplývá, že způsobilost obrazovky reprodukovat obraz pocházející z jiných zdrojů než ze zařízení pro automatizované zpracování dat nutně nevylučuje její zařazení do této podpoložky.

18

Pokud jde o kritérium týkající se vhodnosti obrazovek pro práci v blízkosti a otázku, zda takové kritérium předpokládá interakci mezi uživatelem zařízení pro automatizované zpracování dat a uživatelem této obrazovky, v tom smyslu, že uživatel zařízení pro automatizované zpracování dat je s to číst z uvedené obrazovky při zpracovávání nebo vkládání dat, předkládající soud poukazuje na to, že sporné obrazovky nebyly navrženy jako nástroj pro zadávání a zpracovávání dat v systému automatizovaného zpracování dat. Uvedené kritérium tedy v projednávaném případě není podle předkládajícího soudu splněno, jestliže pro účely zařazení do podpoložky 85285100 KN musí být monitor navržen tak, aby tímto způsobem fungoval v systému automatizovaného zpracování dat.

19

Předkládající soud kromě toho poukazuje na skutečnost, že z vysvětlivek k HS týkajících se položky 8528 nelze vyvodit, že podpoložka 852851 HS je omezena na monitory, které byly navrženy a vyrobeny pro práci v jejich blízkosti nebo aby byly zblízka používány osobami, které zpracovávají data v zařízení pro automatizované zpracování dat nebo do něj data zadávají. Má za to, že tato omezení nejsou zjevná a vedla by k tomu, že by do této podpoložky nemohly být zařazeny ani monitory, které mají jen jeden vstup umožňující připojení k zařízení pro automatizované zpracování dat, ale které nejsou vhodné pro práci v jejich blízkosti. Podle předkládajícího soudu se technická kritéria vyžadovaná Soudním dvorem v rozsudku ze dne 19. února 2009, Kamino International Logistics (C‑376/07, EU:C:2009:105), jakož i v rozsudku ze dne 17. července 2014, Panasonic Italia a další (C‑472/12, EU:C:2014:2082), týkají pouze monitorů s obrazovkou (CRT), a tudíž se na sporné obrazovky nepoužijí.

20

Jako dodatečný argument pro účely zařazení sporných obrazovek do podpoložky 85285100 KN uvádí předkládající soud závazky vyplývající z ITA. Zařízení s plochým panelovým displejem, jež spadají do ITA, patří mezi výrobky, které musí být osvobozeny od dovozního cla bez ohledu na číslo HS, do kterého jsou zařazeny. Ačkoli si je předkládající soud vědom toho, že ustanovení ITA nemohou zakládat práva jednotlivců, jichž by bylo možné se přímo dovolávat, má za to, že podpoložky KN musí být vykládány v souladu s touto dohodou.

21

Předkládající soud rovněž poznamenává, že četné zprávy WCO shledaly, že uložení unijní právní úpravou cla pro určité ploché panelové displeje, které mohou přijímat a reprodukovat videosnímky pocházející ze zařízení pro automatizované zpracování dat nebo z jiného zdroje, je neslučitelné se Všeobecnou dohodou o clech a obchodu z roku 1994 (Úř. věst. 1994, L 336, s. 11).

22

Tento soud tvrdí, že jelikož byla Unie povinna dosáhnout souladu s tímto závěrem, změnila Rada Evropské unie prostřednictvím svého nařízení (ES) č. 953/2013 ze dne 26. září 2013, kterým se mění Příloha I nařízení č. 2658/87 (Úř. věst. 2013, L 263, s. 4), podpoložky čísla 8528 KN. Počínaje vstupem tohoto nařízení v platnost jsou „ploché panelové displeje s obrazovkou […] z tekutých krystalů“ osvobozeny od dovozního cla.

23

Předkládající soud rovněž zmiňuje prováděcí nařízení Komise (EU) č. 112/2014 ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2014, L 38, s. 18), nařízení Komise (EU) č. 114/2014 ze dne 4. února 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2014, L 38, s. 22) a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 877/2014 ze dne 8. srpna 2014 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 2014, L 240, s. 15), která, přestože ratione temporis nepoužitelná na spor v původním řízení, ukazují, že se Komise pro účely zařazení určitých plochých panelových displejů s obrazovkou z tekutých krystalů (dále jen „LCD“), opřela o skutečnost, že je třeba zohlednit celou řadu charakteristik a vlastností obrazovek, a nikoli jen jejich vhodnost pro práci v jejich blízkosti.

