Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018CA0220

    Věc C-220/18 PPU: Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hanseatisches Oberlandesgericht in Bremen – Německo) – výkonu evropského zatýkacího rozkazu vydaného proti ML „Řízení o předběžné otázce – Naléhavé řízení o předběžné otázce – Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech – Evropský zatýkací rozkaz – Rámcové rozhodnutí 2002/584/JAI – Článek 1 odst. 3 – Postupy předávání mezi členskými státy – Podmínky výkonu – Důvody pro odmítnutí výkonu – Listina základních práv Evropské unie – Článek 4 – Zákaz nelidského či ponižujícího zacházení – Vězeňské podmínky ve vystavujícím členském státě – Rozsah přezkumu prováděného vykonávajícími justičními orgány – Existence opravného prostředku ve vystavujícím členském státě – Ujištění poskytnuté orgány uvedeného členského státu“

    Úř. věst. C 328, 17.9.2018, p. 23–23 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    17.9.2018   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 328/23


    Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 25. července 2018 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Hanseatisches Oberlandesgericht in Bremen – Německo) – výkonu evropského zatýkacího rozkazu vydaného proti ML

    (Věc C-220/18 PPU) (1)

    („Řízení o předběžné otázce - Naléhavé řízení o předběžné otázce - Policejní a soudní spolupráce v trestních věcech - Evropský zatýkací rozkaz - Rámcové rozhodnutí 2002/584/JAI - Článek 1 odst. 3 - Postupy předávání mezi členskými státy - Podmínky výkonu - Důvody pro odmítnutí výkonu - Listina základních práv Evropské unie - Článek 4 - Zákaz nelidského či ponižujícího zacházení - Vězeňské podmínky ve vystavujícím členském státě - Rozsah přezkumu prováděného vykonávajícími justičními orgány - Existence opravného prostředku ve vystavujícím členském státě - Ujištění poskytnuté orgány uvedeného členského státu“)

    (2018/C 328/29)

    Jednací jazyk: němčina

    Předkládající soud

    Hanseatisches Oberlandesgericht in Bremen

    Účastníci původního řízení

    ML

    za přítomnosti: Generalstaatsanwaltschaft Bremen

    Výrok

    Článek 1 odst. 3, článek 5 a čl. 6 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/JAI ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy ve znění rámcového rozhodnutí Rady 2009/299/JAI ze dne 26. února 2009, musí být vykládány v tom smyslu, že pokud má vykonávající justiční orgán důkazy o existenci systémových či plošných nedostatků týkajících se podmínek uvěznění ve vězeňských zařízeních vystavujícího členského státu, jejichž přesnost musí ověřit předkládající soud s ohledem na všechny dostupné aktualizované informace:

    existenci skutečného nebezpečí, že osoba dotčená evropským zatýkacím rozkazem vystaveným pro účely výkonu trestu odnětí svobody bude předmětem nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv Evropské unie, vykonávající justiční orgán nemůže vyloučit jen z toho důvodu, že uvedená osoba má ve vystavujícím členském státě k dispozici prostředek právní ochrany, který jí umožňuje napadnout podmínky svého uvěznění, ačkoli existenci takového prostředku právní ochrany může uvedený orgán zohlednit pro účely rozhodnutí o předání dotčené osoby;

    vykonávající justiční orgán má povinnost přezkoumat pouze podmínky uvěznění ve vězeňských zařízeních, ve kterých je podle informací, které má k dispozici, konkrétně předvídáno uvěznění dotčené osoby, a to i dočasné či přechodné;

    vykonávající justiční orgán musí za tím účelem ověřit pouze konkrétní a přesné podmínky uvěznění dotčené osoby, které jsou relevantní pro určení, zda je dotčená osoba vystavena skutečnému nebezpečí nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv;

    vykonávající justiční orgán může zohlednit informace poskytnuté jinými orgány vystavujícího členského státu, než vystavujícím justičním orgánem, jako je konkrétně ujištění, že dotčená osoba nebude předmětem nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu článku 4 Listiny základních práv.


    (1)  Úř. věst. C 221, 25.6.2018.


    Top