—

Žalobci tvrdí, že ECB nebyla schopna přijmout řádně odůvodněné rozhodnutí z důvodu probíhajících vnitrostátních řízení o opravných prostředcích.

—

Žalobci tvrdí, že se ECB dopustila pochybení v rozsahu, v jakém vycházela ze směrnic Malta Financial Services Authority (maltský orgán pro finanční služby, Malta), které považovala za konečné a právoplatné, ačkoli Financial Services Tribunal (soud pro finanční služby, Malta) může tyto pokyny potvrdit, zrušit nebo změnit. V každém případě se ECB dopustila zjevného pochybení, když usoudila, že odnětí licence dozorovanému subjektu je vhodnější než nucený prodej banky, a že řešení spočívající v prodeji je málo pravděpodobné.

—

Žalobci tvrdí, že ECB nemá pravomoc přijmout napadené rozhodnutí, neboť pravomoc odejmout licenci, která byla udělena dozorovanému subjektu jako úvěrové instituci, má Malta Financial Services Authority a nikoli ECB. Rozhodnutí ECB bylo přijato ultra vires a v rozporu s právem žalobců na opravný prostředek podle vnitrostátního práva, jakož i v rozporu s právem na účinný prostředek nápravy a spravedlivý proces podle unijního práva.

—

Žalobci tvrdí, že ECB, i kdyby byla příslušná, zneužila své postavení tak, že dozorovanému subjektu a dalším žalobcům odňala jejich právo na opravný prostředek podle vnitrostátního práva.

—

Žalobci tvrdí, že v této věci by na základě zásady proporcionality nemělo dojít k odnětí licence dozorovanému subjektu. Vzhledem k okolnostem by prodejem banky vznikla dozorovanému subjektu menší škoda, přičemž vkladatelům, zaměstnancům a akcionářům tohoto subjektu by nevznikla žádná škoda.