24

Předkládající soud má proto pochybnosti o tom, zda jsou sporné obrazovky vyloučeny ze zařazení do podpoložky 85285100 KN již proto, že mají tu vlastnost, že nejsou navrženy pro práci v jejich blízkosti.

25

Za těchto podmínek se Hoge Raad der Nederlanden (Nejvyšší soud Nizozemska) rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Musí být podpoložky 85285100 a 85285940 [KN] (ve znění platném od 1. ledna 2007 do 25. října 2013) vykládány v tom smyslu, že ploché panelové displeje [LCD], které byly navrženy a vyrobeny pro reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat a kompozitních videosignálů pocházejících z jiných zdrojů, musí být bez ohledu na ostatní objektivní charakteristiky a vlastnosti konkrétního monitoru zařazeny do podpoložky 85285940 KN, pokud nejsou vzhledem ke svým rozměrům, hmotnosti a funkcím vhodné pro práci zblízka? Je přitom relevantní, zda je uživatel (čtenář) obrazovky totožný s osobou, která zpracovává data v zařízení pro automatizované zpracování dat nebo je do tohoto zařízení zadává?“

26

Podstatou předběžné otázky položené předkládajícím soudem Soudnímu dvoru je, zda musí být KN vykládána v tom smyslu, že pro účely určení, zda ploché LCD obrazovky navržené a vyrobené pro reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat a kompozitních videosignálů pocházejících z jiných zdrojů musí být zařazeny do podpoložky 85285100 KN nebo do podpoložky 85285940 této nomenklatury, je určující, zda tyto obrazovky jsou či nejsou vhodné pro práci zblízka, aniž je nutné zohledňovat ostatní charakteristické znaky a vlastnosti těchto obrazovek, a zda je pro účely tohoto určení relevantní skutečností totožnost uživatele obrazovky s osobou, která zpracovává data v zařízení pro automatizované zpracování dat nebo je do tohoto zařízení zadává.

27

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury v zájmu právní jistoty a usnadnění kontrol je rozhodující kritérium pro sazební zařazení zboží třeba hledat obecně v jeho objektivních charakteristických znacích a vlastnostech, jak jsou definovány zněním čísla KN a poznámek k třídám nebo kapitolám (rozsudek ze dne 22. února 2018, Kubota (UK) a EP Barrus, C‑545/16, EU:C:2018:101, bod 25 a citovaná judikatura).

28

Podle ustálené judikatury rovněž vysvětlivky přijaté WCO, pokud jde o HS, významným způsobem přispívají k výkladu dosahu jednotlivých sazebníkových položek, avšak nemají závaznou právní sílu (rozsudek ze dne 13. září 2018, Vision Research Europe, C‑372/17, EU:C:2018:708, bod 23 a citovaná judikatura).

29

Vzhledem k tomu, že cílem těchto vysvětlivek je usnadnit výklad KN pro účely sazebního zařazení, je třeba je vykládat takovým způsobem, aby byl zajištěn užitečný účinek podpoložek KN. Obsah uvedených vysvětlivek musí být tudíž v souladu s ustanoveními KN a nemůže měnit jejich dosah (viz rozsudek ze dne 5. března 2015, Vario Tek, C‑178/14, nezveřejněný, EU:C:2015:152, bod 22 a citovaná judikatura).

30

Pokud jde o znění příslušných ustanovení KN, je třeba poukázat na to, že číslo 8528 KN se týká zejména monitorů a projektorů, které, jako sporné obrazovky, nemají vestavěný televizní přijímací přístroj. Znění podpoložky 85285100 KN obsahuje větu „monitory […] typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat [čísla] 8471 [KN]“. Znění podpoložky 85285940 KN obsahuje větu „ostatní barevné [monitory] s obrazovkou používající technologii displeje z tekutých krystalů (LCD).“

31

V tomto ohledu se sice podpoložka 85285940 KN týká výslovně LCD obrazovek, nicméně je třeba konstatovat, že znění této podpoložky je poměrně obecné a definuje především monitory, které do ní spadají jako monitory „jiné“ než monitory spadající do podpoložky 85285100. Z toho vyplývá, že podpoložka 85285940 KN má zbytkovou povahu ve vztahu k podpoložce 85285100 KN v tom smyslu, že monitor s LCD obrazovkou lze zařadit do této první podpoložky, pouze pokud ji nelze zařadit do podpoložky 85285100 KN.

32

Pokud jde o posledně uvedenou podpoložku, je třeba poukázat na to, že použití obecného výrazu „monitory“ znamená, že ploché LCD obrazovky, jako jsou sporné obrazovky, mohou v zásadě spadat do této podpoložky.

33

Vzhledem k tomu, že sporné obrazovky nemohou být vzhledem ke svým objektivním vlastnostem, a sice skutečnosti, že mohou zejména reprodukovat barevný obraz pocházející z jiných zařízení než zařízení pro automatizované zpracování dat, považovány za monitory používané výhradně v systému pro automatizované zpracování dat spadajícího do čísla 8471 KN, spočívá relevantní otázka ve sporu v původním řízení v tom, zda lze takové monitory, jako jsou sporné obrazovky, považovat za monitory používané hlavně v takovém systému, a zda tak mohou spadat do podpoložky 85285100 KN.

34

K tomu, aby bylo možné určit, zda určitý monitor může být zařazen do této podpoložky, Soudní dvůr rozhodl, že je třeba posoudit s ohledem na všechny objektivní charakteristické znaky a vlastnosti konkrétního monitoru jak stupeň, na jakém je tento monitor schopen vykonávat více funkcí, tak úroveň výkonnosti, jaké dosáhne při plnění těchto funkcí (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 19. února 2009, Kamino International Logistics, C‑376/07, EU:C:2009:105, bod 57). K tomu, aby bylo možné určit hlavní funkci určující zařazení monitoru, je tedy třeba porovnat jednak schopnost monitoru být používán jako monitor v systému automatizovaného zpracování dat a jeho výkonnost v této oblasti a jednak jeho schopnost být používán v jiných funkcích a jeho výkonnost v těchto funkcích.

35

V této souvislosti, pokud jde o charakteristické znaky, které určují schopnost monitoru být používán hlavně v systému automatizovaného zpracování dat, poskytují vysvětlivky k HS týkající se čísla 8528, jejichž část A se vztahuje na monitory typu používaného výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat čísla 8471 HS, důležitá vodítka.

36

Nejprve je třeba konstatovat, že v souladu s prvním pododstavcem této části A zahrnuje skupina monitorů v ní uvedených monitory s obrazovkou (CRT) nebo bez této obrazovky, včetně plochých panelových displejů, které graficky prezentují zpracovávaná data, a které zahrnují zejména monitory vyjmenované v bodech 1 až 4 uvedené části. Z použití výrazu „zejména“ tak vyplývá, že výčet, uvedený v bodech 1 až 4 téže části, typů monitorů používaných výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat, jakož i jejich technické charakteristiky, které jim umožňují účinně prezentovat údaje podcházející ze systému automatizovaného zpracování dat, je pouze orientační.

37

Naproti tomu totéž neplatí pro charakteristické znaky vyjmenované v posledním pododstavci části A, na kterou se výraz „zejména“ nevztahuje. Tento poslední pododstavec totiž začíná výrazem „[m]onitory této skupiny“, čímž naznačuje, že odkazuje na všechny monitory uvedené v části A vysvětlivky týkající se čísla 8528 HS, a sice monitorů používaných výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat.

38

V souladu s uvedeným posledním pododstavcem se přitom monitory této skupiny vyznačují slabým magnetickým zářením a často obsahují mechanismy umožňující nastavení náklonu a natočení, antireflexní a neblikající obrazovky, jakož i další ergonomické konstrukční vlastnosti umožňující dlouhodobou nevyčerpávající práci v jejich blízkosti.

39

Z uvedeného pododstavce tedy podle všeho vyplývá, že skutečnost, že monitory jsou navrženy pro práci v jejich blízkosti, je nezbytným charakteristickým znakem monitorů, které, jsou-li určeny pro použití výhradně nebo hlavně v systému automatizovaného zpracování dat, musí být zařazeny do podpoložky 85285100 KN.

40

Dotčené vysvětlivky však nelze vykládat v tom smyslu, že tento požadavek je absolutní, neboť v takovém případě by vedly ke změně dosahu podpoložek KN. Důsledkem takového požadavku by totiž bylo, že monitory, jejichž vstupy umožňují jejich propojení pouze se zařízením pro automatizované zpracování dat, ale které nejsou vhodné pro práci z blízka, by nemohly být zařazeny do podpoložky 85285100 KN, přestože je zjevné, že byly navrženy k použití v systému automatizovaného zpracování dat.

41

Je tedy třeba mít za to, že přestože je skutečnost, že monitor byl navržen pro práci v jeho blízkosti, obzvláště důležitým prvkem, který je třeba zohlednit za účelem určení, zda může být zařazen do podpoložky 85285100 KN, tato skutečnost nemůže být sama o sobě rozhodující. Teprve ve světle všech objektivních charakteristických znaků a vlastností tohoto monitoru musí být určeno jeho zařazení.

42

Kromě toho, ačkoli kritérium týkající se možnosti pracovat v blízkosti monitoru může znamenat, jak naznačuje předkládající soud, že zde obvykle existuje totožnost čtenáře monitoru s osobou, která zpracovává data v zařízení pro automatizované zpracování dat nebo je do tohoto zařízení zadává, nepředstavuje přesto tato totožnost relevantní skutečnost pro sazební zařazení tohoto monitoru. Totožnost uživatele totiž nepředstavuje objektivní charakteristický znak nebo vlastnost uvedeného monitoru.

43

Pokud jde o relevanci ITA pro určení zvažovaného sazebního zařazení, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury sice ustanovení takové dohody, jako je ITA, nemohou zakládat práva jednotlivcům, kterých by se tito mohli dovolávat přímo před soudem na základě unijního práva, nicméně platí, že pokud existuje v předmětné oblasti unijní právní úprava, přednost mezinárodních dohod uzavřených Unií před ustanoveními unijního sekundárního práva velí vykládat posledně uvedená ustanovení v co největším možném rozsahu v souladu s těmito dohodami (rozsudek ze dne 14. července 2016, Sprengen/Pakweg Douane, C‑97/15, EU:C:2016:556, bod 48 a citovaná judikatura).

44

Přesto je třeba konstatovat, že i když se ITA týká celních sazeb spjatých zejména s monitory čísla 8471 HS, nedotýká se objektivních technických charakteristik a vlastností, v závislosti na nichž je zboží zařazováno zejména do podpoložek 85285100 a 85285940 KN, ani je nemění. Tato dohoda pouze stanoví vynětí z dovozního cla pro určité zboží. Z toho vyplývá, jak na to správně poukazuje nizozemská vláda, že existence povinnosti osvobodit od dovozního cla výrobky uvedené v ITA nemůže změnit dosah uvedených podpoložek.

45

Konečně, pokud jde o relevanci prováděcích nařízení č. 112/2014, č. 114/2014 a č. 877/2014, která zařazují určité barevné LCD monitory do podpoložky 85255931 KN, postačuje uvést, že tato nařízení vstoupila v platnost poté, co byly vydány ZISZ, jež jsou základem sporu v původním řízení. Tato nařízení tedy nejsou použitelná ratione temporis, a tudíž nemohou mít žádný vliv na řešení věci v původním řízení.

46

S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba na položenou otázku odpovědět tak, že KN musí být vykládána v tom smyslu, že pro určení, zda ploché LCD obrazovky navržené a vyrobené pro reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat a kompozitních videosignálů pocházejících z jiných zdrojů musí být zařazeny do podpoložky 85285100 KN, nebo do podpoložky 85285940 této nomenklatury, je třeba přezkumem všech jejich objektivních charakteristických znaků a vlastností posoudit jak stupeň, na jakém jsou schopny vykonávat více funkcí, tak úroveň výkonnosti, jaké dosáhnou při plnění těchto funkcí, za účelem určení, zda je jejich hlavní funkcí, aby byly používány v systému automatizovaného zpracování dat. V této souvislosti musí být věnována zvláštní pozornost otázce, zda jsou navrženy pro práci v jejich blízkosti. Totožnost uživatele obrazovky a osoby, která zpracovává data v zařízení pro automatizované zpracování dat nebo je do tohoto zařízení zadává, není relevantním kritériem pro účely tohoto určení.

47

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (desátý senát) rozhodl takto:

Kombinovaná nomenklatura uvedená v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) č. 927/2012 ze dne 9. října 2012, musí být vykládána v tom smyslu, že pro určení, zda ploché obrazovky používající technologii displeje z tekutých krystalů (LCD) navržené a vyrobené pro reprodukci dat ze zařízení pro automatizované zpracování dat a kompozitních videosignálů pocházejících z jiných zdrojů musí být zařazeny do podpoložky 85285100 kombinované nomenklatury, nebo do podpoložky 85285940 této nomenklatury, je třeba přezkumem všech jejich objektivních charakteristických znaků a vlastností posoudit jak stupeň, na jakém jsou schopny vykonávat více funkcí, tak úroveň výkonnosti, jaké dosáhnou při plnění těchto funkcí, za účelem určení, zda je jejich hlavní funkcí, aby byly používány v systému automatizovaného zpracování dat. V této souvislosti musí být věnována zvláštní pozornost otázce, zda jsou navrženy pro práci v jejich blízkosti. Totožnost uživatele obrazovky a osoby, která zpracovává data v zařízení pro automatizované zpracování dat nebo je do tohoto zařízení zadává, není relevantním kritériem pro účely tohoto určení.